Eva Kazdová, 451069


Zbraslavská kronika (Chronicon Aulae regiae)


Někdy také označovaná jako Kronika Petra Žitavského. Sepsaná byla latinsky ve zbraslavském
cisterciáckém klášteře. Vznikala v letech 1305–1339. Klášter byl založen Václavem II. v roce 1292 a
stal se významným politickým a kulturním centrem českých zemí. Václav II. si ho vybral jako své
pohřební místo.

Kronika je rozdělena na tři části, které vypráví o letech 1253–1338. Jejím prvním autorem byl opat
Ota Durynský. S prací na kronice začal až po smrti Václava II., v roce 1305. Ve vyprávění se dostal
až do roku 1294. V této době psal celé dílo jako klášterní kroniku, kladl se důraz na založení
kláštera a hlavně na oslavu jeho zakladatele jako dokonalého panovníka → legendistický charakter.

Druhým autorem je Petr Žitavský – další zbraslavský opat. Účastnil se korunovace Václava II. i jeho
pohřbu. Práci na kronice pojal jako komplexní popis situace v českém království, sociálních situací
a věnoval se i významným událostem v sousedních zemích. Stal se důvěrníkem (zpovědníkem) a rádcem
Elišky Přemyslovny. Tento vztah se také odráží v kronice, kde lze pozorovat sympatie.  Kronika
končí rokem 1338 a od roku 1339 nemáme o opatu Petrovi žádné zprávy.


Autoři:

Ota Durynský

•         do kláštera se dostal jako novic z kláštera v Sedleci u Kutné Hory

•         ve zbraslavském klášteře byl druhým opatem v pořadí, tento post zastával pouze rok a půl

(v březnu 1314 zemřel)

Petr Žitavský

•         pocházel z Žitavy, která byla na území Čech

•         se svou prací na zbraslavské kronice začal v roce 1314

•         mnoho z popisovaných událostí sám zažil

•         měl možnosti používat současný diplomatický materiál – často v kronice tyto listy cituje

•         měl mnoho kontaktů – činitelé vnitřní i mezinárodní politiky

•         informace zaznamenával přímo nebo je zpětně doplňoval

•         cituje antické autory nebo se odvolává na antickou literaturu


Struktura kroniky:

            První kniha (autor Ota)

•         Prolog (autor Petr Žitavský)

•         věnováno valdsaskému opatu Janovi III., obsah → jde o doplnění první části (Otovi)

•         i zde Petr doplnil část, která se týká vlády Václava II.

•         130 kapitol, končí rokem 1316

•         kniha vypráví například o době Přemysla Otakara II., životě Václava II. i Václava III.,
interregnum Rudolfa Habsburského a Jindřicha Korutanského,

            Druhá kniha (autor Petr)

•         obsahuje prolog a sumář kapitol

•         věnuje se hlavně období Jana Lucemburského (mezinárodní politické situaci)

•         30 kapitol, končí rokem 1333

            Třetí kniha (autor Petr)

•         obsahuje prolog a sumář kapitol

•         zde je popsán návrat prince Karla zpět do Čech

•         15 kapitol, kniha končí rok před opatovou smrtí


Zbraslavská kronika je jedna z nejvýznamnějších historiografických prací předhusitské doby. Má
význam i jako umělecké dílo díky výbornému zpracování rétoriky, poetiky, používání figur. Sloužila
jako významný pramen hlavně pro kronikáře z doby Karlovy. Je dochovaných pouze pět rukopisů a celá
kronika je opsána pouze v Rukopise jihlavském z konce 14. století. Kompletní byla vydaná poprvé v
roce 1784 Gelasiem Dobnerem v Monumenta historica Bohemiae (5. svazek). Dále ji roku 1875 vydal
Johann Loserth v edici Fontes rerum Austriacarum (8. svazek), najít ji můžeme i v FRB IV.


Kritické vydání:

Petra Žitavského Kronika Zbraslavská, FRB IV., s. 1–337.


Překlad:

HEŘMANSKÝ, František: Kronika Zbraslavská, Melantrich Praha 1952 (více vydání).


Použitá literatura:

NECHUTOVÁ, Jana: Latinská literatura českého středověku do roku 1400, Praha 2000,

s. 131–136.