„ Migrante, jídlo zaplať a záchod bude čistý!“ poučuje německý leták
Uprchlíci ubytovaní v malé západoněmecké obci Hardheim dostali od radnice
kontroverzní letáky s výčtem pravidel spořádaného chování. Město je nabádá
k čistotě na záchodech a v supermarketu se za nakoupené zboží platí. Podle kritiků
takové poučování zavání rasismem.
Všední den v Hardheimu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko výrazně
ovlivňuje zhruba tisícovka uprchlíků, kteří v obci se zhruba 4600 původními obyvateli
našli útočiště. V obchodech , v ulicích i na fotbalovém hřišti se objevují cizí tváře.
Aby nedocházelo k problémům mezi původními obyvateli a nově příchozími , rozhodl
se starosta Volker Rohm ze sdružení Svobodní voliči rozdat žadatelům o azyl kodex
chování.
„ Milá cizinko, milý cizinče,“ začíná dopis v několika jazycích. „ Mnozí z vás zažili
hrozné věci. Válku, ohrožení života, nebezpečný útěk přes půlku světa,“ znějí úvodní
věty plné soucitu. Pak se však tón prudce mění: „ Německo je čistotná země a tak to
musí zůstat!“ Když člověk používá veřejné toalety, „ je v tuzemsku obvyklé zanechat
je po sobě čisté,“ pokračuje text.
Následuje poučení o tom, že než si člověk rozbalí zboží v supermarketu, je třeba ho
zaplatit. Po 22.hodině se dodržuje noční klid. A v neposlední řadě: „ Svou naléhavou
potřebu konáme výhradně na toaletách , nikoli v zahradách a parcích ani na zádích
aut a za křovisky.“
Hardheimská pravidla slušného chování vyvolala v Německu pozdvižení , internetové
stránky obce se zhroutily a telefon na radnici vyzváněl bez ustání.
Starosta opatření obhajuje a tvrdí, že reaguje i na stížnosti občanů.
„Příručka není myšlena jako šikana, ale má usnadnit spolužití uchazečů o azyl a
místních obyvatel,“ vysvětluje.
Předsedkyně rady pro uprchlíky Bádenska- Württemberska Angelika von Loeperová
to vidí jinak : „ Podle mého názoru to přiživuje rasistické tendence,“ upozornila.
Podle ministerstva práce v Německu letos získalo práci přes 17.000 běženců, práce =
schopných jich je přitom 310.000.
Německá vláda uvedla, že zajištění práce pro přistěhovalce je důležitý předpoklad pro
to, aby se integrovali do společnosti. Spolková agentura práce ( BfA) však letos
musela v 9.600 případech odmítnout běžence, kteří se o zaměstnání ucházeli.
Žadatelé o azyl totiž v prvních třech měsících po podání žádosti nesmí v Německu
pracovat. V dalších 12 měsících se sice o práci mohou ucházet , ale zaměstnavatelé
jim mohou nabídnout místo jedině v případě, že na něj nemají kandidáta z Německa
nebo jiné země Evropské unie. BfA nicméně upozorňuje, že uprchlíci mají někdy
problém najít práci i kvůli nedostatečné znalosti němčiny. Další běženci nemají
dostatečnou kvalifikaci, protože obory, které vystudovali, mají v zemi původu nižší
standardy než v Evropské unii a Německo jejich vzdělání nepovažuje za rovnocenné.