EGYPTSKÁ BOŽSTVA V ANTICKÉM SVĚTĚ PODZIM 2015 (5) ALEXANDRIE • Založena roku 331 př. n. 1. Alexandrem Velikým. • Výkladní skříň ptolemaiovské dynastie • Nevojenský prostředek soupeření s rivaly (kultura, obchod, diplomacie) • Nejhonosnější město helenistického světa • Hrobka Alexandra Velikého ve zlatém a později skleněném sarkofágu (nyní ztraceno). • Maják na ostrově Faros. ALEXANDRIE - KNIHOVNA • Múseion, jehož součástí byla také knihovna. • Tuto instituci založil Ptolemaios I. Sótér, který měl tendenci udělat z Alexandrie středisko řecké kultury. • Vzorem Múseia byly školy Platóna a Aristotela v Athénách (středisko bádání a vzdělanosti]. • Na shánění děl pro tuto knihovnu bylo vynaloženo velké úsilí -Démétrios z Faléru vyslal pátrače po celém Řecku. • Knihovna měla obsahovat 700 000 svazků. • Zničení (částečně, když se tam bránil Julius Caesar a zapálil vlastní lodě], úplný konec s Theodosiovým dekretem 391 n. 1., který zakázal pohanství. ALEXANDRIE - PTOLEMAIEA • Svátek založený Ptolemaiem II. Filadelfem na počest Ptolemaia I. Sótéra v roce 279/278 př. n. 1. • Konal se každé 4 roky. • Význam stejný jako Olympijské hry. • Kallixeinos z Rhodu jednu takovou oslavu líčí. Popisuje obrovské procesí na alexandrijském stadionu. Pozoruhodný pavilon v chrámovém okrsku, v němž se měl konat velký symposion, „pijácký večírek" pro nej vybranější hosty. Tato budova měl být nevšední svou velikostí a nádherou a obsahovala drahé příslušenství, rozmanité druhy zvířecích kožešin, květinovou výzdobu a sochy a obrazy nejvyšší kvality a ceny. Tato stavba kombinovala řecké a egyptské prvky a zdůrazňovala motiv orla, aby nastínila souvislost mezi Ptolemaiovci a mocí Dia. Rovněž se objevovalo zobrazení Dionýsa a Apollóna. ALEXANDRIE - SERAPEUM • Nejhonosnější chrám v Alexandrii. • Postaven Ptolemaiem III. Euergetem (246-222 př. n. L). • Byla v něm uložena část alexandrijské knihovny • Na povrchu se zachoval pouze Diokleciánův sloup z 297 n. 1. • Dochovaly se základy a plakety. Na jedné z nich je napsáno, že stavbu začal Potlemaios III. Euergetés. • V tomto chrámovém okrsku byl nalezen také chrám Harpokrata. • V podzemí nalezena socha býka Apida datována do doby vlády Hadriána (117-138 n. 1.). • Zničeno v roce 391 n. 1. SOCIÁLNÍ ŽIVOT • Město rozděleno na části/distrikty podle řecké alfabety. • V římském období žila židovská komunita v části Delta a Beta. • Původní egyptské obyvatelstvo na západě, kde původně byla vesnice Rhakotis. • Ostatní části obývali helenizovaní Řekové. • Obyvatelé z Thrácie, Makedonie, pevninského Řecka, ostrované z Egejského moře, z pobřeží Malé Asie, Sýrie, Persie, Judea, Sicílie. ALEXANDRIA Tvach. 0^c>^UirviiiPau^Rßal-ETicyd Maßstab 1:100 ooo. 500 500 íooo 1500 2íeten Tharus P O r t U s 8 POTtUS E TL TI o s tu s ITaLasthaľav 2 Ins.AjhUrrhodAis 3Timo7uunv J* CubobuLshafav 5 Antikes I Mimdung des 6 Jetziffer í Nilkaiials 7 SerapeuiThuu Pompeütssäule 8 Poseidbonlampel 9MUumaZ, .................Heutiges Ufer ŕ' \ S/ V Mare° Mediterranean Sea MYBME> ALEXANDRIA www. michaelhvingston. com www.hypatlalovers.com SOCIÁLNÍ TENZE V ALEXANDRII Podle Flavia osepha měli Židé stejné právo na usídlení v Alexandrii jako Makedonci. • To se ale změnilo s vzestupem moci Římanů. Řecká a egyptská populace v Alexandrii byla laděna proti Římu, zatímco egyptští Židé podpořili Césarovo tažení v Egyptě okolo roku 48 př. n. 1., což zcela jistě mohlo vést k jisté tenzi. • Císař Augustus pak v roce cca 24 př. n. 1. zavedl vysokou daň z hlavy [laggraphia), od které však byli osvobozeni Řekové, zatímco Židé s Egypťany museli platit. To také vedlo k napětí v otázkách občanství a etnicity. • Vznik židovského ghetta. Na Caligulovy narozeniny pak byli Židé vedeni ulicemi k divadlu, kde sloužili jako zábava, byli mučeni a věšeni. ALEXANDRIE - SOCIÁLNÍ TENZE • Alexandrijská církev získala podporu Říma, porazila ariány a potlačila pohanské povstání v roce 391 n. 1. (zničení Serapea], zůstala v boji o postavení v Alexandrii už jen židovská komunita. • Alexandrijští Židé se podle některých autorů rádi bavili na účet křesťanů při návštěvě divadla. • Alexandrijský prefekt Orestes musel zjednávat na těchto představeních pořádek a měl v tom podporu tamní církve v čele s Cyrilem Alexandrijským. • Postava Oresta je však poněkud komplikovanější, protože spatřoval v Cyrilovi hrozbu pro římskou autoritu v rámci města. • Klíčová pro začátek krvavého konfliktu byla účast Cyrilova stoupence Hieraxe v publiku na jednom ze zmíněných divadelních představení. Židé ho mezi sebou rozpoznali a nahlásili Orestovi. Ten byl podrážděn a podezříval Cyrila, že ho takto nechává sledovat. Na místě Hieraxe zajal a nechal ho k velkému potěšení Židů zbičovat. ALEXANDRIE - SOCIÁLNÍ TENZE • Cyril si nechal zavolat předáky alexandrijské židovské komunity a pohrozil jim, že je stihne trest, pokud nepřestanou urážet křesťany. Tímto však Cyril překročil meze svého postavení a tato pohrůžka zase velice rozlítila Židy, jejichž zélóti vymysleli na křesťany lest. • Židé v noci rozšířili po městě paniku, že kostel biskupa Alexandra je v plamenech. Požár se však nekonal a tak křesťané do kostela vběhli na meče již připravených Židů. • Ve dne však přišla odplata, když Cyril vyhostil množství Židů z města a obsadil všechny synagogy. Orestes neměl prostředky k jakémukoliv zásahu. Mediterranean Sea Rosetta Alexandria The Great Pyramid of Giza Sphinx Bent Pyramid *Hehopolis GTľa»yCairo Saqqara* Ml"Phis Dahshi * Herakleopolis Hermopolis * iBeni Hasan t Amarna Aiyut Western Desert L«Badarl Thinis' i Akhmi Abydos Temp le Eastern Desert i Denctera I Njiqada *J #»Karnak '-'-MlT'l "•Luxor illllH. T"____I _ _ ŕ ■______ MEMFIS • Založeno krátce před 3000 př. n. 1. • Hlavní město země než se Ptolemaios I. Sótér přesunul do Alexandrie. • Centrum ekonomiky a vojenství. • Město živých a mrtvých. • Hlavním bohem stvořitel Ptah. KULT BÝKA APIDA • Nejdůležitější kult v Memfidě. • Pohřební schrány obsahovaly 7000 dedikací. • Královský kult od pradávna. • Pohřby býků Apidů od 13. století př. n. 1. • Podzemní galerie, žulové bloky se sarkofágy od 6. a 7. století př. n. 1. • Pohřbená kráva ísis že stejného období. • V době Alexandra Velikého byl Apidův kult hlavním kultem v nekropoli Sakkáře. APIS V ŽIVOTĚ • Když Apis zemřel, hledal se nový po celém Egyptě. • Býk se jmenoval Apis, ale udávalo se také jméno matky krávy (např. Býk krávy Tahor). • Diodóros Sicilský říká, že býk strávil nejprve 40 dní v Nilopoli. Ženy před býkem zvedaly sukně, aby zdůraznili jeho plodivý potenciál. • Kultická zvířata se plavila na zdobných bárkách. APIS V ŽIVOTĚ • Korunovace býka Apida se odehrávala v chrámu Ptaha. • Na tuto událost se sjela cca stovka kněží. • Odehrávalo se to za úplňku. • Býk vedl zhýčkaný život v chrámu Ptaha. • Turisté a poutníci si ho chodili prohlížet. • Byl používán pro věštění. • Stáj opouštěl zdobený při korunovaci, procesích. • Ptolemaiovské období mělo 14 vladařů, 13 veleknězi a 13 býků Apidů (věk okolo 22 let). APIS PO SMRTI • Když býk Apis zemřel, země truchlila. • V Memfidě započalo 70 dnů přípravy na pohřeb. •52 dnů bylo tělo Apida očišťováno. • Tělo se položilo na stůl s kanálky a bylo vykrváceno. • Tělo bylo zbaveno mozku. • Vnitřnosti byly umístěny do dvou nádob. • Tělo vycpáno natronem. APIS PO SMRTI • Tělo bylo balzamováno po 16 dnů. • Býk byl přemisťován pomocí kmenů. • Býk byl umístěn na loď s koly a byl vezen procesím. • Místní děvčata sehrála roli ísidy a Neftys. • Účastnil se i převlečený Horus a Thovt. • Loď dorazila k Faraónovu jezeru. • Před Apidem se odehrávaly mýty a měl být svědkem mýtických vítězství. APIS PO SMRTI • Rituál otevírání úst. • Poté se vrátil do balzamovacího domu přes Bránu Horizontu, kde vycházelo slunce. • Býk byl znovuzrozen do podsvětí. • Apis se po smrti stal Osiridem. • Býk byl poslední den převezen po jezeře a vytažen na kopec a do svého hrobu. • Davy tisíců lidí přihlížely. V SERAPEU - MEMFIS • Přestože byl Sarápidův kult populární, rozepře mezi Egypťany a Řeky kteří měli díky ptolemaiovské vládě vyšší sociální status, byly velice časté. • Stížnosti Řeka Ptolemaia, syna Glaukia. • Ptolemaios se v roce 172 př. n. 1. rozhodl vstoupit do chrámu v Memfidě, kde poté žil v odloučení jako služebník boha Sarápida. • Byl fyzicky napaden Egypťany kteří v chrámu pracovali jako pekaři či uklízeči. • Tyto incidenty se opakovaly v průběhu několika let, tudíž je zřejmé, že se jednalo o dlouho trvající tenzi. • Tyto spory se týkaly etnických otázek, což lze také vyčíst z časté připomínky Ptolemaia, syna Glaukia: ,,[p]řesto, fe jsem Řek." rjj-_kj. -r..'j V~m.-'*i.m. ^ J i~i■ i,ii., -r-r* fir-i,; , > t, tM> g n Ti-rmJ-ih Hp Im J'aňir. p- d ■ 1 f-1 IT —J .11J jy 11 r> -'-Jß |ť i -i. - _■-',,- n11 f-i ASKLÉPIOS/IMHOTEP • Informace o Imhotepovi na podstavci sochy krále Džosera (III. Dynastie, 2667 - 2648 př. n. l.]5, kde je psáno: „Strážce pečeti krále Dolního Egypta, první po králi Horního Egypta, správce velikého paláce, dědičný pán, největší z veleknězi v lunu, Imhotep, stavitel, sochař, zhotovitel kamenných váz." • Džoserova stupňovitá pyramida je první svého druhu a toto prvenství mu přiznává i egyptský historik Manéthó (přelom 4. a 3. století př. n. 1.], když píše, že Imhotep vynalezl stavbu pomocí tesaného kamene. • Velekněz • Imhotep jako polobůh - Sošky, které jsou jasně rozlišitelné od pozdějších sošek boha Imhotepa. Bronzová soška sedícího poloboha Imhotepa znázorňuje jasně jeho lidský původ s většinou roztaženým pergamenem na kolenou a zatím bez žezla či nilského kříže. • Imhotep byl adoptován egyptským bohem Ptahem (bůh stvořitel] a postupně zařazen do tzv. Memfiské trojice - Ptah, Imhotep, Sachmet. ASKLÉPIOS/IMHOTEP • „Tosorthros91 vládl 29 let. , který měl díky svým léčivým schopnostem pověst Asklépia mezi Egypťany a který vynalezl stavbu tesaným kamenem. Také věnoval pozornost písmu." KONEC MEMFIDY • Poslední býk Apis byl nalezen 362 n. 1. • 391 potlačení kultů. • Mnichové z Jeremiášova kláštera (5. století n.l.) zničili památky spojené s tímto kultem. • Vlastní jména spojena s Ptahem ubývala na úkor Imhotepa-Asklépia. • Jméno Horus bylo překonáno Harpokratem. • Thovt zmizel úplně na úkor Herma. • 1315 už jméno Memfis zmizelo z katastrálních dokumentů.