Blaise patristic


schema (scema) (σχῆμα), -atis, n. (cl. < aspect, mine, accoutrement, figure géométrique, figure de
rhétorique >) - 1. mine, extérieur, accoutrement, costume (NAEV. ) (pr. et fig.): in schemate
sacerdotis, CONC. S. II, 5 , p. 42, 3, en habit et dans les fonctions de prêtre; sub schemate
precum, CONC. S. II , p. 4, 26, en faisant semblant d'adresser une prière (πρόσχημα); in scematibus
mundi, ARN.-I. Psal. 106, dans les parures du monde - || forme extérieure: utrum Deus corporeus
esset et hominis haberet schema, CASS. Hist. 10, 7 - 2. phase de la lune (σχηματισμός): ORIG. Mat.
13, 6.


Podobný význam – apparatus, habitus  take u Du Cange


s.v. stema Du Cange upozorňuje na písařské záměny se scema (schema)

OVŠEM POKUD JE TO STEM(M)A, jak někteří z Vás soudili, pak, rovněž podle Blaise patristic, takto:

stemma (στέμμα), -atis, n., 1. bandeau, guirlande (FIRM. ) - || noble décoration (fig.): PRVD.
Peri. 10, 908 - || fastes: augustae (impériale) magnitudinis stemmata, FVLG. Aet. 14, p. 176, 3 -
|| insigne, étendard: quali radiarint stemmate pila, PRVD. Symm. 1, 485, de quel insigne radieux
les lances étaient ornées - 2. guirlande qui ornait le portrait des aïeux (SEN. ; PLIN. ) - ||
race, lignée, noblesse (SEN. ; SVET. ): PRVD. Apoth. 985; gloria stemmatis, CASS. Var. 1, 42, 2 -
|| généalogie: PRVD. Peri. 10, 127 - || origine (de qqn.): TERT. Praescr. 30; antique origine (de
ch.): referre prisci stemma ieiunii, PRVD. Cath. 7, 81 - || (fig.) gloire, noblesse (des martyrs):
PRVD. Peri. 1, 4 - 3. figure, symbole: apostolorum stemmata, PRVD. Cath. 12, 180, représentation
symbolique des apôtres (les douze pierres de Josué dressées au milieu du Jourdain).

SUCCINTUM FLORIGERO SCEMATE by pak bylo “oděné knětnatým šatem” (zjišťuji, že succinstus nemusí mát
význam podkasání nebo opádání, stačí význam “oděný”)

SUCCINCTUM FLORIGERO STEM(M)ATE – opásané květnatým pásem (Blaise viz výše: “bandeau”- čelenka,
páska)

TAKŽE JE ASI MOŽNÉ OBOJÍ, ještě se podívám do rukopisů:

X C 3 fol. 160v úplně dole, dá se číst jako scemate i stemate, ale je rto spíš “c”, písař tohoto
textu má u “t” dřík vždy protažen výš

 (takže editoři, Ryba i vidmanová, právem čtou “scemate”)