Knihovna FF MU Brno
2579601111
ZEJDOVY PŘÍPRAVY
K LATINSKÝM A ŘECKÝM KLASSIKŮM
PŘÍPRAVY K CAESAROVÝM PAMĚTEM O VÁLCE GALSKÉ
knihy: I.
VI. (1-44)
SESTAVIL JAROMÍR ZEJDA a JOSEF BRADÁČ
V PRAZE 1921-1931
ČESKÉ LIDOVÉ KNIHKUPECTVÍ a ANTIKVARIÁT (JOSEF SPRINGER) v PRAZE 1. FILIÁLKA: KR. VINOHRADY
2579601111
f Ostav kí as i..:      ■_. r .jriJ
PROF. JOSEF BRADÁČ,
Přípravy
k
Caesarovým „Pamětem o válce gallské".
Kniha p r v n í. Kap. i.
Obsah: Stručný zemepisný nástin Gallie za časů Caesarových.
Gallia, ae, f., Gallie, souborný název zemi, obydlených Gaily, prostírajících se od Rýna až po Pyreneje, jakož i horní Itálie; celé území dělilo se takto t £
I. Gallia  citerior nebo Cisalplna nebo togäta, Gallie Přední nebo
Předalpská;
II. Gallia TränsalpTna nebo ulterior, později zvaná podle města Narbonu i    Gallia Narbônensis, nebo zkrátka provincia zvaná, (u Caesara též provincia nostra, provincia ulterior), Gallie Zadní;
III. Gallia (ve vlastním smyslu), ostatní Gallie mezi Rýnem a Pyrenejemi,
jež se dělila v tyto části:
z) Aquitänia, jihozápadní část Gallie, krajina mezi Pyrenejemi, Okeanem, řekou Garumnou (Garonne) a Cevennami;
'■>) Gallia Betgica, (Belgium), severovýchodní část Gallie, území mezi Sequanou (Seine), Matronou (Mame) a Rýnem;
y) Gullia v nejužším smyslu, též GalUa Celtica, později Oallia Lugdu-nensis zvaná, krajina mezi Garumnou, Sequanou, Okeanem a Alpami.
Gallia (ve vlastním smyslu) byla do časů Caesarových neodvislá. Caesar postupnými výboji připojil ji jako provincii k říši římské. V protivě ke Gallii Přední zove ji též Gallia TränsalpTna nebo Gallia ulterior, (po-' dobně jako Gallii zde na 2. místě uvedenou či „provincii").
Gallia citerior či Cisalplna, Gallie Přední, Předalpská, dnešní 6everní Itálie, území prostírající se mezi Alpami a Apenninem až po říčku Rubiko. Keltští čili gallští obyvatelé tohoto území, jichž předkové porazili římské vojsko nad Allií — (říčce to v Latiu, vlévající se, 20 km. sev. nad Římem do Tiberu) — 18- června r. 390 př. Kr. — (kterýžto nešťastný
r
Vl
« 1 /II í
den zván odtud dies Alliěnsis) — a potom vypálili Řím, byli krátce před druhou punskou válkou (kol r- 222 př. Kr.) od Římanů podrobeni. Po vítězství Římanu nad Puny (a Hannibalem) stalo se toto území .. '-■ i. .r" Jffl římakou Proyincií: Gallia Cisalpína.   Vedle Keltů byli
zde dslzeffi~lanélibvé 'rhaetští a ligurští. Tato Gallie Př^dalpská rozdělena byla řekou Pádem na Gallii Předpádskou (po pravém břehu) a Zapádskou (po levém břehu) (Gallia Cispadäna, Tränspadäna). Římané říkají jí také Gallia togäta, protože se tamní obyvatelé naučili nositi togu. — Římané zakládali zde vojenské pevnosti (Placentia, Cremôna, Aquileia) a koloniaovali latinským obyvatelstvem (rolníky a obchodníky) v takovém množství, že původní obyvatelstvo bylo brzy zlatinisóváno. Souditi tak dlužno odtud, že se v 1. století př. Kr. narodilo v severní Itálii několik mužů vynikajících v literatuře, na př. životopisec Cornělius >__JAtegosl básník Publius Vergilius Marô (v Andech u Mantovy) dějepisec Titus Lwius (v Pataviu). — V době, kdy Caesar přisel do provincie, bylo horské obyvatelstvo Alp ještě neodvislé, takže spojení s provincií Zaalpskou bylo možné bud po moři nebo při pobřeží. Caesar zmocnil se přechodu přes Mont Geněvre; pokus zmocniti se přechodu přes Sv. Bernard (r. 57/56 př. Kr.) ztroskotal. Horské krajiny alpské podrobeny teprve za Augusta. — Města v Gallii Předalpské: Augusta Taurinôrura = Turin; Augusta Praetória = Aosta; Mediólánum = Milán; Cremôna; Verona; Mutina = Modena; Bonônia — Bologna; Ravenna a j.
3 Gallia TränsalpTna ěi ulterlor, Gallie Zadní, později zvaná Gallia Nar-bônensis^ podle města Narbony (dnešní Narbonne), nebo prostě zvaná „provincia", dnešní Pr&fence, krajina v dnešní jihovýchodní Francii, ohraničená mořem Středozemním, Cevennami, horní Rhônou a jezerem Ženevským. Po dvojím zakročení vojenském r. 154 př. Kr. a 125 př. Kr. zmocnili se Římané v letech 123—118 př. Kr. celého území a založili tu několik kvetoucích měst Toto území stalo se tedy r. 118 př. Kr. římskou provincií. Při pobřeží bylo kvetoucí obchodní město Massilia (dnešní Marseille). Římané jmenovali ji také „Braccáta" (= kalhotová), protože tuzemci, jako Gallové vůbec, nosili kalhoty, zvané „braccae*. Ostatní Gallie Zaalpská slula „Comäta*, protože Gallové nosili dlouhé vlasy; (í) kó/«], coma, vlas).
j-4 Galií,jôrum, m. = Celtae, ärum, m., Gallové (Keltové), skupina kmenů čeledi indoevropské. Oba názvy znamenají jeden a týž národ. V širším slova smyslu jest to souborný název všech kmenů gallských, usedlých v staro-ž věku v Gallii, v již. Německu při Rýnu, v sev. Itálii aBritannii. V užším
slova Bmyslu jest Galií souborný název kmenů usedlých v území dnešní Francie (v Gallii ve vlastním smyslu).
Aquitänl, črum, m., Akvitanové, kmengallský, obyvatelé Akvitanie, jihozápadní části Gallie, v krajině mezi Pyrenejemi, Okeanem, řekou Garumnou a Cevennami. Podle svědectví slavného geografa řeckého Strabona (žil asi v 1. 65 př. Kr. —27 po Kr.) byli Akvitanové od Gallů a Belgů zcela rozdílní nejen jazykem, ale i postavou, podobajíce se postavou více lberům — (nejstaršímu to obyvatelstvu Akvitanie, jež bylo od Gallů dílem vytlačeno, dílem se s nimi smísilo) — než Galium. Legát Caesarov Publius Lieinius Crassus podrobil r. 57 Akvitanii římskému panství, a obyvatelstvo přijalo znenáhla jazyk a obyčeje latinské.
ť ■
6 Belgae, änim, m., Belgové, obyvatelé Belgia, gev.-výeh. Odstl GalUe. Byliiiitíi < pomíšeni s Germány pres Rýn přišlými. Byli velmi bojovní. Sídla jejich.... sahala od moře na východ k řece Mose, odtud k ústi Mosely do RýnäJ': vých. a sev. hranicí byl Rýn, jižní hranicí byly řeky Selne a Marné;-*; Slynuli svou vytrvalostí a statečností. Caesar válčil s nimi po 7 let od', r. 57, než je podrobil. Od ostatních Gallů lišili se jen svým nářečím, shodujíce se s nimi úplně ve způsobu života, mravech a náboženství. Názvy některých kmenů: Bellovací, Suessioněs, RěmT, Atrebates, Morini,' Menapii, Eburč-něs. Jména těchto kmenů zachována jsou většinou ve dnešních jménech měst belg. a franc.; srovnej: Remi—Remeš, Ambiani— Amiens, Atrebates—Artois, Viromandui—Vermandois, Tungri—Tongeru a. j. Nejmocnější z nich byli Bellovací mezi Sekvanou, Isarou (Oise) a Samarou (Somme), v krajině kolem dnešního Beauvais. Caesar podrobil je r. 57 př. Kr.
7. Sequäní, ôrum, m„ Sekvanové, gallský kmen, bydlící západně od pohoří Jury
mezi Ararem, Rhodanem a Jurou. Od Helvetiu dělilo je pohoří Jura. Hlavním městem bylo Vesontio (dnešní Bésnncon) na řece Dubis. Sekvanové byli soupeři Haeduů.
8. Helvetii, ôrum, m., Helvetiové, mocný kmen keltský, usedlý původně v kra-
jině mezi Rýnem, Mohanem a Černým Lesem, za dob Caesarových sídlící v dnešním severním Švýcarsku mezi pohořím Jurou, jezerem Ženevským (lacus Lěmannus), Rýnem až k jezeru Bodamskému (lacns Brigantinus) Čili v území asi nynějšího Švýcarska. Příčinou vystěhování Helvetiu do těchto končin byly nejspíše útoky Germánů se strany severní, jimiž původní otčina Helvetiu tak zpustla, že ještě geograf Klaudioe Ptolemaios (jenž žil ve 2. století po Kr.), nazývá ji Helvetskou poušti. Nové území své rozdělili Helvetiové na i župy čili kraje; z nich uvádí Caesar dvě; pagus Tigurtnus, pagus Verbigěnus. Po prvé setkali se Helvetiové s Římany r. 107 př. Kr. Tehdy účastnili se_helvetští kmenové Tiguríni a Toygeni tažení Cimbrů, kteří způsobili Římanům porážku. Snad již tehdy pomýšleli nepokojní Helvetiové zůstati v Gallii. K nové výpravě do Gallie měl je asi r. 60 př. Kr. náčelník Orgetorix. Ač původce výpravy Orgetorix zemřel, vydali se Helvetiové r. 58 př. Kr., spálivše napřed svých 12 měst a na 400 dědin, s movitým majetkem a rodinami na dobrodružnou pout. Společně s nimi hnuli se Raurakové, Tulin-gové, Latobrigové a část Bojů. Protože jim Caesar zabránil v cestě přes Rbodan a územím Allobrogů, vtrhli Helvetiové územím Sekvanů do území Haeduů. Ale i zde udeřil Caesar na ně a porazil je u města Bibrakte (mezi Ararem a Ligeretn na hoře Mont Beuvray blíže dnešního Autunu v departementu Saône-et-Loira) a přinutil k návratu do dřívější vlasti. Toliko Bojové na žádost Haeduů směli zůstati v území Haeduů. Od té doby bylo počítáno území Helvetiu k říši římské.
9. GermänT, ôrum, m., Germánově, indoevropský národ, bydlící ve střední Evropě
mezi Rýnem, Dunajem, Vislou a Severním mořem v krajině zvané ve starověku Germania. Názvem GermänT označuje Caesar buď Germány vůbec nebo jednotlivé kmeny germánské. Z germánských kmenů dlužno uvésti tyL ■ MareomanT, Netnetésr_ Sedusii,_ Teutônl, Triboci, Ubu, Usi-pelěst Vangioněs, zejména pak Suěoi či Suěbi.
10 Oallia (ve vlastním smyslu); viz
; Gallia III. ' omnís, e, 1. (číselné:) všechen, všecek; omneš, všichni (ŕ. j. každý); omnia, vše, všechno; (v sg. klade a e omnis, e při jménech věcných); 2. (kvalitativně:) všeliký, všeho druhu; 3. (kvantitativně":) všecek, celý.
Gallia omnis, Gallie veškerá, ceUĽL (míněna j e s f z e me tehdy ještě nedobytá mezi Rýnem, Alpami a Oceánem).
dividó, ere, si, sum, 1. odděluji, odlučuji, dělím; 2. rozděluji, dělím; ďioisa est, jest rozdělena, děli se.
tinus—alius— tertius, jeden—druhým
tíetí,JI16.) '-'--
15 quärum Sna para, z nichž jedna část; quärum (gen. part.).
Belgae, AqtíitanT, Celtae, GallT; viz nahoře!
in-coló, ere, ui, cultum, (aliquid), byd-leti (někde, v něčem); unam—aliam —tertiam partem incolere, bydleti v jedné—druhé—třetí části, quí, (rozved:)  ii, qúi; (přelož:) ty
(kmeny), které, ipsórum lingtiä—nosträ, (abl. limit,), jazykem^ svým—naším. "0 dif-ferô, ferre, distulí, dľlätnm, od-chylovati se, lišiti se; inter se dif-ferunt, vespolek se liší. — Vespol-nost bývá vyjadřována výrazem předložkovým {inter s akkasat.); (216., 516.).
Institutům, i, n., zřízení, zvyk, obyčej,
;  linguä^JnstJtiitis,  lěgibus, spojení ^ aftfindetfcke t j. bez spojky \ v češtine pripoj poslední člen spojkou „a".   —  Jednotlivé  členy větné, ,  které mají stejnou platnost, bývají |g.   buď všecky spojeny spojkou et (poty;  lysyndeton, spojení polysyndeticke), í.£,«. nebo jsou spojeny beze spojky (asyn-I" deton, spojení asyndetické). Někdy ijv, se poslední clen při spojení asyn-§'! detickém připojuje spojkou — qae.
Gallôs ... ab AquitänTs ... ä Belgís = Galliam ... ab Aquitäniä... ň Belgiô, Gallii... od Aquitanie .... od Belgie (Gallie belgické). — U Caesara bývá často položeno jméno národa místo jména země; (nietonyinie). (Viz č. 122., 124., 183., 318., 445., 1 490., 571., 020., 828. a. j.ľ)
dívidit, (13); jsou-li předměty jména věcná, řídí se přísudek, společný několika předmětům, v čísle (rodě, osobě) podnietení, u něhož stojí nej-blíže.
Garumna, ae, f., Garamna^Cnyní Ga- 25 ronne), řeka pramenící sě v Pyru-nejích. Vlévá se do Atlantického oceánu. Ve starověku dělila Garumna částí svého toku Akvitanii od Gallie keltické. —
Mätrôna, ae, j^Malrona, (nyní Marné), řeka pramenící se v starověkém území Lingonů. Ústí do Sekvany (Seině). Ve starověku dělila svým tokem Belgium od Gallie keltické.
Sěquana, ae, f., Sekyana, (nyní Seině, čti Sén), řeka pramenící se v území starověkých Lingonů. Ve starověku dělila částí svého toku Belgium od Gallie keltické. fortissimt horům omnium (ge^part. při superlat,), nejstatečnější jTT|cfifo -všech.-Belgae (6.) (75.)
proptereä, quod,  proto,  že . . . — 30 Sestav : proptefBS^  quod       1. ab sunt, 2. (minimě)-que ... commeant atque ... important... 3. (proximi)-qae sunt. — Pro neobyčejnou statečnost Belgů uvádějí se tři důvody. Spojení vět jest polysyndetické (viz č. 22.!); v češtině klademe spojku „a" jen mezi předposlední a poslední člen, (zde před: proximT). cultus, Os, m.; ícoleref;pěstování, vzdělávání   (půdy);   (metaf.:) pěstění, vzdělávaní, zušlechtění (ducha, těla, života);  úprava  života, (jemný) způsob života. —— —
humänitas, ätis, [homoj, povaha lidská, lidskost, lidství; (vyšší, jemnější) vzdělanost, vzdělání.
provincia, ae,f.,provincie; zde = Gallia Narbônensis; viz e. 1. Gallia II
íongissimě absum ab allqaa re, jsem vzdálen nejvíce něčemu. — (V pro vincii vládl jemnější mrav a vzdělání již dávno před tím.) — (264.,
_526.)
35 mercätor, ôrís, m., kupec, .^a**-_
míníme saepe, velmi zřídka, málokdy; (= rárissimě); (náleží k oběma slovesům, •commeant i important). — (486).
com-meäre ad aliquem, přicházeti, docházeli; přicházeti k někomu a zaBe odcházeli ;*st^ôjTse s ne kým.
im-portäre, přivážeti, dovážeti, per-tiněo, ere, uT,  fteněre/, dosahovali; (ad aliquem), týkati se někoho, vztahovati se na někoho ;jm í t i vliv,
působili na někoho, na něco. (78., 155., 34ä'., 78SJ-~*
-40 anlmus, (o více osobách; animí), klade se v latině, aby se určitěji vytkla duševní stránka osoby, jíž se děj především dotýká; do češtiny překládáme v takovýchto případech výraz animus; a) zájmenem, b) jménem osobným, c) výrazy: člověk, lidé; animum excolere = vzdělávati se; animôs mililum confľrmäre, povzbudili vojíny; tofíus Galliae animí ä mě avertuntur — celá Gallie se ode mne odvrací.
ef-feminäre, [fěmina], činiti zženštilým, choulostivým; effěminare animôs, činiti mysl choulostivou; ad effeminandôs animôs (eôrurn) per-liněre, míti vliv na zchoulostivění mysli; činiti mvsl choulostivou; činiti
" lidi choulostivými.
ea, (neutr. plur.J, (přelož:) věci, zboží.
proximus sum alicuT, jsem nejbližší
_někomu.; jsem nej bližším sousedem
někoho. (168.)
German!, qui trans Rhěhtim itlcoí#ťfe;
bydlící^ za Rýnem, Znrýnští.
Rfienus, ľ, m., řeka Rýn (ním/Rhftth, 4$ fr. Rhin); prameni se ve švýcarském; karitoně Grisonském z několika hor-' ' ských pramenů, z nichž Přední Rýn ' vzniká v sev.-vých. části skupiny sv. . Gotharda jako výtok malého jezírka Torna na svahu hory Badu ve výši 2S44 m n. m. Ve starověku dělil Rýn Gallii od Germanie.
quibuscum, s kterými^ s nimiž.
contínenter, [con-tinere], nepřetržitě, neustále,_
bellům gero (gerers, gesst, gestům) cum aliquô, válku vedu s někým.
Pamatuj !
bellům ínferre alicuí, zdvihndtiH válku, vypraviti se do pole, do války proti někomu; (675.);
bellům dúcere, válku protahovati;
bellům conficere, válku dokončili;
bello perseqm aliquem, stíhati válkou někoho, válčili s někým; (712);
fortunám betli temptáre, zkusiti válečné štěstí; (778.);
bellům paräre alicuT, strojili se k válce
proti někomu; bellům facere (alicuT), způsobili válku;
dáti podnět k válce; pocíti, zdvih-
nouti válku proti někomu; bellům adminisfräre, říditi válku (jako
vrchní velitel); (919.) (55.).
qiua dě causä, z kteréžto příčiny, 49 pročež; (zde:) quä de-causa = et eä dě causä, a z te příčiny^ a projo,^
qim jest žde relativum coj>ú%JÍvum)__
spojovací. — Vztažné zájmeno qm, quae, quod bývá položeno často v čelo hlavní věty, aby ji tíže spojilo s větou předcházející; takovéto vztažné zájmeno sluje spojovací, relativum copulatľvum Spojovací relativum lze rozvésti: 1. quí = etis; 2. quí — is autem; 3. qui = is enim; 4. quí — is igilur. Do češtiny pře-
i
5i
kládám e relativum spojovací obyčejně ukazovacím zájmenem s ně kterou souřadnou spojkou.
quôque, také, též; {quoque se klade vždy za slovo, na němž je důraz, etiam klade se obyčejně před slovem na němž je důraz).
rěliqut, ae, at ostatní, zbývající; (reliquí klade se při počítání, zejména při číslovkách a značí „zbytek"; cěteri = ostatní, (jiní)), klade ae v přirovnání ; pří slovesech excellere, prae-stäre a pod, klade se vždy cěteri nebo ůlti, pri číselném výraze vždy reliquí, na př. reliquí sex. (277., 656.)
prae-cědo, ere, cessľ, cessum, (aliquem aliquä rě), předcházeti; předstihnout!, předčili (někoho něčím); (praestare alicui aliquä rě; superarě aliquem aliquä rě; antecědere).
Oallôs = Celtäs (ve vlastním smyslu). Smysl: Jako Belgové jsou nejuďat-nější ze všech obyvatelů Gallie (ve vlastním smyslu), tak jsou Helvetiové nejudatnější ze všech obyvatelů Gallie Keltické; viz 3. kap. :■ non esse dublům, quín tolíus Galliae plurimum Helvetii possent.
ferě, (při měření počtu, času, vlastnosti a pod.): asi, skoro, téměř., con-tendô, ere, tendí, tentum, napínati; měřiti se, pouštěli ee v zápas, bojo-vati, zápasiti: proeliô contendere cum aliquóf půlfou, bo| podstupovali, svá-
proeliô conteditur = boj se strhne; bellô contendere ==válčiti._
côtidiänus, 3., [cotidiě — každodenně'; 5Ä quotitei-\- die], každodenní; {zdepřelož příslovcem: denně). (861),
cum—aut prôhibent—aut gerunt, veta časová, uvedená spojkou cum zv. coin-ciděns; cum = tím, když; Um, že; ~čäšio se také takováto veta časová překládápřechodníkem; (zde:) Hm, že I   odrážeií — vedou — odrážejíce — ve-r douce. - (Koř. 393. 4; Hrb. 439, b.) prô-hibeô, ěre, ui, ítum, [haběrej, zdržovali, odvraccti, odráželi; (ali-quem aliquä rej~'abl. separ,, někoho od něčeho). (333., 453., 511., 560., 605., 849.) finis, is, m., mez, hranice; ohraničené mÍBto, krajina; (plur.:) fines, ium, územLj£26j (69., 102. a j.)
děti^s někým.
M
t r.
Pamatuj!
prtfeluim committere '=± boj, bitvu sva-děti;
proeliô dimicäré = bojem se utkali; proeliô interesse = boje se siičastniti; proeliô děcertare = bitvou rozhodovali;
rozhodnou bitvu svésti; proelium restituere = boj obnovili; proelium redintegráre — bitvu obnovili; i:   Znovu pocíti;
proeliô excědere — opuBtiti bojiště;
ipsí v protivé k eós; netřeba pře- 60 kládali. — Caesar hned na počátlju vytýká zdatnost a válečnost Belgů, Germánů a Helvetiů, protože se právě s těmito třemi~kmeny utkal v boji hned s počátku r. 58 a 57 př. Kr. eórum (gen. part.) = omnium GalIňe popůlorum; (jméno národa místo země; viz č. 23.); eórum ůna pars = jedna část její (ř. j. Gallie). ob-tineo, ěre, uí, tentum, [teněrej, držeti, v držení míti; (zde — incolere). — (184., 206., 394.) quam (akus. předm.) Gallos obtiněre (acc. c. inf.) dictum est, kterou že Gallové mají v držení, bylo pověděno; kterou, jak bylo pověděno, mají Gallové v držení; ve kleré, jak bylo řečeno, Gallové jsou usazeni. — (Koř. 329.) initíum capió, ere, cěpí, captum, ab allqtia re, počínati něčím, u něčeho. Rhodámis, i, m., Rhodanus, dnešní. tí5 Rhorie (čti: rdn), řeka pramenící se v Alpách Bernských, protéká jezerem Ženevským, u Lyonu (Lugdunum) přijímá svou největší pobočku Saonu (ve Btarověku Arar); vlévá se do
more Středozemního. — CaeBar po-] jímá tok, řeky obráceně; praví, že jezero Ženevské, lacus Lěmannus, vtéká do Rhodanu. Za Caesara Rhodanus odděloval provincii (území Allo-brogů) od Helvetiů a Segusiavů.
con-tineč, ěre, ui, [teněre], omezovali, ohraničovali; continštur = jest ome-zen(a), ohraničen(a). — (114.)
Garumnä, Ôceanô, fľnibus, (22.). Ôceänus, ŕ, m., Okeán (Atlantický); byl
ve staroveku sev.-záp. a záp. hraóící
Gallie. fines, (59.). 70 at-tingô, ere., tigi, [tangerej, dotýkati se
(něčeho), hraničili (s něčím); (aliquid;
flumen Rhěniim, akus. predmetný). ab SéquanTs et HelvětiTs, se strany,
na straně Sekvanů (čti: Sékvanů) a
Helvetiů — na té straně, kde bydli
Sekvané a Helvetiové. vergo, ere, obraceli se, klbniti se, chýlili se; táhno.uti^se, prostírali se. septentriônčs, um, m., sedmihvězdí
Malého a Velkého Vozu; sever. —
/septem; terere.} caplt — continčtur — vergit, (22.). 75 Belgae — Belgium,  Gallia Belgica;
(l.—IIL).
Orior, oilri, orltis sum, ab aliquä rě, počínati, začínati od (něčeho), na (něčem); (srv. č. 64.'}).
extrčmus, -3., (ex, exter, exterior), nej-krajnějsí, nejzazší, nej vzdálenější; extrěmi finis Galliae (Celticae), nej-zazší končiny, Gallie. — (346.)-
per-tittere ad áU^uld)-:
se k neôenm. (89.) i\ inferior, ius, fľnferusJ,%i^^M loženy; inferior pars fliimtnfs? tok řeky.- '>H^é^ spectäre, divati se, pohlížet!; BmSloWt^ býti obrácen ' —"
septéňTriônetn; toto podst.jm. se klade';?
obyčejné v plur.; (73.). Kv; oriěns sôl, (sôl, sôlis, m.), (vycházející Blunce), východ. — Přívlastkóvé parti- * cipium ve spojení se svým jménem , mívá někdy význam odtažitého jména podstatného;   oriěns  sol — východ (slunce); occidčns sól = západ (slunce) ; bellům motum — zdvižení války; a. Chr. n.; p. Chr. n.; ab urbe con-ditä = od založení města. Aquitänia, (5.); Garumnä, (25.). PyrěnaeT, ôrum, (monies), m.; Pyreneje, horstvo na hranicích mezi starověkou Gallií (dnešní Francii) a Hispánií (dnešním Španělskem); táhne se směrem v.-j.-vých. od zálivu Viscay-ského (mare Cantabricum) k Středozemnímu moři; délka horstva jest, 435 km.
Hispánia, ae, t, Hispánie, starověký název poloostrova Pyrenejského, dnešní Španělsko a Portugalsko.
spectat (80.) inter ... — spectat in earn partem, quae est inter...
occäsus, us, m., [cadere, oc-ciderej, západ; occäsus sôlis = occiděns sôl (%2.); inter occäsum sôlis et septm* triônes = na severozápad.
oriuntur — pertinent — spectant (22^
m.
Kap. 2.
Kap. 2.-29.
Válka s Helvety.
Obsah.
Kap. 2.—3, — Helvetiové chystají vystěhovat* se ze svého území na radu Orgetoríga, bohatého šlechtice helvetského, jenž toužil po královské důstojnosti. Přípravy k stěhování. Orgetorix vyslancem k sousedním obcím.
Kap. 4. — Záměr Orgetorigův zmocnili se nadvlády nad Helvety vyzrazen.
Orgetorix pohnán k soudu, ale pomocí otroků, chráněnou a dlužníků
vyhne se zodpovídáni. Náhlá smrt Orgetorigova. Kap. 5.—8. — Helvetiové pokusí se provésti úmysl svůj, vystěhovati se ze
svého území.   Cesty, kterými se mohli ubírati.  Zvolí cestu provincií.
Caesar odtáhne rychle od Ríma a zabrání jim v tom.
Kap. 9. — Helvetiové pokusí se o cestu Sekvanskem.
Kap. 10. — Caesar rychle odejde do Galie Předatpské, vrátí se odtud s 5 legiemi a přijde do území Segusiavů.
Kap. 11,—12. — Helvetiové projdou Sekvanskem a dorazí až do území Haeduů. Tito a rovněž Allobrogové žádají pomoci na Caesarovi; Caesar udeří na čtvrtinu Helvetiu, klerá dosud nepřešla přes řeku Arar, a porazí ji.
Kap. 13.—14. — Caesar dá vystavěti most přes řeku Arar. Vyslanci Helvetiu, v čele Diviko, vyjednávají s Caesarem a slibují, že tam se uchýlí a tam budou pobývati, kde Caesar ustanoví. Caesar žádá na nich rukojmí, i    Vyslanci odeprou dáti rukojmí a odejdou.
Kap. 15. — Helvetiové táhnou dále územím Haeduů. Caesar jich následuje.
Kap 16.—20. — Haeduové nedodávají Caesarovi pravidelně spíže. Zrádné jednání Dumnoriga Haedujského, jež vyzradí Liskus. Caesar odpustí Duiu-norigovi na prosby bratra jeho Diviciaka.
Kap. 21,-22. — Caesar ve vzdálenosti 8000 kroků od Helvetiu. Titus Labi-enus s 2 legiemi zleze horu a čeká na hřebenu hory, Publius Kon-sidius vyslán ku předu s oddílem výzvědným. Omýleni pokládá P. Kon-sidius Labiena s legiemi za nepřátele. Tím útok Caesarův na Helvety se oddálí. Caesar táhne za Helvety a položí se táborem ve vzdálenosti 3000 kroků.
Kap. 23.—26, — Caesar odejde do Bibrakta pro spíži. Helvetiové myslíce, že Římané ze strachu se vzdalují, pronásledují vojíny Caesarovy na zadním šiku. Srážka Caesara b Helvety. Porážka Helvetiu.
Kap. 27.—28. — Helvetiové se vzdají.   Helvetiům poručeno vrátiti se zpět do svého území. Bojům dovolil Caesar usaditi se v území Haeduů. . Kap. 29. — Počet Helvetiu před výpravou a při návratu.
longe, (zesiluje superlativ), daleko.
90 nôbilis, e, fgno—bilis, i—gno—bilisj, 1. patrný, znatelný; 2. známý, proslulý, slavný; 3. urozený, vznešený. (dis, ditis); snperl. dítissimus = divitis-simus, nejbohatší; dľves, itis, abl. sg, divíte, gen. pl. divitum, bohatý.
Orgetorix, igis, m„ Orgetorix, noj-mocnější šlechtic helvetský, který navrhl Helvetiům, aby se vystěhovali ; sám ve spolku se zetěm Dum-norigem a s Kastikem chtěl dosíci nadvlády ve své obci; byv prozrazen skončil život asi samovraždou,
M(arcô) Messälä M(arcô) Písone côn-sulibus, za konsulátu Marka Messaly a Marka Pisona; (abl. čas.); byl to rok 693 od založení města (ab urbe condita) či 61 př. Kr.; Římané označovali letopočet jmény konsulů príslušného roku; jména konsulú byla kladena vedle sebe bez spojky et (asyndeticky); úřední titul byl v této vazbě zkracován cos.j později coss. (= cônsu-libus). — (365.) — (Čti: Messály, Písóna.)
94 M(arcus) Valěrius Messäla a M(arcus)
Pupius Písô, konsulové r, 61 př. Kr.
95 régnum, F, n.,   královská moc, krá-
lovská důstojnost, trůn. — (219.) in-duco, ere, duxi, duetům, uvésti, zavěsti, svésti; cupidilate rěgni {gen, obiect.) inductus, sveden touhou = z touhy po královské-důstojnosti; cupiditäie (abl. pŕíč.), (K o ř. 280, 2; Hrb. 373, b.). — Příčina vnitřní nebo vnější bývá v latině často vyjádřena vhodným participiem perf. passiv. s ablativem substantiva. Do češtiny so prekladá tento výraz bud príčastím trpným s instrumentálem nebo pádem předložkovým; aétate affecťus, věkem vysílen, sešlý; pliui-
mis beneficiisaffectus, zahrnut dobrodiními ; caritäte pairiae ductus, z lásky ' k vlasti, a j. — {149., 506., 616.)
coniúrattô, dnís, f,, [con-iuräre], spiknutí, vzpoura;tajnýspolek; coni-iiräíičnem facere, uzavřití tajný spolek.
nôbilltäs, ätis, f., 1. proslulost;. 2. šlech-tictvf,urozenost; 3. šlechta, šlechti c o v é, (= nčbilěs) ;(abstractum pro concreto).
cívitäs, ätis, f-, fcľvisl, 1. občanství, občanské právo; 2. občanstvo, o b-_čanéj 3. obec, stát. — (abstfrpo"' e o ii c r.) — (254)
per-suädeô, ěre, snäsi, siiäsum, allcul tit ..přemluviti někoho, aby . . .; (persiiädere alieul s vazbou acc. c. inf., přesvědčili někoho, že . . . ). {111., 495.)
ex-eô, ire, ii, itum, vyjiti, vystěhovati se. — Civitäti persuäsit, ut (civitäs) exirent; exirent vztahuje se podle smyslu k podmetu civitäs = civěs. Přísudek neřídí se někdy v čísle neb rodě tvarem jména podmětového, nýbrž jeho významem a obsahem; tuto vazbu zoveme constructio ad sensam, vazba podle smyslu. (826.)
dé fínibus, z území. (5.9.)
copia, ae, f., zásoba, hojnost; plur.: 1. zásoby; 2. zástupy vojenské, branný lid; cum omnibus côpiis, se všemi zástupyj {míněny jsou všechny óšóbyT
'"' zeny i děti, i všechen majetek), — {165., 209., 576., 641., 687., 899.)
Sestav! (ze slovesa persuäsii jest odvodili nějaké verbum dícendi, na němž závisí následující nsořímá řeč;). [díxit] li pottri esse pe/ acile )| cum praestärent. — Nezávis^ dixit: per-facile est potiri inu1" n, cum prae-stětis. — Cum praestärent jest důvodová věta závislá 2. stupně; kon-
J
"-i
y°
nu-;
junktiv jest v ní položen podle pravidla o souslednosti časů; jest v ní konjunktiv impf., protože řídící sloveso (persuäsit nebo díxit) jest ve vedlejším čase. Přelož: protože, ježto vynikají.
per-facilis, e, velmi snadný, přesnaďný-
potín perfacile esse, (acc. c. inf.), že zmocniti se jest velmi snadné.
potior, írí, ítussum, aliquä rě, zmocniti se něčeho, dobyti něčeho; (zna-m e n á-I i potirí = stati se pánem, pojí se též sgenitivem; vždy se říká rěrum potirí = zmocniti se svrchované moci, vlády. — (Pamatuj slovesa pojící se a ablat.: Mor, fruor, fungor, potior, véscor aliquä rě; abl. instr.,\iz Koř. 278. Hrb. 371.>
impérium totías Galliae {gen. obiecl.) vláda nad celou ,G.alIií. .(205.) (287.)
cum (causale, příčinné, s konjunkt podle sousled., časů), poněvadž, protože, ježto.
praeľstô, äre, slití, stitum, alícuT aliquä rě, předčímjiěkoho něčím, vynikám ~~, nad rieEóho něčím.
virtus, ůtÍs,L, [vir], mužnost (— sou hrn vlastností pravého mu-i e);   mužná   zdatnost; zmužilost, statečnost, udatnost.
id Ubi persuädeô, k tomu tě přemlouvám; o tom tě přesvědčuji; id=acc onitř. předm: — V platnosti akusa-tivu vnitř, předm. kladou se zájniena rodu střed, a zájmenná příd. jména v rodě středním u některých sloves, která jindy mají jinou vazbu; Hrb, 315, c; Koř. 227, b; häc rě gaudeo, laetor; hoc (acc.) gaudeo, laetor z tohoto se raduji; eä rě glorior; id glorior = tím se honosím; dě illä rě dubitó; illud dubitd = o onom pochybuji; dě häc rě nón tacěbo; hoc non tacěbo = o tom nebudu mlčeti; dě häc rě tibi persuädeô; hôc (acc.) tibi persuädeô, o tom. tě přesvědčuji; a j. — (100.)
f
hoc f acllius, quod .., (— eô facilius, quod..), tím snáze, protože .,; (hoc, eô, abl. mensurae). — (335., 920.)
undlque, odevšad, na všech stranách, (245.)
teon-tineo, ěre, ui, [teneo], omezovati, j   obkličovali, svírati, tíšhiti. (66.) (845.)
ätura, ae, f., přirozená povaha, ráz; 115 nátura loci, přirozená povaha místa, přirozená poloha.
nä ex parte — alterá ex parte — tertia" (ex parte), s jedné strany — s druhé strany—a se třetí strany; na jedné straně — na druhé straně a na třeli straně. (22.) (14) (31.7) lattiS, 3,, rozsáhlý, široký; láfiasimus
— altissimus (elativ), velmi široký — velmi hluboký.
ager, agri, m., 1. orná půda; role, pole; 2. venkov; 3. území, kraj; ager Helvětius — území Helvetiu; ä OermänÍs= ab agro Geŕmäriôrum; (23.); per agrum Sěquanorum et Haednôrum, územím Sekvanů a Haeduů; Sekvanskern a Haedujskem.
— (259., 306., 522., 578., 592) lura, ae, tn., Jura mons, .pohoří-Jura,
hraniční horstvo mezi Helvety a Se- . kvany, mezi dnešním Švýcarskem a Francií, mezi Rhodanem a Rýnem, altus; altissimus, (elativ), velmi vysoký, 120
prevysoký, (mons) est, horstvo, pohoří se vypíná, se táhne.
inter Sěqtianos et Helvětios; (23.,
124., 183. a. j.). (tacns) Lěmannus, i, m., jezero Leiíian-ské, nyní Ženevské,   — (441:) — (Fraíic.""riázev dnešní le laeLé-man.)
ab Helvětiís; (23., 122., 318., 445., aj.). dTvidere, (13.) 125. his rébus = hôc; ita = tim; tak. fit, ut.., stává se, přehází se, že ...; (ut..., nevlastní věta výsledná). (Koř. 380, b; Hrb. 434.) — (529)
et — et, i — i; jak — tak; jednak — jednak.
vagor, äri, atus sum, toulám se, bloudím, pobíhám; činím nájezdy.
130 minus latě, (jest si domyslili:) quam cupiěbant.
minus facile, (jest si domysliti:) quam si fines aperti fuissent.
minus latě vägäbantur, ne tak daleko se toulali, nájezdy činili; minus facile poterant, ne tak snadno mohli.
fini tim US, 3., pohraniční, sousední; fi-nilimi, órum, m., sousedé.
bellum Tnferre, (48.)—(675.)
135 quä (rel copul.) re, a tím; a proto. (49.)
qua (rel. copul.) ex parte, (a) vzhledem k tomu. (49.)
bellare, válčili, bojovati; bellandi cu-pidus, žádostivý válčení, války; boje-chtivý; f=="běllico&us).
af-ficiö, ere, fěcí, fectum, [ad, faciö/; opatřiti (někoho něčím); působí ti, dojímali; aliquem dolore afficere, někoho zarmoutiti; magno dolore affi-cior, velice se rmoutím, trápím.
dolor, öris, m., bolest, zármutek, žalost, hoře; mägnus dolor, veliká, hluboká bolest; (o češtině možno místo kvantitativního příd. jména položití kvalitativní).
Sestav! (Helvetii) arbiträbantur autem J| sě (= Helvětios) habere angustôs fíněs pro multitüdine hominum et pro glöriä belli alque fořti tíidinis.
140 pro, (předl., s abl), I. (o místě:) před něčím) 2. (k ochraně, ve prospěch:) pro, za, o; 3. (o postupování:) místo, j oko; 4. (o n tili r ad č a odplatě:) za; 5. (o způsobu a přiměřen os t i:) dle, podle, vedle, v poměru k; pro multitüdine hornin am, podle množství lidí = podle lidnatosti, na lidnatost.
multitüdö f-inis, f.J hominum, množství lidí, lidnatost, počet obyvatelstva.
autem, (spojka odporovací), však, ale, pak; (klade se vždy na druhé
místo, nikdy však r^ézi předl, a podst. jm., a proto jôbí zde na třetím místě). — (Tato spojka bud znaíí protivu, autem = však, ale; nebo vyjadřuje pokračováni v my-, šlence a priraďuje, autem = pak)
belft atque fortřtudinls = bellicae for-titůdinis; (hendiadyoin); (ze dvou jmen podstatných, spojených spojkou et, que, ac, atque, překládáme někdy jedno adjektivem, vytýkajíce jeho význam přívlastkový, na př. montimenta et litterae — písemné památky ; clámor et concnrsns = hlučný obeh; consuětúdo ac víta, obvyklé živobytí; opera atqueariificia = umělecká díla; gloria belli atque fortitu-dinis = sláva válečné udatnosti; Usus ac disciplína = vojenská zkušenost; ardor et impetus = prudký útok); (kn. 1., kap. 39, 4; 40 4; 18, 8; 31, 7; 44, 2.).
angustus, 3., úzký, těsný; (zde po-, stavením zdůrazněno, přelož) příliš úzký, příliš těsný,
Sestaví fíněs (= území), qui patěbant-důcenta quadräginta mília passuum in longitúdinem, centům oetôgintä mília passuum in latitůdinem.
pateô, ere, ui, býti přístupný, volný; prostírali se, rozkládací se. (534.)
longitiidô, inis, f., //o/i0«s/,"délka; in longitúdinem, na délku, zdéli.
íätitudô, inis, t, [latus], šířka; in latitůdinem, na šířku, zšíři.
passus, as, m., fpanderej, rozkročení; krok; (jako míra délková:) krok, dvoukrok. — (436.)
passus — í nt 48 cm = 5 stopám; pěs (pedis) — 30 cm — 1 stopa = 16 palcům;
digitus = 2 cm = 1 palec (zšíři prstu); mille passus = 1000 dvoukroků —
1*48 km či okrouhle V^km; quínque mília passuum = 1 zeměpisná
míle;
ij:
docenta quadraginta mília passuum — 240.000 dvoukroků — (okrouhle) 300 km; (zde ahkus. m iry prostorové);
centům octôgintä mília passuum = 180,000 dvoukroků = (okrouhle) 270 km; (zde akkus. mírg prostorové). — (Caesarovyúdajejsou poněkud zveličeny.) Poznámka. Pozoruj, kterak Caesar vhodné užívá slovesných časů v této kapitole; v paragr. 1.—3. jsou perfekta o událostech minulých, pak praesenta k vyjádřeni trvalých poměrů; od paragr. 4. při líčení poměrů panujících u Helvetiu jsou im-
perfekta; fiébat (trvalým následkem bylo, ?.c ...); afficiěbantur (atále a stále obnovující se bol je rmoutil); arbitrabantur (mysleli stále, znova a znova); patěbant (o trvalém Btavu). Ve třetí kapitole je už zase perf. constituérunt (z toho všeho povstalo rozhodnutí..,). Zradou Orgetorigovou nastane průtah v odchodu. Ale sotva ctižádostivý Orgetorix byl odstraněn, pokračuje vylíčení plánu v páté kapitole rychle ku předu a jest podáno za účelem živosti historickými prae-senty cónantur, incendunt, combú-runt, iubent, persuadent, adscíacúnt.
Kap. 3.
ad-duco, ere, dúxí, duetům, 1. přivá-děti, dováděli; 2. naváděti, pohnouti; addiicor, dávám se pohnouti; adduc-tus, (jsa, byv) přiveden, pohnut, sveden; his rébus adductí, těmito poměry, důyody davše se pohnouti, svésti; přó~fýto ' poměry, z těchto důvodů. — (213., 506., 616.) (96.)
aúctoritas, atis, f., vážnost, vliv, váha, moc.
peř-moveo, ěre, inóví mdtum, pohnouti, •  doj mou ti, překonali; auctóritňte per-mdtt, vážností jsouce dojati, překonáni; (pro vážnost; vzhledem k váženosti). — (96.)
con-stituo, ere, uí, utum, [siatuo], 1.
stanovití, ustanovit!;  2- ustanovili
se (na něčem), umínili si. (457). constituunt comparare... coěmere...
facere...   confírmáre, spojení
asyndetické. (22.).
comparare, připravovali, opatřiti.
jer-tiněre, (39. 78.).
jroHcTscor, F, fectus sum, {pró-ficioj, 1. vydati se na cestu, odcházeti, vypraviti se; vytáhnouti, podnik-nouti výpravu; 2. jiti, ubírati se, táhnouti.
*
ea, quae ad proficTscendum pertinent,
věci, které se vztahují, se hodí k tažení; věci potřebné na cestu; perti-něrent^ coniuhet. snbiect. • míněny jsou takové potřebné věci, jichž bylo třeba podle mínění podmétu věty hlavní, podle minéní Helveli#. iumentum, í, n., [iug-mentum, iugum, jho], dobytek; tažné dobytče, soumar.."
carrus, T, m., vůz (dopravní, čtyřkoly). i1 ""
quam maximum numerům (doplň si: 160 possenf), co možná největáí počet. (508.)
co-emo, ere, emi, emptum, skoupiti, nakoupili.
sěmentís, is, f, fserere, semen, símě/, setba; sěmentés quam mäximäs facere, (učiniti co možná největlí setby =) co možná nejvíce polí osíti.
iter, Uineris n., cesta; iri itinere na cestě, na pochodu; cestou.
aup-peto, ere, tví (it) Itum, býti pohotově; stačili, dostačovali. — (876.)
copia, íe^r^ásóbV hojnost. (103.) 165
frumentum, r,'h;,-obilí. (872.)
côn-fírmäre, upevnlti,^utvrditi, zabezpečili ; päcenľel amľcitiam cônfír-
u.
máře, (mír uzavřití a přátelským spolkem si jej žäji"stnT===) mír a přátelství si zajistiti, zabezj^ějiL_Cí
proximus, a, um, (superlativ), nejbližší; (positiv: prope; komparativ: propior, propius); proximae cwitätés, nejbližší obce; (to byly zde obce Sekvanů a Haeduů na západě).
Sestaví (Helvetii) dúxěrunt || biennium satis esso sibi (= Helvětiís) ad eäs rěs cônficiendäs.
côn-ficio, ere, feci, fecttim, [faciôj, dokonali, vykonati; ad eäs rěs cônfi ciendäs, (vazba gerundivní), k vyko nání těch věcí, příprav. 170 satis esse, dostačovati.
biennium, ií, n., [bis, annus], dvouletí, doba dvou let; (triennium — trěs anni; biduum •= doba dvou dní; tňduum = doba tří dnů).
ducere = exísiimäre, putäre = soudili, uznávali.
profectiô, onis, i., [proficíscor], odchod, tažení, výprava. ------—-——
lěge cônfTrtnäre, zákoaem-rustanoviti (167)
175 in tertíum annum profectidnem lege cônfírmant stručněji místo: profecti-\ dnem in tertium annum constituunt^ (děcernunt, inďicunt) et id lěge cônfírmant; lěge — zákonem t. j. usnesením lidu, které nabylo moci zá-
r- kona. dě-íigo, ere, lěgí, tectum, [legere], vybírali, vyvoliti; dux dětigor, jsem volen za vůdce, lěgatlo, ónis, í., (lěgarej, poslání, vyslanectví, poselství, (úkol vysla-necký). (393., 702.) sus-cipiO, ere, cěpl, ceptum, [sub, caplo], ze spodu chopiti; na sé vžiti, podstoupili, podniknouti; sibi susci-pere, vzíti na se(be). — (512., 919.) in eô itinere, na té cestě (poselstva). Sestaví  Orgetorix persuňdet Cnsticô Sěquaně |] ut occupäret rěgnum || quod pater (Catamantaloeděs) habue-rat (— obtijiuerat).
Casticus, F, m., ťíastikua, syn Kata- 180 mantaloedův, vzneSený Sekvan.
Catamantaloeděs, řs, m., Katamanta-
loedes, kníže Sekvanů, oteč Kastikův.
Castico Sěquano... Dumnorigl Hae-
duô; v překladu vlastni jméno polož na druhé místo Mpi&ra Lu_vJL^3 e-' kvana   Kastika... Haeďua Dum n origa). in SěquanTs —v Sekvansku. (23., 122.,
490., 620. a j.) ob-tiněre, (62); rěgnum obtiněre, míli královskou moc, býti králem, kralo-vati, — (U Gallů nebyla moc královská dědičná, nýbrž často se ji zmocnili nejmocnější mužové u jednotlivých kmenů proti vůli lidu.) — (192.) (394.) senätus popuiT Romani, senát národa 185 římského. — Podle pověsti senát založen byl od Romula jako poradní sbor králův z nejstarsích a nej váženějších zástupců patricijských rodů. Také v prvních dobách republiky byl senát poradním sborem konsulů. Ale ponenáhlu zvětšila se moc senátu na úkor moci konsulů, a senát konečně se stal hlavou státu, konsu-lové pak byli vlastně jen výkonnými orgány jeho.  Do pravomoci senátu spadal také Qozor nad správou provincií. Senát upravoval správu provincií, určoval jejich mistodržitele. dával místo držiteli před jeho odchodem z Říma potřebné předpisy a určoval mu vojsko, peníze, lodi a jiné potřeby, jakož i podřízené úředníky (což slulo ornäre provinciám). Seuát uděloval cizincům čestné tituly; takovým titulem byi na př. „socius et amicus popult Rômäm", titul královský a p. — Až do Sully čítal senát pravidlem 300 členů, Sulla zvýšil počet členů senátu na 600, Caesar na 900, Antonius na 1000. Členství senátu bylo doživotní, mimo případy, kdy se ho člen stal nehodným. V posledních dvou stoletích př. Kr, byly tyto podmínky pro volbu do senátu:
14
ingenuitas t. j. svobodný původ patricijský nebo plebejský, mravní bezúhonnost, jmění nejméně 400.000 sesterciů, věk od platnosti zákona Villiova (lex Villia annaiiB, r. 180 př. Kr.) 27 let, od doby Sullovy 30 let.   Na místa uprázdněná úmrtím neb vyloučením v době královské nové členy jmenoval král, za prvních dob republiky konsulové, krátce před r. 312 př. Kr. svěřeno doplňováni senátu  zákonem Oviniovým censorům a zároveň bylo ustanoveno, aby censorové povolávali do senátu především odstouplé úředníky, ne-bylo-IÍ by jich, pak teprve jiné vážené občany z rytířů, oc-cupäre, (capia], obsaditi, zaujmouti, zmocnili se; rěgnum occupäre, zmocnili se královské moci, hodnoBti, královského trůnu; persuádet, ut occu-páret; persuádet jest praosens hístor., jež sepokládábuď za čas hlavní buď za čas vedlejší; zde jest položeno vplat-nosti času vedlejšího, proto jest v závislé větě účelové konjukt. imperf. (Koř. 353, 2, pozn. 1.; Hrb. 412, 1. 2. 3.) ante,   (příslovce), = anteä, předtím, dříve.
Sestaví Et (Orgetorix) llem persuádet (praes. histor.) Dumnorigi Haeduô " ut conarělur idem (neutr.).
item, rovněž, podobně.
Dumňorix, Tgis, m., Dumnorix, bratr Diviciaka  Haedujského, haedujský ""velmož. Spoičiv se s Orgetorigem, pojal jeho dceru za manželku. Helve-tiům vymohl průchod územím Se-kvanů. Bratra svého Diviciaka zbavil prvního místa v obci. Ač popouzel Haeduy proti Caesarovi, Caesar mu na přímluvu jeho bratra Diviciaka odpustil, ale dal ho pozorovali. Nedůvěřuje mu, chtěl ho Caesar vzíti s sebou r. 54 do Britarinie, když pak se mu Dumnorix vzepřel, dal ho Caesar usmrtili. (Dumnorix = král světa.)
DTviciäcus, í, m,, Diviciakus, haedujský 180 velmož, Římanům nakloněný. Caesar ho zde připomíná, protože nebyl v Římě neznámý; bylť již před příchodem Caesarovým do Gallie v Římě prosit o pomoc proti Sekvanům. Vzhledem k Diviciakovi ušetřil Caesar Dumnoriga, bralra Diviciakova, jenž, ač mladší, zbavil bratra Diviciaka prvního místa v obci. Diviciakus požíval u Caesara přízně a vážnosti. (Díviciäcus = božský.)
I
Haeduus, Haedujský. — Haeduové — podle  římské výslovnosti Haedui, jinak Aeduľ, t. j. ohniví — mocný keltský kmen, sídlící ve střední Gallii mezi řekami Ararem (Saône) a Li-gerem (Loiře), náleželi mezi nejmoc-nější kmeny v Gallii. Záhy přidali se k Římanům, a za to se jim dostalo práv a názvu spojenců a přátel národa římského.   Caesar choval se k nim vždy s velikou pozorností. Roku 58 př. Kr. vyprostil je Caesar z tísně, do níž je uvedl vévoda germánského kmene Suevů Ariovistús; rovněž r. 52 jich ušetřil, když se účastnili, proti   němu všeobecného povstání Gallie pod Vercingetorigem, mladým velmožem arvernským. (Viz: kniha VII. kap. 33., 55., 63.) Města haedujská:   Noviodunum, Decetia (nyní Decize), obě na pravém břehu Ligeru, Cavillónum na pravém břehu Araru (nyní Chälon-sur-Saône), hlavní město Bibracte, mezi Ararem a Li-gerem na hoře, dnes zvané Mont ■  Beuvray, 20 km na západ od Autunu (= římské Augustodunum). Na této hoře, která dosahuje výše 820 m a poskytuje znamenitou vyhlídku, odkryty byly v letech 1865—1884 zbytky velkého města keltského, v němž bylo .poznáno Bibracte. Za doby císařské zmiňuje se o Haeduich dějepisec Ta-citus jako o národě bohatém, ale mravů rozmařilých.
Spoji Dumnorigi Haeduô, quí obli-něbat...
15 " '      i     ' f '
£95
1
principätus, fis, m., fpřinceps, primus, capiöj, přední, první místo; vláda, náčelnictvi; principálům obtiněre, míti první místo, náčelnictvi; býti náčelníkem. (184.) (394.)'
maxime, nejvíce, obzvláště.
plěbs, plebis, f., lid, (nižší třídy obyvatelstva).
acceptus, 3., [ac-cipiöj, milý (někomu), oblíbený (u někoho); alicut a.; (co zde pověděno, vztahuje Be na Dumnoriga).
Conan aliquid, pokoušeti se o něco, domáhali se něčeho; Idem cönäri, p. se o totéž; u. o totéž; d. se téhož; ut idem cönäretur, t. j. u t rěgnum in suä civitäte oecupáret; Dumnorix totiž měl jen první místo v obci, principátům ob-tiněbat, a principätus nebylo rěgnum; měl se domoci jakéhosi druhu tyranidy.
mätrhnömum, iT, n., manželství; fi-liam altcuí in mátrimoninm dare, dáti někomu dceru za manželku; (= filiam uxörem dare); dat (praes. hist.), dá; elque — et eí t.j. Dumno-rigovi. (505.)
factü, (supinum); perfacile est facto, jest velmi snadno, jest přesnadno učiniti — jest velmi snadné, pře-suadné. —• (584.)
perfacilis, (104.).
Sestav! (Orgetorix) probat illís (=Ca-stico et Dumnorigi) || (acc. c. inf.) perficere conäta (illis) esse perfacile factü JI proptereä quod ipse obtentürus esset impérium suae civitatis; II (probat) II nön esso du-bium, (I quin Helvetii plürimum pos-sent totlus Helvětiae; || (Orgetorix) cönfinnat |j so (= Orgetorigem) suis
, eöpiis et (prelož: a zejména) suö exercitü conciliätürum esse illis (=' Casticö et Dumnorigi) régna. — Přímo: Orgetorix praví Kastikovi a Dumnorigovi: Perfacile est factü vôbis cônäta perficere, proptereä quod ego obtentúrus sum impérium meae ci-
vitatis; nôn est dubium, quin totius Galliae plurimum HelvétÓ posBÍntv ego metB côpiis et meô exeroitú vobk rěgna cônciliäbo. >    ' ■ "\
probäre (alicuT aliquid), zkoušeli, Bchva- 200 lovati; učiniti uveřitelným, dokázali, dovodili, (někomu něco), presvědčiti .„ (někoho o něčem); probat, [cônfirmat, dant, spěrantj (praes. histor.), dokáže, přesvědčí (je) '...
cônätum, ľ, n., [cônärX], pokus, podnik. (474.) (196.) .....-""!
HlTs — Casticó et Dumnorigi. per-ficere, ffaciôj, vykonali, provésti. —
(447.) "------■
proptereä quod, (30.).
impérium cívitätis, totius Galliae, (gen. 205 obiect.), vláda nad obcí, nad celou Gallií. (107.)
ob-tinéô, (62.); obtentúrus esset (coniu-gátiô periphrastica acttva), (preloz:) hodlá míti; doufá, že bude míti.
nôn est dubium, quín (s konjunht. podle souslednosti časů), není po-chybno, že . ..; nelze pochybovat!, že . . .
totius Galliae plurimum posse, míti největší moc, vliv z celé .Gallie, ze všech kmenů gallskýčh; (gen. part.). (502.)
côpiae, ärum, f., (103.); (zde:) — opěs,
prostředky (všeho druhu), suôque exercitii,   a (zejména) svým 210 vojskem.  —  (Sru. 313., 384., 404., 838. a J.)
côn-ciliäre, 1. slučovati, rv>ojovati; nakloňovat), získali; 2. zjednnti, opatřili; régnnm alicuT côncifiäre, dopo-moci někomu k trůnu, côn-fírmäre, (167.); s jistotou tvrdili, určitě prohlásili, jistiti, ujistifi; (zd* praes, hist.:) u j i s tí. Ôratiône adductT (Casíicus et Dumnorix), řeči pohnuti, svedeni; (149.); (ve skutečnosti byla řeč Org»-tdrigova delší, než zde podaný stručný její obsah).
16
HA&s*$í, f., víra, důvěra; slib. 215 i5s iurandutn, /tin's iurandí, n., přísaha.
inter šě dare, (20.), vespolek si dáti. fidem et lus iurandutrilhtěřse daře,
zavázali se_vespolek přísahou; dani T.j. Orgetorix^ Cašticus, Dumnorix; (20.).
Sestav! dant et spěraDt j| sěse — regno occupátó — posse potlri imperie totius Galliae per trěs poten-
, tissimós ac firoiissimos pdpulos.
spěráre, doufati, nadějí se kojiti.
regno occupaio, (abl. aftso/.J^moepice se, domohouce se královské moci, —Cřáíovského trůnu. (95.) (186.)
potlri aliqaa ré, (106.) 22lfc
sésě potlri posse; {infinitiv posse, má význam futurální); že se zmocní, že se budou mocií z mocni ti.
per, (předl, s acc), 1. (o miste:) skrze ; l>o; pouhý instrumentál podst. jm.; 2. (o čase:) za, po (dobu); 3. (oprostřednictví:) skrze (někoho), po (někom), pomocí (někoho). (251., 318., 373., -'4d2~J7Wj'
trěs pópull, tři národové, Jimenové t. j. Helvetiové, Sekvanové, fláe-duové).
potěns, enřťs, mocný.
flrtnus, 3., silný, statečný.
225
Kap. 4.
ě-nuntiáre, vynéati, v y z r a d i ti. ea re's, to, (ta událost).
indicium, íi, n., [in-dlcere], udání, vý-
póvěd; per indicium, udáním. (222.) ffldribus suís, (abl. módí), podle svého
zvyku, obyčeje; (v z t a1í ú je se '   K vyřazu   ex vinculis, kte
rýžtozpůsob uŘímanú nebyl
znám). (463.)
230 vinculum, i, n., [vincioj, vazba; pouto; vězení.
causa, ae, f., 1. příčina, důvod; 2. věc, záležitost; 3. věc právní, pře, rozepře, spor.
causám dícere, 1. (o obžalovaném:) hájiti se; býti obžalován; 2. (o obhájci:) něčí včc před soudem zastávali; někoho_hájiti.
causám dícere ex vinculis, (zde:) hájiti se, zodpovídali se v poutech', ve vazbě, jsa uvězněn.
•portet, ěre, uit, (s vazbou acc. c. inf.), jest slušno, jest třeba, (aby . . .); má se (-f- infinitiv); oportěbat, (Koř. S58, 2; Hrb. 416, 2, a), bylo by bý-
■  valo alušno, třeba; byl by__mel... .1
— Sestav: oportěbat |j poenam sequi damnátum. (Orgetorígem). — (896.)
poena sequitur, trest stihá. 235
damnare, odsuzovali.
Tgnis, ist m., oheň.
cremäre, spalovati, upalovati; poena, ut Tgrii cremarětur, trest, aby ohněm byl upálen; trestupálení; (ut expli-catívum). —'
(eum) damnátum (= si damnatus e s set) poenam sequí oportěbat, ut Tgní cremarětur, odsouzeného byl by měl stihnouti trest upálení; byl-li by býval odsouzen, byl by ho měl stihnouti trest upálení. — (234.) diěs, dieí, m., den; ve významu „ur- 240 čitý den, termín" jest diěs fémiriínum; diě cónstitutä (abl. čas.), v ustanovený den; (spoj: dió dictičnis causae). — (360.)
dictio, 5nis, f., [dícere], mluvení; causae dictid, (232.), přednášeni své věci před soudem, hájení _se, obrana, (soudní]oi>r^LČAnT' '"*' JudiciBrnTřT n., 1. rozsudek, soudní nález; 2. soudní jednání, soud.
familia, ae, f., (všechny osoby a věci náležející pod právní moc otce rodiny, jenž slul pater familiäs), 1. domácnost, dům, rodina; 2. rodina, příbuzenstvo, rod; 3. (zde:) otroci, čeleď, ad, (o přibližném pocjwj, k, okolo; (—circiteř); spoj: ad decem mília hominum. — (275., 821.) (380., 386., 429.)
245 undique, odevšad. (113.)
cogo, ere, coěgí, coäctum, [co-agô], 1. (dohromady) sháněti, shromažďovali; (famíliám coefjitfčilM'iimttl luduiemcôgerent); 2. doháněli (někoho k něčemu), nutili, donutiti, při-nutiti; (Orgetorígem coěgěrunt); [coě gitet conduxit, dal . . J. (354., 824.'
cliěns, entis, m., svěřenec,^ch.ráněnec (poddaný); (klienti byli ve služ b ách gallských šlechticů, kteří jim za to poskytoval ochrany; svého pána prová zeli do boje)
obaerätus, f, m., [aes aliěnnm], dlužník.
eôdem), tamtéž; (t. j. ad ifiďicium). — (782.)
250 con-dúcô, ere, důxí, duetům, shromáž-diti; (conduxit, daL._. .).    ■"**" per, (222.), skrze (někoho), pomocí (někoho)
ae, aby se (nerousU) íodpovidati = unikl zodpovídání ae před BOUdeittj. cTvlíSs, (9$.), (zde:) občanstvo, občané.
in-citäre, 1. v rychlý pohyb uvésti, 255 pohnati, pobídnout!; 2. popudili, rog-
260
ě-ripio, ere, ripuí, reptum, (rapioj, vy ■*    rvati, vytrhnouti; osvobodili, zachrá-niti; sě ěripere, osvobodili se, vy-váznouti, uniknouti, vymknouti se. sě ěripuit, ně causám díceret, vymkl
ob eam rem, proto; (zde:) pro ten (násilný) Jm£ (49., 726.) -
ex-sequor, r, secutus sum, až do konce sledovali; prováděti, konati; ius su-um exseqiň, právo své uplatňovat!, práva svého se domoci.
ager, (118.); ex agrís, z venkova, z dědin; (měltOrgetorix menší vliv po venkově než v městech), magistrátus, Ss, m., úřad; úředník; (úřednici uGallů byli voleni z předních mužů;bylitotedy vybraní principěs). — (902.) morior, moří, mortnus sum, zemříti. neque = e/ non. (766). stispiciô, ônis, f., Isuspicere], podezření.
ab-sum, abe.sse, äfuí, býti vzdálen; súspiciô nôn abest, qttín (s konj.jako ve větách účelných), neschází po-de zření, že ... con-sclscô, ere, sčivi, sčítam, usuésti 265 se (na něčem), nstanoviti si (něco); sibi (dat. incommodt) mortem con-císcere, učiniti si smrt, yxltĽffi zäYnt, ■ spáchati samovraždu. (Náhlá smrt Orgetorigova vzbudila podezření samovraždy.)
Kap. 5.
nihllô minus, nicméně; přece; (nihilô,\ abl. mensurae, H ř b. 367.; K o ř. 284.). — Ač nyní scházela auctôriläs Or-getorigis (viz kap. 3. paragr. 1.), vniiřní důvody (srv. his rěbus adductí) pro vystěhování trvaly.
cón-stituere aljquld, (152.), .na něčem se ustanovili, něco si umínili; idqnod
byli
cônstittterant, to, na čem se
ustanovili — své rozhodnuli, facere — perficere, (203,). ut exeant, (vysvětluje předcházející id),
totiž aby vyšli, odešli, se vystěhovali, fines, (59.). 270 Sestav! ubi iam (Helvetii) arbiträtl
šunt || sě (= Helvětiós) parätôs esst*
ľfipravy k Cnosnrovýlii .fnmrlom o vňlce gnllská'. Kdlhn první. - SOOOtn.
ad eam rem |1 Incendunt. . . conv búrunt... iubent; (spojení asyn detické, v češtině poslední . člen připoj   spojkou: ..a..
poručí); incendunt, comburunt, iubent, pra.es, histor., prelož: zapálí, .spálí a poručí.
ubi, (s ind. perf.), jakmile, když (389., 458., 638.," 888.'a j.).
arbiträrí, domnívali se, mysleti, míti za to, soudili. ' '""
paratus sum ad aliquid, jsem připraven k něčemu; (284.).
numero, (abl. limit.), počtem. 275 ad (při číselném událTi), (244.)?:
vícus, J, m., [ves], ves, vesnice, dědina.
reiiquus, (51.); reliqua . . ., (přelož:) [a] mimo to.
privätus, 3., [príväre], soukromý; o s a-.njělý..,.
aedificium, ií, n. 1. stavení, budova; 2. dvůr, dvorec; oppida, vícos, aedificia, asyndeton. (22.) 280 in-cendo, ere, cendí, censům, zapálili, spáliti.
Sestav t comburunt omne frumentum praeter (id frumentum) \\ quod por tälúri erant.
comburô, ere, ussi, ustum, [com-urô], spáliti, ohněm zničiti.
přaěíer, (předl, s akus.), kromě (něčeho), mimo jněco).
pořtare, nésti, véztí, dopravovati; por-tátúrus sum měcum aliquid, hodlám s sebou něco vézti, vzíti.
parätus, S., připravený, odhodlaný. — Sestav! ut essent paratiórěs ad omnia pencula subeunda. ' 285 sub-eô, Tře, ií, iiam, (aliquid), jiti pod něco, podstupovali (něco), vzíti na se (něco); perlculum subíre, podstupovali nebezpečí, parätior sum ad pencula subeunda, jsem odhodlanější (více odhodlán,, spíše bäHódíáňJ k podstupování nebezpečí,   nebezpečí podstupovat] vazba gerundivní;"(2?3j.
redltio, Ônis, f., [redíré], návrat; re-ditio domům, návrat domů; spěš r«-ditidnis (gen. obiect), naděje na návrat.
tollo, ere, sustull, sublátum, zdvihali, odstraňovat!; odmítali; zmařiti. — (837.)
sublätä spě (abl. absot.) redltionis domům, (bude-li zmařena naděje . . .), po zmařeni naděje ua návrat domů, (—nemajíce naděje vrátili se domů). Sestav! iubent || sibi quemque efferre dom ô molita cibäria triům ménsium. quisque,  quaeque, quodque, každý; 2í>0 quisqne opírá se obyčejně: 1. o (zájmena (zvratná, tázací, vztažná) a o příslovce vztažná (ut, ubť), 2. o superlativ, 3. o řadovou číslovku, ef-fero, ferre, extulľ, élätum, vynášeli; sibi domô efferre, vzíti s sebou z domu, z domova; iubent sibi quemque efferre, poručí, aby každý vzal s sebou; poručí každému vzíti s sebou; poručí každému, aby vzal s sebou. — (Helvetiové  měli si vzíti proto tolik mouky, aby nebyli nuceni vézti s sebou ruční mlýnky na obili.)
molô, ere, uí, itum, mlíti. Cibarius, 3., jídelní, pokrmný; cibäria, ôrum, n., slrava, pokrmy, potraviny; molita cibäria = mouka, měnsis, is, m., měsíc; triurň ménsium (= in trěs m ěnses), na tři měsíce. Sestaví Helvetií persuädentRauracís... (100.) || uti (= ut) . . . proficiscantur |j Bóiósque . . . sociôs sibi adscís-cunt.
RauracT, ômm,m., (Raurict), Raura- 295 k o v é, kmen gallský, usedlý v kraji KÓT dnešního města Basileje na sev.-záp. od Helvetiu. Tulingí, ôrum, m. T u 1 i n g o v é, germánský  kmen, sídlící 'záp. jezera Bodamského při Rýně. LatobrTgí, ôrum, m., Lotobrigové, kmen, sídlící při březích horního Dunaje. R. 68 př. Kr. přidružili se
aoo
k Helvetíům; byvše od Caesara po-1 raženi, byli přinuceni k návratu. Od té doby není o nich zmínky. fínitimus/ÍJJj.
uti (starší tvar) — «t, aby. — (853.) proficTsci, (156.).
cônsilium, ií, n., 1. rada, porada; 2. rada, shromáždění; 3, (rada v mysli pojatá =) rozhodnutí, předsevzetí, úmysl, záměr; eôdem cônsiliô utor, užívám téhož rozhodnutí; přidávám se k témuž záměru; usí, přidavše se, (zde:) přidajfčé"ée, [anebo rozveď: aby se přidali... spálili a (vytáhli]. — (670.) ex-urô, ere, ussi, ustum, vypálili, spá liti; oppidís vlcísque exustís, (abl. absol), spálivše, (zde:) spálíce města a dědiny; po spáleni měst a dědin: (nebo rozveď podle č. 302). uná" cum aliquo, společně s někým c«m iís místo ocekáváifěho ve větě ú čelné o ne přímém vzta hu k podmetu věty řídicí secům t. j. cum Jíelvětiís. trans, (předl, s akus.), í. (na ot. kam ?) přes, za (něco); 2. (na ot. kdel) za (něčím), na oné straně (něčeho). — (609.)
Incolwe, (17,); tocolueran/, kdýei, dříve 305
bydlelL ■ '     ''      * " ■
ager, (118.); ager NoricaSj^ůte rické, Norikum, (území asTnynSilibo Štýrska; hlavním městem tohoto území byla NOrěiawM<Ké)fo snad dnešní Neumarkt r~žadooy"uaesarovy Norikum bylo královstvím); Nôréia, a$, i f., Noreja. 1 träns-eô, Ire, ií, itum, přecházeli, pře- i
jiti. ' .
op-pugnäre, dobývali, útočili.
re-cipio, ere, cěpT, ceptum, Icapio] vzíti
zpět; přijmouti, vzíti. (612.) ad-scTscô, ä-sciscô, ere, scíví, scítum, 310 přijmouti, pribratí, připojiti; aliquem (akus. předmětní)) sibi socinm (akus. doplňkoví)) adscíscere, někoho si vzíti za spojence, s někým se spolčili; receptčs ad sě \\ sociôs sibi adscís-cunt, k sobě přijaté vezmou si za spojence = přijmou k sobě a spolči s nimi (= Bôiôs ad sě recipiunt et [eôs] sibi sociôs adscíscunt).
socius, ií, m., druh, společník; spojenec.
Kap. 6.
omníno, celkem, všehovšudy, ítlnera duo, (přelož:) jen dvě cesty;
(210., 384., a j.). quibus itinerlbus, (abl. loci neb instr.); Caesar rád opakuje substantivum při vztažném zájmenu; v češtině itinerlbus vynechej 1 (360.) 815 itinera, quibus possent exTre; (věta relativní, smyslem výsledná; proto jest v ní konjunktiv); (takové) cesty, po nichž, jimiž mohli odejiti, vyjiti, ' vyBtéhovati se. — (101.) (326.) domo, z domova. — (663.) unum Jltifp'— alterum jedna (cesta) - druhá. (116J
•ti-t p
-si
per Sěquanos = per agrum Sěqua-ndrum, Sekvanskem; (23.); per S.; per provinciám, (o miste', 222.). angustus, (144.).
dífficills,e, ffacilis], nesnadný; nepři- 320
stupný, nes.chůdný. — (336.) mons íura, (iTšX" Rhiídänus, (65.). vix, sotva, stěží.
carrus ducitur, vůz projíždí. (159.)
slnguli, ae, a, jednotliví, po jednom; 328 singutí carrl, vozy po každé jen jeden, vozy po jednom; vůz za vozem.
vlx quä (via).. ducerentur = ita, ut eä (viä) ducí possent, (věta relativní ,
m
m
v v
V
výsledná), takže tudy sotva (stěží) "  mohly projeti; quä ~ kudy; eä = - tudy. (315.) autem, (142.), pak; dále. altisslmus, (120.).
im-pendeó, ěre, viseti naďnečím; strměli, _z_dvUiaU_ge. 330 ut possent== ita, ut possent; (vgsled.).
facile, (příslovce), snadno, lehce. (604.)
perpaucT, ôrum, m., velmi málo.lidí.
pro-hibčre, (58.); zdržovati, zameziti, brániti, překáželi (někomu v něčem); (zde položeno absolutně:) = v cestě překáželi, v cestě brániti, cestu za-mezili.
provincia nostra, (I.-IL). 335 malto, (příslovce; u komparativu:) mnohem, daleko.
facilis, e, snadný, přístupný.
expedltusi 3., volný, pohodlný. — (653.)
AUobrogěs, um, m., Allobrogové, kmen keltský, sídlící mezi Rhoda-nem (Rhône), Isarou (Isěre), jezerem Lemannským (Ženevským) a Graj-skými Alpami až ke Genavě (Ženeva), asi v dnešním Savojsku a Dauphine. Hlavním městem byla Vienna (Vieh-ne), n ejsevěrnějším městem byla Ge-nava (Ženeva).
proptereä quod, (30.). 340 fines, ium, m., (59.).
iiuper, nedávno.
päcäre, [päx], uvésti v mír, upokojili; podmaniti, godrqbiti; (eufemismus).
ffuô, ere, fluxT, píynouti, téci.
nonnuHus, 3.; plur.: nônnulll, ae, a, někteří; nônnullía locís, j'gnjaa-nč-kterých místech; (srv. 313.), 345 vaďum, F, n., brod, mělčina; flumen vado tránsíre, (přejiti přes řeku brodem =) řeku přebřisti; /* (Rhodanus) vadô tränsľtur, ten (Rhodanus)^ dá, _   se přebřisti, možno přebřisti, pre-
""broditi.
exter, exterus, a,_um, vnější, zevní; superlativ: extremus, 3., nejzazší,
nejvzdálenější; poslední; (zde se zřetelem k provincii). — (77.)
proximus, (168,).
Oenava, ae, L, Genava, nyní Ženeva, město při výtoku Rhodanu (Rhône) z jezera Lemannského (ženevského); (jméno města dáno až na konec věty, ježto na něm spočívá největší důraz).
per-tiněre, (39., 78.) dosahovali; pôns pertinet ad Helvětios, most vede do území Helvetiu. — (23.)
Sestav! (Helvetii) existimäbant || (aer,, c. inf.) sěsě (= Helvětios) vel per-suäsúrôs esse (100) Allobrogibus vel (sěsě) ví coáctúrós esse (eôs = Al-lobrogěs) [| ut paterentur (kdo? Al-lobrogěB) || (acc. c. inf.) eôs (= Helvětiós) íre per suôs (= Allobrogum) fines.
vel—vel, [imperat. slovesa volô, velle], bud — buď; buď — nebo.
nôndum, ještě ne, dosud ne.
videor (esse) bonô animč (abl. qual.) in aliquem, zdá se, že smýšlím s někým přátelsky.
quod viděrentur, (věta důvodová, co-niunct. subiect.; příčina jest uvedena se stanoviska podmetu věty řídící); quod viděrentur nôndum bonô animô esse, protože se (jim) zdálo, že ještě nesmýšlejí přátelsky.
cogere, (246); vícôgere ňliquem, ut..., násilím přinutili, donutili někoho, aby...; (côgô u Gaes. obyčejně s infinitivem; zde po cogere je věta s ut vlivem předcházejícího persuäsurôs esse).
exTstimäre, [aestimäre], pokládali, soudili, myslili, domnívati se.
Vis, vsg. schodné', akus. vim, abl. ví; plur. vírěs, ium; f., sila, násilí. (466., 606., 779. aj.)
patior, pafí, passus sum, snášeti, trpěti; připouštěli, dovolovat!, nechávali; (n a slovese patior závisí v latině vazba acc. c inf., v češtině
21
350
věta uvedená spojkou aby nebo infinitiv; patior tě íre,ne-chávám tě jiti; dovoluji ti jiti; dovoluji, abys šel; dovoluji //, abys šel); nŕ paterentur eôs íre per suôs fines, aby jím dovolili (je nechali) táhnouli svým územím; (eôs místo očekávaného sě, aby byl smyslvěty jasný; 303.). (514.) (595.)
omnibus rébus comparatis (abl. absol,), vše si připravivše; omnibus rébus jest abl. knom. omnia; (154,),
profectiô, (173.).
360 dies, (240.); diem dicere, den (lhůtu) určili, ustanoviti; diem, quä diě dí-eunt (praes histor.), (314., 894,).
con-veniô, íre, vění, ventuin, scházeli se, shromáždi t i se; qná diě conve-niant, (veta relat.-účeL), kterého (dne)
by se sešli, v který (den) se měli sejiti. — (397., 826.)
Kalendae, ärum, f., Kalendy, první den každého měsíce. — (Původní latinská K bylo zatlačeno v klasické latině písmenem C, jež před samohl. a, o, n vyslovováno jako k; písmene K bylo užíváno potom již jen v ustálených zkratkách, jako: Kat. = Kalendae,, a ve slovech Karlhagó a Kaeso.)
AprTlis, e, dubnový.
ante diem quTntum Kalendäs Aprílěs = 1
28. března; (podle neopraveného kalendáře).
L(íiciÔ) Plsone Aulo Gabíniô cônsull- 365 bus, (93.), za konsulátu Lucia Pisona a Aula Gabinia; (r. 58 př. Kr.).
L(Sclus) Calpurnius Piso, tchán Cae-sarův, konsul r. 58 př. Kr.
Aulus Gablnius, konsul r. 58 př. Kr.
Kap. 7.
356
Caesari položeno v čelo věty, protože tento dativ jednak přísluší ke slovesu nuntiitum esset, jednak dlužno z něho vyníti podnět ke slovesu ma-turat.
' id výlože u onásledujícívazbou acc. c. inf.
Sestaví cum id núntiatum esset Caesari |j eôs cônärí iter facere || (Caesar) mäturat proficiscí. 370 nHntläre, ohlásili, zvěstovati, oznámili.
cônäri, (196.), zamýšleli.
iter facere = táhnouli.
per provinciám, (o místě, 222.), skrze provincii; provincií.
mätflräre, /. zralým činili; 2. urychlili, uspíšili; mäturô -j- infinitiv = rychle, spěšně -f" oznamovací způsob slovesa, které jest v latině v infinitivu; Caesar ntätúrat [praes. histor.] proficiscí, Caesar urychlí pochod; rychle, spěšně od-
táhne. — Caesar složiv hodnost kon-sulskou (bylť konsulem r. 59 př. Kr.), neodešel hned na počátku r. 58 ph Kr. do své provincie Gallie, nýbrž dlel před Římem. Uslyšev o zamýšleném tažení Helvetiu římským územím, táhl spěšně počátkem dubna r. 58 př. Kr. od Říma a přibyl v osmi dnech ke Genavě, cestuje pouze s malou družinou.
ab urbe t. j. Rômä. 375 iter, (163.); denní pochod; quam mä-ximís potest itineribns, (denními) pochody co možná nejvčtšími, nejvíce urychlenými. — (160.) Gallia ulterior (l.-II.) = Gallia ultra Alpěs, Gallia Narboněnsis, provincia — Zadní Gallie.
con-tendô, ere, (55.), namáhati se, spěchali; kvapně táhnouti, pospíšiti; contendit, (praes. histor.), pospíší. \
per-veníre, (569.), přijití; pervěnit, (praes. histor.), přijde.
22
380 .ad, (předl, s acc), (o místě: kam?) k, ke, ku; (vyjadřuje okolí místa). — (244.)
^   provinciae (Narbónehsi), (l.-IL).
imperäre, 1. rozkazovali, poroučeli; 2. (o nějaké dávce:) uložiti (někomu něco, alicul aliquid). — {423.)
omnínô, {312.). &.<•■■-''■>...;
legiô una, {přelož:) jen jedna legio; (byla to desátá legie). (210., i      313., 404., 838. a j.)
385 legiô, ônis, f., [legere], legie.
Pravidelné římské vojsko pěší bylo rozděleno za dob Caesarových v pluky, legie. Přesně stanovití počet mužstva v legii za dob Caesarových nemůžeme. Soudí se, že plná legie měla na 6000 mužů, ale ztrátami na bojišti počet vojínů klesal a byl značně menší, nebylo-li možno doplniti ztráty odvodem nováčků. Tak na př.
;       pátého roku dvě legie Caésarovy po utrpěných ztrátách mají dohromady sotva 7000 mužů. Každá legie měla své číslo, které jí zůstávalo  jako jméno.   Legie, které Caesar dostal se svými provinciemi, sluly septima (VIL), octäva (VIII.), nôna (ĽĹ.) a decima (X.); hned prvního roku přibral k nim Caesar dvě •   ,    legie, které sluly undecima (XI.) a duodecima (XII.). Do legie byli zařáděni jen římští občané; vojínové v legiích sluli militěs legionářů nebo zkrátka militěs. Rozdělení legie.   Nejnižší jednotkou v legii byla centurie (centuría neb ordo), ta však samostatně nevystupovala. Legie měla 60 centurií. Po-•   '<  čet mužů v centuriích býval nestejný.
z Vždy dvě centurie byly sdruženy v manípul (manipulus); legie' měla tedy 30 manipulů.
••' Vždy tři manipuly tvořily kohortu (cohôrs); kohorta čítala 6 centurií; ,; legie měla 10 kohort. Kohorty v legii označovaly se řadovými čísly: cohôrs prima . . . decima. Kohorta byla jednotkou taktickou v boji samostatně
vystupující. Vojsko radilo se v šiku podle kohort. Poetem kohort se označuje někdy sila vojska.
1 legiô =10 cohôrtés = 30 manipuli = = 60 centuriae.
Legie a její oddíly měly své odznaky. Společným odznakem legie byl od dob Mariových Btříbrný orel, aquila, připevněný na žerdi s rozpiatými křídly. Orel byl svěřen ochraně první kohorty, která bývala vybraným oddílem. Vydati orla nepříteli pokládalo se za největši hanbu. Nosič orla {aquilifer) býval vybírán z nej-statečnějších vojínů.
Také každý manipul měl svůj odznak {signum); byla to žerd ozdobená praporci, kovovými kotouči, věnci nebo vztyčenou rukou. Nobíč odznaku manipulů slul signifer.
Kohorta neměla zvláštního odznaku; odznakem jejím bylo signum prvního manipulů.
Poněvadž prapory byly viditelným označením oddílu vojenského, veslo v obyčej všechny změny v postavení a pohyby vojska vyjadřovali podle pohybu praporů.
signa sequi=]iú v řadách, oddílech;
signa ferre — vytrhnouti, dáti se na pochod;
signa conferre = sraziti se, boj zaěíti; signa inferre — útočiti, učiniti útok; signa convertere = obrátili se vzad;
učiniti obrat; signa referre = couvati, ustupovali; a j.
Caesar počal válku se šesti legiemi, z nichž tři tábořily u Aquileje, pře-zimovavse tam, a to: legie VII,, VIII., IX.; jedna legie, a lo X., byla v provincii. Dvě legie, XI. a XII,, nově sebral. S těmito šesti legiemi přemohl Helvety a Ariovista. V průběhu války gallské stoupl počet legií Caesarových na 11; byly to legio L, VI.—XV. Nejmilejsí legií Caesarovou byla desátá legie.
ad, (o místě: kde?) u; póns, qnierat ad Genaoam = most u Genavy, ge-navský. — (380.) (244.) (44.)
Sestav! (Caesar) iubet || (acc. c. tnf.) pontem rescindi,
lubeô, ěre, iussi, iussus, rozkazovati, kázali, poroučeti. — Na slovese iubeo závisí vazba acc. c. inf. praes., a to inf. praes, activi, je-li vyjádřena osoba, jíž se něco poroučí, inf. praes. pas-sivi, není-li ve větě vyjádřena osoba, již se něco poroučí. — Caesar iubet pontem rescindi, Caesar káže, aby most byl rozbořen, stržen; Caesar káže most rozbořiti, strhnouti.
re-scindo, ere, scidi, scissnm, strhnouti, rozbořili.
ubi, (spojka čas. s ind. per/.), (271.), jakmile, když.
390 certior fio, fieri, factus sum, de aliquä rě, jsem zpravován o něčem; dovídám se o něčem. (603., 640.) adventus, us, m., [aďvenire], příchod.
Sestav! mittunt nôbilissimôs (akus. předmětný) cioitätis ad emn lěgátos (akus. doplňkový), pošlou nejvzne-šenějši, nejpřednějšf muže z obce jako vyslance.
lčgätus, ľ, m., 1. (zde:) vyslanec, posel; 2. pobočník velitelův, podvelitel.
légätiô, (177.); cuius lěgátičnis, (relat. spoj.), přelož hlavní větou. — (49.)
prlnceps, cipis, přední, vynikající; principem locum obtiněre, přední místo držeti, zaujímali; býli v čele (něčeho). — (184.) (192.) (676.) (704.)
395 Namniěius, vznešený Helvet.
Verucloětius, (čti — klo-é-), vznešený Helvet,
quT dTcerent, (věta relat.-účel.), (= ut ii dicerenť), aby řekli, pověděli; (podmet: lěgáti). — (361., 826.)
alicuT est in animô, někdo má v úmyslu'
někdo zamýšlí.. . sibi — Helvětiis.
400 maleflcium, u, n., [male, facere], zlý čin, bezpráví, křivda, násilnost; sine
Bilo malefido, 'bez všeho bezpráví, příkoří, násili.     l" .-'' ";
alius, 3., (gen. — Jus, dat. :— i), některý, nějaký; (obyčejně ve výrazech záporných neb-záporný smysl majících).
iter per prövinciam facere, (572., 222.).
proptereä quod haběrent, (konj. nepř. závisí.), protože maji.
Her... nullum,(položeno na konec věty pro důraz), = cesta... vůbec žádná. (210.)
rogäre, prosili, žádali; (584.); (doplň:) 405 rogäre sě (— Helvětios); (sestav:) qui dicerent \\ (řeč nepř.) se rogáre [| ut sibi (= Helvětiis) liceat facere id (= iter per prövinciam facere) ěius (= Caesaris) voluntäte. — Přimo: lögäti dixörimt: Nobis (Helvětiis) esl, in nnimö sine üllö maleficiö iter per prövinciam facere, proptereä quod aliud iter haběmus nullum; rogämus, ut tuä voluntäte id nobis facere liceat.
voluntas, ätis, f., [volo, vellej, vůle, přání; svolení, dovolení; ěius voluntäte, s jeho svolením. (427.)
licet, ěre, licuit, jest volno, jest lze, jest dovoleno; mihi licet = smím.
Caesar; toto jméno položeno jest jako podmět celého souvětí v čelo souvětí.
Sestaví Caesar putäbat || (id) nón (esse) concědendum [| quod memoria te-něbat || Lücium Cassium cönsulem ab , Helvětiis occisum (eBse) et exercitum ěius (ab Helvětiis) pulsům (esse) et sub iugum missum (esse); etiam (— a také) exíslimabat || (acc. c. inf.) homines intmicö animö nön temperatures (esse) ab iniüiiä et mnleficiö || (abl. absol.) data facilitate itineris faciendi (gerundiv.) per prövinciam.
memoria teněre, míti (dobře) v paměti; míti v živé paměti; (důraznější než meminisšě). (665.)
I
■.I
24
V(äcius) Cassius Longinqs, římský kon-sul; byl r. 107 př. Kŕ. od Helvetiu poražen poblíže jezera ženevského a usmrcen.
consul, mlia, ni., konsul. — Po odstranění království v Římě královská moc byla přenesena na dva úředníky, volené národem na jeden rok. Zprvu sluli tito dva úředníci praetórěs (vojevůdcové) neb iúdicěs (soudcové), když pak' byl zřízen samostatný úřad, zvaný praetura, nazváni byli dva uejvysšf úřednici státu consulěs. Konsulové byli nejvyššími správci státu, zprvu neomezenými, později omezení senátem; časem sklesli konsulové na výkonné orgány senátu. V nejstariích dobách byli konsulové také nejvyššími Boudci, ale soudcovská moc jejich ponenáhlu přecházela na jiné úředníky, takže po r. 367 po Kr. byli neomezenými soudci jen ve vojsku a předsedali mimořádným soudním dvorům nad spojenci italskými. Třetím oborem, spadajícím do pravomoci konsulů, bylo nejvyšší vo-jevůdcovství. Konsulové prováděli odvod, sestavovali vojsko a veleli mu neomezeně. To trvalo do Sully; Sulla určil, aby konsulové v úředním roce vedli správu obce, a teprve potom aby odcházeli do provincií jako pro-konsuiové. — Oba konsulové měli moc stejnou. Nebyla-li vedena válka, působili oba společně v městě, od dob SuUových vždy v městě. Byla-li vedena válka, buď byli posláni oba do téže války, nebo každý na jiné místo, nebo jeden zůstal v městě a druhý vedl válku. — Ke konsulátu bylo možno se dostatí po druhé pun-ské válce jen tehdy, zaslávnl-Il uchazeč předtím kvesturu, edilitu kurul-skou a preturu; jest to tak zv. certus ôrdô magisträtuum. Uchazeč musel iníti podle zákona Villiova (lex Villia annälis z r. 180 př. Kr.) věk 27 let (od let SuUových 30 let) pro kvesturu, 37 let pro edilitu kurulskou, 40 let pro preturu, 43 let pro kon-
sulát. Dosáhl-li kdo v tomto roce příslušného úřadu, říkalo se o něm: suô annó magistrátům cěpit. — Konsulové byli voleni na sněmu centu-riátnim.
ôc-cTdô, ere, ctdi, cisum, [caedere], zahlti, usmrtili.
pellô, ere, pepufi, pulsům, 1. odháněti, zapuzovali, vyháněli; 2. (zaháněli na útěk), přemoci, porazili. (562.)
iugum, F, n., [iungere], 1. jho, (zahnuté dřevonakrku tažného dobytka); 2, (ve vojenství:) jho; (skládalo se ze tří kopí, a lo dvou svislých, jež ve výši asi 4 stop od země byla spojena třetím příčným; přemožení, jimž byl ponechán život a svoboda pod podmínkou, žo projdou pode jhem, museli tak učiniti, odloživše zbraň a kráčejíce muž za mužem, na znamení, že jsou rovni otroku; pro římské vojíny bylo projiti pod jhem největší potupou); sub iugum mittere, pod jho poslali.
con-cědo, ere, cessľ, cessum, 1. ustu- 415 povati, odcházeli; 2. postoupili; dovol i t i, svolili; (id) concědendum (esse) non putäbat, mínil, že se nesmí (není radno) dovolili. (V latině jest zápor non při řídícím slovese putäbat, v češtině po-nech kladné řídící sloveso a zápor dej do věty vedlejší!) (417., 460.) (792.)
animus, F, m., duch, duše; mysl; smýšlení; hominěs inimicč animô (abi qual.), lidé nepřátelské mysli, nepřátelského smýšlení. — (352.)
temperäre, 1. (přechodné':) mírniti, krotili, drželi na uzdě; 2. (nepře-chodné:) zachovávali míru, mírniti se, ovládati se; temperäre nb aliquň rě, zdržovati se něčeho; neque exi-stimäbat hominěs temperäturôs esse ab iniiiriä, a také se domníval, že se lidé nezdrží bezpráví, příkoří; (včeštiněsloveso řídící poloz kladné, zápor dej do věty vedlejší; 415., 460.)
facultäs, ätiSy í., možnost, příležitost; faculiäs faciendľ iter per provinciám, možnost táhnouti provincií; datafa-cultäie, (abl. absol), bude-li (jim) dána možnost; kdyby (jim) byla dána možnost; ďostanou-li dovolení; kdyby dostali dovolení.
Sestav! tamen (Caesar) respondit |j (acc. c. inf.) sě súmptúrum esse diem ad dělíberandum || (proč?) ut spa-tium intercědere posset |J dum čon-venirent militěs || quôs (Caesar pró-vinciae) imperaverat
spaťiutn, (7, n., 1. závodiště, rejdiště; oběh; dráha; 2. (časové:) doba, čas.
420 inter-cědo, ere, cessí, cessum, (mezi něco) vstoupití; (ocase:) uplynouti; ní spatium intercědere posset, aby čas mohl (zatím) uplynouti 5= aby zalitu (Caesar) nabyl času.
dum (s konjiinkt, praes. nebo imperf. k označení účelu nebo očekáváni, až bg se něco stalo), až by; dokud by ne.
con-venlre, (361.), scházeti se, shromažďovali se, sejiti se.
militěs alicuí imperäre, (382.), uložili někomu vojíny; (smysl: uložili někomu, aby dodal, poslal stanovený počet vojínů.
re-spondeô, ěre, spondt, spônsum, odpovídali, odvětiti.
425 dělíberlre, uvažovati, přemýšleti, roz-mýšleti.
sumo, ere, sümpsi, aümptam, vzíti; diem ad deliberandum 8ämere^_ vžiti si den Obutu) na rozmyj^enou. — (915.) "
Sestaví (Cnesar dixit) || (řečnepřímá:) reverterentur ad Idüs Aprilěs || 8i quid vellent. — Přímo: raverümini ad Idüs Aprilěs, si quid vultia (vo-lětis). — V řeči nepřímé oznamovací věty bývají vyjadřovány vazbou aku-satiuu s infinitivem (viz. kap. VII. pa-ragr. 3. sibi esse.., farere). V řeči nepřímé věty rozkazovací a prací jsou v konjunktivu (viz přiklad zde: reverterentur), V řeči nepřímé věty vedlejší mají konjunktiv (viz kap. VII. 3: proptereň qfiod... haberent nullum; kap. VII. 6. si quid vellent). — (714., 775.)
volö, velle, voluí, clilíti, přáli si; sF quid vellent, (chtěli-li by něco, bu-dou-li si něčeho přáli =) libo-H. — (7i0.)
re-vertor, I, pf. act, reverii, reversus, (semideponens), vrátiti se; reverterentur, (přelož:) aby se vrátili, af se vrátí. - '" *
ad, (o čase, o lhůtě:) o, v; ad Idüs Aprilěs, o idách dubnových (— 13. dubna. — (244.)
Idüs, uum, f., idy, (střed měsíce, 13. 430 den v měsíci lednu, únoru, dubnu, červnu, srpnu, září, listopadu, prosinci; 15. den v měsíci březnu, květnu, červenci, říjnu). (64.)
Kap. 8.
intereá, mezitím, zatím; (t.j. v době do 13. dubna.)
Sestaví perducit múrům in altitúdinem sědecim pedum et fossa m (v jak veliké prostoře?) únděvigintí mília passu in ä lacu Lémannô ad inontem lu-ram cä legióne (quam liaběbat sěeum)
el militibus (qui convěnenint ex provincia).
per-ducô, cic, dfrxi, duetům, 1. do-vésti, přivésli; 2. (o stavbách:) vésti, vystavěli; perducit — dá vésti, vystavěli; (actívum causatlvum; rotí e m činným bývá někdy vy-
26
27
r-
í'
i 145
v;
jádřena činnost, jejímž pů vodcem siee podmět jest, ale jejímž vykonavatelem jest někdo jiný; na př.: Caesar pontem fecit = Caesar dal vystavěti most).
múrus, f, m., zed; násep.
pěs, pedis; m., (míra :) jstopa.; (== V5 passus; = 29"6 cm). — (148.)
aftitudo, inis, f., výška; hloubka; mu-rus in altitudinem sědecimpedum, násep zvýší 16 stop; násep zvýší 4*8 m; (= můrus altus pedes'še"děčim).
mília passuum unděvigintí, (148.), (na ukázka: jak daleko? v jak dlouhé prostoře?), [na] devatenáct tisíc dvoj-kroků= [v délce]" 28* km; "(148 m X XT0.ÓÓO = 28 km 120 m).
fossa, ae, F., ffodio], příkop.
ea legione mílitibusque — per eam legionem et per milites, tou legii a vojíny; pomocí té legie a pomocí vojínů. — (Byla to desátá legie; kap. VII. paragr. 2.)
legionem sécum haběre, miti legii s sebou, (u sebe).
coh-véníre, (361.).
lacus Lemannus, jezero Lemaimské, (nyní Ženevské). — Caesar pojímá věc obráceně tvrdě, že jezero vtéká do řeky Rhodanu.
Rhodánus, (65.).
Tn-fluo, ere, fluxí, vtékati, téci do něčeho; á lacu Lěmáňňd, quí in [lumen Rhddánum Tnfluit (podle představy Caesarovy): od jezera Ženevského, které vtéká do řeky Rhodanu; (podle naší představy:) od jezera Ženevského, z kterého vytéká řeka Rhodánus.
tnons Iura, (119.).
ÍTněs Sěquanorum ab Helvětils dTvidit,
odděluje, dělí území Sekvanské od Helvetského; ab Heluětits, (23.); zkráceni) vflraz, cňmparatió cdmpen-dtaria; srv. kap. II. 3. agrum Hel-větium á Gcrmánis).
Opus, erts, n, 1.dílo, práce; 2. stavba; opevňovací práce.
per-ficio, ere, fěcT, fecíum, 1. udělali, ■ zhotoviti; 2. vykonati, provésti; do-končiti; eô opere perfectô, dokončiv tu stavbu, tu opevňovací práci, to opevnění (l. j. násep a příkop). (515.)
prasidium, «, n., 1. ochrana, záštita; 2. pomocný sbor, posila; 3. posádka; stráž.
dis-pono, ere, posuj, positum, rozložití, rozestavěti; praesidia dispônere, stráže rozestavěli. -
casíélllim, T, n~, tcastrum], (malá) tvrz, 45(1 pevnost.
com-munlo, ire, ívi, Ttum, silně opev-ňovati; castella communtre, zřídili pevnůstky, bašty;
quô facllius... = ut eô facilius..., aby tím snáze...
prohiběre, (58.) /"zabrániti; (v překladu doplň: jim v tom).
invTtus, 3. nedobrovolný, vynucený; proli vůlí, nerad; mě invTtô, proti mé vůli; (já) nerad; sě (—Caesare) invTtô, proti jeho (Caesarove) vůli. (492., 771.)
träns-eô, Tře, 5, itum, (307.,), (518.), (635.), přecházeli, přejiti, překročiti; cônor tránsTre, pokouším se projiti, o průchod; sT cônärentur, kdyby še pokoušeli; budou-li se pokoušeti. (529.)
ea diěs, quatti t. j. 13. dubna. (240.) cônstituere, (152.); aliquid cum aliquo cônstitaere, ustanoviti, smluv i ti něco s někým; dohodnout! se o něčem s někým; (quam cônstituerat ~ smluvený; 44., 386.). ubí věnit, (271.), jakmile, když přišel,
nadešel, révéřióir, "(428.). SestaV 1 (Caesar) negat || se (— Caesare m) posse ulIII iter dare per provinciám móre et exemplô populi Romani || (hl. v.) et ostendtt |j (sě) prohibitú-rum (esse) (eos) |[ sí cônentur vim fa-cerB.
460 negare, praviti, že ne; popírali; negat
si posse ulit, praví, prohlásí, Že ne-..  (něčeho);  upouštět!  (od něčeho);
dě-slsto, ere, stitl, ustávali; nechávali
může nikomu; (— dicíí še posse nulU). — (415., 417.) fillus, (401.).
iter per provinciám % dare, dovolili, povolili průchod proviilcií. — (373., 402.). "•••'
môs, nwrís, m., mrav, zvyk, obyčej; móre et exemplô, podle obyčeje a vzoru. (229.) "
exemplum, T, n., lex-imerej, (vybraná věc na zkoušku), ukázka, vzor, vzorný doklad; příklad.
W~t sT conentur, (zástup, konjunkt. v řeči nepř. za ind. fut. I. řeči přímé), budou-li se pokoušeti; (přímo: pro-hiběb5, si cônäbimini). — (196.) (529.)
vis, (356.); vim facere, činiti násilí; násilně jednati; cônor vim facere, pokouším se násilně jednati; pokouším se o násilí. ""*
os-tendo, ere, tendt, lentum, fobs-tendôf, 1. vstříc natáhnouti, nastavili; 2. ukazovali; 3. dokázati, řečí ukázali, prohlásili; (zde jest praes. hfštbrl
Sestaví Helvetii eä spě děiecti— [| cônäti...   si  perrumpere possent || —repulsi   operis   múniliône et concursú mílitum et tělis || děstiíě-runt hôc cônätú.
eä spě = ěias reT spě, — (504.)
dé-Ício, ere, i'm, iectam, liaciôj, shazovali; vytisknout!; zbavovali; (ali-quem ab, dě, ex aliquä re nebo pouhý abl. aliquä rě); spě děiectrís, byv zbaven, pozbyv naděje.
470 munTtló, ónis, f,, opeviíováni, stavbn; '   operis munltiô, pevné, silné ogev-něni. J539.)
eoncursus, ús, m., shluk, sběh.
re-pellô, ere, reppuli, repulí repulsum, strčili, odstrčili, odraziti; repulsi, byvše odraženi,
aliquä rě.
cônätus, us, m., [cônärt], pokus, podnik. (201.) -2»*=:
děiecti... cônätT... repulsi... dě- 475 stltěrunt..pozbyvše ... pokusivše se ... a byvše odraženi^.upustili (od podniku), musili upusliti (od podniku); (toto souvětí možno přeložili tím způsobem, že první participium přelo žime přechodní-kem, druhá dvě partioipia, přeložíme určitými slovesy, rozvedše je v souvětí souřadné:) pozbyvše..,, pokúsi 1 i s e .... ale byli odraženi, ŕ upustili, musili upustiti od p o d n i k u.
Sestav 1 Helvetií.. • (aliT=jedni, dílem) cônäti H si perrumpere possent (na čem? abl. instr,) nävibus iunctis ratibusque factís || alíí(— jiní, dílem) (cônäti, si perrumpere possent) kudy? kde?) vadis Rhodani || (kde?) quä minima altitúdô fluminis erat || (kdy se pokusili, si perrumpere possent?) nónnum-quam interdiu, saepius noctu.
(alii) — aliT, jedni — jiní; dilem — dílem.
navěs iungere, lodi spojili, svázali; nävibus iunctis, (abl. instr.), na lo_\ dích (k sobě, vespolek) svázaných.
ratis, is, f., vor; ratibus factís, (abl. instr.),   na   zhotovených _ yorech,;.^-(factis — quas fecerani). (637.)
complurěs, a, (gen.-ium), nemálo, přemnozí, přemnoho. (562.)
per-rumpô, ere, rupT, ruptum, proráT 480 žeti; (ve vojenství:) prorazili, probiti se; perrumpere vadis, prornzltl, probili se brody.
cônor, si..pokouším se, zdali by... — (Po slovesech „očekávali, usilovati o něco, snažiti se o něco, pokoušeti se o něco"
i;
28
29
spojka si mívá význam tázací-Sí = — li, zdali.) — (196.) qaa (parte) = quibus ločis = kde.
affltudo ffuminis, hloubka řeky. — (435.)
nönntittiquam, někdy. — (841.) interdiS, za dne, ve dne. saepe, často; saepius, častěji, noctu, v noci.
486
515
Kap. 9.
re-Hnquo, ere, líqul, lietam, zanechati, zÚBtaviti; relinquor, zbývám; relin-quěbalur..zbjvakitedyl... 3na, (přelož:) jediná; jen. • 490 per Sěquaněs, (23.), Sekvanskem. quä (viä), kudy.
SéquanTslňvTtTs, (abl. absol.), (454.) proti vůli Sekvanů.
propléirJ~(p7edL^s'akus.), (o příčině:) pro. •— (865.)
,       angustiae, ňnim, f., úžina, soutesky, úzký prostor.
195 his "7= Šěquanís) persuaděre, (100., lil.)
(nteä, tuä, suä atd.) sponte, z vlastní vůle, dobrovolně; sám o sobě; (t.j. bez pôhíócT třetího).
Dumnorix, (189.).
déprecätor, ôris, m., fdě-precáríj, pro-sebník, přímluvci; eô deprecätôre, (abl. absol.), bude-Ii on přímluvčím; na jeho přímluvu, jel»ojpřím]uy_ou; (— eô děprecante). impeträre, dosíci (něčeho), dostatí (ně co); dojstati..dp_volen,i. — (513.) £00 grätia, ae, f., oblíbenost, přízeň, váž;
largTtio, ônis, f., [largior], uštědřování, štědré rozdávání; štědrost.
pluiimum posse, (208.), velmi mnoho mocí, platili; míti velikou moc, .váhu, vliv.
amTcus, 3., (aticuí), přátelský, příznivý,
nakloněný (někomu), ex eä cívíiäte — ex eórum {— Hel-
větiorum) ci vítáte.   - (468.)
fíliam in mätrimôníum ducere, (197.), iKVi
vzfflL ai ženu^a manželku, adducere, (149); cupiditäte rěgní, aď ductus, aveden touhou touhy po královské moci, důstojnosti. (96.) studeo, ěre, uí, zabývati se (něčím), usilovali (o něco); novís rěbus (dat.) studěre, bažiti po_novotách; usilo-vati o převraty"
quatn; pomocí spojky quam se slovesem posse nebo bez slovesa posse zmocňuje se superlativ; quam — co, co možná; (160.). benefícium, iT,n., dobrodiní; úslužnosl,
dobrá služba, úsluha, laskavost, ob-stringô, ere, strinxí, strictum, zavá- 510 zatj (si někoho něčím); oolěbat quam plurimás civitátés nabere beneficiô obstrictäs, chtěl co (možná) nejvíce obcí míti zavázaných dobrodiním, dobrými službami, úsluhami, laskavosti, itaque, 1. (— et ita),a tak; 2. (spojka výsledná, klade se z pravidla v čelo věty a označuje skutečný výsledek), a) a tak, tak tedy, tudíž, i; b) proto; (zde v platnosti spoj/tg).
stiscipe/e, (178.); rem suscipere, úleol vzíti na sebe. — (Dumnorix ~byF "vKôdňýrn prostředníkem, maje k tomu jednak způsobilost — poterat et erat —, jednak náklonnost — sta-děbat et volebat —.)
ä SéqaanTs impeträre,_odJ3ekvanů, na Sekvanech (toho) dosáhnoufi; (499.); (na slovese impefrSre závisí nevlastni věta výsledná).
patior Helvétios Ire per meos fines,
dovoluji Helvetiům jiti svým územím *, nechávám jiti HelVety svým územím.
-(357): —
perficio ut (věta nevl. výsl.), způsobuji, že...; (sestav: et perficíl, ut obimWs Inler sěsě dent). — (447.) ob-ses, sidis, m.f., [ob-sideó], rukojmí; obsiděs inter sěsě daret dáiisi~zisí-
__Yjzájgrri rukojmí (20.); perficii, at
dent, způsobí, dokáže, že dají.
Doplul Sěquani (obsiděs dant), ně iti-nere Helvetica prohibeánt, Helvetii (obsiděs dant), ut.. transeant.
prohibeö aliquem allquä re, (Itinere),
bráním, překážím někomu v, něčem, (v cestě); ně prohibeant, aby nebránili; že nebudou brániti, překáželi;
w~  —'
tränsire, (455.); tit transeant, aby pro-
* šli; že projdou; (věta účel.).
sine mälericlo et toiüriä, (400., 417.).
Kap. 10.
520
re-nuntiäre, podávali zprávu, ohlásili, oznátniti; renuntiätur, (praes. hist.), jest oznámeno, se oznámí.
alicui est in anlmo, (398,).
ager, (118.).
fines, (59.). j Santóní, drum,  Santônes, um, m., j Santpnové, keltský kmen, sídlící severne od ústí řeky Garumuy, nyní' kraj Saiutogne. Tolôsätes, íum, m., Tolttsané, obyvatelé města Volků Tolosy nad řekou Garumnou v provincii; (Tolosa, nyní Toulouse), nôn longe abesse, nedaleko býti vzdá-Jen; nedaleko sídlífi."— (W., 264) quae'cTvltäs    quorum ctvitäs. (504.). Sestav!  (Caesar) intellegěbat ]| sí id fleret i| futurum (esse) mägnô cum periculô prôvinciae || ut provincia (podmět) haběret homines bellicôsós, populí Rômäni inimicôs (akus, předm.) fíuitimôs (akus. doplňk.). InteMegô, ere, lexi, ledum, {inter-le-gerel,   1. rozumem  něco vnímali, poznávali; 2. znamenali, soudili.
- (696.) ~",tm~ fiô, fieri, facias sum, stávati se, díti
se; id si fieret, (zástup, honjukt. za indih. fut. I. nezávisí.), to-li se stane
— v tom případě; (přesněji měl býti   zástup,   konj. plqupf.,
protože čekáme v nezávislé větě ind. fut. II.; přesněji mělo by býti: id sí factum esset). — Nezávisle: id sifactnm erít, erit(fiet) mägnô cum periculô prôvinciae. — Indikatívni věta vedlejší, jejíž věta řídící stala se závislou (bud vazbou acc. c. inf, neb větou konjunktivnou), stane se tím větou konjunktivni; je-li ve větě řídící budoucnost naznačena budoucím tvarem slovesa, stojí za indikativ fut. I. indikatívni věty vedlejší po její proměně V konjunktivnou po hlavních časech coni-unctivus praes., po vedlejších časech coniunctivus imperf.; je-li ve větě řídící budoucnost naznačena budoucím tvarem slovesa, stoji za indikativ fut. H. indikatívni vety vedlejší po její proměně v konjunktivnou po hlavních časech coniunctivus perfecti, po vedlejších časech coniunctivus plusquamperfecti. Tyto konjunktivy lze zváti zástupnými. V uvedeném příkladě budoucnost jest naznačena tvarem slovesa věty řídící (nezávislé:) erít, (závislé:) futurum esse, i dáme za indikativ fut. II. factum erit v závislosti factum esset, protože intellegěbat je vo vedlejším čase. Caesar konstruuje méně přesně, jako by nezávisle znělo: id si f tet, a proto za indik. fut. I. fiet dává v závislosti po vedl. čase intellegěbat konjunktiv
30
81
imperf. fieret. — (127.) — (455., 465., 807.) .
530 futurum (esse), zastupuje budoucí infinitiv slovesa fierí,
inägnô cum perTculô afícuius fit, ut
(výsledné)..., b velikým nebezpečím, k velikému^nebezpeči někoho se ■^álSva, ze ."..     někomu jésfvelice nebezpečno, aby ...
bellicdsus, 3., bojechlivý, bojovný.
frumentárius, 3., hojný obilím, obilný, úrodný; maximě frumentárius, nejúrodněji?, (elätiv:) velmi úrodný; (ňejbohatší, velmi bohatý obilím). - (120.)
pateo, ere, ut, býti otevřen; býti přístupný, volný; patěns, entis, přístupný, volný; loca patentia, místa otevřená (horami nechráněná, neob-kiopená); (= loca, quae montibus non conlinentur). — (145.)
munítío", (470.), opevnění; münitiönem fatere, ope^ějnijž^jti, vystavět!, dáti,
535 locus, i, m.; plur.: loca, drum, n.; jnísto; (plur.: locľ, ôrum, m., — "místa v knihách; ve význ. filosof., na př. loci communes, obecné věty, zásady, poučky).
habeô homines (předm.) fínitimôs, (do plňk.), mám lidi za sousedy, v sousedství. — Sloveso habere s dvojím akusativem má obyčejně do sebe význam „skutečně někoho míti někým"; habeô tě amícum, mám tě přítelem — ty jsi skutečně m ý in přítelem; znamená-Ii habere = pokládati někoho za něco, vyjadřuje Be při něm podřadný doplněk substantívni ablativem s předložkou prô nebo in, nebo genitivem připojeným k výrazu locô, in locô, numero, in numero; habeô tě prô amíco == pokládám tě za přítele (= jsi snad, aspoň podle mého mínění, mým přítelem).
Inimícus, i, m., fin, amicus], nepřítel;
(nepřítel osobní), ob eäs causas,j^těch příčin, důvodů, i
zřiditi, ďatTvystavěťf; (act. causáti v um). — (432.)
Títus Atius Labiěnus, nejznamenitější M% legát (podvelitel) Caesarův, činný v Galii po všech 9 let pd r. 58 do 50 př. Kr.; byl lěgatus prô praetóre. Roku 58 střežil údolí rhodanského proti Helvetiům a ve válce s nimi velel přednímu voji. V zimě potom zastupoval Caesara v Gallii.
lěgatus, I, m., (392.), zde: pobočník vrchního velitele, podvelitel. — (Legáti byli ustanovováni od senátu, vedíi jednotlivé oddíly v boji, obyčejně po legii, a měli dozor a vedení i při jiných podnicích, na př. při stavbě lodí, při picovnní, při sbírání vojska a pod. V nepřítomnosti vrchního velitele legát býval samostatným velitelem vojska v poli, v pevností nebo v zimním táboře. Jsa samostatným zástupcem místodržitelovým slul v tom případě lěgatus pro praetóre. Caesar měl v Galii až 10 legátů. Za Caesarovy správy v Galii vystřídal se dosti značný počet legátů.)
prae-ficio, ere, fěci, fectum, aliquem alicuT rel, někoho postavili v čelo něčemu; někoho ustanovili správcem, dozorcem, velitelem něčeho.
mägnis itineribus, (376.), dlouhými denními pochody.
in Itáliám ~ in Galliam Cisalpinam..
con-tendere; 1. (55); 2. namáhati as, 545 usilovali; 3. spěchali, pospíší ti, kvapili, kvapně táhnouli; (zde praes. histor.); Ire contendô, spěšně táhnu. (378). -------------*
côn-scrlbô, ere, scrTpsí, scňptum, 1. sepisovati (do seznamu); 2. brati na vojnu, (na vojnu) odvádětí, sbfrati; (zde praes. histor.). — (Legie nove odvedené bylý 11. a 12.)
circum, (předl, s akus.), kolem něčeho, v okolí něčeho, na blízku něčeho.
Aquilěia, ae, t, Akvileja, kvetoucí a obchodní městó~na sčver. pobřeží moře Adriatického v Přední Gallii; (nyní Oglej).
hiemare, zimu strávili, prezimovali. Ä50 ě-dúco, ere, duxí, duetům, vyvést£"o3-B       vésti;;(zde praes. histor.). — (U Akvi-leje dlely legie 7., 8., 9.) híbernus, 3., zimní; hTberna, ôrum, n., {— hiberna castra), zimní tábor, zimní ležení ™
-hl
qua iter est, kudy cesta.vede. Alpěs, ium, f., Alpy; per Alpčs, přes
Alpy; Alpami, contendit.. - que.. cönscribit et.. ědtíclt et., contendit; polysyndeton; (22.). fcöö ibi,. tam.
Ceutroněs, um, m., Ceutronoyé, horský- kmen keltBký, "sídlící na rozhraní Přední a Zadní Gallie, vých. od Allobrogô. GräiöcelT, ôrum, m,,. Graioceloyé, horský kmen keltský," sídlící v Alpách Grajských, jižně od Ceutronů. (Jiná (čtení: Grai Oceli, Grai Ocelii.) CaturTgěs, um, m., Katurigové, horský kmen keltský, sídlící v Alpách Kot-tických na rozhraní Předuí a Zadní Gallie, jižně od Ceutronů a Grajocelů. superior, superius, gen. iôris, [super], hořejší, vyšší; loca superiora, (místa hořejší, vyšší =) výšiny; (535); locís superiôribus oceupätís, (abl. ab-so/.j, obsadivše j^šinx (byly to horské evlHyTpfřfeliách Dora Ri paria a Durance).
560 exercUum itinere prohiběre, (58.), bránili, překáželi vojsku V pochodu, v Úžení. ~~~ """""~
cönärl, (196).
pellere, (413.); his pulsís (abl. absol.) compluribus proelüs (abl. instr.)} když tito byli poraženi v něk^o^Ukabityách; " "poraziv tyto v několika bitvách; za opětovných vítězných bojů s těmito kmeny; Meuseí). (479.)
Ocelum, í, n., Ocelum, město Grajocelů
v Přední Gallii na záp. hranicích, citerior, citerins, gen. -iôris, ležící b této ŕ sírany, přední;  citerior provincia, přední jroyincie (= Gallia citerior, Císalpína, Gallie Predalpská). (l.—IL) extrěmus, (346.), nejzazši, nejvzdále- 565 nější; ab oppidö Ocelö, quod est prô-vinciae extrěmum, od mesta Ocela, které jest neizaz|í, nejvzdálenější z provincie ; od mésía Ocela, které leží nej-záze v provincii; které leží na samých
hranicích provincie; od Ocela, nej-zazšího to města v provincii. VocontíT, ôrum, m., Vokontioyé, keltský kmen, sídlící v"přovinciiňá levém břehu Rhodanu mezi Isarou a Durantii (Durance) jižně od Allo-brogň,
provincia ulterior, zájpadní provincie; prôvinciae (gen. pôss., do češtiny preloz:) v provincii. (1.—II.)
diě sepfimôr(äbir~Čas.), sedmého dne.
per-veniô, Ire, vční,      rum, přtj^tj^ dorazili; (zde praes. histor.).~(379.)
inde, odtud. 570
ab Allobrogibus, od Allobrogň; z ú-zemí Allobrogů, z Allobrožsko. — (23.)
Segusiáví, ôrum, m., Segusiavové, keltský kmen, sídlící na západ od Allobrogů při řece Ligeru na pravém břehu Rhodanu, v krajině dnešního Lyonu; sousedili s provincií a na západ s Arverny. — in Segusiävôs, do úsenrf Segysiavu, (23.); ducit, od-véTJě,"(praes. histor.).
extra, (předl, s akus.), mimo, kromě,
__vpě (něčeho).
trans Rhodanum přímí, první za Rho-danem.uhned zá RhodanénT
Poznámka. Caesar překročil zde hranice své provincie, ač neměl k tomu svolení senátu. Co jej k tomu vedlo, líčí v následujícím vypravováni. Také odvod vojska do dvou legií vykonal BTémocně.
I 0
Kap. U.
575 angustiae, (494.); per angustiäs, sou-těskami, průsmykem. côpiae,   (103.),  (vojenské) zástupy,
branný lid. träducô, ere, duxľ, duetům, [trans, ducô], převáděti, p r e v é a t i, přepravili. — (641.)
agrí, (118.), role, pole. popularT, pleniti, pustošiti.
580 dé-fendo, ere, fendí, fěnsum, 1. odháněli, odrážeti; 2. brániti, hájiti, chráni ti; děfendere aliquid ab aliquo, brániti, ubrániti, hájiti, uhájili něčeho od někoho, před někým, sě suaque, sebe a svfij majetek (své statky),
cum nôn possent, (oéta časová histor,), když nemohli = nemohouce; (přelož přechodnihem).
lěgatus, (392.), vyalanec, posel.
rogäre, 1. tázati se; 2. prošiti, žádati; (405.); rogäre auxilium, žádati za pomoc; rogátum (supinum), žádat, požádat. — Supinum zakončené -um klade se při slovesech pohybu (Tře, vemre, proficísči) nebo příčiny pohybu (mittere) k označení účelu, za kterým se pohyb děje. —K supinu rogätnm doplň si qm dicerent (viz kap. VII. 3), na čemž závisí nepřímá řeč. (198.)
Sestaví rogätum, [qui (—lěgáti) dicerent :J sě (= Hacduôs) ita meritós esse dě populô R, omni tempore !| ut (výsled.) agrí nón děbuerint va-stari, (ut) liberí eôrum (— Haedu-órum) nôn děbuerint abdiicí in servitůtem, (ut) oppida nôn děbuerint expúgaäri paene in conspectu nos-tri (= Romani) exereitús. — Přímo: nos (Haeduí) ita merití sumus de populô Rómänô omni tempore, ut agrí nôn děbuerint vastärí, liberi no Btrl in servitůtem abdúcí, oppida ex-púgnäri paene in conspectu Romani
v-
exercitus. — (Povšimni si asyn-detického spojení a vhodně přeloží) (22.)
omni tempore, (abl. čas.), po všechen 58S
čas, vždy. ita " tam bene.
mereor, ěrí, itus sum, zasluhovali; bene merěrl dě aliquo, zasloužili se o někoho, zásluhy si zjednali, zí-skati o někoho; sě ita meritós esse, že se tak zasloužili, že si takových zásluh zjednali, získali.
děbeo, ěre, m, itus, býti dlužen; děbeo (s inf.), mám, smím; ut non děbuerint, že neměly...; (že by byly neměly...; Koř. 358. 2. a; Hrb. 416. 2.) — (762.)
paene, skoro, téměř, takřka.
conspectus, us, m., [cônspiciô], po- 59( hled; in conspectu alicuius, před očima někoho.
exercitus nostri, (= Romani).
agrí, (118.), pole; dědiny.
vastäre, pustošili, pleniti.
liber, era, erum, svobodný; Eben, ió>um, m., děti, dítky; (děti jsou svobodnými členy rodiny).
líberí eôrum; eôrum (~ Haeduó- 595' rum) místo očekávaného sul, se stanoviska spisovatelova; (srv. 357.)
servitiis, ulis, t., [servusj, otroctví.
ab-ditcere, odváděli; in servitůtem abducere, odvésti, odvléci do otroctví.
ex-pugnSre, dobyti, ztéci. — (308.)
eodem tempore, (abl. čas.), v téže době, v témž čase.
Ambarrí, ôrum, m., Ämbarroyé, keltský 600 kmen, příbuzný Haeduů, sídlící při dolním toku Aram (Saône).
necessärius, a, um, 1. nutný, nevyhnutelný; 2. příbuzný, spřízněný. — (910.)
consanguineus, a, um, [sanguisj, krevný, pokrevný, příbuzný; cón-
u ■
ZEJDOVY
Přípravy k latinským a řeckým klašsikům.
Odhodlali jsme se vydávali ,ťřlpravy k tatinxltým a řeckým klaxsikňm* abychom iacivu usnadnili četbu idassiku, xvláMé řečných. ^ ' Přípravy vycházejí za redakce Jaromíra Zejdy, professiira o Praze.
Dosud vyšio:
1. Sofolcleowi titektru. ľr. 1911. (55 str.)............K 21:11
í. Homérova Odysseu, Způv VI. l'r. i!)ll. [lli atr.) '.  .  '  '  ' tí — iV
i. Homérova Otlysttea. Zpt-v IX. Pr. Jitu. (23 str.).......! !    K 1
4. Homérova Odysseu. Zpúv X. ľ v. 1911. (li str.)'........'.  ', ti — Ml
». Homérova Odyssea. X-pCv XI. Pr. 1911. (.1; str.)..........jv. _,«u
'i. Mi-merova Odyssea. JSjjěv XII. Pr. 1911. (14 str.).........k _"su
7. Homérova Odyssea. 2přv 1. ľr. Jilll. (i9 stí.)........ k —,<nt
H, Homérova Odyssea. Zpúv V. Fr. lilii. (21 sir.)........ . K  1. —
Hivotopisy Hometia Avpola. (1. Miltisidos.)......... v lišku
Životopisu liornelia Xepota. (11. Thom., 111. Arist.j........v tisku
12. Vaěifur. paměti o nál. liatsltě. (Kn. 1.. kii(p, 1.—11. (32 sir.).....k ft.—
Homérova Ilias. Zpřv VI.   . ...................v tisku
11. Homérova Elinu. Upiv VIL ľr. 1911. (18 stľ.) ...........li _.9u
15. Caesar, vuméii o val. fial s lir. (Ku. 1., k«n. 12.—•»,> Pr. 1911. (:ti i>lr,) K S. -lli. Homérova Ilias. Kjiúv XI. i'ľ. lilii. (112 sír.)............k I.Iki
Caesar, paměti o rtil. Ualshě. (Ku. 1.)..............v tisku
1H. Homérova. Ilias. Zpřv XV1I1. l*r. 1911. ('21 str.)......... K 1.
Jii. Homérovu lilou. y.jiŕv x IX. Pr. 1911. (Hi »lr.)...........k -,wi
2H. Homérova Hla*, Zpěv XXil. ľr. i'm. (18 sir.) ..........[ý —m
tivolopisy Kornélia Xepota. (IV. Kpatiiiiwmlu.s.).........v linku
ti. Horatiovy básně. (J'rvnl knibii ód.) ľ r. 1912. (49 Hlľ.)........Ií \m
■Ľ>. Homérovu Ilias, Zpiv I.  Pr.  1912. (31 str,) ...........K l.!>i>
23. Homérovu Ilias, Zpŕv XXIV. Pr. 1912, (ľU str.)..........K —.90
21. Horatiovy básně. (iJriitiií knilm ml.) ľ r. liliu. (21 Nlr.j........lí —.M
2fi. Horatiovy hasni. (TíoVÍ knilwi ml.) ľ r. 11112. (í!) slr.)........k 1.311
27. Horatiovy básne. (útvrtó kniha ód.) Pr. 1912. (ití str.).......lí — ,Nll
28. Horatiovy epóáy. Pitteň slolettii, ľr. W12. (IN str.j .......K -.ílu
íl}. Homérova Ilias. Zpŕ-v 11. ľr. 1912. (25 str.)........... . K L-
Životopisu Kornélia Xepola. (V. Pfiloji., VI. Aiíosíj.) ľr. Inl2. (21 nlr.lv lišku
31. Caesar, paměti o vál. fialské. (K». IV., km*. I,—Iň.) ľr. 1912. (If, sic.) K -'SM
32. Homérova Hlas. Zi.ŕv 1JJ. Pr. 1912. (2u str.)............K —.«!
Caesar, paměti o val. Galské, (Kn. IV.).............v tiskti
3f. Homérova Ilias. Zpěv IV. Pr. 1912. (24 str.)............K 1.—
33. Horatiovy básně. (Vyl;, v. I. kn. satir, (:. 1, 4, 11, 9,) Pr. 1912. (29 str.) , . L— ;iii. Horatiovy básně. (Vib. z JI. kn. snlir, 6. 1, 2, (l, 8.) ľr. 1912, (20 slr.) . K 1.-:I7. Caesar, pattfůti o rúl. (lalské. (Kn. VI., knii. \.—Vi.) Pr. IUI2. (Jll str.) K —.8(1
38. Homerovajlias. Kjifiv XVI. Pr. 1912.  (32 str.) ..........K I.Wi
au. Vieeron. svisy, Rcf: 2(1 bás. Archiu. fiťč y.a krňle l)«jol. ľr. 1912. (2lHtr.) K 1 — JU. Caesar, pumčli o vál. Val. (Kn. VI., knu. 13.— U.) (Dok.) ľr, IMS. (3r> str.) K I.tfll 41, Homérova Ilias. Zpfiv XXI. Pr. 19,2. (20 str.)...........K 1.-
12, Cieeronovy spisy. Kato starSi o Btáři. ľr. 19)2. (28 str.)......K l.:m
43. VeroiHovy básně. (Výb. kb Zii. paRtýr., S. 1, D.) Pr. 1913. (9 str,) ... K -~.(itl
IWHorattovy Uňsně. (Drnbá linihu listft.) ľr, 1913. (18 Btr.)......K -.99
45. Horatiovy básne. (Výb. zX. kn. Hutft, fi. 1, 2, m, Mi, 10, 20.) ľr. 3913. (18 str.) K -.9«
4i|. Horatiovy bônnň. (O nniínl bósniekŕiu.) Pr. 1913. (29 str.)......K J,~
41. ieralliovy básně. (Výbor ste Znovu roln.) Pr. 1913, (32 at.r.).....K I.Bfl
Výhor m Q. Kurttu Itufa, (Cúat I.)   ................v tisku
ľ). reratUovíi básne. Aancis. Zpěv VI. Pr. 19J. (8; str.) .......K 1.89
VeryiUovy Itiisni. Aeiicis. Zn6v I..................v tisku
Výbor s n- Knrlia Húfa. (Oást II.) Pr. JMa. (18 str.) .......y tlaku
Si. Výhor x «. Hurt la Húfa. (Cósl III.) Pr. 1918. (18 str.).......K -.911
53. rýbor m <i. Karlin Rata. (ŕíňst. IV.) Pr. 191,1., (lfi Btr.) .......K -.1*11
i'ergiUovy básně. Aeiicis. Zpřv II. Pr. 191.1. (39 str.) .......v tisku
55. rerylliovy básně. Acucís. Zpfiv III. Pr. 1913. (32 str.)........K l.r.d
M. reryiUovu básne. Anncifi. Zpiív Vití. ľr. 1913   (2B str.) ........K 1.30
r>7. Vcrailiovy básně. Anncl*. Zrjfiv IV. ľr. 1913. (2R str.)....... . K 1.3(1
M. VtroMovy básně. Acucis. Zpčv VII. ľr. \m. (31 slr.i.......K l.Bfl
ľi9, reriiiltovy básně. ArhoIh. Zpfiv IX. ľr.  If)I*.  (2S str.) .......K UtO
mrVerylItovy básně. Acrmfs. Znřv X. Pr. 1914. (:K str.)........K 1.80
61. VeraiUovy básně. Aciicis. Zpřv XII, ľr. 1914. (3fi sír.) .......K 1.8»
<!2. f'eralltovy básně. AeiinJa. JSpftv XI. ľr. 1914. (33 str.)........K I.r4i
m. ľvratttovii básně. AohrIb. Zpiv V. ľr. 1914. (311 str.)........K 1.80
04. Spisy Platonovy. Obrním Sokratova, ľr. 1914. (32 sír.).......K l.ňll
ii5. Sofokleova Antiyona. ľ,r. ínio. (4.1 str.) .............K 2.10
PRAVÍ VYSEL :
■     Slovník k Výbore béSltl Ovídiových. Sestavil prof. Jar. Zejda, 2. vydání upravene
,    dle výboru Brantovk. Pr. 1021, v. K", (271 str.)................ K 24'--
L;Upozorňujeme na t
Výbor x listú Clceronnvýe.h. Upravil .Iironiír Zejda. I)!l I.: 'IV x t. ľr. 11.
(84 6(ť.) K 2—, - DII II.: Ovod, poisiiámky, výľ.immy. ľr. 11, (]»; str.) . K 2.4«
NAkloilemŕleiiltiMinliiinviilni iiniiitin>«»i..i----.....------•• •
t
r. (•B
ZEJDOVY PRÍPRAVY 1
K LATINSKkYM A ŘECKÝM KLAŠSIKŮM.
SEŠIT 15.
CENA Kč 5-
n      PŘÍ PRAVY
K CAESAROVÝM
PAMĚTEM O VALCE OALLSKÉ.
1 KNIHA I., KAP,, 12.-23.
SEPSAL
JOSEF BRADÁČ,
GYJV^NASIJNÍ PROrľSOK. DRUHÉ, OPRAVENĚ VYDANÍ.
V l'RWĽ 1921.
ČESKÉ LIDOVÉ KNIIIKUI'ECTVÍ A ANTIKVARIÁT (.lOSľľ SI'IÍINOľk) V ľKA/ľ-l. FILIÁLKA KKÁL. VINOilKAUV.
'••"-7**:
33
ZKRATKY.
abl. — ablativ.
abl. absol. = ablativus absolutus. abl. čas. = ablativ časový (ablativus tcm-poris).
abl. inopfae = ablativus Inopiae. abl. lustr. = ablativus instrument! (nástrojoví?).
abl. limit. — ablativus limilationis čili ve-
spectus (omezovači, vztahový). abl. mensurae = ablativ míry. abl. modi — ablativ způsobový. abl. pretii = ablativ ceny. abl. přič. — ablativ příčiny (causae). abl. qual = ablativ vlastnosti (quaiitatis). abl. separ. — ablativ odluky (separotivus). abl. sroun. — abl. srovnávací (comparativos). abl. zfetel. = abl. iřetelový (vztahový). acc. = accusativns, akkusativ. acc, c. inf. — accusativus cum infinitive.
compar. — comparntivus, komparaliv. coniunct. — coninnctivus, konjunktiv. coitittncl. deltber. = coninnctivus deiifoerati-
vus, rozvazovací. cOniunčt. nepř. závisí. — k. nepřímé závislosti
(obliquus).
coniunct. subiecl. — c. subiectivus, cizího míněni.
dat.— dativus. dativ.
dat, účel. = dativ účelový (finalis).
doplňk. — doplněk; doplňkový.
I. = femininum (rodu ženského). fut. II. — futurum exactum.
gen. = genitivus, genitiv.
f/en. crirn. = genitivus criminis (u sloves soudního řízení).
gen. explic. —■ genitivus explientivus, vysvětlovači, omezovači.
gen. obied. — genitivus obfeclivus, dějového předmětu.
gen. pari. = g. partitivus, celkový.
gen. ponness. ~ gen, possessivus, přivlastňovací.
ger. = gerundium. Impf. = iinperfeetum. kompar. — komparaliv.
m. — masculínum (rodu mužského).
n. ■= neutrum (rodu středního). násl(e<l).— následující; následuje. nepřečti. = nepřechodutí. neutr. = neutrum.
nom. c. inf. = nominativu* cum influillvo.
obyč. = obyčejně.
passfio.) — piissivum, rod trpný.
pf. — perfectum.
plqpf. = plusquamperfektum.
plfnrj. — plurál, číslo množilo.
předl. = předložka.
předm. = předmět, předmětný.
překl. = překlad; piclo/.!
pNponUf. — připouMčcí (koucossi vní).
rel. = relativum, vztažné zájmeno; rclaliviii. vztažný.
r&l.spoj. — relativum (vztažué záuneno) spojovací (Koř. 328., Hrb. 453.).
soust, č(asá) — souslednost časů, conscculío
temporum. spojka přič. = spojka příčinná. sup. — supinum.
vazba dvoj. a&s. = vazba dvojího akkusalivti. vedl. čas — vedlejší čas. verb. defect. — verbum defee.tivum. u(čla) čas. — časová.
„    hl. — hlavni.
„    obav. — obavná,
„   p řipoušť. = připouštěoí.
„   vel. = relativní, vzlnžaíi.
„    rel. účel. — relativu! účelná.
„    účel,— účelná.
B    vtjsl. = výsledná. léí. — tázací.
sanguineus, i, m., rjokreyný příbuzný.
aliquem certiorem facere, (390.), někoho zpraviti, někomu podati zprávu, někomu oznámili.
non facile, nesnadno, jen stěží; (—
aegerrimě). — (331.) Sestav! Ambarrl Caesarem certiorem faciunt JI (acc. c. inf.) sěsě (= Arn-barros)  non facile prohiběre vim hostium ab oppidís <|| (abl. absol.) agrls děpopulátís. «05 prohiběre aliquid ab aliquo, odvra-ceti, odrážeti něco od někoho. (58.) vis, (356.),ší\n, násilí; útok; vim prohiběre. útok odrážeti; vis hoslinm, útok nepřátelský, dě-poptilarí, zpustošili, poplenili; depopulates, a, um, (v passioním významu od zastaralého aktiva d č p o-pulare),   zpustošený, popleněný; agrís děpopulňtis, (abl. absol), po zpustošení dědin, item, též, a také, rovněž, trans, (kde?), za "(něčím). — (304.) 11610 vTcus, (276.).
possessio, 6nis, f., fpos-sidedj, í. držení; 2. (metonymicky:) usedlost, majetek, statek, pozernek.
ré-cipio, ere, cěpi, ceptttm,  1. vzíti zpět; 2. prijmouti, vzíti; sě recipere, odebrati se; fuga sě recipere, (útěkem se odebrati =) utéci se; fuga ^(abl. modi). (309.)
dě-tn5nstrlre, Ljikazovati; 2. (ukazovat* slovy —) sdělovati, dokazovali, dáti zprávu.
Sestav! demonstrant || (acc. c. inf) nihil esse reliqni sibl (= Allobřogi-bus) (přelož: jim) praeter sólům agtí,
reliquum, i, \u, zbytek; mihiestnihil reliqui (gen. part.), mně nic nezbývá (nezbylo).
sohimVí, n., 1. spodek,. půda, základ, 815 dno; 2. půda, země; praeter sôlurn agrí, mimo (holou) polní půdu, kromě (holé) polní půdy.
quibus rěbus adductus, (a) těmi zprávami dav se pohnou ti; na základě "těchto zpráv; quibus, rel. spoj., (49.); adductus, (149.). (96.)
ex-spectäre, očekávati, vyčkávali; pro-dlévati, otáleli.
statuo, ere, ui, Cttum, 1. postavili, vystavět! ; 2. ustanoviti, určit!; 3. ustanovili se, umínili si; 4. souditi; sta-tuit JI sibi nón esse exspectandum. soudil, mínil, že nesmi čekati, otáleti. duní, (421.).
in Santônôs, do území Santonň, do 620 Bantonska. — (23.)
per-veniô, (569.), přijíti, dostali se, přitáhnouti.
fortuna, ae, f., osud; fortúnae, arům, majetek, jmění.
côn-sumô, ere, sumpsi, suinptum, 1. spotřebovali; 2. stráviti, zničili; for-iunis sociorum consúmptis, (ablativ absol) (zde:) strávíce, zničíce majetek spojenců; možno přeiožiii ie'i současným připojením ke slovesu pervenirent:) až by zničili a..,
Hrb. = Latinská mluvnice pro školy střední. Sepsal Fr. Hrbek. 11. Skladba, il. vydání.
Koř. — Latinská mluvnice. Sepsal .loseľ Kořinek. Dii II. Skladlia. (i. vydáni.
fíMtce v zátior/iaclt stnnf.i, žo uvedený význam jlií se vyskytl, i odka/uji nu pnslnsiití mislo
Kap. 12.
Arar, is, akusativ -Im, ablatio -T, m., Arar, prítok Ubodanú (Rhône) na pravém břehu; částí svého toku dělil území Sekvanů od území Haeduů; nyní slove Saône.
flumen est Arar, quod..., jest to 625 řeka Arar, která ...; (relativní zájmeno řídí se v rodě jménem obecným, appellativem f i ů m e n).
Přípravy \ Cacsaiovým .Pamětem o válec gallské.- Kaifaa prrnl. — 4m.
34
130
per fines, (59.), po, na hranicích.
Tn-flúere,(443.), vtékati, vlévati se.
incrědibilis, e, fcrědere}, neuvěřitelný, Víře nepodobný.
lénitäs, ätis, f., povlovnoat, zdlouhavost ; incrědibifi lěnitate, (abl. qualit.), neuvěřitelné povlovnosti, neuvěřitelně povlovně...tekoucí. "*"""
ita víCfvýsted.), tak, že; takže.
oculTs iudicäri non potest, očima nemůže, nedá se posouditi, rozeznati.
uter, utra, utrum, který (ze dvou, z obou); (zde uvádí větu nepř. táx., závislou na slovese iudicäri).
pars,partis, f., 1. díl, část; 2. strajLíU--. stráže, vigiliae. Služba ta začínala
135
140
směr. (642., 648., 708., 827.,r9l7. a j.) fíuo, (343.).
transíre, (455.); id (f lumen) Iränslre, přeB tu řeku přecházeti.
linter, lintris,lZ~S\m^ loďka.
ratis, (478.); ratibus ac lintribus iunc-fís, spojivše vory a čluny; na spo-jenýchvorech a jilunech.   *——'
ubi, \27tJT~"
explôrätor, ôris, m., vyzvedač, vojenský zvěd; plur.: (jízdní čety vojenské, mající za účel zkoumali krajinu a podá vati zprávu o nepříteli), ohledacť čety, výzvědné hlídky; per explôrátôres, skrze, nomocíohledacích četjVý-zvědnýciniiraěTr.-(222.).
certior fič, (390.); sestav: certior factus est jl Helvétiôs (podmet) träduxisse iam (koho? co?) trěs partes côpi-grum (přes co?) id Eíúmen || quartam ferě partenff/JOť/me/) esse reliquam citrä flúmcn Ararim.
träducere côpiäs flumen, převésti, přepravili branné zástupy přes řeku. — (577.) (103).
třes partes... quarta pars, (o 4 částech), = tři čtvrtiny ... (čtvrtá) čtvrtina; (v latině jest spojení a syntetické — usyndeton ad-versativum — v češtině spoj
oba výrazy  pomocí spojky „a" nebo „pak"). — (633.) terč, (při určení počtu), asi, skoro. — (54.) —
citrä, (předl, s akus.), s této strany (něčeho); před (něčím); citrä Ararim, (zde se stanoviska Caesarova =) nsi levém břehu Araru. reliquus sum, zůstávám, zbývám. —
(51., 277.) vigília, ae, f., fvigil = b d ě 1 ý, strážný], 1. bdění; 2. (noční) hlídka, stráž; 3. (Jako určení noční doby:) hlídka. — Noční službu v římském táboře   měly   na   starosti noční
646
se po západu slunce a trvala do •svítání. Stráže vystřídaly se za noc čtyřikráte. Podle střídaní noč-ntch stráží dělili Římané noc od západu slunce do východu slunce na čtyři doby, zvané také vigiliae. Dvě vigiliae byly před půlnocí, dvě byly po půl noci. V různém ročním počasí byla délka hlídek, vigilií, různá; čím byla noc kratší, tím kratší byly i jejich hlídky, vigiiie. Pevnou lhůtou byla jen třetí vigiiie, která se počínala v půlnoci. V době rovnodennosti byly hlídky, vigiiie, doba tří hodin. V této roční době, o níž se zmiňuje zde Caesar, trvala třetí hlídka od 12 noční asi do Va 3. hod. ranní našeho času. — dě teríiä vigília, za třetí t hlídky noční (== krátce po půlnoci).
proficisci; profectus = vytáhnuv, vytrhnuv. — (156.)
pars, část. — (633.) nôtidum, (351.) pervěnit, (per/.), (569., 621.). flumen träns-íre, přejiti přes řeku, (455., 635.)
ag-gredior, í, gressus sum, [ad, gra-aiorj, 1. přikročili, přistoupili; 2. aliquem aggredí, někoho n opadnou ti, na někoho udeřili; aggressus, napadnuv, udeřiv. — (720.)
(550)
impeditus, 3., [impedíre], obtižený,.za-bavený; (zavazadla nesoucí a tím;) k boji nepřipravený; expedíltis, k boji pohotový.
Inoptnäns, antis, [opľnäríf, nic netušící.
655 con-cTdô, ere, cídí, cisum, fcaedere}, porubali, pobiti. reliquT, (51.).
mandäre, [manům dô/, odevzdati, svě-řiti; fngae sě mandäre, dáti se na útěk, utéci.
ab-dô, ere, didf, ditum, 1. odklizovat i, odstraňovali; 2. skrývali, ukrývati; sě abdere in silväs, ukryti, skryti se v lesích.
päguš, I, m., [pangere], župa, kraj, kmen (bydlící v župě).
680 Tigurinus, 3., tigurinský. — (Helvotiové byli rozděleni nn ,4 župy; obyvatelé
Í'edné z nich, na severu od jezera Ženevského, sluli Tigurlni).
omnis cTvítäs, celý stát; (11J; divisa est, (13.).
luc pägus- umis, tento kmen (jsa) samojediný.
dotno, z domu; ž domova, z vlastí.— (316.)
ex-ire, odejiti, vyjiti. (101.)
66T) memoria, ae, f., pamět, upomínka; (metohym.) čas, doba; ntemoriä no-strdrum patrům, za paměti, za časů •našich otců; (r. 107 př. Kr.). — (746.) (409.)
L. Cassius LongTnus, (410.).
sub iugum mittere, (414.).
síve — slve, bud — bud; buď že — buď že; ať už — at".
cäsus, ns, in., leadere}, pád, případ' nehoda.,
070 cônsilium, ň, n.t 1. rada, porada, 2. rada přijatá, usnesená; usnesení, rozhodnuti, vůle. — (301.) Im-mortatís, e, nesmrtelný.
quae pars... ea, (v překladu uprav:)
ea pars, quae = \a část, která... Tn-sígnls, e, f signum], 1. znamenaný, označený; 2. význačný, znamenitý, pamětihodný, neobyčejný.
calamitás, ätis, f., [calamus — třtina, stéblo], 1. škoda, pohroma na stéblech, na osení; 2. (metafor.:) škoda, nehoda; 3. (ve vojenství:) válečná pohroma, porážka. — (742.)
Tn-ferô, ferre, tníl, illätnm, zanes ti, 675 vnésti, přinesli; calamitätem Inferre alicul, někomu způsobiti pohromu, porážku. — (787., 811).
princeps, cipis, přední, první; (v platnosti doplňk.:) první, nejprve. — (394.)
per-solvô, ere, solvl, solutum, úplně rozvinouti; zaplatili; poenäs persol-vere, pokutu zaplatili; trest vytrpěli; býli potrestán; odpykati.
qua (rel. spoj., 49.) in rě = a tím.
nôn solum — sed etiam, nejen — ale (nýbrž) i.
ulcTscor, I, ulttis, sum, mstili se; aff- 680 quid ulciscT, mstili se pro něco, pomstili čeho, pomstili se za něco. — (798.)
publicus, 3., obecní, státní; iniuriae públicae, křivda, jjrážka. (učiněná) státu.
prľvätus, 8., soukromý; prlvätae iniuriae, křivda, urážka soukromá; (zde:) křivda, urážka své rodiny, rodinná, — (278.)
Sestaví quod (důvod, věta) Tigurini interfěceraW L. PísÔnem lěgatum, avum L. Pisónis, soceri ěius (— Cae-saris), eódem proelió, quô interfěce-rant L. Cassium Longinuin (kap. XII. 5).
lěgátus, (541.).
Lucius CalpuntiusPTso, podveMtel kon-sula Lucia Cassia Longina; jeho vnuk slul rovněž Lucius Calpurntus Piso; tento (vnuk) byl konsulem r. 58 př.
3*
M-
Kŕ.; Caesar měl za choť jeho dceru f Kalpurnii, i byl Caesarovým tchánem. t   SOCer, en, m., tchán.
eddetn proello, quo..., (abl. čas.), v téže bitvě, ve které; v téže bitvě jako...
Kap. 13.
ř proeíium facere, bitvu svésti; (55);
l hoc proeliô facto, (abl. absol.), když
i tato bitva byla svedena;  po této
% bitvě.
coplae, (103.).
Sestav! ut posset cônsequi reliquäs . côpiäs Helvětiěrum || curat... atque trädúcit. — Curat, trädúcit jsou pra e s. his t o r. — Praesens histo-rícum povazuje se obyčejně za čas vedlejší, zvláště když závislé véla — jako zde — jde před větou řídící; proto curat, ut posset. Avšak vzhledem k tvaru možno prasens historí-cum pokládati též za čas hlavní. — Praeaens historicum překládáme do češtiny přílomným časem sloves jed-nodobých, někdy i časem minulým, côn-sequor, f, secutus sum, 1. mísle-dovati, provázeti, 2. pronásledovali, stíhali.
(90 curäre, 1. pečovati, starati se; 2. rozkázali, dáti; euro pontem faciendum, dávám most vystavěli. — Při slovesech curäre, dare, trädere a j. bývá gerundivum doplňkem, jenž se vztahuje k předmětu vyjádřenému akuBa-tivem; (akus. předmětný -f- akus. gerundiva doplňkový). (Koř. 445, 2.; Hrb. 395, 2. b.) pons, pontis, m., most; pontem in flu-mine facere, vystavěti most přes řeku.
ita = (zde:) tatí módo t. j. ponte facto.
repentihus, 3., [repente], náhlý, nenadálý.
adventus, (391.). i 5 com-moveô, ěre, môvi, môtum, 1. hý-bati, pohybovali; 2. pohnouti, povzbudili k něčemu; 3. (prudce po
hnouti někým), znepokojovati, (po-) lekali, kormoutili; commôtus, (jsa, byv) pohnut, znepokojen, polekán, ohromen.
Sestav! cum (Helvělií) intellegerent R (acc. c, inf.) illum (= Caesarem) un6 diě fěcisse id || (věta relat.) quod ipsí aegerrimě cónfěcerant viginti diěbus || ut tränsírent flurneu || (věta hlavní:) mittunt légätôs ad eum.
intellegere (528.), znamenali.
unč die ... vlgintí diěbus, v jednom
dni, za jeden den... ve dvaceti
dnech, za dvacet dní.
aeger, gra, gram, churavý, nemocný; aegrě, 1. bolestně; 2. stěží, nesnadně; aegerrimě, velmi těžce; s největší obtíží, námahou.
côn-ficere, [faciôj, dokonali, dokončili, vykonati. — (169.)
ut tränsírent tlumen, (vysvětluje před- 700 chozí id, quod cónfěcerant). (přelož:) aby totiž přešli přes reku: (volněji:) totiž přechod přes řeku. — (635.).
légätus, (392).
légätlo, ônis, f., (177.), 1. poslaní, poselství ; 2. vyslanectvo, poselstvo (— vyslanci); cuius (rel. spoj.) legatiô-nis, (a) toho(to) poselstva. — (49.)
Dívicô, ônis, m., Diviko, náčelník Helvetiu; za války s Kassiein byl vůdcem Helvetiu.
prTnceps, cipis, m., vůdce, náčelník; (zde v platnosti doplňku). — (676).
bellům Cassiänum, válka s Kassiem; 795 (410.); bellô C. (abl. čas.), za války s Kassiem; (sro. bellům Qallicum,
válka s Gally, proti Galium; Ôrätlo Catilinäria, řeč proti Katilinovi; pu-gna Marathônia, bitva marathonská, u Marathonu (svedená), iter Brundi-sínum, cesta do Brunďisia; do češtiny překládáme přivlast-kové přídavné jméno, které má význam jména podstatného v genitivu subjektivním nebo objektivním, buď jménem přídavným, nebo někdy pádem předložkovým).
ago, ere, ěgí, uctum, 1. poháněti, hnáti; 2. činili, konali, vykonávali; 3. jednali, vyjednávali; (ze slovesa egit domysli si nějaké sloveso dícendi, na př. dixit, na němž závisí následující řeč; v paragr. 3. mluví se o míru, v paragr. 4. o válce).
Dívicô (dixit) || řeč nepřímá: || si populus Rômänus päcem faceret cum Helvětiís j| Helvětičs iturôs (esse) in eam partem atque ibi futůros (esse) 11 ubi Caesar cônstituisset eôs atque voluisset I) (eôs) (= Helvčtiôs) esso.
— Sľ faceret... iturôs atque ŕutu-rôs esse, ubi cônstituisset atque voluisset. — Konjunktivy faceret, cônstituisset, voluisset jsou zástupné konjunktivy (viz 529!), a to faceret za fut. I., cônstituisset a voluisset za fut. D*.; ve větě nadřízené jest čas budoucí: iturôs atque fuiiiros esse. Přelož; jestliže uzavře, že půjdou a budou, kde je usadí (jim sídla vykáže) a (kde) bude chtíti, aby byli {— & kdo bude chtíti je míti). —
Přímo: Si populus Rômänus päcem cum Helvětiís (nebo nóbíscum) fa-ciet, Helvetii íbunt atque erunt (nebo ibimus atque erimus), ubi eôs (nebo nôs) cônstitueria atque voluerís (ind. fut. II.).
päcem facere, uzavřití mír. — (812.)
paf8, partis, f., 1. díl, ČáBt; 2. strana, směr; 3. kraj, končina, území.
— (633.)
con-stituere, (152.); (zde: = collocäre), (aliquem), někoho usadili, někomu sídla vykázati.
volô, velle, Dolul, chtíti, přáti bí. —710 Sloveso volo pojí se: 1. s předmětným infinitivem; (volô seribere); 2. 8vazbou acc. c. inf., je-li podmět věty závislé, uvedené v češtině spojkou „aby*, rozdílný od podmětu věty hlavní; (volô tě seribere); 3. někdy i při temže podmětu s vazbou acc. c. inf., a to zvláště při infinitivu passivním a při inf. esse (volô esse clěměns, volô mě
j   esse elementem); 4. s větou podstat-
j nou, uvedenou spojkou ut == aby, ně— a b y n e; (volô, ut mihi respoň-deäs); 5. s pouhým konjunktivem bez
I ut; (volô mihi responďeäs). — Zde na voluisset závisí vazba acc. c. inf. eôs esse, jež sepřeložído
i   češtiny   vetou,   kterou uve-
I   deme spojkou „aôi/".
síti, jestliže však; kdyby však; pakli; (spojka podmínečná, jež se klade, jdou-li dvě podmínečné věty za sebou, obČkladné,
j   z nichž druhá jest položena
I   protivou k první).
per-sequor, ľ, secutus sum, 1. (horlivě)
I    následovali, provázeti; 2. stíhati, pro-
! následovali; bellô persequí aliquem stíhati někoho válkou; válčili s někým. — (48).
per-severäre, vytrvávati, setrvávali; persevěró bellô perseqm, vytrvávám válčiti: neustále válčím; dále válkou stíham; persevěraret (coniunet. obli-qtius, za fut. I. řeči přímé); sin persevěraret persequT, jestliže však bude dále stíhati; pakli...; (přímo: síper-sevěrabis).
re-miníscor, sci [memiríí, mens), vzpo-menouti si, rozpomenouti se na něco; remimscerělur, ať se rozpomene, aby si vzpomněl, aby se rozpomenul; , (přímo: reminíscere.'), — Rozkazovací věta řeči přímé vyjádří se v řeči nepřímé konjunktivem; záporka né, (426., 428.) — Sloveso remimscor
ně atit — aut, aby ani ne — ani ne; af ani ne — ani ne.
fŕmá u sebe předmět v geni-^;tivě, předmět   věcný v gen. •í^neb akus.; zde jest gen.: remi-nlscor et incommoal et virtütis, vzpo-'{' minám si, rozpomínám se na...
Jncommodum, I, n., nehoda, neštěstí; íi; (míněna jest porážka Kassi-o v a).
prlstinus 3., [priscusj, dřívější, někdejší, !' bývalý.
virtfls, (110).
quod (spojka, která uvádí zde ř větu podstatnou, jež položena jsouc před svou větou řídící, vztahuje se k nějakému minulému neb dříve uvedenému skutku; v této souvislosti překládá se tato spojka do češtiny:) vzhledem k tomu, ze...; co se toho týče, ze...; jestliže. (Hrb. 436, 3; Koř. 388.) — (784.)
itnprövTsö, [pro-víděre], netušene, neočekávaně, nenadále.
r?n ad-oríor, ní, oríussum, aliquem, ude-riti, útok učinili na někoho; quod adoríus esset (v přímé řeči: quod adortus es), co se toho týče, že udeřil; vzhledem k tomu, že udeřil, přepadl. — (658.)
pägus, (659).
cum nön possent (zde jest cum temporale, jež 8e v přímé řeči ' spojuje s indikativemt který ; se vřeči nepřímé měnívkon-junktiv), (tehdy,) kdy, když ne-., mohli. — (Kor. 393, 1; Hr b. 430, a.).
qul tränsíssent (coniunetiv. obliquus, v přímé řeči: tränsierant), kteří přešli přes... alicuí auxilium ferre, někomu (přinesli) pOBkytnouti pomoci; pomoci, přispěti někomu.
;5 SBÍ8 (t. j. populáribus), svým (krajanům). — (846).
Ob eam rem, proto. — (49., 256.)
magnopere, velice, velmi.
trlbuo, ere, uí, útum, 1. dělili, rozdělovali ; 2. udělovali, poskytovali, rozdíT letí, věnovati; 3. dbáti něčeho, vážili si, ceniti, zakládali si na něčem; magnopere tribuere suae virtutí (velice, příliš si vážili své statečnosti =) příliš si zakládati na své statečnosti, přikládati velikou váhu své stateč-nosli; ně tribneret (714.), přímo: nôlí tribuere; ně tribueris (buďzápor, imperativ nebo konjunktiv perf. se zápor, spojkou ně).
dě-spicio, ere, spexí, spectum,  I - shlí- 730 žeti, pohlíželi (shora dolů); 2. (metaforicky:) hleděli b vysoká, s patra na někoho; pohrdali, opovrhovali někým; aliquem.
sě = Helvětios.
dlscô, ere, didici, učiti se; didicisse zastupuje passivní perfektum slovesa docěre, protože se partie, perf. doctns stalo adjektivem; sě didicisse = že jsou naučeni, jsou zvyklí; (přímo: nos ita äpalribus mäiôribusque nostrís didi-cimus); (didicí, perf. praesens; Hrb. 400, 2; Koř. 344, 1.).
maiorěs, um, m., předkové.
magls — quam, spíše — než.
con-tendere (55.), zápasiti, bojovali; 735 (přímo: ut contendämus). — (378.)
mtor, niti, níxns, nisus sum, aliquarě, 1. opírá ti se o něco; 2. spoléhali se na něco; (přímo: ut nitämur).
dolus, F, m., lest, podvod, úskok.
Tnsldiae, äium,, f., t. záloha; 2. nástrahy, úklady.
quarě, pročež; a proto; (= itaqué). — (49.)
Com-mitto, ere, misí, missum, zavinili; dopustiti, připustili, býti příčinou; ně commítteret, aby nedopouštěl; (přimo nôlí eommittere). — (729.) (765). (55.)
côn-sisto, ere stiti, postavili se, sta-nouti; perf. cônstiti = sto, stojím; ubi cônstilissent, kde stanuli, kde stojí; (přímo: ubi cônstitimus).
calamitäs, (674.) (zde:) neštěstí, pohroma, porážka.
nômen ex aliquä re capio, (ere, cěpi, captum), dostati jméno podle něčeho, ud něčeho, po něčem; (přimo: nt capial).
interneciô, ônis, f., finter, nexj, pobití, záhuba, úplná porážka, vyhlazení, zničení.
Kap,
hís, /. /. legatis.
eö minus — quod, tím méně — protože, (že).
dubitätiö, önis, f., váhání, pochybování, pochybnost; rozpaky; dubitätiö mihi datur, jsou mně působeny rozpaky, přicházím do rozpaků; smím se rozmýšleli. 750 sibi /. j. Caesari.
memoria teněre, (409.); quod memoria teněret, protože má v živé paměti; (přímo: eö mihi minus dubitätiönis datur, quod eäs rěs, qnäs comme-morävistis, memoria teneö).
Helvětius, 3. helvetský.
com-memoräre aliquid, připomínali něco; zmínili se o něčem; comme-moräasent, (coniunct. obliquus), připomenuli, zmínili Be.
eö gravius — quo minus, tím tíže, tím tím bolestněji — Čím méně, oč méně; (abl. měnsurae).
755 aliquid ferre, něco snášeli, pociťovali; (z předcházejícího ibi jest nutno do této vazby acc. c. inf. doplnili si akusativ sě t. j. Gaesarem; sě eäs rěs eö gra*
prô-dô, ere, didi, ditum, 1. dávali ku- 745 předu, ven; vydávali; 2. (vydávati na jevo), vyjevovati, projevovali; 3. dávali dále; zanechávali; 4. při po-minati, hlásati; (přímo; ut prodat).
tnemorla, ne, f., 1. námět; 2. upomínka, památka; (k subsi. memoriam jest si doplnili genitivy předmětné calamitätis et interne-ciônis, v češtině: na pohromu a úplnou porážku, zničení; stačí, při-pojiš-li v překladu: na ni); memoriam prodere, památku, upomínku ;    zůstaviti, hlásati. — (665.)
. t4.
vius ferre;  přímo:   cô gravius eäs rěs ferô).
meritum, i, n., [mereô], zásluha; zavinění, vina; rneritô populi Rômäni, vinou národa římského, accídó, ere, cídí, (ad, cadôf, 1, dopadali; 2. stati se, tidáti se, přihodili se; eae rěs accidissent, ty věci, události se staly, přihodily; (coniunct. obliquus; přimo: acciděruut).
quT, (rel. spoj.), (49.), — nam is (po-pulus líômäíms).
quis? quid? (zájmena tázací)', — quis, quid, zájmena neurčitá, přikloňuji se k spojkám si, nisi, ně, num, k příslovcím vztažným quô, quantô, a stávají též při konjunktivu potenti-álním; sí quis = j e s 11 i ž e někdo; po spojkách si, nisi, ně, num bývá aliquis, znamená-li něco podstatného, důležitého, ať velikého, af malého; (Hrb. 469, 1. 2.; Koř. 330.); si atieuius iniuriae... kdyby nejaké i sebe menši křivdy... côníjicius, 3,, spoluvědomý, sobě vě- 760 d<im, vědomý (něčeho); mihl côn-scius šum alicuius reí, jsem si vfc dom něčeho.
caveo, ěre, cävi, cautus, stříci se, uva-I \ . rovati se.
h.'r cavere non fulsse difficile, že by P - nebylo bývalo nesnadno, těž-I ko se stříci, se uvarovali; I přímo: difficile non fait; Koř. 358, I 2; Hrb. 416, 2, c). — Při úsudku jjjr možnosti, nutnosti, povinnosti, sluš-í nosfi, obtížnosti bývá v latině zpra-I vidla indikativ (praes., imperf., perf., yí zřídka plqupf.), který se překládá do češtiny buď indikativem, buď kondicionálem; výrazy, jimi ž takový úsudek bývá pronášen, jsou některá slovesa (possum, débeô, licet, oportet, decet, necesse est), gerundivum s tvary slovesa esse, a také některá adjektiva s tvary slovesa esse, která mají příbuzný význam (aequum, par, iústum est; melius, optäbilius est; longum est); difficile est = jest, bylo by nesnadno, těžko. — (588.)
eô — quod, tím — že. (K o ř. 385, 2.; Hrb. 437, 1.)
de-cipiô, ere, cěpi, ceptum, [capiôj, poďvésti, oklamali.
Sestav! sed (populmn Rômänum) eô děceptum (esse) |j quod neque intel-legeret ]|   (quidquam) commissum (esse) ä sě |j neque putäret |[ sine causä timendum esse. 785 cotnmittere, (740.), dopouštěli se (něčeho), spáchali (něco), zaviniti (něco). Deque — neque, ani — ani; neque = I  a ne; ne-quidetn = ani; neque — et ,    I  — jednak ne — jednak; (při sesta-i   vení dej   ve  druhém členu I   v češtině zápor do věty věji,       dlcjší, jako by v latině bylo: í'       quod neque íntellegeret... et puti '     , taret d non esse timendum sine causa).
(262., 875.) :>-::   timendum est, (coniugätiô periphra-~,\L     stica passivä), jest třeba se báti, obá-'t     ■ vati.
iníellegere, (528.); quod neque íntellegeret (quidquam) commissum (esse)
ä sě, neque putäret sine causa timendum esse, protože jednak nepozoroval, neznamenal, (že něco bylo od něho spácháno =) že něco spáchal, že se něčeho dopustil, jednak se domníval, že bez příčiny není třeba se obávati. quäré = propter quod; eur; quarě timěret = proč by se měl (čeho) obávati. — (739.)
quod si, tato spojka pomocí re- 770 lativa spojuje úže větu podmínečnou spředcházejícím), a jestliže; jestliže pak; jestliže tedy; kdyby tedy. — (49.)
ob-ITvíscor, sci, Utus sum, zapome-nouti; (předmět osobní v gen., předmět věcný v gen. a akus.).
contumělia, ae, t, urážka, hana, potupa ; veterís contuměliae oblivisci, zapomenouti na (onu) starou, dávnou potupu, urážku.
dě-pono, ere, posui, positum, skládali, odkládat!; memoríam alicuius rei děponere, (upomínku na něco odlo-žiti, zapuditi —) něco vypustili z paměti.
num, zda, -li; (očekáváme odpověď zápornou).
mim (populum Romanům) posse? — 775 Tento acc. c. inf., uvedený tázací částicí num, byl by v přímé řeči řečnickou otázkou, na kterou jest zde možná jedině záporná odpověd. Otázka položená tak, že mluvicí neočekává odpovědi na ni, nýbrž otázkou svou něco důrazně oznamuje, slove otázka řečnická; řečnická otázka rovná so tedy smyslem větě oznamovací. V řeči nepřímé řečnická otázka vyjádří sc vazbou acc. c. inf.; num populum Rômänum posse děponere memoriam? zdaž může národ římský vypustiti z paměti? (smysl: nemůže). --(426., 714.)
recěns, entis, nedávný, nový; memoria recentium iniuriärum, (gen. předmětný), upomínka na nová příkoří; memoriam recentium iniuriärum děponere, vypuptiti z pamětí nová příkoří.
invítus, (454.); eô invitô, proti jeho vůli (t. j. proti vůli národa římského).
temptäre, 1. ohmatávati; Bahati na něco; 2. pokoušeti, znepokojovat!; 3. pokoušeti se (o něco), podniknouti (něco); quod temptässent iterper prô-oinciam per vim, že se násilně pokusili o cestu, o průchod provincií; že učinili násilný pokus projiti provincii; temptässent, (coniunct. obli-quus). — (48.)
per vim, (356.) násilím, násilně. (222). (228.)
78« vexäre, sužovali, trápili, utiskovali; quod vexässent (= vexfivissent, coniunct. obliquus)), že sužovali, utiskovali.
Ambarrí, (600.).
eodem, tamtéž na totéž mÍBto, k témuž cíli.
pertiněre, (39., 78.); (zde:) týkati se, vztahovati se, směřovati; eôdem per-tinetf směřuje k témuž cíli, má týž účel (t. j. že jest třeba je potrestá t i).
quod, (718).
785 glorior, äri, ätus, sum, honosili se, vychloubati se, chlubili se; (aliquä re, něčím); quod gloriärentur, co se toho týče, že se vychloubají; že pak, jestliže pak se vychloubají; gloriärentur, (coniunct. obliquus). Insolenter, [soleô], neobyčejně, nesmírně, přílišně; (honosivě).
Tuferre, (675.); iniuriás inferre ali-cui, bezpráví, křivdy působiti, Činiti někomu, páchali na někom. — (519.)
ad-mirari, diviti se, podivovali se; quod admirärentur, (coniunct. obliquus), vzhledem k tomu, že se diví; že pak (jestliže pak) se diví.
Sestav! et quod (Helvetií) admirären- \ tur li sě (t. j. Helvětios) tam diu iniuriäs intulisse (populôRômä-nô), a že se diví, že tak dlouho křivdy, bezpráví činili, páchali; (admirärentur, coniunct. obliquus).
impune, fpoenaj, beztrestně 1 (srv. fa-cile = snadno).
Sestav! deôs eniin immortalěs cônBu-ěsse (= consuěvisse) concědere in-terdum secundiórěs rěs et diúturnió-rem impňnitätem his (hominibus) || quos vělint uleiscí prô scelere eôrum |j quô [= ú t eô] gravius (hi) hominés doleant ex commfitäliône rěriim.
nam, enim, namque, etenim neboř za- 790 jisté, totiž, -ť; (spojky příčinné nam, namque, etenim býva j f v čele věty; spojka enim býva ve větě na druhém miBtě).
con-suěsco, ere, suěvi, (-suě čti -své-), zvykati; consuěvi (perfectum logicům; Hrb. 400, 2.; Koř. 344, 2.), jsem zvyklý, mám v obyčeji.
concědere, (415.); (zde i) postoupiti, ponechati, povoliti; dopřáli, propůjčili.
consuěvi s i n ť i n i t i v e m = obyčejně, zpravidla -f- indikativ; deôs côn-suěsse concědere, že bohové obyčejríě, zpravidla dopřejí — že dopřávají- < (79t.)
interdum, časem, někdy.
rěs secundae, pl. f., štěstí; rěs secun- 795 diorěs, větši štěstí.
Impúnitäs, ätis, f., beztrestnost. — (789).
diuturnus, 3., dlouho trvající, dlouhý.
uiciscor, sci, ultus sum, mstíti se; nl-ciscor aliqueni, mstím se někomu; pro aliquä rě, pro, za něco; treslati někoho za něco; quôs vělint uleiset prô scelere eôrum, jimž se chtějí mstíti, jež chtějí potrestali za jejich zločin, zločinnost; vělint, (coniunct. obl.). — (680.)
scelus, eris, n., zločin, zločinnost, bohá-prázdnost. .
42
00 quo gravius — ut eô graoius, aby tím " .   tíže; {aby tím více ...)
doleô, ěre, ui, doliturus, 1. cítiti bolest, trpěli; 2. želeli, litovati, rmoutiti se; gravius dolěre ex aliquä re, tíže, více se rmoutiti z něčeho, želeti něčeho, commíitätiô, ônis, f., fmútäre], změna, proměna, převrat; commútätiú rěrum, proměna, převrat okolností, osudu,
id ita est; ea Ua šunt, tomu tak jest;
to tak se má; věci takto se mají. cum, (spojka připouštéci, concessivum, s konjunkt, podle souslednosti časově), ač, ačkoliv; cum ea ita sint, tamen ..ačkoliv tomu tak jest, ač se to (věci) takto má (mají), přece — přes to. — (913.)
)5 ab fis, (t. j. Hel včti i s) sibi (t. j. Caesar i), obses, (.116.).
si obsiděs dentur, (konjunkt. za fut. I. řeči přímé; 529), budou-li dána rukojmí (od nich); (aktivně:) dají-li rukojmí.
tití (— ut) (Caesar) intellegat j| (cos) facturós (esse) ea || quae poílice-antur, aby poznal, že vykonají to, „co slibuji; aby poznal, že plní svůj slib, své sliby.
sattsfacio, ere, fěci, factum, zadost uči-niti, uspokojili, vyhověli; satisfacere alicul dě~ iniuríís, někomu dáti za-' ■    doBtučinění za křivdy; si IlaeduTs, \
item sí Allobrogibus satisfaciant, dají-li Haeduům, jakož i Allobrogňm zadostučínění; satisfaciant, (k o n-junkt. zástupný za fut. I. řeči přímé; 529.).
ipsis, /. Haeduis.
inturiäs Inferre alicuí, (787.); quäs ipsis intulerínt, (coniunct obliquus, v přímé řeči bylo by intulě-runl), které jim samým způsobili, na nich samých sc dopustili, spáchali.
päcem facere, (707.).
mäiôrfs, (733.).
In-StituÔ, ere, ui, /statun/, postaviti; uslanoviti; vzdělávali, naučili; Hel-větios ä mäiôribus Ha institulôs esse. že HclvcUové tak byli od předků naučeni, vychováni; že předkové tak naučili, vychovali Helvety, takovou zásadu vštípili Hclvetiům.
cônsučscô, (793.); uli (~ nt) cônsa- 811> ěrint accipere, nôn dare, že jsou zvyklí přijímali, dostávati, nikoliv dávati, cônsuérint — consuěoerint
těstis, is, m., svědek.
responsum, i, n., odpověď; hôcrespomň datô, dav tuto odpověď; takto odpověděv; po této odpovědi; (abl. absol.; 687.), (424.)
dis-cědó, ere, cessí, cessum. 1. rozcházeli sc; 2. odcházeli, odejiti, vzdálili se.
Kap. 15.
postero dJe, příštího, druhého dne; den potom. 20 castra mověre, táborem hnout!; dálo táhnouti, vytáhnouti; castra pnnere, táborem so položili; rozbiti tábor; casřra haběre, polem ležeti, tábořili; cmtňs sě tenore, v táboře sc zdržo-vati, tábora neopouštět!; castra mu-nire, opevnili tábor; exercitum ca-
siri.s conliněre, vojsko drželi v táboře (pohromadě).
ad numerům quatttior tnilíum, počtem ke čtyřem tisícům; počtem asi čtyři Usíce; (předložka ad klade se o přibližném počtu). — (244.)
Spoj! equitätum, quom haběbat cofi-ctum.
omnis provincia, celá provincie; (11.) ex Haeduis atque eôrum socils, z ú
zemí Haeduň a (z územi) jejich spo jenců; (Haeduis, sociis, 23.). ( côgere, (244.); equitätum coäctum ha-I bco ex Haeduis, jízdu (jezdce) jsem ^ | sebral z (v) území Haeduů. — (§.lo-i veso habeô spojené s parti-i cípiem perf. passiv. vyjad-' řuje stav vzešlý z doje dovr-'       š e n é h o.)
(25 prae-mittô, ere, misi, missum, posiati i       napřed, předeslati. J    equitätum, qui videant, (vazba podle j        smyslu, constructio ad sensiim), — equitěs, qtii videant, jízdu, aby videla, spatřila; jezdce, aby viděli, spatřili; qúi videant, (iwta_ relativní účelová); (ini_fr tl((") videant. (361.) — Constructio ad sensum, vnzba podle smyslu záleží v tom, že prísudok, v našem prípade zájmeno vztažné, pronáší sc plurálom, ač jméno hromadné, k němuž se vztahuje při-sudek, v  našem případě zájmeno vztažné, jest v singuláru. (Wí.) pars, (708.); quäs in partes, na kterou
stranu, kterým směrem, iter facere, táhnouti. quí, (relat. spoj.), — ii autem, ti však.
im
830 cupifle, dychtivě, horlivě; cupidius, příliš horlivě, ín-sequor, i, secútns sum, následovati;
stíhali, pronásledovali, aliénus, a, um, 1. cizí; 2. nepříslušný, nepříležítý, nepříhodný, nevhodný; aliěno locô, na nepříhodném, nevhodném mÍBte; (aliěnus= iniquus; opak: suus -= přiměřený, vhodný, příznivý; suô locô — na příhodném místě).
agmen, ínist n,, /agerej, 1. laženi, tah; 2. tah, zástup, dnv; vojsko na pochode, voj. novissimtis, 3., (časově:) poslední, (místně:) poslední, krajní, nejzazší; novissimum igmen, zadní voj. (842).
paucT, ae, a, málo, několik málo, nS- 885 kolik; et pand dě nostňs tadunt, a (při tom) několik málo (z) našinců padne; dě nostňs ~ ex nostris' nebo nostrum; nostri, drum, (be významu subst.), našinci, naši vojáci, naši lidé, nasi krajané, naši přátelé. (846.) quo (re/, spoj.) proelič, tou bitvou. (49.) tollo, ere, sustuli, sublätum, zdvihali, pozdvihnout!: povznášeli, povyšovali ; sublätus, 3., zpysnělý. zpysněv.
- (288.) Z.--------------------
prd-peiló", ere, pufí, pulsům, hnáti; zaháněli, zapuzovali; tantam tnultí-tudinem equitum qningenlis equiti-bus propellers, tak veliké množství, tak veliký počet jezdců zahnali (na útěk) toliko pěli sty jezdci; (210.): eqtíitibus, abl. instr. audäcter, land á x], srdnatě, směle; odvážlivč, drze; atidäcius, směleji, odvážlivčji. sub-sisto, ere, slili, zastavili se, sta- 840
nouli; zastavovali se. nonnumquam, časem, častěji; (~ iníer-
dum). (484.) novissimô ägmine, (abl. instr.; 834), zadním vojem; (zde možno přeložili:) svým zadním vojem, tacesso, ere, ivi, ttum, lákati; dráždili, popouzeti; proeliô (abl.) lacessere, k boji drážditi, popouzeli, coepl, coepisse, začal jsem, počal jsem. con-tineo, ěre, ui, aliquem ab aliquá 845 re, zdržovali někoho od něčeho. — (114.)
suí, ôrum, svoji druhové, přátelé, lidé;
svoji-vojáci. (725.) satis haběre, míti dosti na něčem, spokojovali so; satis habeô -f- infinitiv (prohiběrě) mám dosti na tbm, že...; postačuje mi, že...; spokojuji se, žc ... (překážím, zabraňuji).
praesentia, ae, f., přítomnost; inprae-sentiä, pro přítomnost, na ten ías, pro tu chvíli.
; prohlbeô alíquém aliquä rě, zdržuji ně " koho od něčeho; překážím, zabra
,ňuji někomu v něčem. (58.) rapína, ae, f., [rapid], loupež; lou pežení.
pabulätiô, ônis, f., picování; (plur.:) výpravy pro (na) píci. (874.)
Sestaví Haedui dlcere (— dlcěbant) ., (acc. c. inf.) frúmentum cônferri, comportäri, adesse; (spojeni asynde-ticke').
circiter (příslovce) quindecim diěs, asi
patnáct dní; (akus. míry časové). uti = ut (výsled.), že. — (299J nostrum prľmum (doplň): ágmen.
inter-sum, esse,fui, býti mezi něčím. — (55.)
amplě, objemně, rozsáhle, hojně; am-
plius, více. qaíní, ae, a (číslovka podílná), po pěti;
pokaždé pět; vždy pět; sěnT, ae, a, • po šesti, po každé šest, vždy šest. —
qdinis, sěnis  inilibus jsou ablaf.
srovnávací.
non amplius quTnts aut sěnTs mTlibus passuum interest, mezi (něčím) není více, není větší vzdálenost než vždy pět nebo šest tisíc kroků. — (Číslovky podílné jsou zde po-loženyproto, žesetento stav denně opakoval.)
passus, (148.).
iflterim, zatím, mezitím, (t.j. za toho
15denního tažení), cětidiě, denně, každodenně, flägltäre aliqnem aliquid, (dútklivě) Žádatt, vyžadovali od někoho něco; flágitare jest zde infinitiv historický; podle obdoby historického praesentu bývá v hlavních větách položen infinitiv praesentnf k živému vylíčení minulé události; tento infinitiv významem svým se rovná indikativu imperfekta, slove pak infinitivns hi-atoricua nebo descripiivus(Hrb. 399); pozn. 1.; Koř. 346, 1, pozn. 1.); "'gitare = flägitäbat = dútklivě žá-
dal; (podobně ve 4. paragrafu této kapitoly:) Haedui ducere, dicere — Haedui dúcebant, dicěbant. — Sloveso flägitäre má častější vazbu: aliquid ab aliquô, — (884., 885) publlce, veřejně; jménem obce, (úředně). (681.)
pollicití essent (konjunktiv cizího mi-/ : není, coniunct, subiect.; p o d 1 e m i- ' ? není podmetu věty řídicí),— slíbili.
propter (předl, sak.), í. (místné:) blízko, 865 vedle u (něčeho); 2. (o příčině): pro (něco). (493.) frígus, oris, n. [frigeof, zima, chlad, mráz; plur. f r í g o r a — chladné, studené podnebí; (plurál frígora poukazuje zde bud* na dlouhé trvání mrazů nebo na jejich tuhost).
ponere; positus sum — ležím, septentrioněs (73.); quod posila est sub septentridnibus, protože leží na sever.
atlte, (příslovce), dříve, svrchu; (vi?, kap. I., §5.!). (187.)
ut dictum est, jak bylo řečeno, po- 870 věděno.
non modo non — sed ne... quidem,
nejeu ne — nýbrž ani ne. (679.) frumenta (plur. o obili v klasech na poli), osení; (singulár o z mí sloužícím k přípravě mouky a p.). (166.)
mäturus, 3., zralý; frumenta mätura non (zde: — nôndum) erant, osení nebylo ještě zralé, dosud nedozrálo, pábulum, j, n. píce/ krmivo. (851.) ne-quldem, (záporka, popírající 87ft důrazně slovo, jež se klade mezi ne a quidem), ani. (766.) sup-petó, ere,ivi (ii), tlum, 1. býti pohotově, býti po ruce; 2. býti v hojnosti, býti v zásobě; satis mägna côpia päbuli auppetit, dosti veliká, dostatečná zásoba píce jest pohotově; dosti pice jest v zásobě. — (164.)
Sestaví útí autem e6 frumentó, quod (relat zájm.) ... subvexerat, Caesar minus poterat proptereä, quod (spojka důvod.) äverterant.
utor frumentó, (Koř. 278; Hrb. 371), užiti, použiti obilí.
sub-veho, ere, vexi, vectum, vezli zdola nahoru; frúmentum flumine nävibus (abl. instr.) subvexerat, obilí po řece (proti proudu) na lodích dovezl, přivezl, dal přivézti; (activum causati-oum; Arari (ablat.J), (624.) (432.)
minus possum, méně mohu, mám menší možnost = takřka, skoro nemohu.
880 proptereä, quod, (30.).
I-vertO, ere, verti, versum, odvraceti, odchýlili; iter ab Arari ävertere, cestu od Araru odchýlili■= odchýlili se, odbočili od Araru. dis-cědere, (818.), odejiti,vz d áliti se. nolo, nolle; nôlui, [ne-volô], nechtíti. ducere, protahovali, prodlužovali; diem ex die aliquem ducere, den ode dne někoho (průtahy) meškali, zdržovat!; Haedui (eurn = Caesarem) ducere, Hacduové jej (průtahy) meškali, zdr-! žovali; ducere, inf. historicity, (862.).
1885 dícere, (inf. historický), (884.).
côn-ferô, fér/e, tuh", collätum, dohromady snášeti; frúmentum cônfertur, obilí se snáší, (totiž: z dědin), com-portäre, snášeti, svážeti; frúmentum comportätur, obilí se sváží, ad-sum,  esse, af-fui, af-fuiurus, jsem zde, jsem tu, jsem přítomen; frúmentum adest, obilí již jest tu. Sestav! ubi (Caesar) intellěxit || (acc. c. inf. sě diutius diicí || (acc. c inf.) el diem ítistiirc U quo diě oportěret [j (acc. c. inf.) frúmentum měllri ml-litibus Ij (abl. absol.) convocätis prin-cipibus eôrum, in his Diviciácô et Liscô, U (hlav. věta) graviter eôs ae cúsat.
Sestav I principibus |) quorum mágnam cópiam (Caesar) in castrís habebat
Sestav! Liscô |] qui (t. j. LlscuĚ) prae-erat summö magistrátní |j quem (L j. magistrátům) Haedui appellant ver-gobretum || qui (t.j. magistratus nebo vergobrětus) creátur annu-us et habet potestátem vítae necis-que in suós. ubi, (spojka čas. s ind. per f.), (271.). intellegere, (528., 696.). 8&0 diu, dlouho; diütius, 1. déle; 2. příliš ' dlouho.
dücere, (884.); diutius dqcor, příliš dlouho, příliš dlouhými průtahy jsem meškán; příliš dlouho jsem zdržován.
ín-stô, äre, stiti, instatürus, 1. stati na něčem; 2. býti blízko, nastá-v,ati.
diem, quo diě; (Caesar r á d o p a-kuje podst. jméno ve větě vztažné; do češtiny přelož pouze prvé diem!); (314.). mětior, iri, měnsus sum, měřiti, od- 89R měřovati; (zde v passivním významu; srv. kap. 11, 4 děpopu-lätis).
oportet, ěre, uit, sluší se, jest shiSno, jest dlnžno, má se; {zde jest spojeno s vazbou acc. c. inf. praes. pass.); oportet II frümenfum mětiri militibus, obilí má se vojínům měřiti; oportěret, konjunkt. nepř. závisí., přelož indikativem přít. času; .(Hrb, 388, a; Koř. 422, b). — (234.) con-vocare, svolávali, povolávati, shromažďovali ;  convocätis principibus, svolav náčelníky, eôrum, t.j. Haedttdrum. côpia, (zde — numerus), počet. (103.) in his = mezi nimi. 900 Liscus, F, m., Liskus, velmož haeduj-ský, jenž byl v čelo nejvyššítnu úřadu haedujskému; Diviciácô (190.) et Liscô (convocätis), (povolav)   Diviciaka a Liska.
tnagisträtus, üs, m., 1. úřad; 2. úředník; summö magisträtui praesum,
praeesse, praefui, býti v čele nej-■ • vySlírou úřadu.
jvergóbrětus, í, m., /vykonavatelpráva], ■]• •' vergobret;   (název nejvyššího 'úředníka haedujského); (kelt-...     ská slovo).
;   appelíare aliquem vergobrčtum, (w?2ňa r       dvojího akus.), nazývati někoho ver-gobretem.
J05 annuus, annua, annuum, roční, jedno-: • roční.
' creäre, voliti (na úřad); creor annum (doplněk), jBem volen ročně, na jeden rok.
nex, necis, f., násilná smrt, vražda.
potestas, átis, f., moc (nabytá, na př. u úředníku  volbou; vnitřní přirozená moc, s í l a --polentia), potestas vitae necisque (gen. obiect); moc nad životem a smrtí; potestas in suós, moc nad svými poddanými, nad svým národem. (846.) ac-cusäre, fad, causal, 1. žalovali, žalobu věsti; 2. stěžovati si (do někoho), dávati vinu, činiti výčitky; graviter aceusare aliquem, trpce si stěžovali na někoho; těžké výčitky činiti  někomu; (convocätis eôrum přincipibus graviter eôs accusal místo očekávaného convociitôs eôrum prin-\ cipfa ifrnfíiUir m'viisat).
Přehled. Při prekladu lze celé souvětí přeložili několika hlavními větami: 1. convocávit principěs, in his Divi-ciácum et Liscum; 2. is ... prae-erat... potestätem; 3. graviter eôs aceúsat...
Sestaví eôs accusal || (věta důvodová) quod tam necessäriô tempore, tam propinquis hostibus^nôn sublevětur ab iis II (v. připóušiěcí) cum (frůmeň-tum (tieque emí ncque eumí possit || praesertim cum suscčperit bqli«mT mägnä ex parte adductus precibus eórutn; (| multo etiam graviua que-; ritur II quod děslilQtus sit (coniunct. \ sabiect, se stanoviska Caesarova). \
necessärius, 3., nutný, nevyhnutelný; 910 tam necessäriô tempore, v tak nevyhnutelné . době, poměrech, stavu — v takové tísni. (601.) propinquus, 3., blízký; tam propinquis hostibus, v takové blízkosti nepřátel, sub-leväre, pozvednouti,  nadlehčiti; podporovali; quod nôn sublevětur ab iis, že není od nich podporován; (aktivně:) že ho nepodporují, cum, (concessivum, spojka připou-ětěcí, s konjunkt. podle souslednosti časů), ač, ačkoliv; cum neque emi neque sumi ex agris possit, ač (obilí) nemůže býti ani koupeno ani vzato s polí; (volněji:) ačkoliv si nemůže (obilí) ani koupili ani vzíti s polí. — (804.) emd, ere, ěmi, emptum, kupovati.
sumere, (426.),  vzíti,   chopiti  (se), 915 brali.
praesertim cum, obzvlážlč když.
mägnä ex parte, z veliké části, hlavně. (708.)
prex, precis, f., (zpravidla plur.:) pre-cěs, um, prosba; precibus adductus, dav se pohnouti prosbami; na prosby, sus-cipere, (178.), zespodu chopili; podstoupili, podniknout!, vzíti na sebe; bellům suscipere, válku podniknout i. (48.)
gravlus, prudčeji, trpčeji; etiam (zinoc- »20 fiuje) = ještě; multo, (ablat. mensurae), mnohem, queror, ľ, questus sum, naříkali si, bědovati; stěžovat j si; (sloveso <7«erornáleží mezi slovesa vyjadřující nějaký pocit, verba affoctuum; tato slovesa maji u sebe vazbu acc. c. inf., o z n a-ču je-li ee předmět pocitu; označuj e-li se příčina pocitu, mají tato slovesa větu s quod = že); (Koř. 386; Hrb. 387, c). dě-stituo, ere, uí, útum, [statuó], 1. (stranou) postavovali, odstavovali; 2. opouštěli, zrádně opouštěli; zrazovali, podvésti.
Kap. 17.
him dětnum, tu teprve, tehdy tepfve. adductus, (149., 213., 506., 616); orá-. tióne adductus, řečí, slovy byv pohnut; vlivem řeči, slov; (abl. přič,, 96.,_149: a j.) 925 pro-pono, ere, posui, positum, 1. klásti vpřed; předkládali vystavovali; 2. (metafor.:) (řečí) vykládati, výpravo váti, vyjevili, taceo, ěre, ui, itum, mlčeti; tacěre ali-quid, smlčeti, zamlčeli něco; poml-četi o něčem; proponit (praes. hi stor., 688.), quod tacuerat, vyloží, vyjeví, o čem byl pomlčel, co byl zamlčel, antea, předtím, dříve. Sestaví pioponil jj (acc. c. inf.) non-núllos   esse || quí plíis possint (con iunct. ob}.) || qnórum auelóritas.. valeal; (druhá věta rolativní odůvodňuje první větu relativní); (přelož:) že jest několik mužů, kteří...., neboť jejich... nonnullus, 3., ne nepatrný, dosti značný; plur. nnnnulli, ae, a, někteří; (zde:) nónnúlli, několik mužů, (míněni jsou   vůdcové jednotlivých národních stran, především Dum norix). anctoritas, (150.), rada, mínění, slovo. 930 plěbs, (194.).
valeo, ěre, ui, itůrus, býti silný,' tníti silu; býti mocný; tníti moc, váhu, vliv; platili, vážili, zmoci; anctoritas plúrimuin válet, rada, slovo nejvíce plati, váží. přiválím,  soukromě,   osobně',   (t. j. jako soukromé osoby, nezastávající  úřadu; = privati). plus posse, (208.), více zmoci, magistratus, (260., 902.). 935 Séditiosus, 3., [sěd-itió], buřičský, pobuřující; (tito vlastenecky smýšlející Gallovó bouřili lid proti uejvyšším ■ úředníkům gallským, kteří stranili
Římanům), improbus, 3., [probárc], špatný, ne-■       bodný, nešlechetný; (řeč jejich
y.ove Caesar „improba", protože se jí podkopává spojenecká' věrnost,   kterou podle mínění Caesarova Haeduové byli povinni Římanům), dé-terreo, ěre, ni, itum, odstrašovali, (strachem) odvraceti, odrazovali; hôs děterrěre (acc. c. inf.), ně cônferant, tito že odstrašuji (snaží se odstra-šiti), aby nesnášeli, nesváželi, nedodávali; frumentum cônferre, obilí snášeti, svážeti, dodávati. — (886.) — multitudinetn děterreo —miiltitů-dinem terrendô prohibe.ô, ně. děběre, (588.), býti dlužen, býti povinen ; děbeant (coniunct. obl.) (doplň:) cônferre Caesari. multitudinetit... conferant... děbeant; vazba podle smyslu; (101., 826,)s mulfitildô, (141.), "lid. Sestaví [nónnúlli, qui prívalmi plus pos-sunt qiinm ipsí ningistiálus, dícunt :1 {řeč nepřímá:) piaestáre (— ie jest lépe) perferre (= snášeti) impéria Gallórum quam Rômänôrum || si iam Haeduí nôn possint obtiněre principátům Galliae. Sestav! [nónnúlli, qui privätim plus pos-sunt quam ipsí magistratus, dícunt:] (pokračování nepřímé řeči:) neque sě (vztáhni k podmetu nónnúlli) dubitáre (= a že nepochybuji) || quín (Romani) dreptúri sint liberlätem Haeduís Cum cum reliquä Galíiä |j si Rómáni superáverinl {coniunct. perf,)/ Helvétiôs.
prae-stat, iire, (nepůsobné), jest lépe; (— melius est); praestat... quam, jest lépe... než. per-ferô, ferre, tulí, latum, snesli, vydrželi, vytrpěli, protrpěli, přestáti. impérium, ií, n., 1. rozkaz, nařízeni; 2. vláda, vrcluii vláda, svrchovaná moc, n n d v l á d a. — (Gallôrum ~ Helveliôrnm). si iam, jestliže již, když již, když už. principals, (192.); obtiněre, (62., 184., 206., 394.); principátům obtiněre,
940
48
riiiti náčelnietví, vedení; býti v čele;
possint (coniunct. obl.); (k p o b s i n t
doplň si podmet Ilaeduí). 945 neque = et nön.
nön dubitö, quin (s konjunht podle
souslednosti časů), nepochybuji, že..;
(k inf. d u b i t ä r e doplň si podmětný
akkus. sě t. j. n ó n n ü 11 ô s, o nichž
výše byla reč v paragr. 3. a 4.). Sna cum (aliquô), (303), spolu s (někým);
(zde:) právě tak jako (někomu). —
(= et -f dativ.) cum reliquä Galliä = cum reiiquis
Gallis; reliquus, (51., 277.). — (Smysl:
quin Haeduis nön minus quam
r el iq u a e G a 11 i a e ěreptůrí
s i n t.)
ÍTbertäs, ätis, t, svoboda. 950 e-ripiö, ere, ripuí, reptum, frapiöj, vyrvali, vytrhnouti; uchvátili, (násilné) odníli; quin (Románi) ereplQri siní, že vyrvou, odejmou, superäre, 1. vynikati, čniti, strměli;
2. přestoupili,   překročiti, přejiti;
3. předčili, vynikati,překonali; 4. přemoci (někoho), zvítězili (nad někým); sľ superäverint Helvětios, (zástupný konjunkt. perf. za fut. II. řeči přímé), jestliže přemohou Holvcty, jestliže zvítězí nad Helvety; přemohou-li; zvítězí-li.
Sestav! [Liscus pröpönit:] (řeč nepř.:) nostra (—Römänörum) cönsilia et ea, quae geranlur (coniunct. obl.) in castris, enuntiäri (acc. c. inf.) ho-stibus ab ilsdem (= ä nônnuUís, qui privatim.. .)•
Consilium, (301., 670.), záměr; nostra~ Römänörum; (Liskus zde mluví, jako by byl Říman).
quaeque -— et (ea), quae (neutr. plur.).
gerô, ere, gessT, gestům, 1. nésti, nositi; 2. konati, provozovali, prováděli; (passiv.:) gerí, díli se, stávati se; ea, quae geruntur, to, co se děje.
955 ě-n3ntiare, vynesli, vyzradili; aliquid ěnůntiatur, něco jest vyzrazováno, se vyzrazuje.
Sestav! [Liscus pröpönit:] (nepř. řeč:) hos (— nönnüllös, qui přivalím ...) nön posse (acc. c. inf.) coěrcěri ä sě (=ä Liscô, nepřímý vztah k podmetu věty řídící).
co-erceô, ěre, cui, citům, f com, arceöj, í. držeti pohromadě, svírati; 2. držeti na uzdě, držeti v mezích, obmezovali; 3. krotiti, trestati, karati; Iii nön possunt coěrcěri ä Liscô, tito nemohou býti drženi na uzdě, v mezích od Liská; (passiv, vazbu možno zde přeložili aktivně:) Liskus nemůže těchto udržeti na uzdě, v mezích; ä sě=á Liscô.
Sestav! [Liscus pröpönit:] (nepř. řeč:) quin etiam sěsě (= Liscum) intel-legere || quod önüntiä|ve)rit coäctus Caesari rem nccessäriam [| quantö cum periculö id íěcerit (věta nepř. táz.) II et (sěsě) tacuisse ob earn causam II quamdiü potuerit (coniunct. obl).
quin etiam, ba dokonce, ba i; (význam slupňovaci). — (Spojka quin etiam nemá vlivu na způsob slovesa.)
intellegere, (528., 696.), znamenati; věděli.
quod, (784.), vzhledem k tomu, že ...; co se totio týče, žc...; (věta vysvětlovači; viz kap. XIII. 5.).
cögere, (246., 354., 824.); coäctus, byv (k tomu) donucen, z přinucení; (zde v platnosti doplňk.); (srv. örätiöne Caesaris adductus).
necessärius, 3., nutný, naléhavý. (601.. 910.)
quantö cum periculö, b jak velikým
nebezpečenstvím, tacěre, (926.).
ob earn causam — ob earn rem,proto. — (256.)
quamdiü, jak dlouho, pokud. 965 Přímo: Liscus pröpönit: Sunt nönnülli, quorum auetöritäs apud plebem plü-rimum valet, qui privatim plus possunt quam ipsi magisträtüs. Hi sě-
49
ditiôsä atque improbä ôrätiône multi-. tudinem deterrent, ně frumentum cônferat, quod děbeat. (Hi virľ di-cunt:) Praestat, sí iam nôs Haedui principátům Galline obtiněre nôn possumus, Gallôrum quam Rômä* nórum impéria obtiněre; noque du-bilämus, quin, si Helvětios superáverint Romani, fina cum reliquä
Galliä nöbis Haeduis libertätem sint ereptüri. (Liscus pergit:) Ab iisdem viris Römänörum cönsilia et ea, quae in castris gernntur, hostibus enünti-antur. Hi ä me coerceri nön possunt. Quin etiam, quod necessBriam rem coäctus tibi, Caesar, enüntiävi, intellegö, quantö id cum periculö fecerim, et ob eam causam, quamdiü potui, taeui.
Kap. 18.
Sestav! Caesar sentiěbat || (acc. c. inf.) Dumnorigem, frátrem Diviciaci, děsi-gnárihae orátióne Lišci || sed celeriter dímittit concilium, retinet Liscum || (věta důvod.) quod nolěbat || (acc. c. inf.) eás rěs iactárí (abl. absol.) plú-ribus praesenlibus.
setitio, Tre, sěnsi, sěnsum, 1. smysly vnímati, pociťovati; znamenati; 2. seznali, poznávat i.
de-signare, [signum], označovati, naznačovali.
iactare, [iacid], 1. házeli, metali; 2. řeči (něco) přetřásali, řeči (o něčem) jedna ti.
noló", (883.); sloveso nolo, nólle m á tytéž vazby, jako sloveso vold, velle, viz c. 710.; noló (acc. c. inf.) eás rěs iactari, nechci, aby ty věci byly řečí přetřásány; nechci, aby se o tom (řečí) jednalo.
970 praesěns, ejiřís,.přítomný; aliquo prae-sente (abl. absol.), za přítomnosti něčí, před někým; pluribus praesen-tibus, (když jest více lidí přitom n o), u přítomnosti většího počtu lidí, před větším počtem lidí, před více lidmi.
multus, 3., mnohý, četný; (komparativ.) plures, plura, gen. plurium, četnější, více.
celeriter, [celer, ceteris, celere], rychle, kvapně.
concilium, ii, n., schůze, schůzka; shromáždění. — (Rozlišuj con,či-
li u m čí c ô n s i 1 i u m!) — (M i n í's e zde concilium principům Gallôrum.)
di-mittô, ere, míst, missum, 1. rozesílat!; 2. rozpouštěli; 3. odesílali, vysílati, propouštěti; dímittit (praes. hist., 688.), rozpusti, re-tineô, ěre, uí, tentum, zadrželi, zdi> i žeti; retinet (praes. hist.); dímittit, retinet, asyndetonadversatívum, spojení dvou vět beze spojky, a to takových dvou vět, z nichž druhá věta vyslovuje protivu, takže by bylo nutno položili zde některou ze spojek od-porovacích (sed, autem, ale, avšak, však);  asyndeton adversati-v u m (o d p o r o v a c i) se klade, aby se protiva důrazně vy-s 1 o v i 1 a; zde v p ř e k 1 a d u polož spojku „avšak" nebo „pak". quaerô, ere, qnaesTví, qiiaešítum, 1. hledati, vyhledávali; 2. vyplávati se, dolazovati  se,  pátrati;  quaerô ex (ab) aliquo aliquid, táži se někoho na něco; (Koř. 228, 2 a pozn.; Hrb. 318); qunerit ex (eô) sôlô ea (t. j. ex Liscô sôlô), táže se jeho snmot-neho na to; quaerit ab aliis eadem, otáže so jiných na tytéž veci, na totéž.
sôlus, 3., gen. — lun, dat. soli, jediný samojediný; samotný.
conventus, (7,s, m., (361.). schůze, shromáždění; (in cotwentu~in conciliô, 973.).
'ŕípravy k Caesarovým .Pamětem o váke gallské'. Kniha první. — 5000.
50
51
dixerat, (přelož:) byl řekl, byl naznačil;  (srv.   S£ím(«0; podmétem kslovesům dixerat a následujícímu dícit jest Liscus. 980 liberě, (594.), svobodně, volně; upřímně,
otevřené, nepokryte,bez obalu; (kom- propter (498 865)
cupidas, 3., žádostivý, dychtivý (něčeho), toužící (po něčem); (830.); (spojení asgndetické; 22.). novae rěs, f., p I u r.( novoty, nové po- 99<]| mery, změny, převrat; (hap. IX,, 3.).
parativ příslovce:) ítberius.
audäcter, (839.), srdnatě, směle; (komparativ příslovce:) audächis.
sécrěto, [sě-cernere], v ústraní, mezi čtyřma očima, stranou.
re-periö, ire, repperľ, repeíum, fpariö], nalézti, objeviti; Bhledati, dověděli se.
(ea) esse věra, (t. j. quae Liscus dixerat), že jest lo pravda.
Sestav! reperit \\ (acc. c. inf.) ipsum
esse Dumnorigem.....novärum. ||
(acc. c. inf.) [Dumnorigem] habere (= že I). má) purlória reliquaque omnia vectígälia Haeduôrum parvô preliô redempta |j proptereä quod nemo dudeat (coniuncl. obi.) conträ. licěri (abl. absol.) illó (~ Dumnorige) I Meente
ITberäHtäs, ätis, f., 1. šlechetnost, ušlechtilost; 2. laskavost, vlídnosl; 3. štědrost; (kap. IX. 3.).
complures (479., 562.); complúrěs an-nôs, (akusntiv míry časové), po více let, po delší řadu let.
portorium, u, n. fpoitus], (přístavní)/ clo; clo.
reliquus, 3., (51., 277.).
vectlgal, ális, n., abl. sg. -/, nom. plur. -ia, (poplatek z povozů, mýtne); dan (poplatek placený stň-tu za užíváni obecního majetku, na př. za užíváni státních cest, mostů, přístavů, nájemné z polností a pastvin); piur.příjmy (státu), důchody (stálu). 185 ipsum esse Dumnorigem ... (pŕefoz:) I red-imô, ere, ěnú, emptum, [emerej. že právě Dumnorix to jest, muž...!   vykoupili; najmou ti; aliquid redent
(jaký?)... — (Smysl: ipsum esse Dumnorigem, qtiem děsignarí s e n t i ě b a t)
sumtnus, 3., [súperi, ód super], 1. (místně:) nejvyšší, nejliořejší; 2. (postavením, mocí:) nejvyšší, svrchovaný; 3. (intensivně:) nejvyšší, svrchovaný, největší, krajní, audäcía, ae, f., odvaha,  odvážnosl, j srdnalost, zmužilost; (s príhanou:) j smělost,  opovážlivost;   vir summäl audáciä  (abl.  qual.), muž svrcfio- J vaně,  krajní smělosti; (abl. qual.í možno preložili též jménem příd.:) muž Bvrchovauě, krajně smělý; (abl. | qual. zde jest. přístavkem závislým přímo na vlastním jméně; v češtině] přidej jméno obecné: muž). i grátia, (500,); vir mägné grätiä, muž veliké oblíbenosti, přízně, vážnosti; muž velice oblíbený; muž těšící se veliké přízni, vážnosti.
ptum habeó, mám něco pronajato, mám něco v nájmu. — (824.) pretiuin, ii, n., cena; parvô preliô re-dimere, najmouti za malou, levnou cenu. — Při slovesech koupě a prodeje, na př. „emere, redimere, í   k o u p i t i, vendere, prodává ti, oě-!   neô, věníre, b ý t i prodáván, stäre. j   cônsíäre, esse, stati něco, býti za něco", cena af určitú at ne-j    určitá na otázku: jak draze? i   bývá vyjadřována: í. ablatimm j   mibslanliv,  (n a p r. "preíium, cena, I   pecunťa, peníze   a   po d.); 2. abla-1   tivetn adjektiv, (na př. mägnô, plii~ rimô, parvô, minimô, nihilô, perniäg-gnô); 3. čtyřmi genitivy: pluris, minôris, quantí, tantí. Tento abla-t i v (g e n i t i v) sluje ablatľvus (ge-nitivus) pretií, ablativ (genitiv) ceny.
proptereä quod, (30.).
99í
1000 nemo, gen. nullius, dat. němini, akus. neminem, abl. nällö, [ne, homöj, nikdo.
audeö, ere, ausus sum, (semideponens), míli odvahu, od váži ti se, osmělili se.
liceor, érí, licittis sum, podávali (při dražbě); illö licente (abl. absol.), jestliže onen podává (při dražbě), contrá Hcěrí, (při dražbě) více podávali (proti někomu) = přihnzovati (na někoho). Sestaví (Caesar reperit) || (acc. c. inf.) (Dumnorigem) lue rebus et auxisse stiain rem familiärem et compnrüvisse mägnäs facultätes ad largiendum. augeö, ěre, ntixl, atteium, rozmnožiti,
y.
zvětšili.
1005 res familiäris, f. sg., jmění (rodinné); saam rem familiärem, své jmění (t. j. jmění své rodiny, jmění jeho rodině určené), com-paräre, (15i., 358.), 1. pripravovali, opatřovati; 2. získali, nabýti. facultäs, ätis, f., [facilis], možnost, příležitost; plur.: prostředky, jmění, peníze; mägnae facultätes, mnoho peněz ; ( côpiae). largior, Tri, fŕus sum, hojně dávati, uštědřovati, Štědře rozdávati; ad largiendum, k štědrému rozdávání, k dávání štědrvch darů; (viz kap. IX. 3.); (501.). Sestav! (Caesar reperit) || (acc. c. inf.) (Dumnorigem) semper alore buč suin-ptu et haběre circumsě (koho? co?) itiagnuin mumerum equitätfis; j| et — (Caesar reperit) — (acc. c. inf.) (Dumnorigem) largiter posse nón sólům donň, sed etiam apud finitímíis civi-tatěs.
alô, ere, už, altům, živiti, chovati; vydržovali.
1010 equitätus(gen.sg.)~eqmíum. — (Caesar má tu na mysli asi jakýsi druh tělesné stráže.) siímptus, ws, m., [sumô], náklad, vydání; stio siimptil, svým nákladem,
na svůj náklad, na své (na vlastní) úlraty.
circum, (předl, s akus.), kolem, okolo, neque solum = et non solum, a nejen, domí (lokat, sg.), doma, ve vlasti. — (316.)
ftnititnus, 3., (133., 298.).
largiter, large", hojně, štědře; largiler (= m u 11 u m) posse, mnoho zmoci, platili; míli velikou moc. — (208., 933.) — (posse — potentem esse).
Sestav I (Caesar reperit) |) face. c. inf.) (Dumnorigem) eóllocä(vi)sse (koho ?) mätretn in Biturígibus liominí íllic (~ i 11 í u s clvitätis, cívitatis Biturígum) nôbilissimó ac poten-lissimó húius potentiae causä. (Caesar reperit) || face. c. inf.) (Dumnorigem) ipsum habere (koho?)govern ex Helvětiis. (Caesar reperit) || (acc. c. inf.) (Dumnorigem) collocä(vi)sse (koho?) šorôrem cx mätre et propinquäs suas núptum in aliäs civitätes. causä, (předl, s gen., zakladá se), za příčinou, k vůli, pro; huins potentiae causä, pro tuto moc. Bittiršgěs, um, m., Biturigové, mocný kmen keltský, západní sousedé Hae-duň, od nichž dělila je řeka Liger (Loire); s Haeduy byli ve spolku, in Biturígibus, v Biturižsku, v území
Biturigô. — (23.) col-locäre, 1. stavěli, klästi; 2. usazovali, usidlovati, vykázati sídla; 3. (dceru umístili, usaditi u muže ==) provdati; mätretn collocäre alicuľ, matku provdati za někoho; (collocäre = in mätrimônium dare; nuptum dare); collocäre in Biturígibus, provdati v Biturižsku, (podle našeho pojímání:) provdati do Bitu-rižska. homô = vir.
illíc, onde, tam; (2cře = illíus cívi-
tňtis, Biturígum). nôbllls, (90.); potens, (224.).
i*
1015
1020
-ŕ
Ipsutn, t. j. Dumnorígem. j _ j uxör um ex Helvétils habeö, mám man- J želku z Helvetska = mám ženu hel-vetskou, Helvetku za manželku.
soror, oris, f., sestra; soror ex mätre, sestra (jen) se strany matčiny = nevlastní sestra.
propinqua, ae, L, príbuzná; propinquus, 3., blízky; brzký; příbuzný. —(Sil)
nübö, ere, nüpsi, ptum, vdáti se, pro-vdati se; fíliam nüptum (supinum) collocäre, (1020,), provdali dceru.
Sestaví (Caesar rcperit) || (acc. c. inf.) (Dumnorígem) favěre et cupere Hel-větiis propter earn affinitätem || (acc. c. inf.) (Dumnorígem) ódisse etiam suň nomine (koho?) Caesarem el Romanos II (proč?) quod potentia éius (=Dumnorigis) děminúta sil adventu eôrum f—Caesaríb et Roman ôrum) II (a proč ješle?) et [quod] Diviciäcus fráter restitútus sit in antiquum locum grätiae atque honoris.
faveÖ, ere, fävľ, fautum, 1. vyhovovali, býti nakloněn, přízniv, přáli; 2. přispívali, pomáhali, podpôrovati; 3. straniti, býti příznivcem.
030 cupiö, ere, ivi, itum, 1. žádati si, přáli sj, toužiti, dychtili; 2. přáli, býti přízniv, býti nakloněn (někomu); eö/ii favěre et cupere Helvětiis, že přeje a jest nakloněn Helvetiům; že nesmírně přeje, jest nakloněn, že horlivě straní Helvetiňrn. propter, (493,, 865.).
affínitás, ätis, f., 1. sousedství; 2. příbuzenství (sňatkem vzniklé).
ödi, ödisse, ösus, ösurus, nenáviděli; (perf. praesens); jsem nenáviděn = in odiö sum; odiö (dat.) sum; in odium oenió; (Caesarem, Romanos JBOu akus. předmětné).
tlömen, inis, n., 1. jméno; 2. slavné jméno; 3. příčina, záminka, důvod; suö nomine, z osobních důvodů. 035 adventus, (391.),
potentia, ae, i., moc (osobní, nikoliv z vnějšku získaná). — f908.) — potenia éius [Dumnorígis] místo očekávaného potentia ipsľus, srv. kap. V. 4. cum lis. — (303.) (2010.) dě-nilnuó, ere, ui, Stům, zmenšovati,
oslabovali. Diviciäcus, (190.).
re-stituô, ere, ui, utum, [statuó], 1. (na dřívější místo) zpět postaviti; 2. znova postavili, vystavěli; 3. (někoho postaviti na dřívější místo =) uvésti v bývalý stav, do-saditi,
honor, óris, m., čest, úcta, pocta; sláva, 1040 vážnost: gratis, (500t); grňtia atqne honor, (hendiadyoin), vliv a vážnost. (143.)
aliquem in antlquum locum grätiae atque honóris restituere, někoho uvésti v bývalý vliv a vážnost; uč-kómu opět zjednali bývalý vliv a vážnost; Diviciäcus. .. restitútus est, Diviciakovi opět byl   zjednán ...; Diviciakus opět nabyl bývalého vlivu a vážnosli. — (antíquus, zde — pri-stinus.) — (1159). Sestav! (Caesar reperit) || (acc c. inf.) (Dumnorígem) veníre in summam spem rěgní obtinendi per Helvětiós || (předvětt podmiň, souvětí) si quid accidat Rómánís. sí quid ve významu si quid malí nebo gravius; (eufetnismus). - (759.)
accidit, ere, cídit, {ad, caderef, (neosobné), stává se, přihází se; si quid accidat (zástupný konjunktiv za ind. fut.I. řeči přímě) Rômänis, pvihodí-li se Římanům něco (zlého); stihne-li Římany nějaké neštěstí, pohroma, porážka.
obtineo, (62., 184., 206., 394.); spěš rěgm obtinendi (gerundivum), naděje nabyti, dosáhnouti důstojnosti krá-' lovské.
venió in spem rěgní obtinendi, (při- 1040 c h á z í m do u a d ě j e =) nabývám naděje, vzchází mi nadeje nabýti du-
13
stojnosti královské; nabývám naděje, vzchází mi naděje, že dosáhnu královské důstojnosti; (per aliquem).
Sestav! (Caesar reperit) || (acc. c. inf.) „ (Dumnorígem) děsperare non modo dě regno, sed etiam dě eä gräliä (quam habeat, coniunct. obl.) imperie populi Romani.
imperiô populi Rômäni, za vlády národa římského; (spojení asgndetické, v Českém překladu přidej spojku „kdežto" nebo „však"; imperiô populi R. položeno v protivě k větě si quid accidat Rómánís).
non modo — sed etiam = non solum — sed etiam, nejen (netoliko) — ale (nýbrž) i. - (871.)
dě-sperare dě aliquá ré, /spěš/, ncmíti naděje na něco; zoufali nad něčím; míli něco za ztracené.
rěgnum, (95., 219.), královská důstojnost, královský trůn; gratia, (500.), přízeň, vážnost, vliv.
1050 quaerere, (976.);  in quaerendô, (gerundium), při vyptávání, vyšetřování.
reperlre, (983.), dovídati se.
Sestav 1 Caesar reperiěbat |) (ac. c. inf.) inilium ěius fugae factum (esse) ab Dumnorige alque éius equitibus; || (acc. c. inf.) reliquum equitatum per-territum esse fugä eórum.
quod, (718., 784.), co se toho týče, že ...; vzhledem k tomu, že .. . — (959.) i
equester, frís,'tre, jízdní, jizdecký.
adversus, 3., a) k něčemu čelem obrácený ; přední; protější; P) (metafor.:) protivný, nepřátelský; v) protivný, nepříznivý, nešťastný; adversum proe-Hum equesfre, nešťastná jízdecká bitva.
1055 reperiěbat, quod proelium equestre adversum esset factum, initium ěius fugae factum esse ab Dumnorige atque ěius equltibus, dovídal sc vzhledem k tomu, že nešťastná bitva jizdecká byla svedena, že se počátek \
útěku v ní stal od Dumnoriga a jeho jezdců; (volněji:) dovídal se o nešťastné bitvě jízdecké, která (p a u c I s ante diěbus) byla Bvedena, že Dumnorix a jeho jezdci učinili, způsobili (že Dumnorix se svými jezdci způsobil) počátek útěku při ní, počátek útěku z bitvy. -paucus, 3., skrovný, nečetný počtem; pltir. pand, ae, a, málo, několik málo, nemnoho, několik. — (835.) ante, (komparativnípříslovce na otázku: o jaký čas dříve?), (zakládá se za abtat, míry, abl. měnaurae), před ; paucis ante diěbns (— paucis diěbus ante), před několika (málo) dny. prae-sum, esse, fuT, aiicui, býti v čele někomu, býti velitelem, veleli někomu.
alicuí .'equitatum auxilió mittere, poslali jizdn ku pomoci někomu; (aii-xiliö, dal. účelový, Koř. 245, 3.; Hrb. 253, 2, a.).
fugä (abl.) eôrum t. j. fugä Dumnorígis alque ěius eqüitum.
reliquus, (51., 277,).
per-terreö, ěre, ui, itum, postrašiti, zastrašili; períerritus sum, byl jsem poděšen, postrašen, zastrašen; dal jsem se poděsiti, postrašili, zastrašili.
Nezávisle:  Sunt  vera,  (quae Liscus Caesarí dixit).   Ipse est Dumnorix suminá audácíä, magna apud plôbem propter líberälitätem gratia, cupidus lěrum novärnm. Complúrěs anuós portôria reliquaque omnia Haedu-öruin vectvgälia  parvö  pretiô re-dempta habet, proptereä quod Dumnorige lieeiite conträ licěrí nemo audet. His rebus Dumnorix et suam rem familiärem auxit et facilitates ad Itirgienriitm inAgnSs compnrävü. Dumnorix mngnurn numerům equitätüs suö Bümptü semper alit et circum sě habet; heque solum domí, sed etiam apud finitimäs ci vitales largiter potest, atque hüius Potentine causa mätrem in Biturigibus hominl illic nöbilia-
1060
55
54
simó ac potentissimó collocávil, ipse (Dumnorix) ex Helvětiís uxóremhabet, sorórem ex matre et propinquás suás nuptum in alias civitátěs collocávit. Dumnorix favet et cupit Helvětiís propter earn affínitátera, odít etiam suó nemine Caesarem et Romanes, quod eorum adventu potentin ěius
déininúta est et Ďiviciäcus fráter in antiquum locum grätiae atque honoris restitütus est. Si quid accidet Rö-mänis, Dumnorix venit per Helvétiôs in Bummam spem régni obtinendi per Helvetiôs; imperiô populi Itömäni nön raodö dě régnô, sed etiam dě eä grätiä, quam habet, desperat.
Kap. 19.
quibus (re/, spoj., 49.) rěbus côgnitís (abl. absol. v platnosti větu časově) cum ... accěderent, když zvěděl tyto věci a (když)... přistupovaly, se družily; côgnôscô, ere, côgnóvľ, cdgnitum, 1. poznávali, soznávati; 2. dovídali bc, zvěděli, slyšeli.
suspiciô, ônis, f., (263.), [sub-spicerej, (zde plur. ve významu:) podezření, domněnka. — (1192.) i 065 certus; super!, certissimus, 3., zcela určitý, zcela jistý, zcela nepochybný; nezvratný, rěs = věci, okolnosti, události, důvody.
ac-cědó, ere, cessľ, ce&sum, 1. přistupovali, přicházet!; 2. přistupovali, družili se, přibývati. J quod (5 honjunkt. cizího mínění) = že; (celkem jsou uvedeny čtyři důvody, a to asyndetichy; při překladu poslední člen přípoj spojkou „a"). — (Opakování spojky quod; a n a f o r a.)
fines, (59.). 070 per, (402.).
traducere, (577., 641.).
obses, (516., 806.).
aíiquíd inter sě dare, něco si dáti, vy měnili vespolek; {20., 216.).
,i curäre, (690.), 1. pečovali, starali se; 2. (s vazbou předmět, akus-divu jména podstat a doplňh. ahusafivu gerundiva:) starati se, rozkázati,jláti; euro obsiděs inter eÔsdändôs, pečuji, sta-
rám se o vespolnou výměnu rukojmí mezí nimi; quod cňrá(vi)sset (honjunkt. cizího míněni), že so postaral, nón modo — sed etiam, (1047). 107»
iniussu, fiubeôj, bez rozkazu; in-iusnil suó (t. j.' Ca osa r i s) et čívi-tätis (t. j. H a e d u ô r u m), bez rozkazu jeho (= Caesarova) a (své) obce. insciens, entis, nevědoucí; mě ínsci-ente, bez mého vedomí; ipsis Tnsci-entibus, bez vědomí jich samých, bez vědomí jejich, (ŕ. j. b e z vědomí Caesarova i Haeduů). tnagisträtus Haeduorumvergobretm
Liscus; (k a p. XVI. 5). accusäre, (909.),;  quod accusäretur (s konj. ciz. mínění), že jest vinen," obvinován.
Sestav! (Caesar) arbitrábátur j| satis esse causae || quárě aut ipse(~ Caesar) in cum (== Dum noří gem) animadverteret || aut (ipso) (~ Caesar] iuběret |j (acc. c. inf.) civitátem (t. j. Haeduórum) anim advertere in eum (= Dnmnortf/eiri).
quárě, (73.9., 769.), 1. (==■* ut eá ré), 1080 aby tím; 2. (tázací:) proč; 3. (relat. připoj.:) pročež, a proto; {zde s konj. irnperf.:) proč by; aby.
arbitror satis esse causae, quárě (s konj.), domnívám se, že je dosti příčiny k tomu, proč by nebo aby; domnívám se, že máin došli příčiny, dostatečný důvod k tomu, aby.
aut - aut, buď — (a)neb(o).
i animadvertô, ere, verti, versum, [ani-mum advertere], 1. obraceli mysl, pozornost k něčemu, všímali si něčeho; 2, pozorovali, spatřiti, (aliquem, aliquid); 3. animadvertere in aliquem, zakročili jjroti někomu, potrestali někoho.
iubeô cívitätem animadvertere in aliquem, poroučím obci zakročiti proti někomu, potrestali někoho; poroučím obci, aby  zakročila proti někomu, j potrestala někoho. I
108.") únuin, [přelož:} jen jedna věc; jediné ta okolnost; (313., 384., 838., 210.); následující spojku quod přelož že; (Koř. 387, 3.; Hrb. 436.). re-pugnare, 1. protivili se, odporovali, vzpírnti se; 2. byli na /. á v a d u (liečeniu).
cô-gnôscere, (W63.), seznali, poznali, summus, (986.), svrchovaný, studium, ú, n., [507./, 1. snaha, horlivost; 2. (in aliquem), náklonnost,
0 d d a n osi, příchylnost (k někomu).
f 090 Frätris, doplň ěius, t. j. I) u m n o r i g i s.
vohintäs, ätis, f., (406.), 1. vůle; dobrá vůíe;^ 2. í/i aliquem, náklonnost, příchylnost, láska (k někomu).
in sě t. j. Caesarem.
čgregius, 3., výborný, výtečný, znamenitý; obzvláštní.
fiděs, eľ, f., (214.), 1. víra, důvěra; 2. věrnost, spolehlivost, poctivost. 1005 temperantia, ae, L, umírnčnost, mírnost.
vereor, ěří, itussum, báti se, obávali se.
of-fendô, ere, endí, ensum, 1. narazili; 2.   (n e 111 i 1 e s c  11 ě k o h o   d o-
1 k iní u t i), urazili (někoho), vzbudili nevoli, pohorJení (v někom); vereor, ne (věta obavná) offendam, bojím se, obáváni se, abych neurazil, nepohoršil, že urazím, že pohorším.
Díviciäcí animum, (prelož:) Diviciaka, — (40., 1162.) '     '  stipplíciom, í7, n., fsup-plicärej, 1. prosení na kolenou, pokorná prosba;
y'
■': 2. pokleknuli k popravě, poprava, ' trest smrti; 3. trest; ěius (=Dum-uorigis) suppliciô, jeho popravou, usmrcením, itaque, (511.), a proto ;'tedy. 1 priusquam (s honjunkt.), dříve než by. čonärí aliqujd, (196., 258., 371., 561.), pokusiti se o něco, podniknout! něco. quisquam, quidquam (quicquam), někdo, něco; (klade se ve větách záporných  neb záporný smysl majících). (1136.) iubeô aliquem ad mě vocárí, poroučím, aby někdo byl zavolán ke mně; poroučím, káži někoho k sobě povolali: dávám si někoho zavolali. — (387) cotidiánus, (56.), každodenní; obvyklý, interpres, clis, m.,  prostředník, vyjednávate!, tlumočník, re-moveô, čre, môvi, molům, odstranili; vzdálili; (zde:) nepřibrati; re-tnôfľs interpretibus, (abl. absol.), ne-přibrav tlumočníků, per, (222., 251., 318., 373., 402., 779.),-
skrze, prostřednictvím (někoho), col-loquor. F, locňtns sum, (cum aliquô). rozmlouvám s někým; cum eo = cum Dtviciäcô.
100
110;
princeps prôviuciae, přední, vznešený muž, náčelník (z) provincie; Gallia provincia — Gallia ulterior či Narbô-něnsis. — (394., 676., 704.) familiäris, e, domácí, rodinný; (subst.)
familiäris, is, m., důvěrný prite!, summam lidem omnium rěrum allcuT habeô, mám k někomu svrchovanou, plnou důvěru ve všech věcech, ve všem; někomu úplně důvěřuji vv všem.
simul, zároveň, současně. — (V českém překladu možno „z á roveň, současně" položili mezi „et" a „o s t entí if.)
commone-faciô, ere, feci, factum, (aliquem alicuins rét), důtklivě připomínali (někomu něco); (zde praes. hist).
1110
S*)/' ■ % 1115
í i/i.
e r
56
57
1120
ipsô (= D i v i c i ä c ô) praesente, v jeho prítomnosti; (970.).
concäfium, (973.).
ostendere, (467.), prozraditi, vyjevili.
separätim, odděleně, soukromě, v soukromí, mezi čtyřma očima, stranou; (982.).
qulsque, (290.).
apud se, u něho, před ním; (í.j. před Caesarem); (Koř. 295., Hrb. 378.).
petere atque hortärí, snažně prošiti; důtklivě žádati; (hendiadyoin; 143., 1040.).
offensiô, ônis, t., [1097./, nepřízeň; nevole, pohoršení.
sine ěius (= Díviciäci) animí (40., 1098.) offensione, bez urážky, bez
pohoršení jeho; (volněji;) [aby se' nad tím nepohoršil, když... s budoucím časem slovesa).
ipse = Caesar.
ŕcausam côgnôscere, (1063.), věc vy- 1125 šetřiti; causä côgnitä, (abl. absol.), věc vyšetře; po vyšetření věci.
statuere (618.) de aliquô, rozhodnouti o někom; (zde řečeno eufemisticky); ut statuat vel iubeat = aby smě!, mohl rozhodnouti nebo poručili; (dolněji cele místo: aby se nad tím nepohoršil, když, jestliže rozhodne nebo poručí).
iubeô clvitätcm statuere dě aliquô,
poroučím, káži, aby obec rozhodla o někom; dávám obci rozhodnouti o někom. — (1084., 1104.)
Kap. 20.
com-plector, F, plexus sum, objímali; complexus, objav.
multís cum lacriniTs, s hojnými slzami; v slzách.
1130 ob-secräre, fsacrôj, zaprisahali, prošiti; (předmět Caesarem náleží i ke complexus i k obsecräre;t> češtině doplň „ho"), coepí, coepisse, coeptum, počal jsem, jal jsem se. — (844.).
ne quid = aby nic ne; (Koř. 239, 1.; Hrb. 431, 2.).
statuere ín aliquem, (618.), ustanovovali proti někomu, zakročovati proti někomu; ně quid gravius in fräfrem statueret, aby ?nic krutějšího, příliš krutého proti bratru neustanovoval; aby příliš krutě proti bratru neza-kročoval. — (Oba bratři byli příslušníky dvou politických strankrajně nepřátelsky proti sobě stojících.)
Sestav 1 sě (~ D i v i c i ä c u m) sclre |j illa esse vera nec || quemquam capere
plus dolôris ex eó (= ex f r ä t r e Dumnoríge) quam sě (= Divi-ciäcum) I] proptereä quod ille (--Dumnorix fráter) crěvisset per sě (= Diviciäcum) || cum ipse (— Ďiviciäcus) plurimum [posset] gratia domi atque in reliquä Galliä, ille (—Dumnorix) [a u t e m] minimum posset propter adulěscentiam. — Přímo: Ďiviciäcus dixit: Sciô (acc. r. inf.) ilia esse vera, neque quisquam ex eó (= Dumnoríge) capit plus dolôris quam ego, proptereä quod (turn), cum ego gratia plurimum domí atque in reliquä Galliä poterani, Dumnorix fráter minimum propter adulěscentiam potcrat, per mč (D u m-norix) crěvit.— Haeduové měli po dlouhý čas hegemonii v Gallii, čímž vznešení a vynikající llaoduové požívali vlivu a vážnosti i u ostatních kmenů gallských. Diviciakus pak pravděpodobně, jsa drui-dem, požíval obzvláštního vlivu v Gallii."
illa = siispiciónes et certissimae res; kap. XIX. 1. 1135věrus, 3., pravý; pravdivý; iv/híí est věrum, jest to pravdivé, jest to pravda.
neque quisquam = a nikdo; neque quidquam = a nic. — (1103.)
dolor, ôrís, m., (139.) 1. bolest; trápení, zármutek, hoře; 2. hněv, rozhořčení; dolôrem capiô ex aliquô, rmoutím se nad někým, hněvám se, horším se na někoho; neque quemquam ex eô plus dolôris capere quam sé, a že se nikdo více nermoutí nad ním, nehněvá na něho (=na bratra Dumuoriga) než on (=Divicia-k u s).
crěsco, ere, crěvi, růsti, vzrůstali; vzmoci se, povznésti se; crescere per aliquem, vzmoci se, povznésti se skrze, pomocí někoho; někým; crěvisset (konjnnkt. nepř. závisí.), (přelož:) vzmohl se, povznesl se; per sě ■—- per Diviciäcum. cum ipse (posset), ille posset; tuto větu lze poklad a ti za časovou, která by jsouc nezávislou byla uvedena spojkou cum temporale a v níž by byl indikativ; (—tehdy, kdy.. . platil); [avšak větu tuto bylo by možno vyložiti ještě jiným způsobem: o takové době, kdy sám by byl platil nejvíce, Dumnorix pak nejméně;] p o-kládej cum za temporúlni! 1140 plurimum, minimum posse, núti největší, nejmenší moc; nejvíce, nejméně zmoci, dokázali, platili; míti největší, nejmenší vážnost, vliv. — (208., 933., 1016.)
grätia, (500.), oblíbenost, vážnost, vliv. domí, (1014.). propter, (493., 865., 991.). adulěscentia, ac, f., mladost, mládí;
(věk asi 17—30 let). 1145 quibus, (Ve/, spoj.; p ř i p oj u j e druhý
závažnější důvod rozhořčení
Diviciakova;  rozveď:) et quod
iis
Sestaví Divioiäcus dícit: || ...neque quemquam plus dolôris capere quam sě || proptereä quod ...(Dumnorix) per sě crěvisset |] et quod iis opibus ac nervis (Dumnorix) úterétur nón sólům ad minuendatn grätiain suam (= DI v i c i ä c í, nepřímá vztah), sed paene ad perniciem suam (= D í-viciäcl). — Nezávisle: et quod Dumnorix útitur iis opibus ac nervis nón sólům ad minuendatn grätiam, sed paene ad perniciem meam.
nervus, F, m., 1. šlacha, sval; 2. síla, jádro; prostředek. — nervi ~. virěs, potentia.
(ops, opis,) f., moc, sila; opěs, um, l. prostředky, bohatství; moc, vliv. — (Vztaž. zájmeno quibus náleží i k opibus i k nervis; není položeno dvakráte, protože by byl u obou substantiv týž tvar.)
opibus ac nervTs utor ad aliquid, užívám mocných prostředků, mocného vlivu k něčemu; (hendiadyoin, 143, 1040., 1121.); (u t o r, 106.); uterětur (coniunct. obl.), (přelož:) užívá.
minuô, ere, ni, ufiim, zmenšovali, ome-ziti, zeslabovali.
perniciěs, ěi, L, záhuba, zhouba, zkáza. 1150
ad minuendam grätiam, ad perniciem suam (= Diviciäcí), k zmenšení jeho (Diviciakovy) vážnosti, vlivu, k jeho záhubě; (aby zmenšil jeho vážnost, oblíbenost, aby ho přivedl ve zkázu); (vazba geriindivni).
paene, (589.), skoro, téměř.
Sestaví (Ďiviciäcus dixit) || sěsě (= Diviciäcum) commověrl tainen et amore fräternô et exístimätiône vulgi.
com-moveô, ěre, môvi, môlum, 1. uváděli v pohyb, pohybovati; 2. (metafor.:) pohuouti, povzbudili; do-jiuouti, kormoutili; sě commověri amôre, že jest dojímán láskou; (aktivně:) že jej dojímá láska; Že láska na něho má vliv, působí.
fräternus, 3., bratrský.
iffiiSö exTstimätiö, önis, f., [355.], mínění, úsudek; vulgl exlslimätiö, veřejné mínění.
vulgus, F, neutr., obecný lid.
Sestav! (Dfviciäcus dixit) || quod si quid gravius aecidisset ei (Dum no rig i) ä Caesare (I cum ipse (--Divici-ä c u s) teněiet euin (—- t a n t it m) locum amícitiae apud eum (= Caesar em) ji (acc. c, inf.) neminem exi-stimätürum esse |j {acc. c. inf.) [id] factum [esse] nön sua (=- D i v i c i-{?• äci) voluntäte. — Nezávisle: Divici-
t . äcus dixit: Ego tarnen et amöre frä-\- ternö;et exislimätiöne vulgi cotnmo-
I'■ veor. Quod si quid ei (=Dtimno-|;v rigi) ä tě, Caesar, gravius aceiderit,
Í cum ego eum locum amícitiae apud
' , tě teneam, němě existimäbit (id) nön meá voluntäte factum esse, quod si, (770., 40.); si quid, (75!)., 1042.); (Koř. 330., Hrb. 445.); accidit, ! (1043.); gravius, (1133.); quod si acci-disset (zástup, konjunktiv za fut. II. řeci pří mé, říd. sloveso i včasevedlejším:obsecrärecoepit nebo doplněné dixit; konj.přelož budoucím časem; 529.), jestliže tedy se stane, cum (adversat.), kdežto; an; cum ipse (— Divioiäcus) teněrel, an sám flrží, jest . . .; (cum adversalwitm pojí se vždy s k on jun kt podle souslednosti časů); (nezávisle: cum ego teneam); (teněret, co-niunct. imperf.; protože říd. sloveso obsecräre coepit nebo doplněné dixit jest v čase vedlejším).
teneö, ěre,ul, drželi; eum (—tantuin) locum amícitiae apud aliquem leneii, jsem s někým v takovém přátelství, v takovém přátelském poměru. — (Srv. XVIll. 8.: in antiquum locum grätiae; 1041.) 1160 voluntas, (406., 1091.), vůle, sou hlas; id factum est nön meä voluntäte, to se nestalo s mou vůlí, s mým souhlasem — to so stalo bez mé vůle,
bez mého souhlasu; (sua t. j. Divi-'   ciáci, nepřímý vztah).
j Sestav! (Díviciácus dixit) |!... et ex eft i rě futurum [esse] || ut ani mi totnie j Gailiae avertercntur a sě (— Divící-|   á c o).
quá (ret. spoj,, 49.) ex rě, :\ proto.
anitní toríus Gailiae, (40.. 1098.), =-celá Gallie.
totus, a, um, gen. totlus, dat. tóíl, celý. všechen.
á-verto, ere, verfí, versum, odvraceli: áveríor, (přelož zvratnijm slovesem). odvrátili sc. — (881.)
[dixit], futurum [esse], titi (-= uř) animt 1 [ivt ávertereiitur, pravil, že sc ... odvrátí; (inf. fut. passiv. opisuje se vazbou: futurum esse ut s k o n j u n k t. praes., je-li řídící sloveso v čase hlavním, s konjutikt. iniperf., je-li řídicí sloveso v čase vedlejším;. !fu tu rum esse ut ávevtcventu]' : jest opis passivniho infinitivu budou- $ čího slovesa á v e r t e r e, jenž by biji: '
, aversura írí).
haec cum... v češtině časovou spojku polož n a první místo ve větě!
pluribus veroís, ještě více slovy, ještě delší řečí, feste obšírněji. — (210.. 404., 313., 384., 838., 1085.)
peto, ere, im~, (u), itum, aliquid a!> aliquo, žáduti něčeho od někoho, na někom; žádali někoho za něco. o něco.
dexter, dext(e)ra, de:tt(e)rum, pravý; dextra (dextera), ae, i., pravá ruka. pravice; (dextra, t. j, maiius).
prěndo, ere, prěndi, prěnsnm, (= pre- 1170 hendo), uohopiti, chopili se; dextram alicíiius prěndere, cliopiti  se něčí pravice; prěndit (praes. hist.),
con-solor, art, áius sum, těšili, .potěšili ; consolatus, potěšiv.
rogare, (405., 584.); na slovese foyere  může záviset i  v latině
věta konjunktivní neuvedená spojkou ut; (Hrb. 432.; Koř-375, poin. 3.); do češtiny se tato konjunktivní věta vybí-z e c í p ř e k 1 á d á větou, jež j e s t j uvedena spojkou aby; (Caesar)! rogat, [Dumnorix] fac.iat, (Caesar) i žádá, aby (Dumnorix) učinil. — Konjunktivní   věta,   která není uvedena spojkou ut, položena jest u   Caes.   po slovesech: admoněre V. 49. 3.; hortärl VI. 33. 5.; mandäre     11. 2.; imperáre IV. 21. 8,; praecipere atque interdicere V. 58. 4.; pôstuläre IV. 16. 3.; pe-tere atque dräre VI. 9. 7., cerfiôrem facere III. 5. 3.; dicere VI. 23. 7.; scrlbere V. 46. 4. a j. ôräre, prošiti, prosebně žádali; finem ôrandl faciô, (č i n í m konec p r o-á e ní ==) přestávám prosili. j
Sestav! Caesar ostendit || (acc. c. inf.)\ grátiatn ěius (=Dívicläcí) esse i apud sě (= Caesar cm) tnutí || (vlast, věta výslcd.) uti condônct et iniuriam rei públicae et siunn do-dolorem ěius voluntňtí ac predlms. Nezávisle: Caesar ostendit: Grátia tua, Diviciäce, f.anti est apud mě, uti et rei publicac iniuriam et iiieum dolôrom tuac volunlaťi ac tnis pre-cibus eondoiiem.
ostendere, (467,. 1117.), ukázati, pro-j hlásili.
117Ď tanti esse, tolik platili; míti takovou, tak velikou cenu; yrátia ěius apud Caesarom tanfi est, oblíbenost, přátelství jeho u Caesara tolik platí, j má takovou cenu; (volněji:) Caesar! přátelství jeho tolik si cení, si váží. Při slovesech ,.aestímäre, facere, putare'' někdy i „dúcere" ve vý-z n a'ni u „cenili něco, vážit i si ně-čehoa, při slovesech „esse, fierl" ve významu „míti cenu, být i zač, stati zač" na otázku „jali vysoko něco cením ? jak velice si něčeho vážím? jakou cenu mám? zač jsem? zač stojím? klade se devět ge-
n i t i v u c e n y „ mägm, plüris, plv-rimí, parvl, minöris, minimi, tunti. quanfi, nihilr; genitivus pre t i i; vyjadřuje-li se cena substantivem, klade se při těchto slovesech ablativ ceny, abla-.t i v u s pro t i i. Zde jest tantLgn-n 11 i v u s p r e 11 i při slovese esse.
uti (výsled.) = ut.
con-dônäre, darovali; prominouti, odpustili.
iniüria reí publicac [Rômmaej, (zde gen. předmětný), bezpráví obci učiněné, na obci spáchané. (1939.)
dolor, (1137.); volunfás, (406., 1091.):
preces, um, f., (918.). condônärc iniuriam reí píiblicae (gen. 1180 pŕedm.) et dolorem suum ěius vo-luntätí äc precibus (dat.), odpustili bezpráví obci učiněné i svůj hněv na jeho žádost a prosby; sumu vztahuje se k Caesarovi, ěius k Diviciukovi. -(í/77.) (ÍÍ93). aliquem ad sé vocäre, někoho povo-lati k sobč; vocaf, adhibet, (praes. histor.), spojení asyndetické (22.). v češtině spoj obě slovesa spojkou „a" neho *palř a pod.
frätrem = Díviciäcmn. ad-hibeö, ěre, m, fluni, t. pričiňovali, přikládali; 2. p ri b i r a t i, p ř i z v a t i, povolávali, zvali, ostendere, vyjeviti. — (1174,, 1220.) re-prehendo, ere,endi, ensiun, [1170.J. 1185 uchopiti; zadrželi; reprehendere aliquid in aliquo, karati něco na někom, u někoho; vytýkali něco u někoho; stěžovati si na něco do někoho ;  něco  míti za zlé někomu: (v ě t a n e p ř, tá z.), in e 5      \\\ Dumnoríge. intellegere,  (528,.  696.). znamenali.
věděti; (zde = seire). queror, ľ, qtiestus sum, aliquid nebo dě aliquä rě, stěžovati si na něco, do něčeho; id queror, stěžuji si na na to, do toho; (111.); prôponii, quae
60
(aktxs. neutr, plur.) cívitás queritur, vyloží nač, do čeho si obec, stát (Hae-duů) stěžuje; (nepr. tax. věta). — (921.)
prôpônere, (925.); vocat, adhibet, osten-dit, ptopônit, monet, dicit; toto spojení asyndetieké přelož do češtiny tím způsobem, že na vhodných místech položíš spojky, na př. a, pak, polom a pod.; spojení asyndetieké jest též u vět: quaeintellegat, quae querátur, jež spoj spojkou Í190 in reiiquum tempus, pro budoucnost, budouCně. vítare aliquid, vyhýbati se něčemu, varovali se něčeho, vystřihati se něčeho.
suspiciô, (1064.); plur. súspicióněs, podezřelé činy, podezřelé skutky.
Sestav! [Caesar] díeit |J sě eondônäre praeterita Diviciäcô frátri. •
condônäre, (1180); Caesar condónät praeterita Diviciäcô frátri, Caesar mu
(t.j. Dumnorigovi) odpouští minulé věci, minulé činy k vůli bratru Diviciakovi.
praeterita, ôrum, n., [praeter-ire]', minulé věci, minulé činy, skutky.
custôs, ódis, m., f., strážce, dozorce, hlídač; custoděs alicui pônere (dá-vati někomu strážce—) dáti někoho pod dohled. — (Caesar jednal tak mírně s D u m n o-rigem nejen z ohledů k Diviciakovi, ale hlavně proto, že poznal, jaké roztrpčení u Haeduů a ostatních Galiu by způsobilo kruté potrestání D u m n o r i g o v o.)
Sestav! ut (účel.) [Caesar] pbssit smrc || quae (Dumnorix) agat et quibuscum loquätur (nepř. táz. v.).
agere, (706.), konati, činiti.
loquor, loqui, locůtussum, (cum aliquô), mliiviti (s někým); quibuscum (do češtiny prelož singulárem): s kým,
61
Kap. 21.
eôdem d»e, (abl. čas.), téhož dne, t. j kdy se konalo jednání v prae-t oři u C a e s a r o v ě; v i z k a p. XVI. 6.; (asi 28. června).
explôrätor, (639.); explorätôres, sbory výzvědné, ohledací. — V nepřátelském území před hlavním vojem táhl přední voj, primům ägmen, vzadu pak za hlavním vojem zadní voj, novissimum ägmen. V předním voji byla jízda. Úkolem předního voje bylo pátrati po nepříteli, zdržovati jej a znepokojovali. Mimo to přední voj vysílal napřed menší obhlídky, ■ ante-cursorěs, nebo podle jejich úkolu zvané explorätôres; byly to obyčejně jízdní vojenské čety, mající za úkol zkoumati krajinu neb pohyby ne-
přátel a podali o tom zprávu. Ještě dále ku předu pronikali jednotliví zvědové (speculätôres), aby pozorovali pohyby nepřítele. Bylo-Ii vojsko nepřátelské v zádech vojska Caesarova, jízda přidružovala se k zadnímu voji. sub monte, pod horou — na úpatí hory. 1200 Sestav! Caesar, certior factus || (acc. c. inf.) hostěs cónsědisse sub monte (jak daleko?)  octě mília passuum (148., 436.) ä castris ipsíus (= Cae-saris) || mísit [mílitěs nebo e'.xplo-rätôres] || (věta relal. účelová) qui \ (==ut ií, t.j. explorätôres) côg- / hoscerent || (věta nepř. tázací) quális^ esset (přelož-, jaká jest) nátura mbn-; fis et quälis esset Sscěnsus in cir-" cuitú.
certior fiô (640.); certior factus, _byv zpraven; obdržev zprávu.
côn-sldô", ere, sědi, 1. posazovati se, usazovati se, usedati; 2. (o vojsku:) u s a d i t i s e, p o 1 o ž i ti s e (p o Le m).
octô mTHa passuum, (a k u s. m í r y prostorové na otázku: jak daleko?).
ipsíus — C a e s a r i s; (K o ř. 320, 2i po z n.; Hrb. 466, pozii.); (tábor Caesarňv byl u S. ľiomain-sous-Gourdon nad řekou IJourbince, kde se křižovalo několik silnie).
1205 côguôscere, (1087.), vyzvěděti, pro-zkoumati; misii, qui côgnóscerent, poslal (vojíny, výzvědné sbory, zvědy), aby' vyzvěděli, prozkoumali; poslal vyzvědět, prozkoumat, nátura, ae, f., (p ř i r o 7. e n á) povaha, rás.
cireuitas, ús, m., oběh, obvod; í n cir-cnitú, vůkol, kolkolem.
äscensus, Us, m., [aďscendere], 1. vystupování, výstup; 2. vzchňduost; (smysl: jak lze n a horu v y s t o u-piti).
reniintiäre, (520.), podali zprávu, ozná-initi.
1210 facilem esse (doplň:) äscčnsum, že vzchůdnost jest snadná; (volněji:) že lze snadně, lehce, bez obtíží na horu vystoupili.
vigilia, (646.). Ubiěitus, (540). lěgatus, (541).
praetor, ôris, m., 1. vojevůdce, velitel; lěgátus pro praotóre = zástupce, náměstek vrchního velitele; 2. (u Římanů:) praetor (úředník, jemuž přiděleno soudnictví). — pro (předl, s abl., zde o, zastupováni, =) míslo [někoho],
1215 legiô, (385).
i cum ils ducibus, za vůdcovství, vedeni i těch; (veden jsa těmi). — Spoj: cum
iis ducibus, qui côgnôverant.
iter cognôscere, ohledali cestu; (í087„
1205., 163., 376.). iugum, ř, n., 1. (414., 667); 2. hřbet "horský;   summum   iugum moniis, temeno, hřeben hory..
Sestav 1 [Caesar] iubet || (acc. c. inf.) Tituui Labienum, lěgatum pro prae-tčre, Sscendere summum iugum ínontis cum duäbus legiônibus et iís ducibus .. . dě tertiá vigiliá. ä-scendô, ere, scendi, scensum, f ad. scandóf, vystoupili, vylózti (na něco), zlézti (něco); iubet Labienum sscendere summum iugum montis, poručí Labienovi vystoupiti na temeuo, hřeben hory; zlézti temeno, hřeben hory; aby vystoupil na temeno, hřebeu hory; aby zlezl...
ostendit, (nepř. táz. věta) quid suT 1 cônsilií sit (= quid d e c r ě v e r i t), vyjeví, jaký jest jeho úmysl, záměr: vyjeví, co jest jeho úmyslem, co má v úmyslu, co zamýšlí; (quid sui cônsilií. .s/i), ni bil reliqul e st. XI. 5.) — (952.) — Caesar ň v p 1 á n . byl tento: L a b i e n u s měl obejiti h o ľ u,  před kterou stáli ; Helvetiové, o b sa dit i její vrchol a n a p a d n o u 11 nepřítele ; zezadu, zatím co Caesar c h tě I udeřit i naň zpředu, eô, ire, ivi (it), ittim, jiti; (o vojsku:) táhnouti; eôdem itinere, quó hostěs ierant, louž cestou, po které (— kudy) nepřátelé byli táhli; (cestou přes Saint-Vallier, řeku Bourbifíce a Bois d n Leu).
contendere, (378.. 545), spěchali, pospíšili; kvapně táhnouti.
Publius Cônsidäus, náčelník výzvědného oddílu jízdného, zkušený setník ve vojště Caesarove, který pokládán byl za velmi zběhlého, ve vojenství; dříve sloužil ve vojsku Lucia Kornélia Sully, potom ve vojsku Marka Liciuia Krassa. Byv poslán na výzvědy, za svítání přižene se k Caesarovi a oznámí mu, že horu.
62
j kterou měl obsaditi Labienus, mají v držení nepřátelé. Jak se ještě téhož i dne poznalo, Publius Konsidius se .  j zmýlil, pokládaje   legie Labienovy :'■ za nepřátele..
mllitäris, e, vojenský; rěs mititarís, vojenství.
1225 perítus, 8., zkušený, znalý, zběhlý; perítissimus (elativ) rei mílitáris, velmi znalý, zběhlý ve vojenství; veími "zkušený válečník.
haběre (s vazbou dvojího akusatiou), pokládati někoho za něco; (536.); habeor (passív., s vazbou dvojího nominativu), jsem pokládán za (někoho, nějakého); habeorpetitus, \Bem pokládán za zběhlého.
in exercitií esse, býti, sloužit! ve vojsku; konali službu vojenskou ve vojsku.
Lúcius Cornělius Sulla, známý diktátor, protivník Mariův a strany lidové, žil v 1. 138—78 př. Kr. Za diktatury Sullovy Caesar opustil Řím.
posteä, potom, nato.
i
in (exercitň) MarcT CrassT, /. j. %i\ 1230
války se Spartakem. j
Marcus Lictnius Crassus, římský bo- i
háč, s nímž Cn. Pompěius a C. Július j
Caesar uzavřeli r. 60 př. Kř. t. zv. i
první triumvirát; paOTv Sýrii r. 53 !
př. Kr. — (Caesar vrhá touto !
poznámkou hanu na důstoj- 1
niky ze školy Sullovy a Kras- j
s o v y, u v á d ě j e P u b I i a K o n- j
sidia.) !
praemittere, (825.), poslali napred, j
// iS quem? f voluertt I závisí K 5o5tťá } kou ,f6».
obllqtltlt): occupSre,^
quem
r'Xooniunct
ab hoattbuai$nfrft praví, oznámí,že hora, I (ktertVUbý byla od Labiena obsaiena, ohtíl ) kterou chtěl míti Cae8ar o>|fl^ttx.oiXáBí9ríá^= klé--7U™pÓdle přáni Caesarova měl La--i        — wawm Caesar ulo
ipsTus = CaeBaris.
prope, (předl, s akus.), blízko, po-1260
blíže něčeho, vlděre; vísae esseni (zástup, konj. za fut. II,; přelož českým časem budoucím; v češtině pro lepší porozumění přelož sloveso r o d e m činným; p o d m e-tem tu bude „Labienus"). unô tempore, současně, najednou, zároveň.
undique, odevšad, se všech stran; (113. 245.); (zde:) zpředu i zezadu.
^ÄfSr^er- fieret, aby
od nepřátel, lest v drzom nep*atel,|   tf ai,       p„ ^; Caesar praece
Kap. 22.
lux, /«eis, t., světlo; (denní) světlo; prima i lüce, za svítání, na úsvitě.
summus möns, vrchol hory; (Koř. 204, pozn. 1.; Hrb. 298, pozn.). — (1322., 1326).
1235 teněre, (1159.), držeti, zaujímali; míti obsazeno, obsaditi; mons tenělnr ab aliquô, hora jest obsazena od někoho, někým; hora jest v držení někoho.
Sestav! (tři věty časové:) 1. cum summus mons tenerětur (přelož aktivně!) ä Labien«, 2. (cum) ipse (= Caesar) abesset ä castfIs 'hoštium nön longius mille et quingentís pas-9 síbus, 3. neque (cum) aut adventus ipsius (= Caesaris) aut (adventus) Labien! cögnitus esset, j| (hlavní větu:) Cönsidyjs ... accurrit, dieit...
nön longius mille et quingeutls pas-sibus ~~ nôn longius quam mille quingentôs passüs; (passilnis, abl. comparat.); nön longius absum á cas-tris hoslium quam mille passüs, ne
jsem dále od tábora nepřátelského ' -než-tisíckřoků..— (148., 436., 1292) neque aut — aut, a ani — ani. — (727.) ut, (870.).
captivus, F, in. jcapiôj, zajatec (válečný).
coni-periô, he, peň, pertum (aliquid 1240 ex nebo ab aliquô), zvěděti (něco od někoho), dověděli se (něčeho od někoho).
posteä, (1229.).
adventus, (391,, 1035.).
côgnôscere (1063., 1087, 1125., 1205., 1217.), (zde:) zpozorovati.
ad-mittô, ere, misi, missum, pouštěli (volně), popustili; equum admiíteir, puatiti koni uzdu; equô admissô (abl. instr.), (plným) tryskem. 9
ac-currč, cre, c.urň, cursum, přibíhali, 1245 přikvapiti, přlhuati se; accurit, dicit, (asyndeton).
Sestav! dícit |j (acc. c, inf.) uumtem tenětt ab hostibus — (která hora?)
(srv. '69.1), côgnôscere aliquid ex (ab) aliquň rě,
poznali n6co_po__iiěČem. Sestav 1 (Cúnsidius dicit) || (acc. c. inf.)
sě cógnôvisse id. Gaíllcus, 3., gallský. Tnsígne, is, n., 1. plur. -fa, znak, odznak; (míněny jsou jednotlivé ozdoby výzbroje, zejména ozdoby helmy).
(168., 347.)
1250 proximus, collis, is, m sub-dücö
spodu) do výše vésti; (} actěs, éi, í, 1
řeno. — Prijno: Caesar praece-pit Labiěno: „N ô li proelium c o tu m i U e r e, nisi m e a e c ó p i n e prope c as t r a h o s t i u m v i s a e e r u n t, u t impetus fint undique ú n ô tempóre. occupäre, (1246.); monte occupätô (abl. 12(íô absoL), když hora (od něho) byla obsazena; obsadiv horu. nostrí, ôriirn, m., našinci, naši vojínové, naši lidé; (srv. 725., 846.). exspectare, (617.).
abs-ttneô, ěre, ui, tent nm. aliquä r<T,
m., [celsusj, pahorek, kopec. , ' '      : ' i   /    abs-tineo, ere, ui, <c«.«,.......,.
ere, duxi, duetům   I. (ze zdrŽOTaH sc něčeho; proelid absři-
táhnouti vzhůru, vytáhnouji ;J-    a,lr2ovaU se bitvv, „edavnti se,
,e; 2. zdola vyvěsti, od- nepougtgti se rto bitVy( do boje;
(praes. histov.). (— p r o e 1 i u ni n 6 n c o m m i 11 e r e).
■iěs,éi,f,l. ostří, hrot; 2. (o vojsku:) děnique, konečně, teprve.
sik, bitevní rada ; (radové) vojsko, voj. .   _ ,   »t. tnultó diě, pozdě na den; když den 12*0
m-struo, ere, xi, ctum, vystavěli; zn-  ~& kro5il.
Sestav! Caesar cognovit |] (polysyndeton) (acc. c. inf.) et montem te
,--, JÍCH. .----
d i t i bitevní šik, sešikovatí vojsko, j — (Spojení asyndetické.)
|l255 ut, (870.).
prae-cipiô, ere, cepi, ceptum, 1. napřed hráli, napřed se chápali; 2. (metafor.:) n a ři z o v a t i, rozkaz o vat i. proelium, (55.).
ně ..., nisi..., aby ne ..., leč by ... (kladně:) aby jen tehdy..., kdyby... aby jen tehdy. .., jestliže ...
něn ä suis (militibiis) li (acc. c. inf.) et Helvetiôs mövissc castra 11 (acc. c. inf.) et Cónsidium, perterritum ti-inöre, reiiüntjävisse sibi (— Caesari) pro viso (id) II (věta vztaz.) quod nön vidisset (cotiiunci. obl., přelož ! i n dik.!), [côgnôscere, zvědeti, dověděti se,
lit
\
i   suí, orum, va., (725., 846.). > 1/
castra mověre, (820.), táborem (se) hnouti; odtáhnouti, dále táhnouti.
1275 per-terreo, ěre, m, itam, postrašili, zastraší ti; (1062.); timore perterritus, strachem postrašen, poděšen = ze strachu.
visum, I, n,, [oiděref, uviděná, spatřená věc.
pro, (předl, s &b 1,140.), (zde:) jako, jakoby.
renuntiare, (1209.); aliquid pro viso renuntiare, oznámiti něco jakoby věc viděnou; oznámiti něco, jako by to byl (skutečně) viděl.
Sestaví Caesar sequitur hostěs eo diě ed intervallo, quó (intervallo hostěs sequi) consuěrat.
sequor, í, secutus sum, (235.), následuji; stíhám, pronásleduji.
intervallum, f,  n.,  [vallus/, mezera, 128< vzdálenost.
consuěscere, (791., 793., 815.); quó intervallo c.ónsuě(ve)rat = ve vzdálenosti, ve které obyčejně (následoval, stíhal) = v obvyklé vzdálenosti.
Spoji tria mília passuum á castrís eorum. — Srovnej s kap. XV. 5.!
castra ponere, táborem se položití, tábor rozbiti; (praes. hist.). —-{Rylo to poblíže Toulonu u říčky Ar-r o u x, pravého přítoku Loiry.) /
Kap. 23.
postridiě, (postem diě), druhého dne, nazejtří; postridiě ěius diěi, nazejtří po tom dni; den potom; druhého dne; (pleonasmus); (postridiě náleží h iter ävertit!). Sestav! (důvody předcházejí:) 1. quod .., supererat et 2. quod (Caesar) ... aberat || (hlav. věta:) exísti-mävit, ävertit ac contendit. omnulo, (312., 383.), celkem, vůbec. 1285 biduum, i, n. [bis, diěs/, doba dvou dní po sobě jdoucích; dva dni; (srv. 171.1) auper-Sum, esse,fuj, zbývám; omnlnö biduum supererat, celkem, vůbec jen dva dni zbývaly. — (Srv. 1085,, 1167..').
cum (temporale) = do té doby, kdy
(cum temporale zde s konjunktivem podobně jako ve rče-imích fuit tempus cum ..., erit diěs ■'cum..., obdobně podle re lat.
vět sunt qui a konjunkt.). mětírI, (895.), (XVI. 5.); oportet, (234.);
frümentum měíTrí oportet, obilí má
se odměřiti.
Bibracte, is, n., líibrakte, hlavní město Haeduů mezi Ararcm a Ligerem: akusat. Bibracte = do Bibrakta; ablat. Bibrahte = z. B., v B, — (1297.)
longě, (89.).
côpiôsus, 'i. [côpia], hojný; zámožný,
bohatý (zásobami), amplius, (856.); non amplius duodě-vlffintT mtlibus (ab i. srovn.) passuum ~ non amplius quam dnodě-viginfi milia passuum, ne více, ne dále než osmnáct tisíc dvojkroků. — (1236.)   —---—■
abesse, (1236.).
rěs frumentäría, (533.), špižo, zásobování, obilí.
pro-spicíô, ere, spexi, speefnm, (alicuí 12( reí), starat) se, pečovali o něco; (Koř. 242., Hrb. 348.); existimfwit |] prospiciendum (esse) reí friimeu-täriae, uznal, měl za to, že jest se starali o (dovoz) obilí, o zásobování.
ävertere, (881., 1164.); Her äverteŕe, (cestou) odbočili. — (Caesar obrátil se k Montmortu směrem
LĽJUUVY
Přípravy k latinským a řeckým klasikům.
Odhodlali jsme se vyddvati „Přípravy k latinským a ŕeckijm klusáním", abychom iaclva usnadnili četbu klassiků, zvlášté řeckých.
Prípravy oycházejl za redakce Jaromíra Zejdy, profesora v Praze.
Dosud vyšlo;
1. Hufolileovu l-Aelitru. Pr. 1911. (uď str.).............k  :> mi
2. ncntei'fri'« OtlymwH. Zpüv Vi, Pr. i'Jll. (Iii str.)......... K -Ijiij
3. Homérova tlrfj/Ä.vt'ef. Způv IX Pr. III 11. (23 slr.)   ..........Kl — .
■i, Homérova Odi/ssea. Zpčv X. ťr. líllí. (17 str.)......... , K — KU
S. Iltinurntu Oítustim. Zpčv XI. Pr. JD.ll. (Ki str.)..........K —.'su
(j. lt-meŕov« Oilj/nscfi. iipčv Xll. J'r. 11)11. (14 str.) .........K —.80
7. Homérova Oilyssea. Zpěv 1. ľr. J 111.1. (nll str.).....:  .  .  .      .K —m
S. Uvmerar.n Oilt/Sfieu. Zpiiv V. ľ r. 11)11. (24 str.)...........K  1.-
2ieo<o)>f«u Horitetiu Nepal«. (I. lliltliides.)...........v (.iifku
Životopisu Kornélia Xľiiottt. (11. Tlieui., 111. Arist.) ......v Liakii
J2. Ctmsnr. PamčU o t:dl. UuMeé. (Ku. i., kn-p. i.—11.' U? str.) .....K ä.—
IltfWKfľOľu Hlits. Zpöv VI.....................v tisku
U. Homérova Hins. Zp.iv VJ1. ľv. J9U. (18 sír.)...........K—.Hu
15. Caesar, paměti o i:út. Ualtilié. (Kn. 1., lcaii. 12.- lU.) ľr I'.l2l.|;f2 str.)   .K ď.—
10. Homérova Ilfus. Zpčv XI. ['r. 11111. (32 str.).......... K l„">u
17. Vnemu: yamůfi o ?;«! Italské. (Kn. 1. kap, M. -37.) ľr. PI2I. Q2 str.) .   .   . ]\    5 -
1«. Homérova Ilias. Zpiiv XVIII. ľr. 1911. (24 kü'.)..........K 1.-
19. Homérom //j'ffiv. Xpěv XIX.  ť r. Hill. HÜ k1i\|...........k —.Ml
2l). Homérova Ilias. Zptiv XXII. ľr. Jim, (iS Hlľ.) ..........[v —.HU
'/Avolopisy líotnelia .Vnj»ofn. (IV. Epamiixmiliis.)........v liskii
2ií. Htirali'iľ'f hri.siiě. (l'rvnl knihu 'itl.) ľ ľ. l'M'J. lln slr.)........K   1 mi
2'i. 0«mrr«t»i llias. Zpňv  I.  ľr.  11112. (M str.) ...........K l.r.u
23. Hotnertnn Ulitu, /prv,XXIV. ľr. 11112. (2(1 slr.)..........K .!iu
21. Horatiovy Uámté. (Onlliii ktiiliii ml.) ľr. ľ'12 (21 str.)........K — Ku
2«. Horutioiy luínni', ('Iriii.l kiiifpi (lil.) ľr. 1912. (29 M.r.)........K l.:m
27. Haraliovu Orfsiití. (Glvrlú knilin ód.) ľr. 1912. (I(j str.).......K —,M()
2S. Ihtraliovy epňrly. ľiniľt stoleliti. ľ r. 11)12. (lis str.) .......K ■-.im
28. Homérova /(/«*. ZpľV II. ľr.  1912. (25 str.)............K   1. -
i.iiHUtflifil Kornélia Nevolá. IV. ľiilop., VI. Ait'.-sil.) ľr. ľ.lľl. (21 >í.ľ.)v tisku
31. Caesar. patniHi o vtíl. Valské. (Ki>. IV., luip. I.-J5.) ľr. I;il2. Hli str.) K -"30
32. [turnérova llřns. Zi.í-v JU. ľ r. 11)12. |2u str,)............K —.99
Cmcsííj1. IJfrmŕíí o teil. f;«Isfci?. (Ku. IV.).............v tisku
»i. Homérova Ilias.. »;v IV. ťr. 11112. (2Í str.)    .  .   r.........K 1.-
35. Uoratiovu b ň sně. (Výt. z 1. ku. Siitir, ŕ. 1, 4, li, il.) ť r. 1:)J2. (20 str.) . . 1.--3G. Horatiovy (kísik-. (Výli. t JI. kn. satir, C. 1, 'i, ti, 8.) ľr. 1912. (2|> slr.) . K 1.-
37. Caesar. pamčli o viíl. flatslcč. (Kn. VI., kup. 1.—ľí.) ľr. i'Jií. (16 stv.) K —.81)
38. Homérovu ííŕns. Zpßv XVÍ.  ľr. 1912.  (33 str.) ...........K 1..10
39. Cirei'O«. svisu. fteC za bás. Archiu. Ke6 ín krále Dc.iot. Pr. 1912. (24 str.) K J.— •JU. Caesar, paměti o vtil. Gal. (Kn. VI., kap. 13.—44.) (D(ik.) ľr. 1913. (35 str.) K 1.811
41. Uameróua lilas. ZpĎv XXI. ľr. J!).2. (20 str.)...........K 1.—
42. Ciceronovy spisy. Kato starSf o Btáf'i, Pr, 1912. (28 str.) ......Jí l.Sfl
43. Vvrattiovu Ori.sm5. (Výb. 7,0 Zp. pastýř., 5. 1, 5.) ľr. 1913. (1) str.) ... K ~.ßl
11. rtorattoKv hiisně. (Druhá kniha listů.) Pr. 1913. (1& str.)......K —.90'
iä. Horal to vv htísné. (Výb. z I. kn. listft, č. 1, 2. 10, 1(5, iB, 20.) ľr. 1913. (1S str.) K —.11(1
4ij. Horatlovy Otí.siií?. (O niníiií básnickom.) Pr. 191.1. (2i) slr.)......K  J.—
4Í. ťeraillovu íkíshiS. (Výlior m Zpívíi rolu.) T r. 1913. (32 str.).....K 1.50
Vyhor s 0,.'Kvrtia Ruf a. {('ňat t.)................v tisku
49. Veryillovy hánně. Aŕncis.  Zp6y  VI.  Pľ.  19:3.   (31   str.) ......K 1.80
VcrniUnvy bňsnC: Ai:niis. Zuňv-i..................v tiskír
Výbor s U. Kurtin Húfa. (rJúst II.) P r. 1913. (18 str.) .....v tislut
52. Výbor .* <i. Iíuriid Hitfri, (Cúst III.) P ľ. 1913. (18 slr.).......K -.00
58. Výbor x Q. Hurtia nnttu (Cůst IV.) Pr. 1913, (lß str.) .......K —.90
VeroWovv 1>Ah\>6. Aeneis. Zpiv II. Pr. 1913. (29 str.) .......v tiaku
55. rerfíillnru hasne. Actiols. ZpSv III. Pr. 1913. («2 str.).........K 1»
58, Verirtltavy btisnň. Aoncis. ZpSv VIII. Pr. 1913. (HR str.).......K 1.3(1
57. Verylllovy bdsné. AoriBis. ZpSv IV. ľr. 1913. (28 gtr.)........K 1.39
58. VtryiUovv bdltně, Acncis. Zpiv VIÍ. Pr. 1913. (34 ntr.) '........K 1.R0
59. Vcrailiovy bň«»ň. Aonols. Zpiív' IX. Vr. A9U. (2fi str.) .......J< 1.30
Ml Vvrgltttvy íirf«nŕ. Aoncis. Zpěv X. Pr. 1914.. (Sli str.)........K 1.8»
61. VertiMotiy hú Huč. Aernis. Zpf:v XII. Pr. 1914. CK str.).......K 1.8»
(!2. Verniliovy biixnč. Aphpís. Zpf.v XI. Pr. 1M4. (3S str.)........K ).5<1
03. VcrirlUovv Ihíhhč. Aonols. Zpßv V, ľr. 1.11í. m šlr.)........K 1.8»
f>4. Sl>lf>» Plalonory. Olirnnn Knkrntovn. Pr. 1914. (32 str.).......K 1.511
63. XntotilciHsn Anttunnu. Ttr. 1910. (45 str.) .............K '.'.Hl
. ,PRAVÉ VYSEL:
Slovník k výboru básni Ovídiových, splavil pmr, jar. zejtin. 2. vydaní, upravcud
<llc výboru Branlova. ľr. 1921, v. S". (271 str.)................K 24*—
Upozorňujeme na:
Vť/lioľ s tlstú Clcerotiovýcli; UprnviS J'.irumlr Zojila. Dil I.: Text. Pr. 11.
(84 str.) K 2.-. - Dil II.: lívotl. pouiiámlty, významy. Pr. II. (129 str.) . K 2.4(1
Js'ň 1; 1 ndeín Ceskélm liduvého knihhiipoí'.tvt a imtikvariálii (.loseC Springer) v Prnze t.. filiíilliD Král. Vinohrad}'. — Tiskem .PolUtky" v Praze.
ZE1DOVY PRÍPRAVY
K LATINSKÝM A ŘECKÝM KLASIKŮM. SEŠIT 17. -   . ■ CENÁM 5-
PŘÍPRAVY
K CAESAROVÝM
PAMĚTEM O VÁLCE OALLSKÉ.
KNIHA I., KAP. 24.-37.
SEPSAL
JOSEF BRADA C,
GVMNASljNÍ PROFESOR.
/
DRUHÉ, OPRAVENÉ VYDÁNÍ.
• »■•• • ••
. České lÍdové knihkupectví a antikvariát OOsef srwNOEto vm^
cek filiálka král. vinohrady. ,
ZKRATKY.
abl. — ablativ,
abl. absol. = ablativus absolutus. abl. čas. = ablativ časový (ablativus tem-poris).
abl. inopiae = ablativus inopiae. Abl. instr. = ablativus instrumeuti (nástrojový).
abl. limit. = ablativus líiuruitionis čili re-
spectus (omezovači, vztahový). abl. mensurae — ablativ míry. abl. modi — ablativ způsobový. abl. pretii = ablativ ceny. abl. />řfcr. = ablativ příčiny (causae). abl. qual = ablativ vlastnosti (qunlitatis). abl. separ. = ablativ odluky (separativus). abl. sroun. — abl. srovnávací (comparalivus). abl. zřetel. — abl. zřetelový (vztahový). acc, = accusativus, akkusativ. acti. c. inf. = accusntivus cum infinitivo.
compar. — comparativus, komparativ. coniunct.= coniunctivus, konjunktiv. coniunct. deliber. = coniunctivus deliberati-
vub, rozvazovací. coniunct. nepř. záoisl. = k, nepřímé závislosti
(obliquus).
coniunct. subiect. — c. subiectiviis, cizího ml-. ■ není.
dat, = dativus, dativ.
dat. účel. — dativ účelový (finalis).
doplňk. = doplněk; doplňkový. '
/.'= femininum (rodu ženského). fut. II. = Futurum exactum.
gen. = genitivus, genitiv.
gen. crim. = génijivus criminis (u sloves soudního Fizeni).
geň. explic. = genitivus explícativus, vysvětlovači, omezovači.
gen. obléct. = genitivus obíectivus, dějbvého
předmětu. tgěn. part. — g. partltivus, celkový.
gen. possess. =gen. possesslvus, přivlast-řiovaťí,
ger. = geruudauni. impf. = imperfectum. kompar. = komparativ.
m. = masculinum (rodu mužského).
n. = neutrum (rodu středního). násl(ed). — následující; následuje. nepřečti.— nepřechodné. neutr. = neutrum,
nom. c. inf. = nominativus cum itifinitivo.
obyč. — obyčejně.
passfio.) = pussivum, rod trpný.
pf. — perfectum.
plijpf. = plusmiainperfectum.
pl(ur). — plurál, číslo množné.
předl. = předložku.
předm. ~ předmět, předmětný.
přehl = překlad; přelož. I
připoušt. = připouŘtčcí (koncessivui).
Pel. — relativum, vztažné zájmeno; relativní, vztažný.
rel. spoj. = relativum (vztažné xájmeiio) spojovací (Koř. 328., Hrb. 453.).
Sousl. č(asů) = souslednost času, consecntio
temponim. spojka přič. = spojku příčinná. sup. = supinum.
ražba dvoj. acc. = vazba dvojího akkusativu. vedl. čas = vedlejší čas. verb. defect. — verbum defectivum. v(éfa) éas. — časová.
„.   hl.— hlavni.
„    obav. = obavná. ■
a    připoušt. = připouštěci.
a    rel. = relatívni, vztažná.
H    rel. ůčěl. — relativní účelná.
„   účel. — účelná.
„    offsl. — výsledná.
.    tdz. — tázací.
.300
Hrb. — Latinská mluvnice pro Školy střední. Sepsal Fr. Hrbek. II. Skladba. 3. vydáni.
Koř. = Latinská mluvnice. Sepsal Josef Kořínek. Dii II. Skladba. 6. vydání.
Číslice v závoeftách značí, že uvedený význam již se vyskytl, i odkazují na příslušné místo.
4 1
se v.-s ev.-výcho dní m   od Tou-
I o n u.)
Blbracte, (ahus.; kam?). (1289.)
Tře coníendo, (545., 1222.), rychle, kvapně táhnu.
fugitTvus, i, m., uprchlý otrok; uprchlík, zběh; ea rěs nuntiätur per fugť fívôs Lucii Aemilít, ta věc jest oznámena skrze zběhy (z čety) Lucia Aemilia; (aktivně;) zprávu o tom podají zběhové (z čety) Lucia Aemilia.
Lucius Aemillus, dekurio (náčelník) menšího oddílu gallských jezdců ve vojsku Caesarove. — Jízda ve vojsku Caesarove záležela výlučně v pomocném vojsku. Za války galíské jízdu Caesarovi dodávaly spřátelené a závislé obce gallské. Taktickou jednotkou jízdy byly čety, turmae, v nichž bylo po 33 koních; turma dělila se na 3 dekurie (decuriae) po
II koních. Sloučilo-li se několik čet dohromady, tvořily pluk (ala). Velení nad jízdou Caesar svěřoval svým pod-veliteiům, legátům. Větším oddílům jezdeckým veleli náčelníci jízdy, prae-fectl equitum, menším oddílům de-kurionové (decuriônes); decuriô, ônis, m., dekurio, velitel dekurie, náčelník malého oddílu jízdy.
Sestaví (hlav, věta:) Helvetii — (abl. absol.) commútató cônsiliô atque iti-nere conversó (postavení chiasticke) — coepěrunt insequi ac Iacessere no-strôs ä novissimô ägmine || (proč?):
1. seu quod existimärent II (acc. c. inf.:) Rômänôs — timôre perterritôs — dis-cMere ä sě (— Helvětiis),
t
2. eô magis (id existimäbant) || quod pridiě — (abl. absol.) superiôribus lo-cia oceupätis — nôn commisissent proelium,
3. síve eô, quod confiderent |] (Rômänôs) posse interclůdl rě frúmentäriä.
com-mutäre, (zcela) změnili; commu-täre consiliumt změnili úmysl, záměr.
con-vertô, ere, veril, versum, obraceti, otäčeti; iter convertere, obrátili se (na cestě), změniti směr pochodu.
commutätô cônsiliô atque itinere conversó coepěrunt, změnivše úmysl (plán) a (změnivše) směr pochodu, počali; (volněji souvětím souřadným:) změnili plán, obrátili se a počali.
in-sequor, I, secutus sum, následovati, pronásledovati.
Iacessere, (843.), lákali, vyzývati, dráž- 1305 diti; (proeliô) Iacessere, k bitvě vyzývati, znepokojovati; (1.15. 3.).
novissimum agmen, (834., 842.); ä novissimô ägmine, od zadního voje, na zadním voji, zezadu.
seuY— sivé) quod — sive eô, quod, bud že — buď proto, že.
seu quod exTstimärent Rômänôs dis-cědere místo očekávaného seu quod existimäbant Rômänôs discědere, neb seu quod Romani discědereňt; (t. zv. attractio modi). — (2127.)
discědere ab aliquo, odcházeli, vzdalovali se od někoho; (818., 882,).
timôre perterritus, (1275.). 1310
eô magis, quod..., a to (mysleli) tím spíše, (proto)že...
pridiě, [prior], den předtím; předešlého dne.
superior, his, gen. iôris, vyšší, hořejší; loca (535., 559.); superiôribus locis oceupätis, (abl. absol.) = ač obsadili, ač měli obsazeny výšiny.
côn-fidô, ere, fisus sum, důvěřovali, spoléhati, doufali, bezpečiti se.
inter-cliidô, ere, si, sum, [claudere], 1315 aliquem aliqua rě (abl. odl.), oddělili někoho od něčeho, zameziti někomu . něco; rě frúmentäriä interclůdl posse = že se (jim) může dovoz obilí, zásobování zamezili.
Pfiproty k Caesarovým .Pamětem o válce gallské*. Knihu prvtii. — 6000 m.
i* v-
66
Kap. 24.
aoimum advertere — animadvertere, (1083.); (zde ind. pf.).
subducere, (1252.); (1.22.3.) collis jest pahorek u dnešního Armecy.
SUS-tineo, ěre, tinuí, tentum, f sub, te-neôj, zadržovali; mittô equitätum, qui (=ut is) sustineat (věta relat.-účel), posílám jízdu, (která by=) aby zadržovala, zadržela; posílám jízdu zadržet. — (361., 397., 826)
impeíus hostium = nepřátelský útok. 1320 ipse ~ Caesar.
interim, (860.).
medius, 3. střední, prostřední; in colle mediô = v polovici, uprostřed pahorku; (Koř. 204, pozn. 1.; Hrb. 298.); (srv. 1234.!).
triplex, icis, trojí, trojnásobný; aciěs triplex, šik trojí, trojřadý. — Před bitvou řadilo se vojsko do šiku (— aciěs). Legie stály vedle sebe ve stejných vzdálenostech nebo po
.   skupinách. Každá legie byla sešiko-
' vána podle kohort, a to obyčejné v trojřadém šiku. V první řadě (aciěs príma) trojřadého šiku stálo
aciěs triplex:
3 4 6 7
c=3 rzn a
príma aclčs
secunda aciěs
1   „,. J tertta acícs
po Čtyřech kohortách z každé legie, v druhé řadě (aciěs secunda) po třech kohortách, ve třetí řadě (aciěs terlia) také po třech kohortách. Mezi kohortami v každé řadě byly prázdné mezery a kohorty v řadě zadnější kryly mezery řady přednější. Mohly tedy kohorty druhé řady vyplnili za bitvy aciě3 triplex za bitvy:
„ 1      52      fi      3      7 4
I   I     I     I    I T~
1 I
10
mezery v první řadě a zřídili s ní jedinou bitevní čáru. Tři kohorty třetí řady stály za druhou řadou ve větší vzdálenosti, než jaká byla mezi řadou druhou a první.
mstruere, (1254., 1253.).
|reteränus, 3., starý, (o vojínech); legiô li veterána, legie ze starých vojáků; '-(byly to legie VIL, VIII.,IX. aX.).
iUgum, (1218.); in sammo iugč — na hřebenu hory;  (srv. 1.21.2,). — (1234.)
dtiäs legioněs; (byly to legie XI. a XII.; (srv. /. 10. 3).
proximé, (o čase:) nedávno; (zde.-—) pauló ante = nedávno předtím, teprve nedávno.
côn-scribere, (546.); = brati, odváděli na vojnu; sebrali (na vojnu).
auxilia, órum,n., pomocné vojsko, pomocná vojska; (zde míněna: auxilia Gallôrum). —K pomocnému vojsku se čítaly a společným jménem auxilia sluly lehká pěchota a jízda, líímané v pomocném, vojsku nesloužili; římské jízdy v 1. století př. Kr. už nebylo. Mužstvo pomocného vojska bylo sbíráno v provinciích římských nebo dodáváno od národů a knížat spřátelených, někdy bylo najímáno. Caesarova jízda za válek s Gally byla brána ze závislých neb spřátelených gallských obcí, mimo to Caesar si najímal jezdce španělské. Lehká pěchota s jízdou kryla za bitvy vojsko s boků, mnohdy byla rozestavena před legiemi, někdy vzadu. Pravidelného boje se neúčastnila, ale často jej začínala, dráždíc a znepokojujíc nepřítele střílením z luků a praků. Za boje útočila někdy s jízdou na nepřítele s boků. Jízda omezovala se na potyčky s nepřátelskými jezdci.
collocäre, (1020.), poataviti, rozestavili.
1325
67
1330
1
supra, (předl, s akus.), nad (něco), nad (něčím).
tôtummontem, t. j. od prostředka až na hřeben hory; môns jest týž pahorek, který jest zván před tím collis (in colle mediô). com-pleô, ěre, ěoi, ětum, 1. plniti, naplňovat!, vyplňovati; 2. hustě obsadili, zabrati. 11335 [ac, (zde:) a tak; a tím.]
impedímeutum, ľ, n., [im-pediô/, i. překážka, závada; 2.impcdimenla,ôrnm, n., (technický výraz vojenský), (těžká) zavazadla, náklad; (na př. stany, válečné stroje, spíže a j.). sarcina, ae, f., [sarcíre = spravili, o pra vit i], břímě, (svázaný) ranec, 1 (lehké) zavazadlo. — Mimo zbrah nosívali si ss'éBôu římští vojáci na po-1 chodu všechny své potřeby jakožto zavazadlo (sarcina) na tyči v uzlíku složeny a svázány; bylo to nemleté obilí, kuchyňské nádobí (väsa), potřebné železné nářadí, t. j. sekera, rýč, pilka (ferrámenta) a hradební koly (vállí), Zavazadlo to bylo asi 20 kg. těžké. Zařízení toto, které zavedl již Gajus Marius, žertovně' bylo uazýváuo mulus Mariäniis (= Mariův mezek).
côn-sistere, (741.); quľ in superiore aciě cdnstiterant, (kteří stanuli v hořejším šiku =) kteří zaujali bitevní postavení dále nahoře, kteří dále nahoře byli sešikováni; (míněny jsou obě legie nováčků, a pomocné sbory). munio, íre, Tví, ítum, opevnili, hradbou opatřiti.
Sestav! (Caesar) iussit |1 1. duäs legioněs et omnia auxilia collocárl in suramô iugó || 2. ac tôtum montem
complěri hominibus jl 3. et intereä sarcin äs cônferri in únum locum n 4. et eum (locum) múniri ab his II (věta relat.) qui cônstiterant in superiore aciě.
iubeřj legioněs collocärT, poroučím, 1340 káži legie postavili, rozestavili; iubeô sarcinňs cônferri et locum muniri, poroučím, káži (lehká) zavazadla dopravili a místo opevniti. — (1084., 1104., 1127., 387.)
carrus, (159., 324.).
sequor, (235., 1279.); secúti, (rozveď
■  vztažnou větou), kteří následovali.
impedlmenta in unum locum cônferre,
snésti, dopravili zavazadla, těžký náklad na jedno místo.
ipsT, t. j. k boji připravené mladé mužstvo holvetské,
cónfertus,   3., [côn-ferciôj, těsně se- 1345 stavený, hustý; cônfertissimä aciě, v těsně sestaveném, hustém šiku. (v hustých řadách).
ré-icio, ere, iěci, iectum, {iaciój, 1. zpět házeli, metati; 2. odhoditi; 3. zpět zahnali, odrazili; reiectô nosfrô equi-tätu, odrazivše naši jízdu, po odražení naší jízdy.
phaianx, angis, t, falanx, (útočný) bitevní šik (těsně sestavený); rěiecio nostrô equitätu phalange factá, když po odražení naší jízdy utvořili falangu; po odražení naší jízdy utvořivše falangu; (možno přeložili též souvětím souřad.:) odrazivše naši jízdu, utvořili falangu a .. •
suc-cědo, ere, cesst, cessttm, postupovali, blížili se k něčemu; sub aciem succědere, postoupili pod šik = postou pit i (zdola) proti šiku.
Kap. á£
Sestav! Caesar [\ (abl. absol.) primům remôtô suô (equô), deinde remôtis omnium equis ex conspeclu || cohor-lälus suÓs || proelium comrnisit.
remověre, (1107.), odstranili, vzdáliti; odvésti; sud (equo)... omnium equis remotis, vzdáliv, odved, dav odvésti svého (koně)... koně všech.
W
68
1350 primům —deinde, nejprve — potom, i
conspectus, us, m., (590.), pohled; ex cônspectu, s pohledu, b očí.
tollere, (288., 837.); zmařiti.
spěsfugae (gen. předmět), naděje na, V útěk. (1045.)
aequäre, [aequus], 1. rovnati, urovnávali ; 2. srovnává ti; 3. vyrovnávati, rovnoměrně rozdělovati; aequätÔ pe-riculÔ omnium, (abl. absol), vyrovnáním, po vyrovnání nebezpečí viech; když bude nebezpečí všech vyrovnáno ; = při stejném nebezpečí všech.
1355 co-hortor, äri, älus sum, povzbuzovati, vybízeli; cohoŕiätus, povzbudiv.
suí, (725., 846., 1273.). proelium comrnisit = počal boj; pustil Be do bitvy, do boje.
superior, (1313.); ě locô superiore, a vyššího místa, shora.
pTIum, T, n., oštěp, kopí. — Oštěp sestával ze dvou částí: železné tyče 1 b bodcem (ferriím), dlouhé asi 1*33 m, a dřevěného ratiště téže délky s kovovým hrotem na dolním konci, aby se kopí mohlo zaráželi do země. Spojeni obou části bylo v různých dobách různé; bud bylo ratiště zapuštěno v tulej železné tyče nebo tyč v tulej ratiště. Skutečná délka oštěpu nebyla 2 X 1'33 m, nýbrž něco přes 2m. Od dob Mariových bodec na konci železné tyče byl opatřován zpětnými háčky, a hledělo se k tomu, aby se oštěp, vražený do štítu neb těla nepřítelova, uprostřed zlomil neb ohnul, aby nemohl býti zpět vržen i od nepřítele. Caesar dal železnou tyč hotoviti z měkkého železa, bodec z ocele; zaryla-li Be železná tyč bodcem do předmětu, tíží ratiště se ohnula, a pilum bylo již nepotřebné, Byly-li pilem probodeny a k sobě spiaty štíty několika vojinů za sebou stojících, nebylo možno vojínům bo ijovati se štítem, i museli štít odlo-žiti. Podle vykonaných zkoušek (za Napoleona) činil dostřel pila asi 30 m,
silná ruka mohla oštěpem prorazili jedlové prkno 3 cm tlusté, ba i terč dubový, tlustý lVs^m a pobitý dvo-' jitým železným plechem. Zcela jistě mohlo pilum proniknout! štítem i pancířem.
pilum mittere, kopí, oštěp házeti, me-tati; pilis missis, protože oštěpy byly házeny, metány; (aktivně:) protože (vojínové) házeli, metali oštěpy.
facile, (příslovce), snadno, lehce, phalanx, (1347.).
per-ffingô, ere,frěgí,fractum, [frangô], prolomili, prorazili.
dis-iciô, ere, iěci, iectum, [iacio], 1. roz-házeti; 2. rozptýlili, rozehnati, rozprášili ; eä (t. j. p h a 1 a n g e) disiecíä, (abl. absol.), když ta (falanx) byla rozptýlena, rozražena; rozrazivše ji.
gladius, i7, m., meč. — Oladius, meč, byla pobočná ruční zbraň bodná i sečná. Meč byl rovný, krátký (asi 0'60 m dlouhý), široký, ostře hrotitý. Čepel byla široká a dvousečná (broušená na obě strany); na silnějším, tupém konci čepele byla silná dřevěná rukovět čili jilec. Meč vězel v pochvě (vagína), jež bývala dřevěná, koží potažená a často kovem pobitá. Prostí vojínové nosili meč po pravém boku, aby nevadil štítu, důstojníci na levém boku. Meč visel buď na koženém závěsníku (na řemenu) (balteus), přehozeném přes levé rámě popravám boku, nebo na pasu (cingulum).
Sestav! Galliserat mägnô impedimentô ad púgnam || quod poterant neque ěvellere (pilum) neque satis commodě púgnäre || (abl. absol.) sinisträ [manu] impeditä || (abl. absol.) plúribus scú-tis eórum tränsfixís et colligätís únô idú pílôrum |[ cum ferrum se infle-xisset || ut (= takže) multi praeoptä-rent ěmittere scútum manú et púgnäre nudô corpore || (abl. absol.) brac-chiô diú iactätô.
1360
1365
'mpedimentutn, (1336.); mägnô Impedimentô (dal. účel.) est, quod... = jest na velikou překážku, závadu, že...; jest velikou překážkou, závadou, že...; velice překáží, že . .. ad pugnam, (prelož zde:) v boji. scutum, T, n., štít. — Štít, scutum, nej-/ důležitější ochranná zbraň, byl čtyřhranný, válcovitě prohnutý, podlouhlý, asi 0'8 m široký a něco přes 1 m dlouhý. Byl dřevěný a na vnější straně potažen koží, po krajích pobitý kovem. Uprostřed, kde uvnitř bylo držadlo, byl zesilován kovovou vypuklinou (umbô). Štíty každé legie ; byly jiné barvy a byly všelijak vy-i zdobeny. Na pochodu vojínové uklá-| dali štít do obalu (tegtmentam). V boji j vojín držel štít v levé ruce, a proto '• pravý jeho bok byl nekrytý.
ictus, rls, m., [icere], rána, úder, hod.
1370 träns-fígô", ere, fixi, fixům, probod-nouti, proklatí.
col-llgäre, svázali, spoutali, spojili, plura scuta; (přelož zde:) více štítů
než jeden. pliiribus scutis tränsfixís et colligätís, když bylo, bylo-li více štítů než jeden probodeno a spojeno, k sobě spiato. ferrum, F, n., (zde:) železný (ocelový) bodec (na konci železné tyče oštěpu).
1375 cum (causäle, s konj. podle soubI. č.), protože, ježto. In-flectô, ere, flexi, flexum, zahnouti, zakřiviti; sě Tnflectere, ohnouti se,
ě-vello, ere, velR, vulsum, vyrvali, vy-
škubnouti; vytrhnout!, vytáhnouti. sinistra, ae, t, [sinistra manus], levá ruka.
impedTtus, 3., obtížený, zabavený; sinistra impeditä, (abl. absol.), ježto levá ruka byla zabavena, nebyla volná; (volnějšípřeklad:) nemajíce levé ruky volné; (t. j. v levici drželi štít, jímž v případě zde uvedeném nemokli volně vládnouti).
commodě, přiměřeně; snadně, pohodlně. 1380
multi ut; mulfi pro důraz položeno před ut; při překladu užij slovosledu: takže mnozí. — (Srv. vix quä, 1.6.1.)
bracchium, ii, n., předloktí, rámě.
iactare, házeti, metati; pohybovati, zmítali, potřásati; bracchiô diu iactätô, (abl. absol.), ramenem dlouho po-hybovavše, zmítavše, potřásavše.
prae-optare, raději voliti, raději chtiti.
ě-mltto, ere, misi, missum, vysílali, 1385 vypouštěti; manu ěmittere, pouštěli z ruky.
praeoptô ěmittere et pugtiare, raději
pouštím a (raději) bojuji, nudus, 3., nahý, neoděný, nepokrytý.
nudě corpore pugnäre, bojovali tělem nekrytým štítem; bojovali jsa (jsouce) nekryt(i) štítem; bojovati bez štítu.
tandem, konečně.
vulmis, eris, n., rána, poranění. 1390 děfessus,  3.  [děfetiscor], unavený,
umalený, vysílený, re-ferô, ferre, tuH, látum, zpět nésti,
odnésti; pedem referre, zpět kráčeti,
couvá t i, ustupovati.
sub-sum, esse, 1. býti, ležeti vespod, pod něčím; 2. ležeti, býti na blízku.— (Míněn jest kopec zdvihající se na jihozáp. straně silnice vedoucí z Toulon-sur-Arroux do Luzy.)
circiter, (852.).
spatlum, (419.); spatiô (abl. mensu- 1395 rae) circiter mille passuum, ve vzdá- ' lenosti asi 1000 dvojkroků (=asi iVi km).
eô, tam,
sě reclpere, (309., 612.), odebírali se, uchylovati se; ustupovati.
montem capere, vzíti, obsadili horu; captô monte, (abl. absol), když horu obsadili; (smysle m = cum in mon-tem pervěnissent).
1400
1405
1410
succedere, (1348.); nosíris succědenti-bus, (abl. absol), když naši (za nimi) postupovali.
Boíí, Bofôrum, m. Bojové, keltský kmen, který byl ze svých sídel od Germánů vytlačen a usadil se u Helvetiu; po jejich porážce usadil je Caesar v tížemi Haeduů mezi LigeremaElaverem.
Tulingi, (296.).
claudo, ere, si, sitm, 1. zavírati; 2.
uzavírali, ukončovali; šgmen clau-
dere, uzavírali (zakončovati) voj. circiter quindecim mílibus hominum,
asi patnácti tisíci lidmi = v počtu
asi patnáct tisíc mužů.
novissimus, (834., 842.); novissimis = novissimô ägmini; (srv. í. 23. 3.)
praesidium, (448.); praesidiô (dativ účel.) esse, býtt ochranou, záštitou; chrániti, krýti. iter; ex itinere — hned s pochodu, cestou; (t.j, acié non ínstructä). nostrT, (1266.). laíus, eris, n., bok, strana, apertus, 3., a) otevřený; b) volný, prístupný; c) odkrytý, obnažený, nekrytý ; ä latere apertô, se strany nekryté, nechráněné; na nekrytém, nechráněném boku. circum-venio, íre, věni, venium, obcházet! ; obstupovati, obkličovati. aggredl aliquem, (652.), napadnouti někoho, udeřiti na někoho; nostrôs aggressí circumvenlre coepérunt, naše (vojíny) napadnuvše, na naše (vojíny) udeřivše, počali (je) obkličovati. con-spicärT, spatřiti, zpozorovali; id
cônspicätľ, to zpozorovavše*^ když
to zpozorovali, rursus, 1. zpět, nazpět; 2. o p ě t, z n o v a. Tn-stäre, (893.), doléhali, dotírati (na
někoho).
red-integräre, [inlegerj, 1. v původní stav uvésti; 2. obnovovali, znova začínali; (55.).
signum, (385.).
convertere, (1302.); signa conuertere, obrátili prapory, obrátiti vojsko na nepřítele. '
bipertíti), [bis, partior], na dvě strany, dvojím směrem.
signa ínferre, prapory nésti do středu nepřátel = útočiti, útok činiti, udeřiti.
conversa signa bipertíto intulérunt, učinivše obrat dvojím směrem, na dvě strany udeřili; obrátili se a dvojím směrem, na dvě strany udeřili, útokem hnali.
prima, secunda, tertia aciés, (1323.); (při překladu před „prima.. doplň v češtině „totiž").
victís ac submôtís (Helvětiis)... ve-nientěs (Helvětiós); v překladu doplň subst. „Helvetiové" nebo „nepřátelé*.
vincô", ere, vid, victum, přemoci.
sub-moveo, ěre, môvi, môtum, (sum-moveo), 1. odstraniti, vzdálili; 2. odraz i t i, zatlačiti.
re-sistô, ere, stiti, 1. zastavili se, sta-nouti; 2. postaviti se na odpor, odporovali, kláati odpor.
sustíněre, (1318.), zadržovati, zdržovali.
veníentés (akus.)=succědentěs (1348.).
1415
1420
1425 .j
Kap. 26.
anceps, cipitís, [ambi, caputj, l.dvou-hlavý, dvoustranný, oboustranný, na dvě strany, acrlter, [ácer], ostře, prudce, zuřivě. 1430 díutius, (891.).
nostrT, (1266.).
impetus (akus. pl.) sustíněre, (1318.), snesli, vydržeti útoky; odolati útokům; (plurál k označení tvrdošíjného odporu Helvetiu). •
s alter! — alterl, jedni — druzi. — I    (První vztahuje se na Hel-í    vety, Rauraky a Latobrigy, druhé na Boje a TulingyO sě reclpere, (1397.). 1435 ut (870., 1238.) coeperant; srv. kap. XXV. 5.
sě con-ferre, odebírali se, uebylo-vati se, utíkali se. — (886., 1343.). (Byl to spořádaný ústup, ne útěk, proto sě recěpěrunt, contu-lěrunt, nikoli fňgěrunt).
hoc tôtô proeliô, (abl. čas.), po tuto celou bitvu.
cum (concesswum), (804.). (
hora, ae, f., hodina; ab hora septima, od sedmé hodiny; (sedmá hodina denní počíná se v poledne, bylo totedy kol 1 hodiny odpoledne).
1440 vesper, eri, m., večer; ad vesperum, až do večera; ad (zde:) = ftsque ad.
äversus, 2.,/ä-vertere], (obličejem, tváří) odvrácený; zády obrácený; prchající, na útěku; (aversům hostem = fugientem hostem).
ad multam noctem etiam, ještě dlouho i do noci; (srv. 1270., XXII, 4. multô děnique diě).
ad impedímenta, u zavazadel.
pro, (140.), (zde:) místo (něčeho), jako (něco).
1445 vallum, f, n., násep, val. — Tábor řím-,  ský byl dokola obehnán příkopem (fossa) a za ním náspem (agger, vallum). Násep býval nahazován z hlíny (   vykopané z příkopů a byl obkládán drnem. Býval tak široký, aby vojáci i! mohli s něho pohodlně bojovali.
ob-ició, ere, iěci, iectum, 1. předhodili; 2. postaviti, naslavjti (něco proti někomu) ; carrôs pró valld obicere, vozy místo náspu nastavit! k ochraně = zříditi vozovou hradbu; (podmět Helvetii). (Zde byly za bojeumí-stěny ženy a děti, které podle :zprávy Plutarchovy v životo-
pise Caesarove kap. 18,3 byly od Římanů pobity, což Caesar z pochopitelných důvodů nepřipomíná. Kolik lidských životů přišlo na zmar, vyplývá z čísel Caesarem podaných v kap. XXIX.) ě locô superiore, s vyvýšeného místa, shora (s vozů). — [Zde neznamená locus superior jako obyčejně — srv. 1358. — nějakou výšinu, neboť vozy byly na silnici mezi Luzy a Toulo-nem, nikoli na nějaké výšině. (M e u s e 1.)]
con-iciô, ere, iěci, iectum, na hromadu házeti; házeti, meta ti, vrhali; těla conicere, střely metali, házeti.
tčluni, T, n., (zbraň útočná^) kopí, ošlěp, šíp. (arma — zbr. ochranná.)
nônnullus (928.),
raeda, ae, f., (slovo keltského původu),
(gallský čtyrkolový) vozík, rota, ae, f„ kolo.
matara, ae, f., (gallské těžké báze c í) kopí..
trägula, ae f,, (gallský, řemenem opatřený) házecí oštěp.
sub-iciô, ere, iěci, iectum, 1. hodili pod něco, podstavili, podložiti; 2. házeli zdola do výše; (Gallové házeli oštěpy zpod vozů).
vulneräre, raniti, porafiovafi.
diu cum..., v češtině změň slovosled a připoj na počátku věty příslovce „teprve". — [Boj u vozové hradby byl sveden v místech poblíže dnešního nádraží města Montmortu a rybníka, kterým protéká potok A u z o n ský. (Meusel.)]
potír!(s přední, abl.), (106., 220.).
Orgetorix, (92.). — (Orgetorix měl podle Caesarovy zprávy dvě dcery a více synů; jedna z dcer byla provdána za Dumnoriga.)
1450
1455
73
1460
.465
470
475
capere, (zde přelož:) zajmouti; (cap-. tus est řídí se nejbližším únus
ě filus, ač náleží též k podm.
filia; přelož: byli zajati), super-esse, (1286.); zbývati, zůstali na
zvm.(Spoj: circiter centům tri-
gintä mília hominum super-
fuěrunt et iěrunt.) Ire, (zde přelož:) táhnouti. — (K „te-
runŕ doplň v českém překladu
Jito%
eatôtä nocte, po tu celou noc, (která již nastala, neboť „půgnatum est ad multain noctem").
continenter, (47.), nepřetržité, neustále, ustavičně.
nullam partem (akusativ míry časové) noctis, žádnou Část noci = ani na okamžik v noci, ani na chvilku v noci.
Inter-fflittô, ere, míst, missum, 1. pře-
rušiti (něco), ustati  (od něčeho);
2. (o čase:) nechali uplynouti. itinere non intermlssô, (abl. absol.),
nepřerušivše pochodu, neustávše od
pochodu.
Lingoněs, um, a kus. (řecký) -äs, m., Lingonové, keltský kmen sídlící na plamně kolem pramenů Sekvany, Matrony a Mosy, nyní Langre.
diě quarto, (podle řím. způsobu jest čítán v to i den bitvy, t. j. den, od něhož se zde počítá; podle našeho způsobu=) třetího dne.
perveníre, (569., 621.).
cum (causále), (108.).
propter, (493., 865.).
sepultura, ae,l, fsepeltrej,pohřbívání.
occidere, (412.); occľsľ, órum, m., zabití, padlí.
triduum, F, n., [trěs dlěs], tři dni. — (Akus. míry čas.; 1485.) (171., 1285.)
moräri, 1. (nepřechodné:) prodlévati, meškali, zdržeti se; 2. (přechodné:) zdržovali (někoho); (zde:) morätľ, prodlevše, zdrževše se.
seqaí, (1279.).
Utterae, aram, i., písemné zaznamenání; dopis, list. nuntias, íí, m., [noventius/,posel; Utíe-rás nuntiôsque miltere — nuntiôs cum litteřis mittere, posiati posly s listem. ■— (Před následující spojku ně doplň si v českém překladu výraz: „s výstrahou"!) něve = neu = a aby ne. 1480 ně — něve = ně aut — aut = aby ani
ne — ani ne. eôs = Relvětios fugientěs. iuvô, are, iuvi, iutum, (iuväturus), ali-quem aliquä rě, pomáhati někomu něčím, podporovati někoho něčím. ně éôs aliä rě iuvärent, aby je [ničím] jiným nepodporovali; aby jim [ui-Čím] jiným nepomáhali, quí (rel. spoj., 49.) = ií t. j. Lingo- 1485 něs; (v češtině netřeba překládali!), si iuvissent, (zástup, konjunkt. za ind. fut. II. nezávisí.), jestliže [přece] pomohou, přispějí; (volněji:) jestliže [přece] to učiní, že ...; (ještě volněji:) jinak že .,. — (529.)
aliquem haběre eôdem locô, quó Helvětiós, někoho pokládali právě za takového jako Helvety; a někým naložili právě tak jako b Helvety. — (536., 1226.) Sestav 1 mísit H sě (== Caesarem) habi-túrum esse [eôs t.j. Lingonas] eôdem locô, quô Helvětiós. — V překlade přelož doplněné eos! ipse — Caesar.
intermittere, (o čase, 1466.)', triduô in-termissô, (abl. absol), když tři dni uplynuly, minuly; po uplynutí tří dnu; po třech dnech.
eôs = Helvětiós fugientěs. 1490
sequT, (1477.). — Bitva svedena byla u Montmortu, 5—6 km sev.-záp. od Toulo n-sur-Ar-roux, asi 30 km jihových. od Autunu, 2,1 km (XVIII milia pas-
suum) od Mont Beuvray,_Bir brakta. Ztráty, na straně ÍU-mánů byly značné, protože CaeBar, který se obyčejně o ztrátách nezmiňuje, výslovně připomíná „nostri triduum moratí et propter vul-
uera militum et propter se-pultúram". — Vzdálenost bojiště od území Lingonů činila asi 80 km. — Kterým směrem se Helvetiové dali, zda k Di-jonu či jiným, nelze dnes zjistili. —
Kap. 27.
adductus, (149., 924).
inopia, ae, f., [in-opsj, nouze, nedostatek; Helvělu inopiä omnium rě-rum adductí, Helvetiové, pohnuti nedostatkem všeho; Helvetiové, kteří trpěli nedostatkem všeho; Helvetiové z naprostého nedostatku. — (Potra-vinyHelvetiů padly do rukou vítězů — srv. XXVI. 4. impedf-mentís nostri pofítľ sunt — a Lingonové se neodvážili dáti jim nějaké, potraviny.)
lěgatus, (583.). 1495 děditio, ônis, f., [dě-dere], vzdání, podrobení (se); dě déditione, sir^njízdint se, (= aby se vzdali).
dě, (předl, s abl), (zde o vztahu:) stran (nččehoJV vzhledem k (něčemu).
eum = Caesarem.
Pro snazší překlad upraví Qui cum
convěnissent eum in itinere, sě ad pedes proiěcěrunt et suppliciter locútí flentěs päcem petiěrunt; quos cum Caesar iussisset exspectäre suum (= Caesaris) adventům in eô locô, quo turn essent, päručrunt,
qui (rel. spoj.) = et it; (49.).
in itinere, na pochodu, cestou.
1500 convenTre, (361., 422., 440.); conventre aliquem, setkali se s někým, potkati někoho.
prô-Iciô, ere, teči, tectum, předhoditl, odhodili; se prôicere ad pedes, vrh-nouti se k nohám; (v překladu doplii »mu").
suppliciter, [supplexj, pokorně, prosebně.
loquor, (1197.); locutl— (pro)mluvivše; (smysl: Hel vetio vé vyložili pokornými slovy své žalostné postavení, a učinivše to, požádali ho s pláčem za mír).
fleo, ěre, ěoi, ětum, plakali; flěns, pláče, s pláčem.
petere, (1168.); päcem petere, žádali, 1505 prošiti za (o) mír.
atque eos (= Helvětiós) exspectäre suum adventům \\ cum Caesar iussisset, a když Caesar jim rozkázal, aby očekávali jeho příchodu.
quô (locô) tura essent, (přelož:) na kterém (místě), kde právě jsou. — (Přímo: quó nunc estis; essent = coniunot. obl. závisící na iussisset; příslovce nunc řeči přímé jest v řeči nepřímé zastoupeno příslovcem tum, v češtině však přišlovce „nyní, přivě" zůstane beze změny i v řeči nepřímé.)
päreô, ěre, ut, (alicut), poslouchali, býti poslušen (někoho).
eô, (1396.), tam; (t.j. in eum loc um, in quô Helvetii erant).
obsiděs, (516., 806.). 1510
per-fuglo, ere, fugi, fugiiurus, utéci, utéci se; zběhnouti, přeběhnouti; (per-fiigíssent, coniunct. subiect. se stanoviska Caesarova;   srv. ( 1.23.2.).
Sjí*-.....
Pití' -''
74
*posco, ere, popošel, aliquid, žádati za něco, vyžádali si něčeho.^
dum (s ind. praes. hist.), zatím co, mezitím co: (do češtiny se toto praes. hist. po spojce dum překl ádá minulým časemslo-veBa trvacího; Koř. 391, 1.; ^ Hrb. 407; dum haec Romae geruntur = zatím co se toto v Římě dálo...).
con-qu?ro, ere, sívl, sítům, [quaeroj, shledávali, sháněli; ea = obsiděs, arma, servi. 1515 conferre, (886., 1343.).
intermittere, (1466., 1467., 1489.); nocie intermissá, když zatím noc nastala.
Sestav! circiter sex mília homínum ..;. síve perterriti. . . síve inductí .. . príma nocte ... ěgressi... conten-děrunt. — (mília hominum... perterriti, inducti, ěgressi; jaká vazba?)
Verbigenus págus, župa verbigenská; (jedna ze čtyř helvetských žup). — (659., 721.; 1.12.4.).
qul appellátur = zvaný, (-á, -é).
síve — síve, (668), buď — bud; ať už — at.
1520 timore perťerritus, (1275., 1310.). tra-dd, ere, didí, ditum, odevzdávali, vydávati; armis tráditis, (abl. absol.), 1. vydavše, odevzdavše zbraně; 2. (zde:) vydajíce, odevzdajíce zbraně, supplicium, (1099.).
afficló, adficio, (138.); supplició aliquem afficere, někoho potrestali smrtí; (passiv.:) supplició afficí, býti (po)-trestán smrtí, býti popraven; timore perterriti, ně (veta obavná) afficerentur supplició, ze strachu, že budou po-
trestáni smrtí, že budou popraveni, saltís, utis, f., záchrana, spása; spěš salůtis (gen. předm.), naděje na, v záchranu, spásu; (1353.). inductus, (96.); spě salutis inductus, 1525
v naději na záchranu. Sestav! quod exístimárent (= poněvadž se domnívali) |] (acc.c.inf.) suam (= jejich) fugám posse aut occultärl automninô Ignôrärí in lantä multitůdine děditlciorum. — (Konj. existimärent, s r v. XXIII. 3, 1308.; attractio m o d i). — (2127.) in tantä multitůdine — při velikém množství; „tantus" překládá se často, nenásleduje-li výsledná věta, do češtiny „veliký11; příslovce wraAu se vypustí), déditícius, 3., [dědere], podmaněný, podrobený, (kdo se vzdal na milost a nemilost); děditicius, ii, m. (subst), zajatec, podrobenec. — (1495.) oc-cultáre, skrývali, zatajili. T-gnôräre, nevěděli, neznali; ígnorarí,
býli nepozorován, posse, viz 221.1 — suam fugám aut 1530 occultäri aut ignôräriposse, (přelož:) že jejich útěk bude (zůstane) bud* zatajen, buď nepozorovánu omninó, (1284.), celkem; vůbec, zcela, príma nocte, na počátku noci; (1233.. 1234., 1322.); (srv. I. 22. 1. přímá luceL)
ě-gredior, í, gressus sum, vykročili, vytáhnouti, vytrhnouti; ěgressi, vyšedše, vytrhnuvše, contendere (1222.) ad fíněs Germä-nôrum, kvapně táhnouti k území Germánů.
Kap. 28.
1535 quod (rel. spoj.) — et id; (49.).
Ubi (spojka čas. s ind. pf.); (271.). re-scísco, re, scii (sciví), sciturus, ali-quid, do sta ti zprávu o něčem, zvěděli
{'. .       o něčem. ~~~
-t- ■
Sestav! imperávit his || pér quorum fíněs (podmět: uprchlíci) ierant || uti (= ut) conquírerent et redúce-rent (eos t. j. uprchlíky) [| si vel-lent purgátí esse sibi (= Caesar i).
imperävithts,qu5rum per fines ierant,
poručil těm, jichž územím (uprchlíci) byli prošli; (59., 402.).
conquírere, (1514.). 1540 re-ducô, ere, xi, ctum, (zpět) přivésti.
velle; si vellent (honjunkt. nepř. závist.), (přelož:) chlějí-li. — (Přímo: conquirite et redúcite eôs, si vultis mihi píirgäti esse.)
púrgäre, [púrusj, čistili, očistiti; pur-gire aliquem alícuí dě aliquá rě, omlouvati, ospravedlňovali někoho u někoho z něčeho; voló tibi purgá-tus esse, chci býti u tebe očištěn, ospravedlněn; chci býli v tvých očích očištěn (ve smyslň: bez viny).
aliquem in numero hostium nabere
= naložiti s někým jako s nepřítelem; (smysl: = dá ti někoho zabiti nebo prodati do otroctví); (eufemismus); (536., 1226., 1487).
reliquí, (51.). 1545 perfuga,-ae, m., [per-fugiojj zběh.-,
obsldibus ... tráditis, (abl. absol.), když rukojmí... byla vydána; po vydání rukojmí...; (1521.).
aliquem in děditionem (1495.) accipere = někoho přijmouti na milost.
Helvetií, '(Š.) f Túlingľ (296.)fLaiôbrÍgi, (297.); Rauraci zde nejsou uvedeni; jméno jejich vypadlo asi chybou opisovačů rukopisů. Raurakové se určitě vrátili, neboťvdobě císařské sídlí v území nedaleko dnešní Basileje.
proficíscor, (156., 300., 647.). 1550 revertí, (428., 459.); Caesar iussit Hel-větiós, Tulingčs, Latobrigôs (asytľ d e t o n) revertí in suôs fines, Caesar poručil Helvetiům, Tulingům a Lato-brigům, aby se vrátili do svého území.
ä-mitto, ere, misi, missum, ztratiti, pozbyti.
[frox, frúgis, f., obyčejně plur.:] frugěs, um, f., plodiny, (zejména
obili); — (fruetús, plodiny všeho druhu, zejména ovoce), domí, (1014., 1142.). quod omnibus frugibus ämissís (abl. absol,, ve smyslu věty důvod.) nihil  domí erat, protože pozbyli všech (polních) plodin a doma nic nebylo (doma nic neměli); (v češtině spojku důvodovou položíme jen jednou a obě důvodové věty spojíme spojkou „a"); (srv. 1.5.3. frumen-tum omne... comburunt). faměs, is, f., hlad. 1555 tolerare, snášeti, vydrželi, přestáli, pretrpeli ; farnem tolerare, zahnali hlad; quo famem tolerarent,'(věiaTět.-vi}sí.), čím by zahnali hlad; (srv. kap. VI. 1.).
côpia, (103., 165., 899.); alicui cópiam alicuius rei facere = někoho něčim zásobili; tis cópiam frumenti facere, zásobiti je obilím, re-štítuere, (1039., 1041.), (zde:) znova vystavěti; Caesar iussit ipsôs (= H e 1-v ě t i ô s, srv. k a p. V. 2.) reslituere oppida et vicčs, Caesar rozkázal jim samým znovu vystavěli (aby znovu vystavěli) města a vesnice; (quôs v z t a-hujese nejenk vicôs, a I e i k oppida). incendere, (280.).
maximě, (193), obzvláště, hlavně. 1560 ratiô, ônis, t, 1. počet; 2. důvod, pohnutka; eä ratiône, z toho důvodu.
vacäre, býti prázden, neosazen,. ..ne-__
^ obydlen; Caesar nčluit (acc. c. in f J "euíňlócum vacäre, Caesar nechtěl, aby to místo (území) bylo neosazeno, neobydleno; (locus = f i n ě s, r e g i ô). — (883., 969.). unde, odkud.
dis-cědere, (818., 882., 1309.), odejiti,
^vystěhovati se. Sestav! ně Germání... träiisirent et... essent finitimí (doplněk).
bonitäs, ätis, f. fbonusj, dobrota; úrod-1565 nost.
1
v ■ tigrí, ôram, m., role, půda; (118., 522.).
Germán?, qui träns Rhénum incolunt,
(k a p. I, 4.), (44.). — (Sru. 386., 1518.)
J'   tränsíre, (307., 641.).
í fínititnus, (133., 298.); finitimus sam i alicui, jsem sousedem někoho, sou-&        sedím s někým.
1 řO né Galliae provinciae (33). Atlobro-
-,; gibusque flnitimí essent, aby ne-
ó byli (se nestali) sousedy provincie
f> ' gallské, a to (s p e c i e 1 n ě) Allobrogů.
£ —(Že území Allobrogů Caesar
I ěíták území provincie, vy sví-
I tá z kap. VI. 2., X. 5.)
í Sestaví Caesar Haeduis petentibus con-
* cessit [| ut colíocärent Bôiôs in suís
j; finibus || (důvod, v.) quod (Bóil) erant
*ŕ côgnití ěgregía virtute.
) petere, (1168., 1505.); mihi petentí, mně
•i. Žádajícímu, prosícímu = mně na mou žádost, na mé prosby.
I",   con-cědere, (415., 792.)A Jovpjiti. I     col-locäre, (con-locáre), aliquem, (1331.), i,        usadili někoho; vykázati sídla někomu ; (colíocärent = collocäre sibi licěret; srv. kap. XIX. 5.). in suís finibus = ve svém území.
1575 ěgreglus, (1093.); virtus, (110., 717.); ěgregia DÍríns, vynikající, obzvláštní statečnost; (ěgregia oirtute j e s t a b 1. qual. závislý na côgnití erant.;
i srv. kap. XVIII. 3.).
ěgregia vlrtute côgnoscor, jsa m uznáván jako muž, za muže obzvláštní statečnosti; osvědčuji se_ obzvlasti
statečným; côgnití erant ěgregia vir- i tüte, byli se osvědčili, byli známi , (svou) obzvláštní statečností.
quibus... quösque..., (obě re lat. spoj., 49.), (přelož:) jim... a je ...
agrí, (1566.); f7rf=BaeduI.
posteä, (1229.), potom, později,
pär, (j e d n o v ý c h o d n é), g e n. -is, a b 1. 1580 -ľ, n. pl. neutr, -ia, gen. p L ~ium, stejný, rovný.
pär atque... (Kor. 404., Hrb. 449., b), stejný jako...; (zde: atque = in quä condiciöne). — (Po výrazech znamenajících stejnost apodobnost nebo opakklade sepřirovnávací věta uvedená spojkou atque, ac = jako, než.)
IÜS, iuris, 1. pl. iura, n., právo.
líbertäs, ätts, f., svoboda, volnost.
condiciö, önis, f., 1. vzájemné dohodnutí se, úmluva; 2. podmínka, nabídka, návrh; 3. postavení, stav, poměry.
pär condiciö Iuris ITbertätlsque, stejná 1585
míra práva a svobody; stejné právo ""ä stejná Svoboda,
recipere, (309., 612.); recipere aliquem in parem condiciönem iuris liberta-tisque, atque ipsierant, (přijmouti někoho do stejného práva a stejné svobody =) dopřáti stejného práva a stejné svobody, udělili stejné právo a stejnou svobodu někomu, (v jaké oni sami byli, jaké požívali =) jako [oni] sami měli.
quibus (rei spoj.) in tabtilts = et in
iís tabulís.
nominatim, fnomen], jmenovitě, výslovně; jménem; (zde:) se jmény (/. j. kmenů neb obcí).
ratio, (1561.); conficere, (169., 699., 1590); ratio confecta est, počet byl sdělán, vydán = bylo napočteno, spočteno.
1595 domo, (316., 663.); exire, (101., 664.); qui numerus eorum domo exisset, qui..., který počet těch (= lakových) z domova vytáhl, se vystěhoval, kteří..= kolik z domova, z vlasti vytáhlo, se vystěhovalo těch, kteří,.,
it, quí arma ferre possunt, (ti, kteří jnoh,o.U-rié-sti-zbraň =) zbraně schopní, k boji způsobilí mužové; (eorum, qui possent, věta rel.-vý-sled.; těch = takových, kteří mohli).
item, (188., 608.).
sěparatim, odděleně, zvlá|t&_
ě-numeráre, vypočísti. 1600 senex, senis, m., stařec.
malier, eris, f., Žena. — (Byly tedy dva seznamy, jeden zbraně schopných, druhý boje neschopných.)
1 summa, ae, f., úhrn, součet; quarum omnium rationum summa, a součet všech těch výpočtů = a úhrnný součet" všeKoT"' "
caput; capitum, (přelož:) podle počtu hlav.
summa (podmět) erat capitum: Helve-tlčrum míliům duceňtôrum sexägintä triům (263.000), Tulmgôruín míliům trígintä sex (36.000), Latobrigôrum quattuordecim míliům (14.000), Rau-racorum (295.) vígintí triům míliům (23.000), Bôiôrum trígintä duôrum míliům (32.000), ex his (= mezi nimi), qui arma ferre possent (~ zbraně schopných, k boji způsobilých) ad (= circiter) milia nônägintä duo (92.000).
summa (praedik.) omnium fuerunt ad 1605 (= cir citer) mília (podmět) tre-centa duodéseptuägintä, součet všech byl = všech bylo asi (okolo) tři sta šedesát osm ti sic.
domům red-eô, Ire, ii, itum, domů, do domova, do vlasti se vrátiti.
census, ií, m,, [cěnseo], odhad; sčítání; cěnsum haběre, konali sčítání; censu habitô (ábl. absot.), ut Caesar imperä-verat, po. vykonaném sčítáni, jak (je) Caesář (byl)" hařídíf = po sčítání nařízeném Caesarem.
eorum numerus repertus est míliům centům et decem, počet těch byl shledán — těch bylo napočteno sto deset tisíc. — (gen. qualiL)
Výpravy účastnilo se celkem 368.000 hlav, v kterémž počtu bylo mužů k boji způsobilých (bojovníků) 92.000. Domů se vracelo 110.000 lidí, i zahynulo na výpravě a v bojích s Římany přes 250.000 lidí, čítaje v to ženy i děti.
Kap. 29.
tabula, ae, f., 1. prkno, deska; 2. psací deska; 3. (metonym. vše, co jest napsáno:) zápis, listina, s e z n a m.
reperire, (983.), (1051.).
Httera, ae, f,, písme, písmeno; plur,: písmena, písmo. — (1478.1) — (Gal-lové  přijali  řecké  písmo z
Massilie.    Záznamy ovšem
byly v jazyku ketském.) côn-ficere, (169., 699.), zhotovovati; 1590
(zde:) sepsati, napsali, re-ferre aliquid ad aliquem, donósti
něco někomu; relätae (doplň:) sunt.
— (1392.)
Kap. 30.
5t'
i
k
Kap. 30. — 54.
Válka s Germany a Ariovistem.
Obsah.
ap. 30.—32. — Náčelníci obcí skoro celé Gallie sejdou se k Caesarovi, aby mu blahopřáli a aby dosáhli svoleni Caesarova ke konaní sjezdu celé Gallie. Při tom si stěžují na Ariovista, krále germánského, který se usadil v území Sekvanů a obsadil nejlepší třetinu země sekvanské, a na jeho útisky. Když Diviciakus, haedujský V velmož, pronášel tuto stížnost, ze všech jediní Sekvanové mlčeli a nepřisvědčovali. f'        Příčina toho.
c ■
i^Kůp. 33.—36. — Caesar se pokusí navázati jednáni s Ariovistem. Ariovistus odmítne podmínky Caesarovy. .
i ap. 37.—38. — Nové stížnosti Haoduů a Treverů. Caesar táhne obsadit město Vesontio. w      Obsadiv město, rozloží zde posádku.
? "ap. 39.—41. — V Caesarove vojsku nastal veliký strach před Germány. Když to Caesar '!■       zpozoroval, zaplaší všechny obavy, promluviv k vojínům. Caesar vytáhne proti Ariovistovi a přiblíží se k jeho vojsku na vzdálenost asi 357a km.
. Kap. 42.—46. — Vyjednávání a rozmluva Caesarova s Ariovistem. Vyjednávání přerušeno bylo Ariovistovými jezdci, kteří útočili za jednání na římské vojsko.
~.ap. 47. — Ariovistus přeje si druhé rozmluvy s Caesarem. Caesar pošle dva vyslance, Gaja Valeria Procilla a Marka Metia k Ariovistovi, jež vsak Ariovistus uvrhne do vazby.
ap. 48.—50. — Menší jízdecké půtky. Caesar zvolí místo pro tábor ve vzdálenosti asi 000 m od ležení germánského. Opevniv tento menší tábor, zanechá v něm dvě legie a část pomocných vojsk, ostatní čtyři legie odvede do většího tábora. Druhého dne od poledne do večera marně se Ariovistovo vojsko pokoušelo dobyti menšího tábora. Proč Ariovislus nesvedl rozhodné bitvy?
Kap. 51.—53. — Hlavní boj, k němuž Caesar Germány donutil. Porážka Ariovistova a jeho útěk. Germánové, pronásledovaní římským vojskem, prchají k Rýnu, jejž se pokusí přeplavali. Zachránění Gaja Valeria Procilla a Marka Metia.
Kap. 54, — Svebové, kteří právě přišli k Rýnu, uslyševše o porážce Ariovistově, počali se vraceti zpět do svých sídel. Caesar, skončiv dvě války v jednom roce, odvede vojsko do zimního tábora do Sekvanska, velitelem zimního tábora jmenuje Labie-na, a sám se odebere do Gallie Předalpské, aby zde konal soudy.
První kniha líčí událostí prvního roku války s Gally, totiž r. 698 a, u. e. = r. 58 yi, Kr., kteréhož roku konsuly byli Lucius Kalpurnius Piso a Aulus Gabinius.
bellum cönficere, (48.); bellô Helveti-örum cönfectö, (abl. absol.), po skončení války helvetské, s Helvety; (srv. bellum Helvétiôrum, XIII. 2. bellum Cassiänum; XLIV. 9.).
1610 tôtus, (1163.); feré, (54., 643.); Ičgä-tus, (583.); prínceps, (394., 676., 704., 1110.); conveniô, (361., 422., 440., 1500.).
grätulärl, blahopíáti, přáli štěstí; priri-cipěs convenemnt grätulätum (šupinám), náčelníci se sešli blahopřát (jemu), aby (mu) blahopřáli.
Nepřímá řeč v paragr. 2. a 3. závisí na slovese dixěrunt, jež si dlužno ze souvislosti doplnit i. — Sestav 1 (Legáti dixěrunt) |j face. c. inf.:) sěsě (—lögätÖs) intellegere I) (acc. c. inf. závislý na intellegére:) tarnen eain rem acci-disse nön minus ex üsü terrae Gal-liae quam (ex üsü) populi Romani U (véla připouštěci:) tametsí (Caesar) pro veteribus Helvětiorum iuiii-riis populi Römäni repetisset poenäs bellö ab his (— Helvetii s) || (veta důvod.:) proptereä quod Helvetií reli-quissent (coni. obi., přelož indik.!) domôs suäs flôrentissimis rébus eô cönsiiio, II (věta účel.:) uti (=ut) ín ferrent bellum tôti (dat. sg.) Galliae
. et potírentur imperiö et děligerent
(e u m, t ä lem) locum domicüiö ex mägnä côpiä (locôrum per tôtam Gal-liam), I) (věta vztaž.:) quem (předmět) iüdicävissent [zást, konj. za fut. IL, přelož: uznají, (529JJ ex omni Gai-liä (akus. doplňk.:) opportünissimum ac früctuösissimum || (pokrač. vety účel., závisí na eô consiliô:) et (ut)
i haběrent reliquäs  civitätes (akus
předm.) stipendiäriäs (akus. doplňk.)
'        intel-legere, (958.), věděli.
tametsí, (spojím připouslécí, s i n d i k.), [ f tarnen, etsíj, a č, ačkoli.
re-petô, ere, wi, (ú), Itum, 1. zpět žá-dati; 2. opět se domáhali; 3. poža-dovati zadostiučinění; poenäs repe-tere ab aliquô, bráti pokutu od někoho = (po)trestati někoho; tametsí ab his poenäs bellô repetisset (coni. obi.), ačkoliv tyto, je válkou ztrestal; obsiděs repetere, zpět žádati, zpět požadovali rukojmí, vetus, (jednovůch.), gen. -eris, abl. 1615 -ere, pl. neutr, -éra, gen. -erum, compar. vetustior, superl. veter-rimus, starý, dávný; (== odedávna posud trvající, letitý, vetchý);  (opak:  recěns); (antiquus, starý, starodávný, co bývalo a již není, někdejší, bývalý; opak: novus).
inlurta, (s gen. po dm. 519), (s gen. předmět., 1178.); prô Helvětiorum (gen. podnietný) initlrits popud Romani (gen. předmětní)), za křivdy Helvetiu učiněné, způsobené (= Helvety učiněné) národu římskému; za křivdy, jež Helvetiové učinili, způsobili národu římskému, jichž se dopustili na národu římském; (kdo ukřivdil? komu ukřivdili?); (pozoruj různé postavení genitivůl).
eam rem = id.
accidit, (1043,); ex usů alicuius accidit, stává se ku prospěchu, na prospěch něčí; alicui accidit male, pěius, někomu se vede špatně, hůře. usus, us, m., [utor],  t. užívání; 2.
prospěch, užitek, terra Gallia = Gallia. 1620
non minus — quam, neméně — než^ právě tak velice — jako.
consilium, (1220.); eô cônsilio, ut..., s tím úmyslem, aby...
flôreô", ěre, uT, kvésti; býtt v květu, v rozkvětu; flôrentissimis rěbus, [— cum (concessivum) rěs (plar,, = obec, stát) maxime florěrentj,
80
ač jejich obec, stát velmi utěšeně | kvetl(a), ač byl(a) ve velikém rozkvětu; (volněji:) při velikém rozkvětu své obce, svého státu; ač se jim výborně vedlo.
domus, äs,f., 1. dům, obydlí, příbytek; 2. (sgnekd.:) domov, v tasí; (akus, pl. domds); (316., 1142., 1606.). 125 allcm bellům Tnferre, (48., 134.). impérium — (zde:) príncipätus, (192.); imperiô (abl.) potirí, zmocní ti se vrchního vedení, náčelnictví, nadvlády, domicilřum, u, n., obydli, příbytek', sídlo; děligere (176.) locum domicilid (dal. účel), vybrali (si), zvoliti (si) místo za obydlí, za sídlo, ex mägnä côpiä (103., 165.) t.j. (locó-rum per tótam Cfalliam], z velikého množství (míst po celé Galii i); (= majíce mnoho míst na vybranou).
omnís Oallla, (11.). ':' "30 opportiinus, 3., vhodný, příhodný.
fríictuósus, 3., (fmctusj, (nesoucí užitek), výnosný, úrodný.
iudicäre (631.) locum (akus. predmet.) opportutium (akus. doplňh.), uznati místo za příhodné; iudicä(vi)ssent, ,        viz výše při sestavení!
stTpendiárlus, 3., [stipendium; stips = malý peníz;/«ncfere= vážiti, platiti], poplatný.
habeo (536.) cívitatěs (akus. předmět.) stipendiäriäs (akus. doplňh.), mám obce poplatnými, poddanými; (= mám nadvládu nad obcemi). 1*35 petere aliquid ab aliquô, (1168.); pe-tiěrunt, (přelož zde;) k tomu připojili prosbu;petere sěděs, vyhledati ' si sídla, vlast, (1.31.14.). — Sestav: peliérunt || ut sibi (= leg a tis) licě-ret 1. indícere concilium tótíus Qal-liae in diem certam et 2. facere id voluntgte Caesaris; [dixerunt] || sěsě (— légätôs totius ferě Galií a e) haběre quäsdam rěs || (veta vzlaz.) quäs petere ab eô vellent
(com. óbh, přelož: chtějí) ex com-múní consensu.
Hcet aíicuT, (407.), někomu jest dovoleno, lze; někdo smí; ut sibi (= Helvetiís) licěret, aby jim bylo dovoleno, lze; aby směli, in-dícô, ere, dixi, dictum, oznámiti, ohlásili; concilium (973.) indícere, sněm ohlásili, opověděli.
dies čerta, (240., 360.), určitý den, termin.
aliquid facere voluntáte alicuius, uči-
niti něco se svolením někoho, quídam, quaedam, quoddam, jakýsi ;1640 sěsě haběre quäsdam rěs, quäs ab eô petere vellent, že mají jakési věci (leccos), jež (co) chtějí od něho žá-dati, za něž (zač) ho chtějí žádati, prošiti.
consensus, us, m,, fcôn-sentire/, souhlas, souhlasné snesení.
consilium, (301., 670.), úrada, usnesení.
communis, e, společný; ex communí consensu, podle společného (u)sne-sení; po společném snesení, dohodnutí; communí r.ônsiliÔ, společnou úradou, podle společné úřady, per-mitto, ere, misi, missum, 1. přepustili, přenechali, nechati na vůli; j   2, připuBtili, dovolili, povolí ti; earě permissä (abl. absol), když (jim) to bylo povoleno.
diem conciliô (dat. účel.) constituere,1645 ustanoviti den sněmu; (152., 457., 709.).
Sestav! iůre iůrando inter sě sanxě-runt (ve slovese sancíre Ihvf zde pojem zákazu) \\ ně quis ěnúntiaret nisi u. !) quibus mandátům esset (coni. obl., přelož indik.l) communí cónsilió. sanció, Ire, sanxi, sanctum, (věc učiniti svatou, nedotknutelnou), posvětiti; iůre iurandô (215.) inter sě (20.) sancíre, vespolek se zavázali přísahou, ěniintiare, (226., 955.); ně quis — nisi, (1258.); ně quis ěnutiaret, nisi qui-
bus ..., aby nikdo neprozrazoval (doplň si předmět :tohous nesení, učiněného na sněmu) leč ti, jimž...; aby jen ti prozradili (usnesení), jimž...
mandäre, [manům dare, dá ti do rukou], svěřili, uložili quibus mandátům sset, jimž to bylo [bude] svěřeno, uloženo.
Kap. 31.
concilium dímittere, (973., 974.); eô conciliô dímissô, (abl. absol), když ten sněm byl rozpuštěn, po rozpuštění toho sněmu. 1(550 Idem = iidem; (plur.).
quT ante fuerant (někteří doplňují ad Caesarem); (přelož:) jako dříve, jako předtím; ante, (187.). revert), (428., 459.); petere, (1635.); fičet, (1636.); sěcrětč, (982.); sibi = principibus cívilätum. agere, (XIII. 3.), činiti, konali; jednali, rokovati, pojed nati; dě suä omnium-que salute (1524.) agere cum eô (= Caesarea pojednati sním o blahu svém vlastním (osobním) a všech (ř. j. celého národa), o záchraně, o spáse .. , impeträre aliquid, (499., 513.), dosíci něčeho; eä rě impeträtä, (abl. absol.), došedše, dosáhnuvše toho = obdrževše dovolení. 1655 flěns, (15C4.); sě ad peděs prôicere, (1501.).
Sestaví se ad peděs proiěeěrunt(efo/)/«.9 et dixerunt || (acc. c, inf.) sě nön minus contendere et laböräre id || ně ea (nomin.) (enüntiärentur), || quae.| (alms.) dixissent (zástup, honj. zá fut. IL), Ii quam || uti (= ut) impe-Irärent ea (akus.), || quae (akus.) vellent, II propterea" quod viděrent (coni. obl.) II (acc. c. inf.) sě (~ principe s) ventüros esse in sunimum cru-eiätum, !| si (id) enuniiälum esset (honj. zástup, za fut. Ii., 529.).
nön minus — quam, (1621,).
laböräre, pracovati, namáhali se, usilo-vati, snažili se, přičiňovati se; contendere, (55.), usilovati; id conten-
dere et labôräre, o to usilovati a pracovati, snažili so = o lo všemožně usilovati; (hendiadgoin,112l.,1148.); sě = principěs civitätum.
ea, quae dixissent — (zde:) to, co řeknou = jejich výpovědi; ea, quae vellent = (zde:) to, co chtějí — jejich tužby, jejich přáni.
cruciätus, Cis, m., fcrnciäre, cruxj, mučení, muka, útrapa; in sutnmum (986.) cruciätiim veniô, jdu vstříc ncjliroznějším mukám, propadám nei-hroznějšim mukám; proptereä quod, siěnuntiálum esset, summum in cru-ciätum sě ventiirôs (esse) viděrent, protože vidí, vědí, že půjdou vstříc, propadnou nejhroznějším mukám, bude-li to vyzrazeno. — Přímo: ve-niěmus in summum eruciä-tum, si (id) ěnuntiálum erit.
pro (o zastupováni) aliquô loquí, mlu- 1660 viti místo, za, jménem někoho.
DTvíciäcus Haeduus, (190.).
Řeč nepřímá v parngr. 3.—-16. — Diviciakus, který byl princeps lěga-tiónis, promlouvá nejprve o roztržce Gallů (3.—5.), o poměrech u Haeduů (6.-9.), o ještě horších poměrech u Sekvanů (10.—11.), o moci a kruté vládě Ariovistově (12.—13.), a konečně o naději Gallů v pomoc římskou. — Jest zcela možné, že vše to, co zde Diviciakus povídá, Caesar již předtím důvěrně zvěděl od Divi-ciaka neb některého velmože, Římanům nakloněného, a že tato scéna byla smluvena.
factiô, ônis, f., strana (politická); Oalliae (přelož volně:) v Gallii.
Přípravy k Caesarovi m «Pamitem o vílce gallské'. Knihu první. — 6 m.
Ír'-
82
alter, (1433.), jeden (ze dvou); druhý (z o b o u d v o u); alter — alter, jeden
— druhý; hamm (gen. part.) altera
— altera factió, z těchto jedna — druhá strana.
factlónis principátům teněre, (944.), stati v čele strany, iníti vedení strany.
— Přímo: Galliae totius facti-óněssuntduae; hárum [facti-ônum] alteríus [factiónis] principátům tenent Haedui, alteríus [factiónis principátům tenent] Arverni.
1865 Arverni, drum, m. Arvernové, jeden z nejmóciiějĚích kmenu v Galii i Keltské ; sídleli jihozáp. od Haeduů v krajině nyn. Auvergne; hlavním rně.slein jejich byla Oergovia.
tantopere, tak velice, tou měrou; tak tvrdošíjně.
potentätus, ús, m., fpoténs), moc, pan
stvi, nadvláda; (zde — p r í n c i p ä
tus totius Galliae). multôs annôs (1465.) inter sě (1646.)
dě aliquä rě contendere (55.), po
mnoho let vespolek o něco zápasit!;
(po smrti Celtillově; srv. kn.
VII. kap. 4, 1.). factum est, ut (nevlast. vtjsled. veta),
(127.), stalo se, že...; došlo ažk tomu,
že ...; Germänl, (9). .670 taercěs, ědis,mzda, plat, žold; mer
cěde (abl. instr.), za žold. arcesso, ere, tví, tlum, far—facesso, ar
— ad], obeslali, pfivolati; povolali
ii a pomoc.
přímo, s počátku, zprvu, nejprve, nejdříve.
Rhěnum tränsíre, (307., 455., 518,, 635 , 651.); seslav: circiter quinde-cim mília hórum (t. j. Germáno-ru m); (infinitiv ve vazbách atíc. c, inf. esse, lenére, factum esse, tränsisse, träductôs esse, esse, con-tendisse atd. přelož indikativem ae slovcem 3prý*\).
posteäquam = posttjuam, (spojka čas. s ind. perf.), když, jakmile.
agrí, (1566.). 167S cultus, ús, m., (31.), pěstování, vzdělávání (půdy); způsob života, copiae, arům, f., (zde:) blahobyt, fěrus, 3., divoký, surový, nevzdělaný, barbarus, 3., a) cizozemský; b) (duševně) nevzdělaný, hrubý; c) (mravně) hrubý, surový; (zde o Germánoch).
ad-aniäre, zamilovali si, oblíbili si; 1680 adamässent, (coni. obl., přelož in-dik.; v řeči přímé adamavěreint). träducere, (577., 641.); trňducor, jsem převáděn, přepravován ~ přepravuji se, přecházím, plurěs träductí sunt, ještě více jich ho přepravilo, přešlo; (srv. 210., 404., 313., 838., 1085., 1167., 1286., a j.); mäior multiiůdo Qermänômm Rhěnum träduciiur, ještě větší množství Germánů (ještě více Germánů) přes Rýn jest přepravováno, přechází; träductôs (doplň:) esse (inf. perf. pass.). ad (aduerb.) centům et vigintí míliům, ke sto dvaceti tisícům; asi sto dvacet tisíc; (srv. XV. 1., V. 2., IV. 2., XXIX. 2, 3.).
nunc esse numerům ..., (nyní že jest počet... =) nyní prý jich jest... semel, jednou; iterum, po druhé, opět; 168S semel atque iterum, opět a opět, opětovně, několikráte.
cliěns, (247.), svěřenec, chránenec; plur. chránenci, (poddaní, poddané obce); (mnohé obce dávaly se v ochranu mocnějších kmenů, a tak se stávaly jejich chránenci, poddaní/mi). armís con-tendere, (55., 735.),"pouštěli se v boj, podsíupovati, aváděti boj. caiamitáíem ac-cipere, (674., 742., 1547.), utrpěli pohromu.
peílere, (413,, 562.); pulsi, byvše zahnáni, poraženi.
nôbilitäs, (98.), šlechta; (nóbilěs jsou 1690 ti z rytířstva, equitěs, kteří vynikají   rodem neb bohat-
8S
stvím neb mocí).~Líčení ztrát
/~r Haeduů jest silně přehnáno, senátus; CaeBarzove tak římským názvem gallskou instituci státní, k t eTä'slTirsTro^ž~s abrem své moci i svou činností podobala římskému senátu, equitätus, äs, m., jízda; rytířstvo; (kn.
VI. 13, 1—3.; VI. 15, t.—2.). qnibus proeliís, (rel. spoj.), — et iís
proeliis; iís igilur proeliís. frängo, ere, frěgi, fräctum, lámati, zlomili ; zeslabili. —Sestav: fräctôs(eós), qui... potuissent, coáclěs esse, (přelož:) že (prý) byvše zeslabeni ti, kteří (přece)... mohli, dotiKconi byli, 1695 hospitium, ii, »., pohostinství, pohostinné právo, viřtute (HO., 717.) plurimum posse
(502., 1575,); ante, (1651.). Sestav! [DTvidäcus díxit] j| face. c inf.) eós, (— Haeduôs), qui... potuissent, coactós esse .., dare... et obstrin-gere ...; || (n a infinitivu obstrin gere závisí acc. c.  inf.:) sěsě (= Haeduós) neque repetiturôs esse neque implôrätúrôs esse neque recú-sälurôs esse || (na in f. recusäturôs esse závisí:) quóminus ... essent. nôbilissimôs  (akus. předmět.) dare obsiděs (akus. doplňk.), nepřednějsí šlechtice dáli za  (jako) rukojmí (kn. VI. 12., 4.). ob-stringo, ere, strinxí, strictum, zavázali ; aliquem iúre iurandó obslrin-gere, někoho zavázali přísahou; (510., 215.); — (srv. kap. IX. 3.; XXX. 5.).
repetere obsiděs, (1614.). 1700 Im-plôräre, s pláčem volali; plačky prosili; (aliquid ab aliquô), dovolávali se (něčeho u někoho), re-cusare, odmítnouti, odepříti; zdráhali se, vzpírati se, zpěčovati se; nôn reeusô, quóminus (neb quín) s konjunkt. nezdráhám se, nezpěčuji ' se s inf'.; nôn reeusô, quóminus sim,
l nezpěčuji se býti; eôs coactós esse
obstděs dare nôbilissimôs civitätis et iúre iurando civitálem obstringere sěsě neque repetiturôs esse obsiděs neque auxilium ä populo Romano implôrätúrôs (esse) neque recusäturôs (esse), quóminus ěssent, že ti byli (li prý byli) donuceni dáli nej-přednější šlechtice (z) obce za (jako) rukojmí a (svou) obec zavázali přísahou, že nebudou ani rukojmí požadovali zpět ani se dovolávali pomoci u národa římského ani se apě-čovati býti. perpettto, nepřetržitě, státe, ustavičně, dielo, ónis, f., panství, poddanství, područí; sub diciône, v područí; snb dicióne atqnc imperiô, (hendiadyoin), v područí n moci, nadvládě — v bezpodmínečném, úplném područí. — (1657.)
Sestav I [Diviciäcus dixit] [( (acc. c. inf.) sě (= Díviciäcum) esse ímum . . . qui... non potuerit i( ut iúräret aut d are t.
sě esse únum, qui non potuerit, že
on jest jediný, který nemohl — že on jediný nemohl, addúcere, (149.); adduci nôn possum ut 1700 ~ nemohu se dáti pohnouti, nemohu se dáti příměti (k tomu), abych ... iuräre, přisahali, složiti přísahu, aut, nebo; liberôs dare obsiděs, dáti (švé) děti za (jako) rukojmí; (1697.). ob earn rem, proto; (538,). Sestav! [Diviciäcus dixit] j| face. c. inf.) sě (~ Díviciäcum) profúgisse ex cí-viläte et věnisse Rômam postulátům (supinum) auxilium j) (věta důvod.) quod sčlus teněrětur neque... neque ...
pro-fugiô, ere, fúgi, utíkati, uléci, prchnouti.
pOstuläre, žádali, požadovali, vyžado- 1710 vati; veniô Rômam auxilium postulátům, přicházím do Říma žádat za pomoc; ad senátům = ad senátům populi Romani, (185.); (srv. kap. XI. 2.1).
84
85
if
solus, ŕe/ieô, (1159., 1235.); ali-
quä re teneor, jsem něčím poután, vázán; quod nön teněrětur, protože nebyl vázán; (coni. obl.). victor, ôrís, m., vílěz; (v platnosti přívlastku :) vítězný; victus, [vincerej, přemožený, poražený, accidit, (1618.).
Ariovistus, ľ, ra., Ariovistus, náčelník (král) germánského kmene Suevů; byv povolán od Sekvanů proti Hae-duům, převedl své vojsko přes Rýn, 'zvítězil nad Gally u Magetobrigy a usadil se trvale v jejich území (v dnei-' ním Alsaskú); od senátu římského byl r. 59 př. Kr. vyznamenán titulem krále. Caesar pustil se e ním r. 58 př. Kr. do války a porazil ho u Ve-sontiona; (viz obsah I. knihy kap. 29 a násl.). Ariovistus zachránil se za Rýn. V páté knize (V. 29, 3) mluví Caesar o něm již jako o mrtvém.
Í71G in finibus (1574.) eörum (= Sěquauo-rum).
con-sídere, (1202.), usadili se, usídlili se. tertía pars agrí SequanT, třetina území
sekvanského; (srv. quarta pars, XII.
2.!); altera pars terlia, druhá třetina. (ager), qui esset optimus totlus Gal-
liae, (území), které bylo, jest nej-
lepší z celé Gallie; esset (coni. obl).
oc-cupäre, (186., 1246.), obsadili, zmocnili se, vzíti v držení; proptereäquod occupävisset et ittběret (coni. obl), protože obsadil a nařizuje. 1720 dě-cědo, ere,cesst, cessum, odcházeti, vzdalovat! se; decedere (děfinibus), odejiti (z území), opustili, vyklidili (území); iubeö Sěquanňs decedere, poroučím Sekvanůin odejiti, opustili; poroučím, oby Sakvanové odešli, opustili. — Sestav: proptereä quod (Ariovistus) nunc iuběret \\ (acc.c. inf.) Sěqnanos decedere dě altera parte terlia.
paucTs měnsibus ante, (835., 1056.; 294.; 1057.), před několika měsíci;
paucis anriis, v několika (málo) letech, za několik (málo) let. Z Harudes, um, m., Ha rudové, germánský kmen, který přišel z krajin 1730 při dolním Labi a moři Baltickém. — Z toho, co Caesar poznamenává v kap. XXXVII. 2, vysvítá, že Ha-rudové, pro něž sídla  zde teprve r: jsou vyžadována,  hned brzo poté činí vpády do území Haeduů. I jest nutno soudili, že se Harudové usadili v krajině (poblíže Saôny), za niž požádali  Ariovista   již dříve, než ;, Sekvanové přivolili k vyklizení druhé i; třetiny svého území, a že hned potom překročili Saônu a vpadli do území Haeduů. (Meusel.)
vlgintí quattuor mília hominum, na í!
tomto   výraze   závisí genii.
Harudum = ex Harudibus; hominum ,\
nenáleží ke gen. Harudum; ad '.\
eum ~ ad  Ariovistum; proptereä ';!
quod věnissent (coni. obl.), protože .!
přišli. \\ Sědés, Í5, f., fseděrej, sídlo; domov, bydliště; locns acsěděs (hendiadgoin),
(místo a sídlo =) místo k usídlení, 4
bydliště; qttibus... parärentur(uěla -t!
rel. účel.), aby jim bylo připraveno. i
opatřeno; (jimž musí býli připraveno, 4
opatřeno). j
(Dwiciäcus díxit) futurum esse, uti 172& 1 omněs pellerentur et Oermani tränslrent, (Diviciakus pravil,) že n všichni budou vyhnáni a že přejdou; futurum esse, ut s coni. praes. neb imperf., opis inf. fut. act. i passiv.); (díxit omněs pulsům TrT et Oermänôs transituros esse) ; (omněs t. j. Galií, ne pouze SěquanT),
con-ferre, (886.), srovnávati; agrum Gallicum non esse conferendnm cum agro Germänôrum, že půda gallska nesmí se srovnávati s germánskou; půdu gallskou nelze prý srovnávali s germánskou.
víctus, ús, m., [vlverej, živobytí, žiti, život.
■ttas
com-paráre, (154.. 358., 1006)., přirov-l návati.
hic, haec, hóc, tento; lenlo zde; zdejší.
lile, ilta, illud, onen; onen tam; tamější.
cotisuétudo, inis, F., zvyk, obyčej; obvyklý způsob života, živobylí.
hanc consuětiidineni victus comparan-dam esse cum illá (consuětudine víctus), nesmí se, nelze prý přirovná-vati zdejší (= gallský) způsob živobytí s tamějším (— germánským).
Od paragr. 12. do 16. kladeny jsou v závislých větách konjunktivy, jež se kladou po čase hlavním, t. j. konj. praes. a perf., protože Diviciakus mluví o přítomných poměrech.
ut semel, (čas., s ind. perf.), jakmile jednou; vícerit[vincerej, coni. obl., přímo: incit.
proelio, bitvou, v bitvě, (abl. instr.); (v následující vztažné větě „proeliiim" v překladu vypusťl); srv. kap. VI. 1. itinera, quibus itiueribus; VI. 4. diem, quá diě).
Magetobriga, ae, ť., Magetobiiga, keltské město v území Sekvanů. (Boj sveden byl asi r. 60.)
superbě et crudeliter, (hrdě), zpupně a krutě.
Sestav! (Diviciacus dicit) (| Ariovistum superbě et crudeliter impeiare |] (Ariovistum) poscere líberós (akus. předmět.) nobilissimi cúiusque obsiděs (akus. doplňk.) et ědere omnia ex-empla cruciálúsquc in eós || si qua rěs ... facta sit (coni. obl. přelož indik.t).
Ariovistum imp eráre, (382., 423.), Ariovistus prý vládne.
nobitissimus quisque, pravě nejpřed-nějši mužové, právě nejpřednější šlechtici; (Koř. 333,2. b; Hrb. 469, 4, b.).
poscere, (1512.); líberós obsiděs poscere, žádati děti za (jako) rukojmí; Ariovistum poscere, Ariovistus prý žádá.
exemplum, i", n., příklad; odstrašující 1740
příklad, výstraha, trest, cruciätus, (1659.)
ě-do, ere, didf, ditum, vydávali; způsobili, vykonati, provésti; omnia ex-empta crnciätusque in aliquem ědere, všemi možnými tresty a útrapami (mukami) někoho trýzniti, trestali, síqua (1012.) rěs non facta sit = ne-
slalo-li se něco. nutus, us, m., [nuerej, pokynutí, pokyn, rozkaz; ad nutum aut ad voluntátein ěius, na jeho pokyn, rozkaz nebo po jeho vůli, přání; (1160.). hominem esse barbarům [doplň: eum], 1745 že on jest člověk, že jest to člověk surový; (1679.). Iracundus, 3., k hněvu náchylný, po-
pudlivý, prchlivý, temeräräus, 3., nerozvážný, vášnivý, vrtkavý.
ěius impéria, jeho pánovitost; (XVII. 3.); (plurál o řadě jednotlivých projevů impéria). alíquid non  potest sustiněrl, něco nemůže se snésti, něco není snesitelné; (1318., 1426., 1432.) in mě est auxilium, u mne jest pomoc. 1750 nisi quid auxilií (Koř. 259., Hrb. 333.) sit in Caesare, není-li nějaká pomoc, nějaké pomoci u Caesara. Gallís idem est faciendum, Galium jest totéž učinili; Gallové musí učinili totéž; (opisné časování trpné); fěcerint, (coni. obl., přelož indikJ). é-migräre, vystěhovati se; věta ut ěmigrent, petant, experiantur vysvětluje předcházející idem; přelož: aby totiž se vystěhovali, vyhledali si a zkusili; (volněji:) totiž vystěhovali se, vyhledali si a zkusiti; domô, (1595.); petere, (1635.). domicilium, (1627.), domov, obydli, sědés, (1724.), (zde~=) vlast. 1755 remotus,  3.,  fre-mověrej, vzdálený; remôius ab aliquä rě, vzdálený od něčeho; daleko od něčeho.
oř
tf' fortunám (622.) ex-perior, iri, perlas sum, osudu zkonieti, zkusili, (jiti vstříc).
' accidit, (1043., 1157,); quaecumqae [fortuna/ accidat (coni. obl.), ať se stane, af bude (osud) jakýkoliv; at je stihne jakýkoliv (osud); (Koř. 408, 2.).
haec si ěnuntiata (955.) sint, (zástup, konj. za indik. fut. II. řeči přímé), to bude-li vyzrazeno.
1760 non dubitäre, (doplň:) sě (t.j. Diviciá-cum); že (Diviciakus) nepochybuje; (aec. c. inf.); (946.).
supplicium (1099.) dě aliquo sumere
(426., 915.), popravu, trest smrti vy-konati na někom; popravili někoho; gravissimum (920.) supplicium sumere dě aliquo, nejkrutější trest smrti na někom vykoná ti, někoho co nejpřísněji, nejkrutěji potrestali; (místo očekávaného quín sumpturus sít jest quin šumat k označení, ze určité nastane, co se tu vyslovuje; přelož:) že vykoná, že potrestá.
Sestav! (Diviciäcus dicit] || (acc. c. inf.) Caesarem vel... vel... vel... posse děterrěre || ně.. . ttädúcätur j| (po-krač. vazby acc. c. inf.:) et [Caesarem] posse děfendere oraném Galliam ab iniuriä Ariovistí.
vel... vel... vel, buď — buď — buď; (trojí možné zakročeni Caesarovo).
auctôritäs, (150., 929.), vážnost, vliv; [spoj: auctôritäte suä atque exercitús (gen.)].
recěns, entis, čerstvý, nový, nedávný; (zde:) nedávno dobytý; (1615.).
nómen, (zde:) slavné jméno; (o pře- 1766 klade přidej: „již"); (743.). t
děterreo, (937); Caesarem děterrěre posse, ne ..., že Caesar může zabrá-niti, zamezili, aby ne ...; (děterrěre bez předmětu zde = impedire).
Rhěnum träducor, (1681., 1682.).
děfendere, (580.); Calliam děfendere ab iniuriä Ariovisli, hájili, chrániti, bránili Gallie od bezpráví, příkoří Ariovistova; (1616.).
Kap. 32.
oratio, önis, f., řeč, mluva; řeč (složená podle pravidel řečnických); örätiönem habere, řeč initi, prones ti; häc örätiöne ab Diviciäcö habitä, (abl. absol), když tato řeč od Diviciaka byla pronesena; po té řeči Diviciakově; když Diviciakus domluvil.
1770 adesse, (888.); omněs, qui aderant, všichni přítomní; (srv. 44., 386,, 1518., 1567., 1658.),
fletus, üs, m. [1504.], pláč, nářek;
magno fletü, s velikým, hlasitým
pláčem, nářkem, petere, (1640.).
animadveríere, (1083., 1316.), zpozorovat!; (perf).
Sestav! CaeBar animadvertit || (acc. c. Inf.)  ünös Sěquanos  íacere nihil
eärum verum |j quäs cěteri facerent < (= činili, coni. obl.) || (acc. c. inf.) 1 sed [Sěquanos] intuěri tristes (doplněk) terrum capite děmisso.
onus ex omnibus, jediný ze všech; (ze všech jedině). J
nihil eärum rerutn, qaäs ..(nic z těch 1776 věcí, které =) nic takového, co ... l
trístis, e, smutný; (doplňk.:) smutně, truchlivě.
in-tueor, ěrt, hleděli, pohlíželi; terrain \ intuěri, hleděti, pohlížeti na (k) zemi. '
dě-mitto, ere, misí, missum, spouštět*, sesílati; sklopití; capite děmisso, se sklopenou hlavou.
Sestav) mirátus quaesiit (= quacsívil) ex ipsis (== Sěquanis) j| quae esset (= jest) causa ěius rei (věta nepř. táz.).
quaerere ex, ab aliquö, (976.), tázati se někoho; quaesiit ex ipsis, otázal se jich samých. 1780 miräri, divili se; miräins, podiviv se, udiveně.
rěs, (zde =) chování, počínání (si).
quae est causa ěius rei, co jest příčinou loho chování; (shoda opačná; Koř. 216.; Hrb. 289.).
responděre, (424), infin. hisfor., = odpovídali; (responděbant).
tnstitia, ne, f., zachnmřenosl, zasmu-šilost, skličenost, 1785 tacitus, ;í., smlčený; tichý; (zde:) mlčky.
peř-maneo, ěre, inänsi, mänsürus, zů-stávati, setivati, vytrvali; permaněre, (inf. histor.), setrvávati; (862., 884., 885.).
ab his = ä Sěquanis.
saeplus, (486.); omninö, (312., 1521.).
öllus, (401., 461.);  neque Hilus = a žádný; neque üllam vöcem, a žádné slovo = a ani slovo, slovíčko. 1790 vöx, vöcis, f., hlas; slovo.
ex-primö, ere, pressi, pressum, vytla-čiti, vymačkat!; vynutiti, dostati; (o překlade doplň: z nich).
idem, týž; (přelož zde:) zase.
Sestav! respondit jj (acc. c. inf.) fortunám Sěquanorum esse höc miseri-órem et graviôrem quam (fortunám) reliquöruin || (v. důvod.) quod [protože jednak] soli... anderen t (=se neodvažují, coni. obl.) et (= jednak) horrěrcnt (= se děsí, coni. obl.) erii-dělilňtem absentis Ariovistí |[ velut si coram abesset i| quod facultas fugae tarnen darětur (= se naskýtá, coni. obl.) |j Sěquanis věro omněs crueiätüs j perferendí essent (= jest přetrpěti,
coni. obl.).
hoc (abl.)... quod, tím (o to)... že ; (kap.- II., 3.).
fortuna, (1757.), osud; postavení. (795 miser, era, erum, bíduý, ubohý; smutný.
gravis, e, (1133., 1761.), krutý.
rellqui, (51., 995.).
solus, (977.); soli t.j. Sěqnaní.
ně — quldem, ani; (875.).
oceultum, ř, n., [oc-cnlerei, skrytost; in 1800 occultö, skrytě, potají.      , „u,
queror, (921., 1188.).
Implöräre, (1700.),
auděre, (1001), odvažovali se.
ab-esse, (34., 1293.); absěns.entis, nepřítomný; absentis (—etsT abesset), (přelož:) ač jest nepřítomen.
crúdělitas, ütis, f., ukrutnost, krutost. 180S
velut si, jako by.
coram, [co-ôram, ôs, oris/, tváří v tvář, pied očima, osobně; coram adsum, osobně jsem přítomen; velnt st coram adessef, jako by byl osobně přítomen, (jako by sám před nimi stál).
horreo, ěre, ui, (aliquid), děsili se (něčeho), báti se (něčeho), reliquls, Gallís.
tarnen = když už nic jiného, lož aspoň. 1810
facultas, (418.); facultas fugae (gen. předm.) dálin; možnost, příležitost k útěku jest poskytována, se naskýtá.
věro, však.
intra, (předl, s akus.), uvnitř, mezi;
intra fines, do území, recipere, (309., 612., 1586.), vzíti, při-
jmouti; qui recěpissent, (věta relat.
přič), kteří (— protože oni) přijali.
quorum oppida essent, (připoj k před- 1815 chozi větě spojkou „a"), a jichž města jsou.
potestäs, (908.); in potestäte alicüius esse, býti v něčí moci; ěras = Ariovistí.
crueiätus, (1659.).
per-ferre, (941.), snésti, vytrpěli, přetrpěti, přestáli; Sěquanis omněs crueiätüs perferendí stmt, Sekvanům všeliká muka jest přetrpěti; Seky^nové musí přetrpěti všeliká mu,ka;,,(srp. 1732., 1752.). ,.,„„
88 Kap. 33.
his rěbus côgnitls, (abl.absol.), zvěděv o tom; byv zpraven o těchto poměrech.
; 20 (GaUôrum animôs) verbís cônflrmäre, (Galium) dodati mysli slovy (řeci); (167., 212.); (1098., 1162.; arv. kap. I. 3. ad eff. animôs; XIX. 2. DTviciácT animum; XX. 4. Qalliae animt).
polliceor, (864.); sestav: et pollicitus est || (acc. c. inf.): eam rem futúram esse sibi (= Caesari) curae. cfira, ae, f,, péče, starost; rěs mihi est curae, mám, beru si věc na starost, "na péči; ea rěs, ta věc, to (t. j. ty poměry, ten stav); curae (dal. účelovú).
Sestavl(Doplň si:) [Caesardixit] || (acc. c. inf.:) sě (== Caesarem) haběre mägnam spem |) (acc. c. inf. závislý na výraze haběre spem:) Ariovistum — adductum et suô (= Caesaris) beneficio et (suä — Caesaris) aucíôri-täte — facturum esse finem iniúriis. spěš, (1045., 1353., 1524.); habeô spem,
mám nadějí, kojím se nadějí, benefícium, h, n., (509.), dobrodiní; přízeň, laskavost, úslužnost, (dobrá) služba. 1825 auctôrltäs, (150., 929., 1763.); adducô, (149., 213., 1705.). adductus et beneficio suô et auctôri-täte, (dav se pohnouti i jeho tísluž-ností, laskavostí i jeho vážností, postavením =) i vzhledem k jeho dobrým službám i k jeho vážnosti, postaveni; i vzhledem k dobrým službám od něho (= od Caesara) mu prokázaným í k jeho (— Caesarove) vážnosti, postavení. — (Caesar niže v kap. XXXV. 2. vykládá výraz „benefícium" ; za konsulátu Caesarova Ario-vislus byl vyznamenán titulem „krále a přítele národa římského".) finem facere alicuT rei, (iniurils), uči-niti konec něčemu, (křivdám, příko-
řím). — (1173., XX. 5.) (Při výraze
finem facere zdě jest dativ; obyčejně
bývá genitiv.) häc ôrätiône habitä, (1769.). concilium dimittere, (1649.). secundum, (předl, s akus.), vedle, podle 1830
(něčeho); secundum ea, vedle toho,
mimo to. rěs — důvody.
hortärí,   (1.121.),   vybízeli, nutkati;
[v překladu doplň si výraz: k úvaze), côgitäre, myslili, přemýšleti, uvažovali, suscipid, (178., 512., 919.).
quarě putáret j| (acc. c inf. praes. opis- 1835 něho časováni trpného:) earn rem sibi cogitandam et susctpiendam esse proč myslil, že mu jest, že musí o té věcí přemýšleli (uvažovati) a jí se ujmouti (uchopili) = proč podle jeho mínění jest mu o té věci uvažovali a jí se chopili.
in primTs, quod... (§ 3.:) autem ... (§ 5.:) autem ..., především protože .., pak (dále)... konečně ...
Sestaví quod (Caesar) viděbat jí (acc. c. inf.:) Haeduôs — appellátos saepe-numeró frátrěs consanguineósque — teněri in servitůte atque diciône Germänôrum !| et (quod Caesar) intol-legěbat || (acc.c. inf.:) eóruin (=— Hae-duórum) obsiděs esse apud Ariovistum ac Sěquanós.
appelläťi, 1. byvše nazváni; 2. nazvaní; 3. (ti,) kteří byli nazváni.
HaeduT_ (nom. podmětný) appellätT frätrčs cônsanguineTque (nom. do-plňk.), Hacduové nazvaní (byvše nazváni, kteří bylí nazváni) bratry a to rodnými; (spojku -que přelož: a to); (tento název Haeduům jakožto politickým spojenďim národa římského Římany udělený bylobzvláštěčestnu).
consangulneus, 3., krevný, pokrevný; (602.).
89
1840 saepenumero, častokráte, servitus, (596.).
diciô, ônis, f., (1703.), poručenstvi, moc, panství, poddanost, područí; servitus ' atque diciô, otrocké područí, poddanství; otrocká poroba; (hendiadyoin); 1 (kap. XXXI. 7.). — (1657., Í754.)
teněrT (in) aliquä rě, býti držen v něčem; býlí v něčem, býti svírán v něčem, něčím. |
Intellegere, (1187.). 1845 apud aliquem, u někoho; (zde:) v rukou někoho. i
quod (rei. spoj.)      et id, a to; a ten i slav. (
ín tantô imperiô, při veliké, světové moci; (tantus, 1526.).
arbitror id (předm.) turpissimuni (do- < pink.) mihi et reí publicae, poklá- i dám to (ten stav) za nejpotupněji! (— zíi nejvčlší hanbu) pro sebe a , pro obec; quod turpissimum esse sibi arbiiräbätur, domníval se pak, že ten stav jest nejpotupnější, nej-vělší hanbou pro něho. 1
Sestaví (Caesar) viděbat autem (=pak, dáte) || perlculósum esse populó Romano d Germänôs paulätim cónauě-scere Iránsíre Rhěnum (= že Germánovi zvykají si přecházeli, že pře-chdzivají, že přecházejí přes Rýn) et , mägnam inultitůdinem eórum venire in Galliani (—a že veliké jich množství přichází do Oallie).
periculôsus, 3., nebezpečný.
1850 viděbat perlculósum esse populo Romano, viděl, že (jak) jest nebezpečno národu římskému, pro národ římský.
paulätim, pomalu, ponenáhlu.
consuěsco, (815.).
neque = el nón; (zápor o češtině dej do věty vedlejší!); (kap. VIL, 4. a 5.)
Sestaví et exístiinäbat || (acc. c. inf.) hominěs ... sibi nón temperatúrôs esse || quin in provinciám exirent atque inde in Ilaliam contenderent ||
cum omuem Galliani occupävisseut || ut... fěcissent H praesertim cum... dívideret.
fěrus, (1678.); barbarus, (1745.); (kap. XXXI. 5.).
temperäre, mírnili, krotiti, držeti na 1855 uzdě;   mihi   non  tempero, quin
(s konj. jako ve větách účel.), nezdržuji se, abych ne ... — (417.)
ex-íre (664., 1595.) in provinciám, vyjiti, vytáhnouti, vtrhnouti do provincie, inde, (570.), odtud, contendere, (1222., 1534.). occupäre, (1719.); cum (temporale) oc-cupävissent (zástup, konj. za ind. fut. II. nezávisí.), až obsadí; (529.). omnis, (11.). 1BH0 ut, (870., 1255.); (zde s coni. nepř. závislosti, přelož indik. I) ut ante (187.) fěcissent, jako předlím (to) učinili— jako před tím; (nezávisle: ut fěcěruut).
Cimbrí, ôrnm, m., Cimbrové, germánský kmen, který přitáhl v 2. stol. před Kŕ. s Teutony od severu z Jut-ska a poplenil celou Gallii. I římská provincie a Itálie byly v nebezpečí. Byli však r. 101 před Kr. potřeni Gaiem Mariem u Vercell v horní Itálii.
TeutonT, ôrnm, (Teutones, um), m., Teu-tonové, starověký germánský kmen, usedlý původně při březích Severního moře. Kol r. 120 před Kr. zdvihli se ze své vlasti a potulovali se v krajích podél horního Dunaje a při moři mezi Gallií a Britannií. Ve střední Gallii spojili se s Cimbry a r. 105 podnikli útok na římskou provincii. U Arausiona (nyní Orange) došlo ke srážce s římským vojskem, jež bylo poraženo. Postup jejich do Itálie zastavil Grtius Marius, poraziv je u Aquae Sextiae r, 102 před Kr.
praesertim (916.) cum dívideret (konj. 1865 nepř. závisí), obzvláště když dělí, odděluje.
90
provincia nostra, (334.).
Rhodanus, (prelož zde ') jen Rhodanus. — (313., 1286.).:
quibus (rel. copul.) rébus (dat.), = et tis rébus, a tomu.
oc-currô, ere, crirrľ, carsum, alicut ret, 1. běžeti naproti, vstříc něčemu; 2. předejiti něco, zameziti něco. 370 putäbat |! iís rěbus occurrendum esse, mínil, za vhodné pokládal), že musí (jest mu) to předejiti, to zameziti.
mäturus, 3., zralý, včasný; (873.); quatn maturrimě, co nejdříve, co nejrychleji.
autem, (1836.), (zde:) konečně, - (1836.)
sibi aliquid Sumere, (426., 915.), něco si osvojovali, osobovali; (něco je-viti).
spiritus, us, m., (spiräre], 1. vzduch, vánek; 2. dech, duch; 3. (plur.:) pýcha, naduto st.
arrogantia, ae, f., zpupnost, domysli- 187fc vost.
ferendus, 3., snesitelný; ferendus non oideor, zdám se nesnesitelným; (srv. VII. 4. concědendum nôn putábat; postavení záporky nou!).
Kap. 34.
quam (rel. copul.) ob rem, (a) proto.
alicuí placet, (ěre, uil), někomu se líbí; někdo uznává za dobré, za vhodné; (následující vélu „ut... mitteret" přelož do češtiny infinitivem: „posiati",). — (Při stejném podmetu bývá u slovesa placet o lat. obyčejně infinitiv.)
legätus, (583.).
1880 qul (= ut ií, věta rel. účel.) ab eô pôstulärent, (1710,), aby ho požádali; se žádostí; pôstuläre aliquid ab aliqud, žádati za něco někoho, něčeho od někoho; (pčslulô jest dů-
'       ráznejší než petó, slabší než ftagitč; 862.). uti = ut, aby.
COlloqúium, ií, n., rozmluva, rozhovor.
focum colloquio (dat. účel.) děligere; (1627.), vybratí, vyvolíti místo k rozmluvě; (sru. kap. XXX. 3. a 5. domi-ciliô, conciliôl).
medius, (1322.); uterque, (632.); locus] medius utrhisque, místo ležící uprostřed obou, uprostřed mezi oběma;, (Meusel pokládá tuto vazbu v prose za nemožnou a čte: locus medius utřisque, dativy.
Řeč nepřímá, jež následuje, závisí na výraze, jejž si jest domysliti: poslové měli vyřídili tento vzkaz Caesanw.
Sěsě (t. j. Caesar); (přímo; volô agere 188& nebo Caesar vult agere těcum).
agere, (1653.).
rés publica --- (zde:) státní záležitosti.
sumniae utriusque (= Caesaris efArio-uisti) rés — velmi důležité, věci, otázky pro oba (t. j. pro Caesara i pro Ariovista).
lěgátio, (177.).
Řeč nepřímá změněna v přímou : Ario-vistns resjmndit: „Si quid mihi ä tě, Caesar, opus fasset, ad tě věnissem; si quid,.tíi vis, tě ad mě venire oportet. Pŕaeteŕeä neque sine exer-cilü in eäs partes Galliae venire t/ audeô, quäs posšiděs neque exerci- ;■■ tum sine—rnäguö commeätü atque tnölimento in ünum locum contrahere possnm. Mihi autein rnirum vidjdur,,quid in meä Galliä, quam bollö vlci, aut tibi aut omninö po-
. pulö Romano negotii ..s/7.
aliquid mihi opus est, jest mi třeba
něčeho; potřebuji něčeho. ipsT (dat.), (t. j. Ariovistö); (přelož:)
ad eum (/. j. ad Caesarem).
sěsě (— Ariovistum) ventürum fuisse, (závěti podmiň, periody), že by byl přišel; (Koř. 396, 1.; Hrb. 444, 3. a.)
aliquid tě volo, (akus. osoby a věci), chci něco od tebe; sTquid iHe (—Caesar) sě (= Ariooishim) vělit, chce-li 1 (on) něco od něho. — (710.) (Caesar klade zde conř. praes. místo očekávaného coni. imperf., snad proto, aby zamezil možnost pokládati tuto větu podmínečnou za irreální.) 1895 oportet (234., 896.) tě venire ad mě, sluší se, abys přišel ke mně; máš přijíti ke mně; illum (= Caesarem) ad sě (== Ariovistum) vsriire opor-těre, že on (t.j. Caesnr) má přijití k němu (/../. k Ariovislovi).
praetereä, mimo to, kromě toho.
Sestaví (acc. c. inf.) sě (= Ariovistum) neque audere (venire sine exercilQ in eäs partes Galliao, quäs C.iesar possiděret) neque posse (contrahere exercitum in ünum locum sine magno commeätü atque lnöllmenlö) audeö, (1803); sě neque auděre venire neque posse contrahere, že se ani neodvažuje přijíti, ani nemůže stáh-nouti, svésti. partes, (708.), končiny, kraje, ázemí. pos-sideö,  ěre,  sedí,  sessum, mám v drženi, mám v moci; quäs Caesar
possiděret (konj. nepř. závisí.), které * Caesar má v moci. commeätus, ús, m„ [com-meire], 1. do- 1900 pravá, dovoz; 2. (co se dováži:) (dovezená) špiže, potrava; válečné potřeby. môlTmentum, i, n., [mělirif, námaha, con-trahô, ere, Iräxi, träctum, stahovat!; stáhnouti, svésti. sibi = Ariovistč.
mlrus, 3.. divný, podivný, zvláštní; podivuhodný; mihi minim vidětur, zdá se mi podivným; (volněji:) s podivením na to hledím, s podivem se táži; sibi aulem mírům viděři, že však se mu zdá podivným; že však s podivem na to (Ariovistus) hledí; že však s podivem se táže. negótlum, ií, n,, fnec, dtitimj, zainěst- 1905 nání, pníce; niihi esl negôtium, mám co dobili; qiiid negôlii essel (věta nepř. táz.) aut Caesari aut ornninô populô Romano, co má dělati bud Caesar nebo dokonce národ římský. — (1521.) — (Srv. XXXI. 14. quid... auxilii.)
m suä (—Ariovisti) Galliä, (přelož:) v jeho Gallii, (t. j. v té části Gallie, která se Ariovislovi poddala). Galliam bellô vincere, přemoci Gallii v poctivém boji; vicisset (konj. nepřímé závis]., přelož indik.!).
Kap. 35.
mu.
re~ferre, (1591., 1392.), zpět nesli; oznámili; /iís respon.iis ad Caesarem re-látis, když lato odpověd byla Caesarovi donesena, 07Avtmchh.~~~(81T.)
ltcrum,7jf$85.)', po druhé; opět, znova. 1910 mandátům, F, n,, [1648.], rozkaz, úkol; vzkaz; (responsis, inandätís a j.; Caesar užívá rád těchto substantiv, vzniklých z participia v plur.; v češtině dej singulár!).
Sestav! Caesar mittit (praes. hisí.) lě-gätôs fquidícerent :/ jj quoniam (Ario-
vistus) referret haue grätiam sibi [—Caesari]populóqueRomano |f ad-fectus tantó beneficiö sup /= Caesaris] et populi Romani j| cum (Ariovistus) appeilätus esset rěx atque amicus 5 senátů (popnli Römäni) in cönsulätü suň [= Caesaris] || (na výraze banc grätiam závisí věta vý-sled.i) ut gravárětur venire in colloquium invitätus neque putäret |) (acc. i c. inf.) sibi dicendum et cögnöseen-1   dum esse de coimnüm rě jj haec esse
92
15
20
|j quae (Caesar) ab eô [= Ariovistô] pôsluläret. — Přímo: Quoniam tantô meo populique Rômäni beneficiô affectus, cum in cônsulätú meô rěx atque amtcua ä aonätu appeilätus es, hanc raihí populôque Rômänô grätiam refers, ut in colloquium venire inví-tätus graveris neque dě communi rě dicendum tíbi et cógnóscendum putěs, haec šunt, quae ä lě pôstulô.
quonlam, fquom, iam], poněvadž, protože, ježto.
af-ficere, ad-ficere, (138., 1523.), opatřiti (někoho něčím); aliquem beneficiô afficere, někomu prokázali dobrodiní; tantô suô populique Romani beneficiô affectus, byv zahrnut tak velikým dobrodiním jeho (Caesaro-vým) a národa římského; (při překladu možno téz rozvésti větou pri-poustěcí:) ač on (= Caesar) i národ římský mu (== Ariovistovi) prokázali tak veliké dobrodiní. — (1826.)
cum appellätus esset rěx atque amí-CUS, tím, že byl nazván králem a přítelem; (cum zv. coincidens, v přímé řeči byl by indik., zde v řeči nepřímé je coni. obl.); (vazba dvojího nomin.).
CÔnsulätus, iis, m., konsulát; in cônsulätú. suô, za jeho (= Caesarova) konsulátu; (r. 59 př. Kr.).
grätia, (500.); grätiam referre alicui, vzdávali někomu dik; odyděčovati se někomu; quoniam haňc grätiam referret (coni. _pbl.), ut graoirélur et putärei, protože tak, tím se od-yděčuje, že se zdráhá a myslí.
gravarí, býti obtížen, nerad (něco) konali; zdráhali se,
invUäre, zváti, pozvati; lnvitätu.% byv vyzván, pozván; ač pozván; vyzván.
]fl (ad) colloquium venire, přijití k rozmluvě,
cognoscere, dovídati se, zvídati, Bly-
Seti, nabývati známosti, ut... neque putärei ]| slbi dleendum
et cógnóscendum (esse) dě communi
rě, a^ženiyslí, že mu není třeba proniluviti (vyslovili se) a poslechnout! (nabyli známosti, vědomosti, _dověděti se, dáti se zpraviti) o společné záležitosti; (neque — elnôn; zápor non vlož do vazby acc. c. inf): (1853.).
pôstuläre, (1710., 1880.); haec esse, quae ab eô Caesar pôstuläret (coni. obi.), že toto jest, co Čaesar od něho žádá, zač ho Čaesar žádá = že loto od něho Caesar žádá; že ho za toto Caesar žádá.
primům... deinde, předně... za druhé, ně quis, aby nikdo ne; ně qiiam multi-tudinem hominum trädľiceret, aby žádného množství lidí, zástupu ne-píedváděl, neprepravoval; ať nepře-vádí, neprepravuje; (577., 641). ampHus, (856., 1292.), více, dále; (se záporkou:) již ne.
quos haběret (coni. obl), (přelož:) 1925 jež má.
red-dô, ere, didi, ditum, vrátili, dáti zpět; redderet obsiděs,, aby (Ario-vistus) vrátil, ať vrátí rukojmí.
per-mittere, (1644.), dovoliti; permit-
ferel, aby dovolil, ať dovolí. Hcet, (407., 1636.)\voíu'nta}ě;~(\m.,
1639.).
ut illís (~ Sěqaanis) llcěret [| voluntäte ěius (— Atiovistí) reddere (eôs obsi-děs) || quosillíf— Sěqwanř) haběrent,
aby jim bylo dovoleno, možno =2Jihy__
smeli s jeho dovolením vráliti (jim) íä rukoímVVterT"W ^:)r(illiš'nátežľk'liceret;próťo v překladu doplň dativ k inf. reddere).
něve — něve, a také aby ne — a aby 1930 ne; a také oť ne — n ať ne.
inluriä lacessere, {843., 1.305.), bezprávím, příkořím dráždili, popouzeli; utiskovali,
bellům Tnferre alicui, (134).
si (Artovistus) Ita fěcisset (zástup, konj. za ind.fut, II. řeči přímé), jestliže tak učiní. — (529.)
93
1935
1940
perpetuus, 3., nepřetržitý, souvislý; stálý, ustavičný, trvalý, věčný; (1702.).
perpetua grätia atque amlcttia est alicui cum aliquô, někomu jest trvalá shoda (trvalý mír, pokoj) a přátelství s někým; někdo žije v trvalé shodě (v trvalém míru, pokoji,) a přátelství s někým.
sibi populôque Romano perpetuam grätiam atque anilcitiam cum eô futuram (esse), že on (= Caesar) a národ římský sním (— Ariovistem) bude žiti v trvalém míru a přátelství.
impeträre (499., 513., 1654.); si (Caesar) nôn impeträret (zástup, konj. za ind, fui. I. řeči přímé), nedosáhnc-li (Caesar) toho od něho; nevymůže-li toho Caesar na pěiu..—~ ~(52§J
Sestav I sěsě... sě (podmět ve vazbě acc. c. inf. opakován pro velikou mezeru) nôn neglecturum esse iniiirias Haeduôrum.
neg-legô, ere, lexí, lectum, nedbati (něčeho), nestarali se (o něco); nechati (něco) bez povšimnutí; nôn neglege-re aliquid,.nenechati něčeho bez povšimnutí, nenechati něčeho bez trestu.
iniuriae Haedlřorum (gen.'předmět), (519., 1178.), křivdy Haeduům učiněné, na Haeduich spáchané; příkoří Haeduům učiněná. — (1970.)
M. Messälä M. Pisône cônsulibus, (93.).
cěnseo, ěre, iií, snm, počílati; odhadovali; (o senátu:) usnášeli se, ustanovili, nařídili; senätus censet, senát ustanovuje, nařizuje; décěrněrě); cěnsuišsět(c bHiríSbl., přelož indik.!).
Sestav! quoniam senätus cěnsuissel || ut děfenderet Haeduôs cěteróstme amicôs populi Romani: ||
]<a) (kdo?) quicumque obtiněret Gal-í Ham provinciám,
b) (jak?) quod facere.jposset com-modó rol públicne, ut děfenderet, (580., 1767.) aby bránil, hájil, chránil; (že má bránili, hájiti, chránili). Gallia provincia, (1. II.; 2.), obtiněre, (62., 184., 206., 394., 944., 1044.); qnicamque obtiněret Galliam, kdokoli bude míli v držení, bude spravovali Gallii; = každý místo-Hržitel Gallie; (míslodržiteli v Gallii bývali prokonsniové); obtiněret (zást. konj. za ind. fat. I. řeči přímé).
COmmoduni, I, n., výhoda, prospěch; 1946 commodo (abl. modi) rei publicae,
a prospěchem obce, beze šl^pdy obce, Tféz^blfžeTrt'ôTíér
quod = quoad, pokud; quod facere posset (coni. ob 1.), pokud to._inůže činili= pokud lo možno.
Přímo: primům ně quítm hominum multiludinein amplius trans Rhěnum träducäs; deinde obsiděs, quôs haběs ab Haeduis, reddäs Sěquanísque per-miltäs, ut, quôs illí habeant, volun-táte tua reddere illís liceat; něve Haeduôs iniiiriä lacessäs, něve his Bociisque e Drum bellům in f e räs. Si , id ita fěceris, mihi populôque Rô-"/"^ mänô perpetua grätia atque atnicitia tecum erit; si nôn impeiräbô, egô, quoniam M. Messälä M. Pisône cônsulibus senätus cěnsiiit, uti, quieutn-que Galliam provinciám obtiněret, quod commodô rei publicae facere posset, Haeduôs celerôsque amicôs populi Rómäní děfenderet, Haeduo-rum iniuriäs nôn neglegam.
Kap. 36.
tá*
respondere ad. aliquld, (424.), odpovědět! k něčemu, na něco. ifls belli, právo válečné. — (1582.) Sestaví iüB belli esse || ut (výsled.) im-
perärent (= že vládnou) ii 11 qui vi-cissent (coni. pbl) \\ iis || quös vlcis- ' senl (coni, obl.) || quem ad modum vellent (coni. obl.).
imperare, (1737.);   uincere, (1712.); victus, (1712.). 1950 íí, quT vTcissent, (coni. obl.), ti, kteří zvítězili = vítězové.
iís, qub"8 vTcissent, těm, které přemohli = přemoženým, poraženým.
386., 1518., 1567., 1658., 1770.). *
qnem ad modům, jak; quem ad modům vellent (coni. obl.), jak chtějí = podle (své) libosti. -; ------
item, (188., 608.), rovněž, podobne, též, a také.
Sestav! populum Romanům (podmét) cônflué(vi)sse imperäre (komu?) victis (jak?) nón ad praeseríptum altenus, Bed ad* suum arbitrium,
alius, a, ud, gen. altenus, jiný.
1055 praeseríptum, /, n,, [prae-scŕibô], předpis, nařízení; ad praeseríptum alteňus, podle předpisu někoho jiného, arbitrium, ti, n.,[272.fi háléz, rozhodnutí; vále; aďsuum arbitrium, podle 'své vůle. ■ &ä~,~Xpředl, s akus.), (zde:) podle (ně-
i j consuěví//íer/". logicům) Imperäre^jsejn ■')' m*m v ouyceji vládnouti;
é    "obyčejně, zpravidla vládnu. — (793.,
"i 815J
Sestaví nön oportěre II (acc. c. inf.) sě (— Aríovistum) impeďirí in suô iure ä populö Romano j| si ipse (— Ario-ciatus) nön praescriberet pöpulö R. || quem ad modum (populus Roma-nns) suö iure ütecetur.
oportet s vazbou acc. c. inf,, (234., 239,, 1288.)] nön oportet, nesluší (se), nemá (se), nesmí (se).
Ji960 impediö, íre, Tví, itum, aliquem, překáželi, bránili někomu, zdržovali někoho; impedior ab aliquö, jsem zdr-/ žován od někoho; brání se mi, pře-1 káží se mi od někoho;  někdo mi
brání, překáží.
^       nön oportěre |j sě impedírí ä populö Romano In suö iure, že nesmí býti
odnároda rímskeho zdržován ve svých^ŕavéčh, ve vykonávání svých práv; že národ římský nesmí mu brániti, překážeti v jeho právech, ve vykonávání jeho práv.
prae-scríbô,ere, scrTpsT, scrľpturn, předpisovat!, nařizovali; sľ nón praeserí-beret, (coni. obl.), nepředpisuje-li (Ariovistus).
quem ad modum suô iure uterětur, jak má (národ římský) užívati svého práva; (jak má vykonávali své právo).
Sestaví Haeduôs (podmet) factôs esse stípendíariós sibi (—-- Ariovislô), quo-niam temptä(vi)ssent (coni obl.) fortunám beltí et arinia congressi ac superätí essent (coni. obl.).
Haeduôs na počátku souvětí bez všeho připojení h předcházející větě, (přelož:) Co se Ha eduůtýěe, tíže...
stípendiärius, (1633.); alicuT stipendia- 196S rius fió, stávám se poplatným někomu.
temptäre (48., 778.) bellí fortunám,
(622.), zkusili válečné štěstí, con-gredior, r, gressus sum, sejiti se,
setkali se; armís congredí, v boji se
utkati; armís = proeliô; srv. L 31. 6. ' ärmľs contendere; quoniam armís " (doplň:  sěcum) congressi essent
(coni. obl.), protože se s ním v boji
utkali. - (1992.). ac = a přitom, superäre, (951.).
Sestaví   Caesarom   (podmét) facere mägnam iniuriam || qui (=- cum is, věta relat. důvodová) faceret vecli-. galia (předmět) sibi /= AríooisíôJ děteriora (doplněk) suo adventů.
iniuriam facio, činím, páši, dopouštím 1970 se bezpráví.
adventus, (391., 1035), příchod; suo (t. j, Caesar již svým příchodem; pro Haeduy a jejich spojence stačilo, že římské vojsko přichází, aby buď neplnili svých závazků Ariovistovi, bud projevovali naději, že budou brzy zbaveni tíživých dávek).
95
děterior, ius, špatnější, horší, slabší; vectígälia dělerióra facere, důchody umenšili, ztenčili; (== mtnuere); qui vectígälia (996.) sibi dělerióra facěrět, (proto)že mu důchody zmenšuje, ztenčuje; slbi = Arío visto.
Sestaví sě (podmět, = Aríovistum) non redditůrum esse Haeduis obsideš~||" neque (= ale také že ani) his [= Haeduis] neque sociís eÓrurh \=Hae-duôrum] (sě) [— Aríovistum] illälu-rum esse bellům iniuría || si maně-I  rent (konj. zástup, za ind. fut. L řeči I  příméfm ěó~|| quod (inter eôs) con-věnisset (com^jtbl., v prime' řeči ind. !á pf.), |Í et si stipendiu m penderonl (zá-f stup. konj. za ind. fut, I.přímé'řeči). <- 9 reddere, (1926.); bellům Inferre, (134.). neque — neque; první neque jednak/ náleží k dat. his, jednak připojuje následující vazbu acc. c. inf. sě il-läturum esse k předcházející vazbě sě nón redditůrum esse, proto rozveď: et neque his neque sociís nebo serf neque hts neque sociís; obyčejnější připojení jest: neque aut his aut sociís. — (1237.)
Ô75iniäriä, (abl. modi), nespravedlivým způsobem, nespravedlivě, neprávem; (bez příčiny). — (1970.)
^ maneo, ěre, mänsi, mänsum, zůstávati, trvati na (něčem), con-venire, (361., 422., 440,, 1500., 1611.), (sejiti se v jednáni), shod-nouli se, smluvili se; convenit, (ne-osob.), dochází ke shodě, jest shoda; convenit inter nos, smluvili jsme se, shodli jsmose; quod (inter eôs) con-->      věnit, na cem (o čem) se shodli. —
(Koř. 225; Hrb. 314, b.) ..   sí maněrent (zástup, konj.) in eô, quod ,/ (inter eôs) convěnisset (coni. obl.), jí Betrvají-li na (při) tom, na (o) čem ,   šě shodli   '(žušTán"oíi-li ~ vernV vž2r jemné dohodě, úmluvě). *
pendô, ere, pependi, pensum, vážiti; platiti.
»80 stipendium, //, n., 1. plat, žold, mzda;
2. vojenská služba; 3. daň, poplatek, dávka, stípendiumque (sí) penderent, (vykládá předcházející slova: si in eô maněrent, quod convěnisset), a sice budou-li (budoiHi totiž) platiti dan, poplatek;T~9'ie,sTv t. 33. 2'.côn-' sanguineôsque, 1838., 1839.). quotannis, každoročně, ročně.
sí id n5n fěcissent (zástup, konj. za ind. fut. II. řeči přímé), toho-Ii neučiní; (ne-li); (jinak).
longě ab-esse, (34., 526.), daleko býti vzdálen; (zde:) pranic nepomáhali, neprospívali.
fräternus, (1154.), bratrský; nômen fräterniim, jíněno bratrské, jméno bratří; (i. 33.2,).
quod, (718., 784., 1052.), co se toho týče, že . ..; jestliže.
sibi — Ariovislô.
dě-niintiare, oznamovali, vzkazovali; vyhrožovat!; quod Caesar sibi dě-nuntiäret (coni. obl.), co se toho týče, že Caesar jemu vzkazuje, "vyhrožuje; jestliže mu Caesar vzkazuje, vyhrožuje, žě . ■.., [nechť jest si 'vědom, nechť si pamatuje,] že...; (Koř. 388; Hrb. 436, 3.). — (Věta uvedená touto spojkou »quod* vztahuje se h výroku někoho jiného, k němuž mluvící odpovídá větou hlavni, v tomto případě vazbou acc. c. inf.; hlavni větu — zde vazbu acc. c. inf. jest uvésti výrazy »věz", „nechť jest ai vědom", „necht si pamatuje" a pod.)
inluriae Haeduorum, (1939.); nón ne-jlegere, (I938.);pernicičs, (1150,); čoň~ tendere, (735); sěcum — cum Ario-vistô.
něminem sěcum sine stia pernlcle con-tendisse, (přelož:) [nechť jest si (Caesar) vědom, nechí si (Caesar) parna-, tuje,] že nikdo s ním/ŕ.y. s Arlo-vistem) nebojoval bez své vlastní záhuby.' -^'(šěcuiň vzťahuje se k~ Ariovistovi, vztah nepřímý; suävztahuje se k něminem, vztah přímý.)
/
1985
Ar., /íAr
1990
96
cara vellet, když (Caesar) bude chtíti, bude-li (Caesar) chtíti; (cum tempo-r&ie); přímo: (cam volet).
congredí, (1967.), utkati se, dáli se v boj, boj podstoupítt; congrederětur,„a.i se utká, aC podstoupí Boj; (ať jen přijde); * (v přímé řeči bylo by congrediä-tur «e smyslu adhortativnim nebo iussivnítn).
:' * 1' inteliegere, (528., 1187.); intellecturum '>:'/.-     (earn esse), pak že (Caesar) poziiá. quid — quantum; quid uirtute ppssept, '• , (1696.), co, kolik mohou, zmohou statočností.
1995 invictus, 3., nepřemožený, nepřemožitelný.
exercitátus, 3., vycvičený, zdatný; exer-cilälissimT, (elativ), velmi vycvičení, zdatní.
arma, zbroj, zbraň; válka, boj. inter = per, (časově:) za, průběhem,
po; inter quattuordecim annós, po
čtrnáct let, průběhem čtrnácti let. tectum, i, n., [tegerej, střecha, krov;
byt, příbytek, obydlí. 2000 8Ub-eô, ire, íi, Hum, jiti pod něco;
vstoupiti; tectum subire, vejiti pod
Kap.
eotiem tempore... et f=^= quô), touž (právě tou) dobou ... kdy. — (Po výrazech podobnosti, rovnosti nebo jich opaku věta při-rovnávací bývá uvozována spojkou atque, ac, zřídka et — jako zde; Hrb..449, b; Koř. 404.).
mandátům, ř, n., (1.910.), vzkaz.
re-ferre, (1908.), donésti, přinésti, (o vzkazu:) vyřizovali.
Trěverí, oram, m., Trcverové, veliký kmen, snad původu germánského, sídlící v keltské Gallii při dolní Mo-sclle až po Rýn. Byli stateční a divocí; zvláště znamenitá byla jejich jízda. Jméno jejich neslo římské město
střechu; subissent, c o n i. o b 1. v p ř í-mé řeči siibiěrunt. —■ (Výrazem tímto mini spisovatel naznačili, že Germane neměli po celou uvedenou / dobu pevných sídel.)
Přimo: lüs est belli, ut3 qui vícerint, iis, quôs vícerint, quem ad modům vělint, imperent. Item populus Rô-mänus viclís ... imperäre cönsuevit. Si ego.'.. nim praescribö, quem ad modům populus R. ütätur, nön oportet mě ... in meó iure impedíri. Haeduí mihi, quoniam ... fernptáverant et armís congress! ac superäti erant, stlpendiärii sunt facti. Magna m Caesar iniüriam facit, qui suó adventu vectigälia mihi deteriôra facial. Hae-duís obsiděs nön reddam neque his neque eôrum sociis iniüriä bellum inferam, si in eo maněbunt, quod convěnit, stipendiumque quotannis pendent; si id nön fěcerini, longě... aberit. Quod mihi Caesar děnňntiat se ,,. neglectürum esse, nemo mé-cum sine suä pernieiě contendit. Cum Caesar volet, congrediätur; intelleget, quid ... German!, qui... subiěrunL virtüte possint.
37.
AuguBta Treverórum, nyní Trevlr. — Předložka ä (ab) jest položena dvakrát, protože to byla dvě různá 1 poselstva.
HaeduT (doplň:) lěgátí veněrunl. 20
queror, (921., 1188.); questum, supi-num), quod..., stěžovat si, že ...: (Koř. 386, Hrb. 436, 4; po slove- ■ s e c h, k t e r á z n a m e n a j í n ě j a k ý ! pocit — verba affectuum: gau- J deÔ, doleô, queror, miror a p o d. — i klade s e věta s quod, má-li s e označiti příčina neb důvod pocitu; má-li se označili předmět pocitu, klade se vazba a c c, c. i n f.).
í swť"
SV.
7^0,ZEJDOVY
^7/     ' '
Přípravy k latinským a řeckým klasikům.
Oiihodlali jsme se vydávali ^Prípravy k latinským a řeckým klasikům", abychom taclvu usnadnili Čemu hiassiau, zvlá&té řečných.
Přípravy vycházejí za redatice Jaromíra Zejdy, profesora o Praze.
Dosud vyšlo:
1. Sofohléov* Blektra. Pr. mu. (55 str.)    .... ....... K
2. liouterovtt Otiussttu. Zpuv VI. i'r. .Dli, (16 str.).........' K —11»
3. Homérovu tiuussea. Zpěv IX. ťr. lun. (23 str.)........ K 1 —
4. Homérova Ottussea. Zjitv A. ťr. 1U11. (17 str.)......... K—89
5. Iloimtiivu Oauti.iea. Zpfiv XI. ťr. 1311. f,6 str.)......... \ K —80
6. llfHn-rova Otfunxett. 'íyúv XII. l'r. lilii, (14 str.l ....... K — 8(
7. ttoUielirva (M|/«(tC(l, ZjiCv 1. ťr. YJLl. (L0 str.)........ . K — 90
S. Homérova Onussea. Z|(6v V. ťr. lilii. (21 atr.)......... . . K 1. -
■ 9, Homérova lítán. Zpiv V.....................Jí 1,50
Xiv<ini$ii«iý noiinmi Kupola. (1. Miltludos.)............v Usnu
životopisy líurnelia Xepola. (11. Xhoin., III. Arint.)  . ........v tiská
12. Vticsar.Pain.eti o v til. galské.{K.O. 1., kap. 1.—11. 1412 ulr.)    ..... K S.— Homérovu Hlas. ZpOv vl..................... v tisku
14. Itomeroru Hlas. Zp.jv Vil. I'r. lilii. (18 str.)...........K — 90
15. Caesar.Pamětt o vát. aalské. (Ku. 1., kaj). 12.-23.) I'r. i.ui. |32 str.) . K 5.— 10. Homérova lítán. Zpiv ai. cr. lilii. (32 Btr.)............K 1.50
17. Caesar. Pamětt O vát. aalské. <.Kii. 1, kap, 24. 37,) l'r. 1*121. p2 str.) ... K   5 —
18. Homérova litu h. Zpěv JiVlli. ťr. 1911. (24 stí.)..........K 1.—
11). JluiJifľbtľft Ilias. 'á\KV XlA. l'r. lilii. (111 str.) ......K —,80
2(1. Homérovu Ilias. Zpěv  XXII. ľr. 1912. (18 str.).......... Ií —.90
životopisy liornelta Xepota. (IV. Epamiuondiis.) .........v tisku
22. Šioratiovi/ htisué. Iťrvm kmliit od.) ľr. ľJla. (40 str.)........K 1.ÍU
2;"). Hvmerova Ilias. Zp6v 1.  ťr.   :U12.  (31 sír.) ...........K 1.50
23. Homérova Ilias. '/a&v XXIV. Př. 1912. (2(1 str.)..........K —.311
21. ttoratiovu básuě. (DiľIiu knihu ód.) ľr. I!I12, (il str.)........K —.'JO
211. ttoratiovu haníte. (Tfoií knihu od.) ľr. 1012. (20 str.)...... . K im
27. Mlrrat lovy bánné. (Olvvla kniha ód.) ľr. 1012, (16 str.).......K ^,80
20. Harutlitvu vpitou, ťiseň stolutui. ťr. 11113. (!H str.) .......K -.90
20. Homérova Ilias. Zpf-v 11. ťr. 1912. (25 str,)............K I-
Životopisu Kornélia Nvvntn. (V, P0I011., VI. Agcsil.) ľr. ltlJ-J. (ut str.)v tisku
31. Caesar., Paměti o val. aulalté. (K11. IV., kap. 1.-15.) Pr, 1912. (18 str.) K -'80
32. lloitíerovn almu. Zpřv In. yr. 1012. Í20 str.)............ K —,!l(t
Caesar. Paměti o vát aalské. (Kulhá IV., kap. 16.) ař. do konca   ,  . . rozobr..
3i..Hnmeroeu Ilias. Zpriv IV. ťr. 1012. (24 atr.)   ............K 1.—
35. ttoratiovu básně. (VýL. z 1.        satir, č. 1, i, 6, 9.) Pr. 1912. (20 str.) .   . 1.—
30. //».»«(ion/ hasne. (Výl>. % 11. k 11. satir, 6. 1, 2, 6, 8.) Př. 1912. (20 str.) . K 1.—
37. Caesar. Paměti o vál. galské, (K11. VI., kap. l.-lí.) Pr. iSl2. (16 str.) K —.80
:)8. Homérova Ilias. Zp6v  XVI.  ťr. 1912.  (32 str.) ..........K 1.50
39, Ciceran.:SVisu. Hec sa bás. Archiu. IÍoě za krále Dcjot. Pr, 1912. (24str.) K 1,— 41), Caesar.Pamětt o vúl. aal. (Ku. VI., kap. 13.-+1.) (Uok.) ťr. 1012, (35 str.) K 1.80
41. Homérova Ilias, 'ipbv ^Xl. IV. 19 2. (20 str.)........... K 1.—
42. Cieerottovv spisu- Kato staral o stáří. Pr. 1912. (28 str.)    .  ;  . ',   .  .K U0
43. í'erotHori/ lni své. (Výb. ze Zp. pastýř., (;. 1, 5.) Pr. lillS. (9 str.) ... K —.60
Í1. iloratlovy hasne. (Druhá knihu listů.) Pr. 1913. (18 atr.)......K —.90
45. Itornttavy hnané. (Výl>. z 1. kn. listft, č. 1, 2, 10, 10.  0, 20.) ťr. 1913. (16 atr.) K —M
40, Horatlo-vu hásně. (O mukli básnickém.) Pr. 1913. (20 Btr.)......K 1.—
47. yeraillortt lniSHě. (Výlwir 7,r, Zpřvů roln.) Pr. 1918. (32 str.).....K 1.50
Výbor x Q. Hurlia Kata. (Cirtst I.).................v tisku .
41, Vertrillovir hasne. A-miríh. Zpiv  VI. Pr. 10.0.  (8V str.) ......K 1.80
VeratHonu htisttě. AoriL-ls. Znuv I...................v tisku
Výbor x H. Kurt In Rvta. (Cust II.) Pr. 1013. (18 «tr.)...... . v tisku
52. Viibof x U. Knrtm Rata. (Cúst III.) Pr. 1913. (18 str.) .......K -.90
59. ľjítooi- a H, Kitrtla Rufa. (Odst IV.) Pr. 1919. (16 str.) .......K-.Í0
VeraiUnrv Itastiě. Aeneis. Kp6v II. Pr. 1913. (29 fitr.)    .......v tisku
55. Virtiillnru básně. Acnois, Zpiv III, Pr. 1913. (32 str.)........K l.'t>
50. Vemiitovu btisně. AenfiB. Zpíy VIII. Pr. 1013. (!« str.).......K 1.30
57. reraiHavy básně. Aoneig. ZpĚv IV. ľr. 1913. (28 str.)   . , ■......K l.SQ
58. Vtrfíiliovv básně. Acrcis. Zpľ;v VH. Pr. 1913. (34 Btr.).......K l.RO
59. Verntliory básně. Annnis. ZpEv IX. ľr.  fS»U. (28 6tr.)    ,   ,.....K. 1.30
00 Vvrailiovv básně. Aonois. ZpCv X. Pr. 1914.'(36 str.)........K 1.S0-
51. Veraillttrv básně. Aenein. Zpfv XII. Pr. 1914. (30 str.).......K .1.80-
62, r-eralliavv básně. Acncís, ZpPy XI. Pr. 1914, (30 etr.)........ K 1.50
03. VvraiUo'V básně. Afiiicis. ZpSv V. Pr. 1914. (36 lir.) .........K 1.80
«4. Splnu r(r«fono»i;, Obrním BokrntoTift. Pr. 19U. (32 atr.) ........K 1.50
US. Fofnhlrnľn  Snllannn. lír,  19'n,  (45 sir.)......-.i. -   ■ ,',■„■■   t !> 3,40
(A Caesar. Pamětí o vdl. aals. (Kn. I,, knp. 38-5:4.) (Dok.) Pr, 1921. (42 str.) K 8---
. rit Á V íi Wftl.l.:
" SloVfltk k Výboru báSIll Ovídiových. Sestavil prol. Jar. Zejda. 2, vydání, lipravenél '    dle výboru Brantova. I'r. 1021, v. 8". (271 str.)................K 2ť-
Upozorňujeme ría;
Vúbor « KntA CíceroiiriDiícíi. Upravil JnromSr Zejda. Díl I.s Test. Pr. 11.
(84 Btr.) K 3-—. — Díl II.: Gvod, poznámky, významy. Pr. 11. (126 str.) . K 3m
í
ZEJDOVY PRÍPRAVY
K LATINSKÝM A ŘECKÝM KLASIKŮM.
SEŠIT 66.
CENA Kč 8*-,
PŘÍPRAVY
K CAESAROVÝM
PAMĚTEM O VÁLCE GALLSKÉ.
KNÍHAL, KAP.38.—54.
. (DOKONČENÍ.)
SEPSAL
JOSEF BRADÁČ,
OYMNAS1JNÍ PROFESOR.
-DRUHÉ, OPRAVENÉ VYDÁNÍ,
Ta
V PRAZE tOTl. .
CrSKl- I inOVĚ KNIHKUPnCTVt A ANTIKVARIÁT (JOSEF SPRINOER) V PRAZE-I.
FILIÁLKA KRÁL. VINOHRADY. ;
1 'tm
• '[ty:
■ "■'''■',>.
y.'.-:rM
ZKRATKY.
abl. ■ ablaitv.
abl. absol. = nblativus absolutna. abl. čas. = ablativ časový (ablativus tem-poris).
abl. inopiae — ablativus inopiae. abl. instr. = ablutivus instrument! (nástrojový).
abl. limit. — ablalivns limitationis čili respecting'(omezovači, vztahový). abl. me/iswrae = ablativ miry. abl. modi — ablativ způsobový. .   abl. prelii— ítblaliv ceny,
abl. přič. = ablativ příčiny (causae). abl. qual, — ablativ vlastnosti (qualitntis). abl. separ. — ablativ odluky (sepnrativus). abl. srním. — abl. srovnávací (coinparnlivus). ,abl. zřetel. = abl. zřetelový (vztahový). acc. ■--^ accusátivua, akkusativ. acc.c, Inf. — accusative cum infiuitlvo.
compar. — eompnrativus, knmparativ. coniímct. = conjunctivas, konjunktiv. ,  coriiunct. detibcr. — coniunctivus deliberati-vus, rozvazovací. coníunct. nepř. závisí. — k. nepřímé závislosti (obliquus).
coniímct. subiect,^ c. subieclivus, cizího míření.
. L'tfa/.= dativus, dativ.
dat. lííeř. = dativ účelový (finalis). !'íiť^/fíír.T=dopln5k; doplňkový. 1
rty'' ■'■'"!'.'' :
#f=* femlnlnum (roduženského). . 1 lat; TI, =3 futurum oxadum.
„&7,:s=genltívus, gonítiv.'' r.jgen, crím. == genllivus criminis (u sloves ^<h'y' soudního řízeni). "'iSgěn.explic. =genitivus expllcativus, vysvSt-
lovnci, omezovači. * .      obiect. = genitivusobiectivus, dějového předmĚtu.
-\', gen. parí. — g. partttivus, celkový. ";-^:gen. ■ possess. = gen. posseasivus, přivlastňovací.
ger. — gerundium. impf, = imperfectum. kompar. — komparativ.
m. = masculinum (rodu mužského).
n. = neutrum (rodu středního).
násl(eii). = následující; následuje.
nepřech. — nepřecliodnr.
neutr, = neutrum. ajS'
nom. c. inf. = noinimdivus cum infiuitivo.
oby£. == obyčejně.
pnxsfiu.) — p;msivuin, rod trpný.
pf. =■ perfectmii.
plqpf. = plusf|uamporfoctutti.
pí(ur). = plurál, čislo množné.
předl. = předložka.
předtn. — předinčt, předmětný.
přttkl. — překlad; přelo/.!
připoušť. — připoušlčcí (koiicessivní).
rel. = relativum, vztažné zájmeno; relatívni, vztažný.
rel. spoj. = velalvum (vzta/.né /.ájmeno) spo-1 jovaci (Koř. 328., Hrb. 453.).
sousl. Č(asů) — souslednost časů, conseeutio
tempormn. spojka p'rlô. = spojka príčinnú. Siíp. = supinum.
vazba dvoj. acc. — vazba dvojího ukkusativu. vedl. čas — vedlejší čas. verb. defect. — verbum defeetívum. v(4la) čas.— časová. "f.„   h!.= hlavní. „    obav. = obavflá. »   pnpóušť. = připouStěci. „   rel. = relativní, vztažná. „    rel. účel. = relativní účelná. účel. = účelná.
ui/sl. táz.=
Hrb.1 = Latinská mluvnice pro školy střední. Sepsal Fr. Hrbek. 11. Skladba. 3. vydání.
Koř. = Latinská mluvnice. Sepsal Josef Kořínek. Díl II, Skladba. 6. vydání.
Číslice v zioorkách značí, že uvedený význam již se vyskytl, i odkazují na příslušné místo.
HO
15
Haruděs, (1722.), (1.31.10.)
huper, (341.), nedávno; (I. 31. 10.)
träns-portäf e, přenášeli; převáželi, přepraví ti ; (zde coni. obl., přeložindik.!).
populärl fíněs, (579.), pleniti území: quod populärentur (coni. obl.), že (prý) pleni; (fines eôrum t. j. Hae-duórum místo očekávaného fines snôs; eôrum položeno se stanoviska spisovatelova; srv, 1. 5. 4. cum iis a j.) — (1036.) (303.)
sesě(— Haeduos)',,.potuisse,řeč nejí přímá, vazba acc. c.inf. závislá
1; na supinu questum jako slovese dícendí. — Přímo: Haedui lěgatl questi sunt: Haruděs, qui transportäli sunt, fines noslrôs popu-lantur; uôs ne obsidibus quidem datis .. , potuimus.
ne — quidem, (875.); ne obsidibus quidem riatls, (a b i. absol.), ani davše rukojmí; ani za rukojmí.
päx Ariovistt, mír s Ariovistem ; (srv. I. 30. 1. bellô Helvětiorum; 1609.).
red-imó, ere, (997.), vykoupili; päcem redimere, koupili, vykoupili si mír.
TrěverT autem (doplň:) dixěrunt; (následuje nepř. řeč).
pägus, (659.), (721.).
ad, u (něčeho); (1443.).
côn-sTdere, (1716.); centům pägôs Suě-vôrum ad rlpäs Rhění consědisse, že se sto svévských žup usadilo u rýnského břehu; (ňpRs, míněn jest pouze pravýbřehRýna; plur. k označení míst téhož břehu; srv. 866.!). (Pokusy Svévů staly se někde u Mohuče nad Mohanem nebo na sever od tohoto místa. Podnik jejich byl sice samostatný; ale nebyla vyloučena možnost spojení Svévů s Ariovistem. — (3113.)
SuěvT, óríirfí, ni., Svévové, veliký bojovný národ, sídlící v Germanii, hlavně sev, od Mohanu při Rýnu a Labi; rukopisný tvar je SuěvT, Němci podle vývodů Mommsenových píši Su-ěbi; {sro. Švábové; srv. těž Slávové, slávský). — (3057.)
cônärí, (196., 371., 258., 561.)ý pokou- 2020 seti se, snažili se, chystali se; cônär ■ rentur (coni. obl.), (přelož:) pokoušejí se, chystají se; trinsíre,(1673.).' 4 prae-esse, (1058.); his — Suěvis. /\ Nasua, ae,m., Nasua; Cimberius,u,m., Cimberius; oba bratři byli náčelníky Svévů.
qulbus (rel. spoj.) rěbus, těmi věcmi,
těmi zprávami, vehementer, [veheměns], silně, mocně,
velmi, velice, com-moveô, (695., 1153.); commôtús, 2025
(byv) znepokojen; (1.13.2.).
mätiiräre,  (374.),  urychlili, uspíšiti; exTstimävil  sibi esse máturandum, uznai, že jest mu si pospíšili; uznal, za vhodné, za nutné si přispíšiti. —' (2046.)
re-sistere, (1425.), postaviti se na odpor, odporovati; facile resisll potest, jest snadno odporovati. — (Spoj: ně minus facile resisti posset=^ aby ne-. bylo méně snadno odporovati; aby odpor nebyl méně snadný.)
manus, us, f., l.ruka; 2. branná četa, rota, zástup; nova manus, ten nový zástup, (t.j. těch sto žup).
côpiae, vojsko.
vetus, (1615.). 2030
con-Íung5, ere, iunxl, iunctum, spojití, sloučtti; si sěsě coniunxisset (z á s t. konj. za i n d. f u t. II. v nezávisí), jestliže se spojí; spojí-li se.
itaque, (511., 1100.), a proto.
rěs frumentäria, (533., 1294.).
quam (508.) celerrimč (972.) potuit, co nejrychleji mohl; co možná nejrychleji.
com-paräre, (154., 358., 1006., 1728.); 2035 rent frumentäriam comparäre, opstliti zásobování, (potravu, proviant); rě frumentäria comparätä, (abl. a b s.), opatřiv zásobování, proviant.
mägna itinera, (543.); conlendere, (1222.).
Prípravy k Caesaiovým 'Pamětem o válce gnllské.* Kniha první. — 4 m-
Kap. 38.
trfduum, (1475.); via tridui, cesta třídenní, tři dni cesty. ■;' 1 pró-cědo, ere, cessi, cessum, 1. vystupovali, vycházeli vpřed; vytrhnouti, vyrazili; 2. postupovali, popojíti, jít i napřed; viam pwcědere, cestu ujíli, uraziti.
Sestaví núntiätum est ei (=Caesnri) || (acc. c. inf.). Ariovistum contendere cum suís (= Ariovisti) omnbus c6-piis (= s celým svým vojákem ...).
contendere, (1222.); occupäre (1246.); contendere ad occupandum oppidum, spčchati, kvapné táhnouti k obsazení města, obsadit město.
2040 Vesontio, ônis, m., Vesontio {cti Ve-zoncijo), hlavní město Sekvanů nad řekou Dubis, dnešní Besancon. — (Jména měst Vesontio, Crotč, Sul-mo, Narbô, Hippd, jsou rodu mužského : Garthäyô, Lacedaemô, Tar-racô, Barcinô, jsou rodu ženského.)
quod est oppidum maximum Sěqua-nôrum, (podmet quod řídi se v rodě doplňkem oppidum; v překlade „quod est" vy nech; přelož:) hlavní (to) město sekvanské. — (Hrb. 289; Koř. 216.) — (1782.)
fines, hranice, území.
accidere, (757., 1043.); id ně accideret, aby se to nestalo, (t. j. ně Vesontio occupárětur; tato větajest předmětem k následujícímu prae-cauendum).
prae-caveô, ěre, cävi, cautum 1. býti opatrný, obezřelý; 2. siřící se, vystříhali se, chránili se, varovati se; 3. předejiti (něco), zabrániti (něčemu), zatneziti (něco). 345 mägnopere, (728.), velice, velmi; (zde:) stůj co stůj.
mägnopere sibi (esse) praecavendum [| Caesar exístimäbat, Caesar se domníval, že musí tomu stůj co stůj
předejiti, že musí stůj co stůj překazit!, zameziti; Caesar uznal za nutné, stůj co stůj předejiti, zabrániti. — (2026.)
namque = nam, neboť.
ůsuí (dat. účel.) esse, (1618.), býti ku prospěchu, k užitku; h>diti se. — (1059., 1627., 1645., 1822., 1883.)
rěs, quae ad bellům usuT sunt, (věci, které jsou k válce ku prospěchu, které se hodí k válce =) válečné potřeby.
summus, (986.), nej větší,  převeliký, 205 (bohatý).
facultäs, (418., 1811.), (zde:) dostatek, hojnost, zásoba; omnium rěrum, quae ad bellům usui erant, summa erat facultäs, převeliká, bohatá zásoba, hojnost všech (všelikých) válečných potřeb byla po ruce, pohotově.
idem = totéž, t. j. oppidum Vesontio;
(přelož volněji:) toto. nätura loci, (115., 1206.). munlre, (1339.), ope vňovati; c h r á n i t i.
mägnam facultätem (1811:) dare, po- 205 sítytovati veliké, dobré příležitosti; (srv. 139.). (Koř. 495.)
bellům ducere, (48.), protahovati válku; (srv. 884., 892.); ad dňcendum bellům, k protahování války.
Dubis, is, m., Dubis, prítok řeky Araru na levém břehu, nyní Doubs.
ut, jako, jakoby.
circinus, F, m., [xCpxivo;], kružidlo, kružítko.
circutn-diicô, ere, xi, clum, kolem do- 20i kola vésti; véati kolem.
tlumen ut circino circumductum, řeka jakoby  kružidlem,  podle kružítka kolkolem vedená; řeka, jako by jí . byl směr krpžidlern kolem města v vytčen.
cingô, ere, činxi, cinctum, obklopovati, obkličovati.
Sestav! möns (podmět) magna altitü-dine continet reliquum spatium (před-, mět), quod est...
reliquus, (51., 277., 656., 995.).
spatium, (419.), místo, prostor; spatium, quod est nön amplius (= läťius) pedum mille sěscentorum, prostor, který obnáší, má více než tisíc šest set slop; (yen. qual. s vypuštěným quam; Koř. 271, pozn. 1.; Hrb. 360, pozn.). — (Výraz spatium určen jest následujícími oběma relat. větami.) — (2988.) 2065 amplus, 3., prostranný, rozsáhlý, rozlehlý, veliký; (z d o: amplus — latus).
qua, (491.), 1. kudy; 2. kde.
inter-mittere, (1466., 1489., 1516.), 1. (přechod.:) přerušili; 2. (zde ne-přcchod.:) přestávali, ustávali; qná flu men inlermittit, lide řek;i přestává, nechává mezeru; kde, kudy řeka neteče.
möns magna altitüdine (ubi. qual.), vysoká hora; (435., 483.).
con-tiněre, (114., 845.), zaujímati, zabírali. 2070 ita ut, (630.).
radix, íicis, f., kořen; radix montis,
pata, úpatí hory. uterque, utraque, utrumque, gen. utřius-que, dat. utríque, oba, obojí, jeden i druhý; ex uträque parte, s obou #   sttan; (116.). — (2879., 3065.)
rip a, ae, f., břeh (říční); Utus, oris, n„ břeh (mořský).
con-tingô, ere, tigrí, täctum, (aliquid), [tango], dotýkali se něčeho; ŕipae contingunt radices (předmět) montis, břehy se dotýkají úpatí hory.
hune, /../. montem; (při překladu pře- 2075 lož:) horu.
circum-dô, dare, dedi, datum, aliquid alicui réi, postavili něco kolem něčeho ; mums circumdatus, zeď postavená kolem (t.j. kolem hory); zed, kterou jest (hora) obehnána. - (2956)
ef-fició, ere, fěci, fectum, [ex.facio], způ-sobiti, vykonali, učiniti; (s vazbou dvojího almsativu, předmět, a do-plňk.:) činím něco něčím.
arx, arcis, f. pevnost, tvrz.
mu r us efficit montem (předmět) arcem (doplněk), zed činí horu pevností, Ivrzí.
con-iungo, (203/.), spojuji. 2080 hue, sem.
magna itinera; contendere, (2036.). hocturnus, 3.,' [nox], noční, diurnus, 3., [diu, ve dne], denní.
occupäre,  (1859.);  oceupätô   oppidô, 2085
(abl. abso).), obsadiv město, ibi, (555.).
praesidium, ii, n., (448.), posádka, col-locäre, (1331, 1573.), usaditi, rozložili.
Kap. 39.
dum, (1513.); dum morätur, zatím co
meškal; moror, (1476.) 2090 paucös   diěs, (835.,  1056.), několik
(málo) dní. ad, (2017.); resfrümentäria, (533., 1294.,
2033., 2035.); commeátus, (1900);
causa, (1017.). relfrümentäriae commeätüsque causa,
za příčinou, k vůli zásobování a (ostat-
nímu) dovozu; (volněji:) staraje se o zááob.ivání a ostatní dovoz. — (2118.) (2591.) percontatio, dnis, ť. [per-contáři; con-tus, tyč, bidlo]', vyzvídání, vyplavání; ex percontáHóne, z vyptávání, poptáváním; nostri, (1266.).
vox, (1790.); vdcěs, slova, řeč; ex vó-cibus Gallórum, z řeči, řečmi, (z tla-
7*
''čhů, Uaehy) Clallfi; mercätor, (35.). ŕ-. '— [Ze spojení Gallôrum ac mércä-tôrum musíme souditi, že zde Caesar mínil kupce hlavně římské a řecké.]
Sestav! tantus Umor óccupävit subitô omnem exercitum ex percontälióne nostrôrum et (ex) vócibus Gallórum ac mercätôram, || quí praedicábant |[ - (acc. c. inf.) Germänôs (podmet) esse ingentí mägnitúdine corporum, in-crědibill virtute atque exercitätione in armls || (věta vložená:) [Galií et mereatórěs] dicěbant || (acc. c. inf.) sěsé" (podmet, t. j. Gallové a kupci), congressôs cum his (t.j. s Germány) saepenumerô, ne vultum quidem atque aciem oculórum ferre potuisse. Sestaví tantus Umor óccupävit subitô omnem exercitum || ut (výsled.) per-turbäret nôn mediocriter menlěs ani-mósquo omnium. ÍOQ5, prae-dicäre, hlásati, rozhlašovali.
ingěns, entis, ohromný, nesmírný, převeliký; incrědibilis, (628.). . ingentí mägnitúdine (abl, qual.) cor-poris esse, býti nesmírné velikosti těla; býti nesmírně veliké postavy tělesné; býti nesmírně veliký.
exercitätiô, ônis, l, [1996.], cvičení,výcvik;   obratnost;   virtus, (110., ' 717.).
incrědibilí virtute atque exercitätione (abl. qual.) in armls esse, býti neuvěřitelné statečnosti a výcviku, obratnosti ve zbrani, (v zacházení se zbraní); býti neuvěřitelně Btfitečný a vycvičený, obratný ve zbrani.
2 )0 saepenumerô, (1840. }.
Con-gredí cum aliquô, (1967.), setltá-vati sos někým; (zde není toto sloveso položeno o setkání ve smyslu nepřátelském); sésě cum his con-
' gressos, dicěbant, nôn potuisse ferre,   nemohli   prý,   setkavše se
, b těmito, snéati; (dicěbant přelož
do češtiny „prý").
ferre, (755.); (1876.).
ne — quidem, (875., 1799.). vultus, ús, m., (výraz obličeje), tvář, ' obličej.
aciés, ěi,t, (1253.), ostří, bystrost, pro- 2105 nikavost; aciěs oculórum, bystrost, pronikavost očí = pronikavé oči, pro- j nikavý zrak. j subitô, náhle. | timor, (1275.). [ occupäre, (186., 219., 1265., 1719.), ; (o strachu:) napadnouti, zmocniti se, pojmouti. {
omnis exercitus, (2038, b). I
mediocriter, [medíus; ocris, vrch, vý- 2110 j
šina}, ne příliš, prostředně, nepatrně; ;
nón mediocriter ne nepatrné = ne- •
málo, značně, velice. i
per-turbäre, 1. zmásti, nvésti ve zrna- ! tek; 2. vzrušiti, pobouřiti, polekati; 1 perturbari, (po)lelcali  se,' (po)děsiti se, pozbývsti   rozvahy, pozbývati zmužilosti, strachovati  se; mentěs animôsque perturbäre, hlavy i srdce pomásti, vzrušiti, rozčilili; centurio- ! něs perturbňbantur, setníci se děsili, strachovali, pozbývali zmužilosti.
mens, mentis, f., mysl (jako schopnost duševní), rozum, duch; srdce; ani-mus, (jako mohutnost cítící:) duch, mysl, srdue.
orírí, (76.); primům, (1350.); hie timor primům ortus est ä..., tento strach j vyšel nejdříve od... <í
tribunus, /, m„ tribun; tribuni tníli-tum, vojenští tribunové. — V nejstariích dobách připomíná;! se tři tribunové vojenští, z nichž každý velel Bboru 1000 mužů vybranému z jedné tribue. Za> republiky stálo v čele každé legie šest tribunů vojenských; z nich veleli vždy dva, a to po dva měsíce, střídajíce se nejspíše denně ve vrchním velení. Za dob Cuesarových tribunové vojenští bráni byli hlavně ze vznešených, ale i, nezkušených jinochů římských ze t stavu rytířského neb senátorského, &
a tu Caesar, nemoha se na ně spo-lehnouti, svěřoval velení legie zkušeným legátům. Měli tedy vojenští tribunové ve starší době postaveni mnohem samostatnější než později; za Caesara jen výjimečně velí legiím samostatně, obyčejně bývalo jim svěřováno jen vedení menších oddílů. Mimo to měli na péči: pořádek v táboře, dozor na stráže, vedení vojen ských seznamů, zásobováni vojdta a pod. V oděvu a zbrani lišili se od ostatních vojínů hlavně nádherou a výzdobou. Meč nosívali po levém, boku, prolože štítu užívali, jak se zdá, teprve v bitvě samé. Vojenský tribunát býval obyčejně stupněm ke kvestuře. *
2115 praefecti, ôrum, m., [542.}, velitelé. — V římském vojsku byli rozliční důstojníci, kteří veleli zvláštním vojenským oddílům nebo měli jiné zvláštní úkoly a kteří sluli praefecti. Byli to ku př. velitelé pomocných sborů pěších (lehké pěchoty); velitelé jízdy (praefecti equitum); praefectus fabrum řídil práce zákopnické a řemeslné a podával veliteli odborné návrhy a zprávy; praefecti socium; praefectus c&strôrum a j,
reliquus, 3., (51.).
ex urbe, t j. Róma; (srv. I. 7.1.).
amícitiae causa, (1017.), (2092.), (2591.), z (osobního) přátelství (k Caesarovi, chiějíce buď získati si jeho přátelství nebo přátelství to si udrieti); (byli to tak zvaní contnbernalěs). — (Contu-bernalěs byli mladí mužové ze vznešených rodin, kteří provázeli vojevůdce, aby se vzdělali ve válečném uměni. Stolovali obyčejně s vojevůdcem v praetoriu.)
sequor, (1342.); Caesarom secuii iisiim haběbant, následovavše Caesara, přidruživše se k Caesarovi, měli zkušenost; (volněji:) k Caesurovi se přidružili a (nebo: avšak) měli zkušenost.
mUltäris, (1224.);rěsmilitaris, vojenství. 2120
usus, (1619.); usus in rěmilitari, zkušenost, zběhlost ve vojenství, ve válečnictví; usus in castris, zkušenost, zběhlost ve službě vojenské, ve službě v poli. - (2223.)
nôn mägnus, ne veliký = velmi malý.
ínferre, (675.), (787.); causám inferre, uváděti příčinu.
alius — aha (causa); podvojně alius v téže větě překládá se podle tohoto přikladu: alius aliam causám infert, každý uvádí jinou příčinu: jeden uvádí tu, jiný onu příčinu; ten uvádí tu, onen zase onu příčinu.
quôrum (gen. part.) alius allä causa 2125 illätä (abl. absol.) petěbat, a z nich každý uved jinou příčinu, záminku, žádal; a z nich len tu, onen zase onu příčinu, záminku uved, žádal; (volněji:) uvedl a žádal.
Sestav! causa, illäíä [| quam (podmět) — díceret — esse (acc. c. inf.) ne-cessäriam sibi ad proficíscendum. — (Srv. 63., 1246.)
necessärius, (601., 910., 961.); proficis-cor, {156., 300., 647).
quam (t. j. causám) sibl ad proficis- ' cendum necessäriam esse díceret, [příčinu, která, jak říkal, tvrdil, jest naléhavá pro něho k odchodu, aby odešel]; příčinu, záminku, pro kterou prý nevyhnutelně musí odejiti; příčinu, záminku, která prý ho nutí k odchodu. — (Konj. díceret; srv. 1.23.3. exístimárent.) (1308.)
eius (t.j. Caesarís) voluntäte (1639.), s jeho svolením.
discědere, (SIS., 882., 1309., 1564.), odejiti, vzdáliti se. — (2194.)
mlhi Hcet, (1929.); nt licěret, aby bylo 2130 lze, dovoleno; aby směl.
nňnnullus, (344., 928., 1450.).
pudor, ôris, m.,stud; čest, svědomitost; (2323.); pudôre adductus, (pohnut,
sveden studem), ze studu. — (149., .   213., 506., 616., 924., 1492., 1826.) siispicio timoris (gen. předm), podezření ze strachu; podezřeni, domnění, že se bojí. l' vítare aliquid, (1191..), vyhýbatí se, ,  uniknouti něčemu; uvarovali se něčeho!
135 re-maneo,  ěre, mánsí, zůstávali, setrvávali.
'   hT, t.j. ti všichni, kteří jsou uvedeni v 2. paragrafu, tribuni mííitum, prae-'? fecti reliquique.
fingo, ere, fínxí, fictum, 1. tvořili, dě-x, lati, upravovati; 2. přetvářeti, před-
stírali, strojili, ličili; vultum fingere, (líčili tvář veselou—) přetvařovali se 2? " ' interdam, (7.9-/,), časem, někdy, í.      lacrimás (í/2,9.) teněre (—retinere),
udrželi, zdrželi se slz. V; 2140 abdere, (658.); abdití in tabernacuiís, jsouce skryti, skryvše se ve stanech; ; zalezše do stanů; (volněji) zalezli a
r. buď... buď (nebo).. .
\       tabernácuium, F, n. stan. i;       fátum, F, n., [for, fárij, 1. výrok boží, věštba, boží ustanovení; 2. osud. .  qaeror (1188., 2006.) fátum, stěžuji si ,'        na osud, do osudu; naříkám na osud.
familiáris, is, m., (1111.) přítel, druh. - 145 communis, (1643.).
miserari aliquid, naříkati na něco, bě-dovati nad něčím.
vulgo, [1156,], všeobecně, vůbec, ve-; směs.
totís (1163.) castris, po, v celém táboře.
testamentům, F, n., [těstis], závět. . Í150 ob-sTgnare, pečetí opatřiti, zapečetiti; tě-
stámenta obsígnábantur, zúvěli byly ; pečetěny,  se pečetily, (volněji): se
psaly.
f:' .■ í vočibus (2094.) ac titrtore, řečmi a ]    strachem = strachem, projevovaným •' řečí, fllovy.
ú     paalatim, (1851.), ponenáhlu.
usus, (2121.).
Sestav! ii militěs centurióněsque, || quí... habébant, || ut (ii), || qui equi-tätuľ praeérant, || perturbábantur.
militěs = prostí vojínové.
centurio, ônis, m., centurio, velitel cen- 2155 turie (selniny). — Každá centurie měla v čele centuriona; bylo tedy v legii 60 centurionů, v každé kohorte po šesti centurionech; v mani-pulu bylo po dvou centurionech, a to centurio prior a centurio posterior. Velitelem manipulu byl centurio prior. Nejvyšším centurionem v celé legii byl centurio prior prvního manipulu první kohorty; slul centurio přímí pílí, stručněji prímipiius nebo primus pitus. Byli tedy mezi centuriony různé slupne hodnosti. Centuriony mohli se sláli prostí vojínové pro osobní statečnost a způsobilost; postupovali až za primipila podle svých zásluh. Ustanovoval a povyšoval je velitel. Hodnosti i službou centurio byl poddůstojníkem, roven asi našemu rotmistrovi. Byli oděni a ozbrojeni podobně jako prostí vojáci; chochol na přilbě měli na rozdíl od ostatních připevněný napříč. Jako odznak své trestní moci nosili révový prut (vitis). Povinností centurionů bylo cvičili vojíny, udržovati kázeň a povzbuzovali v boji slovem i příkladem.
qui equitätul praeérant, (1058.), (ti, kteří veleli jízdě =) poddůstojníci jízdy; (t j. decurioněs equitum). — (1300.) - (3022.)
perturbärí, (2111),
Sestaví ex his (ii)) || qui volěbant || (acc. c. inf.) sě exlstimäri minus ti-midňs, || dícěbant.
timldus, 3,, [Úměre], bázlivý, bojácný.
velle, (71.0); exísttmor, (355.).
volěbant || sě existimärí minus timi- 2160 dôs, chtěli, aby byli pokládáni za méně bázlivé; chtěli býti pokládáni za menší bázlivce.
2165
Sestav! (ii) dicěbant |[ sě nón, verěrí hostem, || sed (sě)\ liměre angusliäs itineris et mägnitúdinem silvärum aut rem frúmentäriam || ut... posset..
vereor, aliquem, aliquid, (1096), báti se, objati se někoho, něčeho.
timěre aliquem, aliquid, báti se někoho, něčeho.
angustiae, (494., 575); angustiae itineris, úzké cesty; cesta soutěskami. — (Nejkralší ce^ta do Belfortu a dále do Alsaska vedla údolím řeky Doubs, jež bylo sevřeno sráznými skalisky a lesnatými vrchy.
mignitůdo silvärum, velikost lesů = veliké, rozsáhlé lesy. — (Ještě dnes jsou v těch místech veliké lesy, na př. na pravém břehu řeky Doubs la Foret de Chailluz, na levém břehu le bois de la Côle de Joux, forét de Vaite, bois de la Côle d'Armont a j.
inter-cědere, (420), (mezi něčím) leželi, rozkládali se, proslírati se; quae intercěderent inter eos atque Ario-vistum, které se rozkládají, prostírají ' mezi nimi a Ařiovisteni; (intercěderent, con i. ob 1. po vedl. čase dicěbant; přelož indik. přít. času!).
rěs frumentäria, (2092), spíže, obili; (rem frúmentäriam vlož při překladu do věty rut posset").
sup-portäre, dováželi, dopravovali.
rem frúmentäriam (sě) timěre, at satis commodě (1380.) supportärí posset, že mají obavu, že se obilí ne-
bude moci dosti pohodlně (bez obtíží) dováželi; (timěre ut — timěre ně nón; Koř. 377, 1.; Hrb. 432, d).
etiam, (zde:), dokonce.
Sestav! nônnOIli nuntiäbant \\ militěs nón fore (—futuros esse) audienlěs dieto neque (= et non) lälurôs (esse) signa propter timórem |1 cum (Caesar) iussisset (zástup, konj. za ind. fut. II) |] (acc. c. inf, praes. passiv., protože není uvedena osoba, které by se poručilo) castra mověii ac signa ferrí.
cum iussisset, (zástup, konj), až roz- 2170
káže, dá rozkaz, signa ferre, (385), dáti se na pochod,
vytáhnouti.
iubeó" castra mověri ac signa ferri, poroučím, dávám rozkaz táborem (se) hnonti a dáli se na pochod, vytáhnouti.
diet um, F, n., výrok, slovo; rozkaz, nařízení.
audire,   slyšeti; (metonym)  pošlou- '
chati, býti poslušen. dieto audiěns sum alicui poslouchám, 2175
jsem poslušen na slovo (na povel)
někoho.
propter timórem, (865) pro strach, ze strachu.
militěs non fore audlentěs neque signa läturos (esse), že vojíni neuposlechnou, nebudou poslušní a dále na pochod se nedajíf nevytáhnou. — (2296)
Kap. 40.
animadvertere, (1083., 1316).
consilium, ii, n,, (301), rada, shromáždění; (zde:) vojenská rada; convo-cátó (897.) consilió, (a b I. a b s o I.), svolav vojenskou radu. 2180 ad-hiběre, (1183), přibrali, zváti, při-zvati.
ordô, inis, m., 1. řada; 2. (zde:) (= cen-turin), selninn. —(Cnesar výjimečně přibral do vojenské rady tentokráte všechny centuriony; zpravidla povolával do vojenské rady jen centuriony příměrům órdinum, t. j. první 'r centurie každého manipulu.)
9
..jjtt-cfisäre, opět a opět předhazovali; í*' obvinovali; vytýkali, stěžovati si. /" convocätô cônsiliô omttiumque ôrdi-num ad id cônsilium adhibitTs cen-turiônibus vehementer eôs incusä-- vit, svolav vojenskou radu a přibrav k té radě centuriony (velitele) všech setnin, důrazně, velice jim vytkl, do nich si stěžoval; (volněji:) svolal... a přibrav... vytkl, stěžoval si. primům, (bez následujícího deinde), předně.
2185 quaerere,(976.,1050), 1. hledati; 2. vy-ptávati se, vyzvídali, pátrati. côgitäre, (1833.), uvažovali.
quod putarent lí (acc. c. inf.) sibi quae-rendum aut cogitandum esse (| (věta nepř. táz.) aut quam in partem aut quô cônsiliô diicerentur, že mysleli, že (jim jest ~) jim přísluší pátrati nebo uvažovati, bud na (v) kterou stranu, bud a (z<a) jakým úmyslem jsou vedeni.
sě cônsule, za jeho (t. j. Caesarova) konsulátu; (r. 59 př. Kr.; srv, I, 35. 2.).
cupidissimě, (830.), (elativ), velmi dychtivě, velmi horlivě.
2190 ap-peto, ad-petó, ere, íví, Tlum, 1. spě-.chati; 2. sahali (po něčem), hledéti dosici; 3. (aliquid), dychtiti, toužili (po něčem); stati (o něco), ucházeli se (o něco), vyhledávati (něčeho).
Sestaví cúr quisquam iúdicäret |j (acc. e. inf.) hune (t. j, Ariovistum) tam temerě ab officiô discessúrum (esse) ? || sibi (t.j. Caesari) persuáděri || (acc. c. inf.) eum (t. j. Ariovistum) repu-diatůrum (esse) neque suam (t.j. Cae-saris) neque popuii Rômäni grätiam || (abl. absol.) cógnitls suía pôstulätis atque pérspectä aequitäte condiciô-num.
quisquam, (1103., 1136.).; eur quisquam iúdicäret, (věta nepř. táz.), proč někdo soudí, míní? — (Zájmeno quisquam jest položeno proto, že
smysl věty jest záporný, t, j. nemo iudicet). — (2230., 2292) tam, tak, tak velice, tou měrou, temerě, nerozumně, nerozvážně; (srv.
I, 31.13. hominem esse iemerárium). officíum, řz, n., 1. služba; 2. povinnost; smysl pro povinnost; svědomitost; ab officiô discědere, (2129), od své povinnosti odstoupiti, své povinnosti nedostatí, své povinnosti se zprone-věřiti; officium imperätôris, smysl pro povinnost, svědomitost velitelova; pudor  atque officium, smysl pro čest a pro povinnost, persuaděre, (495); mini persuadětur, 2195 | (neosob), dávám se přesvědčiti, na-| bývám přesvědčení; sibi persuädčrl, ' on (Caesar) že nabývá, jest toho pře-Bvědčení, že ...
quidem, ovšem. — (3078.)
re-pudiäre, odmítnouti, zamítali; eum neque suam neque popuH Romani grätiam repudiäturum, že on (Ario-vistus) nezamítne přízně, nezhrdne přízní ani jeho (Caesarovou) ani národa římského.
postulátům, i, n., [1710.], požadavek. — (1.910)
aequitäs, ätis, f., rovnost, stejnost; spravedlivost, nestrannost, oprávněnost.
cóndiciô, ônis, f., (1584), úmluva; 2200 nabídka, návrh, podmínka.
per-spiclo, ere, spexi, speclum, pro-hlédnouti; poznati, seznali; côgnitľs suís pôstulätis atque aequitäte condi-ciônum pérspectä, (abl. absol., ve smyslu věty podmínečné), až (Ariovistus) sezná, sezná-li jeho (Cáe-sarovy) požadavky a až pozná, po-zná-li oprávněnost návrhů, přesvěd-' čili se o oprávněnosti návrhů; (cógnitls pôstulätis, aequitäte pérspectä, postavení chiastické, chias-mus). — (1300., b).
quod si, (770., 1157,), jestliže však; quod st bellům intutisset, (zástup. \
konj. za ind. f u t II.), jestliže však zdvihne válku. — (2630.)
furor, ôris, m., [furerej, šílenost, zběsilost, vztek.
ämentia, ae, t., [ä-mens], nerozumnost, zaslepenost mysli. 2205 im-pello, ere, puh~, pulsům, pohnouti, pobádali, podněcovali.
furôre atque ämentiä impulsus, podnícen vztekem (zuřivostí) a zaslepeností mysli; ze (ve) vzteku a ze (v) zaslepenosti mysli.
tandem, (uotázkách) jen, pak.- (1389.)
vereor, (2161); quid verěrentur, čeho se obávají? (v přímé řeci bylo by quid veremini).
děsperare, (1048); aut eur děsperarent dě suä virtute aut dě ipslus díUgentiě ? anebo proč nemají naděje ve svou vlastní statečnost nebo jeho svědomitost? anebo proč zoufají nad ...?
— (suä vztahuje se k podmetu gramatickému, zde k těm, kteří zoufají
— vztah přímý; i psiu s t.j. Caesar i s, vztahuje se k podmétu logickému, k mluvícímu Caesarovi — vziah nepřímý; Koř. 320, pozn- i.; Hrb. 466, pozn.) — („i p si us" přelož „jeho".) — (2261.)
2210 diligentia, ae, t, pečlivost, svědomitost.
i periculum, i, n., [ex-perior, ^sípa, pěji ritus], (531), 1. zkouška, pokus; '    2. nebezpečná zkouška, nebezpečí.
periculum allcuius facere, uciniti pokus, zkoušku s nějtýmj pokusem,
V zkušeností poznali někoho; zkusili někoho; změřili so s někým; factum (esse) ěius hostis periculum (t. j. ä nôbis), (že měřili jsme se s tím nepřítelem, zkusili jsme toho nepřítele.
patrům nostrôrum memoriä, (ŕjfJ5., 746), za paměti našich otců; (r. 102 a 101 př. Kr).
CimbrT, Teutoni, (l. 33. 4). Ciinbrové byli poraženi od Gaia Maria v Ver-coll r. 102 př. Kr. Teutonové byli po-
raženi od Gaia Maria u Aquae Sex-tiae r. 102 př. Kr.
pellere, (1689); Cimbris pulsls, (abl. 2215 absol.), když Cimbrové byli poraženi, po porážce Cimbrů. — (2559., 2701., 3012.)
Gäius Marius, slavný vojevůdce římský, soupeř Sullův, vítěz nad Cimbry a Teutony; (t r. 86. př. Kr.).
merěrT aliquid, (587), zasloužili si něčeho, zjednali si něco; cum exercitus viděbatur meritus (esse) nön minorem latidem quam ipse imperátor, kdy bylo vi děti, kdy bylo patrno, že si vojsko zasloužilo (zjednalo) nemenši slávy než sám vojevůdce; (vazba nom. c. inf) — (Indikativ viděbatur ponechán v nepřímé řeči k vyznačení, že veta jesl čistě časová; cum temporale) — laus, laudis, f.. chvála, sláva.
factum (doplň) esse periculum ěius hostíš, (že) měřili jsme se s tím nepřítelem, (t.j. s Germány). — (2212.)
nuper, (2008).
servílis, e, otrocký; (zde: =^servö- 2220 r u m).
tumultus, fís, m., nepokoj; vzbouření, vzpoura,odboj; servTlí tumultu, (abl. čas.), za odboje, za vzpoury otroků. — (Otroci a gladiátoři, sestávající většinou z Germánů zajatých ve válce, vzbouřili se vedeni jsouce Spartakem r. 73. před Kr. Vzpouru potlačili Kras-sus a Pompejus r. 71. před Kr.)
tarnen, přece; aspoň. — (—sFnihil aliud, at. čertě).
usus, (2121.), zkušenost vojenská, ve vojenství, ve válečnictví.
disciplina, ae, f., [discere], vyučováni,
cvičení, cvik; káze ň. aliquid, (adverbiálni akus), poněkud, 2225 ac-cipere, (2547.,1688), přijmouti, nabyti; naučiti se, (aliquid, něčemu).
quam se vztahem pouze k subst. cíFs-typtinam; srv. I. 28.3. oppida vicös-que, quös incenderant.
106
i: c
:35
9,240
2245
ííbíeväre, (5i2.); ?uôs sublevärent, jež ^podporovaly, jimž přispívaly; {1711ó8 f v 21 a h u j e s e k seruíti = seruôrum; . tumultu servôrum, quôs ...). ex qtiô (reí s/70/.) = (et) ex eä rě, z toho. iôdicärl potest, může se, možno, lze soudili; posse iudicäri, (že) může se, možno, lze soudili. — (2292., 219í.)
cônstantia ae, f., [cônstäns, cônstäre], pevnost, stálost; vytrvalost, ne-ohroženost.
quantum boní (Kor. 259., Hrb. 333.) habéret In sé, kolik, co dobrého má do sebe.'
hôs, quôs..., (u překladu h ô s polož před quôs), ty, jichž...
aliquamdiu, po nejaký čas; dlouhý čas; dosti dlouho.
inermís, e, farma/, neozbrojený, bezbranný.
quôs inermés sine causä timuissetit
(coni obi.), jichž se bezbranných báli; jichž se, ač neozbrojených, bezbranných, báli.
armätus, 3., ozbrojený.
vietor, ôris, m., (1712.), vítěz, vítězící. — (Spartakus, dříve než byla vzpoura otroků Krassem a Pompejem potlačena, přemohl několik oddílů římského vojska.)
proptereä quod hôs posteä armätôs ac victôrés superä(vi)ssent (coni. obl.), (951.), protože ty později ozbrojené a vítěze (ač byli ozbrojeni a vítězi) přemohli. ,
dénique, (1269.), konečně.
hôs esse eôsdem, quibuscum..(přelož:) že to jsou titíž, s nimiž ...
congredí, (1992.); saepenumeró, (1840).
fines, (2010).
plerumque, zpravidla, obyčejně.
„quibuscum congressí superä(ve)rint (Memel: superá(vi)ssent) — quôs, cum iis congrcs&T, superaverint, (s nimiž se ulkavše, přemohli je=) s nimiž se utkali (srazili) a je přemohli;
(předmět ke slovesu superaverint dlužno d o pln i ti z quibuscum).
qui tamen, kteříž přece; a ti přece; (t.j. Helvetiové).
par sum alieuY, vyrovnávám se někomu, odolávám někomu; (v přímé řeči: potuěrunt).
sí quôs, (1042., 1157., 1743.), jestliže některé, jněkoho.
ad versus, (1054.).
commovere, (695., 1153., 2025.); .« 2250 commoveret, znepokojuje-li, leká-li; (coni. obl.); nihil eä rě commoveor, tím se pranic neznepokojuji, nerozčiluji; pranic si z toho nedělám; to si niklerak nepřipoušíím.
Sestav! (Caesar ineüsäns dixit:) |) (acc. c. inf.) hôs posse reperire || sí quae-rerent J| (acc. c. inf. závislý na slovese reperire:) Ariovistum (podmet) vi-cisse magis ratiône et, cönsiliö quam virtüte (I (za kterých okolností Ario-vistus zvítězil?) subito adortum (= udeřiv) děsperantěs (Gallôs) iam dě pügnä et disperses (| (abl. absol.) Gain's děfatígatls diüturnitäte belli || cum (Ariovistus) 'sě tenuisset castris ac palüdibus multôs menses neque (— et nón) fěcisset potestätem sui.
quaerere, (2185), pátrali; si quaere-rent (—inquirerent), budou-li pátrati.
reperire, (983., 1051.), shledati; reperire posse, viz 1530!
de-faťigäre, unavili, umdliti, utrmáceli.
diüturnitäs, ätis, f., [797.], dlouhé Irvání, délka,
GallTs děfatígatls diüturnitäte belli, 2255 unaviv, zemdlev Gally dlouhým trváním války, dlouho trvající válkou.
sě teuere, (1235.), zdržovati se.
potestätem (908.) sut facere, (připou-štěti k sobě), poskytovali příležitosti, aby ho napadli; (ve smyslu: do boje proti někomu se postavili); {sui jest gen. předmět.). (27U3.,2886.)
palus, udiQ, t, bažina, bařina, močál, cum sě tenuisset castris ac paludi-bus (abl. loci) neque fěcisset potestätem sul, tím že se zdržoval v táboře a bažinách (močálech, močálovitých krajinách) a neposkytl příležitosti, aby ho* napadli, (a do boje proti nim se nepostavil), 2260 multôs měnsěs, (akus. čas. míry), po mnoho měsíců, dě-sperare dě aliquň rě, zoufali nad něčím, nemiti naděje v něco; nena-díti se něčeho; na něco již nepomýšlet! ; děspěrare dě pugna, boje se nenadíti, na boj již nepomýšleti. — (2209.)
di-spergô, ere, spersi, spersum, [dis, spargere], roztrousiti, rozptylovali; dispersus, rozptýlený. Sttbitô, (2106).
adorírí aliquem, (720.), udeřili, úlok učiniti, útokem hnali, vrhnouti se na někoho; adortus děsperantěs iam dě pugna et dispersôs (a k u s.), udeřiv na ně na boj již nepomýšlející (s bojem již nepočítající) a rozptýlené. 2265 magis — quam, (734).
ratiô, (1561, 1594), výpočet; chytrá
vypočitavost. cônsilium, (952), záměr; dobře založený plán, lest; [ratiô ět cônsilium = dobře vypočtený pláni-vincere, (1907), přemoci, zvítěziti. Sestav! ne ipsum (t.j. Ariovistnm) qui-dem spěráre (= že ani sám nedoufá, ani sám prý nedoufá, že) || (acc. c. inf.) nostrôs exercitús (podmět) posse capi eä ratiône || cuí locus fuisset conträ bominěs barbarôs atque im-perítôs;
cul rátiôni locus fuisset, häe (ratiône) nostrôs exercitús capi posae = eä ratiône, cui locus fuisset, nostróa exercitús capi posse. alicui reí locus est, nějaká věc má své místo, nějaká věc jest možná. 2270 ratiô, (2266), způsob; (zde:) válečný plán.
nostrôs exercitús capi posse eä ratiône, cui locus fuisset, že naše vojska mohou býti obelstěna tím (= taliovým) [způsobem boje), tím (takovým) válečným pánem, který měl své místo, který byl možný.
capere, (1398., 1460), polapiti, obelstili, oklamali.
conträ, (předl, s akus.), proti (někomu).
barbarus, (1.679), nevzdělaný, surový.
impentus, 3., nezkušený. 2275
Sestaví (Caesar dixil) || (eös) facere arroganter II qui... conferrent || cum... auděrent.
simulätiö, önis, f., přetvářka, předstí-- rání, záminka,
simulätiö reí irümentäriae (genitiv předm.), (2092.), předstíraná, líčená starost o zásobování.
conferre, (886., 1343., 1726.); timôrem in aliquid conferre, sváděli, svalo-vati strach na něco; qui conferrent (coni. obl.), ti, kteří svádějí, svaj hrjí, zakrývají; (věta qui conferent jest podmete m k následujícímu inf. facere).
angustiae itíneris, (2163).
arroganter, domýšlivě, zpupně; arro- 2280 ganterfacere, zpupně jednati, (mnoho si osobovali).
děspěrare dě aliquarě, (2261); videor děspěrare, zdá se, že zoufám, nedůvěřuji; (volněji:) zřejmě zoufám, nedůvěřuji.
cum aut viděrentur děspěrare aut auděrent, když (== tím, žé) bud zřejmě zoufají, nedůvěřují nebo se odvažují; (v přímě řeči bylo by: cum videntur).
officium, (2194), smysl pro povinnost;
svědomitost, prae - seríbere,  (1962), předpisovali,
nařizovali; (k inf. praeseríbere
doplň v překladu zájmeno „jemu",
t. j. „imperátori*).
2290
2295
qúld mihl est ciírae (dat. účel), mám flécó na páči, na starosti; něco^jest mou starosti; (v přímé řeci: haec nôn vôbis sunt curae, sed mihi). — (1822.) — V přehladu připoj k této větě myšlenku: A to už prý také obstaral, neboř... sibi, t.j. Caesarí.
Sestaví (acc. c. inf.) Sěquanós, Leueos, Língoněs (podmet) subministräre (výrok) frúmentum (předmět) et |[ (acc. c. inf.) frumenta (podmět) in agrís i esse iam mätúra; || (acc. c. inf.) insos (podmět) (—že sami, t.j. všichni ti bázlivci a nespokojenci) iudicäturôs (esse) dě itinere brevi tempore.
LeucT, ôrum, m., Leukové, keltský kmen, usedlý v dnešním Lotrinsku; hlavním městem jejich bylo Tulium, nyní Toul.
Lingoněs, (1468.).
sub-ministräre, dodávati, dováželi.
agri, (578.); frumenta, (872.); mätu-rus, (873.).
brevT tempore, v krátkém čase, zanedlouho.
dé aliquä rě iudicäre, posouditi něco, úsudek pronesli o něčem. — (1632., 2230.) (2191.)
iter, (163., 376.), tažení, pochod.
quod, (1986.); dieto audiěns sum, (2175.); signa ferre, (2171.).
dicor s vazbou nom. c. inf. = \á prý s indikatioem.
quod dícantur nôn fore (= futuri esse) audientěs neque signa lätflrí (esse), eo se toho týče, že prý nebudou poslušní, neuposlechnou a že dále ne-potáhnou; neupoalechnou-li prý a nepotáhnou-li dále. — (2177.)
nihil, (zde v platnosti adoerbiální), nic,
pranic, commověrl, (2250).
Sestaví (Caesar díxit) || (acc. c. inf.) podmět nutno doplnili:) sě (t. j. Caesarem) scíre \\ (acc. c. inf. závislý na sčíre:) aut... fortunám (podmět)
děfuisse' [ils] aut... aväritiam (eô-rum] convictam esse || quibuscum-que exercitus... fuerit; (z dativu zájm. quibuscumque jest si doplnili k inf. děfuisse dativ iis a k subst. aväritiam genitiv eô-rum).
qulcumque, qaaecumque, quodcumque, kdokoli, cokoli; kterýkoli; (v předkládá před dativ quibuscumque přidej dativ zájm. „t ě m"!); quibuscumque exercitus dieto audiěns nôn fuerit, (coni. obl.), [že těm,] kterýchkoli vojsko na slovo nebylo po-slušno, neuposlechlo.
aut — aut, (1082).
male rem gerere, (954), miti nezdar; male re gesta, (abl. absol.), když měli nezdar, při nezdaru.
de-sum, děesse, děfui, scházeti, nedo-stávati se; fortunám nôn děfuisse, že [těm] štěstí nescházelo, (t, j. ti že měli štěstí).
facinus, oris, n., čin, skutek; (ve zlém smyslu, in malam partem: male-ficium), zlý čin, zločin.
com-periô, Tre, peň, pertum, zvěděti, dověděli se; shledávali; zjistili; ali-quô facinore mmperiô, (abl. a b s o 1.), zjištěním, odhalením nějakého zlého činu,
aväritia, ae, l, lakota. — (Povšimni si chiasmu; 2201.)
con-vincô, ere, otci, vicium, 1. úplně přemoci; 2. zjevně dokázali; usvědčili.
aväritiam convictam esse, že lakota [jejich] byla zjevně dokázána, usvědčena = že byli usvědčeni z lakoty. — (-— aväritiam manifestó esse côgni-tam et děprehensam.)
Sestav! (Caesar díxit) || (acc. c. inf.) suam innocentiam (podmět) per-spectam esse perpetua víta (abl.), fělícitátem [suam] (podmět) perspec-lam esse belló Helvětiorum.
suam, t. j. Caesaris.
2300
2305
innocentia, ae, f., 1. neškodnost; 2. bezúhonnost, poctivost, 3. (zde:) nezištnost.
2310 perpetuus, (1934., 1935); perpetua vita, celým životem, po celý život.
fělícitas, átis, f. štěstí; (doplň: suam,' t.j. Caesaris).
perspicere, (2201.); passiv.: perspicior, jsem poznáván, seznáván; objevuji se.
bell 5 Helvětiorum, (1609), válkou, za války s Helvety.
Sestav! (Caesar dixit) || (acc. c. inf.) ilaque sě (t.j. Caesarem) repraesen-^ tälürum (esse) (id) J| (věta relat.) quod ... fuisset (coni. obl.) \\ (pokračování acc. c. inf.) et (sě) mötürum "esse castra proximä nocte dě quartä vigília JI (účel. věta) ut... posset || (věta nepřímá tázací dvojčlenné) utrum... an ... valěret.
itaque, (2032).
2315 in longiörem diem (240.) conferre, (2278), položití, odložiti něco (na 1 pozdější lhůtu), na pozdější dobu; dies, t; guod cöllätürus fuisset, co hodlal položití, odložiti; zde: (conferre = tränsferre, differe).
re-praesentäre, [praesens}, neprodleně, ihned učinili; hned provésli.
pŕoximus, (168., 347., 1250); proximä nocte, (abl. čas.), nejbližší, příští noci.
dě quartä vigília, za čtvrté noční hlídky; (646.).
castra movere, (820).
2320 quam primům, (^60., 508), co nejdříve.
intel-legere, (1993), poznali, seznali.
utrum — an, zda(li) — či. (3098., 2917.)
pudor (2132.) atque officium, (viz 2194.!)
valěre, (931); plus valSre, více plátiti; převládali; utrum valěret, zda(H) převládá. — (2933.)
Sestav! (Caesar dixit) \\ quod si prae- j lereä němě/sequätur || (acc. c. inf.) j tamen sě (podmet, t,~j. Caesar) itú-rum (esse) cum sôlä decimä legiône i II dě quä nôn dubitäret (= nepochybuje, není v pochybnostech) [| (acc. * c. inf.) et eam (decimam legiônem) (podmět) futuram esse sibi (t. j. Caesarovi)   praetôriam cohortem (doplněk).
quod Si, (770., 1157); quod si němo 2325 sequätur,  a jestliže,  jestliže tedy # nikdo (ho) nebude následovali; (zá-/ stup. konj. za fut. I.). — (2630.) r
praetereä, mimo to, ostalně; potom ještě; (1896.).
Sólus, (977); legiô, (385); ire, (1221.).
dubitäre dě aliquô, (946), pochybovali, býti v pochybnostech o někom.
dě quä - - dě cuius fidě, (o jejíž věrnosti).
cohors, cohortis f., 1. ohrazené místo, 2330 ohrada, dvůr; 2. (množství uzavřené do ohrady), zástup, dav; 3. (ve vojenství-') kohorta, {viz 385,); 4. osobní „stráž vojevůdcova.
praetôrius, 3., náležející vojevůdci, vojevůdcův, velitelský; cohors prae'.ô-ria, osobní, tělesná stráž vojevůdcova. — Vojevůdcové mívali u sebe tělesnou stráž k své ochraně z vybraných vojínů pěších i jízdních.
earn futuram esse praetôriam cohortem, ta {t.j. desátá legie) že bude jeho tělesnou stráží.
in-dulgeô, ére, diilsi, (dnltum), hověti, přát i.
praecipuě, obzvláště.
propter, (o příčině), (865). 2335
con-fldere alicni, (1314), důvěřovali někomu, spoléhali na někoho. (3039.) .
345
2350
ibac oratíóne nabita, (1769,). íturus, (1904.); mírům in modům (—
mirě), ku podivu, convertere, (1302., 1417.); convertT
(passiu.J, obrátili se, změniti se. mens, (2112.), mysl; smýšlení; myšlenka,  mínění;   omnium meniés, smýšlení všech; všeobecné smýšleni, alácritás, atis, 1, falacerj, čilost, živost;
odhodlanost, summus, (1088).
cupiditás, átis, f., fcupidus], žádost, dychtivost, touha; cupiditás betli ge-rendi, (chtivost vésti válku =) b o j e-chtivost.
ínferre, (675., 787., 2123); alacritas Ulita est, odhodlanost se vzbudila, probudila.
prínceps, (676); (zde doplňk.:) první nejprve, nejdříve,
per, (o prostřednictví), (1108); tribuni midtum, (2114).
grátia, ae, f., vděk, uznání, vděčnost, dík; alicui gratias agere, někomu vzdávali dik, děkovali; (1915., 2197).
iSdicium, (242), úsudek, mínění; iúdicium facere, úsudek pronésti; quod fěcisset (conj. cizího mínění, subject), (proto)že (prý) pronesl.
dě sě, (přelož:) o ní; (Koř. 320, 2. a* 367., Hrb. 426, pozn).
optimus, 3., (elativ), velmi dobrý, velmi příznivý.
Sestav I et (decima legio) confirmávit II (acc. c. inf.) sě (t../. decimam legi-onem) esse paratissimam ad bellům gerendum.
con-firmare, (167., 212.), s jistotou tvrdili, určitě prohlásili; ujistili, ubez-pečiti; (v překladu doplň si předmět: ho).
paratus, 3., (273,, 284), připravený, odhodlaný, hotový; parátissimus, (elativ), zcela připraven, odhodlán, hotov. *
Kap. 41.
ad bellům gerendum, k vedení války;
(ke všem válečným podnikům), reliqul, (5/.).
ôrdô, (2181). 2355 centurióněs príraôrum ordinum, (2/55.), centurionové, velitelé prvnícu set-nin; první centurionové. — Bylo to deset prvních centurionů deseti kohort, kteří byli zváni též přímí órdi-něs; (někteří učenci soudí, že to bylo šest centurionů první kohorty v legii). Nejvyšší z nich slul prímus pílus. Tito byli přibíráni do vojenské rady.
agere, (1653), jednati, vyjednávali. utl-=ut; per, (1108).
alicui satis facere, (809), někomu dáti zadostiučinění = u někoho, před někým se ospravedlnili, se omluviti.
Sestav 1 (reliquae legičněs dtxěrunt) || (nepřímá řec): sě (t.j. reliquäs tegio-něs) neque dubilá(vi)sse neque ti-muisse neque existimávisse || (na slovese existimávisse závist vazba acc. c. inf.:) iúdicium dě summä belli esse suum, sed imperätôris.
umquam, někdy; neque umquam, a 2360 nikdy; neque umquam ... neque.. ani nikdy ne... ani ne ...
dubitäre, (2328), býti v pochybnostech,
summa, ae, f., (1602), souhrn, celek; úhrn; summa belíi, vrchní řízení války.
iúdicium de aliquä rě est allcuius
(gen. přivlastňovací), est meum, soud, úsudek o něčem přináleží někomu, přináleží mně; (Koř. 248,2, a pozn.).
neque se existimávisse suum esse iúdicium, nôn imperätôris, (přelož:) ani že nemyslely, že nebyly toho domnění, že soud, úsudek přináleží jim, nýbrž vrchnímu veliteli.
satisfactiô,   ónis,  f.,   zadostučinění, 2365 ospravedlnění; eórum satisfactióne
■!vs
accepiä, (a b 1. a b s o 1.), přijav jejich ospravedlnění. — (809.)
ex-qutro, ere, quisioT, quísilum, vyhledali, vypátiati. Itinere exquTsttô per DTviclIcum, ut (vgsled.) ... duceret dav vyhledati (takovou) cestu skrze Diviciaka, pomocí Diviciakovou, Diviciakoví, že mohl vésti. maximám fidem haběre alicui, někomu nejvíce důvěřovati; (214., 1094).
apertus, (1409.); loca, (559); locis aper-tis, otevřenou krajinou.
2370 circuitus, us, m., [circum, ire], obcházení, zacházka, oklika; míliům am-plius (quam) quinquägintä (passuum) circuiiU, zacházkou, oklikou více než padesát tisíc dvojkroků, přes padesát
Ubío dvojkroků, (t. j. přes 74 km); („c/rcu/ííi" vesmyslupřipouště-eím: Jřeba i oklikou.,.1')
ut díxerat, jak byl řekl. — (2853.)
proflcíscí, (156., 647).
intermittere, (I486., 2067.); iter nön intermittere, pochodu nepřerušiti; nepřetržitě táhnouti.
exploratory, (1199.).«' 7 Y       í > 'y'*<-aC
certior fio, (390., 640., 1201). 2375
Sestaví certior factus est || (acc. c. inf.) cöpiäs Ariovisti abesse quatluor et vígintí milia passuum ä nostris.
cöpiae, (641., 2038., b). abesse," (34). nostrl, (1266).
Kap. 42.
côgnôscere adventům, (1272), zvěděli o příchodu; cčgnito adventu Caesaris, (a b 1. a b s o 1.), zvěděv o příchodu Caesarove.
2380 légätus, (392); ke slovesu „mittiŕ (praes. hist.) dlužno doplniti si nějaké sloveso dicendi, na př. „qui di-cerenŕ; přelož: „pošle s tímto vzkazem"; (srv. I. 11. 3.); Ariovistus chtěl tím nabyti času, aby zatím došla posila, kieroi očekával (viz I. 37. 3.), než s ve d 3 rozhodný boj. Následuje řeč nepřímá. Sestaví lAriovistus dat vzkázali Caesarovi] I! quod (Caesar) póstulävisset (coni. obi) antea dě colloquiô || per sě (t. ./■ Ariovistum) licére || (acc. c. inf.) jjjjfieri II quoniam (Caesar) pro-pius aRs*isset et (Ariovislus) cxisti-märet |TOn/. obi) || sé (t.j. Ariovistuni) posse fid facere sine perículô. — Přimo:  quod anteä dě colloquiô pôstuläoisii, id per mě fieri licet, quoniam propius accessisli měque id sine perículô facere posse existimô.
per, (o přičinnosři), skrze, pro; per mě licet, dovoluji, svoluji; (srv. „pro mne za mne").
pöstuläre dě colloquiö, (1880), (po)-žádati (stran rozmluvy), za rozmluvu.
quod, (718., 784., 1052., 1986).
quod anteä dě colloquiö pöstulä(vi)-sset || id fieri || per se licere, vzhledem k tomu, že ho požádal (Caesar) za rozmluvu, že svoluje, aby se to stalo; co se týče rozmluvy, za kterou Caesar dříve žádal, že Ariovistus svoluje, aby se stala, aby k ní došlo; že Ariovistus svoluje, aby došlo k rozmluvě, za kterou Caesar dříve žádal. — id facere t. j. in colloquium venire.
quoniam, (1911).
prope, blízko; propius, blíže. - (3118., 2686.)
propius ac-cědere, (1067), blíže při-táhnouti, přiblížili se; quoniam propius accessisset (c o n i. o b 1.) et existi-märet (coni. obl.), protože (Caesar)
2385
112
2395
2400
..btyže přitáhl a (Ariovistus) Be domnívá, — (Všimni si střídáni pod-T métu l)(2686., 2939.) sine (aliquä rě), bez (něčeho), re-spuó, ere, uí, vypliti; odmítnouti;
(repudiäre). condJcio, (2200.), návrh. Sestaví et iam (Caesar) arbiträbätur j| (acc. c. inf.) eum (t. j. Ariovistum) reverii ad sänilätem j| cum (Ariovistus) ultró pollicerětur id [| quod anteä (Caesari) petenti děncga(vi)Bset [| (pokrač. hlav. věty) et (Caesar) ve-niěbat in spem || fore, ut (Ariovistus) děsisteret pertinäciä pró tantis suis (l.j. Caesaris) et popuH Romani be-neficiis in eum || (kdy?) cognilís suis (t. j. Caesaris) póstulátis. Sänitäs, ätis, f., [sinus], zdraví; (= sánitä8 mentis), rozumnost; ad säni-tätem revertor, (428., 459.), přicházím k rozumu, cum (causäle), (108., 1375., 1471.). tíe-negäre, důrazně, rozhodně popírali; rozhodne, naprosto odpírali, odříci.
ultrô, dobrovolně; sám od sebe. poI-licěrT, (864,), nabízím; slibuji.
petenti (doplň:) sibi (t. j. Caesari), jemu žádajícímu = jemu na jeho žádost; (1571.).
cum ultró pollicerětur, quod [sibi] (t.j. Caesari) petenti (dat.) děnégasset, protože dobrovolně, sám od sebe (Ariovistus) nabizt, co mu na jeho žádost byl odepřel.
in rnagnam spem venio (= sperire incipiô), nabývám veliké naděje; ko> jím se velikou nadějí. — (1045.)
pro (aliquä rě), (o náhradě a odplatě), (140.), za (něco).
suis, t. j. Caesaris.
benefícia in aliquem, (509., 1842.), dobrodiní prokázaná někomu; důkazy přízně k někomu; pro suis tantis popudque Romani in eum beneficiís, za tak veliká jeho (== Cae-
sara) a národa římského dobrodiní jemu prokázaná; za tak veliké jeho a národa římského důkazy přízně k němu (— k Ariovistovi).
côgnitls (1087.) suis (t. j. Caesaris) pôstulätís (2198.), (abl. absol.), se-znaje (sezná-li) jeho požadavky.
fore ut (uti) s konj. praes. neb imperf.
— futurum esse ut s konj. praes. neb imperf.; opis infinitivu futura aktivního; (/. 20. 4.); (1165.).
děsístere, (473.).
pertinäciä, ae, f., fper-tinäxj, pevnost, 2405 vytrvalost; (ve zlém smyslu:) neústupnost, nepovolnost, zarpu-tilost, tvrdošíjnost. — (vytrvalost v dobrém smyslu = perseverantin, cônstantia.)
fore uti děsisteret pertinäciä, že upustí od (své) neústupnosti, zarputilostn
— (1165.) diem colloquio (dat. účel.) dícere,
(360.), určití* ustanovili den k rozmluvě. — (2726.)
Sestaví quínths (diěs) ex eô diě dictns est diěs (doplněk!) colloquio; (... za, jako den k rozmluvě).
ex eô diě quihtus, pátý (den) od toho dne.
interim, (860.).
ultrô, na onu stranu, tam. 2410 cltrô, sem. r. ultrô citrôque, sem a tam. pedes, peditis, m., [pis], pěší vojín, pěšák.
ad-ducere, (149.,213., 1705.), přiváděli, s sebou vzlti; ně quem (1923.) pedi-tem adduceret, aby žádného pěšáka nepřiváděl, s sebou nebral, nevzal; (Koř. 369,1.; Erb. 431, 2.).
Sestaví (doplň si:) (Ariovistus dixit) || race. c. inf. za vyjadř. větu hlavni řeci i přímé:) sě (t.j. Ariovistum) verěri || / (věta ohavná:) ně... circumveniré-tur; II (konj. imperf., v přímé řeci coni. iusswus praes.:) uterque (t.j. Caesar
J
i Ariovistus) veniat cum equitätu; || (acc. c. inf. za vyjadř. větu hlavní řeči přímé:) sěsě (t. j. Ariovistum) nôn venturum esse aliä ritiône. — Přirno: vereor, ně circumveniar; uterque veniat; ego aliä ratiône nôn veniam. 415 verěn, (2161.).
per (799.) Tnsidläs (738.), úkladné, úskočně.
circum-veníxe,(1410.), obkličovali; zaskočili, do pasti vlákali; (ab eô, t, j. ä Caesare).
uterque 42072.) vemret, aby oba přišli; nechť oba přijdou, equitätus, (1692.). Í20 ratiô, (1561., 1594., 1602., 2266., 2270.); aliä ratione (— aliäs), jinak.
Sestaví quod (dťivod.) Caesar l.ncquo volěbat II (acc. c. inf.) colloquium tolli ™ interpositä causä |j 2. neque (== avšak také ne) auděbat comrnitere sua m salutem equitätuí Gallôrum || (hl. v.) (Caesar) staluit||commodissimum esse II (abl. absol.) omnibus equís détrac-tís (komu ?) Galiis equitibus || eô (= in eôs equôs) impônere legiônäriôs milKés decimae legiônis || cui maxime cônfidebat || ut haběret praesi-dium |j quam amlcissimum jFsľ quid-'' opus esset facto,
tollere, (837., 1352.), rušiti; mařili; volô colloquium tolli, chci, aby rozmluva byla zmařena, inter-pônô, ere, posui positum, vložili (něco mezi něco); uváděti (jako důvod).*
causa (2127.) interpositä, (uvedením záminky =) pod nějakou záminkou.
salus, ňtis, f., (1524., 1653), osobní bezpečnost; život. 25 com-mittere, (740), svěřili, přeue-chati. j
Oallôrum equltätuT, gallské jízdě. — Ve spojení s obecnými jmény osobními klademe Gallus, nikoli Gallicus, čili všeobecně: klademe jména národů. — Za doby Caesarovy občané
římští nesloužili v jízdě. Jízda Caesarova seBtávala jednak z najatých Germánů, Hispanô (V. 23. 3.) neb Nu- -midň, jednak z jezdců spřátelených gallských kmenů. Jezdci obojího druhu nebyli Caesarovi dosti spolehlivými.
auděre, (1803).
statuere, (618), souditi, míniti. commodus, 3., [1380.], přiměřený, náležitý; prospěšný, vhodný, výhodný. ^ statuit commodissimum esse, soudil, 243« mínil, že jest nejvýhodnější; uznal za nejvhodnější. eques, itis, m., jezdec, dě-trahč, ere, träxl, tracttim, 1. stahovali, snímali; 2. odnímali, ubrati. e5, (1396), tam; (zde:) (-- in eôs equôs
= ) na uč (t.j. na fy koně). im-pônô, ere, posut, positum, vložiti, na-ložiti; aliquem in equiím impônere. někoho posaditi na koně. legiônärius, 3., k legii náležející, řa- 243i> dový; miles legiônärius, legionář, řadový vojín, détractís omnibus equTs (abl. absol.) Gallís equitibus eô impônere m71i-tes, po odnětí všech koní gallským jezdcům posaditi na ně vojíny; (možno též rozvésti v souvětí souřadné:) odníti všechny koně gallským jezdcům a posaditi na ně vojíny, cónfídere alicuí, (2336); maximě, (193). praesidium,   (448), (zde:) ochranný
průvod, tělesná stráž, amícus, 3., (503.), přátelský, nakloněný, oddaný.
quam, (508., 972., 2034). 2440
opus est aliquä rě, jest třeba něčeho; si quid (— nom.) opus facto esset, bude-li polřeba; v čns potřeby. — — (Koř. 279, pozn.)
quod (rel. spoj.) = (a) to.
fit, (127., 529.).
irridicule, nevtipně; nôn irrídiculě, ne nevtipně (= vtipně).
Přípravy k Caesarovým .Pamčtem o vílce gallské'. Kniha prvni.— 4000.
114
115
5 quídam (1640.) ex militibus, kterýsi z vojínů.
Sestaví quídam dixit || (acc. c. inf.) Caesarem facere plus || quam pollici-tus esset (coni. obi, přelož indik.!); " (Caesarem) pollicitum || (acc. c.inf.) se (t. }. Caesarem) habitúrum esse (= že bude míli) decimam legionem in locô cohortis praetôriae || rescrí-bere (eam) ad equum. — (Přelož: že (Caesar) slíbiv... povyšuje ji za rytíře; nebo rozveď a přelož; že (Caesar) slíbil... ale že ji povyšuje.) — Přímo: Caesar facit plus quam pollicitus est; pollicitus, sě ... habitúrum (esse), rescribit ad equum.
faciô plus, quam pollicitus sum, činím více, než jsem slíbil.
haběre, (1487., 1543.); haběre aliquem in locô alicuius, rníti někoho za někoho, za něco; habeô decimam le-giónern in cohortis praetôriae tocô! mám desátou legii za osobní, tělesnou stráž.
cohors praetôria, (2331.).
re-scribô, ere, scrípsľ, scriptum, ode-psati; přepsali (někoho jinam); ad equum rescrlbere, povyšovali za rytíře. — (Vtip spočívá v několikerém významu slova, „equus";, kt.ré jest zde totožné s „equesa; ale i loto podst. jméno má dvojí význam: a) jezdec na koni; b) rytíř.)
Kap. 43.
2450 planities, ei, f., [planus], plán, rovina, tumulus, i, m., [turnere], návrší, kopec, pahorek.
terrěnus, 3., [terra], zemitý, hlinitý.) grandis, e, veliký.
aequus, 3., 1. rovný, vodorovný; 2. stejný.
2455 spatium, i7, n., (419., 1395., 2064.), místo,  prostor;  rozměr, velikost; vzdálenost, mezera. 1 aequum spatium (akus.) abesse, stejný il    kus cesty, stejně daleko býti vzdálen. * ferě, (54., 643.), skoro.
utríusque, t. j. Caesaris et Ariovislí; (2072.)
eö, (1396.); oěněrunt, t. j. Caesar et Ariovistus.
Ut erat dictum — jak bylo smluveno; (2407.); (= ut erat constitutum).
dč-vehô, ere, věxt, vectum, svážeti, dováželi ; dopravovati; legiönein, quam
. equis děvěxerat, legii, které dal (= uložil) (při)jeti na koni; kterou při-
vedl s sebou na koních; (equö vehor, jedu kolárno; equö vehere, posadili na koně),
con-stituere, (709.), postavili; passibus duceniis (abl. měnsurae) ä tumulö cönstituere, postavili dvě stě kroků od pahorku.
item, (1953.).
intervallum, I, n., (1280), vzdálenost; pari intervallo, ve stejné vzdálenosti; (1580.)
cön-sistere, (741., 1338), postáviti se; stanouti.
Sestaví Ariovistus pöstulävit [I ut collo-querentur ex equis et addücerent 'děuos (equitěs) ad colloquium praeter sě.
ex equis, s koní; (zde:) na koních; colloqul, (1109.).
praeter sě, (282), kromě, mimo sebe;
(sebe nepočítajíc). děnT, ae, a, po desíti; ut addücerent
(2414.) děnos, aby přivedli po desíti
0
246
(jezdcích); aby každý přivedl, vzal s sebou deset (jezdců), ubi (271., 389) eô ventum est, jakmile,'1 když se tam přišlo = když tam přišli.
Í470 initiô (64) (abl. čas.) ôrätiônis, na začátku (své) řeči. com-memoräre aliquid, připomínali něco, zmiňovali se o něčem; Caesar commemoräoit sua senälusque (185.) benefícia in eum, Caesar připomenul svá a senátu římského dobrodiní jemu(Ariovistovi) prokázaná; (2401.)
quod ... quod... quod ..., (anafora), že ... že ... že; (spojka „quod" uvádí vysvětlení k jednomu členu věty řídící, benefícia; věta podstatná důvodová; Koř. 387.; Hrb. 436.); (následujícíkonj. obl. přelož indik,.').
mimus, eris, n., 1. povinnost, služba' úřad; 2. dar.
quod appellätus esset rěx, quod (ap-pellälus esset) amícus (t. j. popttll Rômäni), quod munera missa (ei
essent), že byl nazván králem, že byl nazván přítelem (národa římského), že dary mu byly poslány.
475 amplus, 3., rozsáhlý; značný, hojný, bohatý; (zde elativ); amplissimě, přehojně.
doceô, ěre, «í, doctúm, 1, učiti, vy-učovati; 2. vykládati, dokazovali; docěbat, dokazoval, snažil se (mu) dokázali.
quam (rei. spoj.) rem*=id.
Sestav! (Caesar) docěbat || (acc. c. inf) eam rem (■= id) et contigisse paucis et consuě(vi)sse tribui pro rnägnis offieiís hominum,
con-tingo, ere, tlgi, tactum, [2074.], 1. dotýkali se; 2. dostávati se; ui contigit alicuí, někomu se toho do Btalo; někomu se to poštěstilo.
paucí, 3., málo, několik; málokteří málokdo; (835., 1056.).
480 prô, (2399).
hominum officia, (2194.), (přelož:) služby.
iď consuěvisse tribui, face. c. inf.), (815., 1958,), to že obyčejně jest udělováno; to že se obyčejně uděluje ; (n e z á v i s 1 e: quae rěs et paucis contigit et consuěvit tribui.).
Sestav! (Caesar docěbat) || (acc. c. inf.) illum (t, j. Aríovistum) (—že on) cč-nsecůtum esse ea praemia beneficio ac liberälitäte sua (t. j, Caesaris) , ac senätús K (věta připoušlěci:) cum... haběret.
cum, (1438.); cum nón haběret, ač neměl = nemaje.
aditus, us, m., 1. příchod, přístup; 2. právo, možnost, příležitost (přístupu.
iustus, 3.,  spravedlivý;  odůvodněný, 2485 náležitý, slušný; iusta causa pôstu-landi  (gerundium), spravedlivá, slušná příčina žádali; oprávněný důvod žádali.
benefícium, í7, n., (1824.), dobrodiní; laskavost; ochota.
llberälitäs, Mis, 1,(992.), šlechetnost; laskavost, blahovůle.
praemium, ii, n., 1. (zde:) pocta, česl, vyznamenání; 2. odměna, odplata.
côn-sequí aliquid, dosáhnouti něčeho*
docěre, (2476.). 2490 etiam, též,'také; dále; (2504.). quam ... quamque..., jak... a jak... vetus, (1615.), starý, dávný.
necessitudô, tnis, f., úzký, těsný poměr (k někomu); příbuzenský poměr; přátelství, přátelský svazek.
ipsTs = jim, (t. j. Rômänľs). 2495
inter-cědere, (420..2165.), býli, trvati; quam .., ipsls cum Haeduis inter-cěderent, jak ... jim s Haeduy jsou, trvají = jak ... mezi nimi a Haeduy jsou, trvají.
8*
116
cönsultum, F, n,, usnesení, opatření, ustanovení; senätüs cönsultum, usne-t Roní Bcnňtu; cönsultum in cös, usno»
HOnl o nlcli, (pro no, v jejich pro-Hpíicli). quotiěns, kolikráte, honörificus, 3., [honor, facere], čestný. 2500 quae cönsulta quotiěns quamque ho-nörlflca, kloní usneseni n koliknile H      fowl nil; (tmtwlJI:) \iUm\ mum-seiil ü kolikráte a lak čostnti. — (Zde jsou spojeny tři věty nepř. táz., jež by jsouce rozvedeny zněly: quae senätüs cönsulta in eös facta essent, quotiěns senätüs cönsulta [acta essent, quam(que) honörifica senätüs cönsulta in eös facta essent.) ut, (uvádí třetí větu nepř. táz.), jak. omni tempore, po všechen čas, po-
* vždy; (1262.),
prínclpntntti totum Qalllae fycn. před-itfU.) \*.n*.t*,,tliM,,UU4., WM,), ir»Pi náčelnici vl nad celou Uallií; by ti náčelníkem (náčelníky) celé Gallic etiam, jejtě, dokohce; (2491.). 2505 appetere,(ŽÍ90.); prius... quam no-stram amícitiam appetissent, dříve... než se ucházeli o naše přátelství. \ cönsuetudö, (1731.); hanc esse consuě-\     tüdinem, ut (výsled.) vellet, že (to) jest zvykem, že chce, že si přeje; (shoda opačná; 1782.); (veta výsled-následuje po zájmeně hic, haec, hoc' I • srv. 1,35. 2. hanc grätiam referret, ut;
* I. 36.1. iüs betli esse, ut). Sestaví ut (populus Romänus) vellet ||
(acc. c. inf,, v češtině věta uvedená spojkou „aby":) sociös atque amlcös nön modo děperdere nihil suí, sed auctiorěs esse gratia, digtiitäte, honoře.
sociös atque amTcös, t. j. pbpuli Romani.
nön modo — sed, (1047.), de-perdö, ere, didi, ditum, ztratiti, pozbyti.
2510 suum, sui, n., svůj majetek; nihil sui děperdere, nic ze svého majetku neztratili, nepozbyti.
auctus, 3., [augere], zvětšený, zvelebený.
eôs honore auctlôres esse, (preloz:) aby byli clí vlco zvěb-oni ~eaby cil vlci) nwlli, aby jim přibývalo cli. grätla, (2197.), pWzcii; honor, (1040.),
čest, vážnost. dTgnitäs, älis, f., důstojnost, včrô, vnuk. 2ňt Sestav l ijiiis nutí poHHol j| (acc. c. Inf.)
id čripi iis [1 (piod alliilissent. af-fero, ferre, altuli,allätiim,pnnňšcii; quod ad amiciiiam attulissent, co přinesli s sebou k přátelství národa římského; (volněji:) s čím už přišli k, do přátelství národa římského (s národem římským), quis posset, (coni. potenlialis; přímo:
quis possit?), kdo by mohl? e-ripiô,  ere, ripui, reptum, vyrvati: \    v/.íli, o'Jriíli. patior, (357.,514.}; patior id ěripí, dovoluji, dopouštím, aby to bylo vzato, odňato; dovoluji, dopouštím to vzíti, odníti.
pôstuläre eadem, (1880.), žádali za 25| totéž.
mandátům, (2002.); alicui in mandális dare, po někom vzkázali; quae lě-gätis in mandäťis dederat, co vzkázal po poslech, vyslancích, ně aut - aut, (727.), aby ani ne - ani ne. beilum Tnferre alicuT, (1932.). reddere, (1926.); redderet, aby vrátil, re-mittô, ere, misi, missum, zpět po- 25^
slati, odeslati, propustili, si posset (coni. obi) íiullam partem remittere, nemůže-li žádné části posiati zpět, odeslati. domům, (1606., 1595.), domů, do domova.
at (po větě podmínkové':) tož aspoň; amplius se záporem, (1924.).
patior, (2519.); ně quôs (1923.) am- 2v>í plius Rhěnum tränsire paterětur, aby již (žádným =) nikomu nedovoloval přecházeli přes Rýn.
117 Kap. 44.
responděre  ad  pöstuläta, (1947.); (2198.).
paucn, (2479.), málo; krrtteo. vlrtittěs. přednosti; (tl0„ 717., 1575). prae-dlcare, 1. hlásili, vyhlašovali; 2. veřejně mluviti; 3. hlásati s pochvalou; (o sobě:) vychloubali se, chlubili ho; mulin prnoilfcňro ríě ali-qnii re, mnoho se chlubili, vychloubali něčím.
;535 suä sponte, (496.), o své újmě. rogäre, (584.); arcessere, (1671.). sěsě (t.j. Ariovistum) tränstsse ... ro-gätum et arcessitum, že přešel... byv požádán a přivolán. — (2595.) praemium, iř, n., (2488.), zisk, výhoda, prospěch, odměna; sine magna spě magnhque praemiis, bez veliké na děje a bez velikých výhod, odměn, bez velikého proíprchu.
domus, f., (1624.), domov, vlasť. — (3058., 3115.)
540 relinquö, (488.).
propinquus, ľ, m., príbuzný; (9Í1.). (doplň:) [sěse] (L j. Ariovistum) re-llquisse.,. habere ... capere, že opustil... že má... že vybírá, sěděs habere, (1724.), míti sídla, con cědere, (415., 792., 1572., 2605.), postoupiti.
:545 ab ipsís, od nich samých, (t.j. á Gal-lis ipsis).
voluntäte ipsorum, (1160., 2570.), s jejich vůlí, souhlasem; (zde;) dobrovolně.
sěsě habere (997.) ab ipsls sěděs con-ccssás, obsiděs datös, (že má sídla od nich postoupená, rukojmí daná =) že sídla, jež má, mu sami posloupili a rukojmí dali; (824., 997.).
stipendium, (1980.); stipendium capere, brali, vybírali daň, 'poplatek; ,(2542.).
iüs belli, právo válečné; (srv, 1.36.1.)
quod, t.j. stipendium. 2550
im ponere, (2434.) 1. vložili, naložili; 2. uložiti (něco někomu); impônere consiiě(ve)rint, (coni. obh), (pře-hi:í obyčejní1. TipravUlla ukhUlaJt* — (267Ô.; 2960.)
victorěs, (1712.); victus, (1712.).
Sěsě (t.j.Ariovistum)... sibil (t.j.Ario-vistô).
bellům Tnferre alicuT, válku s někým začíti; (smysl: vésti válku výbojnou); bellům děfendere, vésti válku obrannou; bráni ti se; (48J; (1767.,1942,).
op-pugnäre, (308.), dobývati, útociti; 2555 ad sě oppngnandum, aby na něho útočily, aby ho napadly. — (2896.)
castra haběre conträ aliquem, ležeti polem, táborem proti někomu; conträ sě, proti nřmu (i. j. prvtt Ario-
?isi~0: ^i\s?.\
côpiae, J (m.).
ä sě, od něho (t.j. od Aríovista),
pellere ac superäre, na hlavu porazili. — (2215.) (2239., 2663., 2921.)
unô proelid, (Koř. 274.), jedinou bit- 2560
vou, v jediné bitvě; (1.31.,12.). iterum, opěl, znovu.
si vělint (coni. obl), chtějí-li.
experlrT, (1757.), učinili zkoušku, zkusili ; (v překladu připoj předmět „/o"); (srv. I. 40. 5. periculnm facere).
parätus, (2S4., 2352.); sě paratům esse, Že (Ariovistus) jest připraven, hotov.
de-certäre, zápasili až do rozhodnuti; 2565 (zápasiti na život a na smrl); rozhodný boj svéšti; (55.); (obyčejně: proeliô, puynä děcertare). — (2909.)
utor páce, (užívám, požívám míru =) žiji v míru; (<S77.). — (2683., 2707., 2750., 2758.)
inlquus, 3., [2454J, nerovný; nepřihodily ; nespravedlivý; iniquum est, jest nespravedlivé; bylo by ne-
118
spravedlivé; (Koř. 358, 2, a; Hrb. 416, 2.). — (2607.) recusäre, (1701); recBsáre dě aliqua rě, zpěčovali se vzhledem k něčemu; odpirati něco; vzpírati se něčemu; recusäre aliquid, odmítnouti něco, zříci se něčeho; — (srv. 2382.). dé stípendiô (1980), quod... (relat. věta).
2570 suä (t. j. Gallôrum) voluntäte, dobrovolně; (2546.) (1639.).
ad id tempus, do té doby, až dosud; (v přímé řeči: adhuc).
pendere, (1979.), platili; (/. 36. 5.).
ornamentům, ř, n., výzdoba, ozdobn, okrasa.
praesidium, (448., 1405.). 2575 dětrimentum, F, n., [dě-iererej, újma, škoda, ztráta.
ôrnämentô et praesidio, non dětri-mentô esse, býti k ozdobě a k ochraně, nikoliv ke škodě; (dat. účel.). — (2925.)
sibi (t. j. Ariooistô) ... atque sě j. Ariovistum).
oportet s vazbou acc. c. inf., (234., (896., 239.); amícitiam esse oportěre, že přátelství má býti. — (2605., 2680.)
häc spě, (—spě huius rei), v této naději, v naději na toto. 2580 amícitiam petere (~ appetere), uchá-zeti se o přátelství; (srv. 1. 43. 7.), (2505., 2588.). per, (222.), skrze (někoho), pomocí (někoho).
re-mittere, (2525), promíjeli, odpou štěti.
déditicius, (1527.), poddaný, podro-beneo.
sub-trahč, ere, träxi, traclum, 1. zpod něčeho vytáhnouti; 2. odnímati, ubí-rati.
2585 si stipendium remittätur ět děditicii subtraharitur (konj. zástup.), bude-li \   poplatek odpouštěn a budou-li (mu) '   poddaní ubíráni.
non minus Jibenter — quam, neméně rád, s nemenší radostí — než. (1621.).' recusäre, (2568).
amícitiam appetere, (2505., 2580.); (appetierit, c o ni. obl.; přímo: appe-tivi; přelož indik. I). quod, (1986.); (2609.). trädücere, (577., 641.); trädücat (c o n i. obl., přelož indik. plit. časul).
Sestaví sě (t.j. Ariovistum) facere id sui můniendi (causä), nôn Galliae impugnandae causä. muntre, (2054.), chrániti; sut müni-endí causä, pro svou ochninu; aby si) chránil; [munire — (zde:) tuěríj; causä, (1017., 2118., 2092, 2592., 2624., 2767., 2809.) im-pugnäre, útočili, útokem hnali (na něco), bojovali (proti něčemu), napadali něco; nôn Galliae impugnan-dae causä, nikoli pro útočení na Gallii = nikoli, aby na Gallii útočil, aby Galiii napadal. — (2591.)
testimonium, ií, n., svědectví*; ěius rei těntimonium est, quod... et quod..., toho svědectvím jest ta okolnost, že ... a že ...; (Koř. 387. 3.). nön ... nisi, ne ... leč — jen. rogáre (2537.); nön věni nisi rogätus, nepřišjl jsem leč byv požádán = přišel jsem jen byv požádán.
bellum Infe*re, (2554.); bellum defender, (2554.).
Sestaví sě (t.j, Ariovistum) věnisse in Galiiam prius quam populum Románům. — Přímo::f Ego věni in Galiiam prius quam populus Rômänus.
in-gredior, F, gressus sum, vstoupit!, vkročili; fines ingredi, do území vkrO'Mti, vstoupili.
Č-gredlor, ľ, gressus sdm, 1. vystoupili, vyjiti, vykročiti; 2. překročili, přejiti; finěš ěgredi, překročiti (přes) hranice.
volö; quid tibi vis? co zamýšlíš? eo chceš? čeho si přeješ? — quid sibi
2599 i
2581
h
i]
ií , v ,
i)
i i
:\
vellet? (co n i. obl.), čeho si přeje? co zamýšlí? — (tibi, sibi, dat. com-modi, prospěchový; Koř. 242, pózu. 2.); (srv. jinou vazbu: I. 34,2. si quid illo sě vělit, 1894). 2600 eur veniret, (coni. obl), (přelož:) proč přichází (Caesar)?
possessiô, ônis, f., [pos-siděre], držení; usedlost, majetek, država; m suäs possessiónés, do jeho držav; possessiô Galliae, držení Gallie.
Sestav! hanc Galiiam (podmět) esse suam (t.j. Arlovisti) provinciám (doplněk) sícut illatn (Galiiam) (esse) nostram (provinciám).
sícut (Sicuti), právě tak ... jako.
ut — sic item, jako — rovněž tak, právě tak.
ipsi, jemu, (t.j. Ariovislovi). 2605 concědere, (1572.), (2544.); nôn oportet concědi, nemá se, není třeba, není v pořádku dovolili; nôn opor-teret, nemělo by se, nebylo by třeba-— (2578., 2680.)
fines, (2010.).
iniquus, (2567.); íniquus sum, quod..., jsem nespravedlivý, že ...; dopouštím se nespravedlnosti, že ...
Inter-peiiäre, mluviti někomu do řeči; přerušili, zamezí ti, překaziti; aliquem in suô iure interpelláre, někomu sahali, michati se do jeho práva; něčí právo porušovali; quod sě (t. j. Ariovistum) interpellarětnus, že mu saháme do jeho práva, že jeho právo porušujeme; (coni. obl.).
qaoá_(2589.) díceret || Haeduos appel-lätôs esse fratrěs (amícos) ä senätu,
(co se toho týče, že praví), praví-li, připomíná-li, že Haeduové byli nazváni od senátu (římského) bratrími (přáteli), [nechť jest si Caesar vědom, že ...]; (srv. 1986. i)
2610 barbarus, (2274.), nevzdělaný, nevědomý.
imperitus, (2275.), nezkušený, neznalý; rěrnm imperitus, neznalý poměrů, stavu věcí, událostí.
ut non, (věta výsled.).
proximus, 3., nejbližší; (168., 347., 2250., 2317); (o case:) nejbližô minulý, předešlý, poslední. — (2877.)
proximo bellô (abl. Čas.) Allobrogum, za poslední války s Allobrogy; (2313., 1609.).
Sestav! ut nón (Ariovistus) sciret 1| (acc. c. inf.) neque Haeduôs (podmět) ... tulisse neque ipsós (= Haeduos) (podmět).., úsós esse.
alicui auxilium ferre, (724.). 2615
contention ônis, t, spor, půtka, zápas.
sěcum, t.j. cum Ariovistô.
habuissent (coni, obl., přelož indik.), měli, vedli.
utor aliqua rě, (S77., 1148., 1963, 2566.).
Sestav! (Ariovislns dixit) || (acc. c. inf.) sq (t.j. Ariovistum) děběre suspicärí II (acc. c. inf, závislý na suspicäri:) Caesarem — (abl. absol.) simulätä amíeitiä — habere (eum exercitum) II quem (exercitum) in Gallia habeat (coni. obl., přelož indik.) \\ (proč? za jakým účelem?) sui (t, j. Ariovisti) opprimendl causä,
děběre, (588.), míti, musiti. — (2681.) 2620
Siispicärí, [sub-spicere], podezřívat!, míti podezření, domnívali se, domýšlet! se.
simuläre, [2276.], 1. napodobili; 2. pře-tvářeti se; tvářiti se; 3. předstírali; amícitiam simuläre, přátelství přetvářkou dávali na jevo, předstirati; simulätä amiciliä, předstíraje přátelství, pod rouškou přátelství.
quem exercitum, (rozveď): eum exercitum, quem.
op-prittiô, ere, pressi, pressum, potla-čiti, přemoci, zničili, potřít i; sniop-primendi causä, (pro jeho potlačeni, potřeni =) aby ho potlačil, přemohl, potřel. — (2591.)
qui (rei. copul.) nisl = jestliže tedy ne; 2625 (viz 49.!).
.ídS-cědere, (1720.), odtáhnouti, odejiti, ustoupití; nisi děcědat (konj. zástup.), neodtáhne-li, neodejde-li, (zůstane-li); si děcessisset (konj. zástup.; §13.), odejde-li, odtáh-ne-ii, ustoupí-li.
dě-duco, ere, duxi, duetům, (3136.), táh-nouti, vléci, vézti; odvésti; nisi dě-ducat (konj. zástup,), neodvede-li.
regio, dnis, í., ltrajina, země, kraj.
Sestaví sěsě (t.j. Ariovistum) (podmet) habitůrum esse ilium (t. j. Cae-sarem) (predmet) nôn prô amicô, sed prô hoste. — Přímo: Ego tě prô hôste haběbó; v nepřímé řeči zájmeno 2. os. sg. tě nahrazeno jest zájmenem i 11 u m; pamatuj, ze Caesar, zájmeno 2. os. sg. „tu" řeči přímé nahrazuje v řeci nepřímé někdy zájmenem „i 11 e", jindy zájmenem „i s".
aliquem prô amTco habere, (536.), někoho pokládati za přítele. — (2975.) 2830 quod SÍ, (2325., 2642., 2671), [= 1. et si, 2. sed sí, 3. nam si, 4. itaque si], (zde: 770.).
(A inter-ficiô, ere, fěci,fectum, usmrtiti, za-V*    vraždili; sí interfecerit (konj. perf. \   zástup., 529,), jestliže pak ho zavraždí, i   usmrtí; e um = Caesarem. nôbiles, ium,m., (90.,1023), šlechticové, príncipěs, um, m., (394., 676., 704.), přední mužové, velmožové.
grätus, 3., milý, příjemný, vítaný; grä-tum facere alicui aliquid, něco uči-niti vhod někomu; grátum facere alicui, zavděčiti se někomu; sě grálům faetúrum esse, že se zavděčí. 2635 ab ipsís, t. j. od šlechticů a velmožů, kteří byli politickými odpůrci Caesarovými v Římě. com-períre, (1240., 2304.), zvěděli, do-\ věděti se, zjistiti; compertus, jistý, 1 bezpečný; aliquid habere comperturn, něco míli zjištěno; o nččem jistě věděti ; o něčem míti bezpečné zprávy. Seslav! sě habere id comperturn ab ipsis per nuntiôs eôrum.
per nüntiös eôrum, (1108.), (1479.), skrze jejich posly; eôrum. t. j. politických odpůrců Caesarových v Hímě.
quorum omnium vztahuje se k předcházejícímu nöbilibus principibusque, ab ipsis, eôrum.
grätia, (2197.).
ěius (t. j. Caesaris) morte f= si eum 2640 (to jest: Caesarem) interfecerit], jeho smrtí; (usmrtí-li ho).
red-imere, (997., 2014.), koupiti si, zakoupili si.
quod $i(=sedsí), pakli však; (2630.).
decedere (2626.); possessio, (2601.).
liber, era, erum, (594.), svobodný, volný,
neobmezený. trä-dere, (1521., 1546., 2969), odevzdá- 2645 vati, svěřovati, vydávati; přenechá-ívati, ponechávali; st trädidisset (k o u-^junktiv zást.), ponechá-li, přene-í ehá-li (Caesar).
sibi, jemu, t, j, Ariovislovi.
re-müneräri aliquem aliquä rě, f2473.], vzájemně obdarovali někoho něčím; odměnili se někomu něčím, odplatiti někomu něčím; magno praemiö (== aniplissimě) aliquem remüneräri, někomu velikou odměnou odplatiti; někomu se velmi skvěle odměnili.
Sestav! (Ariovistus díxit) j| sě (t.j. Ariovistum) (podmět) remünerätürum esse illum (t. j. Caesarem) (předmět) (2628.b) magno praemiö et (Caesarem) (== podmet) cönfeetörum esse sine üllö labörc et periculö ěius (t. j. Caesaris) [omnia] bella, quae (Caesar) geri vellet.
et quaecumque beflageri vellet, (rozved:) et omnia bella, quae gen vellet J j (a sice kterékoli války bude chtíti,* ' aby byly vedeny = a sice kterékoli1 války bude chtíti vésti =) a sice všechny války, Ideró (Caesur) bude chtíti vésti. — (Spojka „et" připojuje k předchozímu„ magno praemiö remünerätürum"' větu, která vysvět-
luje, v čem ta odměna bude záleželi; „et" přelož „a sice", nebo ještě volněji „a sice tím, že... [dokončí]".) — quTcumque, (2299.); prae-mium, (2488.); vellet, (konj. zástup., 529.); volô bella geri (vazba acc. o. inf., 710., 2160., 2421.; srv. I. 22. 2; 1246.). — (2599., 2727.) labor, ôris, m., práce; námaha, namáhání.
2650 ullus, a, um, (401., 461.); (2698.); sine ullô labôre ěius et (sine) periculó, beze vší námahy pro něho (i. j. pro Caesara) a bez nebezpečenství.
sententia, ae, í., 1. mínění, myšlenka;
2. myšlenka, smysl, obsah, význam;
in eam  sententiam, v ten smysl,
v ten rozum, quarě, (739., 769., 1835); quarě nôn
posset, (v. nepř. táz.), proč nemůže, negotium, íT, n,, (1905,), zaměstnání;
podnikání, podnik.
2655 desistere aliqua rě, (473., 2406., 3033), ustávati, upouštěli od něčeho.
Sestav! (Caesar dixit) |[ neque suam (ŕ. /. Caesaris) neque populi Rômäni consuětudinem (podmět) paťi... neque sě (t. j. Caesarem) (podmět) iudicäre J| (acc. c. inf. závislý na. iudicäre) Galliam (podmět) esse potrus Ariovisti quam populi Románi.
cônsuetudô, (2506.), zvyklost, zvyk. — (2752., 2912., 2996.)
nôn patior, ut..., (357., 514., 2519.), nepřipouštím, nedovoluji, aby ... — (Sloveso patior pojí se obyčejně s vazbou acc. c. inf.; věta s ut u Caes. jest jen dvakrát, zde a VI. 8. 1; věta s ut hlade se jen, je-li
/ patior záporné neb má-li ta věta smysl záporný. .
optimě meritus, (587.), velmi zasloužilý, mající veliké zásluhy.
bellům conficere, (1609., 3127.), válku dokončiti, skončili; (podmětem jest Caesar).
Poznámka: Pozoruj v této dlouhé řeči nepřímém střídáni časů _a~.zejména ^různost formálně stejných vět: nisi děcědat — quod si interfecerit — quod si děcessisset. Na prvním místě uvedená dvě slovesa předpokládají řídící sloveso v čase hlavním, třetí sloveso (podobně jako i celá ne-
I přímá řeč) předpokládá řídící sloveso v čase vedlejším (praedicävit).
de-serö, ere, servi, sertum, opouštěti,
vydávati v šanc; (děsereret, t. j. et
ipse et populus Romanos). iüdicäre, (2191); (= existimäré). 2660 potius, [potis, e], spíše. Gallia est allcíiius (gen. přivlastň.),
Gallie náleží někomu, bellö (1907.) superäre (2239.) aliquem.
— (2559., 2921.) Arverni, (1665).
Rutění, omni, m., Rutenové, keltský 2685 kmen, sídlící severových. od horní Garumny. R, 121 př. lír. byli s Ar-verny cd Římanů poraženi, ale zůstali neodvisli; jen část jich náležela k provincii.
Quintus Fabius Maxífirus Allobrogi-cus, římský kousni, který r. 121 př. Kr. porazil Allobrogy a spojené s nimi Arverny a Ruleny.
quibus.. • neque ... neque ..ale jim ... a ne ... ani ne ...
T-gnöscö, ere, növi, nöhun, odpustiti; (coni. obi). i
red-igö, e/e, ěgi, actum, 1. zpět hnáti, zpět pKvcsti, uvésti; 2. v nějaký , stav uvésti, (něčím) učinili; in pro- ! vinciam redigere, učiniti provincii, podrobili si; (doplň si předmět: je, jejich územi).
Kap. 45.
tfpendlum, (1980); tmpónere, {2551) \ x(doplň sí předmět: jim). ,.qtlod St, (2325), (2630), jestliže tedy. r«pectäre aliquid,  (80., 86), hleděti,
přihlížet], míti zření k něčemu, quod sí oporteret (coni. obl.) spectäri tempus, (234., 2605), jestliže tedy jest dlužno, jestliže se tedy má při-^        hlížeti k době, k délce doby.
quisque, (290., 1738., 2976); antíquus, l - (1615).
•2675 antíquissimum quodque tempus, právě nejstorší doba; (zde volněji:) právě délka doby.
iustus, (2485), spravedlivý, oprávněný; (zde elativ).
impérium, vláda. — Sestav: impérium p. R. in G. est iiistissimum.
Poznámka: O pokořeni Arvernů a Ru-tenů zasloužil se nemalou měrou Gn. Domitius Ahenobarbus. Ale Cne-ear úmyslně připisuje porážku jejich pouze Fabiovi, protože náčelník rodiny Domitiů byl lehdy jeho úhlavním protivníkem jak v Gallii, tak v Římě. — Mělo-li se souditi, kdo má větší nárok na državu gallskou, zda Ariovistus, který tvrdil sě prius in Galiiam věnisse quam populum Románům, či Římané, ukazuje Caesar, si singula tempora secundum antiquitätem aes'imärenlur, že by Římané měli větší nárok na Gallii
než AriovlstiiB, neboť získali si v Gallii vítězství už r. 121 pr. Kr. čili již před 63 roky. iudicium, f'í, n., (242., 2363), soud, nález.
si oporteret |j iudicium senätus obser- 2680
värl, je-li však dlužno, slušno, aby - soud (nález) senátu byl šetřen, za-cliováviin; má-li se však nálezu senátu šelřiti,nález zachovávati; (234.); oporteret (coni. obl.).
ob-serváre, pozorovati, zachovávati, šetřiti.
deběre, (2620), míti, museli. — Přímo : si oportet..., Gallia debet esse libera.
quam (senätus) voluisset uti, (věta relat. důvod.), (=■ cum eam senätus voluisset jyotože senát chtěl,.si přál, aby (Gallie)~uzívala, se spravovala.
SuTs lěgibus uti, (ulor, usus sum), (2566), (užívám svých zákonu =) spravuji sc svými zákony; (j^em neodvislý).
... (Galtiam) bello victaiu..., (parlicip. ve smyslu vély připouštěci), Gallie byvši válkou, ve válče přemožena; Gallie, ač byla válkou, ve válce přemožena. ~ Římané ponechali po svém vítězství Arvernům a většině Rutenů svobodu.) — (1907.)
Kap. 46.
2685 geruntur = aguntur; agere = jednali, projednávali; dum, (1513.); dum haec geruntur = zatím co se toto projednávalo.
Sestaví núntiatum est || (acc. c. inf.) equilěs (podmét) Ariovisli... accě-dere et... adequitáre,... conicere (koho? co? předmět:) lapiděs et těla.
tumulus, (2451.); propius accědere, (2387.), (2939 ); propius tumulům accědere, přiatupovati blíže k pahorku,
více se přibližovat! k pahorku; propius (předložka s akus.).
adequitáre, [equusf.na koni přicválati, přijížděli; najížděli, s jízdou doráželi.
nostrl, (1266.); ad (značí směr); ad nostros adequitáre, na naše najíždět!, 8 jízdou dorážeti.
lapis, idis, m., kámen.
těla conicere (1448.) in aliquem, há- 2690 ! zeti, metali střely na někoho. — (1449.) (2989.)
123
finem alicuius rei (loquendi) facere,' (1173, 1827.), něco (rozmluvu) ukončili.
sě recipere (1397.) ad suós (725.,846), odebrati se, uchýlili se ke svým, — (2811., 2824., 2820.)
omnínô, (1284.), vůbec.
re-icere, (1346., 2990.) zpět házeti, zpět metali.
2695 ně quod omnínô tělům ..., aby vůbec žádnou střelu ne...; abv ani jedinou střelu ne... —■ (1923., 2957., 2530.), (Koř. 369, 1.; Hrb. 431., 2.).
etsT, (spojka připoušt), ač, ačkoli.
Sestaví nam etsí (Caesar) viděbat || (acc. c. inf.) proelium dělectae legiô-nis cum equitätú fóre (=■ futurum esse) sine ůllq periculô || (hlav. věta) tainen putäbat |j (acc. c. inf.) nón (esso) committenduni || ut posset dici (abl. absol.:) pulsis hostibus || (acc. c. inf.) eôs cireuinventôs esse ab sě (f.j. ä Caesare) in coJloquiô per fidein.
déligere, (176., 1627., 1883., 2807., 2845.); delectus, vybraný, vyvolený.
sine Silo periculô alicuius, (2650.), beze všeho nebezpečenství někoho, pro někoho.
committere, ut..., (740,), dopustili, připustili, aby...; non putäbat com-mittendum esse; ut..., myslil, domníval se, že še nesmí dopustili, připustili, aby...; (415., 417., 460., 1853. a j.). 2700 dici potest, může se říci.
pellere, (2215., 2559.); pulsis hostibus, (abl. absol.), po přemožení, po rozprášení nepřátel.
fiděs, eF, f., (214., 1094.), (zde:) slib, dané slovo, přípověrl, čestné slovo; perfidem, (slovem daným a pak zru šenýrn ==) proti danému slovu, věro lomně, zrádně; (perfidě, cum perfi-día).
circum-venire, (2417.), (zde:) zasko
čiti, obelstiti, podvésti. posteäquam, (1674.).
vulgus, n., (1156.); vulgus miiitum, 270$ prostí vojáci, mužstvo; in vulgus mi-litum — vulgô inter militěs, všeobecně mezi vojíny, všeobecně po vojsku, ef-ferre, (291.), roznesli, rozhlásiti; ělá~ turn est, rozneslo se, rozhlásilo se.
Sestaví posteädjuam ělaluin est |j (nepř, táz. věta) quä arrogantiä in colloquiô usus, Ariovistus interdixisset Rômä-nís omni Gallia || et ut (nepř. táz. v.) ěius (— Ariovisti) equilěs fěcissent itnpetuin in nostros (equitěs) |( et ut (nepř. táz. v.) ea rěs dirěmisset colloquium f (hl. i'Jniultô mäioralacriläs et mäius studium pugnandi iniectum est exercitui. (Meuselovo vydaní.)
(Školní vydání:) posleäquam ělálum est II (nepř. táz. věta) quä ... usus Ariovistus interdixisset... Gallia || (acc. c. inf.) cl ěius cquitěs (podmét) fě-cisse iiiipelum in nostros (equites) II et (nepř. táz. v.) ut ea rěs dirěmisset colloquium || (hl. v.) inuHô mäior alacritäs el (imiltô) mains studium pugnandi iniectum est exerei-tui.
arrogantia, (1875), osobivost, zpupnost, domýšlivost; qua arrogantiä usus, jaké zpupnosti, domýšlivosti uživ = a jakou osobivostí, zpupností, domýšlivostí. — (2566.) omnis Gallia, (11.).
inter-díco, ere, dí.xT, dictum, aliciu ali-quä rě (abl. separ.), zapověděti, za-kázati někomu něco. ut (tázací), (2501), jak. 271 ea rěs, to, ta věc, ta událost.
dír-imo, ere, ěmí, emptum, [dis, emôj, 1. rozdělovali, rozdvojovali; 2. ru-siti, mařili, přerušili, multo mäior, muliô mäius, mnohem
větší.
alacritäs, (2341), čilost, živost; odhodlanost, nadšení, studium pugnandi (gerundium), chuť 271 k boji, bojechtivost. — (2730)
124
ľ
máíor... maius, (opakováni téhož slova v postavení chiaBtickém). — (2201., 2305.)
In-ício, ere, iěci, iectum, vzbudili, způsobili.
muftó maius studium pugnandl exer-citut iniectum est, ještě větší boje-chtivost byla u vojska vzbuzena; vojsku přibylo ještě více bojechti-vosti.
Kap. 47.
biduum, (1285.); biduô post, dva dny potom, po dvou dnech-, (máme-li na zřeteli, ze Latiník čitá i den, od kterého počítá, smyslem bidud poBt rovná se výrazu postrldiě, =) druhého dne; (Koř. 284, 2.; Hrb. 362.); (I. 18. 10.).
Sestav! (Z výrazu „mísit lěgatós" domysli si výraz i>po nichž vzkázal toto*:) |j (acc. c. inf.) sě (t. j. Ario-vistum) velle cum eó (t.j. cum Cae-sare) agere dě iis rebus If quae inter eôs agí coeptae (essent) neque per-fectae essent (coni. obl.) — Přímo: Voló tecum, Caesar, agere dě iis rébus, quae inter nôs agi coeptae neque perFectae sunt. 2720 coepT, coepisse, (844., 1131.); toto sloveso klade se při. passivnim infinitivu ve tvaru passivnim coeptus sum, na pŕ. ôrätió legi coepta est, řeč počala se čisti;pugnärí coep-tum est, počalo se bojovali.
agere, (1653.); res inter eôs agí coeptae sunt, (věci počaly mezi nimi býti projednávány, seprojednávati, (aktivně:) o věcech vespolek počali jednali. — (2685., 2724., 3143.)
neque — sed non; (L 36. 5.).
perficere, (203., 447., 515,); neque per-fectae essent, avšak (věci) nebyly dokončeny; (aktivně:) ale jichž nedokončili, nedojednali.
agere cum aliquô de aliquä rě, jed-nati, pojednat!, porokovati s někým o něčem. — (2685., 2721.) 2725 iterum, (1909.). _ ^
diem colloqulo constítuere (= dícere), '(2407.), (1645.), určiti, ustanovili den |
k rozmluvě; uti cônstitueret, aby určil, ustanovil; (přímo: cônstituäs, urči, ustanov I). - (2865., 2932., 2945.)
minus voló, (710.), (méně chci=) nechci; jest mi méně po chuíi, vhod; si id minus vellet, nechceli tomu, není-li mu to vhod.
aliquem ex suTs (předmět) lěgatum (doplněk) mittere, někoho ze svých (lidí) poslali jako (svého) vyslance; ex suís, t.j. z lidi Caesarových; ad sě, t. j. ad Ariovistum.
ex suís lěgatís aliquem mittere, (Mense/), posiati některého ze svých pod-veíitelů.
causa (2485.) colloquendl (gerundium), 2730 příčina, důvod k rozmluvě. — (2715.)
aliqutd mihi vidětur, něco se mi zdá vhodným, líbfsi, vidí se mi; Caesari causa visa nôn est, (aktivně:) Caesar neviděl příčiny, důvodu. - (2740., 2927.)
et eo magis, quod..., a to lim více, a to tím spiše, (proto)že...; (zde vzhledem k zápornému výrazu visa nôn est:) a to tím méně, (proto)že...
prldiě, den předtím; („ěius diěl" netřeba přeložiti); (1312); (1283.).
retiněrl (975.) non possutn, quln..., nemohu se zdrželi, abych no...; (Koř. 383., Hrb. 435 b).
těla in nostros (1266.) conicere, (2690.). 2735
Sestav! (Caesar) existimäbat [| sěsě (t.j. Caesarem) missůrum esse lěgatum ex suís (2728.) ad eum (i. j. ad Ariovistum) mägnó cum perículô el sěsě obiectiirum esse (eum) (t.j.lěgatum) hominibus feris.
125
mägno cum perículô, jen s velikým nebezpečenstvím; (srv. 313., 838., 1085., 1286., 1867.).
sěsě mägnô cum perículô lěgatum missurum (esse) pericnlósissimum futurum esse, si mitteret], že by vyslance vyslal jen s velikým nebezpečenstvím; že bude velmi nebezpečno, vyšle-ii vyslance; (I.,10.,2.).
fěrus, (1678), divoký; surový.
ob-icere, (1446), předhodíti; vydali „ všanc.
Sestav! mittere ad eum (t.j. Ariovistum) C. Valerium Procillum et únä M. Metium ... visum est coinmodis simum.
2740 commodus, (2429), vhodný, výhodný, prospěšný; commodissimum visum est mittere, nejvýhodnějším, ňejpro-spěšnějším, nejlepším vidělo se posiati; (352). C. Valerius Caburus, Kelt, obdařený právem občanským; měl dva syny; byli to: C. Valerius Procitlus, o němž jest řeč zde, který jako vyslanec Cae-sarův k Ariovislovi byl zajat a po vítězství osvobozen (/. 53. 5) a C. Valerius Domnotaurus (viz VII. 65. 2). — (3069.)
adulěscěns summä (986) vírtute et húmänitäte (32.) (abl. qualit), mla dík převeliké, nevšední statečnosti a vzdělání; mladík nevšedně statečný a vzdělaný; (987., 988).
C. Valerius Flaccus, propraelor v provincii Gallii r. 83. před Kr., od něhož občanským právem byl obdařen a jehož rodové jméno přejal helvij-ský šlechtic C. Valerius Caburus.
cTvitäs, (99., 254.,), občanství, občanské právo.
2745 donäre, dáli, obdarovali, obdařiti; (Koř. 240; Hrb. 370. b, pozn). et propter,— et propter — et quod..., i (jak) pro — i (tak) pro — i (tak také) protože; tři důvody, pro které Caesar uznal Gaja Valéria Procilla
za vhodného vyslance k Ariovistovi/ třetí důvod jest vyjádřen větou s quod. fiděs, (1094., 2702), věrnost, oddanost,
spolehlivost, scientia, ae, f., vědění; znalost, lingua Gallica, jazyk gallský, keltský, multä linguä utor, plynně mluvím ja- 275 zykein; quä (linguä) multä ůtěbatur, . kterým plynně mluvil. — (2566) longlnquus, 3., 1. daleký, vzdálený;
2. dlouho trvající, dlouhý, cónsuětudó, (1731., 2506),obvy\úě žiti, důvěrné obcování,' důvěrný styk; longinquá cónsnětúdiue (t. j. cum Gallís), dlouho trvajícím, dlouhým obcováním, stykem (s Gaily); dlouho se stýkaje (s Gally); cónsuěludine (abl. causae). peccäre, proviňovat! se, hřešili, chybovali.
causa peccandí in aliquô, příčina provinili se na někom; (/. /. provinili se proti mezinárodnímu právu, jež vyslance chránilo). quod Germänls causa peccandí in eô" 27! nôn esset, protože Germáné neměli příčiny provinili se (aby se provinili) na něm; (esset, coni. subiect.; tah soudil Caesar, avšak zklamal se, ve skutečnosti se stalo něco jiného) ; in eó, t. j. in C. Valerió Procitlo. una, (303., 947).
M(arcus) Melius, Říman, hostiny přítel Ariovistův; jako vyslanec Cae-sarův byl od Ariovista zajat, po vítězství Caesarove (I. 53. 8.) byl osvobozen. — (3108.) hospitium, (1695); hospitiô alicuius utor (užíváni něčího pohostinství =) jsem pohostiným přítelem někoho. — (2566.)
Sestav! (Caesar) mandávit his (t.j. C. Valerió Procillô et M. Metiô) || ut côgnôscereut et ad se (t.j. ad Caesarem) referrent || quae Ariovistus di-ceret (= co řekne; konj. zástup).
mandäre, (1648), uložili, nařiditi.
126
fcôgnôscere, {1919,), seznali, dovídali
se, slyšeti, vyslechnout i. referre ad aliquem, (1908.), někomu
oznámiti. quôs (rei. spoj.) = (et) eôs. CÔn-spiciô ere, spexľ, spectum, spatřili, uzříti.
praesětis, (970., 1115,, 3094.); exercitú suô praesente, u přítomnosti svého voj-ka.
• con-clämäre, vykřiknouti, (hlasitě) zvolali.
quid — cur; quid ad sě venľrenl, (nepř. táz. věta), proč k němu přicházejí; (přímo: quid ad mě venítis ?).
speculäri, pátrali, sliditi, vyzvídati* an speculandí causa? (2624., 2591., 2592.), či snad na zvědy? či snad aby slídili, vyzvídali? — (Koř. 414, 1.; Hrb. 429, b.). — První člen roz-lučovací otázky bývá často nevy-'
', jádřen, ale rozumí se; úplná věta by zněla: utrum alia dě causa an speculandí causa?
cônän, (2020.); prohiběre, (453.).
cônantés dtcere prohibuit, pokoušejícím se mluviti zabránil (v lom) — když se pokoušeli, chtěli mluviti, nedal jim mluviti, k slovu jich nepřipustil.
catena, ae, {., řetěz; přur. okovy, pouta. 2770
— (3072.) con-icere, házeti vrhnouti; in catenas
conicere, uvrhnouti do pout, dáti do vazby. — (Ariovistus nepřipustil k slovu vyslanců Caesarových, chtěje před svým vojskem dáti na jevo, že jich nepokládá za vyslance, čímž by byli bývali poslové podle mezinárodního práva uchráněni od každého příkoří, nýbrž za zvědy, a potom s nimi naložil jako se zvědy.)
— (3013.)
Kap. 48.
eodem die, (1198.).
prô-moveô, ěre, móví, môtum, kupředu pohybovafi, vpřťd posunovat); castra promověre, táborem (se) vpředhnouti; (zde:) blíže (proti nepříteli) postoupili ; (82., 1.282.); (= prócědere). — (2556., 2780.)
sub monte, (1200.). 2775 cčn-sídere, (1202.) (2841.); sex mílibus passuutn á castrís cónsědit, šest tisíc  dvojkroků  (==9 km) od •    tábora (polem) se položil; (sex mílibus, abl. míry). — Místo, kde /       Caesar tábořil, není ani dnes ještě přesně zjištěno, nelze však pochybovat!, že k rozhodné bitvě došlo v Alsaskú. Stoffel ve spise Guerre de César etďArioviste (Paříž, 1890) soudí,  že  Caesarův  tábor (castra mäiôra) jest hledali mezi Gemarem a Ostheimem, poblíže úsli potoka Strengu. C. Jullian ve III. díle spisu
Histoire de la Gaule klade jej na území mezi Sennheimem a Horním Aspachem (Ober-Aspach) na výšinu zv. Ochsenberg. Výkopy, které snad budou v těchto místech podniknuty, bude snad zjištěno, je-li mínění Jul-lianovo správné.
postridiěěius diěí,(1283.).'(sw.2733.); (2924.).
praeter, (předl, s akus.), (282.), (zde ve vijzn. míst.:) mimo, podél, podle (něčeho).
tra-dúcere, (577).
ultra, (předl, s akus.), na oné straně, . za; duóbus mílibus passuum ultra
eum, dva tisíce dvojkroků za ním.
— (2839.) ■
castra facere, tábor zřídili, rozbiti. — 2780 (Stoffel klade to místo na výšinu dnešního Zellenbergu, 3 km jižně od Rappoltsweileru, C. Jullian na
127
výšinu u Rodernu, asi 4 km jižně J    oď Thannu, asi 7 km východně od , /  Masmtinsteru.) — (2556., 2773.) e5 consilio, (1622., 2187), ut(l), s tím
úmyslem, za tím účelem, aby. frlímentum, (166., 2035.); commeáfus,
(2092.); intercludere, (1315.). frumentô cotnmeätuque aliquem intercludere, někomu překážeti v dovozu obilí a v ostatní dopravě; někomu zameziti dovoz obilí a ostatní dopravu.
ex Sěquanis et Haeduís, (23), ze Sekvanska a Haedujska; z území Sekvanů a Haeduů. ■— (3135) 2785 sup-portäre, (2167,), (o obili:) dová-žeti, dopravovati; supportärl, (o dovozu, dopravě:) přicházeli; qui sup-»   poitárětur, (konj. zástup., nezávisle: supportábitur), které (obilí) bude dovezeno, přijde, continuus, 3., a) sousední; b) souvislý, jdoucí bezprostředně za sebou ex eo" die (2408.) quínque contimiôs díěs, (akus. míry čas.), od toho dne pět dní za sebou, po sobě. prô, (o místě), (140., 2932.), (na otázku „kde?":) před (ně(Tím); zde výjimkou na otázku „kam?":) před (něco).
prô-ducô, ere, duxi, duetům, vyváděli; côpiäs pro castrís prčducere, branné zástupy, vojsko vyváděti před tábor; 6 vojskem vytáhnouti, vytrhnouti před tábor. 2790 Tnstructus, (1254.), spořádaný, seši-kovaný; aciem instructam haběre, míti šik spořádaný, sešikovaný; šik sešikovati; (824., 997); (srv. 1.9. 3. a /. 15. 1.).
ut nôn, (přelož:) tak, aby ne; takže ne.
proeliô contendere, (55.), boj podstou piti, bitvu svésti; equestrí proeliô contendere, svádětí jezdeckou bitvu. — (2923.).
potestäs, (908., 2257., 2886.), (zde:) možnost, příležitost; (/. 40. 8.)
děesse, (2302.); ut potestäs éi nôn děesset, sí Ariovistus vellet, tak, aby (takže by) mu nescházela možnost, příležitost, (by se dostávalo možnosti, příležitosti), kdyby Ariovistus chtěl, his omnibus diěbus, v těchto všech 2795
dnech; po tyto všechny dni. exercitus, (o protivě k vequitěs":) =
pěší vojsko, continěre, (66., 114., 845., 2069.); aliquem castrís continěre, někoho (pohromadě) drželi v táboře, cotidiě, (86t.). equester, (1053.), (2792.). genus, eris, n.,  1. rod,  původ; 2. 2800 druh, ráz, povalia, jakost, způsob; genns hôc erat pugnae, tento byl způsob boje. exerceô, ěre, ui, itum, [arcěrej, (nepřetržitou prací) cvičili; sě exercěre, exercěrí, cvičí ti se; genus, quô (abl. instr.) sě exereuerant, způsob, ve kterém se (byli) vycvičili, totidem, tolikéž, právě tolik; totidem equitěs eranf, právě tolik bylo jezdců; (t. j. šest tisíc), numero, (abl. limitaliônis, vztahový, Koř. 282., Hrb. 366.), počtem; (/. 5.2.). vělox, ôcis, fvolärel, rychlý, křepký,
čerstvý, hbitý; (zde elativ). fortis, e, statečný, zmužilý, udatný. 2805 ex omni côpiä = e.vomnľmii/iíŕíirfine,
ze všeho (branného) mužstva. singulT, (325.); singulí singulôs děli-gnnt, (jednotliví po jednom, vždy jednoho voli =) každý po jednom, vždy jednoho (si) volí. — (2697.) # — (2970., 2972.) děligere, (176., 1627., 1883.). salus,  (1524.,   1053., 2424., 3044.), ochrana; suae aalutis causa, pro, na svoji ochranu. — (2767., 2624., 2591., 2592.).
versän, 1. obraceli se, otáčeti se; 2..2810 pohybovati se, účastniti se; in proe-liis versärl, do bitev chodili, bitev se účnstniti; (podmět: equitěs). = (3024.)
128
129
ft'
S-
%
i
recípere, (1397.), odebírali se, uchylovali se, ustupovali; ad eós, t. j. ad dělecios peditěs. dfirus, 3., tvrdý, tuhý, trudný, krušný; siquid erat durius, (bylo-li něco trudnější, krušnější =) bylo-li příliš zle, šlo-li do tuha; (1220., 1032.). con-currô, ere, cum, cursum, sbíhati ■ se, shlukovati se.
dě-cido, ere, cídí, leadere], spadnouti; si quí (2248.) equd děciderat, spadl-li, kdykoli spadl některý s koně; (děj opětovaný; Koř. 350, B; Hrb. 410,2.). 2815 si quí; neurčité zájmeno quis, quid jest bfizpřizvuhé a přikloňuje se ke spojkám si, nisi, ně, num, k vztažným příslovcím quô, quantô, a stává též u konj. polentiálního; neurčité zájmeno quT jest položeno u Caes. v platnosti adjektivní jednou (VI. 13. 6.), v platnosti substantívni dvakráte, (zde I. 48. 6. a VI. 13. 9.); neurčité zájmeno quis jest položeno u Caes. v platnosti adjektivní čtyřikráte (III.,
29. 1.; V. 51. 3.; VI. 5. 2.; VI. 9. 5.), v platnosti substantívni šestkráte (I.
30. 5.; V. 34. 1.; V. 58. 4.; VI. 11. 4.; VI. 20. 1.; VI. 23. 7.).
gravis, e, (1796.), těžký.
vulnus accipere, (1390., 1688., 2904., 2905.) dostati, utržiti ránu, poranění; graviôre vulnere accepfd, (abl. ab-sol.), (dostav, utrživ těžší ránu =) byv tíže, příliš těžce raněn, poraněn.
circum-sistô, ere, steti, obstupovali (někoho); (zde si doplň předmět: „ho").
prôd-eô, Fre, i7, itum, fpród — pro, 2788.], vycházeli, vystupovati; (o voj-1   sku:) vytrhnouti. — (2824., 2891.)
Í840
recipiendum, gerund. slovesa sě. reci- 2820 fc835 pere; (2811,); (při gerund. zvrat, zájm. se neklade; VII. 52. 1.; III. ' 46. 5.). longius, (89., 1236.), dále. celerius, (.972., 2034.), rychleji, quô, 1. (tázací:) kam? 2. (vztažné:) kam; 3. (neurčité:) někam, kam; sí quô, jestliže někam ;.(srv. 2815.!). sí quô erat prôdeundum aut recipiendum, bylo-li (nutno) někam vytrhnouti nebo se uchýliti, ustoupiti. — (2819., 2891.) — (2811., 2692). exercitätiô, (2098). ' 282í
celeritäs, átis, f., hbitost, rychlost; celeritäs exercitätiôneerattanta, ut..., rychlost, hbitost cvikem nabytá byla tak veliká, že ...; (exercitätiône, abl. přič.; u Caes. zřidka se klade abl. „ přič. bez přívlastku bez předl.; zde exercitätiône položeno ve smyslu ex exercitätiône; tento abl. přič. přelož zde; cvikem nabytý). hôrum, t. j. dělectórum peditum.
ad-aequäre, [2199., 2454.] (aliquid), vyrovnati (něco); vyrovnávali se (něčemu), dostihovali (něčeho).
cursus, us, m.* [currere}, běh.
cursum equôrum adaequäre, vyrovná- 2830 vati se koním v běhu; dostihovali koní v běhu; koním (v běhu) stačiti.
iuba, ae,f., hříva.
sub-leväre, (912., 2228.), pozvednouti, nadlehčili; iubis equôrum subleväti, nadlehčujíce se hřívou koní; držíce se pevně za hřívu.
!845
1850
castrís mě teneô, (2259), v táboře se zdržuji; (tábora neopouštím); (/. 40. 8.; 1.48.4).
diiitius, (891).
commeätus, (1900); prohibeô, (58., 333., 453., 517., 560., 849).
prohibeor aliquä rě (commeätu), jsem zdržován od něčeho; překáží se mi, bráni se mi, jest mi překáženo, bráněno v něčem (v dovozu spíže).
ultra, (předl, s akus.), (2779), nad, za (něčím).
quo in loco, na kterém místě; kde. cônsídere, (o vojsku), (1202., 2775). circiter, (příslovce), asi; (852., 2892., 3035).
séscentoá passus, (alius, míry prostorové), (jak daleko?) šest set dvojkroků; (asi 900 m). — (3035)
idoneus, 3., vhodný, příhodný.
děligere (176.) locum castrís (dativ účel), zvoliti místo pro tábor; (1627., 2897).
aciěs, (1253);instruere, (1254), triplex (1323).
actě triplicí instruct!, zřídiv trojřadý
bitevní šik; (1323),(2885). prima et secunda aciěs, (1323., 1421).
in armíS esse, býti, stati ve zbrani; (1997).
casíra munire, (1339), opevňovati tábor. — (2869.) iubere s vazbou acc. c. inf., (387.,1084., 1104., 1127., 1219., 1340., 2172); sestav: Caesar iussit || prímam et se-eundam aciem (podmět) esse in ar-mls )| tertiam aciem (podmět) munire castra
Kap. 49.
Sestav! Ubi Caesar intellěxit || eum (t.j. Aiiovistum) (podmět) castrís sě teněre || (hlav. věta) dělěgtt locum, idóneum castrís, ultra eum locum || quo in loco German! cónsěderant || (pokrač. hlav. věty:) circiter sěscentos passus ab his (t.j. á Germänis) \\ ně
probiberětur diütiua commeätü || (hl věta:) et věnit ad eum locum (abl. absol.:) aciě triplicí Instructs.
Ubl, (271., 389.); (2887.)
intellegere, (528), znamenati, poznávali, viděti; (2888.).
2855
šina jihových. od Bebelnheimu; Jul-lian klade toto místo do krajiny jižně Michelbachu, mezi Mittelbachem a Gewenheimem. utí (2371) dietu m est, jak bylo řečeno, pověděno; uti = ut. - (2863.) (2371.) ab-esse, (34., 2456). eô, (1396., 2433). hominum = peditum, (2413). expedítus, (337., 653., 3023), 1. volný;
2. bez zavazadel; k boji pohotový, k boji připravený;
sědeclm mília hominum expedita, šestnáct tisíc pěšáků k boji pohotových, připravených; (v češtině expedita dej k hominum!),
terreô, ěre, ui, itum, děsim. lekám, za-strašuji.
quae (~ ut eae) côpiae nostrôs ter- 2860 rěrent et prohiběrent, aby ten branný zástup, aby to branné mužstvo naše (vojíny) zastrašovalo a (jim) bránilo, překáželo.
mŕinitiô, (470., 539), opeviiování, opev-novací práce, stavba (opevnění); pro-hiběre aliquem munitione, bránili, překážeti někomu v opeviiování, o-pevňovacíeh pracích; (2837).
sětius, (kompar. příslovce; positiv: se-cus), jinak, méně, hůře; nlhilô sětius, (266), nicméně.
ut, (2853).
ante, (příslovce), (187., 869).
cónstituere,. (152., 267., 457., 709., 2865 1645., 2726), ustanoviti, určili; ustanovit! se.
prô-pulsäre, odrážeti.
opus, eris, n.,(446.),áílo;(zde:) opev-iióvací práce.
perficere, (447).
Sestaví Čaesar iussit j| (komu?) (podmět:) duäs aciěs (2848) prôpulsäre • (předmět:) hostem || (komu?) (podmět:) tertianr aciem perficere (předmět:) opus; (2851.)
mflnítls castrís, (abl. absol., 2850),
castra.        S ^ °Pevniv tábor"
hic locus; Stoffel soudí, že to jest vy*      (555.). 2870
re-Hnquere, (488), zanechati, zůstavili; passiv.: relinquor, zbývám. — (2958). pars, (633), část. aaxilia, (Í330). reliquus, (51).
magnusí kompar. mäior, malus, větší; 2875 _ • castra mäiöra, větší tábor; (733);
(srv. 2897.!); (2883). re-dúcere, (1540.,2894., 3110), odvésti.
Přípravy k Caesarovým .Pamětem o válce galläke«. Kniha prvaf. — 4 m.
X
130 Kap. 50.
proximo die, (2317.), příštího, druhého dne; (viz I. 48. 3.). — (2613.) j Institutům, ľ, n., (21.); institutô suô, podle svého zvyku, obyčeje; jako J    obvykle; (229., 463.). utraque (2072., 2418.) castra, obojí tábor, oba tábory; (zájmena uter-que užívá se v plurálu při substantivech pomnožných anebo je-li řeč o dvou stranách skládajících se z více osob; utraque castra; utríque mílitěs; Koř. 335; Hrb. 469, 7.) — (2926.) 2880 côpiae, (2789.).
ě-ducere, vyvést!; (550., 2943.). paulum, něco málo, poněkud. — (3130.) častra mäiôra, (2875.). prô-gredior, í, gressus sum, kupředu kráčeli, postupovati, popojíli; pro-gressus, postoupiv, popošed. 2885 aciem ínstruere, (1253., 1254., 2847.). potestas, možnost,  příležitost; pote-stätem pugnandí facere, dáti, po-skytnouti příležitost k boji. — (908., 2257., 2793). Sestav! ubi (Caesar) intellěxit || eôs (t. \. hosiěs) ne lum qui dera pródire II circiter... redúxit. ubi, Í2833). intellegere, (2834)
tum, tehdy; tura děmum, tehdy teprve; (923., 2940). 2890 ne — quidem, (1799).
prôd-Tre, (2819); (zde =) pródire ad pugnam, vycházeli (k boji). *  circiter, (2842).
merldlěs, ěl, m., fmedi-diěs, medius dies}, poledne; merídiě, o polednách. ^     redúcere, (2576*.). 2895 côpiae, (2789).
op-pugnäre, (305.); quae (= utea) op-pugnäret, (věta rel. účel.), aby dobývala; dobývat. parvus, 3., malý; kompar. minor, minus, menší; castra minora, menší tábor; (srv. 2875. !). — (2932)
äcriter, (1429), prudce, usilovně. — (2981)
utrimqiie, [2072.], s obou stran, na
obou stranách, flsque ad (s akus.), až do ...; (2938.). 290(| vesper, (1440).
occäsus sôlis, (87); occäsú sôlis, při západu slunce, se západem slunce, vulnus, (1390); ínferre, (675., 787. a j.); vulnera ínferre, rány, poranění způsobili; poraniti. accipere vulnera, (2817). multls et illätls et acceptls vulneri- 2905 bus, (abl. abs), když mnoho ran bylo způsobeno i utrženo, utrpěno; (volněji:) když mnoho ran bylo rozdáno a mnoho vojínů bylo poraněno; když bylo na obou stranách mnoho raněných; po těžkých ztrátách na obou stranách.__
'captlvus, (1239). quaerere ex aliquô, (976., 1779). quam ob rem, (1877).
dé-certäre, zápasili až do rozhodnuti; proeiio děcertáre, svésti rozhodný boj; (55); (I. 44. 4.); quam ob rent nôn děcertaret, (n e p ř. t á z. v.), proč nesvádí rozhodného boje, proč se vyhýbá rozhodnému boji. — (2565) i reperíre, (983., 2252., 3002., 3004., 2910 3044., 3109.), nalézali, shledávali; hanc reperiěbat causám, quod... esset, jL to shledával jako příčinu, že... (prý)
jest. — (Shoda opačná; Koř. 216.; Hrb. 289.) — (Podstatná veta důvodová; quod s coni. subiect.; Koř. 387, 3, a; Hrb. 436.) apud, (předl, s akus.), (1120., 1845), u (někoho).
ea consuetude est, ut..., to jest, bývá zvykem, že...; (7. 43. 8., 2506.); (shoda opačná); (podstatná či nevlastní výsled. věta; Koř. 380, b; Hrb. 434.).
ínáter famlliae, f., hospodyně, pnut j (eôrum spoj s matrěs; edrum, t. j. Germänôrum).
fsors, sortis, f., los. — (30.97., 3104) — Římský dějepisec Cornelius Ta-cihis ve svém spisku Germanii v kap. 10. praví o Germánech: Věštění ze znamení a z losů dbají největší měrou. Obyčejné losování jest jednoduché. Useknou haluz se stromu plodonosného, tu rozštípají na menší větvičky, označí je jakýmisi značkami a rozhodí maně a nahodile po bílém rouše. Potom, je-li dotaz veřejný, kněz obce a, je-li dotaz soukromý, otec rodiny sám se pomodlí a pohlížeje k nebesům zdvihne třikráte po jedné větvičce, a pak je vykládá podle značek dříve tam vyrytých. Odrazují-li, nelze jíž v lýž den dotazovnti se na louž včc. Je-li odpověd příznivá, hledají ještě potvrzení ptakopravbou. — O menších věcech radívají se velmožové, o důležitějších všichni, ale tak, žc se též ty věci, o kterých lid rozhoduje, projednávají u velmožů. Nepřihodí-li se nic mimořádného a náhlého, scházívají se v určité dni, je-li měsíc v n o volu n i nebo v úplňku; věří totiž, že je to pro sněmování nej-přiznivější počátek. — Zvláštnosti jejich jest to, že zkoumají předpovědi a znamení koní. Obec živí v lesích a hájích bílé koně, tělesnou prací nedotčené; ty zapražené do posvátného vozu kněz a král nebo náčelník obce doprovázejí a všímají si jejich řehlání a frkání. Žádnému jinému znamení se totik nevěří, jako tomuto, a to netoliko od lidu, ale i od šlechty; pokládají loliž kněze za boží sluhy, koně pak za boží důvěrníky. — Mají ještě jiné pozorování znamení, jímž pátrají, jak se skončí těžké války. Zajatce z toho kmene, s nímž se válčí, jakkoli chyceného, pošlou proti muži, jehož ze svého lidu vyberou, každého s domácí zbraní. Vítězství toho neb onoho přijímají jako předzvěst.
vätlclnStiô, ônis, l, [vátěs, cnnero], 2915 věštění, věštba.
dě-clárare, fclärtisl, 1. činiti jasným, zřejmým; 2. vyhlašovati, prohlašovali, oznamovali; ut děciárárent, (přelož:) že prohlašují, oznamují.
utrum — necne, zda(li) — či ne, či nikoli. (Koř. 413,pozn. 1.; Hrb. 429.).
— (2322)
ex usu est, (1618., 1619), jest s prospěchem, na prospěch; utrum ex usu esset proelium committí, zdali jest s prospěchem, aby bitva byla svedena, svésti bitvu; (Koř. 422; Hrb. 388.).
eäs (t. j. matrěs) 3ta dlcere, (přelož:) ty prý takto říkaly.
íäs, n., (neskl), boží výrok, boží při- 2920 kázání, boží zákon; osud; tas est (s inf. neb acc. c. inf.), jest dovoleno, smí (se), jest spravedlivo, slušno; jest souzeno; nôn est fäs Qermänôs snperáre, není souzeno, aby Germáné zvítězili; není souzeno Germánům zvítězili; (Koř. 422; Hrb. 388.).
superäre, (2239.), přemoci; zvítězili.
— (2559., 2663).
luna, ae, 1, měsíc; nova luna, nový měsíc, novoluní; (toho roku bylo to 18. záři).
proeiio contendere, (2792); si proeiio contendissent, (zást. konj. za ind. fut. II. řeči přímě, 529.), jestliže podstoupí rozhodný boj; svedou-li rozhodnou bitvu. — (Ariovistus hleděl pravděpodobně touto výmluvou zmírnili bojechttvost svého vojska; pravým důvodem stálého Ariovistova váháni svésti rozhodný boj byla asi snaha, nepouštěli se do boje, dokud nepřijdou nové zástupy Germánů, nová to posila Ariovistova.)
9*
'er
182 Kap. 51,
•   -v-<»."jh ŕ> iyt,'/% n ■',((< A..
138
posíridlé ěius diěT, {2776.); (asi .14.
září; Stoffel). Sestav 1 Caesar reliquit (komu ?) utrisque castris praesidiô (dat. účel.) (koho? co?) (predmet ke slovesu reliquit:) quod (mllitum) satis esse vísum est. 2925 praesidium,(448., 1405.);aliquemalicúi praesidiô relinquere, zanechati, zů-staviti někoho někomu k ochrane; (praesidiô, dat. ucel.; Koř. 245, 3.; Hrb. 353, 2, a.). — (2576.), utraque castra, (2879); (2875., 2897). viděre; mihi vidětur, zdá se mi vhodným, líbí se mi, uznávám za dobré, za vhodné. — (2731., 2740),
satis est, (í70); quod (t. j. miiitum) satis esse visum est, kolik (vojínů) uznal za dobré, mínil, že dostačí; (Koř. 259.); (neutr, vztaž. zájmena quod o lidech vyskytuje se velmi zřídka),
äla, ae, f., 1. křídlo (ptačí); 2, křídlo (ve voj. šiku); älärius, 3., křídelní.
2930 älärií, ôrum, m., pomocné sbory; (jméno jejich odtud, ze bývaly staveny na křídlech). — (Caesar postavil pomocné sbory, auxilia, tak, že Ario-vistus je měl pokládali za legionáře, a tím pokládali Caesara £a daleko silnějšího, než vskutku byl. Zdá se. že Caesar v noci potají převedl dvě legie z menšího tábora do většího, a tak se stalo, že před menším táborem stáli jen älärií.) in conspectu, (590).
pro, (2788); castra minôra, (2897); cônstituere, (2462). — (Caesar postavil je před očima nepřátel, takže nepřátelé museli je viděti.)
valěre, (879., 931.; 2324); multitudine (141.) minus valěre, množstvím, počtem byli slabším.
míles leglônärius, (2435).
2935 prô numero, (o přirovnání), (140.), v poměru k počtu, proti počtu.
species, ěT, f., pohled, vzhled; zdání; ad sneciem, jen na oko, zdánlivě; ut ad speciem äläriis uterětur, aby pomocných sborů užil jen na oko.
triplicí aciě Tnstructä, (2847., 1323.).
úsque ad, (2900), až k (něčemu).
ac-cědere, (1067., 2387., 2686), při-
stoupiti, přiblížiti se. tum děmum, (2889). 2940
necessäriô, [601.], nutně, nevyhnutelně; (volněji:) z donucení; vidouce nezbytí.
copiae, (2806).
castris ěducere, vyvésli z tábora; (550., 2881).
generatim, [genus], podle rodů; po
kmenech, constituere, (2462). 2945 pär, paris, (1580).
Intervällum, (1280., 2464); pari inter-vällô, ve Btejné vzdálenosti, stejně daleko.
Hariiděs, (1722).
MarcomanT, oraní, m., Markomané, germánský kmen, snad kolem Mohanu sídlící.
TribocT, ôrum, m., Tribokové, geraián- 2950 ský kmen; sídlící na levém břehu Rýna až k Vdgesám, kolem dnešního Štrasburku.
Vangioněs, um, m., Vangionové, germánský kmen, sídlící na Rýně jižně od Mohanu, kolem dnešního Wormsu.
Nemeteš, um, m., Nemetové, germánský kmen na levém břehu středního Rýnu, sev. od Triboků, jižně od Vangionů. «
Sed u SÍT, ôrum, m., Scdusiové, germánský kmen, sídlící jižně^od Mohanu v sousedství Nemetu.
SuěvT, (2019); protože'nekteré z kmenů výše jmenovaných náležely jistě k Svévům, soudí Jullian, že zde vý-
razem Stiěvt míněn jest hlavní kmen sv*évský, totiž Semnonové.
2955 omnis, (12), (t. j. vlastně záda a boky); aciěs, (1253.); raeda, (1451); carrus, (159., 324)A) circuni-dare,  (2076), obklíčili, ohradili.
ně qua (1923., 2530., 2695.) spěš..., aby žádná naděje ne ...
reiinquor, (2871); ně qua spěš in fuga relinquerětur, aby žádná naděje nezbývala v uteku; (— aby veškera naděje na útěk byla zmařena); (srv. 1. 25. 1).
eo, tam, t. j. na vozy.
2960 im-pönere, (2551.), naložiti, vložiti.
mutier, (1601).
proflcíscor ad proeiium, ubírám se do bitvy.
proficíscentěs (doplň si:) viros, ubírající se muže, bojovníky. — (156., 300., 647. a j.) — (Zde jest zpodstatnělé participium)
pando, ere, pandí, passum, prostírati; rozpinati; passts manibus, s rozpjatýma rukama; (u nás se prosí s rukama sepiatýmn); manus, (2028).
flentěs, (1504., 1655), spláceni, plačky. 2Í
im-plôräre, (1700), snažně, úpěnlivě prošiti (někoho).
sě, t. j. inulierěs; (akus.).
servitus, (596); trědere, (1521., 1546).
aliquem in servitutem trädere, někoho vydávati v otroctví, do poroby, v porobu. — (2645.)
Kap. 52.
2970 singulí, (325., 2807); praeficere, (542.); lěgalus, (541.)..
quaestor, óris, m., kvestor. — V každé provincii byl místodržitelovi (správci provincie) přidělen vyšší úředník, zvolený na jeden rok, jako správce financí; slul quaestor. Ve vojsku příslušela kvestorovi správa pokladny a péče o výplatu mzdy, prodej kořisti a zajatců a opatření zásob. Někdy svěřoval jim vrchní velitel také veleni vojenské.
aliquem tegioní praeficere, někoho
» postaviti v čelo legie, někoho ustanovili velitelem legie; singulís legiô-nlbus singulôs lěgatos et quaestôretn praefěcit, velitelem nad každou legii ustanovil vždy jednoho legáta (podvelitele) a kvestora. — (3137).
uti = ut.
těstis, (816); eôs (—předmět); těstěs (= doplněk). 2975 aliquem (předmět) těstem (doplněk) habeô, mám někoho  za svědka, svědkem. — (262.9.;.
qulsque, (290., 1738); (zde se opita o zvratné zájmeno); sune qnisque virlutis, každý své (osobní) statečnosti. — (2675.)
dexter, (1169); sinister, (1378).
cornu, us, n,, roh; (ve vojsku:) křídlo; ä dextrô cornu, na pravém křidle; ä sinistrô cornu, na levém křídle. — (3010., 3014).
Sestaví quod (důvod.) (Caesar) anim-adverterat || eam partem (podmět) kostium (t. j. levé křídlo nepřátel) esse minime firmám.
firmus, (225); minimě firmus = nej-slabší; (opis superlativu adjektiva In firmus).
proeiium committere, (zde:) boj ole- 2 vříti, počíti; (srv. 1357.1).
nostrí, (1266); áeriter, (2898).
signum, I, u., znamení; signô datô, (abl. a b sol.), když znamení bylo dáno = na dnné znamení.
iinpetum facere, in aliquem, (1264.), útok učinili, útokem hnáti na někoho. — (2999., 3000) .
134
taque = et ita, (spoj s příslovci „re pente celeriterque"), a tak. v;2085 repente, [693.J, náhle, celeriter, (972.).
prô-currô, ere, (cu)cuiri, cursum, ku předu vybíhali; v y razit i, vytrh-nouti, vyřítiti se. spatium, ii, n,, (419., 2455., 2064), (o case;) doba, čas; spatium nôn datur — nezbývá času, není kdy spatium conkiendí (gerundium) píla in hostes, (2690.), čas vrhali, metati kopí na nepřítele, kopími po ne přátelích.
2990 rě-icio, ere, iěci, iectum, zpět házeti;
odhodili;  rěiectís pIRs, odhodivše
kopí; (volněji: proto odhodili kopí
a ...); (1346., 2694). prô-icere, předhodí ti; odhodili, pilum, (1359.); gladius, (1365.). com minus, (com, manusf, zblízka, muž
proti muži.
pugnätutn est, bylo bojováno; (aktivně
přelož:) 'bojovali. 2995 at, (2528.), ale, avšak, než.
ex consuetudine (2506.) suä, podle
svého zvyku, po svém zvyku, phalanx, (1347.); (řecký akusativ sg.:)
phalanga.
phalanga (akus, sg.) facere, utvořili falangu; phalange facta, (abl. absol.), utvořivše falangu.
ex-cipiô, ere, cěpí, cepttim, vybírati; zachycovati, odolali, vydrželi; impe-iam excipere, útok vydrželi, útoku odolali.
3000 impetus gladiôrum = útok meči; (včeštině gen. přelož instr. plur.). complures, (479.).
reperTre, (2910.); reperiuntur, qui s k o n j., (Koŕ. 409., 2., c,; Urb. 451,, a); (věta relat,, výsled).
in-siiiô, Ire, silui, (in aliquid), vskočiti (do něčeho, na něco). '
repertí sunt complures nostri militěs, qui (rel. výsled. věta) ínsilírent, na-
lezlo se, bylo nemálo, dosti mnoho našich vojínů, kteří vskakovali, vrhali se. n
in phalanga, (řecký akus. sg.), (2997., 30oj 2998.).
scutum, (1368.).
re-velló, ere, velG, vtilsum vyUhnouti, vyrvali; strhovati, odtrhovali; qui scuta rnanibus revellerent (věta rel. výsled.), kteří štíty rukama odtrhovali.
děsuper, shora.
vulnerare, (1456.); aciěs (1253.),
á sinistro cornú, (2977., 2978), na le- 301 vém křídle (t. nepřátelského vojska Ariovistova).
expedítus, (2857.); quod expeditior erat, protože byl (volnější, nezaměstnanější =) méně zaměstnaný, méně zaneprázdněný ; (— mínus impeditus; 653,, 1379.). versárí, (2810.), pohybovati se; pobývali, dlíti, prodlévati, zdržovali Be; inter aciem versárí, (v dnešním smyslu ■=) býti v ohni boje. ■— (Míní se tu Caesar a všichni lěgatí.) (25 tertia aciěs, (1421., 1323).
cum (adversativum, s konj. podle sonsl. čas.), an, kdežto.
pellere, zaháněti, poráželi; (2215., 2559., 2701.).
in fugám conicere, na útěk obrátiti, zahnati. — (2770.)
ä dextrô cornu (t.j. hostium, Germänô-rum). - (Z této zprávy vysvítá, že se levému křídlu římského vojska vedlo velmi špatně.) — (2978.)
vehementer, (2024.), prudce, rázně, ve- 301 lice.
tnultitudó, (141)., (zde:) přesila, sut, (725., 846).
nostrant aciem, t.j. sinistrum cornú exercitus Caesaris.
premo, ere,pressi, pressum, (aliquem), tlačili, tisknouti (někoho), doléhati, -j doráželi (na někoho), animadvertere, (1773.). 3Q2<i
Publius Crassus aduiéscěns, mladý Publius Krassus; (jest to zde vytčeno proto, že jeho otec, známý triumvir, ještě byl naživu; syn padl s otcem ve válce s Parthy). —(Výrazem aduiéscěns rozlišuje se zde otec od syna.)
quT equltátuí praeerat, (2156.), — ve- 1 litel jízdy; (srv. 44., 386., 1518., 1567., 1568., 1770., 1950., 1851.).
135
labôräre, (1657.); (zde:) býti tísněn, svírán; býti v tísni, v nesnázi; no-stris labôrantibus, našim jsoucím v tisni, v nesnázi.
subsidlum, i7, n., [sub-sideô], záloha; pomoc, přispění; aliquem alicui mit-tere subsidiô (dat. tič.) někoho někomu posiati ku pomoci, na pomoc. — (Krassus jednal zcela samostatně, na vlastní odpovědnost, a tím si zjednal zásluhy o vítězství.) — (1059.)
Kap. 53.
a dříve ne .. • . — dokud ne*
restítuere, (1039., 1041.); proelium restitütum est, (zde:) bitva se napravila, byla napravena; (bitevní šik římský se opět narovnal); atque = a, a tak, a tím. tergum, F, n., záda.
30 vertö, ere, uerti, uersutn, obraceti; terga vertere, (obrátiti se zády), dáti se na útěk.
neque prius — quam — až; a dříve ne .,
fuglö, ere, fügi, (fugitürus), utlkati,
prchati. ' dě-sístere, ustávati, přestávali. — (473., 2655.)
ex eö locö, od toho místa.
|)35 circiter (2842.) qumque mília passutim, (akus. míry prostorové; jak daleko?), asi pět tisíc dvojkroků; (= asi 7'5 km). — (Číslo quínque jest íu nejisté; Germane prchali jistě na východ k Rýnu, a vzdálenost tu odhadují někteří na 22 km. Je-li údaj Caesa rův správný, pak prý jest to řeka Iii, k níž Germane prchali, kterouž prý Caesar mylně pokládal za rameno řeky Rýna.) — (2843.) per-veníre, (569., 621., 1470.), přijíti,
doraziti. ibi, (555;).
perpaucí, (332.); vis, (356.)
côn-fľdere alicui, (1314.), důvěřuji někomu, spoléhám na někoho; cônfisua viribus, důvěřuje silám, spoléhaje na síiu; (cônfísus má význam přechod, přit.).
trä-näre, [trans, náre}, přeplovati. 3040 con-tendere, (1657), (5 Inf.), namab,ati
se, usilovali, snažili se, — (55.) ' llnter, (636.). .... .jfti^
in-venJč, Ire, vění, ventum, přijití (na něco), nalézti něco; inventis linlribua, nalezše čluny, loďky; po (na) nalezených loďkách; na, po loďkách, člunech, jež tam nalezli, salus, (1524); reperire sibi salutem, (nalézti si spásu, záchranu =) zachránili se. pário, ere, peperi, partům, 1. roditi; 3046 2. způsobiti ^získávali, nabývací, zjednávali si; salutem sibi parere, zachránili se. in his = mezi těmito, návlcula, ae, f., [nävisf, loďka, člun.
dě-Iigare, uvazovati, připevňovati; ad ripam (2073.) děligatus, uvázaný na břebu, při břehu; — ad, (srv. 2555., 2571., 2962).
nanciscor, í, nactus (nanctus) sum, (aliquid), náhodou dostatí, nalézti (něco); náhodou přijití (na něco); nactus náviculam náhodou nalez clun, loďku;  náhodou přišed na člun;
136
(volněji:) náhodou nalezl,
přisel.....a.,.
50 pro-fugere, (1709.); eä(näviculä) pro-fugit, ha něm (na člunu), na ní (na loďce) utekl, unikl; (abl. instr.). Sestaví nostrí equitěs interfěcěrunt reliquós omriěs (hostěs), cônsecuti (eôs); (podle Plutarcha 80.000 lidi). reliquí, (51.).
inter-flcere, (2631.), usmrtiti, pobiti côn-sequí, (689., 2489.), dostihnouti, dohoniti; cónsecdlT, dohonivše, do stihnuvše (přidej: je), uxor, (197.). -, 3055 umis — alter, (116,, 32 7.); (3067.).
nätiô, ônis, I., 1. rod; 2. národ, kmen; nätiône, rodem. á^--
Suěvaj ae, f., Svévka; (žena svévska); (2019.).
domě, (316., 1595.); (2539).
quam sěcum dúxerat, kterou s sebou (byl) přivedl.
3060 Norka, ae, i., žena norická, z Norika; NôricI bydleli ve východních Alpách v Noriku, asi v dnešním Štýrsku, mezi Dunajem, Dravou, lnem a Vídeňským lesem. Vocclô, ônis, f., Vokcio, král v Noriku soror, (1026). uxôrem ďucere, (505). quam in Gallia duxerat (doplň si „uxôrem" nebo „řn mätrimônium") ä frätre missam, kterouž, od bratra mu poslanou, v Gallii za manželku byl pojal — kterou od Jejího bratra obdfželaza manželku pojal. — (O manželství Germánů zpravuje nás CorneliusTacitus: Skoro jediní z barbarů přestávají každý na jedné ženě; jen několik málo jich bere si více žen pro svou vznešenost. Věna nepřináší manželka manželovi, nýbrž manželce manžel.) i. 3065 per-eo, Ire, Ú, iiums, hynouti, vzíti za své; utraqae (2072., 2418.) periit,\ lil'       "       ^ (man^euíy) zahynuly. i
137
i duae fTliae (doplň: Ariovistl fuěrunt), (přelož:) Ariovistus měl dvě dcery.
häruffl (gen. part.) altera — altera, (1663.) (3055), z těchto jedna — druhá. 1
occldere, (412., 3126); capere, (1460).
C. Valerius Procillus, (2741), (I. 47.4).
custôs, (1195). 3070
trinl, ae, a, trojí; (číslovka podílná; u pomnožných =) tři.
catenae, ärum, f., pouta, okovy; (2770); (tohoto substantiva užívá se obyčejné jen jako plurále tantum, a proto jest při něm číslovka podílná).
vlncio, Ire, vtnxl, vinctum, svázali, spou-lati.
trahô, ere, tráxl, tractum, vléci. Sestaví C. Valerius Procillus incidit
in ipsum Caesarem, persequentem
hostěs equitätú.
in-cido, ere, cidl, in aliquem, padnouti, 3075 přijití do rukou někoho; incidit in ipsum Caesarem, padl, přišel do rukou samého Caesara, persequor, (712); Caesarem persequentem hostěs equitätú, Caesara, stíhajícího (který stihal) jízdou nepřátele. Tnsequor, (831., 1304); (3124), quae quidem rěs = a la věc; (rei.
copul); quidem, (2196). non minor — quam, nemenši — než;
(1621); (2897). victoria, ae, f., vítězství; (1712). 3080 voluptäs, áiis, f., rozkoš, slasl; radost.
voluptátem afferre, (2516), způsobiti radost.
Sestaví quod (= protože) viděbat j| (acc. c, inf.) hominem honestissimum (podmet) próvinciae Gailiae, suum (t. j. Caesaris) familiärem et hospi-tem (přístavek podmětu,. přelož no-min.), ex manibus hostium ěreptum (přístavek podmětu, přelož nomin.), esse restitütum sibi (t. j, Caesarl). honestus, 3., clený, vážený; homó ho-nestissimus próvinciae Gailiae, muž
nejváženějsí z, v provincii gallské;| (1., 2); (gen. part.). familiarís,  is, ra., (1111), důvěrný I přítel.
P85 hospes, His, m., hostiny přítel; (1695). e-ripere, (252., 950., 2518), vyrvali; osvoboditi, zachránili; ěreptus, byv osvobozen, zachráněn; vyváznuv, re-stituere, (1039., 1041), (3028), vyvráti ti; hominem ěreptum resUtiitum esse sibi, že muž byv zachráněn, vyváznuv jemu jest vrácen; (volněji:) že muž se zachránil, vyvázl a jemu jest vrácen. Sestav I neque (quod = protože) fortuna děminuerat quicquam dě tanlä voluptäte et grälulätiône calamitäte ěius (t. j. Valerii Procedí). dě-minuere, (1037), umenšili, zmen-šiti; děminuere dě aliqua rě, ubírali z něčeho, činili' ujmu něčemu, býti na ujmu něčemu; (zde:) zkaliti něco. fortuna, ae, f., (622., 1794., 1757), I        osud, štěstěna, štěstí. P090 calamitäs, ätis, f., (674., 742,, 1688), pohroma, zkáza; (zde:) smrt; (eu-femismus); (— mors, intcrilus). neque... quicquam, (1103., 1136), a nic; (zde přelož:) a nijak, a nikterak.
grátulätiô, Ônis, i., [1611.], I. projev radosti, radost, jásot; 2. blahopřání; (zde:) jásot (nad dobytým vítězstvím), neque (quod) ěius calamitäte dě tantä voluptäte (3081) et grätulä-tione quicquam fortuna děminuerat, a protože osud, štěstěna nikterak ne-zkalila jeljo smrtí takové, tak veliké rozkoše, radosli a jásotu (nad dobytým vítězstvím).
Sestav! is (C. Valerius Procillus) dl-cěbat (I ter consultum esse dě bô (t. j. dě Valeriö Procitlo) sorlibus ]) sě (t.j. Valeriö Procilló) praesente. sě praesente, (2764), (přelož zde:) za, v jeho přítomnosti; (abl. absol.). ter, (Hkráte; (posvátné číslo). 3095 cônsulô, ere, šutui, suitám, 1. raditi se; 2. žádali rady od někoho, tázati se o radu někoho, vznésti dotaz, sorlibus (2914.) cönsulere dě aliquo, (tázati se losy, pomocí losů stran někoho), mefati losy o někoho;- ter consultum esse sorlibus, že třikrát bylo uieláno losy; (aktivně:) že třikrát metali losy. utrum — an, (2322). jgnis, (237); (srov. 238.!). necare, {nex, vražda], usmrtili; iJ7nF310 necäre, (ohněm usmrtiti —) upáliti; (IgnI cremáre). statim, hned, ihned, re-serväre, uchovali, nechali si. utrum ígní necarětur  an reserva-rětur in aliud tempus, zda má býti (ohněm) spáien či má-li býti uchován na jinou dobit, sortlum (2914) benefícium, příznivý výsledek losováni; přízeň losů; (zde možno volné přeložili: díky losům). — (1824., 2486). incolumis, e, neporušený; bez úrazu, 31(
zachráněn(ý), na živu. sě t j. C. Valeríuin Procilluin. item, (188., 608., 1953). M(arcus) Mettus, (2757). (/. 47. 4). repertus (est), (983., 2252., 2910),
byl nalezen, ad eum, /. /'. ad Caesarem. 31 re-dücere, (1540); (2876).
Kap. 54.
nuntíáre aliquid, (370), zvěstovali, oznámili něco; zprávu podatí o ně-
r čem; próelium nuotiátur trans Rhě-num, zpráva o bitvě se dostává za Rýnfj? proelió nuntiáto trans Rhě-num, když se zpráva o bitvě dostala, když  zpráva o bitvě pronikla za
Rýn; (abl. absol.).
ad rípäs, (srv. I. 37. 3.); (2018).
revert!, (428); coepl, (844., 1131); revertt coepěrnnt, počali se vraceli; = nastoupili zpáteční tažení. - (2720., 2721).
138
1«
ifi domům, (2527.); (2539.).
Sestav! et ubi n, qui proximí Řhě-num incolunt, sěnsěrunt || (acc. c. inf.) eös perterritös (esse) || (A/, o.j inse-cüti... occíděrunt. ubi, (271., 389.). quös (ret. spoj.) = et eös. niedere, (17., 305.).
prope, (předl, sakus.), blízko něčeho; komparat. .propius, superlat. p roxi mě. — (2686.) 3120 proximí Rhěnum, (akusatív u superlatívu proximps podobné jaho a positivu prope; srv. L 47. í.), (jsoucí) nejblíže Rýna, při Rýnu. quí proximí Rhěnum incolunt, obyvatelé sídlící nejblíže Rýna, při Rýně. per-terrěre, (1062., 1275., 1310.. 1520.), poděsiti, polekati, postrašiti, ve zmatek uvésti. sentřre, (966.), seznati, poznati, zpozorovali.
ínsequor, (831., 1304.); ínsecätí, stíhajíce, pronásledujíce (doplň si: je). 3125 mägnus numerus ex his, veliký počet z nich; velký počet jich.
oc-cidere, (412., 1474.) (3068), zabiti, pobiti, usmrtiti.
aestäs, itis f., letní doba, léto; ünä aestäte, v jednom létě.
cönficere, (48., 1609., 2651); duöbus mäximľs bellís cônfectís, dvě velmi veliké války (šťastně) skončiv; (abl. absol).
mätüre, (873., 1871), v pravý čas, včas; předčasně, brzy, záhy. — (2026) 3130 paulus, a, um, malý; paulö, (abl. míry), o málo, o něco, trochu, poněkud. — (2882.)
tnatürlus paulö, quam, poněkud čas něji, než; poněkud, o něco dříve, než (Tato poznámka ukazuje, že porážku
Ariovistovu dlužno klásti asi do polovice měsíce září.) tempus anní —roční doba. postuläre, (1710), vyžadovali; (v překladu doplň zde: toho), hlberna, (551). in Séquanôs, (2784., 23), do Sekvan- 3131
ska, do území, země Sekvanů. dědiicere, (2627).
prae-pono, ere, posul, positum, ali-quem alicuľ, někoho, někomu v čelo postaviti; někoho uslanoviti něčím velitelem; hibernís Labiěnum prae-posuit, Labiena postavil v čelo zimnímu táboru, ustanovil velitelem zimního tábora; (srv. 2972). Lablěnus, (540). Oallia citerior, (1., 2). pro-flcíscl, (156., 300., 647), odobratí 314
se, odejiti, agere, (1653).
conventus, us, m., 1. schůze, shromáždění, sněm; 2. soudní schůze; krajinské Boudy; conventus agere, konati, říditi krajinské soudy, ad conventus agendôs (2721.), ke ko- 314 nání, k řízení krajinských soudů; aby tam konal, řídil krajinské soudy. — Správci provincií, prokonsulové, určovali jisté dny, obyčejně v zimě, na určitých místech, v nichž se pro to území konaly soudy, jež správce provincie zahájil a řídil. — Caesarovi však šlo také o to, aby byl bliže Římu a aby mohl sledovali události a poměry v Římě z větší blízkosti.
Vítězstvím Caesarovým byla na několik sloletl rozhodnuta otázka, má-li býti Oallie provincii římskou či germánskou. Po pádu západní říše římské dostala se v moc Germánů. i Nejbližší následky porážky Ario- ' vistovy vyplývají z Caesarových Pamětí kn. VI. kap. 12. §§ 6.-9. ;
OPRAVY.
Po korektuře zůstala ještě řada tiskových chyb. V uvedených zde opravách značLprvni číslo stránku, čislo v závorce řadové číslo významu, třetí číslo řádku stránky; zkratka ř. — řádek. Má býti: > '
věty; 50. (983.) ř. 12. repertum; 51. ř. 35 Síimptň; 52. (1025.) ř. 2. uxôrem; 53.(1048.) ŕ. 18. děspěrare; 54. ř. 8. děspěrut; 55. (1096.)ř.36. oftěnsum; 55.(1102.) ř. 7. cô-näľí; 56. (1122.) ŕ. H.ofľensió; 56.(1123.) ř. 17. offčiisiône; 57. (1138.1 ř. 18. crěscere; 59. ŕ. Í6. rypiisľ „do-"; 62. (1237.) r.20. n mu... ani tie; ffä..(13tf!). ŕ. ô. síis-lineó, ŕ. 7. siistincnl; 69. (1317.) ŕ. o", pujinara; 69. (i:m.) ŕ. 15. n (im.) ŕ. 18. piuiiiňie:
1. (2) mezi Alpami n Apeninnriii; ľ. 14. Piiblius; 2., ŕ. 47. Publius; 3. ŕ.
10.
jménech ; 4. (20.) inter sě; 4. (22.) ŕ. 44. polysyndetické; 5. (49.) ŕ. 85. ävertuntiir; 5. (44.) f. 2. Tränsrhenänl; 6. (50.) ŕ. 4. také, též; 55. (57.) f: 6. próhibent; 6. (1)8.) f. 13. prohibeô; 9. (03.) ŕ. 10. conditä: 9. (94.) f. 28. Valerius; 9. (9.9.) ŕ. 12. clvilňs, ätis; 10. (117.) ř.fí!', lälns; 10. (119.) ŕ.27. môns; 14. /■. 34. cônärctm-; 15.(211.) i'.36.n38. eím-ciUäre; 17. f257.) F. íttius; 17. (205.) Í-.-29. a 31, côn-sciscô, côn-scis-coro; ÍR. (271.) f. 1. iiiroiidnnt; \B.(282.) ŕ. 29. combiistus; 19. (302.) ŕ. 10. íissi, us-tnm, ŕ. 17. exfistís; 19. (308.) í: 12. op-pugnäre; 19.(321.) ŕ. 3.3. môns; 22,(381.) f. 4. Niubônensl; 23. (389.) ŕ. 15. čas.; 24. (308. ŕ. 41.) v úmyslu; 24. (402.) r. 7. a 10. iter; 25. ŕ. 13. práci; 26. (44V ŕ. 32. fhlxi; 28.(444.) ŕ. 40, môns; 29. (528.) ŕ. 35. lěxi, lěctum; 31. (562.) ř. 47. Meusel, známý vydavatel komentáře k Caesarovým Pamětem o váke gallské; 32. (598.) f. 34. ex-pugnflre; 34. (Wj/.2/.iíinctis; 37.(710.) f.4. vb-luí; 45. (878.) ř. 7. věxi; ŕ. 9. sub-věxerut; 45. (882.) ř. 22. nolle; 46. (909.) ř.27. výčitky; 48. f,4l. (flumentiim); 46. (919.) ř. 28. a 30. sňs-ciperc; 47. (928.) ŕ. 26. nônnutlí; 48. ŕ. 35. ěnuntiaň; 48. ř, 5-
70.''(1403.) ř. 13. nulndecini; 7i. (144(1.) ř.42. prii viillo; 72. (tíl!,'l.) ř. 13. pugiiii-liim; 72. (1191.) r\ 47. miliii; 82, 11673.1 ř.40.q\\hu\v.iúw, 83. (Ifítht.)ř. .12. fnuigrt; 83. (UM.) ř. 18. pohoslind; 84. (1712.) ř.5. vidňr; 85. (1732.) ř 7. coinparaiidam: 85. (1743.) ř. 9. sí qua; 85. (1749.) ř. 25. sústíněri; 86. (1761.) ř. 21. sumpturuš; b7.(178S.) ř. 17. setrvávali; 87. (1799.) ř. 3. ne — quiSem; 88. (1821.) ř.10. et; 93. : (1938.) ř. 23. neglěxi, neg1ěctu,m; 94. (1971.) ř.4í. suci doplň adventu; 96.(1923.) ř. 10, intellěctíirum; 96. ř. 24. neglěcturum ... nčmo; 96. (2004.) ř. 29. Trěvgrómm; 96. (20M)ř. 39. doleo. 10». F.Í2. exercitiitione; (2110.) ř.14. uicdiiis; 102.(2150.) ř.39.za-pečelitij 103. (2I8J.) ř. 2. timere; 109. (2329.) ř.23. do (jua —dé; 110. (2337.) ř.l. ouitione; (2358.) ř.5. drdinum.
Jiné menši chyby oprav si čtenář laskavě sám.
Seš. 37.
■ cordí fuísse arbítrantur vše, co, vše, o čem myslí, že jím za živa,..
5 in-íero, ferre, tulí, illätum vná-seti, vhazovali.
paulus (v. 9. 2); suhst.: pau-lum, i, n, málo, abl. míry: paulo o málo, trochu, poněkud, ocase: krátce, nedlouho, nedávno.
supra (s akk.) nad; časově: před (něčím).
hic — noster.
memoría v. 3. 5.
con-sto, are, stíti pevně stati; neos. constat, (s inf. c, acc.) jest známo, quos ab iis ditecíos esse constabat o níchž byľo známo, že...
dílägo, ere, lexi, lectum (dis-lego) vybratí; oblíbiti si, milovati; partie: dtlectus, a, um oblíbený, milovaný, milý, drahý,
íustus, a, um (ius) spravedlivý, řádný, náležitý.
íunebrís, e (funus) pohřební; subst. plur.; funebria, íum, n. pohřební obřady.
conficio, ere, feci, fectum (com-facio) zhotovili; vykonali, dokončili, funeríbus confectis [abl. abs.) po ...
unä (unus) zároveň, spolu.
cremo, are spalovali,
20
1 commodě (commodus) přiměřené, náležitě, vhodně, obratně, ú-čelně, commodius zvláště o-bratně, zvláště účelně.
rem publícam admínístrare o-becní správu vésti, quae civí-tates suam rem publícam ad-mmistrare existimantur ty obce, o nichž se soudí, že ,.,
sancio, ire, sanxí, sanctum posvětili, (slavnostně) ustanovíti, habent legibus sanctum mají zákony ustanoveno,
de re publica o věcech obecnich, státních.
rumor, 5ris, m, pověst, zvěst, zpráva, rumore aut famä z doslechu nebo z pověsti.
accípere = dověděti se.
ad magistrátům deíerre (v, 2. 1.) k úřadu donésti, úřadům ozná-miti, ohlásili, habent sanctum, uti deferat neve (= et ne) cum quo alio (s nikým jiným) com-munícet (v. 2. 3.).
srovnej: quod cognítum est [pro- 2 tože se poznalo, se shledalo, že) homines terreri et...
temeräríus, a, um (temere maně, bez rady) nerozvážný, neroz-myslný, pošetilý.
imperitus, a, um (in-perítus) nezkušený.
ialsus, a, um (falio) oklamaný; klamný, klamavý, lživý.
terreo, ěre, terrui, territum stra-šiti, děsiti, íekati.
iacímus v. 13. 5.
ímpello, ere, puli, pulsům (ín-pello) do něčeho vraziti; poháněli, dohánéti.
summae res nejdúležítější věci.
consilium capere radu brati (o).
quae visa sunt co se (jim) uzdálo 3 (vhodným).
oceulto, äre (oceulo) skrývali, u-kryvati, zatajiti,
alíquíd ex usu est něco jest s
prospěchem, k užitku, multítudo lid,
prô-do (v, 18. 1) prozradili, rozhlásili.
nisi leč, nisí — non leč -— ne = jen.
concilium, i, n. shromážděni, sněm, per c, prostřednictvím sněmu = na sněmu.
con-cedo (v. 3. 2.) dovoliti.
21
multum (mnoho) dííferre (v. 11. 1). t ab häc consuetudine = ab horům  consuetudíne  od tohoto zvyku' = od způsobu života těchto,
ZEJDOVY PŘÍPRAVY
K LATINSKÉM A RECK/M KLASIKŮM.
PŘÍPRAVY
K CAESAROVOM
PAMĚTEM O VALCE GALLSKÉ.
KNIHA VI. KAPITOLA 1.-21.
SESTAVIL
JAROMÍR ZEJDA,
,.-,GYMN. PROFESOR.
V PRAZE 1931.
>^í...
JOS. SPRINGER, KNIHKUPECTVÍ A ANTIKVARIÁT V PRAZE I.
Seš. 37.
KE 3*60,
SSf-í
PŘtPRAVy K CAESAROVOM PAMĚTEM O VÁLCE GALLSKE.
KNIHA VI.*)
Sestavil
JAROMÍR ZEJDA,
gymn. profesor.
1
1 mulíís de causís z mnohých přiJ
'čin {na př.: bezvýsledná výprava Caesarova do Britannie [kn. V.], ztráta části vojska (V. 37), vzbouření Treverů (germánský kmen usedlý na obou březích Mosely), usmrcení je-jich náčelníka Indutiomara [konec knihy V.]).
mótus, us, m. (moveo) hnutí, pohyb; hnutí nepokoj, vzbouření, vzpoura.
ex-specto, äre vyhlížeti (někoho); čekati, očekávati.
per (s akk.) skrze; o prostřednictví, na označeni osoby nebo věcí, prostřednictvím jíž, pomocí jíž, skrze niž, již se něco děje.
T. == Titus.
legatus, i, m. vyslanec, posel; pobočník velitelův, podvelitel, legát.
dílěctus, us, m. (diligo) výběr; vybírání mužstva (k vojsku), odvod (habere = konatí).
ínstituo, ere, tuí, tutum (in-sta-tuo) zřídíti, ustanoviti.
2 símul zároveň, spolu.
Gnaeus Pompeius Mágnus, člen triumvirátu, konsul r. 55 př. Kr.; po uplynutí konsulátu měl odejiti do své provincie (Hispánie), neodešel však a protizákonně jí dal spravovati svými legaty Afraníem a Petrejem; sám zňsta blíže Ríma (ad ur-bem, vkročili do něho nemohl, poněvadž nesložil vrchní velitelství vojenské [impérium]), pod záminkou, že jedná tak v zájmu obce, pro (politické) poměry v obcí (rei publícae causa), staraje se o jeji zásobování obilím.
prô-cônsul, is, m. (pro consuie) prokonsul, bývalý konsul (jako správce provincie), srov.: (Caesar) petit (ut Pompeius) iuberet (eos) conveníre, quos rogasset.
quoníam  (quum [= cum], iam)
.   kdyžtě, poněvadž,
^ipse, t. '). Pompejus.)
re-maneo, ěre, mahsi (zpět) zůstávali, setrvávati, quoníam re-maneret poněvadž setrvává (konj. nepřímé závislosti).
consul (doplněk) jsa konsulem (právě r. 55).
*) Základem jest vydáni Schenkovo. f
Přípravy k Caesarovým pamětem o válce gallské. Kn. VI., kap. 1,—14. 1 m.
t
j sacrámentum, í, n. (sacräre) (služební) přísaha, rogo, äre tázati se, milites sacra-mento (abl.) rogare (tázati se vojínů, chtějí-lí se pod přísahou zavázati ke konání služby vojenské =) vojíny vyzvati k přísaze, vzíti pod přísahu (roga-visset, konj. nepřímé závisí.), signum, i, n. známka, znamení, prapor.
con-venio, íre, věni, ventum sejiti se, shromážditi se. ad se t. j, k Caesarovi. 3 interest (inter-sum) záleží, (Caesar) exístimans magni ínteres-se facultates videri (podmet k interesse) domnívaje set že velíce na tom záleží, aby se zdály..., aby se jevily... | relíquus, a, um (relinquo) pozůstalý!   zbylý;   budoucí,  příští,1 in reliquum tempus na.., pro .. opínio, ônis (opínor) domněnka, mínění, ad opinionem Galliae vzhledem k mínění Gallie {Gal-lů).
iacultSs, ätis, f. snadnost, možnost, příležitost; pl.: facultates prostředky, dětrtmentum, i, n. (dě-tero) újma, škoda, ztráta, pohroma, si quíd detrimenti (gen, partit.) accep-tum esset kdyby něco škody, nějaká ztráta byla utrpěna, sarcio, Ire, sarsi, sartum zaceliti;
napravíti,   ut (výsled.) detri-, mentum sarcirí posset, breví tempore v krátkém čase. aiigere = vyvážiti, nahraditi. côpíae, ärum, f, (côpia) zástupy vojenské, sbory válečné, 4 tribuere alícui alíquíd \ vyhověti, býti po vůlí někomu v něčem, uČiniti pro někoho něco (quod = et íd). amicitiae t. mezi Pompejem a Caesarem.
coniícío, ere, féci, fectum (con-íacio)  zdělati, zhotovití; do>
konati, skončití, coníecto di-lectu, abl. abs, per suos t. j, skrze své legaty, exígo, ere, ěgi, actum (ex-ago) vyhnátí; vykonali, ke konci dovésti, dokončiti, ante exac-tam híemem před ukončením zimy.
tríbus legioníbus constitutís (zřídili) ct adductís (přivésti), abl. abs,
duplico, äre (duplex) zdvojiti, zdvojnásobili, duplicato numero, abl .abs,
cohors, ortís, f. kohorta (legie = 10 kohortám = 30 manipulům = 60 centuriím).
Quíntus Títuríus Sabinus, legát Caesarův) (v. V. 37).
copíae = válečná síla.
docere = dokázati.
quid co, kolik,
disciplína, ae, f. (discípulus) škola, /
vyučování; kázeň, opes populí Romani moc,,.
Indutiomarus, i, m. Indutíomarus i v. 1, 1.
docere = ukázali, vyložiti (V, 58, 6.).
propínquus, a, um (prope) blízký, sousední, příbuzný; subst.: propínquus, í, m. příbuzný. Trěverí, orum, m, Treverové, v. 1. 1.
impérium vláda.
dě-íero, ferre, tulí, lätum (dolu) snésti; přenésti, vznésti, svěřili,
ílli t, j. eius propinqui.
fínitímus, a, um (finis) pohraniční, sousední.
sollícito, äre (sollícitus [sollus (=s totus) -f- cíeol mocně pohnutý) mocně hybati; znepo-kojovatí, pobuřovati. polliceor, ěri, pollicítus sum slibovali.
dě-sísto, ere, štítí ustoupili od něčeho, ustávati, přestávali. 2 ímpetro, äre (ín-patro) provésti, dosíci,
ulterior, íus, iôris (ulträ) vzdále-nějš.
tempto,  äre ohmatávali; zkou-šeti; pokoušeti se o někoho, i zkusiti to s někým, akk, I
ín-venío, Ire, věni, ventum na něco přijití, nalézti, inventis cívitatibus, abl. abs.
non-núllus, a, um některý.
íus iúrandum, iuris iiirandi (turo) přísaha,
con-fírmo, äre upevniti, jure iu-rando inter se confirmant přísahou navzájem se zaváží (t. Treverové a některé obce), obses, idis, m.  (obsídeo [ob-se-
deo)) rukojmě. caveo, ěre, cävi, cautum stříci se; ručití, obsidibus (abl. instr,) de  pecunia   cavent (Treveri) rukojmími ručí, se zaručí za peníze (že složí peníze). Ambíoríx, igís, m. Ambíoríx, náčelník Eburonů (belgický kmen, usedlý při řece Mose). { socíetáte et foedere alíquemsíbi adíungere spojenectvím a smlouvou si někoho připojíti, spojeneckou smlouvou (hendíadyoín) si získali. 3 quíbus rébus cognítís, abl. abs. undique odevšad, se všech stran, cum víderet bellům pararí, Nerví-os,.. esse in armís, Senones non veníre et,,. communícare, '   Germanos... sollícitarL Nervíí, ôrum, m. Nerviové, belgický kmen, usedlý mezí řekami Šeldou (Scaldis, is, m.) a Sambre (Sabis, is, m.). Atuatucí, orum, m. Atuatukové, germánský kmen, usedlý v belgické Gallíi, mezí řekami Šeldou a Mosou.
-»        ••        ---    ._ AK----
belgický národ, sídlící při moři mezi dolním Rýnem a Šeldou, Císrhěnanus, a, um (cis, Rhěnus) předrýnský (se stanoviska Caesarova: na levém břehu Rýna), Cisrhenanís Germanis adíunctis, abl. abs,
Senones, um, m. Senonové, keltský kmen, sídlící kolem horní Sequany, imperätum, i, n. (ímpero) rozkaz, r ad imperatum na rozkaz. Carnutes, um, m. Karnutové, keltský kmen, usedlý na obou březích Loiry (Liger, eris, m.), commúníco, are (communis) společným činíti; sdíleti se s někým o něco, svěřovatí se někomu s něčím, cum aliquo alí-quid (consilium záměr, úmysl), crěber, bra, brum hustý, četný,
hojný, častý, lěgatío, ônis, f. (Iěgare) poslání,
posesltví. mäture (mäturus) včas, záhy, časně; kompar. maturíus časněji, cogíto, äre (cum, agito) přemítali, přemýšelti, uvažovali o něčem, pomýšleli na něco, de aliqua re, putavít sibi cogitandum (esse) de bello).
nôndum (nôn-dum) ještě ne. l conlícere (v, 1. 4.), v čase: ztrá-viti; pass.: conficí uplynouti, minoutí, n. hieme confectä (abl. abs. ve smyslu připoušf.) ač zima ještě neuplynula, neminula.
cogo, ere, coěgi, coactum (com-ago) sehnali, sebrati, proxímis quattuor legionibus coactis (abl. abs.) sebrav ...
improvisus, a, um (in, pro-video) nepředvídaný, nenadálý, de im-proviso znenadání, neočekávaně.
con-tendo, ere, tendi, tentum na-.
•Ei
2 pro-fugío, ere, fugi utíká ti, uprch-nouti.
pecus, oris,   n.   dobytek (zvi. drobný dobytek, brav), magno pecoris numero capto, abl. abs. con-cedo, ere, cessi, cessum u-stoupiti; postoupili, přepustíti, ponechati, eä (vztahuje se sice smyslem na numero, ale shoduje se v rodě s doplňkem praeda [attrakce])   praedä concessä abl. abs.) ponechav jej za kořist.
vestatís agris, abl. abs. dědítío, ônis, f. (dědo) odevzdání, podrobení (se), in dedítionem ! venire v poddanství přijití = . vzdáti se, podrobití se. cógere dohnati, donutíti, coěgit (íllos) obsídes sibi {= Caesari) -- . dare.
3 negotíum, i, n. (nec, ótium) zaměst-
nání, práce; podnik, práce, věc,
eo negotío confecto, abl. abs. 1 rursus opět, znova, zase. biberna (t. castra), orum, n. (hí-
bernus [hiems]) zimní tábor), re-duco, ere, duxi, duetům zpět
vésti.
4 concíHum, i, n. shromáždění, sněm.
přímo verc na počátku jara.
ínstítuere (v. 1. 1) ustanovili.
in-díco, ere, díxí, dictum opověděli, oznámíti, ohlásití, concílio índicto, abl, abs.
praeter (s akk,) mimo, kromě,
děfectio, čníš, f. (děfícío) odpadnuti, odboj, arbitratus hoc (t. j. to, že nepřišli) esse ínítium (doplněk) belli.
post-pôno, ere, posui, positum klásti za něco, do pozadí, po-kládati za vedlejší,
ut víderetur aby bylo viděli, aby bylo patrno (že).
Lůtétía Parisiorum Lutecia Pari-siů, hlav. město keltského kmene Parisiů, nyn. Paříž,
,trans-Íero, ferre, tulí, lätum pře-nésti, přeložíti, I
coniinis, e (cum, finis) soumezný, 5-sousední,  confiňís sum alicui sousedem jsem někomu, hraničím, sousedím s někým, hí = Parisii.
memoria patrům za paměti, za
času otců. cívítatem coníunxerunt spojili se v jednu obec (s nimi t. j. se Se-nony),
a consilío (t. belli ac defectionis) abesse záměru se neúčastnili, exístítnabantur   afuissc soudilo
se, že se nezúčastnili, suggestus, us, um (sub-gero) vy- & výšenina,   řečništé,   pro su-gestu s řečniště. prö-nuntio, äre vyhlásili, ohlá-síti, oznámiti, häc re pronun-üatä, abl, abs. ín Senones do Senonska. eö (id) tam.
adventus, fis, m. (ad-venio) při- 1 jití, příchod, cognito adventu, abl. abs.
Acco, ônis, m, Akko, náčelník Senonů.
princeps, cipis   (prímus, capio) první;   původce,   princeps .., eius consílii (t. j. odpadnutí), multitudo íid.
cônor, árí pokoušeti se, conanti-bus zatím co se o to pokoušeli, efíícere vykonali, provésti prius-quam id affici posset (konj. nepřímé závisí.) dříve než se to může.,.
nuntíatur Romanos adesse zvěstuje se, že Ŕ. jsou tu. necessáríus, a, um (necesse) nut- 2 ný, necessáriô" nutně, nezbytně, z nutnosti,
dé-sísto (v. 2. 1,) ustoupiti, upu-stíti od něčeho, sententiä od úmyslu.
dě-precor, ári prosbami odvrá-
5^
adíre per (v. 1. 1) alíquem dojiti
přístupu skrze někoho. Haedui, orum, m. Haeduové, keltský národ, sídlící mezi Lige-rem a Ararem, quorum in iíde pod jejichž ochra-'    nou. ' anliquítus  (antlquus)  od starodávna, odedávna, 3 líbenter (Hbens) rád, ochotně, petentíbus Haeduís, abl. abs. venia, ae, f. milost, odpuštění, excúsätio, ônis, f. (excuso [ex, '      causa]) výmluva; omluva, aestívus, a, um (aestas) letní, ín-sto, äre, sliti na něčem státí; naléhali;   v čase: nastávali, býti blízko, hrozíti. quaestío, ônis, f, (quaero) dotazování, vyšetřování, srovnej; quod arbitrabatur aestí-vum tempus esse (tempus) in-stantís   belli,   non (tempus) quaestionís (že jest na válku, nikoli na ...).
4 obsidibus imperatís (abl. abs.) u-
loživ...
alicui alíquem custodíendum tra-dere někomu někoho k střežení odevzdali.
5 eôdem (idem) tamtéž, děprecator, oris, m. (dě-precor)
prosebník za odvrácení ;zlého), přímluvce, utor aliquo depre-catore (doplněk) mám někoho
za
Rěmí, orum, m. Remové, belgický kmen, usedlý po obou březích řeky Aisne (Axona, ae, m.), clíentěla, ae, f, (cliens) svěřen-ství, ochrana (poměr mezi klien-tem a patronem, poměr obce } méně mocné k mocnější), quo-■ rum ín clíntelä,-ierre = odnésti, obdržeti, -6 per-agd, ere, ěgi, actum provésti, dokončití. skončití.
päco, äre (pax) v mír uvésti, u- 1 klidniti, upokojili, hac parte . pacatä, abl. abs.
lotus et mentě et animo cele, ,v zcela i myslí i duší, (s) celou / myslí i duší. bellum Treverorum (v. 1.1) et Ambiorígís (v. 2. 2) válka s Tre-very as.., ín-sisto, ere, stiti na něčem se
Eostavili, stanouti; insistereín ellum dáti se do války. Cavarlnus, i, m. Kavarinus, vzne- 2 šený Senon, jejž Caesar učinil králem Senonů; Senonové však jej zahnali a on se utekl k Caesarovi (V. 54.), iubet Cavari-num secům (= cum Caesare) profícisci, Senones v. 2, 3, l-íracundía, ae, f. (iräcundus) hně- ■ vívost, prchlivost, rozhořčeni, ex huíus [= Cavarini) íracun.-; diä z...  (t. proto, že byl od Senonů zahnán), mereo, ere, ui zasloužili sí, - (zaslouženě) na sebe uvaliti. ôdium, i, n. (odi) nenávist, záští,
ex eo odio, quod meruerat. civitatis t. j. Senonum (gen. subjektiv.),
ex-sisto, ere, stiti vyvstávat!; povstali, vzniknouti, nastati, ne quis (adjekt.) motus (v. 1. 1) exístat.
rebus constítutís (uspořádali, za- 3
řídíti), abl. abs. explörätus, a, um (exploro) vyzkoumaný, zjištěný, pro explo-rato habere za zjištěné, za jisté míti (že), con-tendo (v. 3. 1) napínali; napínali síly, zvi. v zápase, zápasit!, utkali se. relíquus (v. 1. 3) ostatní, círcumspicio, ere, spexi, spec-tum [circum-specio) rozhližeti se; uvažovatí, přemítati. propinquus, a, um v. 2. 1.
1
Eburônes, um, m. Eburonové (v. Ambioríx 2. 2).
pcrpctuus, a, um (per, peto) nepretržitý.
palus, udis, f, bažina, močál,
munire opevniti, ohraditi, ochrá-nití.
úní jediní,
de pace o mír, stran míru, ríiospitíum, i, n. (hospes) pohostinství, pohostiné přátelství.
item (ita) též, taktéž, rovněž.
in amicítiam alícuí vcníre v přátelství s někým vejiti, cognove-rat (eum = Ambiorígem) ve-nisse,.,
5 dč-traho, ere, traxi, tractum stáh-
noutí, odtrhnouti, odejmouti, , existímabat haec auxílía (pomocné prostředky, podpory) illí detrahenda (esse).
lacesso, ere, cessívi, cessitum lá-kati, drážditi.
dě-spěro, áre nemítí nadeje, vzdátí se naděje, zoufati, desperata salute (abl. abs.) vzdav se naděje ve spásu, zoufaje nad spásou.
ab-do, ere, didi, ditum odstraníti; ukrytí, uschovatí.
in Menapíos do Menapijska.
Transrhěnanus, a, um (trans, Rhé-nus) zarýnský; subst,: Transrhě-näní, orum, m. Zarýňané (se stanoviska Caesarova: Germáni na pravém břehu Rýna).
congredíor, gredí, gressus sum (com-gradior) sestoupití se, sra-ziti se; spojíti se (podmět jest Ambiorix).
6 ín-eo, ire, ií, ítum vejití; consilium
inire záměr, úmysl pojmouti (abl. abs.).
ímpedimenf um, i, n. (impedio) překážka; pl.: zavazadla.
Títus Attíus Labiěnus, nejzname-nitější z legátů Caesarových, meškal v zimním táboře u Remů (V. 56. 5.).
in Trevcros do Treverska, ad eum t. j. k Labienovíľ
expedítus, a, um (expedio [ex, pes] nohy vypleští) volný, bez zavazadel, k bojí pohotový.
illi — Menapíí.
cogere (v, 3, 1) sehnati, sebrali abl. abs.).
manus, us, f. ruka; hrstka, sbor, , (ozbrojený) zástup.
praesidium íocí ochrana (t. j. chráněná poloha) místa (= země).
írěfus, a, um opřený, spoléhaje na něco, abl.
con-íugío, ere, fúgi utéci, utéci se.
sua = svůj majetek.
e ódem (idem) tamtéž,
con-íero, ferre, tuli, collátum sné-sti, dopravili.
partíor (pars), íri, partítus sum i (vedle toho starší íorma partio, Ire) děliti, rozděliti, partie, perf, partitus obyč, ve významu pass.: rozdělený, partitís copíis (abl. abs.) cum legato rozděliv si...
lěgátus v. 1. 1.
Marcus Licíníus Crassus.
quaestor, oris, m. (quaero) quaestor (v Římě úředník finanční, i ve válce správce vojenské po- j kladníce).
eííicío, ere, fěci, fectum (ex-fa-cío) způsobití; učiniti, vysta-véti, effectis pontibus, abl. abs.
pons, pontis, m. most, lávka (přes bažiny),
adire vtrhnouti.
tripertitus, a, um (tres, partior) na tré rozdělený, tripertítô" (abl. ve významu adverbia) ve třech částech, ve třech odděleních,
aedifícium, i, n, (aedífico) staveni, budova, dvorec.
vicus, i, m. vesnice, dědina, osada.
íncendo, ere, cendi, censům zapálili, t
potior, íri, potitus sum (potis) zmocníti se, něčeho, abl.
cogere donutiti (něčím). 2;
3 obsídibus (v, 2, 2) acceptis, abl
abs,
hostíum numero babere alíquem
mezi nepřátele počítali, za nepřítele považpvati někoho, coniírmo (v, 2. 2) tvrditi, ujístíti (že).
recípio, ere, cěpi, ceptura (re-capio) zpět vzítí; přijmouti, si recepissení (zástupný konj. za ihd. fut. II.) fíníbus (do .,,). 4 res conítrmare věcí urovnali, u spořádati (abl. abs.). Commíus Atrebas Kommius A-trebat(ský), Caesarem dosazený náčelník Atrebatů (Atreba-tové, Atrebates, atum [sg. A-trebas, atis, m.]}, národ v belgické Gallíí. custodís loco  (na místě, místo
strážce =) \alío strážce, ín Menapíís v Menapijsku, ín Treveros do Treverska.
1 dum (na označení současnosti vě ty vedlejší s hlavní) zatím co, mezitím co. gero, ere, gesši, gestům nésti;
(vy)konati, copiís pedítatus equíf atůsque co-
actís (v. 5. 6), abl. absol. bíemo, äre (hiems) přezímovati, ad-orior, íri, ortus sum proti něčemu povstati; udeřiti na někoho, napadnouti někoho, akk. paráre připravovati se, chystali se.
2 ab eo t. j. od Labiena. bíduum, i, n. (bis, dies) dvouden ní = doba dvou dní, dva dni, via biduí cesta dvoudenní (= dva dní cesty), abesse býti vzdálen, cum (cum ínversum) eognoseunt
ánas legíones venísse. mtssu (abl. od neužívaného: mís-sus, us, m. [mítto]) posláním, byv poslán, na rozkaz.
castra ponere táborem se polo- 3
žiti (abl. abs.). passus, us, m. (pando) krok (= asi 1^ m), a quindeciro mílibus passuum ve vzdálenosti... auxilium, i, n. (augeo) pomoc; pL: auxília, orum, n. pomocné sbory, pomocné vojsko, consílio hostíum cogníto, abl. abs. 4 temerítäs, ätis, f. (temere) nerozvážnost,    iemer'ún.te (abl. causae) nerozvážností, fore že bude, že se naskytne, iacultas dímicandí příležitost k boji.
praesidium, i, n. (praesideo) o-chrana, obrana, posádka, prae-sídio quinque  cohortium re-Hcto   zanechav • posádku pěti kohort, zanechav pět kohort r* na ochranu (něčemu), impedímentís (v. 5, 6), dat. inter-mítto,  ere,  misi, missum mezi něco vpusťiti, mezí něčím nechali (něco); pass,: intermitti mezi něčím býti, spatio mille passuum íntermisso (když mezi nimi byla vzdálenost =) ve vzdálenosti... com-můníre (silně) opevnili, transitus, us, m, (trans-eo) pře- 5 chod, flumen dífficili transitu (abl, qualit.) řeka nesnadného přechodu,   nesnadná přechodem.
práeruptus, a, um (prae-rumpo) stržený; srázný, příkrý, strmý, spes (naděje v...) auxíliorum au- 6
gebatur (rostla, zvyšovala se), coíldie (každo)děnně. loquítur t, Labienus, palam zjevně, veřejně, quoníam (v. 1. 2) Germani appro-pinquare dícantur (konj. nepřímé závislosti) poněvadž prý se G. blíži, íortuna osud.
dě~yoco, are (dolů) svolatij ín du-bium (neutr.) devocare v po-
8
g
chybnost, v nejistotu vydatí, v
sázku dáti, posterus, a, um (post) potomní,
následující, příští, prima luce na úsvitě, castra mověre táborem hnoutí.
7 deierre dones ti. ut jakož = ježto,
Gallicís rébus íavere Galium přá-ti, bytí smýšlení gallského.
nátura (přirozenost, přirozená povaha) cogebat nonnullos ex.,, farere...
8 noctu (nox) v noci, za noci. tribuni militum (nebo mílítares)
tribunové vojenští; bylo jich v každé legii šest a byli původně vlastními veliteli legií; za Caesara bylí buď vúdcí menších oddílů nebo měli na starosti různé věci méně důležité (na př. pořádek v táboře, zásobování vojska a j.), tribunis con-vocatis svolav ,., přímí ordines = centuríones prí morům ordinum centurioni prv nich setnin t. j. nejvyšší centurioni (byli to centurioni první centurie v každé kohortě [10 kohort == 60 centurií], bylo jich tedy deset; nebo podle jiného výkladu to bylo šest centurionů první kohorty).
prô-pôno, ere, posui, positum napřed klásti; předkládati, vykládali,, proponít, quid suícon-silii (gen. partit,) sit (co jest jeho úmyslem),
quo facilius ■= ut eo íacilius aby tím snáze. v
suspicio, ônis, f. (suspicío) podezření, suspicionem tímoris dare vzbuditi podezření strachu (= že se bojí).
strepítus, us, m, (strepo hřmotím) hřmot, hluk (s).
tumultus, ús, m. hluk, hřmot, hlomoz,
consuetudo fert obyčej s sebou nese, bývá zvvkem
proíectío, onis, f, (proficiscor) odchod, tažení, effícit (způsobí) profectionem shnilém fugae.
explorátor, óris, m. (explóro) vy- 9 zvědač,
ante lucem před svítáním.
proptnquitás, átís, f. (porpinquus) blízkost (pří).
8
vix sotva.
agmen novíssimum zadní voj. extra (s akk.) vně (něčeho), mimo
(něco), ven z (něčeho), múnítio, ônis, f. (munio) opevnění, ohraad. pro-cědo, ere, cessi, cessum postupovali, vykročití. spoj : cum (cum inversum) non . dubítant (neváhají), cohortor, ärj   (com-hortor) povzbuzovali,  vybízeli, napomí-natí, cohortati ínte rse povzbu-idvše se vespolek, spěratus, a, um (spěro) doufaný,
očekávaný, dímitto, ere, misi, missum (dis-mitto) rozeslati; propustili, pu-stiti.
longum esse že by bylo příliš dlouho.
perterritís Romanís, abl. abs. patior, pati, passus sum trpěti, snášeti; = dovolili, neque suam dignitatem pati a že jejích důstojnost ,.. manus v- 5, 6,
praesertim především, obzvláště, impeditus, a, um (impedio) zavazadly ořtížený, íniquus, a, um (ín-aequus) nerovný, nepříznivý, nepříhodný (na).
proelíum commíttere bitvu svésti. 2 suspícor, ári (suspicio) míti podezření; míti domnění, tušiti, domnívali se, et Labíenus suspi-catus ea (quae = et ea) fore
cíträ (s akk.) s této strany, před, přes,
ělícío, ere, licuí, licítum vylákali,
símulätio, ônis, f. (simulo) přetvářka, předstírání, eädem si-mulatione itineris usus (uživ téhož předstírání pochodu —) (pokračuje) v temže předstírání pochodu.
placídě (placidus) klidné, pokojně.
prôgredior, gredi, gressus sum (prô-gradior) postupoyati.
3 paulus, a, um malý; subst.: pau
lum, i, n. málo, maličko, trochu, tumulus, i, m, (tumeo) pahrbek,
pahorek, návrší, kopec, iacultatem (příležitost), quampe-
tí(vi)stís. impeditus nepřístupný, neschůd-
ný, obtížný.
4 prae-sto, äre, sliti, stítum (stá-
tům) napřed státí; předcítí; pro-jevíti, osvědčítí (virtutem mužnost).
saepe-numero častokráte.
imperátori t. j. Caesarovi,
côram (cum, os) tváří v tvář, vlastníma očima.
černo, ere, crěvi, crětum tříbiti, oddělovatí; zrakem rozeznávati, zříti, viděti, existímate íllum [= imperatorem) adesse et cer-nere.
5 staral v. 1, 2. signa ad hostem convertere prapory (i j, vojsko) proti nepříteli obrátiti.
děrígo, ere, rexi, rectum (dé-rego) říditi, aciem derigere (bitevní) šik, zřídili, turma, ae, f. jezdecká četa, turma (10 turem [po 30 jezdcích] tvořilo oddělení zvané ala, každá turma se dělila na tří dekuríe. latus, eris, n, strana, bok, ad la-tera disponer na boky rozesta-viti.
fi clamorem tollere křik zdvihnouti, clamore subíato (abl. abs.) křxk
pílum, i, n, (házecí) kopí, oštěp, v immitto, ere, misi, missum (in-mitto) vpustiti; vypustili, vy-mrštiti.
Hli t. j, hostes. j ubi (jakmile) viděrunt (eos) íre ad se, quos credebant (o nichž věřili, že) íugere. praeter spem mimo nadání, modo jen; (ještě) nedávno, íníestus, a, um, pass.: nejistý, o-hrožovaný; aktiv, r nejistým činící, nepřátelský, útočný, infes-tís signis ire = útokem hnáti (na).
concursus,   us,   m. (con-curro)
sběhnuti, srážka, utkání. in íugam conícere na útěk obrátiti.
petere hnáti se (do), con-sector, äri (con-sequor) hor- 7 livě následovati; stihali, pronásledovali, com-plures, a, ium více pospolu, několik, nemálo, dosti mnoho, přemnozí, compluribus captís, abl. abs. paucis post (adverb.) díebus po
několika dnech, recípere znova vžiti ve svou moc, auxiíío (dat. účel.) ku pomoci, percípio, ere, cépí, ceptum (per-capio) v sebe pojmouti, při-jmouti; smysly vnímali, slyšeti, dovědětise, perceptäfugä (abl. abs.) dověděvše se o .,. sese recípere odebrali se, zpět še uchýliti.
propínquus v, 2. 1, 8 Indutiomarus v. 2. 1. defectio v. 2. 4.
auctor, oris, m. (augeo) původce, comítor, ári (comes) provázeli,
comitati eos (= Tjermanos). excěderc vyjiti, odejiti. Cingetoríx, ígis, m, Cingetorix, 9 náčelník treverský, přítel R.Í-manů.
per-maneo, ere, mansi, mansum
offícium, i, n. služba, povinnost,
poslušnost, věrnost, dě-monstro, áre ukazovati, poznáme nati,  připomenout!, po-věděti, quem permarisisse de-monstravímus o němž jsme po znamenali, že ,,. (v. V. 3. 3,), príncípätus,   us,   m. (princeps) přední místo, náčelnictví, prin-cípatus atque impérium = nej-vyšší moc civilní a vojenská, vrchní správa státu a vojska tradere odevzdatí.
9
1 ex Menapiís (v, 2. 3) z Menapij-ska.
in Triveros (v, 2, 1.) do Trever-ska.
constituo, ere, tui, tutum (com statuo) postavili; ustanovili, u míniti sí.
2 quarum (causarum) una,.., alte-
ra .z nichž .,, auxilia v. 7. 3.
contra se místo obvyklého con tra ipsum (= Caesarem)
Ambíoríx v. 2. 2.
receptus, us, m. (recipio) ústup, útočiště (u).
3 res constituere věci uspořáadti
(abl. abs.}, paulo (v, 8, 3, abl. míry) o málo,
o něco, poněkud, něco málo. supra (s akk.) nad (něčím), supra eum locum, quo (loco) (bylo to blíže Koblence, poněkud jižněji než po prvé [IV. 17]). ante (adverb,) dříve, předtím, tráduco, ere, duxi, duetům (trans
duco) převésti, přepravili pontem iacere most stavěli, instítuo (v. 1. 1) zřídítí, ustano vití, začítí, umíniti sí. 4 ínstítuta ratio obvyklý způsob,
magno studio při veliké horlivo sti.
opus efiícitur dílo (= stavba mostu) se dokončí.
íirmus, a, um silný, pevný. 5 ín Treverís v Treversku (t. j. na
levém břehu Rýna), praesídíum  (v,  7.  4) ochrana,
záštita, posádka, subitô (subitus) náhle, môtus v. 1, 1.
oríor, íri, ortus sum zdvihnout!
se, vzmknouti, povstati. reliquus   (v.   1.  3) pozůstalý,
zbylý; ostatní. Ubií, orum, m. Ubiové, german- 6 ský kmen, sídlící na pravém břehu Rýna. obses v. 2. 2.
in deditionem veníre v. 3. 2. purgo, áre čistiti; očisti ti = o-mluviti, ospravedlnili, purgandi sui causa, (za příčinou sebe... =) aby se ...
docčre poučili, vysvětliti, vylo-žiti   (že),   qui  doceant (věta vztažně účel.), kteří by ,., ex suä (t. j. Ubiorum) cívítate. auxilia missa (esse). ab sě l. '). ab Ubiis. laedo, ere, sí, sum urazili, poru-šiti, zrušiti, fidem (věrnost) lae-sam (esse).
petunt atque orant žádají a prosí 7
=snažně prosí (hendíadyoín), parco, ere, peperci, parsum (u)-šetřití, někoho (dat,) (sibi = Ubiis).
commúnís, e společný, communí odio (abl, causae) Germanorum (gen. obiect,) pro společné záští ke Germanům. ín-nocens, entis (in, noceo) ne-!
škodící; nevinný, . pro (s abl.) před (někým); místo (někoho), za (někoho).
nocens, entis (noceo) škodící; vinný.
pendo, ere, pependi, pensum váži ti; (dokud nebylo peněz ražených, platilo se kovem, který se vážil), platiti; poenas pen-dere trest trpětí.
amplus, a, um prostranný; komp.: amplius (ještě) více, si velít dari (aby ,,.) amplius obsídum (gen. partit.),
polííceor v. 2. 1. 8 causám cognoscere věc vyšetřili, cognitä causä (abl. abs.) věc vyšetřiv,
repeno, Ire, repperi, repertum (re-pario) (zase) nalézali.
Suěví, orum, m. Svévové, společný název germánských kmenů, sídlících mezi mořem baltickým, Rýnem, Labem a Dunajem.
satisiactio, onis, 1. (satis, íacio) /      zadostučinění, ospravedlnění,
aditus, us, m. (ad-eo) příchod, přístup.
ín Suěvos do Svévska.
perquíro, ere, quísivi, quisitum (per-quaero) důkladně (per-) hledati, pátrati po něčem, vy-ptávati se na něco, akk.
10
1 interim zatím, mezitím, paucís post diebus v. 8. 7. certior fío (fieri, {actus sum) býti,
zpraven, dostati zprávu (že). I cogere v. 3. 1.
natío, onis, f. (nascor) národ, kmen.
de-nuntío, are ohlašovali, oznamovali, vzkazovatt, vyzývali.
peditatus, us, m, (pedes) pěchota, auxilia paditatús.
2 bis rebus cognitís (abl. abs.) se-
znav ...
irumentárius, a, um (frúmentum) obilní, obilí se týkající, res íru-mentaria zásobování (obilím), dovoz, spiže,
pro-vídeo, ěre, vidi, visum před-vidatí; opatřili, obstarati,
ídoneus, a, um příhodný, vhodný,
děligo, ere, lěgi, lectum (dě-lego) sbíratí; vybrali, vyvoliti (pro něco, dat,}.
dě-ducere odvéstí, odehnati, se-
hnati (t. s pastvin], sua omnia všechen svůj majetek, con-fero, ferre, tuli, collätum sné-sti,
barbarus, a, um barbarský (t, j. ne řecký nebo ne římský), cizozemský; surový, nevzdělaný, im-perítus, a, um nezkušený, ínopía, ae, f. (inops [in, ops] bez pomoci),   nedostatek, nouze, adducti ínopía cibariorum. cibäria, orum, n. (cibärius [cibus])
potraviny, potrava, iníquus, a, um (ín, aequus) v. 8. j. condicio, onis, í- (condico) ustanovení; podmínka, iniqua condicio pugnandi (nepříznivá podmínka boje =) boj za nepříznivých podmínek, okolností, dě-ducere přivésti, svésti (k). mando, are (manus, do) poroučeti 3
= naříditi. créber, bra, brum hustý, četný, hojný,
explorátor, oris, m. (explôro) vyzvedač.
cognosco, ere,  gnôvi, cognitum (com-[g]nosco)   poznati, vy-zvěděti, vypátratí, et (ut) co-gnoscant,   quae ,,. (quaequae = et. ., quae), alíquid gerítur něco se děje. ímperätum (v. 2. 3) nařízení, roz- 4 kaz.
inter-mitto,  ere,  misí, missum mezi něco vpustíti; přerušítí; pass.: intermitti mínouti, uply-nouti, paucis diebus íntertnissis po uplynutí.,. re-fero, ferre, tuli, latum zpět né-sti; (ústně nebo písemně) donesli, oznámiti (že), postea-quam (= post-quam) (s ind. perf.; zde s konj. nepřímé závislosti!) když. nuntius, i, m. posel, — zpráva, coěgíssent, konj. nepřímé závislosti.
penitus hluboko; docela, úplně.
extrém us, a, um (exter, exterus) nejvnější, poslední; nejzadnější, nejzazší, nejvzdálenější. fines hranice, sě recípere uchýliti se. 5 ibi tam. ín-íínitus, a, um (in, finio) nekonečný, neomezený, infinitá mag-nitudine abl, qualit.) nekonečné velikostí, appelletur, konj. nepřímé závislosti,
Bacenis, is, f, (t. sílva) Bacenský les (lesnaté poboří, tvořící hranicí mezi Svévy a Cherusky, asi Harc a Durinský les, hanc (= sílvam) že tento .,, longě (longus) dlouze, daleko, intrdrsus (intro, versus) dovnitř, pertíneo, ěre, tinui, tentum (per-teneo) dosahovati; táhnouti se pro (s abl,) — jako. nätívus, a, um (nátus) narozením
vzniklý; přirozený, obícío, ere, iěci, iectum (ob-ia-cío) předhodili, v cestu posta viti, obiectus v cestu jsa postavený, v cestě stojící. Cheruscí, orum, m. Cheruskové, germánský národ, sídlící mezi Veserou a Labem, ab Cheruscís se strany Cherusků (ab Suevis se strany Svévů).
íncursío, ônis, f. (in-curro) náběh, nájezd, vpád.
probíbeo, ěre, bui, bitům (pro-habeo) zdrželi, zadržeti; chránili od něčeho, před něčím, ab aliquä re,
ad íntíum na začátku.
11
1 quoníam v. 1. 2. perventum est došlo se, přišlo se. aliěnus, a, um (alius) jinému náležející, jiného, cizí; nevhodný,
3uo čím. iifero, ferre, dístuli, dílátum (dís-. fero) roznášeti; Ušit' se.
prô-pôno,   ere,   posuí, positum
předložití, vyložili, atque a k tomu; a. 2 págus, i, m, župa, kraj, okres, paene skoro, téměř, málem, síngulí, ae, a jednotliví, íactjo,  ônis,  f.  (facio) konání;
sdružování; strana (politická), prínceps (v, 4. 1) předák, náčel- 3 nik.
qui (= ii, qui) habere exístiman-
tur ti, o nichž se soudí, že mají. summa    auctoríiäs svrchovaná vážnost,
e orum (= Gallorum) iudício podle
jejich soudu, arbitríum, í, n, (arbiter) rozhodnutí,  rozsudek,  (líbo)vůle, u-znání,
summa, ae, f. (summus) souhrn, počet, summa omnium rerum consilíorumque konečné rozhodování o všech činech a záměrech,
aliquid ředit ad arbitríum alícutus
něco připadá, náleží vůli, jest na vůli někoho, quorum (vztahuje se na principes) ad arbitríum redeat (věta vztažně výsledná: t. j, takoví, že jest na jejich vůli), eíus reí causa za tou příčinou. 4 antíquitus  (antiquus)  od starodávna, odedávna, ínstituere ustanovití, zařídíti, id
institutům (esse) vídetur. potens, entis (possum) mocný, egeo, ere, egui potřebovali, po-
stráadti (něčeho, gen.), quisque non = nemo. opprímo, ere, oppressi, oppres-sum (ob-premo) stlačovati; u-tlačovati, utiskovali, circum-venio, íre, věni, ventum obcházeti, zaskočiti, podváděti. patíor (v. 8. 1) trpěti, snášeti, = dovolili, dáti nechati, quisque non patitur suos opprimi nikdo nenechává svých utiskovali, alíter (alius) íínak.
auctorítás vážnost. 5 bic idem právě týž.
ratio, ônis, f. (reor) počet; způsob, stav věcí, poměry (totíus Gallíae v celé Gallii).
in summä úhrnem, celkem, všeobecně,
namque = (zesíelné) nam,
pars strana (politická).
12
j cum, temporale, t, j. v té době,
když.
alter — alter jeden — druhý.
Haeduí, orum, m. Haeduové, keltský kmen, sídlící mezi Ligerem (nyn. Loiře) a Arasem (nyn. Saône),
Sěquani, orum, m. Sekvanové, keltský kmen, usedlý na obou březích řeky Dubis (nyn. Doubs), vlévající se s levého břehu do Araru. 2 per se sami o sobě. minus valěre méně platití, býti
méně mocný, clientěla (v. 4, 5.) svěřenství, svě-řenstvo,
Aríovístus, í, m. Ariovistus, král
germánských Svévů. síbi adíungere  připojili si, při-
družití si, ad se t. j, na svou stranu, iactura, ae, í. (iacio) odhození
(přítěže přes palubu); ztráta,
oběf, škoda, pollicítätío,   ônis,  f. (polliceor)
slib. ~
3 věro (věrus) však, avšak, ale. com-plures v, 8. 7. proelium facere bitvu svésti (abl. abs.).
secundus, a, um (seqúor) druhý; příznivý, šfastný.
nôbiiltäs, ätis, f. (nobilis) vznešenost, urozenost; šlechta.
ínteríicere usmrtiti, vyvraždili, povraždili (abl. abs,).
tantum (tantus) tolik,
ante-cědo, ere, cessi, cessum na-
13
před kráčeti; předčili, vynik-nouti (něčím, potentiä), cliens, ciíenlis, m. klient, svěřenec, chránenec, poddaný, träducere převésti. obsídes (v. 2. 2) doplněk. 4 publícě (publicus) obecně, veřejně, jménem obce, jménem státu, cogerent t. principes (předmět), se nihil consilií (v. 5. 6) iní tur os
(esse) že žádný,,, t íínílímus ager pomezní kraj, pohraniční území, per vím násilím, násilně, oceupo, äre (ob-capio) zmocniti •se, obsadili.
possideo, ěre, sedí, sessum míti v držení, v moci, (ut posside-rent).
príncípätus, us, m, (prínceps) přední  místo;  náčeínictví, vrchní moc, nadvláda (nad), obtíneo, ěre, tinui, tentum (ob-
teneo) držeti, míti, necessítäs, ätis, f. (necesse) nut- 5
nost, tíseň, Diviciäcus, i, m, Diviciakus, náčelník Haeduů. auxilii petendi causa za příčinou
žádání za..., žádati za .. . ínfectus, a, um (ín, facio) nevykonaný, nedokonaný, iníectä re = s nepořízenou, commutátio, onis, f. (com-muto) 6 proměna, změna, íactä commutations (abl, abs.) rerum (věcí, poměrů), reddo, ere, reddidí, redditum (red-do) vrátiti, obsidibus redditis (abl. abs.) Haeduis (dat.), restítuo, ere, tui, túlum (re-sta-tuo) v předešlý slav navrátili, obnovili, per v, 1. 1.
com-paro, äre připravovali, opatřili,  zjednali,   získati, novis (clientelis) comparatis, abl, abs. aggrego, äre (ad, grex) do stáda sháněli; připojiti, přídružiti.
melíore condícione (v. 10. 2} utí
v lepším postavení býti, íepší postavení míti, videbant se uti.. aequus, a, um rovný = spraved-livý.
relíquís rébus ostatními věcmi = (také) jinak.
gratia, ae, í. (grátus) vděk; přízeň, vliv. '
dlgnítäs, ätís, f. (dignus) důstojnost, hodnost, vážnost.
ampliíico, äre (amplus, íacio) roz-šíříti, zvětšití, zvýšiti, gratiä dignitateque amplificatä (abj.' abs.).
dímitto, ere, misi, missum (dis-7    mitto) rozeslali; (z rukou) pu-stiti, pozbyti, ztratíti. Rěmí v. 4, 5.
succědo, ere, successi, successum (sub-cédo) pod něco vstoupiti; nastoupili.
ad aequo, äre vyrovnali; vyrovnávat! se (někomu), intellego, ere, lexi, lectum (in-ter-lego) rozuměli, pozorovati, vědéti, et quod intellegebatur j (vědělo se, že) eos (quos = et eos   [=  Remos]) adaequare (Haeduos) gratiä  (že se vyrovnávají přízní, že jsou v stejné přízni), propter (s akk,) pro. ínímicitíae, arum, f, (inimícitia
[inímícus]) nepřátelství, coníungí spojili se. díco, äre zaslíbili, zasvětili; se dicäre odevzdatí se, dáíi se (in clientelam v ochranu, pod o-chranu).
S dilígenter (díligens) pečlivě, bed lívě, pilně, dbale, svědomité.
ttieor, ěri hleděti; chrániti, hájití, zastávatí se (někoho).
ita tak, takto, tím způsobem.
repente (repens) náhle.
colligo,  ere,  collěgi, collectum
(com-lego) sbírati; získati, nabyti.
teněre držetí, udržovati si. tum t. j, r, 55 př. Kr. slatus, us, m. (sisto) postava; postavení, stav, eo státu res erat v takovém stavu byly věci, poměry, takový byl stav věcí (že).
prínceps (v, 11, 3) první, haberi (s vazbou dvou nominativů) býti pokládán (za něco), dignitäs v. 12. 6.
obtineo. ére, tinui, tentum (ob-teneo) držeti, míti, zaujímati.
13
aliquo numero atque honore esse I míti nějakou důležitost a vážnost.
plěbes,  ei,  í,   (starší tvar) =
plebs, plebis, í. lid. paene v. 11. 2.
audeo, ere, aušus sum odvažovat! se, per se sám o sobě, adhíbeo, ere, bui, bítum (ad-ha-beo) přičiniti; přibírali (consi-lio k poradě), plěríque,   plěraeque,    plěraque 2
větší díl, většina, aes, aeris, n. ruda, kov, méd"; peníze, aes aliěnum (cizí peníze =) dluhy, tributům, i, n. (tribuo) daň, poplatek,
premo, ere, pressi, pressum tla-
číti, tísníti. sese dícäre v. 12, 7.
in (s akk,) k (někomu), na (někoho),
de (s abl.) z, 3 druides,  druídum, m. druidové
(kněží starých Keltů), res dívínae věcí božské, posvát- 4
né obřady, bohoslužba, ínter-sum, esse, fui mezi něčím býti; účastniti se něčeho, zaměstnávali se něčím, vykonávali něco, dat.
sacríiícium, i, n, (sacríficare) ó-1
pro-curo, äre obstarávali.
relígio. ônis, í, svědomitost; ná-boženskýcit; religiones: nábo-l ženské obřady, náboženské o-tázky, náboženství.
ínterpretor, äri (interpres) vy-kládati, vysvětlovali.
adulescens, entis, m, mladík, jinoch.
disciplína (v. 1, 4) vyučování, učení,  vzdělávání, disciplinae "     causa za účelem vzdělání, con-curro, ere, curri.^cursum sbí
hati se. hí t, j. druides.
magno honore (abl. quaKt.) esse býti ve veliké cli, úctě, vážností.
S iere skoro, téměř; obyčejně, pravidelně.
controversia, ae, f. (contrôver-
sus) rozepře, spor. constítuere rozhodovali, ad-mitto, ere, mísí, missum při-
pustiti; spáchati. facínus, oris, n. (íacio) čin; zvi. zlý čin, zločin, si quod í. ad-míssum est byl-li nějaký,.. caeděs, is, f,  (caedo) zabíjení,
vražda, c, f acta {est). herěditas, ätis, f. (hěrěs) dědictví.
fines hraníce,
íídem titíž = rovněž,
dé-cerno, ere, crěvi, crětum roz-hodovati, nález činití,
praemíum, i, n. (prae, emo) odměna.
constítuere ustanovovati, určo vati,
<5 děcrětuni, i, n, (dě-cerno) roz hodnutí, ustanovení, nález, de creto (abl,) staré nálezu se podrobiti. ínter-díco, ere, dixi, dictum za pověděli, zakázati; ínterdicere alicui aliquä re" vyloučíti někoho z něčeho, sacrífíciis ínter-
dicere vyloučiti z obětí, z bohoslužeb = dáti do klatby, quibus ita est interdictum kteří 7 tak byli vyloučeni (= byli dáni do klatby), numero (s gen.) v počtu (někoho), jako, za, ím-píus, a, um nedbalý v plnění povinnosti;   bezbožný, boha-prázdný; subst.: bezbožník, scelerätus, a, um (sceleräre) zločinem poskvrněný, zločinný; subst,: zločinec, zlosyn, dě-cědo, ere, cessí, cessum odstoupili; ustupovali (s cesty), vyhýbati se (někomu), aditus, ús, m, (ad-eo) příchod, přístup, setkání, styk (s někým, gen.), dě-íugío, ere, fugi utíkati, prchati před něčím, vyhýbati se něčemu, akk. contág"ío,ônis, f. (contingo [com-
tango]) dotýkání, styk. ín-commodum, i, n. nevhodnost; nehoda,   neštěstí,   škoda,  ne » quid íncommodi accipiant aby žádné škody nevzali, petentíbus (ius) domáhají-li se (práva), na žádost (za právo), honos (starší tvar, = honor), commúnicätur (v. 2. 3) t, his.
(pocta) se uděluje, se dopřává, prae-sum, esse, fui napřed, v čele 8
býti (někomu), hoc mortuo, abl. abs. 9 excello, ere vynikatí (něčím), dignitas v. 12. 6. succedit (v. 12. 7), podmět k tomu obsahuje předcházející věta: si qui. ., par, paris stejný, rovný, sufirägíum, i, n. hlasování, non-numquam někdy, con-tendo (v. 5, 3) napínati síly, zvi, v zápase, zápasili, potýkatt se (o něco). Carnutes v. 2. 3.
regío, ônís, f. (rego) směr; krajina, kraj, regío media habetur za střed se pokládá, con-sído, ere, sedí, sessum used
nouti; zasedati. consecro, äre  (com-sacro) po-světití, zasvětití, consecratus, a, um zasvěcený, posvěcený., hue (hic) sem tam. undíque odevšad, se všech stran, con-venío, ire, věni, ventum sejití se, scházeli se, 11 disciplína nauka, učení.
reperio  (v. 9. 8) vynalezli, vymyslili, objevili, inde odtud.
trans-íero, ferre, tulí, latum přenesli.
exlstímátur  (s  nom.  cum inf.) „ myslí se, soudí se, má se za to (Že).
et nunc a proto ještě nyní.
dilígenter v. 12, 8.
plerumque (akk. sg. neutra) větším dílem, většinou, obyčejné.
íllo (ille) onam, tam.
díscendí causa za účelem učení, za učením.
14
1 ab-sum, esse, afui býti nepřítomen; býti vzdálen, neúčastnití se (a bello války), con-suesco, ere, suěvi, suětum zvykali, navykati; pert, con suevi (zvykl jsem, jsem zvyklý) s inf. se vyjadřuje v češtině slovesy   opětovacími, abesse consue(ve)runt neúčastnívají se, obyčejně se neúčastní, tributům v. 13. 2. unä (unus) zároveň, spolu, pendo (v. 9, 7) platili, militia, ae, f. (miles) vojenství,
vojenská služba, vacätio, ônis, f, (vacäre býti prázden) prázdnost, zproštění, o-svobozéní, vacationem habere = býti zproštěn (něčeho), immunitäs, ätis, f. (immunís [in, munus] prostý služby, povin-.
nosti) osvobození od povinnosti (zvi. od daní), immunitatem omnium rerum habent = jsou osvobození ode všech břemen, ex-cito, äre, vzbudili, povzbu- 2 diti.
praemium výhoda, výsada, suä sponte (abl. od neužívaného spons, spontis, f. vůle) dobrovolně, sám od sebe, samoděk, propinquus v. 2. 1. ibi tam (t. j. u druidů). 3 versus, us, m. (verto) řada; řádek, verš. , ě-disco, ere, didicí nazpamět se
učíti (něčemu, akk,). ítaque a tak, tedy, proto, pročež, non-nullus, a, um některý, vícění, ae, a  (číslovka podílná) po dvaceti, annos vicenos po dvacet let.
per-maneo, ere, mansi, mansum
zůstávati, setrvávati. íis (fári), nesklonné, (božské) právo, fas est (s inf.) jest dovoleno, et existimani fas non (neque — et non) esse man-dare.
ea = quae ediscitnt. littera, ae, f. (lino) písme, písmeno, mando, äre (manus, do) poroučeli, = svěřili, odevzdali, lit-teris  mandare  písmu svěřiti, písemně zaznamehati. cum ačkoli.
ratio (v, 11, 5) poměr, vztah, záležitost, (in) rationibus. ínstítuo (v. 1. 1) zřídili, zaříditi, 4-ustanovili,   zavěsti, i(druides) instituisse id (t. j, ten zákaz o  písemném zaznamenávání) mihi videntur, vuígus, i, n, (akk. vedle valgus též vulgum) lid (prostý, obecný), in vulgum mezi lid, effero, ferre, extuli, ělatvun (ex-fero) vynésti, roznášeti, rozšiřovali (aby), ií, qui diseunt t, j. jejich žáci.
con-iído, ere, físus sum důvěro valí něčemu, spoléhali na něco, abl,, confisí spoléhajíce, studeo, ěre, ui zabývali se ně čím, snažili se o něco, hleděli, dbáti něčeho, cvíčiti, míti na zřeteli něco, dat., neque (ve-lint)  eos,.. memoriae minus studere. quod což (t. j. nebof to), plěrique v. 13, 2, accídit, ere, accidít přihází se,
stává se (že), praesídio (v. 7. 4) litterarum pod ochranou písma, jsouce podporováni písmem, majíce oporu v písmu, per-disco, ere, didicí důkladně se naučiti.
re-mítto, ere, mísí, missum zpět poslati;   popouštěti, povoliti, polevíti v něčem, zanedbávati něčeho, akk. 5 in přimis (mezi prvními), především, obzvláště, per-suádeo, ěre,  suási, suásum přemluviti, přesvědčili (hoc o tom t, j. že duše,.,), ínter-eo, íre, íi, itum zajiti, hy-nouti, umíratí, . alíí — alii jedni — jíní, druzí. | trans-eo, íre, ií, itum přejiti, pře-1 cházeti,
putant excítari hoc (tím t. j. tou věrou v nesmrtelnost) ad vír-iutem (k mužnosti), metu mortís (gen, obiect,) neglec-to nedbajíce strachu před smrtí. 6 praetereá (praeter, ea) mimoto, nadto k tomu, sídus, eris, n. souhvězdí, hvězda, motus, us, mr (moveo) hnutí, po-
trádo, ere, didi, ditum (trans-do) předati; (učením) podávali, vykládat! někomu, vyučovali, zasvěcovat! někoho, dal.
15
hyb.'
mundus, i, m. svět, vesmír, terrae země, okrsek zemský, rerum nátura přirozenost věcí,
podstata světa, dís-puto, are rozvažovali, roz-
mlouvati, vykládati. iuventus, utis, f. (iuvenis) mládí,
mladost; mládež.
alterum genus druhý stav. 1 cum (iteratív.) est usus kdykoli jest třeba,  kdykoli káže potřeba.
íncido, ere, cidi (in-cado) dopadnout!; nastali, vypuknoutí. quot-annís každého roku, každoročně,
accidere solet přiházívá se. uti že totiž (vysvětluje předcházející quod což), iníuriäs inierre bezprávi, křivdy činiti; nepřálelské vpády činili,
I pró-pulso, äre (pro-pello) odrá-žeti.
verso, äre (verto) otáčeti, obra-ceti; (pass.) versari otáčeti se, obraceti se, nalézali se, býti, prodlévali (v), účastnili se (něčeho), eorunt, gen. partit, ut quisque (se superlat,) — ita 2 (se superlat.) čím kdo (s kom-par.) — tím (s komparat,), côpiae bohatství, majetek, amplus, a, um prostranný; vznešený, vážený, slavný, znamenitý (něčím), circum (s akk.) kolem, okolo, ambactus, i, m. (keltské slovo)
služebník, man, vasal, leník, clíens v, 12, 3.
grätía (v, 12. 6) vděk; přízeň, oblíbenost, vliv, vážnost, hanc unam gratiam noverunt tento jediný vliv, tento jediný způsob vlivu znají, toto jest jediný způsob vlivu, který znají,
16
natto, ônis, f, (näscor) zrozeni, 1
rod; národ, kmen. ad-modum až po náležitou míru; nadmíru, velmi.
nimÉtem o v«ce      <*é k". VI. Uap. .5.-2.- (2 m.
18
dědítus, a, um (dědo) odevzdaný, oddaný; (relígionibus [v. 13,4.] pobožnostem, pobožnůstkář-stvi).
2 affícío, ere, feci, tectum (ad-fa-cio) půs obiti, účinkovati (na někoho); morbo affici nemocí býti stižen.
morbus, i, m. nemoc.
quíque = et (ii,) qui.
versarí v, 15, 1.
pro (s abl.) před (něčím); místo (něčeho), za (něco).
víctíma, ae, f. žertva, obětní zvíře.
ímmolo, äre (in, mola, ae, f.) obětní tlučí (mola salsa [= tluč (t. j. hrubě rozemleté obilí, »šrot«) se solí smíchaná]) po-sypati (dobytče pří obětí], obě-tovati.
voveo, ěre, vóví, votum (bohům něco) zaslíbiti, zasvětili, při-slibovatí, vovent se ímmola-turos (esse homines).
administer, tri, m, (ad-mínístro) prisluhovač, pomocník (doplněk).
' nísi jestliže ne; leč,
reddere (v. 2. 6) v náhradu dáli.
numen, ínis, n. (nuo) pokynutí hlavou, vůle (zvi. božská), velebnost,
pläco, äre urovnali, uklidnili, u-smířítí, arbitrantur numen non posse placari, nísi...
půblícě v. 12. 4.
instítuere v. 14, 4.
ímmänís, e (in, [starolat.] mänus = bonus) hrozný; náramný, hromný, nesmírný,
simulacrum, i, n. (simuläre [sí-mílis] podobným činíti, napodobili, přetvařovali se) podoba, obraz, socha, modla, simulacra immani magnitudine (abl, qualit.) nesmírné velikostí.
con-texo, ere, texuí, textům (se-tkati, splétati, uplésti, membra contexta viminíbus (z proutí).
vímen, ínis, n, proutek; plur,: proutí.
membrum, i, n. úd. com-pleo, ere, plěvi, plětum na-
plňovati. succendo, ere, succendi, succen-sum podpálili, zapálili, quibus (— simulacrís) succensis, abl. abs.
circum-venío, íre, vění, ventum obejiti,   obstoupili, obklíčiti, obklopili (něčím), ex-animo, äre (ex, anima) zbavili dechu, duše, života; pass.: exanimari duší vypustiti, život vydechnoutí. supplicium,  i,  n.  (supplex  po- 5 kleknutí (k modlitbě nebo k trpění trestu); trest smrti, poprava,    arbitrantur supplicia esse gratiora. furtum, i, n. (für zloděj) krádež, latrocíníum, í, n. (latro) loupež-
níctví, loupež, noxía,  ae,  f.  (noxius škodlivý, vinný) vína, provinění, přečin, in aliä quä noxía při jiném nein alia quä noxiä pří jiném nějakém .., com-prchendo, ere, hendi, hen-sum schvátíti, uchvátili; pří-stihnouti, dopadnoutí, polapiti, děřicio,   ere,   feci,   tectum (dě-facío) oddělati; odstoupiti; nedostávat! se. cum (iterativ.) kdykoli, in-nocens, entis (noceo) neškodící, neškodný; nevinný, děscendo, ere, scendi, scensum (dě-scando)  sestupovati, přistupovali, descendunt ad supplicia mnocentium,
17
deorum (gen. partit.), Caesar pře- i naší tu jména římských bohů na bohy gallské, kteří podle . jeho mínění odpovídají svou podobností a svými vlastnostmi oněm římským. Mercuríus, i, m. Merkurius, u Řeků Hermes, s nímž později byl ztotožněn, syn Jovův a
Plejády Maje,  dcery Atlantovy; narodil sc na pohoří Kvílené v Arkadií; je posel bohů (má okřídlené nohy), rád hraje na lyru (jejímž vynálezcem je sám, zabiv a vybrav želvu a na její krunýř napiav struny), a jest tím také ochráncem hudebníků, pěvců a básníků, jest bohem kupců (merx, mercis, f. zboží, mercätor, črís, m. kupec), bohem bohatství, zisku a chytrostí,  modlili se k němu] lidé úskoční a podvodní i zloději, jest dárcem obratné řeči a výmluvnosti,  bohem zápasu a tělocviku, bohem stád, usmrtil Arga (Argos byl netvor, jenž měl na hlavě sto očí, polovice jích vždy bděla, polovice spala), jest bohem cestování na zemi i na moři, je dárcem klidného spánku a šťastných snů a provází duše zemřelých do podsvětí.
colo, ere, colui, cultum vzdělá-
vati; ctítí, v úctě míti. simuläcrum v. 16. 4, ínventor, oris, m.' (invenio) vynálezce (něčeho), ierre (s dvěma akk,( předmětným a doplňkovým) roznášeti, rozhlašovali, vydávali, poklá-dati někoho za něco, označovali někoho někým, ae, f. cesta, dráha, itinerís, n, (eo, íre), cesta, chůze, chod, pochod, quaestus, us, m. (quaero) zisk, výtěžek, výdělek, questus pe euniae peněžité zisky (plurál označuje různé způsoby získávání peněz), mercatúra, ae, f. (mercarí kupovali)   kupčení, obchodování, obchod,
vím habere ad aliquid míti vliv na něco, arbitrantur hune habere vim.
post (s akk.) po (někom), za (někým).
via, iter,
19
Apollo, ínis, m. Apollo, u Řeků Apollon, syn Jovův a Latonin, bratr Dianin, narodil se na o-strově Délu;  jest bůh slunce, ztotožněn  se  Sólem  a zván Phoebus (řecky Fojbos), jest bůh hudby (nosí loutnu), umění básnického, věštby (zvi. vDel-fech), léčení, rolnictví; dávaje zdraví a sám jsa krásný stal se ochráncem mládeže. Mars, Martis, m. Mars (u Řeků Ares), syn Jovův a Junonin, bůh války, byl otcem Romula a Rema, zakladatelů Říma, a tak otcem celého národa anej-přednějším z bohů po Jovovi, Iuppiter, lovíš, m. Juppiler, u Řeků  Zeus, syn Saturnův a Rhein, bratr a manžel Junonin, bratr Neptuna a Plutona, s nimiž se losem rozdělil o vládu; jest nejvyšším z bohů, bohem všech zjevů přírodních, je vládcem na nebi a na zemi, otcem bohův   a   lidi,  dárcem všeho dobrého, ochráncem všelikého řádu mravního v životě lidském; odznakem jeho moci je žezlo a blesky; v Římě naKa-pitoliu měl slavný chrám. Minerva, ae, f. Minerva, u Řeků Pallas Athene, dcera Jovova, z jehož hlavy se zrodila v plné zbroji, bohyně moudrosti, vyučila lidi všelikým uměním a řemeslům, byla ochranitelkou učitelův a školní mládeže; jest též bohyní válečnou; byla pokládána  za dárkyni olivy. K její poctě konána byla v Římě slavnost   zvaná Quinquatrus maíores po pět dní (19 až 23 března).
opinio, ônis, f. v. 1. 3. 2 de-pello, ere, puli, pulsům (dolů) sehnati; odehnati, zaháněli, za-puzovati (že), opus, eris, n, dilo, práce; řemeslo.
/.   artííicíum, i, n, (artifex [ars, fa-, cío], ícis, m. umělec) dovednost, umění, ínítíum, í, n, (in-eo) začátek, počátek, trádo v. 14. 6.
caelestís,  e  (caelum) nebeský; subst.:  caelestes, ium, m. nebešťané, bohové, impérium cae-lestium (gen. předmět.: nad..).
3 cum (iterativum) kdykoli, ceperint, konj. per£., zastupující
ind, jut. II, ve větě nezávislé (capere vzíti, dobyti, ukořisti-ti).
dě-voveo, ere, vovi, votum za-
slibovati, zasvěcovatí. cum v. nahoře,
4 ex-struo,  ere,  struxí, structum
nakupiti, zdělati, vystavěti. tumulus, i, m, (tumeo) pahrbek,
pahorek, hromada, consecro,  are  (com-sacro) po-
světiti, zasvětiti. conspícor, ári (conspicio) spatřiti,
uzřítí.
lícet, ere, licuit nebo lícitum est fest volno, možno, lze,
5 nequc = et non. quispiam, quídpiam někdo, něco. neglectá religione (v. 13. 4.), abl,
absol.: zanedbav náboženství, nedbaje zbožnosti, captá (t, bello)  ukořistěné, kor říst,
occulto,  are   (occulo) skrývati,
ukryv atí. posíta složené (jako obětní dar), tollo, ere, sustuli, sublatum zdvih-
nouti, odnésti, audeo v. 13. 1.
eí rei constítutum est na tu věc,. supplicíum v. 16. 5. cruciátus, tis, m. (cruciáre) ukřižování; mučeni, muka.
18
1 Dis, Dítís (= Díves, překlad řeckého Pluton), m. Dis, bůh podsvětí, syn Saturnův, bratr Jo-vův a Neptunův, chotí jeho je
Proserpina,    dcera Cereřina,
kterou unesl, pró-gnátus, a, um (pro-[g]nascor)
zrozený, pocházející (od), prae-díco,  äre  hlásati;  o sobě
hlásatí,   vychloubali   se (žc),
praedicant se omneš prognatos
(esse).
pró-do, ere, didi, ditum vydati; podáním udržovati, zachovatí, vypravovali, dícunt id prodi-tum (esse).
ob eam causám t. j, protože je- 2 jich původce jest bohem temnoty.
spatium, í, n. o místě: proslor(a); o čase (určitě omezeném): čas, doba, délka, trvání,
íínío, íre (finis) omezovali, ohra-ničovati, určovatí (něčím), numero noctium.
nätälís, e (nascor) rodný; díes natalis den narození, narozeniny.
ob-servo, äre pozorovatí; zachovávali; počítali.
sub-sequor, sequi, secutus sum (ihned) následovati, jiti, zaně-čim, akk,
institutům, i, n. (instítuo) ustano- 3 vení, zařízeni, způsob, řád.
hoc ab reliquis defferunt (v. 11,1) quod tím,,.
adolěsco, ere, olěví, adultus {ad-alesco [aloj) dorůstati, dospěti, nísi cum adoíeverunt leč když,.
mimus, eris, n. služba, povinnost,
militía v, 14. 1,
sustíneo, ěre, tinui, tentum (su(b)s-teneo) vzhůru drželi; vydržeti, snésti,
palam zjevně, veřejně.
non patíuntur (v. 11. 4) suos lí-beros adire ad se nedovolují svým dětem k sobě přístou-piti,
puerilís, e (puer) dětský, chlapecký, filius puerili aetate (abl, qualit.: věku chlapeckého, ve věku,,,).
publicum, í, n. (publicus) veřejnost, veřejné místo.
conspectus, us, m. (conspicio) hledění, pohled, ín conspectu před očima, u přítomnosti, po boku.
assisto, ere, sliti (ad-sisto) k ně čemu se stavětí, přistupovati, vysloupiti, objeviti se.
turpis, e ohyzdný, šeredný, hanebný, potupný, nečestný, neslušný, (quod) ducunt turpe fi lium  assístere  (že) pokládají za neslušné, aby..,
19
j quantas pecunias (plur. vzhledem k p!ur. viri), tanlas kolík peněz, tolik, dös, dôtís, f. dar, věno, dotis nomine ~~ jako věno, věnem,
bona, orum, n. (bonus) statky, jmění, majetek.
aestíniätio, onís, f. (aestimo) ocenění, odhadnutí, odhad, aesti-matíone facta, abl, abs,
cum dotibus (plur. vzhledem k plur. viri) communícant (v, 2. 3; slučuji, spojují, přidají k .,.). j 2 coníunctím (con-iungo) společně.
ratio (v. 11, 5) habetur počet (z něčeho) se vede. j
íructus, üs, m. (fruor) plodina, | plod; požitek; užitek, výtěžek,! zisk.
serväre ukládali.
uter, utra, utrum který z obou.
víta superäre na živu déle zťi-stati.
pars podíl.
uterqne, utraque, utruinque každý z obou, oba,
superior, ius, iöris (superus) hořejší; dřívější, předešlý,
ad alíquem pervenire někomu se dostávali, připadali, 3 sic — utí tak — jako.
nex, necis, í. (násilná) smrt, po-testas vitae necisque moc nad ..
pater iamíliae otec, hlava rodiny, pán domu, hospodář.
illustrís, e světlý, jasný; skvělý,
vzácný, znamenitý, locus = rod (z).
dě-cědo, ere, cessi, cessum od-stoupiti,  odcházeli;  se světa odejiti = zemříti. propínquus v. 2. 1. dě stran (něčeho), co se týče (něčeho).
suspicío, onis, f. (suspicere) podezření, res in suspicionem ve-nit věc se stává podezřelou, servílis, e (servus) otrocký, in servilem modům (po způsobu při otrocích užívaném =) jako pří otrocích, jako otroky, (t. j, na mučídlech). quaestíonem (v. 4. 3.) habere de alíquo vyšetřovali, vyslýchatí někoho.
contperio, íre, peri, perttim zvě-děti, dověděli se; partie, perf. pass.: comperlus, a, um zjištěný, si compertum est je-li to zjištěno, zjis tí-li se to, potvrdí-li se to, potvrdí-li se věc (t. j. podezření), tormentum, i, n, (torqueo) nástroj k točení; nástroj k mučení, mučidlo, muka, ex-crucío, áre zmučiti,- trýzniti, trápiti, uxores exeruciatas (u-trápené = utrápivše) interfí-ciunt.
interficio, ere, íěci, fectum {m-
ter, facio) usmrtiti, zabíjeti. lúnus, eris, n, (slavný) pohřeb. 4 cultus, ůs, m. (colo) pěstování, vzděláváni (půdy); úprava života, způsob života, pro cultu podle způsobil, při způsobu života.
mägniiícus, a, um (magnus, facio) velikolepý, nádherný, skvéíý. sumptuósus, a, um (sumptus) nákladný.
cor, cordis, n. srdce, aliquid est mihi cordi (dat. účel.) něco jest mi na srdcí, něco jest mně milé,   omnia quae  (iis) vívis
cordí fuisse arbitrantur vše, co, vše, o čem myslí, že jim za živa...
5 in-fero, ferre, tulí, illätum vnášeli, vhazovati.
paulus (v. 9. 2); subst.; pau-lum, i, n. málo, abl. míry: paulo o málo, trochu, poněkud, o čase: krátce, nedlouho, nedávno.
supra (s akk.) nad; časovč: před (něčím).
hic ---= noster,
memoría v. 3. 5.
con-sto, äre, stiti pevné stati; neos. constat. (s inf. c. acc.) jest známo, quos ab iis dilectos esse constabnt o níciiž bylo známo, žc .,.
dilígo, ere, lexi, Icctum (dis-lego) vybratí; oblíbiti si, milovati; partie: dilectus, a, um oblíbený, milovaný, milý, drahý.
ítistus, a, um (ius) spravedlivý, řádný, náležitý.
íunebrís, e (funus) pohřební; subst. plur.: fúnebria, ium, n. puliřební obřady.
confício, ere, fěci, fectum (com-facio) zhotoviti; vykonatí, dokončili, funeríbus confectis (abl. abs.) po ...
unä (iinus) zároveň, spolu,
eremo, äre spalovali.
20
1 cotnmodě (commodus) přiměřeně, náležitě, vhodně, obratně, ú-čelně, commodius zvláště o-bratně, zvláště účelně.
rem publicam admínístrare o-becni správu vésti, quae civi-tates suam rem publicam ad-mmistrare existimantur ty obce, o nichž se soudí, že .,,
sancío, Ire, sanxí, sanctum po-světití, (slavnostně) ustanovili, habent legibus sanctum maji zákony ustanoveno.
de re publica o věcech obecních, státních.
rumor, oris, m. pověst, zvěst, zpráva, rumore aut famä z doslechu nebo z pověsti.
accípere = dověděli se.
ad magistrátům deierre (v. 2. 1.) k úřadu donésti, úřadům ozná-miti, ohlásili, habent sanctum, uti deferat neve (= et ne) cum quo alio (s nikým jiným) com-municet (v. 2. 3.).
srovnej: quod cognítum est (pro- 2 lože se poznalo, se shledalo, že) homines terreri et.,.
temerňríus, a, um (temere maně, bez rady) nerozvážný, nerozmyslily, pošetilý.
impentns, n, um (in-peritus) nezkušený.
laisus, a, um (fallo) oklamaný; klamný, klamavý, lživý.
terreo, ére, terrui, territum strašili, děsiti, lekati.
facimus v. 13, 5.
impcllo, cre, puli, pulsům (in-pello) do něčeho vrazili; poháněli, doháněli.
summae res nejdůležitější věci.
consilium capere radu brati (o).
quae visa sunt co se (jim) uzdálo 3 (vhodným),
oceulto, äre (oceulo) skrývatí, u-krývatí, zatajiti.
aliquíd ex usu est něco jest s prospěchem, k užitku.
multítudo lid.
prô-do (v. 18. 1) prozraditi, rozhlásili.
nísi leč, nísi — non leč — nejen,
concilium,   i,   u. shromážděni.
sněm,  per c. prostřednictvím
sněmu --- na sněmu, con-cedo (v. 3. 2.) dovolili.
21
mullum (mnoho) diiíerre (v. 11. 1), t ab häc consuetudine — ab horům  consuetudine  od tohoto zvyku; = od  způsobu života těchto.
t   ■>■■ t- 44
i v     ■ ■
. 1 vastafis regioníbus, abl, abs, damnum, í, n. zírá lat damno (abl. ' módi)   duarum cohortium se
ztrátou dvou kohort. Durocortorum, i, n. Durokorto-rum, hlavní město Remů, nyn Reims ~ Remeš. Rěmi v. 4. 5,
reduco, erc, duxi, duetům zpět odvésti   (Durocortorum do,.).
concilíum índícere sněm ohlásiti, concilio indicto (abl, abs.) sněm ohlásiv.
coniurálío, onis, f. (con-iuro) spiknutí.
Senones v, 2. 3. Carnutes v, 2, 3. quaestíonem (v. 4. 3) habere vyšetřování konati, zavěsti (o), ínstítuo v, 1. 1. Acco v. 4, 1,
princeps consílíi původce, strůjce záměru,
prč-nuntío, are (veřejně) vyhlá-síti, sententiam pronuntiare nález, rozsudek prohlásili (nad někým), graviore sententia pro-nuntiatá, abl. abs,
more maíorum podle zvyku předků (t. j, podle starodávného o-byčeje římského ■ [odsouzený byl nejprve k smrti ubičován a pak popraven]).
' supplicíum (v, 16. 5) sumere na i    hrdle potrestati, popravili (někoho). ! nonnullus v. 14. 3. i vereor v, 29. 1. pro-íugio, ere, fQgí [pryč) utéci,
uprchnouti. ■ aquä et ígní alícui interdicere (v, 3 13. 6) (zakázati někomu užívání vody a ohně =} dáti někoho do klatby, prohlásití někoho psancem, ad iínes na hranicích, ín finibus v území. Trěveri v. 2, 1.
Língones, um, m. Lingonové, galský kmen, sídlící pří pramenech Mosy a Matrony, in Lin-gonibus v Lingonsku,
relíquus v. 9. 5.
Agedíncum,   i,   n, Agedínkum,
hlavní město Senonů, nynější
Sens v Chatnpagní, hibernus, a, um (híems) zimní;
subst,: híberna (t. castra), orum,
n. zimní tábor, colloco, äre (con-loco) umistíti,
usadíti, položití, provídeo v. 10, 2,
ínstítuo v, 3, 4,
ín Italíam t. j. in Gallíam cite-riorem,
conventus, us, m. (convénio) schůze, shromážděni; soudní shromáždění, krajinský soud (agere konati, říditi).
▼   Seš. 40.
ZEJDOVY PĎÍPRAV7
K LATINSKÉM A ŔECK?M KLASIKŮM.
PŘÍPRAVY
K CAESAROVÝM
PAMĚTEM O VÁLCE GALLSKÉ.
KNIHA VI. KAPITOLA 22.-44.
SESTAVIL
JAROMÍR ZEJDA,
GYMN. PROFESOR.
V PRAZE 1931.
JOS. SPRINGER, KNIHKUPECTVÍ A ANTIKVARIÁT V PRAZE I.
Seš. 40.
Ke?;
druídes v. 13. 3.
res divinae v. 13. 4,
praeesse = říditi.
sacrjíícíum v. 13. 4.
studeo (v. 13. 4.) dbáti něčeho,
starali se o něco, zabývatí se
něčím (dat,).
2 deorum numero ducere srovnej
6. 3.
černo, ere, crěvi, crětum tříbiti, oddělovatí; zrakem rozeznávat!, zříti, vídětí.
apertě (apertus [aperio]) otevře-
■.   ně, zjevně, zřejmě. '*  opes moc, pomoc.
Sôl, Sôlís, m. Sól, bůh slunce.
Vulcänus, i, m. Vulkán, bůhoAně.
Luna, ae, f. Lůna, bohyně měsíce.
ně — quidcm ani.
accípere — poznati.
3 venätío, ônis, í, (věnari lioniti,
loviti) honba, hon, lov.
studia rei mílítaris vojenská zaměstnání, vojenská cvičení.
con-sísto, ere, stíti postaviti se, stanouti; záležeti (v).
a parvis od malička.
duritia, ae, í, (durus) hrdost, otu-žilost, otužování.
4 dífi dlouho, diutissimě nejdéle, impuběs,  eris   (in-puběs) nedospělý; neženatý.
per-maneo, ěre, mansi, mansum
zůstati, vytrvatí, setrvati, ferrc v. 4, 5.
hoc tím (t. j, si impuberes permanent).
alo, ere, aluí, altům živiti, sílítí, podporovatí; pass.: alí sílítise, síletí,
slatura, ae, f. postava, vzrůst, nervus, í, m. žíla, šlacha, sval, con-fírmo, äre upeynovatí, utu-žovati.
5 inirä (s akk.) uvnitř (něčeho); o
čase; před (něčím), věro (věrus) vpravdě;  však, a-
však, ale. nôtítia,  ae, i,   (nôtus) známost,
habere notítiam feminae míti
známost, (bližší) styky se že-
nou, znáti, co je žena.
habere in turpíssimís rebus mitt za největší hanbu.
occultätío, ônis (occulto) skrývání, zatajování, utajování (v něčem, gen.).
prčmíscuě (promíscuus [pro-mis-ceo]) smíšeně, společně.
per-luo, ere, lui, lutum umyti;
fiass.: myti se, koupati se. lis, is, f. kůže (zvířecí), kožešina.
rěno, pnis, f, kožešina,
tegímentum, i, n. (tego) pokrývka, renonum tegímenta kožešinové ,,.
nudus, a, um obnažený, nahý, holý, magna parte midä (abl. abs,) ana, při čemž veliká část jest,,,
22
agri   cuttura   (colo)   vzdělávání 1 polí, rolnictví.
studěre zabývati se (něčím, dat.).
víctus, us, m, (vívo) výžíva, potrava, jídlo, pokrm, pars víctus.
lie, lactis, n. mléko, cäseus, i, m. sýr. caro, carnís, f. maso. consísto v. 21. 3.
neque quisquam a nikdo. 2
modus míra.
íínes pozemky,
propríus, a, um vlastní,
prínceps, cípís v, 11. 3.
singuli, ae, a jednotliví, in annos
singulos po každé na rok. gens rod.
cognätío, onis, f. (cognätus [com-(g)nascorj)  (pokrevné) příbuzenství; příbuzenstvo, quíque = et (iís,) qui, unä (v. 19, 4) dohromady.
coěo, ire, ii, ítum (cum-eo) sejiti se, shromážditi se, sestoupiti se, spojití se,
quantum agrí — tantum agri, quantum et... tolik polností)
"I-...
kolík a na kterém místě se jím uzdálo, attribuo, ere, bui, batum (ad-tri-buo) přidělovali (někomu něco), magistratusattribuuntgen-tibus quantum agrí visum est. anno post po roce, rok potom, alío (alius) jinam, transíre přejiti = přestěhovali se.
3 cčgere nutiti,
afiero, ferre, attuli, allätum (ad-fero) přinášeti; uvádětí,
assíduus, a, um (adsíduus [ad-sedeo]) stálý, neustálý, trvalý, ustavičný,
consuětůdo, inis, f, (con-suesco) zvyk, obyčej.
captus, a, unT(capio) zaujat, připoután (něčím),
studium bellí gerendí chu£ k válčení, války chtivost,
agrí culturä, zkráceně místo: studio agrí culturae.
com-mutp, äre vyměníti, zaměnili, něco něčím, za něco, ali-quid aliquä re,
lätus, a, um široký, širý, rozsáhlý.
potentíores, jest podmet k stu-deant, expellant,
humílíores, jest předmět k expellant.
possessio, ônis, f, (possídeo) držení; majetek (z).
accuratě (accurätus [ad, curäre]) pečlivě, accuratius (kompar, absol,) příliš pečlivě,
frígus, oris, n, zima, mráz, chladno.
aestus, us, m, žár (ohně); žár (sluneční), vedro, parno.
Títo, äre vyhýbati se, varovati se, uniknouti, před něčím, akk,, ad írigora atque aestus vitan-dos k uniknutí, k ochraně před.,,
aedifico, äre (aedes, facio) stavení budovali, stavěti,
cupiditäs, ätis, f, (cupídus) žádostivost, žádost něčeho, touha
po něčem, gen, (předmětný), ne quä cupiditas pecuniae orí-autr aby žádná.,. quä ex re = ex quä re (= cupí-ditate).
f actio (v. 11. 2.) (politické) stra-nictví, (politická) strana,
díssensio, ônis, f. (dis-sentio) různost smýšlení; neshoda, spor, různice.
aequitäs, ätis, f. (aequus) rov- 4 nost, aequitas animi klid duševní, spokojenost,
contineo, ěre, tinui, tentum (com-teneo) (pohromadě) držeti, v mezích, v pořádku udržovat! (něčím).
opes jmění, bohatství.
aequo, äre (aequus) rovnati, vyrovnávali; pass.: aequari vyrovnávali se, cum quisque vide at suas opes aequari cum potentissimís (zkráceně místo: cum opíbus potentíssimorum).
23
srovnej:  habere   (podmět:   míti, 1 mají-li) est maxima laus (doplněk) cívítatíbus,
latě (latus) široko, quam latis-sime co nejšíře, co nejdále.
vastatís finíbus (abl. abs,) vyplenivše území, po zpustošení..,
solitudo, ínís, f. (sölus) samota, pustina; poušf,
hoc (poukazuje k následujícímu: finitimos expulsos cedere, ne-que ... consistere jestliže sousedé ...) existímat proprium doplněk: za.,.) vírtutís.
proprius (v, 22. 2); význačný, podstatný, proprium vírtutís (podstatná) známka, důkaz mužnosti,
ex-pello, ere, puli, pulsům vypudili, vyhnatí (z), agrí dědiny, území, fínitímus v. 2, 1.
cědo, ere, cessi, cessum ustou-piti (z).
neque quisquam v, 22. 2. prope (s akk.) blízko, prope se
blízko nich. au de o v. 17. 5.
con-síslo, ere, stiti postaviti se, stanouti, usadili se,
3 símal (v. 8, 5) zároveň, spolu
(uvádí druhý důvod), s, arbi-trantur se fore tutiore (doplněk) hoc (tím, jest vysvětleno následujícím abl. abs,: tímore sublato),
tutus, a, um (tueor) chráněný, bezpečný, jistý.
repentinus, a, um (repens) náhlý, nenadálý.
íncursio, ônis, f, (in-curro) náběh, nájezd, vpád.
tollo (v, 17. 5) zdvíhati, pozdvihnout] ; odstranili, timore in-cursionís (gen. předmětný) sub* lato bude-lí odstraněn strach před ,..
4 bellům ínferre  válku (ťttočrlon)
zdvihnouti, začíti, bellům illa-tum defendere válku začatou odráželi = véstí válku obrannou.
bello praeesse (ve) válce býti v čele, válku řídíti (kteří by,,.), potestas vitae necísque v. 19, 3, dělígo, ere, lěgi, lectum (dě-lego) sbírati; vybíratí, vyvoliti.
5 communís, e společný, regio v, 13. 10. pägus v. 11. 2.
ius dicere právo vykonávali, soud konati.
contrôversíäs (v. 13. 5) minuere
spory uklízeli, vyrovnávali.
6 latrôcinium (v. 16. 5.) loupežni-
ctví, loupež, loupežná výprava, ínfämía, ae, f. (ínfämis [ín, fama])
zlá, špatná pověst, extra (sakk.) vně (něčeho), mimo
(něco).
qutsque, quaeque, quidque každý, atque (po záporu) nýbrž, děsidia, ae, f, (děses, desidis (de-sideo [dě-sedeo] nečinně se-
děli) nečinný) nečinnost, zahálka.
iuventutís exercendae ac desí-díae causa za příčinou, pro cvičení
prae-dtec, äre (veřejně) hlásati, vyhlašovali (že), praedicantea (= latrocinia) fieri.
ubi jakmile, když, kdykoli, ubi 1 quis ([ně]kdo).
ducem, doplněk.
profiteor, ěri, fessus sum (pro-fateor) příznati se; (veřejně) ohlásití, přihlásili se, quisequí velínt, profiteantur kteří chtějí..., ať se přihlásí,
con-surgo, ere, surrexi, surrec-tum (con-sub-rego) (spolu) po-vstati, zdvihnouti se,
causa — věc,
probo, äre (probus) zkoušeti (co do hodnosti); schválití, chvá-liti, míti zalíbení (v), líbí se mně (někdo),
pollíceor v, 2. 1.
multítudo v, 20, 3,
collaudo, äre (com-laudo) (po)-chváliti.
desertor, oris, m. (děsero) zběh, 8
uprchlík, próditor, oris, m. (prôdo) zrádce, in desertorum numero ducere v.
2Í, 2,
post-eä potom, později,
fides omnium rerum víra, důvěra ve všech věcech.
de-rogo, äre odnímali, ubírati, nedávali.
hospes, itis, m. cizinec; host. 9
violo, äre (vis) násilně nakládati; ublížili (někomu, akk.), violare (předmět) fas (v. 14. 3.) non putant (nepovažuji za dovolené, pokládají za hřích).
dě quäcunque causä z jakékoli příčiny.
(eos) prohibent (v. 10. 5,) ab ín-íuril,
sanctus, a, um (sancío v, 20. 1) zasvěcený, posvátný, nedotk-
3Í
nutelný, (eos) sancios (doplněk) habcnt,
pateo, ěre, ui býti otevřen {někomu), TÍctns v, 22, 1,' commonico v. 13. 7.
24
1 anteá předtím, dříve,
nltrô o své újmě, dobrovolně;
nadto, ještě, dokonce, propter v. 12. 7. ínopía, ae, f. (inops) nedostatek,
nouze (agri půdy), trans Rhěnum t. j. na pravý břeh
Rýna,
coldnía, ae, f, (colo) osada; melon.: osadníci.
2 ítaque a tak, tedy, proto, lertUís, e, (fero) úrodný.
círcum (s akk.) kolem, okolo,
Hercynia silva Hercynský les, lesnaté horstvo táhnoucí se od Černého lesa až ke Karpatům,
Eratosthenes, is, m. Eratosthenes,  slavný řecký zeměpísec,
~ matematik a hvězdář, narodil se v Kyrené (slavná osada řecká v sev. Africe, nedaleko Veliké Syrty) r, 275 př, Kr,, zemřel okolo roku 194 př, Kr, v v Alexandrii za Ptolemaja Eu-ergeta jako správce proslulé knihovny alexandrinské; jeho hlavní dílo bylo zeměpisné, Geographíca, psané jazykem řeckým,
quam (= silvam) famä (z pověstí, podle pověsti) notám esse video (vidím t. z jejích spisů).
Orcynía sílva Orcynský les,
Volcae, arum, m. Volkové, keltský kmen v Gallií narbonské; dělil se na dvě větve: 1, Volcae Tectoságes Volkové Tektosa-gové, sídleli od Pyrenejí až k městu Narbo, hlavní město jejich byla Tolosa, nyn, Toulou-
;  se. - 2, Volcae Arecomici Vol-
kové Arekomikové, vých. od předešlých, na pravém břehu Rhodanu, hlavní město jejích bylo Nemausus, nyn. Nimes.
occupo (v. 12. 4) obsaditi, za-ujmouti, zabrati.
con-sido, ere, sědi, sessum used-nouti, usaditi se.
sese continěre držeti se, zdržo- 3 vati se,
nabere summam opínionem (v. 1. 3) íustitíae (míti největší pověst spravedlnosti =) míti pověst, požívati pověsti převeliké spravedlnosti,
bellicus, a, um (bellům) válečný.
íaus, laudis, f. chvála, sláva.
egestas, átis, f. (egeo) nedosta- 4 tek, nouze.
pafíentía, ae, f. (patíens) trpělivost, vytrvalost,
per-maneo, ere, mansí, mansum zůstávatí, vytrvávatí, setrvávat!.
cultus (v. 19. 4) corporis pěstění 5
těla, úprava oděvu, províncíarum t, Romanarum, propínquítás, átis, f. (propinquus)
blízkost.
trans-marínus, a, um (mare) zámořský.
res = zboží,
notitía (v, 21, 5.) znalost.
copía = nadbytek, blahobyt.
usus = potřeba.
largíor, Iri (largus hojný) hojně dávati, uštědřovati, napomá-hati, multa largítur mnoho, hojně..,
paulátím, znenáhla, pomalu.
assuěfacío, ere, íěcí, factum (ad-suěfacio) navykati, zvykatí, partie: assuěfactus zvyknuv,
superarí býti přemáhán, podlé-hati.
ne se quídem ípsí = ne ipsi qui-dem se,
se cum alíqao comparáre přírov-návati se k někomu (něčím).
25
1 supra nahoře, shora (24. 2). demonstro v. 8, 9,
lätítudo, ínis, f. (lätus) rozsáhlost, rozloha, šířka, latítudo silvae patet (v, 23, 9,) expedito (v. 5. 6.) iter (akk. prostoru) novem dierum rozloha lesa se prostírá dobrému chodci cestou devíti dní = les se táhne pro dobrého chodce v rozloze devíti dní cesty.
alíter (alius) jinak,
iínio, Ire (finis) omeziti; vyme-zíti, určití.
mensura. ae, f. (metíor) měření, měřítko, míra (délková).
noví, nóvisse (nosco) pozná jsem, znáni,
2 oríor, íri, ortus sum zdvihnouti
se, povstávati, míti počátek, začínati.
Helvetií, orum, m. Helvetiové, keltský kmen, usedlý v území nynějšího Švýcarska.
Nemeteš, um, m. Nemetové, germánský kmen, usedlý na levém břehu středního Rýna,
Rauraci, orum, m. Raurakové, gallský kmen, sídlící severozápadně od Helvetiu při Rýnu, kde se ohýbá k severu,
fines hraníce.
rectus, a, um (rego) rovný, přímý, rectä regione (v. 23. 5) fluminis přímým směrem s řekou, rovnoběžně podél řeky.
Danuvíus, i, m. Dunaj (horní a střední tok).
pertineo, ěre, ui (per-teneo) do-sahovati, táhnouti se.
Däcí, ôrum, m. Dákové, thrácký kmen, sídlící na levém břehu dolního Dunaje (= Histru).
Anartes, ium, m. Anartové, kmen sídlící pří řece Tise v Uhrách.
3 hínc odtud.
flecto, ere, flexi, flexum ohýbatt, se*flectere zahýbati se, zatáčet: se, obraceti se.
sínístrôrsus (sinistro-versus) nalevo, vlevo.
diversus, a um (díverto) opak obrácený, protivný, odchylný, diversis regfbnibus odchylnými směry.
attíngo, ere, tigi (ad-tango) dotýkat! se (něčeho, akk.),
neque quisquam (v. 22, 2) huíus 4 Gcrmaníae (v této G, t. j. v západní, kde Caesar právě mešká).
ad-eo, Ire, íi, ítum přijití, dojiti, quí aut dícat (by mohl říci) se adíisse, aut acceperit (v. 20, 1, se dověděl), ex quo loco (silva) oríatur.
cum (připoušt.) ačkoli.
pr5-cědo, ere, cessi, cessum po-stoupiti, pokročití, ujiti, ura-zíti.
fera, ae, f. (ferus) divoké zvíře, 5 šelma, constat (v. 19, 4) genera ferarum in eä (silvä) nasci.
non sint visa, konj. nepřímé závislosti.
dífícro v, 11, 1.
memoriae prodere (v. 18. 1) paměti odevzdatí, zachovatí = připomínali, zaznamenati, memoriae prodendus hodný zachování pamětí, hodný zaznamenání, pamětihodný.
viderí zdáti se.
26
bos, bovis, m. skot, hovězí doby- ( tek: vůl, kráva (zde se míní
sob).
cervus, i, m. jelen.
figura, ae, f. (fingo) postava, podoba, bos červi figura (ablat. qualít,: podoby jelena t. j. mající podobu jelena).
frons, frontis, f. čelo.
aurís, ís, f. ucho.
cornu, ús, n, roh, paroh.
ex-sísto (v, 5, 2) vyvstávali, vystupovali, vyčnívali, cuius ä media fronte cornu exsistit z jehož čela uprostřed, na jehož čele uprostřed ,..
excelsus, a, um (cello) vyvýšený, vysoký,   cornu  excelsius his cornibus (abl. comparat,), dě-rectus, a, um (děrigo [dě-rego]) přímý, rovný. 1
saperus, a, um (super) hořejší, vrchní; superL; summus, a, um nejhořejší, nejvyšší; substant.: summum, i, n, výše, vrchol, horní konec, ab eius (= cor-nOs) sumnio z jeho...
palma, ae, f. dlaň, ruka; lopata.
rámus, i, m. větev.
latě v, 23. 1.
diiíundo, ere, fudí, fusum (dis-fundo) rozlítí; rozšíříti, rozklá-dati; pass.: díffundi rozšiřovati se, rozkládati se, sícut (v, 19. 3.) palmae ramique diffundun-tur (tak jako lopaty a větve =) lopatovité, dlaňovité větve,., 2 íěmína, ae, f. žena; samička, samice,
mas, marís, m. samec, sameček.
27
1 ítem (íta) též, taktéž, rovněž.
(is) quí appellatur = tak zvaný. I alcěs, ís, f. los, sunt, quae appel-"     lantur alces jsou zvířata zvaná losi.
con-simílís, e (zcela) podobný, caper, pri, m. kozel; capra, ae, f.
koza (caprís zkráceně místo
caprarum íiguris). varíetas, átís, f. (varius) pestrost pellís v. 21, 5. paulo v. 19, 4,
ante-cědo, ere, cessi, cessum napřed] í ti; předcítí, vynikali (něčím),
mutilus, a, um zkomolený, komolý, kusý, tupě končící, tupý, mutilae sunt cornibus (abl. limit,) = mají parohy,,,
cros, cruris, n, holeň; noha.
sine (s abl.) bez.
nodus, i, m. uzel; kloub, kotník.
artícuius, i, m. (artus, us) ohbí, j kloub, kotník. I
quiěs, ětis, f. klid, pokoj, odpoči- 2 nek, quiětis causa za příčinou odpočinku, pro odpočinek, procumbo (pro-cumbo), ere, cu-bui,   cubitum   (kupředu) leh-nouti, uléhali, léhati si, aííligo, ere, ílixi, llctum (ad-flí-go) přirážeti; porazíti, povalití. cäsus, us, m. (cado) pád, náhoda,
nehoda, quô cäsu. concído, ere, cídí (com-cado) skáceli se, sklesnouti, padnouti. ěrigo, ere, rexí, rectum (ex-rego) vyzdvíhnouti, se erigere zdvih-nouti se, vzchopítí se, vzpří-míti se.
sub-Ievo, äre nadlehčiti, se sub-^
Ievare zdvihnouti se. cubíle, is, n, (cubo) lože, lůžko. 3 pro (s abl.) před (něčím); místo
(něčeho), za (něco), jako. applíco, äre (ad-plico) připojiti, přiložili,   se applicare přitla-čovátí se (k), opirati se (o), paulum v. 19. 4. módo jen,
řečtino, äre fre-clíno) zpět opirati, se reclínare opříti se,
quiětem capere odpočinku poží-vati.
vestigíum, i, n. šlapadlo, krok; 4
šlépěje, stopa, cum kdykoli.
animadverto, ere, verti, versum (animum adverto) mysl obrá-titi; zpozorovali, znamenali,
věnator, 5ris, m. (vénor, ärí lo-viti) lovec.
quô kam,
sě recípere uchylovali se, con-suesco, ere, suěvi, suétum zvykati (si); perf.: consueví zvykl jsem (si), jsem zvyklý (s ínf. překládá se do češtiny: obyčejné [s určitým slovesem]), rädix, icis, f. kořen, sub-ruo, ere, rui, rutum podrýtí, podkopati, (venatores) sub-ruunt arbores a radicibus (od kořenů, u kořenů).
accido, ere, cídí, cisum (ad-cae-do) naříznouti, naseknout!,
tantum, ut (výsledné) tolik, že, aby.
species, ei, f. (specio) pohled, vzezření, ut summa species ea-rum stantium relínquatur že celkový pohled jích (jakoby) stojících zůstává = že na pohled zůstávají docela jako by stály.
5 huc (hic) sem, tam (t. j. o ně), cum  (v.  nahoře) consuetudine (podle zvyku)   se reclinave-runt.
in-fírmus, a, um nesilný, nepevný, slabý.
pondus, eris, n. (pendo) váha, tíže, tíha.
fina v. 14, 1.
28
1 urus, i, m. tur, zubr, paulo v. 19, 4.
ínírä (s akk.) pod (někým), za někým (t, j. jsou menší než.,),
elephantus, i, m, slon.
specie (v. 27. 4.), abl. qualit,
taurus, i, m. býk, sunt figura (abl. qualit.) taurí (gen.) jsou postavy býčí, mají postavu býka,
2 včlôcítäs, ätis, f.  (vělox) rych-
lost, fera v. 25. 5, parco v. 9. 7.
3 hos = uros.
studiose (studiôsus) horlivě, pečlivě.
lovea, ae, f. jáma, foveis captos do jam chycené (= chytívše).
důro, äre (durus) tvrdým činiti, se durare tužíti se, otužovati se,
věnatio v. 21, 3. (se) exercent.
úi publicum referre na veřejnost přínéstí, veřejně předložití, cornibus relatis, abl, abs.
testimôníum, i, n. (testis) svědectví.
ierre odnášetí, dosahovati.
assuěsco, ere, suěvi, suětum (ad- A suěsco) zvyknouti (si), přivyk-noutí (sí). mansuěfacío, ere, feci, factum (mänsues [= mansuětus], fa-cio) krotkým činiti, krotiti; pass,: mansuefio, fieri, f actus sum býtí (z)krocen, (z)krot-nouti.
parvulus, a, um (parvus) maličký, mladičký, excipío, ere, cěpí, ceptum (ex-capio) vyjmouti; chytiti, pola-piti.
amplitudo, inis, f. (amplus) roz- 5
sáhlost, velikost, difiero v. 11. 1.
haec = cornua. 6 conquíro, ere, quisivi, quisitum
(com-quaero) shledávatí. labrum, i, n. (lambere lizati) ret, pysk; kraj, okraj, ab labris s kraje, na okrajích, argentum, i, n. stříbro, círcumcliido, ere, clusi, clusum (circum-claudo) kolem uzavřití, ovrubovati, obkládali, amplus, a, um prostranný, rozsáhlý; velikolepý, skvělý, epulae, ärum, f. jídla, pokrmy;
hody, kvas, hostina, pôculum, i, n. pohár, číše,
29
per v. 1.1, 1 Ubius, a, um ubijský (Ubiové v,
9. 6.). explorator v. 7. 9. comperio v, 19, 3, Suěvi v, 9, 8. se recípere v. 27. 4. tnopía v. 24. 1.
vereor, ěri, veritus sum báti se,
obávali se, něčeho, akk. ut jak,
supra nahoře, svrchu (t. j. 22. 1.). demoustro v. 8. 9. agri cullura v. 22. 1. míníme student (v. 22. 1). constituo v. 9. 1.
31
' prôgredíor, gredi, gressus sum (prfl-gradior) kupředu kráčeti, &|. postupovati, táhnoutí.
r"      2 omnínô (omnís) celkem, vůbec, docela,
redífus, us, m. (redeo) návrat, metus reditús (před návratem), iollo (v. 17. 5) odnítí (někomu něco), zbaviti (někoho něčeho), auxílía, orum, n. (auxilíum) pomocná vojska, pomocné sbory, posily.
tardo, äre (tardus) zdržovati, za-
držovati, reducto exercítu (abl. abs.) odved vojsko zpět, ultima pars nejkrajnější, poslední
část = kraj, konec, ripa, ae, f. břeh (řeky), contíngo, ere, tigi, tactum (com-tango)   dotýkali   se, něčeho, akk.  (míněn jest pravý břeh řeky Rýna), longitudo, inis, f. (longus) délka,
in longitudínem v délce, re-scíndo,   ere,   scidi, scissum strhnouti, zbořiti.
3 extremus pons — konec, kraj (míněn jest západní konec mostu),
turrís, is, í. věž.
tabulätum, i, n. (tabula) lešení; patro, poschodí, turris quat-tuor tabulátorům (o čtyřech ..). constítuere postavili, vystavěli, praesídium posádka, pontís tuendi (v. 12. 8.) causa, můnitio   (v. 8,  1) opevňování;
opevnění, hradba, iirmo, äre (firmus) upevnili, ze-silíti, opevniti.
adulescens, entis (adjekt.) mladý, mladistvý. 1 praeficío, ere, feci, tectum (prae-facio) v čelo postaviti (něčemu někoho).
4 mäturesco,   ere,   rui (máturus) zrátí, uzrávatt,
m\ bellům Ambiorígís (v, 2.2.) válka
lil '
Arduenna  (sílva) Ardeny (souborné jméno  lesnatého horstva, táhnoucího se od Rýna na západ až k řece Šeldě). Trěveri v, 2. 1, Nervíí v. 2. 3. pertíneo v, 10. 5. amplius (amplus) mílibus quía-
gentis více než pět set tisíc, pafeo  (v. 23.  9)  prostírali se,
rozkládat! se. L. Minucíus Basilus, velitel fízdy
Caesarovy. prae-mitto, ere, misi, missum předeslali, napřed posiati, opportunitás,  ätís,  f, (opportú-
nus) příhodnost, vhodnost, proficio, ere, íěci, fectum (pró-facío) pořídili, prospěli, si quid proficere possít zda by mohl něco pořídili, ignes facere (strážné) ohně rozdělávali.
prohíbere (v, 10. 5.) ~= nedovo-lovati.
sígniiícátio, ónís, f. (significo) o- 5 značování,   znamení,   ne quá signifícaíio adventus fiat. procul daleko, v dáli; zdaleka, z dálky.
confěstím ihned, spěšně, okamžitě,
sub-sequor, sequi, secutus sum (ihned) následovali, dicit sese subsequi,
30
contra opíniônem (v. 1. 3] proti l nadání.
confecto (v. 1. 4) ítinere (abl. abs,) skončiv...
ínopinans, antis (in, opínor) nic netušící.
dě-prehendo, ere, prehendí, pre-hensum zachytitt; překvapíti, zajmouti.
índicium, i, n. (indíco) udání, o-známení, eorum indicto podle jejich...
contendo  (v.   13,  9.) spěchali,
kvapití, chvátati. quo in loco = in eum locum, in
quo,
esse dicebatur prý byl.
2 cum — turn jak — tak. res militaris vojenství, sicut — sic tak jako — tak. casus náhoda, ipsum --= Ambiorigem, in-cautus, a, urn (caveo) neobe-
zřelý, neopatrný.
imparätus, a, um (in, paro) nepřipravený,
incido, ere, cídi (ín-cado) na někoho padnouti, narazili, napadnout!, přepadnoufí (někoho).
eius t. j. Basiliův.
priusque -   et (ut) prius
nuntíus v. 10. 4.
quam afíerretur (konj. nepřímé závislostí) než (o něm)...
magnae fortnnae est velikým štěstím jest (podmétem k tomu iest: ipsum [-- Ambiorigem) effugere mortem že sám ...)
instrumentum, i, n. (in-struo) nářadí, náčiní, výzbroj.
ěripío, ere, ripui, reptum (ex-ra-pio) vyrvati, vžiti, instrumento erepto (abl. abs,) ačkoli (mu)..
raeda, ae, f. vůz (čtyřkoly, cestovní),
com-prehendo, ere, prehendí, pre-hensum schvátítí, uchvátili, vzíti, pobrati, odníti, raedis comprehensís (abl. abs.) ačkoli (mu)...
eííugere mortem uniknouti smrti.
3 hoc factum est, quod comítes
sustínuerunt to se stalo proto, že,,.
círcum-dc-are, dedi, datum ob klopiti, obklíčili (něčím), aedi fícío (v. 6. 1) circumdato silvá (abl, abs.) poněvadž ,..
ut jak.
íere v. 13. 5.
domicilíum, i, n. domov, bydliště, obydlí, příbytek.
vítandi (v. 22. 3) aestus (v. 22. 3)
causa (v. purgo 9. 6). plěrumque v. 13. 11. petere = vyhledávali (něčeho, akk.).
propinquítas, átis, f. (propínquus) blízkost, propinquítates siíva-rum blízkost lesů, místa blízko lesů.
comes,itis, m. (com-eo) průvodce, famíliärís, e (familía) rodinný, domácí; subst.: familiaris, is, m. (důvěrný) přítel, angustus, a, um úzký, těsný, an-gusto in loco (smysl příčinný), paulísper (paulus)  maličko, na
chvilku, nakrátko, vís nával.
sustineo, ére, íinui, tcntum (su(b)s-i    teneo) vzhůru drželi; zadržeti, vvdržeti něco, odolati něčemu, ! akk.
his pugnantibus (abl. abs.) zatím 4
co tito. . , quidam ex suís kdosi z přátel, z
jeho družiny, in equum inferre na koně vysa-_ diti,
sílvae texerunt (eum) fugientem. subire periculum podstoupili nebezpečenství, octnouti se v nebezpečenství, valeo, ére, ui býti zdráv, sileu; míti moc; přispěti, (na)pomá-hati, fortuna multum valuit et ad subendum periculum et ad vitándum periculum Štěstí mnoho přispělo k tomu, i že se ,., i že z něho vyvázl,..
31
srovnej:   dubiura est,  íudicione 1 Ambiorix non conduúerít, an prohíbitus (non conduxerit).
iúdicium, i, n, (iudex) soud, rozsudek; úsudek, rozvaha, iudi-cio — úmyslně.
con-dúco, ere, duxi, duetům dohromady sváděti, shromáždili, sebrali-
33
qnod noa exístimaret (že) proe-lío dímícandum (esse) protože..
excludo, ere, si, sum (ex-claudo) ne(v)pustití, vyloučiti; zame-ziti, překážeti, tempore exclu-sus (časem [t, j. krátkostí času] byv zdržen =), že mu časem bylo zabráněno, že mu čas nestačil.
repentinus, a, um v, 23. 3.
adventus, Os, m, (ad-venio) příchod, adventu prohibitus ív. 10. 5.) příchodem byv z(a)dr-žen.
cum (kausál.) ježto, relíquus (v. 1. 3) zbylý, ostatní, cum crederet exercitum subsequi (v. 18. 2; t. za Basílem).
2 certe iussit quemque sibi consu-
lere t. j.: tolik jest jisto, že rozkázal, aby ..,
dimíssis (v. 8. 1) mintíís, abl. abs.
per agros po dědinách.
consulo, ere, sului, sultum, sakk.: tázati se o radu; s dat.: (radou) se starati, pečovati o někoho.
contínens, entis (contíneo) související, souvislý, nepřetržitý, rozlehlý.
palus, udis, f. bažina, močál, pro-íugío, ere,  fugi (pryč) utí-kati, uprchnoutí.
3 occulto v. 17. 5. aestus (v. 22. 3.) příboj, efíícere consuěví tvořívám, obyčejně tvořím.
4 ěgredior, gredi, gressus sum (ex-
gradior) vykročití, vyjiti (z), se suaque credere sebe a svůj
majetek svěří ti (někomu), alieníssími (alienus) lidé docela
cizí.
5 dimídíus, a, um (dis-medius) po-
loviční, dimidia pars = polovice.
una (v. 14. 1) consíííum ínlre (v.
5, 6) stejný úmysl pojmouti (s). aetate coniectus (v. í. 4) stářím
vysílený, věkem sešlý, rasa jkausálně) poněvadž.
laborem ferre námahu snášetí. WĹ
(prex, precis), pl.: preces, um, f. Wh
prosba, ,mod!itba;   proklínání, flj
kletba (i kletba byla modlit- S
bou, obsahujíc prosbu k bohům A
o pomstu). ■
dě-testor, äri proklinati (něčím), wfc
auctor původce (něčeho). K
taxus, i, f. tis (jehličnatý strom, B
jehož mladé listnaté větve jsou C
jedovaté, ■
ex-anímo, äre dechu zbaviti, ži- ■
vota zbaviti, usmrtiti, taxo se m
exanimavit  (se usmrtil, se o- B.
trávil). I
32
Segní, orum, m. Segnové, ger- t J manský národ, sídlící v Gallii belgické mezí Eburony a Tre- ; very,
Condrúsí, orum, m. Kondrusové, germánský národ, sídlící v Gallii belgické, záp. od Segnů.
orätum (supin.) prosít.
in numero hostíum ducere (v. 23, 8).
qui essent, konj, nepřimé závislosti.
srovnej; neve íudícaret (aby nesoudil, že) causám omnium Germanorum esse unam,
citrä (s akk,) s této strany (něčeho), před (něčím).
una causa est alícuíus někdo jest v stejném stavu, postavení, někomu jde o jednu věc,
nihil (akk, adverb.) nic, nikterak.
de bello cogítare na válku po-mýšleti.
auxilia v. 29. 2.
exploro, áre vyzvěděti, vyzkoumali, vyšetřiti, zjistiti,  explo- 2 rata re (abl. abs.),
quaestio v. 4. 3.
captívus, i, m. (capio) zajatec,
srovnej; ímperavit, ut ad se re-ducentur Eburones, síquí (jestliže jací) conveníssent ad eos.
ex fuga na útěku.
conveníre (v. 1. 2) dostavili se,
přijíti. ad se v. 1, 2.
9Í Ha fecissent (konj. za indik. fut. II. v řeči přímé) uciní-H tak,
violare (v. 23. 9) ublíži ti, poškodili, negavít se violaturum (esse) = dixit se non violaturum (esse). 3 dis-tribuo, ere, buí, bütum rozdělili, copiis distributis, abl, abs, J
ímpedimentum v. 5. 6.
Atuatuca, ae, f. Atuatuka, tvrz v území Eburonů, v okolí dnešního Límburka.
contulít (kausativně) dal snéstí, dopravili,
castellum, i,  n.  (deminutiv, od castrum) tvrz, pevnost. A hoc t. castellum,
in medus (partitivně) finibus u-prostřed území,
Quíntus Títuríus Sabinus v. 1.4.
Lucius Aurunculěius Cotta, legát Caesarův.
hiemo, äre (hiems) přezimovati, híemandi causä k prezimovaní, aby (tam) prezimovali.
cen-sído, ere, sědi, sessum used-nouti, usadití se, utábořiti se, táborem se položití.
5 cum — tum jak — tak. relíquís rebus z ostatních příčin, probo (v. 23. 7,) schvalovati, u-
znávati za příhodné, probabat
hune locum, superior, ius, ioris v. 19, 2. munítío v. 8. 1.
integer, gra, grum nedotčený, neporušený,
nančre zůstávali.
sub-levo (v. 26, 2) nadlehčiti, po-lehčitt, ulehčiti, ut sublevaret takže,,.
6 praesidio relínquere posádkou, k
ochraně zanechatí. proximě fprope) posledně.
con-seribo, ere, seripsi, seriptum sepsali; zapisovali jména odvedených do seznamu, sebrati. Quíntus Tulííus Cicero, legát 7 Caesarův, mladší bratr slavného básníka římského Marka Tullia Cicerona. praeíicio (v. 29. 3) v čelo posta-
viti, velitelem ustanoviti. attribuo, ere, bui, butum (ad-tri-buo) přidéliti.
33
partito (partie, perí. ve významu I pass., v. 6. 1)  exercitu (abl. abs.) když vojsko bylo rozděleno = rozděliv vojsko. Labiěnum (v. 5, 6) íubet proíí-císci.
versus (verto) směrem (k). partes = regiones krajiny, končiny, Menapíí v. 2. 3. attingo v. 25. 3,
Gaius Trebônius, legát Caesarův, 2 Atuatuci v. 2. 3. ad-íaceo, ěre při něčem Iežetí. de-populor, äri úplně poplenili, zpustošiti,   ad eam regionem depopulandam  k zpustošení., Scaldís, is, m, Skaldís, nyní Sel- 3 da, řeka v belgické Gallii, vlévající se nikoli do Mosy (Caesar se mýlí, do Mosy se vlévá u Namuru řeka Sabís, nynější Sambre),  nýbrž do Severního moře,
influo, ere, xi vtékati, vlévatise. Mosa, ae, f. Mosa, nyn. Maas (něm,), Meuse (franc), řeka v belgické Gallii,   pramenící ve Vogesách a spojující se při dolním toku  s  levým ramenem Rýna, zvaným tenkrát Vaca-lus, nyní Val. extrěmus v. 10. 4. Arduenna v. 29. 4. constíttio v. 9. 1. quo (kam[ž]) Ambiorigem pro-fectum (esse) audíebat.
4 dís-cědo, ere, cessí, cessum rozejiti se; odejití, odcházeti. post diem septímum sedmý den (potom).
re-vertor, verti, vertí vrátíti se.
cori-fírmo, äre upevniti; tvrditi, jistili (že), confirmat sese re-versurum (esse).
quam ad diem = neboť toho dne (dies, íemin,, poněvadž značí určitý den!),
in praesídío relínquor posádkou jsem zanecháván.
děbeo, ěre, bui, bitům (dě-habeo) od někoho míti něco; býti povinen, býti dlužen, frumentum debetur obílí má býti vydáváno, sciebat írumentum de-beri ei legioni, quae ,., 5 commodum, i, n. prospěch, výhoda, rei publicae commoďo (abl, modí) s prospěchem obce.
rursus opět, znova, zase,
consílio communícato (v, 2, 3) společně se uradíce.
explôro v. 32. 2.
ratío (v. 11, 5) ^úmysl, záměr.
34
1 supra (v. 29, 1) v. zač. kap. 31. demonstro v. 8. 9.
manus (v, 5, 6) hrstka, zástup, sbor, čerta manus jisté, pravidelné vojsko.
praesídium (v, 7. 4) (místo posádkou obsazené =) tvrz, pevnost.
dispergo, ere, si, sum (dis-spargo) roztrousíti, rozptýliti, rozprá-šití.
2 ubi cuíque — ibi quisque, ubi. vallís, is, f. údolí, dolina, úval. abdítus, a, um (ab-do) skrytý, u-
krytý,
siívestris, e, (silva) lesnatý, zalesněný,
ímpeditus v. 8. 3.
spes praesídií naděje na,..
oífero, offerre, obtulí, oblátům (ob-fero) naproti nésti; ukazo-vati, podávali, poskytovati.
consído (v. 13. 10) usaditi se.
vícinitäs, ätis, f.  (vicínus)  sou- 3 sedství; sousedstvo, sousedé,
diligentia, ae, í. (díligens) pečlivost, dbalost, bedlivost, opatrnost,
requíro, ere, quísivi, qulsítum (re-quaero) opět hledali; vy-žadovati,
summa, ae, í. (summus) souhrn, počet; veškerost, celek, summa exercitös = veškeré, celé vojsko, in tuendä summa exer-citüs v chránění, při ochraně..
üuiversus, a, um (Qnus, verto) ! veškeren, všecken, celý; subst.: universi všichni dohromady.
accído, ere, cidi (ad-cado) dopadali; přiházeti se, stávali se.
con-servo, äre uchovali, zachovalí,
ex parte z části.
salus spása, záchrana,
pertíneo  (v,  10,  5) směřovati,
vztahovatí se (k). cupiditas praedae žádostivost ko- 4
řosti, touha po kořistí, longě   (longus)   dlouze; daleko,
longius příliš daleko, ě-voco,  äre  vyvolávali; lákati,
sváděti.
occulo, ere, occului, occultum ukryti; part,: occultus, a, um ukrytý, skrytý, tajný, occultis ítíneríbus (abl, abs,) protože cesty byly,,,, pro skryté ces-
ty-
coníercio, íre, fersi, fertum (com-íarcio [cpu]) secpati, nacpali; part.: confertus, a, um stěsna-ný, stlačený, shluklý, silvae prohíbebant (eos) coníertos ad-ire lesy bránily jim shluklým, jim v zástupech vstoupiti (do nich).
negotium, i, n. (nec, otium)  za- 5 městnání, práce; úkol, věc, si vellet negotium conficí (v. 19. 4, aby.,,).
stirps, stirpis, f. kmen, peň (stromu); obrazně: kmen, rod.
\       scelerátus, a, um (scelerare) zlo-I činný, i      ínterficere vyhubiti, í       dlmítto, ere, misi, missum (dis-f mitto) rozeslatí,
i áidúco, ere, duxi, duetům (dis-{ duco) rozváděti, rozdělovati, si
■ vellet milites diducenti erant
? (índik, v závětí naznačuje ne-
í vyhnutelnost podmíněného dě-
je: byl by musil rozdělíti).
6 contíněre ad signa udržeti při ] svých praporech,
manípuius, i, m.  (manus, pleo) ; hrst; manipul (10 kohort = 30
manipulů = 60 centurií == Je-gie).
ínstítuta ralío (v, 11. 5.) zavedený způsob, ut postulabat jak vyžadoval, aiicuí praesídío (dat. účel.) esse někomu býti k ochraně, si vellet, locus erat barbaris praesídío (o indik. v závětí v, nahoře).
occultum, i,n, (occultus [occulo], skrytost, úkryt.
ínsídíor, ári (insídiae) v záloze leželi, úklady strojili, nástrahy činítí, audacia insidiandí (gerundium) odvaha úklady strojí ti.
audacia círcumveniendí (v. 16.4). síngulis t. hostíum.
7 díificultas, atis, f, (diíficílis) ne-
snadnost, nesnáz, obtíž.
pro-vídeo, ěre, vidi, visum před-vídati; staratí se, opatření uči-niti, quantum diiigentia provi-deri poterat.
ut (výsled.) takže.
potíus (kompar.; potior, ius, io-rís [potíš, e]) spíše, raději, potíus ..,, quam,
praeter-mitto, ere, mísí, missum mimo pustíti; pomíjeti, opomí-nouti,
et-si i jestliže, byt i, ač, ačkoli, uleiseor, uleiscí, ultus sum mstíti se.
ardeo, ěre, arsi, arsum hořeti, planouti; přenes,: hořeti, pla-nouti (ad uleiscendum [gerundium] v pomstě).
quam (ut) noceretur než aby se škodilo (nepříteli).
dětrimentum, i, n. (dě-tero) újma, škoda, ztráta, cum aliquo de-trimento mílítum s nějakou ztrátou vojínů, na vojínech.
iínífímus v. 2. 1. 8
e-voco, äre vyvolali, k sobě (po)-volati, vyzývati.
spe praedae (gen. objektívni) nadějí na kořist,
diripio, ere, ripui, reptum (dis-rapío) roztrhali, ro ze rva ti; poplenili, vydrancovati.
legíÔnäríus, a, um (legío) k legii náležející, řadový, legionarius miles řadový voják, legionář.
periclitor, äri (períclum [synkope] = perículum) zkoušeti, vydávati se do nebezpečenství, býti v nebezpečenství,
símul v. 8, 5,
círcum-íundo, ere, íudi, fusum kolem liti; pass.: shluknoutise, přivaliti se, magnä multitudine circumfusä (abl. abs.) když by se veliké množství přihrnulo, shlukem, přívalem velikého množství,
pro talí iacínore za takový zločin,
tollo (v. 17. 5) zdvihati; odstranili, zničiti, vyhladili, undíque odevšad, se všech stran. 9 numerus t. Gallorum. con-venio v. 6. 2.
35
ín omnibus partíbus Eburonum na 1
všech stranách Eburonska. gero, ere, gessi, gestům nésti, nosili, haec gerebantur to se dálo.
SF"
0
appeto, ere, petivi, petitům (ad-V'     peto) po něčem se hnáti; o čase: blížiti se, nastávati. ad quem diem do kterého (dne), impedimenta v. 5. 6, constituo v. 9. 1,
2 hic (lokativ neutra hoc) zde, tu,
při tom, při této příležitosti, quantum fortuna potest kolik, jak
mnoho štěstí (z)může. casus (v. 27. 2) případ, příhoda,
událost.
afíero, afíerre, attuli, adlatum (ad-íero) přinášeti, způsobovati.
3 dís-sípo, are roztrousřti, rozptý-
lit!, rozprášili, dissipatis ac perterritis hostibus, abl. abs,
demonstro v. 8. 9.
manus v. 34. 1.
modo (modus) jen.
causa tímorís příčina, podnět k..
4 ultro v. 24. 1.
5 cogo v. 3. 1. Sugambrí, orum, m. Sugambróvé,
germánský kmen, usedlý na pravém břehu Rýna. ex fuga recípere na útěku přijmout!.
Tencterí, órum,m, Tenkteři, Ten-kteřové, germánský národ, sídlící na pravém břehu Rýna. .
Usípetes, um, m. Usipeli, Usípe-i tové, germánský kmen, sídlící' na pravém břehu Rýna.
supra (v. 29. 1) t. j. IV. 16. 2.
docuíraus (v. 9. 6.) Tencteros rc-ceptos (esse). 5 ratís, ís, f. vor (po).
ínlrá (s akk.) pod, triginta mili-bus passuum infra eum locum třicet tisíc kroku pod tím místem.
períícío, ere, feci, tectum (per-facío) dodělatí, skončiti; vysta-větí,
adire napadnout! (něco), vtrhnouti (do), udeříti (na), (primo fines nejprve do„ na...). .
excipío, ere, cěpi, ceptum (ex
I   capio) vyjmouti; zachytiti, po-I   chytati, schytati. I pecus, oris, n. v. 3. 2. cupídus, a, um (cupio) žádostivý,
(dy)cMívý (něčeho), potior, iri, ítus sum (potis) zmocnili se, něčeho, abl. invito, äre zváti; vábití, lákati7 (něčím).
pro-cědo, ere, cessi, cessum postupovali, in latrocíniís (v. 16. 5.) natos. moror, ári (mora) zdržovali, captivus v, 32. 2. quaerere ex aliquo vyptávali se někoho.
reperio, íre, repperi, repertum (re-pario) (zase) nalézati, shledali, dovídali se, reperíunt (Caesarem) longius profectum (esse), dís-cědo v, 33. 4. cognosco (v, 10. 3) poznati, seznali, dověděli se, zvěděli, uslyšeti.
quid co = proč, nač. 8 inquani, inquis, inquit díti, pravili.
miser, era, erum bídný, ubohý, tenuis, e tenký; nepatrný, chudý, chatrný,
sector, äri (seqtior) následovati něčeho, honiti se za něčím, akk. fortunátus, a, um (fortunäre blaženým činiti) blažený, šťastný, bohatý, quíbus lícet esse fortu-natissímos (akk, místo obyčejnějšího dativu), tríbus hóris ve třech hodinách. 9 Attuatuca v. 32. 3, hne (hic) sem, tam. íortúnae statky, majetek, conferre snésti. praesídíí tantum est, ut...
sádky jest jen tolik, že . .. ně — quidem ani.
cíngere dokola obsadili (jí = sádkou).
ěgredior, egredi, egressus sum (ex-gradíor) vykročili, vyjiti ven.
po-
po-
extrá (s akk.) vně, ven z (něčeho), munitío v. 8. 1.
audeo, ěre, aušus sum odvážit! se. 10 oíierrí (v. 34. 2.) objevili se, ukázalí se, naskytnout! se, haespě oblatá (abl. abs.) poněvadž tato naděje se (jim),,.
nancíscor, nancisci, nactus í nanc-tus sum dbsáhnouti, nabyti, něčeho, akk.
relinqunnt ín oceulto (v. 34. 6) praedam, quam nactí erant.
contendo v. 30, 1,
usí eodem duce (doplněk) uživše téhož (muže) za vůdce.
índicium v. 30. 1.
36
1 Cícero v, 32. 7,
míttit (na konci § 2.), je řídicí sloveso hlavní věty v tomto dlouhém souvětí.
superior v. 19. 2.
praeceptum, i, n. (praecipío) předpis, rozkaz, příkaz, praeceptis Caesaris podle.,.
summä dilígentiá (v. 34. 3) s ,..
contíneo, ěre, tinui, tentúm (com-teneo) pohromadě držeti, qui continuisset (věta vztažná má konjunktiv, poněvadž má smysl připouštěcí).
calo, ônís, m. (vojenský) vozataj.
extra v. 35, 9.
ac ne calonem quidem quem-quam egredi passus esset (v. 11. 4., o konj. v. nahoře) a ani vozataji žádnému nedovolil vyjiti,
diffído, ere, diffisus sum (dís-fído) nevěřili, nedůvěřvati, ne-míti důvěry, naděje (že).
de numero díerum íídem serväre v počtu dní slovo zachovalí, slovu dostáli.
progredíor, gredi, gressus sum (pro-gradior) (kupředu) pokročili, postoupili, quod (Cícero)
3Í
audiebat eum (= Caesarem) longius progressum (esse).
neque ullus a žádný.
redítus, us, m. (redeo) návrat.
afferre přinášeti, donášeli, zvé-stovatí.
simul v. 8. 5. 2 per-moveo, ěre, movi, motum hý-bati; pohnouti; partie: permo-tus, a, um jsa pohnut, dojat, znepokojen, paene v. 11. 2.
obsessío, ônis, f. (obsideo) obležení, appellbant patientiam ob-sessionem (doplněk: obležením).
st quidem non liceret egredi jestliže totiž se nesmí... cäsus v. 35. 2.
oppono, ere, posui, posítum (ob-ponoj naproti položití, posta-viti,  oppositís novem legioni-bus et equitatu (abl. abs.) protože bylo postaveno (proti nepřátelům) ... díspersis  (v.  34.  3]  ac deletis hostibus (abl. abs.) když (= poněvadž) nepřátelé bylí.., in mílibus passuum tríbus na tři tisíce kroků, na prostoře tří tisíc kroků, offendo, ere, fendi, fensum (ob-íendo) narazili, ublížili; pass,: offendi býti postižen, vzíti škodu (něčím), casus, quo offendi posset.
írumenlor, äri (Irumentum) opatřovali obilí, spižovati, pico-vati, mittit frumenlatum (su-
I seges, etis, í. setba, osení; oseté pole.
ínter-sum (v, 13. 4) mezi něčím býti, quas inter = inter quas (anastrofe) et castra collis in-tererat.
omnínô (omnis) celkem, vůbec, collís, is, ín. pahorek, kopec, vršek.
com-plures, a, ium v. 8. 7.
•v aeger, gra, grura nemocný, chorý, ■"' spaťíum, i, n, prostora, prostor; o čase určitě omezeném: čas, doba, hoc spatio díerum = v těchto dnech (v, 33. 4,). con-valesco, ere, valui nabývati síly, pozdravit! se, ozdravěti, (ii,) quí convaluerant. circíter okolo, asi, vexíllum, i, n. prapor, korouhev (zvláštních oddělení, mimořádně a dočasně z vojáků zřízených; byl to čtverrohý kus látky, různě zbarvené, na příčném dřevě na žerď pověšený), subvexillo pod (zvláštním) praporem, uná v. 14. 1. 4 praetereá v. 14. 6. vis  sila   =  množství, hojnost, spousta.
ramentum, i, n. (íungo) dobytek
tažný, soumar. f sub-sído,  ere,  sědi usednouti zůstatí.
potestátem facere dovolení dátí, potestate facta (abl, abs.) do stavše dovolení.
37
3 hoc ípso tempore v tom právě čase, cásu náhodou.
inter-venío, Ire, věni, ventum mezí něco přijití, nahoditi se, namanouti se, dorazíti.
protinus (pro-tenus) před se, kupředu, dále; ihned.
eodem íllo cursu, quo venerant týmž právě tryskem, jak(ým) přícválali,
decumánus, a, um (decimus) k desáté legii příslušný; porta decumana zadní brána (římského tábora, od nepřítele odvrácená),
ÚTumpo, ere, rupí, ruptum (in-rumpo) vpadnouti, vtrhnouti, vraziti.
cônor, äri pokoušeti se, snažiti se.
prius — quam dříve — než. z obícío, ere, iěci, iectum (ob-ia-iacío)    předhoditi; nastaviti; pass,: obicí v cestě stati, le-žeti, obíectis sílvis (abl, abs.) poněvadž lesy stály v cestě, pro lesy v cestě ležící, ab eä parte s té strany, appropínquo, áre (ad-propinquo) příbližovati se, k něčemu, dat. usque eo, ut (až) tak, že. vallum, í, n. násep, val. tendo, ere, tetendi, tentum na-pínati; napínati stany, míti stany,  tábořiti,  mércatores, qui tenderent (konj. nepřímé závislosti).
mercätor, ôris, m. (mercárí) kupec,
se recípere ustoupiti, zpět se odebrali, se uchýliti, íacultäs, ätis, í, (facilis) možnost, příležitost, íacultas sui reci-piendi příležitost ustoupiti (t, do tábora), ín-optnans, antis (in, opínor) nic 3
netušící, nemaje tušení, rěs nova nová, neočekávaná u-dálost.
per-turbo, áre zmásti, ve zmatek
uvésti (něčím), víx sotva, stěží.
statio, Snís, f. (sto) stání, stanoviště, stráž, sustíneo v. 18. 3.
círcumlundí (v. 34. 8) shluknouti 4
se, shrnoutí se. si quem (= aliquem) aditum (v. 9. 8) reperire possint zda by mohli,,.
aegrě (aeger) těžce, stěží. 5 tueor, ěri hledětí; hlídati, chránili, hájíti, brániti,
ípse per se sám o sobě, sám sebou,
relíquos adítús locns,,. defendít
t. j. ostatní pokusy příblížitise
čini místo samo o sobě nemožnými. 6 trepído, äre (trepidus) zmateně sem tam pobíhat, běhati (v),
alius ex alio quaerit (v. 35. 7) jeden druhého, druh druha...
tumultus, us, m. hluk, bouře, zmatek, poplach, causa tumultus.
quô kam.
sígna ferre prapory néstí = ú-toéíti, quo signa ferantur kam se má útočíti. in quam partem na kterou stranu, conveníre (v. 1. 2) dostaví ti se. pro-vídeo (v. 34. 7) starati se, nařizovali. 7 alius — alius jeden — druhý, pro-nuntio, äre (veřejně) ohlašo-' vati, volatí (že), alius promiň-tiat castra capta (esse), capere vzíti, dobyti, deleto exercítu atque ímperato-
re, abl. abs. víctores jako vítězové, contendo (v. 3, 1) důrazně tvr-dítí, ujišfovati (že), alius con-tendit barbaros venísse, 8 plcrique v. 13. 2. ex loco z mista (t. j. místo budilo
v nich pověrečné myšlenky, relígiones (v. 13. 4) pověry, pověrečné myšlenky, fíngo, ere, fínxi, fictum tvořítí;
vymýšleti. calamítäs, ätis, f. škoda, pohroma, neštěstí, záhuba, smrt. occído, ere, occídi, occäsum (ob, cado) padnouti; (umíraje) pad-nouti. castellum v. 32. 3, ante oculos ponere před oči si stavětí,
9 omnibus perterrítís, abl. abs, opinio mihi coníírmatur mínění se ve mně utvrzuje, v domněnce jsem utvrzován (že), ut jak.
audire ex aliquo slyšeti od někoho, intus uvnitř.
per-rumpo, ere, rupí, ruptum pro- 10 raziti.
nítor, niti, nísus a nixus sum o-pírati se; usilovali, snažiti se, ad-hortor, ári povzbuzovat!, po-
bízeti, napomínali. i fortunám dímíttere (v ,8.1) štěstí pustiti.
38
praesídíum (v. 7 .4) = castel- 1 Jum.
pilus, i, m. manipul triariů (nej-starších a nejosvědčenějších vojáků), prímus pilus první manipul triariíi, primům pilum ducere =-• býti prvním centurionem prvního pilu =■- býti prvním (t. j, ncjvyšším co do postupu) centurionem v (celé) legii.
mentío, onis, l, (mens) zmínka,
o někom, gen, superíoríbus (v.  19. 2) proeliis
v..., při.,. careo, ere, ui býti bez něčeho, postrádati, nemíti, nepožití něčeho, abl. diífisus (v. 36.1.) suae saluti zou- 2
faje nad svou záchranou, inermis, e (in, arnia) bezbranný,
neozbrojený, tabernäcutum, i, n. (taberna chýše) stan. prčdco, ire, ii, Hum (prô-eo) vyjiti.
ímmmeo, ěre (in-mineo) vyční-
vati; hroziti, býti blízko, suromus, a, um (superus v. 26, 1) nejvyšší,
díscrimen,   inis,   n. (dis-cerno) rozdíl;   rozhodná  doba, rozhodný   okamžik, nebezpečné postavení, nebezpečenství, proxímus, a, um (propior, [prope])
nejbližší. con-sisto v. 21. 3. paulisper (paulus) maličko, nadivili, unä v. 14. 1.
„.llclrŕ len V! knD. 38—44. (2 arch) 4m.
im-
ív' 3&3' ■    ,     íncmo est' «uin (s koní)není ní-
Í animus = vědomi, smysly. kdo, kdo by ne.
accipere dostatí utržiti, acceptis novítäs, ätis, f. (novus) novost,
•» - -   -       - - -!
vulneribus, abí. abs. per manus z ruky do ruky. tradere (v. 14. 6.) předávati, po-dávati,
servo, äre zachovat!, zachrániti. 5 útter-pono, ere, posui, positum mezi něco vložiti; nechati u-plynouti; pass,: interponi míjeli, píynouti, hoc spatío (v, 18. 2) interposito = mezi tou dobou.
sese confírmáre (v. 21. 4) vzmužili se.
tantum (aspoň) tolik.
děíensor, ôris, m. (dě-fendo) obhájce, obránce, specíem (v. 27. 4) defensorum praebere zdání obhájců poskytovati = na pohled se podobali obráncům.
39
l frúmentätio, ônís, f. (frúmentor) špížování, pícování, opatřování obilí, contectä frumenta-tione (abl. abs.) skončivše ... ex-audio (jasně) zaslechnout!, slyšeli.
prae-curro, ere, cucurri i currí, cursum předbíhali, napřed spě-chati, napřed se hnáti, 2 hic tu, zde (t. j. v širém poli), věro  (věrus) vskutku; však, a-však, ale.
modo (modus) (teď) právě, nedávno, před krátkou dobou.
conscrípti (v. 32. 6) odvedení (vojáci).
novota, novitas rei novost věci, nová věc,  nová, neočekávaná událost, per-turbo v. 37. 3. signum v. 1. 2, procul v, 29. 5.
conspicor, ári (conspicio) spatřili, uzříti,
oppugnätío, ônis, f. (oppugno) dobývání.
dě-sísto v. 4. 2.
přímo (prímus) nejprve, z počátku, primo credunt legiones redisse.
quas cognoverant a captívis fv.
32. 2)  longíus díscessisse (v.
33. 4) o nichž od zajatců se dověděli, že ...
posteá" v. 23. 8,
dispicio, ere, spexi, spectum (dis-specío) prohlédnouti, presvedčili se (o), dispectä paucitáte (abl. abs.) prohlédnuvše .., přesvědčivše se o .,.
paucitas, ätis, í. (pauci) malý počet, nečetnost.
40
iisus, us, m. (utor) užívání; výcvik, zkušenost.
ímperítus, a, um (in-perítus) nezkušený, neznalý (něčeho).
tríbunus mílítum v. 7. 8.
ora vertere tvář(e), oči obraceli.
praecipío, ere, cěpi, ceptum (prae-capío) napřed brati; nařizova-ti, rozkazovati.
calo v. 36. 1, tumulus v. 8, 3.
pro-curro, ere,  curri i cucurri, cursum (kupředu) vyběhnouti, hínc odtud.
děicio, ere, iéci, íectum (dě-ia-cío) shodíti; sehnali, zahnali, deiecti, t. od nepřátel, se conícere vrhnout! se, utéci se (k).
timídus, a, um (timeo) bázlivý,
bojácný, alii — alíí jedni — druzí, cuneus, i, m. klín, klínovítý šik, cuneo facto (abl. abs.) učinivše...
| per-rumpo v, 37, 10.
1
41?
censěre býti pro něco, radití k
něčemu, censent, ut... jsou pro
to, aby,.. quoníam v. 11. 1. et-si i jestliže, i třebas, etsi ce-
ciderít  (konj.  perf. zastupuje
ind. fut. II.). circum-venío v. 16, 4. at než, naproti tomu, avšak; (tož) ,  aspoň, (přece) aspoň, con-fido, ere, físus sum důvěřo-
vati  (že),  confidunt reliquos
posse servari.
3 alii (censent), ut... íugum, i, u. (iungo) jho; hřeben
(horský),  hřbet  (horský), pohoří, výšina.
con-sísto v. 21. 3.
casum ferre osud néstí, snášeti. I
4 probo v. 23. 7. ! vexíllum v, 36. 3, ! unä v. 14. 1, j quos docuimus (v. 9. 6) profectos|
(esse) o nichž jsme . .. (že), j ínter se cohortatí v. 8. 1. i duce Gaio Trebonio (v. 33. 2.)!
za vůdcovství... (abl. abs.). prae-póno, ere,  posui, positum napřed klásti; v čelo postavili.
per medíos hostes středem nepřátel,
incolumis, e neporušený, bez pohromy, bez úrazu, ad unum omneš do jednoho všichni.
5 sub-sequor v. 18. 2. eodem   impetu   týmž útokem,
stejným návalem, spoj: servantur virtute mílítum (v protivě k equítes).
6 etíam nunc ještě nyní. percípío (v. 8. 7) nabyti, usu (v.
39. 2) rei militaris percepto (abl. abs.) nabyvše zkušenosti ve vojenství, ín consílio permaněre v úmyslu setrvatí, neque in eo consilio permaněre, neque imitari po-tuerunt.
ut se defenderent aby totiž... (tato věta  podává vysvětlení substantiva consilittm) loco superiore na místě vyšším, imitor, äri napodobili, neque po-tuerunt imitari eam vim cele-rítatemque, quam víderant pro-fuisse aliis   (která, jak viděli, prospěla jiným), se recípere v. 8. 7. conor v, 4, 1, inlquus, a, um v, 8, 1. dě-mítto, ere, misi, missum spouš-tětí,  se demittere spustíti se, dostatí se, quorum (gen. partit.) nonnulli z 7
nichž někteří, íníeríor — superior nižší — vyšší, ordo hodnost centuriona, setnic-ká.
triduco, ere, duxí, duetům (trans-!    ditco)  převésti,  povýšiti, tra-|   ducti erant ín superíores ordi-j    nes virtutís causa, i ante napřed; předtím, dřivé, ! parío, ere, peperi, partům rodili,
ploditi; dobyti, získali. , laus rei militaris chvála, sláva
vojenská. J ä-mitto, ere, misi, missum ode-
slati; ztratiti. | concido, ere, cidi (com-cado) ská-ceti   se,   sklesnout:, (mrtev) padnouti. horům (= centurionům) virtute. 8
sub-moveo, ěre, môvi, môtum stranou hnouti, odstrčiti; zatlačili, hostibus submotis (abl. abs-).
praeter spem mimo naději, mimo nadání.
41
desperatá (v. 5. 5 ) expugnatione 1 (abl, abs.) vzdavše se naděje na dobytí,
quod  videbant  nostros consti-tisse.
de-pono, ere, posui, positum složití, odložiti, uložili.
Bcessus, us, ra. (dis-cědo) roz-chod; odchod. 5,.,!íterror, ôris, m. (terreo) strach,
hrůza, zděšení, š; Gaíus Volusěnus Quadrätus, vo-'     jenský tribun Caesarův,
iidem iacere víry docházeti, dojiti (že), ut {idem non faceret Caesarem adesse,
3 occupo  (v. 24. 2)  zmocniti se,
přepadnouti, zachvátiti.
alíěno, äre (alíěnus) odcizit!; zba-vití (rozvahy), pomasti, paene alienatá mentě skoro jako by (rozum jim byl odcizen —) rozumu byli zbavení.
deletís omnibus copíís (abl. abs.) po,,,
ut (výsledné) dicerent equitatum se recepísse (t, j. k ním, [v. 8. 9 ]) ex fuga (na útěku).
incolumí exercítu (abl. abs. zastupující předvětí souvětí podmínečného irreálného) kdyby vojsko bylo bez pohromy,
neque contenderent (v. 37. 7 ) = (ut) et contenderent Germanos non oppugnaturos fuísse (tento inf. je kladen v závětí souvětí podmínečného irreálného závislého místo konj. plusquam-perf,: že by nebyli Germáni dobývali).
4 adventus v. 4. 1. tollo v. 23. 3.
42
1 revertor, reverti, reverti, (reversům), (re-verto) vraceli se, re-versus vrátiv se. ílle -= Caesar,
ěventus, us, m, (ě-venio) výsledek; eventus belli válečné příhody, běhy, osudy.
non ígnorans (litotcs) nejsa neznalý — jsa dobře znalý,
slatio v, 37, 3.
praesidium v. 38. 1.
č-mitto, ere, mísí, missum vysiati, vypustili.
queror, queri, questus sum naří-kati, stěžovati si, questus u-num, quod stěžovav si jediné na to, že.
ně — quidem v. 21. 2.
cásus náhoda.
locum relínqui debuísse že místo se mělo dáti, příležitost se měla nechati (něčemu),
repentinus v. 23. 3.
iudicavit fortunám (štěstí) mul-tum potuísse (že zmohlo) ín (pří) adventu,
multo etiam amplíus mnohem je- 2 ště více, iudicavit fortunám potuísse   multo  etiam amplíus, quod.
vallum v. 37. 2,
a-verto, ere, verti, versum odvrátit!, quod (fortuna) avertis-set (konj. nepřímé závislosti, poněvadž tato věta závisí na větě, jež je ve vazbě inf. s akk. [multo eliam amplíus fortunám potuísse J).
admirandus, a, um (ad-míror) po- 3 dívuhodný, admirandum vide-batur, quod (to, že).
eo consílio, ut s tím úmyslem, aby.
Ambiorix v. 2. 3,
dě-populor, äri (úplně) popleniti, zpustošiti.
dě-fero, ferre, tuli, lätum snésti, dolů nésti; deferri býti zanesen, dostatí se, delati dostávše se (k).
optátus, a, um (opto) vytoužený, žádoucí, žádaný, vítaný.
benefícium, i, n. (bene, facio) dobrodiní, služba.
oífero (v. 34. 2.) prokázati.
43
rursus opět, znova, zase. 1 vexo, äre (veho) prudce tahati, hýbali; týrati, trápiti, znepokojovat!, profectus ad vexan-dos hostes vytáhnuv k znepokojování ,,.
numero coacto (v, 3. 1) sehnav, i
sebrav .. , dimíttit (v. 8. 1.) t. eos.
2 vícus v, 6. 1, aediíícíum v. 6- 1, quae quisque jež kdo. incendo v. 6. 1. pecus v, 3. 2,
praedam agere kořist shánět!.
3 iümentum v. 36, 4. con-sumo, ere, sumpsí, sumptum
spotřebovat}, stráviti, snésti,
anní tempore (abl, causae) roční i dobou, pro... !
imber, ímbris, m. dešť, liják.
pröcumbo,  ere,  cubui, cubitum (prö-cumbo) (kupředu)lehnouti.
ut víderetur his, pereundum (esse) takže bylo patrno, že...
praesentia, ae, f, (praesens) přítomnost,
occulto v, 17. 5.
deducto exercítu (abl. abs.) po odvedení,,,
ínopíä (v. 10. 2.) omnium rerum nedostatkem.,, 4 in eum locum ventum est, ut až tam se přišlo, došlo, že,
tanio equitatu díviso (abl, abs.) když, poněvadž tak veliká jízda,..
modo v. 39. 2.
círcumspício, ere, spexi, spectum (circum-specio) kolem se roz-hlédnouti; ohlížeti se po někom, hledati někoho, akk., ut circumspicerent Ambíorigem modo ab se (od nich) visum in fugä.
planě (planus) rovně; úplně, zcela.
conspectus, us, ni; (conspicio) pohled, ex conspectu abíre zmi-zeti z dohledu, s očí.
srovnej: ut captívi circumspicerent nec etiam contenderent {= et contenderent (v. 37, 7.) non etiam nondum — dosud ne]) abiísse (Ambiorígem).
srovnej: ut (takže) vincerent et
víderetur atque ílle se eripe-ret et peteret, spem íníerre naději vzbuditi, il-latä spe (ábl. abs.) conseqtiendi (Ambiorigis) (když byla vzbuzena naděje =) nabyvše naděje, že ho dostihnou, íniínito (v. 10. 5) labore suscepto (abl. abs.) nekonečnou námahu podniknuvše, srovnej: qui putarent (větavztaž- 5 ně přičinná: kteří = poněvadž) se ínituros esse gratíam. gratíam ínire ab alíquo získali si přízně, dojiti vděku u někoho, náturám studio víncere (přirozenost horlivostí překonávali =] nad přirozené, nad lidské síly se namáhali, paulus v. 19, 4.
lělícitas, ätis, f. (fělix) štěstí, (ut) ad summam felicitatcm (t. j, k zajeti Ambióríga) patilum de-fuisse víderetur že bylo patrno, že málo (jim) chybělo, ílle = Ambiorix. 6 latebra, ae, f, (lateo) skrýše, ú-kryt.
saltus, us, m. hvozd, lesní rokle, sě ěripere   (v. 30. 2) vyprostiti se,   vymknouti  se, zachránit! se,  vyváznouti  (svým pronásledovatelům), noctú (nox) v noci, za noci, regío v. 13, 10. partes = kraje, končiny, petere brati se, spěchali, hnáti
se (někam, akk.). non maiore. praesidio (abl. abs.) quam (praesidio) quattuor (e-quitum) nikoli s vělším prftv-dem než čtyř, nemaje většiho průvodu než čtyři (jezdce), quíbus solíš jimž jediným, jediné, com-mítto,   ere,   misi, missum zbudovati;    odevzdati, svěřiti (někomu něco), audeo v. 13. 1.
• 44
1 vastatís regíonibus, abl. abs. damnum, i, n. ztráta, damno (abl.
modi)   duarum  cohortium se
ztrátou dvou kohort, Durocortorum, i, n. Durokorto-
rum, hlavní město Remů, nyn
Reíms = Remeš. Remí v. 4. 5.
redúco, ere, duxi, duetům zpět odvésti   (Durocortorum do,.),
concílíum índicere sněm ohlásití, concílio indicto (abl. abs.) sněm ohlásiv.
coniurátio, ónis, f. (con-iuro) spiknutí,
Senones v. 2. 3, Carnutes v, 2, 3. quaestíonem (v, 4. 3) habere vyšetřování konati, zavěsti (o), ínstítuo v, 1, 1,
2 Acco v, 4, í,
princeps consílíí původce, strůjce záměru.
pro-nuntío, are (veřejně) vyhlá-siti, sententiam pronuntíare nález, rozsudek prohlásiti (nad někým), graviore sententiá pro-nuntíata, abl, abs.
more maiorum podle zvyku předků (t, j, podle starodávného o-byčeje římského ■ [odsouzený byl nejprve k smrtí ubičován a pak popraven]).
supplicium (v, 16. 5) sumere na hrdle potrestati, popravili (někoho).
nonnullus v. 14. 3,
vereor v, 29. 1.
profugio, ere, fugi (pryč) utéci, uprchnout!.
aquä et ígní alícuí interdicere (v. 3 13. 6) (zakázati  někomu užívání vody a ohně =) dáli někoho do klatby, prohlásili někoho psancem,
ad íínes na hranicích,
in finibus v území,
Trěverí v, 2, 1.
Lingones, um, m, Lingonové, galský kmen, sídlící pří pramenech Mosy a Matrony, in Lin-gonibus v Lingonsku,
reliquus v. 9. 5.
Agedíncum,   i,   n, Agedinkum,
hlavni město Senonů, nynější
Sens v Champagni. hlbernus, a, um (hiems) zimní;
subst,: hiberna (t, castra), orum,
n. zimní tábor, colloco, äre (con-loco) umístili,
usaditi, položili, provideo v. 10, 2, ínstítuo v, 3, 4.
ín Iialiam t. j. in Galliam cite-riorem.
c on ven t us, us, m, (convénio) schůze, shromáždění;, soudní shromáždění, krajinský soud (agere konali, říditi).