Amphitheatrum Flavium (Colosseum) & Chrám Venuše a Romy Referát – LJMgrB40 Exkurze do Říma Zpracoval: JUDr. Bc. Radek Černoch Amphitheatrum Flavium[1] Flaviovský amfiteátr (Colosseum, Anfiteatro Flavio, Colosseo) je již od starověku symbolem Říma. Vystaven na místě vodojemu Neronova paláce (Domus aurea), pozdější název Colosseum dle nedaleko stojící sochy Neronovy (Colossus Neronis).[2] Elipsovitý tvar [MM1] (obvod 524 m, osy 188 a 156 m, výška 48, 5 m). V přízemí 80 oblouků o výšce 7, 05 m, pilíře s dórskými hlavicemi[MM2] , tyto oblouky číslovány (kromě těch na osách budovy, dodnes dochovány č. 33 –54). V prvním patře pilíře o výšce 6, 45 m, pilíře s hlavicemi ionskými. V druhém patře oblouky o výšce 6, 4 m, sloupy korintské. Ve zmíněných obloucích nejspíše stávaly sochy. Ve třetím patře zeď bez oblouků, ale s okny, korintské hlavice, stožáry[MM3] k upevnění lan pro roztahování plachty k ochraně diváků před sluncem. Uvnitř stupňovitě sedadla, mezi nimi paprskovitá schodiště.[3] Vnitřní zdivo z tufu a speronu, vnější z travertinu, horní část ze dřeva, poškozena opakovanými požáry, následné opravy mnohdy nedbalé, obsahující i materiál z jiných staveb. Zápasy probíhaly v aréně, nad ní čtyři pásy hlediště – podium s čestnými sedadly s vyrytými jmény osazenstva, dále dvě oddělení kamenných sedadel (gradus marmorei), následně dřevěné lavice[MM4] . Udávána kapacita 87 000 míst, ovšem pravděpodobnější je přibližně 50 000. Vlastní aréna je elipsou s osami 86 a 54 m, při které zařízení[4] ke zvedání klecí se zvěří apod. z podzemních prostor. Kromě toho 3 podzemní chodby ke kasárnám gladiátorů směřující k Esquilinu, Caeliu a Lateránu. 4 slavnostní vchody (jeden z nich vyhrazen pro císaře) do amfiteátru se nacházely v osách elipsy, ostatních 76 vchodů číslováno.[5] Stavba započata roku 72 n. l. za Vespasiana (financováno z kořisti z dobytí Jeruzaléma roku 70 n. l.), inaugurace za Tita roku 80, dokončení za Domitiana roku 82.[6] Konány štvanice zvěře, gladiátorské zápasy i naumachie. Phillipus Arabs zde roku 240 slavil tisícileté trvání Říma. Poslední představení konáno roku 523.[7] Využíváno i jako opevnění Frangipanů a Annibaldiů. Ve 14. století značná část vnější stěny zničena zemětřesením, následně slouží jako stavební materiál pro paláce Cancellaria, Farnese a Venezia. V 15. a 16. století zde konány pašijové hry. Roku 1703 se zřítil zemětřesením jeden oblouk. Počátkem 18. století se zde vyrábí ledek, v polovině 18. století zřízena křížová cesta (via crucis) jako vzpomínka na tamní utrpení křesťanů, následně pustne, zarůstá vegetací a slouží jako úkryt tuláků a zlodějů. Roku 1851 velké opravy, které však přidaly i moderní prvky. Roku 1870 (po připojení Říma k Itálii) zde konány volby poslanců, odstraněna křížová cesta a vegetace, výkopy za účelem zpřístupnění podzemních zařízení. Dodnes se zde konají výstavy a představení.[8] Chrám Venuše a Romy[9] Chrám Venuše a Romy (templum Veneris et Romae, Tempio di Venere e Roma) je rozlohou 145 x 100 metrů největším chrámem Říma.[10] Jde o dvojitý chrám (se dvěma svatyněmi, zasvěcený personifikované Romě, uctívané již za Augusta v asijských městech; a Venuši, považované za pramáti Aenea. Postaven na svahu Velie, s pěkným výhledem na Colosseum. Dlážděn mramorem, po delších stranách je lemován žulovými sloupy, v průčelí deset korintských sloupů, po stranách asi dvacet (znázorňováno na mincích). Uvnitř celly[11] zakončené apsidami, sloupy, výklenky pro sochy. Dochována velká část jižní stěny, mezi jejímiž apsidami schody na střechu chrámu. Štít chrámu zobrazen v pozadí reliéfu znázorňujícího Římany v tóze, jehož jedna část byla uložena v muzeu delle terme a druhá v Lateránském, na něm je zachycena Vlčice kojící Romula a Rema, pastýři, Rhea Silvia, Mars. Navržen Hadrianem, dostaven 141 n. l. za Antonina Pia, na místě kde se předtím rozprostírala část Neronova paláce (Domus aurea). Za M. Aurelia v něm umístěny stříbrné sochy císaře a císařovny Faustiny. Počátkem 4. století poškozen požárem a roku 307 opraven Maxentiem. Ve středověku součástí opevnění a poškozen umístěním vápenné pece. Na Západě připojen kostel Santa Maria Nova (později Santa Francesca Romana) s klášterem, v němž umístěno muzeum nálezů z fora. Vedle terasy chrámu směrem ke Colosseu je zbytek antické fontány (meta sudans) a oblouk Constantinův (arcus Constantini). Chrám opuštěn v 7. století, kdy byzantský císař Hérakleios umožnil papeži Honoriovi použít střešní tašky na stavbu basiliky San Pietro. První archeologické práce na chrámu prováděny za francouzské správy v letech 1810 až 1817. V prosinci roku 2010 byla po dlouhých restauračních pracích zpřístupněna terasa chrámu, kterou možno navštívit v rámci turistické trasy Forum Romanum–Palatin.[12] Literatura: Brochure colosseo_IT_sfondo bianco.pdf [online]. [cit. 2015-06-25]. Dostupné z: BRTNICKÝ, Ladislav. Topografie starověkého Říma. Praha : Česká akademie věd a umění, 1925. viii+484 s. Colosseo [online]. [cit. 2015-06-28]. Dostupné z: Colosseo: così funzionava la macchina dello spettacolo. [online]. [cit. 2015-06-25]. Dostupné z: GROH, Vladimír – HEJZLAR, Gabriel. Život v antickém Římě. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1972. 256 s. Tempio di Venere e Roma [online]. [cit. 2015-06-25]. Dostupné z: ________________________________ [1] BRTNICKÝ, Ladislav. Topografie starověkého Říma. Praha : Česká akademie věd a umění, 1925. s. 260 ff. [2] Colosseo [online]. [cit. 2015-06-28]. Dostupné z: [3] GROH, Vladimír – HEJZLAR, Gabriel. Život v antickém Římě. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1972. s. 205. [4] Blíže viz: Colosseo: così funzionava la macchina dello spettacolo. [online]. [cit. 2015-06-25]. Dostupné z: [5] Brochure colosseo_IT_sfondo bianco.pdf [online]. [cit. 2015-06-25]. Dostupné z: [6] Ibidem. [7] Ibidem. [8] Colosseo [online]. Op. cit. [9] BRTNICKÝ, Ladislav. Op. cit. s. 258 ff. [10] Tempio di Venere e Roma [online]. [cit. 2015-06-25]. Dostupné z: [11] Cellou se rozumí jádro chrámu, považované za příbytek božstva, jehož socha či obraz v ní umístěny. GROH, Vladimír – HEJZLAR, Gabriel. Op. cit. s. 127. [12] Tempio di Venere e Roma. Op. cit. ________________________________ [MM1]není to elipsa, ale ovál [MM2] [MM2]na pilířích jsou polosloupy, hlavice jsou teprve na polosloupech; v prvním patře jsou v toskánském, nikoliv dórském řádu (ač to má Brtnický) [MM3]hlavice jsou na pilastrech; mezi pilastry konzoly, na nich původně ty stožáry [MM4] = maeniana: m. primum, secundum imum a summum, summum in ligneis