Absolutní majetková práva II. Dědické právo Základní pojmy právní (podzim 2016) Dědické právo - definice n= souhrn právních norem, které upravují přechod majetku zemřelého na jeho právní nástupce (dědice) nDnes upraveno v NOZ ve 3. části Účel a právní povaha nAbsolutní subjektivní majetkové právo n (oprávnění) člověka nebo právnické osoby (= dědice) na dědictví ü působí vůči všem (erga omnes) n nÚčelem všeobecné právní nástupnictví dědice do majetkových práv a závazků zemřelého ü n n Dědické právo nje právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní. Dědictví náleží dědici a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím. nDědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona = tzv. dědické tituly: n Dědická smlouva Závěť Ze zákona Dědické tituly njsou seřazeny podle jejich síly a přednosti, nnavzájem se nevylučují a může dojít k jejich spojení, nje stanovena priorita (přednost) dědické smlouvy nebo závěti (testamentu) před zákonnou posloupností n Základní pojmy ndědic je subjekt práva, fyzická (nasciturus) nebo právnická osoba, na kterou přešla práva (aktiva) a závazky (pasiva) zůstavitele nebo jejich část n ndědictví, které nenabyl žádný dědic, připadne státu jako odúmrť v ndědické právo vzniká okamžikem smrti zůstavitele, dědic nemusí učinit projev vůle (vyrozumět soud) v nnabytí dědictví je povinně spojeno s řízením a rozhodnutím soudu v dědickém řízení n nřízení probíhá u notáře, ale v konečné fázi rozhoduje soud svým rozhodnutím n Předpoklady nSmrt zůstavitele nexistence pozůstalosti (dědictví) nzpůsobilý dědic nZ dědického práva je vyloučen, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul. nprávní důvod dědění nze zákona nze závěti nna základě dědické smlouvy, nDědictví, jehož nenabude žádný dědic, připadne státu. ndědictví nebylo odmítnuto n Dědictví lze odmítnout výslovným prohlášením vůči soudu do 1 měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví a o následcích odmítnutí nUplynutím lhůty k odmítnutí dědictví právo odmítnout dědictví zaniká. nNebo se dědic nevzdal dědictví ve prospěch druhého dědice n Dědická nezpůsobilost nz dědického práva je vyloučen: n nten, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu, nzavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli (lze odpustit), nzákonný dědic manžel, pokud se dopustil domácího násilí, nzákonný dědic rodič, pokud byl zbaven rodičovské povinnosti, nebo rodičovské povinnosti zanedbával Zřeknutí se dědického práva ndědic se může dědické práva zříci předem, a to veřejnou listinou, kterou sepíše se zůstavitelem ještě za jeho života v nzřeknutí má působnost i na potomky dědice v nmůže se zříci celého dědictví, nebo jen jeho části. v nNapř.: dědic za života zůstavitele dostal byt, jeho sourozenec nic, lze se dohodnout na zřeknutí dědictví ve prospěch tohoto sourozence. n Odmítnutí dědictví ndědic má právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout, ovšem jen tehdy, pokud to není dědickou smlouvou vyloučeno npokud dědic odmítne dědictví, hledí se na něho, jako by dědictví nikdy nenabyl ndědictví se odmítá výslovným prohlášením vůči soudu, a to do jednoho měsíce po vyrozumění od soudu nodmítnutí se týká celého dědictví, např. odmítnutí dědictví z důvodu vysokých dluhů zůstavitele n Vzdání se dědictví ndědic se může vzdát dědictví ve prospěch druhého dědice nToto právo se realizuje v průběhu dědického řízení nnejprve musí dojít k přijetí dědictví, aby se ho následně mohl dědic vzdát nSe vzdáním musí souhlasit ten, v jehož prospěch se dědic vzdal Úřední ingerence nŘízení o dědictví se zahajuje i bez návrhu, jakmile se soud (okresní, obvodní v místě posledního trvalého bydliště zůstavitele) dozví o úmrtí FO nebo o jejím prohlášení za mrtvou nSoud pověří notáře, aby jako soudní komisař provedl úkony v řízení o dědictví npříslušnost soudu se řídí místem, kde měl zůstavitel poslední bydliště, nebo místem, kde se nachází jeho majetek, n n Přechod pozůstalosti na dědice núkolem notáře je zjistit, kdo by mohl být dědicem zemřelé osoby, a zjistit majetek a dluhy zůstavitele ncílem dědické řízení je rozhodnutí o potvrzení nabytí dědictví osobě, jejíž dědictví bylo prokázáno (jeden dědic), nebo schválení dohody u více dědiců, npokud není u více dědiců dohoda, soud vyzve jednoho z účastníků, aby uplatnil žalobu n n n n n Přechod pozůstalosti na dědice nsoud také určí podmínky správy pozůstalosti od smrti zůstavitele až do doby rozhodnutí o vypořádání dědictví, nsoud provede vypořádání manžela u SJM (určí, co z majetku patří do dědictví a co je majetkem manžela) n Pořízení pro případ smrti nZávěť nDědická smlouva nPořízením pro případ smrti nelze zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, který se práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění. n n Odkaz nOdkazem se odkazovníku zřizuje pohledávka na vydání určité věci (např. psa), popřípadě jedné či několika věcí určitého druhu, nebo na zřízení určitého práva (např. starat se o psa). nOdkazovník není dědicem, tzn. nepřecházejí na něj dluhy zůstavitele! ndědic musí pohledávku odkazovníkovi vydat nOdkaz lze zřídit v závěti nebo dědické smlouvě n Dědění ze závěti nZávěť: odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. nNení-li zřejmé, kdy byla pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná. Dědění ze závěti nprávní účinky závěti nastávají až po smrti zůstavitele, zůstavitel ji může za života změnit nzávěť může obsahovat dědickou substituci, tzn. může určit náhradníka dědice, nebo svěřenecké nástupnictví (například dědictví přechází po smrti dědice na dědice následného). n Závěť nSoukromou listinou - holografní (vlastnoruční) n celá sepsána rukou pořizovatele, datum, podpis nSoukromou listinou - allografní njinak (strojem, PC, cizí rukou...), vlastnoručně podepsána, v době podpisu přítomni 2 svědci, rovněž se podepisují. Zpřísněno pro pořizovatele, který nemůže číst nebo psát. n Omezení pro svědky: dědicové nebo odkazovníci nVeřejnou listinou nnotářský zápis o závěti nOmezení způsobilosti: nNezletilí - 15 let: forma veřejné listiny nOmezení způsobilosti: vždy forma veřejné listiny nChorobná závislost - jakákoliv forma – jen ½ majetku, druhá polovina majetku – dědictví ze zákona n Další možnosti v závěti nMožnost vedlejší doložky v závěti npodmínka nebo doložení času nebo příkaz nNe šikanózně, jen k zřejmému obtěžování dědice nebo odkazovníka ze zjevné zůstavitelovy svévole, nNe když zjevně odporuje veřejnému pořádku nebo je nesrozumitelná. nNe když ukládá dědici nebo odkazovníku, aby uzavřel či neuzavřel manželství, popřípadě aby v manželství setrval, anebo aby manželství zrušil. nZůstavitel však může zřídit někomu právo na dobu, než uzavře manželství. nMožnost určení správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti n n n n Zrušení závěti nzávětí novou n nodvoláním závěti n nzničením listiny Dědická smlouva nDědickou smlouvou povolává zůstavitel druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá. nvždy formou veřejné listiny njen ¾ pozůstalosti – 1/4 musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle. ndědickou smlouvu nelze jednostranně zrušit, ndědickou smlouvou můžou být povoláni i manželé, rozvod na platnost této smlouvy nemá vliv (lze požádat soud o zrušení smlouvy). n n Dovětek (Kodicil) nDovětkem může zůstavitel nařídit odkaz, stanovit odkazovníku nebo dědici podmínku, nebo doložit čas anebo uložit odkazovníku nebo dědici příkaz. Nepominutelní dědicové nNepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci nnezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí ¾ jejich zákonného dědického podílu nzletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí ¼ jejich zákonného dědického podílu nPokud závěť tomu odporuje, k nařízení zůstavitele, která omezují povinný díl, se nepřihlíží Vydědění nJen ze zákonných důvodů: nneposkytl potřebnou pomoc v nouzi n o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by projevovat měl nbyl odsouzen pro úmyslný trestný čin za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze n trvale vede nezřízený život nFormální náležitosti shodné se závětí, musí být uveden důvod vydědění Dědění ze zákona nDědictví přechází na osoby určené v zákoně. Ti jsou rozděleni do 6 skupin (tříd) v závislosti na příbuzenském vztahu k zůstaviteli nPořadí skupin je závazné n C:\Users\U36\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet Files\Content.IE5\EHTE48A0\MC900390686[1].wmf Dědění ze zákona nI. třída: n zůstavitelovy děti a manžel nkaždý z nich stejným dílem. nNedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci. nII.třída nmanžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. nDědici druhé skupiny dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu dědictví. n n nIII.třída nNedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. nIV. třída nNedědí-li žádný dědic ve třetí skupině, dědí stejným dílem prarodiče zůstavitele. n n nV.třída nNedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, dědí v páté třídě jen prarodiče rodičů zůstavitele. Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina dědictví, prarodičům zůstavitelovy matky druhá polovina. Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá. nNedědí-li jednotlivý člen dvojice, připadne uvolněná osmina druhému členu. Nedědí-li dvojice, připadne tato čtvrtina druhé dvojici téže strany. Nedědí-li ani jedna dvojice téže strany, připadá dědictví dvojicím druhé strany ve stejném poměru, v jakém se dělí o polovinu dědictví, která jim připadá přímo. nVI. třída nNedědí-li žádný z dědiců páté třídy, dědí v šesté třídě děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem. Nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti. n Dědictví, jehož nenabude žádný dědic, připadne státu = odúmrť n n Otázky k zamyšlení n nVysvětlete, proč rozlišujeme pojem pozůstalost a dědictví. Můžete uvést na příkladu z praxe. nKdo se nazývá zůstavitel a kdo dědic? nUveďte, jaká jsou pravidla ohledně dědění dluhů a koho těmito pravidly chráníme, dědice nebo věřitele? nJe dědické právo promlčitelné? nUveďte některé novinky, které zavádí NOZ v dědickém právu n Otázky k zamyšlení nProč mají jednotlivé dědické podíly přednost před druhými (výhody a nevýhody)? nUveďte, jakým způsobem lze sepsat závěť. nUrčete, kdo jsou nepominutelní dědicové ve vaší rodině a jaký to má praktický význam. n