Neurčitá zájmena

Někdo, něco, nějaký

• aliquis, aliquid; aliquī, aliqua, aliquod
• quis, quid; quī, qua, quod: po sī, nisi, nē, num, quō, quantō, cum
• quīdam, quiddam; quīdam, quaedam, quoddam "kdosi, cosi"; "kterýsi"
• quisquam, quidquam (quicquam); ūllus, ūlla, ūllum: po záporných výrazech nebo vě větách záporného smyslu

Kdokoliv, cokoliv

• quīvīs, quidvīs; quīvīs, quaevīs, quodvīs
• quīlibet, quidlibet; quīlibet, quaelibet, quodlibet

Každý

• quisque, quidque; quisque, quaeque, quodque
• ūnusquisque, ūnumquidque; ūnusquisque, ūnaquaeque, ūnumquodque "jeden každý"

Přímé otázky

Otázky doplňovací

• tázací zájmena, např. quis? "kdo"quid? "co?, proč?"; quī, quae, quod? "jaký, který?"
• tázací příslovce, např. ubi? "kde"; unde? "odkud"?; quō? "kam?"; quā? "kudy?"; quandō? „kdy?“; cūr? "proč"; quīn? "proč ne?"

Otázky zjišťovací

Částice:

• -ne: příklonka, skutečné otázky
• nōnne: "Cožpak ne?"; řečnické otázky s předpokládanou kladnou odpovědí
• num: "Cožpak?"; řečnické otázky s předpokládanou zápornou odpovědí

Otázky rozlučovací

Dvojice částic

• utrum... an "nebo"
• -ne... an "nebo"
• an "nebo"

Způsoby v otázkách

• indikativ
• konjunktiv jako ve větách hlavních
• konjunktiv deliberativní (rozvažovací): konjunktiv prézentu pro přítomnost, konjunktiv imperfekta pro minulost