Metody povrchového archeologického průzkumu a vzorkování povrchových vrstev AEA_73 Metodologie archeologické prospekce a exkavace: workshop I – prospekce K. Šabatová Definice pojmu povrchový průzkum/výzkum antropogenních tvarů reliéfu • povrchový průzkum (prospekce) - zaužívaný termín, který reflektoval původní poslání této metody, a to vyhledávání nadzemních památek v krajině, dnes postupně opouštěn × povrchový výzkum – důraz kladen na svébytnost metodiky, která umožňuje specifický výzkum prostoru pre- a historické krajiny • povrchový průzkum/výzkum antropogenních tvarů reliéfu – termín preferovaný v monografii „Nedestruktivní archeologie“ • rozhodující pro použití termínu průzkum nebo výzkum by měl cíl archeologické aktivity (např. průzkum za cílem památkové ochrany × systematický výzkum regionu) • geodeticko-topografický průzkum/výzkum – využití plošného zaměření reliéfu Základní literatura KUNA, M. a kolektiv 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha. (https://ihaha.academia.edu/MartinKuna) kap. 7. Povrchový výzkum reliéfních tvarů (autoři kapitoly: M. Kuna, M. Tomášek) http://www.phil.muni.cz/whvk/home/publikace MACHOVÁ, B. – ŠABATOVÁ, K. –MILO, P. a kol. (R. Bíško, T. Tencer) 2016: Identifikace a dokumentace jako základ památkové ochrany pravěkých nadzemních struktur. Certifikovaná metodika. Brno. MAZÁČKOVÁ, J. - HRUBÝ, P. - DOLEŽEL, J. – MILO, P. 2016: Vyhledávání, identifikace a dokumentace zaniklých středověkých vsí, jejich plužin a zaniklých středověkých montánních sídlišť v lesních, zatravněných i orebných plochách. Certifikovaná metodika. Brno. HRUBÝ, P. a kol . (Malina, O. – Tomášek, M. – Večeřa, J.) 2016: Identifikace a dokumentace jako základ památkové ochrany předindustriálních montánních areálů. Certifikovaná metodika. Brno. Metoda povrchového průzkum/výzkumu antropogenních tvarů reliéfu • schopnost rozeznávat a interpretovat antropogenní reliéfní tvary závisí na zkušenostech archeologa (tvar reliéfu, ale i jeho prostorový kontext, povrchový vzhled, případné povrchové nálezy aj.) • analytický postup: – použití formalizovaného popisu terénních tvarů – vyhotovení podrobného geodetického plánu (plošné nivelace) s možností rozeznat (dohledat) některé objekty nikoliv jen v terénu, ale i dodatečně nad plánem, – využitím počítačových analytických metod – GIS, analýzy lidarových dat • pro interpretaci nutná kombinace metod prameny písemné, ikonografické a kartografické • příklad formální klasifikace antropogenních tvarů, přejatý z antropogenní geomorfologie, uvádějí Z. Smetánka a J. Klápště (1979). Areál Objekt Popis Pravěká a raně středověká opevnění Opevnění Valy, příkopy, včetně bran Vnitřní zástavba Cisterny, obytné budovy, kultovní stavby Pravěká a raně středověká pohřebiště Mohyla Konvexní, zpravidla kruhový tvar Pravěké těžební areály PRAVĚK Krátký přehled : Pravěká a raně středověká ohrazení ve volné krajině Čejč 1 a 2 Hradisko u Kroměříže velká pravěká příkopová ohrazení (např. rondely) se většinou vyskytují v rovinatém terénu mimo dominantní polohy obr. použit y z kalendářů ÚAPP Brno 2004 a 2007 ve volné krajině • jen výjimečně patrné zbytky teras a valů • na tělese valu např. současná komunikace: Pohansko u Břeclavi, Staré Zámky u Líšně • vhodnější predikce lokalit, letecká prospekce Pravěká a raně středověká ohrazení v zalesněné krajině • zalesněná krajina umožňuje plné využití povrchového průzkumu • hradiště – dominantní polohy nebo dobře bránitelné polohy – častěji mimo zemědělsky využívanou krajinu – dochované ohrazení valy a příkopy – ohrazení nemusí ohraničovat jen samotné hradiště, pásy opevnění mohou být i na svazích, tvořit předhradí – využívání přirozeného terénu při budování opevnění – navazují na skalní útvary – dnešní stav opevnění je odrazem místních podmínek: opevnění může erodovat po příkrém svahu – proto nejčastěji nacházeny jen šíjové valy, hlinitá konstrukce se může rozplavovat – jen mírná terénní vlna atd. – brány: přerušení, kde větší síla valu, ulicové, klešťovité – současná cesta a brána do areálu může být i původním vstupem do opevnění, ale zpravidla jen stěží lze potvrdit, že nejde o mladší aktivitu • i dominantní poloha mohla být pouze osídlená a nemusela být opevněná! Typy hradišť podle polohy v terénu obr. použit z Kuna a kol. 2004 německý archeolog W. Coblenz vytvořil svoje tradiční schema na zakladě průzkumu lokalit v Sazsku - využití vhodného terénu - náhlé převýšení 25 m • problematikou determinace hradišť se u nás nejvíce zabýval Z. Smrž (1992; 1995) • na Moravě příliš nerozpracováno: J. Nekvasil (1982), V. Dohnal (1984) a nejnověji obecně M. Čižmář (2004) Modely výšinné lokality Ivančice „Réna“ Bíško, R. 2011: rkp. mag. práce Modely výšinné lokality Jaroměřice nad Rokytnou výšinná lokalita na ostrožně Bíško, R. 2011: rkp. mag. práce Starý zámek u Suchohrdel Pravěká a raně středověká ohrazení Doporučená literatura • ČIŽMÁŘ, M. 2004: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. Brno. • DOHNAL, V. 1984: Povrchové sběry na hradiscích kultury lužických popelnicových polí na Moravě, Přehled výzkumů 1982, 29-30. • HRUBÝ, P. 1998: Výšinné lokality pozdní doby halštatské a časné doby laténské v jižních Čechách, Zprávy České společnosti archeologické – Supplément 34, Praha. • NEKVASIL, J. 1982: Bemerkungen zu den Burgwällen der Lausitzer Kultur in Mähren. In: Beiträge zum bronzezeitlichen burgenbau in Mitteleuropa. BerlinNitra, 311-330. • PARMA, D. 2007: Výšinné lokality mladšího pravěku na jihovýchodní Moravě – současný stav, Pravěk 17/2007, 99 – 114. • PROCHÁZKA, R. 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku, Spisy AÚ AV ČR Brno 38. Brno. • SMRŽ, Z. 1992: Späthallstattzeitliche Burgwälle und Höhensiedlungen in Nordwestböhmen, Památky archeologické 83, 88-104. • SMRŽ, Z. 1995: Höhenlokalitäten der Knovízer Kultur in NW-Böhmen, Památky archeologické 86, 38-80. Mohyly a mohylníky • navršený kruhový pahorek, výjimečně oválný – KNP • použití místního materiálu! – zánik hlinitých mohyl rychlejší • největší mohylou je Žuráň – mauzoleum z DSN, které dosahuje průměru 65 m • běžná velikost mohyl v dnešním terénu je několik metrů, výška od nenápadného několika cm zvýšení po 2 m • výjimečně kolem raně středověkých mohyl může být patrný žlábek • zpravidla se nenacházejí osamoceně  vytvářejí mohylníky • pravěké mohylníky tvoří zpravidla spíše shluky, mohylníky raného středověku mohou tvořit i řady • počet rozpoznaných mohyl se může zvýšit při opakovaném průzkumu, nebo přesným topografickým zaměřením • ty dobře viditelné bývají často porušeny starými amatérskými výzkumy kde? • mohylníky bývají na dříve dobře viditelných místech v krajině (vrcholky kopců, terasy) • sekundární ukazatel - mohylová pohřebiště sloužila jako orientační bod, často se vyskytují v blízkosti mladších cest • v současnosti dochovány zpravidla v lesním porostu Mohyly Tvořihrázský les v předpolí hradiska „Starý zámek“ Erš, Tursko raný středověk obr. dokumentace převzata z webu Mohylník Tvořihrázský les „Nad Přehradou“ Zjištěno v terénu se zaměřením . Hillshade model na základě lidarového měření 5. generace. Digitalizace R. Bíško. MACHOVÁ, B. – ŠABATOVÁ, K. –MILO, P. a kol. (R. Bíško, T. Tencer) 2016: Identifikace a dokumentace jako základ památkové ochrany pravěkých nadzemních struktur. Certifikovaná metodika. Brno. Doklady rýžování Kvilda Boží dar dokumentace P. Hrubý obr. dokumentace převzata z webu • rýžování je povrchová dobývka, tedy získávání volného kovu promýváním rozsypových ložisek • haldy prorýžovaného materiálu, charakteristické pro tento způsob těžby se nazývají sejpy • sejpy lemují zpravidla vodní toky Pravěké těžební areály • výzkum zaniklých těžebních areálů, průkopníkem tohoto oboru u nás je zejména Jaroslav Kudrnáč (1983) • KUDRNÁČ, J. 1983: Přehled archeologického zkoumání památek po těžbě zlata v jižních Čechách 1972-1982, Archeologické výzkumy v jižních Čechách, 7-15. • jednoznačné terénní doklady těžby rud v pravěku u nás nejsou, překryty mladší těžbou • unikátní jsou relikty pravěké těžby rohovce v oblasti Krumlovského lesa, zjištěné v 70. a prozkoumané v 90. a 00 letech (Oliva – Neruda – Přichystal 1999) • OLIVA, M. – NERUDA, P. – PŘICHYSTAL, A. 1999: Paradoxy těžby a distribuce rohovce z Krumlovského lesa, Památky archeologické 90, 229-318. • OLIVA, M. 2011: Pravěké hornictví v Krumlovském lese - Prehistoric mining in the Krumlovsky les (Southern Moravia). Brno. OLIVA, M. 2011: Pravěké hornictví v Krumlovském lese Prehistoric mining in the Krumlovsky les (Southern Moravia). Brno. MACHOVÁ, B. – ŠABATOVÁ, K. –MILO, P. a kol. (R. Bíško, T. Tencer) 2016: Identifikace a dokumentace jako základ památkové ochrany pravěkých nadzemních struktur. Certifikovaná metodika. Brno. Těžba mědi MACHOVÁ, B. – ŠABATOVÁ, K. –MILO, P. a kol. (R. Bíško, T. Tencer) 2016: Identifikace a dokumentace jako základ památkové ochrany pravěkých nadzemních struktur. Certifikovaná metodika. Brno. Středověká sídla Areál Objekt Popis Zaniklá středověká ves Usedlost Shluk objektů (obytné a hospodářské budovy, studna) Rybník Hráz Mlýn Skupina objektů v souvislosti s vodním tokem Rezidenční sídla Panský dvůr Zbytky mohutnější, členitější architektury, někdy ve strategické poloze, často v blízkosti vsi Tvrz Hrad Zaniklé plužiny Mezní pás Liniový valový, nebo schodovitý, hlinitý nebo kamenitý útvar rozčleňující plužinu Záhon Konvexní, liniový útvar Terasa Umělá schodovitá úprava svahu Zaniklá středověká ves Pfafenschlag obr. dokumentace převzata z webu • vesnice složena z usedlostí (shluky objektů), z nich rozpoznatelné prospekcí nejlépe kamenné konstrukce (vyvýšeniny) • dřevěné konstrukce pozitivní reliéf nevytvářejí (vklesliny) • indikovat zaniklou ves mohou znaky v extravilánu: • plužiny (viz dále) • úpravy vodního toku jako náhon (případně i s budovou mlýna, pily) , hráz – rybník (může existovat dodnes!) • úvozy (zejména jejich sbíhání), kamenolom • blízká přítomnost panského sídla • reziduální zástavba – novověký velkostatek aj. Stančice Digitalizace J. Mazáčková http://www.phil.muni.cz/whvk/home/vesnice MAZÁČKOVÁ, J. - HRUBÝ, P. - DOLEŽEL, J. – MILO, P. 2016: Vyhledávání, identifikace a dokumentace zaniklých středověkých vsí, jejich plužin a zaniklých středověkých montánních sídlišť v lesních, zatravněných i orebných plochách. Certifikovaná metodika. Brno. Zázemí středověké vsi Stará rybniční hráz Půdorysná schémata vesnic je možné zmapovat pomocí povrchové prospekce – zejména návaznost plužin Dobříš - tvrziště Rezidenční sídla Orlovice - pravěké hradisko s relikty johanitského hradu obr. použit z kalendáře ÚAPP Brno 2003 dokumentace převzata z webu • tvrz v zázemí vsi • fortifikací zpravidla příkop a val • hrad není prostorově vázán na ves • stratregické polohy • plužiny mohou indikovat zaniklou ves, ale např. tzv. záhumenicové plužiny jsou součíástí i dosud žijících vsí • mapování středověkých plužin v regionu Drahanské vrchoviny se dlouhodobě věnoval významný archeolog-amatér, lékař Ervín Černý Středověká plužina • PLUŽINY jsou nedílnou součástí extravilánu vsí, charakterizují jejich hospodářské zázemí • v naší krajině je možné sledovat systémy plužin vzniklý ve vrcholném středověku, které jsou děleny do parcel mezními pásy • mezní pásy jsou prvkem nejvýrazněji sledovatelným při terénní prospekci • mezní pásy mohou mít charakter valu (na rovině nebo mírném svahu), nebo schodu či terasy (na svahu), často jsou kamenité a ve volné krajině mohou být zarostlé křovinami • jako snos je označována hromada nebo i pás kamenů odstraňovaných z orané plochy pole (může být součástí mezního pásu) Středověká vesnice a plužina Doporučená literatura • ČERNÝ, E. 1992: Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin. Historicko-geografická studie v regionu Drahanské vrchoviny. Brno. • NEKUDA, R. – NEKUDA, V. 1997: Mstěnice 2. Zaniklá středověká ves. Dům a dvůr ve středověké vesnici. Brno. NEKUDA, V. 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. Brno. NEKUDA, V. 1985: Mstěnice 1. Zaniklá středověká ves. Hrádek, tvrz, dvůr, předsunutá opevnění. Brno. NEKUDA, V. 2000: Mstěnice 3. Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Raně středověké sídliště. Brno. • NEKUDA, V. 2007: Středověká vesnice na Moravě. Brno. • SMETÁNKA, Z. 1974: K metodice povrchového výzkumu raně středověké vesnice, Památková péče 5, 297-303. • SMETÁNKA, Z. - KLÁPŠTĚ, J. 1979: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých osad, Archeologické rozhledy 31, 614-631. • SMETÁNKA, Z. - ŠKABRADA, J. 1975: Třebonín na Čáslavsku v raném středověku (Povrchový průzkum), Archeologické rozhledy 27, 72-85. • ŠIMANA, M. 1979: Provádění geodeticko-topografického průzkumu na zaniklých středověkých osadách, Archeologické rozhledy 31, 631-639. Těžba a zpracování surovin Areál Objekt Popis Těžba surovin Lom Větší vytěžený prostor Sejp Halda prorýžovaného materiálu Kutací objekt Rýha nebo jáma, souvisí s hledáním ložiska Šachtice (šachta), štola Hlubší kolmý či šikmý vytěžený prostor umožňující přístup k hlubinnému ložisku Obval Vkleslina šachtice a odval (vyházená hlušina) Dědičná štola Štola zajišťující odvodnění hlubinného dolu Propadlina - pinka Sníženina vzniklá propadem podpovrchových prostor Zpracování surovin Sklárna Tavící pece, chladící pece, haldy Dehtařská pec Kupovitý útvar, 2-4 m v průměru , s vnitřní kamennou konstrukcí Milíř Okrouhlá plošina, někdy na okrajích zvýšená v terénu sledovatelné zejména pozůstatky těžby Výstavba obchvatu městyse 2008-2010. Archeologický výzkum 2007 - 2008 Odkryt důlní a úpravnický areál, datovaný podle keramiky do 13.-14. stol Nalezeny těžní i průzkumné jámy, pozůstatky primární úpravy rud a relikty dřevohliněných staveb. Šachetní pásmo zachyceno v minimální délce 65 m: pravděpodobně jedno důlní pole. ČESKÁ BĚLÁ (OKR. HAVL. BROD) Petr Hrubý a Petr Hejhal (ARCHAIA Brno, prac. Jihlava) Pavel Rous (MVJ Havlíčkův Brod) Karel Malý (MVJ Jihlava) Petr Kočár a Libor Petr (ZIP Plzeň, ZČU Plzeň) Literatura těžba a zpracování surovin • HRUBÝ, P. 2011: Jihlava - Staré hory. Archeologický výzkum středověkého důlního, úpravnického a obytného areálu v letech 2002-2006. Příspěvek ke studiu středověkého rudného hornictví . Disertationes brunenses pragensesque IX. Brno. http://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/127590 • HRUBÝ, P. a kol . (Malina, O. – Tomášek, M. – Večeřa, J.) 2016: Identifikace a dokumentace jako základ památkové ochrany předindustriálních montánních areálů. Certifikovaná metodika. Brno. Vojenská zařízení a komunikace Areál Objekt Popis Vojenská zařízení Středověké obléhací tábory Větší útvary s valy a příkopy Novověké polní opevnění Otevřené i uzavřené Krejsová, J. K obléhání českých a moravských měst ve středověku. Forum urbes medii aevi 5, Brno, 312-335. Vojenská zařízení a komunikace Doporučená literatura • Krejsová, J. K obléhání českých a moravských měst ve středověku. Forum urbes medii aevi 5, Brno, 312-335. • Matoušek, V. 2005: Bitva u Třebele v roce 1647 - obraz a realita. Příspěvek ks studiu vedut v díle Theatrum Europaeum, Historická geografie, 249 - 280. • Matoušek, V. 2005: Několik poznámek k archeologickým metodám studia novověké krajiny, Historická geografie, 410 – 420. • Matoušek, V. 2006: Building a Model of a Field Fortification of the "Thirty Years War" near Olbramov, Czech Republic. In: T. Pollard - I. Banks (eds.), Past Tense. Studies in the Archaeology of Conflict, Leiden - Boston,115-132. • Matoušek, V. 2006: Třebel - Obraz krajiny s bitvou. Praha. Staré a zaniklé stezky Areál Objekt Popis Komunikace Cesta úvozy, terasy Dokumentace ÚAM historická cesta (trasa) - ve smyslu dálkové trasy spojující lokality či sídelní regiony již v historickém období stará cesta - cesta která byla užívaná již v minulosti, ale dnes neexistuje, je nepoužívaná MACHOVÁ, B. – ŠABATOVÁ, K. –MILO, P. a kol. (R. Bíško, T. Tencer) 2016: Identifikace a dokumentace jako základ památkové ochrany pravěkých nadzemních struktur. Certifikovaná metodika. Brno. Staré a zaniklé stezky Doporučená literatura • BOLINA, P. – KLIMEK, T. 2007: Úsek dálkové komunikace na Kosmově hoře Osek (Povrchový průzkum zaniklých cest v trati „Humenská“ na k. ú. Jíloviště, okr. Praha-západ, Archeologické rozhledy 59/1, 103-115. • KUBŮ, F. – ZAVŘEL, P. 2001: Der goldene Steig. Historische und archäologische Erforschung eines bedeutenden mittelalterlichen Handelsweges. 1. Die Strecke Prachatitz – Staatsgrenze – Passau. Vimperk. (Česky 2007a, b, 2009). • MARTÍNEK, J. - LÉTAL, A. - MIŘIJOVSKÝ, J. - ŠLÉZAR, P. - VÍCH, D. - KALÁBEK, M. 2013: Moderní metody identifikace a popisu historických cest. Metodická příručka. Brno. /http://www.nusl.cz/ntk/nusl- 204334/. • VELÍMSKÝ, T. 1992: Studium středověkých cest a problematika vývoje osídlení levobřežní části oblasti labských pískovců, Archeologia Historica 17, 349-364. • sledovatelnost komunikací je závislá na podobě terénu • úvoz (holweg) – původní vozová cesta zahlubující se do terénu, charakteristický je mísovitý nebo neckovitý profil • sbíhání úvozů může signalizovat zaniklé osídlení • velmi omezená možnost datování • v Rakousku nově uvažována souvislost současné podoby silniční sítě s halštatskými centry • dálkové trasy • místní spojnice Staré a zaniklé cesty Rozdělování úvozů, areál Kyjovického lesa, vizualizace K. Šabatová MACHOVÁ, B. – ŠABATOVÁ, K. –MILO, P. a kol. (R. Bíško, T. Tencer) 2016: Identifikace a dokumentace jako základ památkové ochrany pravěkých nadzemních struktur. Certifikovaná metodika. Brno. Mikrosondáže • mikrovryp (mikrosonda) – orientační vzorkování obsahu povrchové vrstvy • mikrosondy stojí na hranici s nedestruktivními metodami a neměli by přesáhnout rozměry a hloubku 50 cm (Kuna a kol. 2004, 353-362). • mikrosondáž je možné provádět v předem vytyčené síti, nebo jednotlivé mikrosondy zaměřit • maximální dosažená hloubka nemusí znamenat dosažení podloží, nemělo by dojít k vážnějšímu narušení intaktních vrstev obr. dokumentace P. Hrubý Mikroregion Tvořihrázského lesa • mikrovrypy (mikrosonda) • přirozená porušení terénu • rozorávky • mýcení • nadzemní antropogenní relikty Šabatová, K. 2011: Intenzivní studium osídlení v souvislých porostech na příkladu lesního území v mikroregionu říčky Únanovky, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity M 16, 43-52. ISSN 1211-6327. http://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/125736 Tvořihrázský les a těšetický mikroregion Šabatová, K. 2013: Archeologické doklady lidských aktivit v prostoru Tvořihrázského lesa. Studia Archaeologica Brunensia, 18/1, 21- 38. ISSN 1805-918X. http://digilib.phil.mu ni.cz/handle/11222.di gilib/129080 Památková péče • ve spolupráci s lesními správci (LČR) • mohyly a ZSV • nutné vyhnout se těžké technice • mechanická příprava půdy není možná • dohodě před těžbou vyznačení v terénu • úvozové cesty • dřevo po těžbě netahat, ale vozit • mechanická příprava půdy se nedoporučuje, spíše jen fréza • doklady těžby zpravidla kamene nebo hlíny • bývají zpravidla těžko osaditelné MACHOVÁ, B. – ŠABATOVÁ, K. –MILO, P. a kol. (R. Bíško, T. Tencer) 2016: Identifikace a dokumentace jako základ památkové ochrany pravěkých nadzemních struktur. Certifikovaná metodika. Brno. Proč je potřeba věnovat se prospekci v krajině právě dnes? • vznik postagrární krajiny – posledních dvacet let se zvýšenou intenzitou • extrémní rozšiřování osídlení do volné zemědělské krajiny – ztrácí význam samozásobitelství zemědělskými produkty, zánik významu záhumenicových plužin ve vesnicích - výstavba nových řad domků • intenzifikace těžby v lesních porostech – těženy lesní porosty staré 70-100 let – byly vysazovány ručně na počátku 20. stol. – v současnosti používána intenzivní příprava půdy orbou, porušuje intaktní lesní porost , který konzervuje nadzemní reliéfní tvary • samovolná sukcese – zaplevelování a následné postupné zalesňování ploch, které nejsou dále zemědělsky využívané • rozvoj automobilové dopravy, ohrazování – zánik pěší komunikační sítě