French Feminism, Aneb nedorozumění v[DEL:   :DEL] [INS:   :INS] mezinárodní[INS: :INS] [DEL: ch
intelektuálních výměnách :DEL] [INS: komunikaci mezi intelektuály :INS]

Převádění textů z[DEL:   :DEL] [INS:  jednoho :INS] národního [DEL: do jiného :DEL] [DEL: prostředí
:DEL] [INS: pole :INS] [INS: do jiného :INS] vede podle Pierra Bourdieu[DEL: r :DEL] a k významovým
posunům. Mezinárodní [INS: komunikace mezi intelektuály :INS] [DEL: intelektuální výměny :DEL]
j[INS: e :INS] [DEL: sou :DEL] [DEL: vlastně :DEL] [INS: skuteč :INS] [INS: ně :INS] “podroben[INS:
a :INS] [DEL: y :DEL] jistým strukturálním faktorům, které způsobují vznik oněch
nedorozumění“,[INS: a :INS] to obzvláště proto, že se texty šíří bez kontextu svého vzniku. Jenže
[INS: pole recepce[INS: [1] :INS] :INS] [INS: (tedy :INS] prostředí, do kterého jsou texty
převedeny[INS: ) :INS] , je zároveň i p[INS: olem :INS] [DEL: rostředím :DEL] „nové“ produkce, a to
se od původního[INS: pole produkce :INS] [DEL:  prostřední :DEL] přeložených textů liší. Překlad
tedy může být považován za reprodukci nebo novou produkci. Právě zde dochází k tomu, že význam a
funkce, které má cizí dílo ve svém původním[INS: :INS] [DEL:   :DEL] [INS: poli :INS] [DEL:
prostředí :DEL] , se v[DEL:   :DEL] [INS:   :INS] cílovém[INS: poli :INS] [DEL: prostředí :DEL]
často přehlíží. Takto může překlad posloužit třeba k oprávnění představ těch, kteří daný text
do cílového[INS: pole :INS] [DEL: prostřední :DEL] př[INS: e :INS] [DEL: i :DEL] vedli, jak tomu
bylo v případě zastánců French feminismu v anglosaských zemích. Spory ohledně „feminismu po
francouzsku“ se zapsaly do boje o monopol na definici feminismu. [INS: ( :INS] Hnutí žen[INS:
)/Ženské hnutí :INS] se vlastně dělí do dvou hlavních proudů, [DEL: každý :DEL] [INS:   :INS]
z nich[INS: ž :INS] [INS: každý :INS] rozvíjí svou koncepci vztahu mezi pohlavími. Rovnostářská
koncepce zastává názor, že pohlaví je druhotným rozdílem, který je v popředí, aby se mohla
opodstatnit dominance mužů nad ženami. Na druhou stranu diferenční postoj bere v úvahu, že
příslušnost k pohlaví je primárním znakem, kterým se lidstvo liší a který zajišťuje rozmnožování
lidí.

            [INS: Nástup :INS] [DEL: D :DEL] [INS: d :INS] iferenční[INS: ch :INS] teori[INS: í
:INS] [DEL: e :DEL] (přidružen[INS: ých :INS] [DEL: é :DEL] k psychoanalýze) se na amerických
univerzitách začal[DEL: y :DEL] projevovat [INS: na katedrách :INS] [DEL: v oboru :DEL]
francouzštiny, literatury a Cultural Studies, a to pod vlivem francouzského filozofického proudu,
jehož představitelé byli intelektuálové jako Gilles Deleuze, Jacques Derrida, Michel Foucault,
Jacques Lacan nebo François Lyotard. Antoinette Fouque, stejně jako řada dalších feministek, byla
v anglosaských zemích spojována s French feminismem, přestože se sama prohlašovala za
„antifeministku“ nebo „post-feministku“, čímž se stavěla proti materialistickému feminismu.

            Francouzský proud zamítnul jakoukoliv příbuznost s teoriemi French feminismu. Podle
Christine Delphy, protagonistky materialistického směru, představoval French feminismus symbolický
převrat hned z několika důvodů. Zaprvé [DEL: je to :DEL] [INS: šlo o :INS] jakýsi vnější pohled
na francouzský feminismus[INS: , :INS] protože[DEL: , :DEL] francouzské feministky se [INS: (podle
Christine Delphy) přeci :INS] [INS: nepotřebují :INS] [INS: označovat :INS] [DEL: už :DEL] [DEL:
nemusí :DEL] [DEL: prosazovat :DEL] [DEL: , :DEL] [DEL: co by :DEL] [INS: za :INS] Francouzky[INS:
o nic více než :INS] –[DEL: takto interpretují :DEL] [INS:   :INS] Američan[INS: ky :INS] [INS:
potřebují nazývat :INS] [INS: :INS] [DEL: i :DEL] svůj [DEL: americký :DEL] [DEL: :DEL] [INS:
:INS] [INS:   :INS] feminismus[INS: :INS] [INS: americkým :INS] . Navíc je francouzský
feminismus[INS: v té podobě :INS] [DEL: , :DEL] [DEL: tak jak :DEL] [INS: v jaké :INS] se dostal do
anglosaských zemí, ztotožňován se spisovatelkami, které udržují přímé spojení s psychoanalýzou a
zároveň si drží odstup od materialistického feminismu. French feminismus upřednostňoval proud,
proti kterému se Delphy stavěla. Stejný postoj zaujímaly i další tři osobnosti (Hélène Cisoux,
Julia Kristeva a Luce Irigaray), které pokud nebyly stranou feministické debaty, byly přinejmenším
mimo rovnostářský feminismus a jejich filozofické postoje utvrzovaly spíše teorie diferenční.

Tudíž Christine Delphy zastává názor, že angloamerické [INS: ( :INS] interpretky[INS: ) feministky
:INS] chtěly podat některé teorie jako „původem francouzské“ tak, aby mohly v intelektuálním
prostředí těžit z věhlasu něčeho, co je cizí (obzvláště něčeho francouzského) a zároveň se od nich
chtěly distancovat tím, že je uváděly jako cizí, což jim mimo jiné zajistilo nezpochybnitelnost
„feministických“ názorů.

            Proto by se měl French feminismus vnímat spíše jako ojedinělost ve francouzském
feminismu a ne jako jeho nejrozšířenější teorie, tedy jako feminismus materialistický (prosazovaný
rovnostář[INS: kami :INS] [DEL: i :DEL] ), kterému byl název „feminismus“ přiřazen bez jakéhokoliv
[INS: přívlastku, nebo :INS] [INS: ť představuje z obou postojů ten legitimnější. :INS] [DEL:
atributu a ?? :DEL] [INS: :INS]

[INS: Chybí Vám 4 věty. :INS]

[INS: Kdyby to bylo na známky, bylo by to E-F. :INS]
________________________________

[INS: [INS: [1] :INS] :INS] [INS: Pole, literární pole, pole recepce, atc. Pojem pole (literární
pole, umělecké pole) byl zaveden P. Bourdieuem a je používán sociology umění a literatury. :INS]
[INS: (Francouzští) sociologové překladu používají analogicky pojem „pole překladu“. :INS] [INS:
Tuto chybu máte v textu překladu opakovaně. :INS]