Dějiny slovenské etnologie Slovensko a Slováci V Miroslav Válka Ústav evropské etnologie Počátky slovenské etnologie (národopisu, etnografie) nAnalogické vývojové etapy s vývojem oboru ve střední Evropě (osvícenství – romantismus – pozitivismus – funkcionalismus – historický materialismus (po 1948) – antropologizace etnologie (po 1989) nOsvícenství - nový vztah k lidu (venkovské obyvatelstvo), jádro národa, reformy (josefinismus), rozvoj vědy (přírodní, společenské) nPéče o lid – racionalizace zemědělství, vzdělávání lidu (boj proti pověrám) nSamuel Těšedík: Der Landmann in Ungarn (Pešť 1784) – modernizace zemědělství, regulované vesnice (Sarvaš) nJuraj Fándly: Piľný domajší a polní hospodár (4 sv., 1792–1800) – obdělávání půdy, chov zvířat (pověry) Osvícenská etapa nCestopisná literatura domácí a zahraniční – zaměření přírodovědné a kulturněhistorické (včetně lidové kultury – odlišné hodnocení lidu – zbojnický národ, podnikaví jako Angličané) nViera Urbancová: Počiatky slovenskej etnografie. Bratislava 1970 (výbor) nSouvisí s rozvojem vlastivědy a zemským (uherským) patriotismem. Přední představitel nJán Čaplovič (1780–1847), právník, tajemník biskupa v Pakraci, ředitel panství na Pod. Rusi. Autor 450 vlastivědných příspěvků – o Slavonii, o Slovácích (morální kvality) Ján Čaplovič nGemelde von Ungarn I, II (Pešť 1829) – etnografie Uher, syntéza dosud vydaného materiálu nPlán monografií jednotlivých národů v Uhrách (Slováci, Rusíni, Rumuni, Židé, Cikáni ad.) nUpřesňoval obsah etnografického bádání (omezení historických a geografických kapitol) nIdeen zur Disposition einer Ethnographie (rkp.) – národ politický (uherský) x etnický (Maďaři, Slováci ad.). Zastánce uherského patriotismu. Uhry = Evropa v malém. Preferuje studium současného života (ne starožitnosti). n Jan Kollár – Pavel Josef Šafařík nPředstavitelé slovenského národního obrození: 1)Myšlenka slovanské vzájemnosti 2)Péče o jazyk a literaturu 3)Historické práce (starožitnosti, mytologie) 4)Sběr lidových písní (Herder, Karadžić, Čelakov-ský, Sušil, Erben) nPísně světské lidu slovenského v Uhřích I,II (1823, 1827) – P. J. Šafařík, J. Kollár, Jan Blahoslav – estetické zásady nNárodnie spievanky čili Písně světské Slováků v Uhřích I,II (1834-35) – dílo J. Kollára – opustil estetické zásady, píseň projev lidového života Pavel Josef Šafařík (1795–1861) nSlavista, profesor v N. Sadu, redaktor ČČM, knihovník v univ. knihovně v Praze nSlovanské starožitnosti (Praha 1836-37) – místo Slovanů v evropské kultuře a historii nSlovanský národopis a mapou Slovanů (1842) – rozdělení Slovanů podle jazyka, statistika, literatura nČasopisecké práce (mytologie, lidová píseň nOsobnost české a slovenské vědy národního obrození, zakladatel slavistiky Jan Kollár (1793–1852) nIdea slovanské vzájemnosti – sb. Hronka (1836) nÜber die literarische Wechselseitigkeit zwischen den verschiedenen Stämmen und Mundarten der slawischen Nation (Pešť 1837) nInspirace ke kulturním aktivitám a vzájemnému poznávání, ne panslavismus nMytologické práce – snaha dokázat starobylost Slovanů, fantastické závěry nepodložené reáliemi, analýza jazyka (etymologie), lidové podání jako pramen nLiterární dílo Slávy dcera (Pešť 1832) – mytologické vysvětlivky Štúrovci (romantismus) nĽudovít Štúr (1813–1853) nIdeová východiska – německá filosofie (J. G. Herder, Wilhelm Friedrich Hegel), UNI v Halle nLid – základ národa nKodifikace spisovné slovenštiny (1843) nZájem v lidovou slovesnost – doklad starobylosti a svébytnosti národa (základ folkloristiky) nProstonárodné zábavníky (10 sv.) – vznikly na ev. lyceích v Bratislavě (od 1842) – pohádky, písně, pořekadla, hry Sběratelé lidové slovesnosti nSamuel Reuss (1783–1852) – studium evang. teologie v Jeně, farář v Revúci, superintendent nZájem o historii a archeologii ho přivedl ke studiu pohádek – historický pramen nCodex revúcky A, B, C (1840-43) – rkp. sbírka nKomentář k lid. pohádkám (kouzelným) - vznikly v 8.-12. stol., umožňují poznat kulturu a život lidu, instrukce jak sbírat (věrně a šetrně), napravování (z variant ideální verze), poznámky k pochopení nReussovy sběry publikovány jinými autory Sběratelé lidové slovesnosti nSlovenskje povesti (1845) – Janko Francisci Rimavský - pohádky zobrazují minulost národa, život domácí, společenský, občanský, náboženský nBožena Němcová: Slovenské pohádky a pověsti (1857-58) – vlastní zápisy i od přátel (Reuss, Francisci) nPoslání odborné i buditelské (vzájemnost) nCestopisné obrazy ze Slovenska publikovala časopisecky (ČČM, Lumír, Živa) n Pavol Dobšinský (1828 – 1885) nNejvýznamnější vydavatel, ev. kněz (Drienčany) nSlovenské povesti I-VI (1858-61) – upevnění spisovné slovenštiny, buditelský záměr n1863 – založení Matice slovenské (národní kulturní organizace) – sběr lidové slovesnosti pod vedení P. Dobšinského n1875 – zrušení MS (slovanská propaganda) nProstonárodnie slovenskie povesti, 8 sv. (1880-1883) – 90 pohádek, obraz slovenské vypravěč. tradice, jeden styl (úpravy), zachoval ideovost, typizace (jako K. J. Erben), základní slov. sbírka Muzeálna slovenská spoločnost nNová etapa ve vývoji – zájem o jevy materiální kultury (oděv, výšivka, lidový dům, nástroje) n1893 – založena v Martině jako vědecko-muzejní spolek vlastivědného zaměření zásluhou Andreje Kmeťa (1841-1808) nVznik první oborové bibliografie (Ľudovít Rizner) nPublikační platforma: Sborník MSS (od 1896) a Časopis MSS (od 1898) Pavol Socháň (1862-1941) nMalíř, fotograf, publicista, referent pro národopis SMM, účast na NVČ 1895 v Praze, text o slovenských krojích ve sborníku (1897) nFotografické dílo (alba): Slovenské ľudové ornamenty (od 1892), Slovenské kroje, Slovenské album nMartin Slivka: Pavol Socháň. Martin 1985. n nPrvní monografické práce: nKarol Medvecký: Detva (1895) nJúlis Bodnár: Myjava (1911) n Československá republika nObnovení Matice slovenské, aktivizace MSS, profesionalizace oboru – K. Chotek profesor obecného národopis na UK v Bratislavě (1921) nCerovo. Národopisná studie (NVČ 1906) nProgram slovenského národopisného soupisu (1924) nČeskoslovenská vlastivěda, Národopis. Praha 1936 (s D. Stránskou) nSbor pro výzkum Slovenska a Podkarpatské Rusi – vede K. Chotek, plánována encyklopedie Slovenska nVýzkumy D. Stránské (Poruba, Tatry) n Antonín Václavík (1891–1959) nPodunajská dedina v Československu (1925) – lokální monografie o Ch. Grobu nTradície ľudovej drevorezby (1936) funkčně-strukturální analýza pracích pístů a val. desek nSlovenské palice (1936/1937) – zastánce produkčního směru (x recepční), autochtonnost lidového umění a nezávislost na stylovém umění nVilém Pražák (1889–1976) – žák K. Chotka nSlovenské lidové výšivky (1935) – historická metoda, hledá předlohy ve vzornících nPráce z oblasti slovenského lidového stavitelství (Čičmany) n n Slovenský stát (1939–1945) nVýuka oboru na UK – po V. Pražákovi s P. Bogatyrjovi – Bruno Schier nRudolf Bednárik: Duchovná a hmotná kultúra slovenského ľudu (T. Sv. Martin 1943) – svazek v rámci Slovenské vlastivedy (faktografie) nVýzkum lidové kultury v rámci MS nPeriodikum: Národopisný sborník MS. Vývoj po 2. světové válce nKomplexní a systematický etnografický a folkloristický výzkum nVýuka oboru – 1947 Národopisný seminář (vede R. Bednárik) – 1969 Katedra etnografie a folkloristiky (ved. J. Podolák, od 1970 J. Michálek, Ľ. Dropová, M. Leščák, M. Botíková) – 1968 Kabinet etnológie (výzkumné pracoviště), Seminarium ethnologicum (mezinárod.semináře) nPublikační platforma – Ethnologia slavica (1969) nInstitucionalizace oboru – Národopisný ústav SAV (1946, navazuje na činnost národopis. odboru MS) – 1951 zrušen (buž. nacionalismus) Vývoj po 2. světové válce n1953 – Národopisný kabinet, 1955 – Národopis-ný ústav (ředitel J. Mjartan, B. Filová) Ústav etnógie SAV (od 1994 M. Leščák, D. Ratica, G. Kiliánová, T. Podolinská) n1953 – ústavní časopis Slovenský národopis (vývoj koncepce od tradiční kultury k současné spol. problematice). Redakce (ředitelé ústavu, výkonný redaktor, redakční rada) nSyntetické práce: nLidová kultura. Československá vlastivěda 3. Praha 1968. nDie slowakische Volkskultur. Bratislava 1972 n Syntetické práce nEtnografický atlas Slovenska. Bratislava 1990. Red. S. Kovačevičová. nEncyklopédia ľudovej kultúry Slovenska 1,2. Eds. J. Botík a P. Slavkovský. Bratislava 1995. nEdice Klenotnica slovenskej ľudovej kultúry – monografie, NÚ SAV, do 1967 nRegionální monografie nBanícka dedina Žakarovce. Bratislava 1956. nHorehronie. Kultúra spôsob života ľudu, ľudové zamestnania I–III. Bratislava 1969, 1974, 1988. nHont. Tradície ľudovej kultúry. Martin 1988. nLiptov v ľudovej kultúre. I. Zuzkinová. 2014. n Monografie (tematické) nAgrární problematika – V. Urbancová, J. Podolák, P. Slavkovský nVinařství – E. Kahounová-Drábiková nPastýřství (salašnictví) – J. Podolák, I. Zuzkinová nLidová výroba – E. Marková, I. Pišútová, A. Pranda nLidová strava – R. Stoličná nLidový oděv – J. Markov, J. Pátková, V. Nosáľová, S. Kovačevičová nLidová architektura – J. Botík, J. Kantár, M. Sopoliga, S. Švecová, I. Thurzo, L. Mlynka nFolklor – C. Zálešák, St. Dúžek, M. Leščák n Literatura nViera Urbancová: Počiatky slovenskej etnografie. Bratislava 1970. nViera Urbancová: Slovenská etnografia v 19. storočí. Vývoj názorov na slovenský ľud. Martin 1987. nEncyklopédia ľudovej kultúry Slovenska 1,2. Eds. J. Botík a P. Slavkovský. Bratislava 2011. nZ. Beňušková – M. Jágerová – K. Nádaská: Dejiny slovenskej etnológie v 20. storočí. 2014 nJán Botík: Etnická história Slovenska. Bratislava 2007 Literatura nZuzana Beňušková: Tradičná kultúra regionov Slovenska. Bratislava 2005. n n nZ á v ě r nSlovenská etnologie (etnografie) průběžně reagovala na vývoj diskurzu oboru na evropském kontinentu a je pro českou etnologii v mnohém stále inspirativní.