Indoevropské jazyky
Indoevropská jazyková rodina sestává z následujících jazyků a jazykových větví (jmenujeme
nejstarší a nejdůležitější představitele jazykových seskupení; S=satemový, K= kentumový).
1. jazyky indoíránské (S)
a) indoíránské (árské) jazyky: staroindický jazyk - védština (od 1500 př. Kr.,
religiózní hymny, teologická literatura) a sanskrt (cca od r. 500 př. Kr.).
b) íránské jazyky: avestština (jazyk posvátných spisů Zoroastrova náboženství, 1- pol.
1. tis. př. Kr.), o něco později mladší avestština, dále staroperština (nápisy perských
velkokrálů 6./4 stol. př. Kr.).
2. anatolské jazyky (K): chetitština (17./12.stol. př. Kr.), palajština, luvijština (14./13. stol.
př. Kr.), hieroglyfická luvijština (15./8. stol. př. Kr.); lykijština (5./4. stol. př. Kr.),
lýdština (5./4. stol. př. Kr.), kárština (5/4. stol. př. Kr.).
3. tocharština (K): tocharština A = východní, B = západní, 6.-8. stol. po Kr., převážně religiózní
budhistické texty.
4. arménština (S): od 5. stol. po Kr.
5. řečtina (K): mykénština (14./13. stol. př. Kr.), od 8. stol. liteartura (Homér) a začátek nápisné
alfabetické dokumentace; dialekty: iónsko-attické, aiolské, dórské, arkádo-
kyperské.
6. albánština (S): od 15. stol. po Kr.
7. italické jazyky (K): latina, faliština, oština, umberština, sabinština (jihopikénština),
menší dialekty a venetština. (Potomky latiny jsou románské jazyky, mladší).
8. keltština (K): a) pevninská keltština - a galština (200 př. Kr. - 200 po Kr.), lepontština
(5. - 1. stol. př. Kr.), keltiberština (2. - 1 stol. př. Kr. – Španělsko).
b) ostrovní keltština a stará irština (nápisy od 4. stol. po Kr. literatura od 7. stol.);
stará kymérština (velština, od od 8. stol.), skotština, bretonština, kornština.
9. germánské jazyky (K): runové nápisy od 2. stol.;
a) východogermánské: gótština (Wulfilův překlad bible 4. stol. Po Kr.);
b) severogermánské: staronordické (praseverské runy od 3. stol. Po Kr., literatura
8./16. stol.) pak staronorský, staroislandský, starošvédský, starodánský;
c) západogermánské: staroanglický (od 7. stol.), starohornoněmecký (od 8. stol.) a
starosaský (od pol. 9. stol.).
10. baltské jazyky (S): stará pruština (texty 16./17. stol.), litevština, lotyšština (od 16.stol.)
11. slovanské jazyky (S): staroslověnština (= starobulharština od 9. stol.)
a) východoslovanské jazyky: ruština, ukrajinština, běloruština.
b) západoslovanské jazyky: čeština, slovenština, polština, kašubština, lužická srbština
(horní a dolní)
c) jihoslovanské jazyky: srbština, chorvatština, slovinština, makedonština, bulharština
a (staroslověnština).
12. fryžský jazyk (K): z Malé Asie (doložen od 8. - 5. stol. př. Kr. stará fryžtina a po přelomu
letopočtu - nová fryžtina.).
13. mesapština (?): v Apulii (ca 500 nápisů z 5. - 1. stol. př. Kr.).