Tento text byl rozmnožen jako neprodejný rukopis, který je majetkem DILIA. Není dovoleno dále jej prodávat, půjčovat nebo opisovat. Pro divadelní provozování lze rukopisu použít pouze v případě, že DILIA udělila souhlas k šíření díla.
Každý pořadatel ochotnického divadelního představení musí splnit tyto podmínky, stanovené právními předpisy:
- 1. nejméně 4- týdny před uspořádáním představení
podat místnímu národnímu výboru na předepsaném formuláři žádost o povolení ve smyslu zákona ČNR č. 33/1978 Sb. a vyhlášky č. 75/1978 Sb.;
- 2. oznámit Divadelní a literární agentuře do 14 dnů
od konání každého, tedy i opakovaného představení údaje pro vyměření a výpočet autorské odměny za provozování divadelního díla.
Knihovna FF MU Brno
2571106249
Hrotsvitha z Gandersheimu
PÁD A OBRÁCENÍ MARIE, POUSTEVNÍKA ABRAHÁMA NETEŘE DULCITIUS
VZKŘÍŠENÍ DRUSIANY A KALIMACHA
Přeložili Eva Stehlíková, Josef Šmatlák, Libuše Zuštaková
Translation (T) Eva Stehlíková 1990 Q) Josef Šmatlak 1990 (c) Libuše Zusíáková 1990
c/o DILIA Praha
2571106249
Hrotsvitha z Gandersheimu
DULCITIUS
aneb Martyrium svatých panen Agapes, Chiony a Ireny, které pod rouškou noci tajné místokrál Dul-citius navštívil a ukojit se chtěl v jejich, náručí, avšak jakmile k nim do příbytku vstoupil, rozum od něho odstoupil a on namísto panen hrnce a pánve k sobě tiskl a vroucně celoval, až obličej si i celý oděv ukrutně sazemi zamazal. Protož bylo kázáno knížeti Sisinniovi útrpným právem panny potrestat a kníže ten, též mocí podivnou ošálen, rozkázal Agapes s Chionou v ohni upá^ lit a Irenu šípem života zbavit.
Přeložil J. šmatlák
(Dioklecián, Agapes, Chiona, Irena, Dulcitius,
vojáci)
DIOKLECIÁIí
Věhlas urozeného původu a jas vašeho půvabu vyžadují , aby s předními šlechtici panovníkova dvora manželský zákon spojil vás. K tomu vydáme příkaz, jestliže Krista zavrhnete a našim bohům žertvy
přinesete.
AGAPES
Zanech těchto starostí a neobtěžuj ž tě příprava našich manželství. Takové věci není, jíž bychom mohly být přinuceny jméno, které vyznáváme, zapřít a panenskou ctnost porušit.
DIOKLECIÁIÍ
Co si žádá pošetilost, která vás ovládá? AGAPES
Jaké pošetilosti znamení spatřuješ v našem konáni? DICKIZCIÁíí
Očividně zjevné znamení a velké.
AGAPES
V čem? DICKLECIÁÍÍ
V tom, že po předcích zděděnou víru jste zanechá-
44
chaly a škodlivé novotě křesťanské pověry se oddaly.
AGAFSS
Nerozvážně činíš, když stav boha všemohoucího haníš. Nebezpečí přivodíš...
DIOKLECIÁN Komu?
AGAPES
.     sobě i zemi, kterou spravuješ.
DIOKLECIÁN
Ona ztratila rozum. Pryč a ní!
CHIONA
Vá sestra rozum neztratila, avšak tvou zpo-
zdilost spravedlivě kárá.
DIOKLECIÁN
Tahle blábolí ještě víc. AÍ stejně tak zmizí z mých očí pryč a třetí necht mluví.
IRENA
I třetí se ti postaví a poslušnost vypoví. DIOKLECIÁN
Ireno, ač jsi věkem mladší, ukaž, žes moudřejší.
IRENA
6 prosím, ukaž jen jakým způsobem! DIOKLECIÁN
Skloň před bohy šíji svou a sestrám bua příkladnou nápravou, a? si svobodu odnesou.
IRENA
Modlám necht se uklánějí, kdož hněv boha hromo-vládného přivolat si chtějí. Já však nezhanobím královsky posvěcenou hlavu a kvůli modlám nepokleknu.
DIOKLECIÁN
Uctívání bohů není hanebnost, ale kromobyčejná ctnost.
IEENA
A která hanebnost je potupnější, která potupa ještě větší, než když uctíván je otrok jako pán?
DIOKLECIÁN
Neradím ti přece otroky uctívat, ale vladařům a jejich bohům úctu vzdát.
IEENA
Copak není pro všechny otrokem, kdo za patřičný peníz je od kumštýře zhotoven?
DIOKLECIÁN
Jejím chvastům a troufalostem je třeba konec uč i-
46
nit a to trestem. :
IRENA j
To přejeme si, po toa toužíme, a.\ pro lásku Kristovu muka zkoušíme, i
DIOKLECIÁN ;
Necht ty ženy vzdorující a naší vůli se protivící jsou do želez uvrženy a v temném vězení střeženy,; než budou od místokrále Dulcitia výslechu podro- \ beny. \
II.
DULCITIUS
Předveďte, vojáci, předveSte ty, které ve vězení : držíte.
VOJÁCI
Zde jsou, které jsi kázal zavolat.
DULCITIUS
U sta hromů, jak jsou krásné ty děvenky, jak sličné a jak výtečné.
VOJÁCI
To je krása dokonalá. DULCITIUS
Jejich zjev mne naskrz zajal.
47
VOJÁCI
Kdo by se uvěřit zdráhal. DULCITIUS
Prahnu po tom, aby přijaly mé lásky cit. VOJÁCI
Nevěříae, že se ti to může podařit.
DULCITIUS
A pročpak ne?
VOJÁCI
Protože jsou ve víře neochvějné. DULCITIUS
A co kdybych je lichotkami obměkčil? VOJÁCI
Těmi pohrdají. DULCITIUS
A co kdybych je mučenia postrašil? VOJÁCI
Tomu se vysmějí. DULCITIUS
Co tedy dělat, co si počít?
VOJÁCI
To musíš dobře zvážit. DULCITIUS
Nuž tedy dejte je pod závory, v čeledxiíku do komory, tam co v předsíni je uloženo nádobí pro služebnictvo.
VOJÁCI
Jak? Proč zrovna tam?
DULcrrius
Protože navštěvovat je co nejčastěji v plánu
mám.
VOJÁCI
Jak poroučíš.
III.
DULCITIUS
Copak zajatkyně činí v tuto hodinu noční? VOJÁCI
Pějí zbožné písně.
DULCITIUS
Tak přistupme blíže.
VOJÁCI
A zdáli již uslyšíme hlasů zvuky jasné. DULCITIUS
Vy s lucernami venku bděte přísně, avšak já sem vejdu a v jejich náručí ukojím svou touhu.
VOJÁCI
Vejdi, my zůstaneme na stráži.
IV.
AGAPES
Co to šramotí přede dveřmi? IRENA
Zlopověstný Dulcitius. Vchází již. CHIONA
Bůh nás ochraniž!
AGAPEŠ
Amen.
CHIONA
Co má znamenat ten rachot hrnků, pánví a rendlíků?
IRENA
Hned to zjistím. Ach přistupte prosím a štěrbinou pohleďte.
I
AGAPE3
Co se deje?
IR5NA J
HleSte, jak blázen ten minul se rozumem a myslí xi, že užívá si v náručí našem,
AGAPES | Co činí?
IRENA
Nyní hrnce laská na svém klíně, teti zase objímá »» pánve a rendlíky a nešetří přitom sladkými po- i lioky.
CHIONA ; To jek smíchu. í
IRENA'
Pravda, neboí jeho tvář, šat i ruce tuze pokrývá černá špína a saze, které na hrncích ulpěly, 1
mu podobu mouřenína daly. }
AGAPSS
Tak ná to být, aby zménou těla dokázal, že j aábel jeho duši osedlal.
IK3NA
Hle, odchází. Nuž pozor dávejme, až vyjde, co ; vojáci udělají, kteří před dveřmi vyčkávají.
V.
VOJÁCI
Kdo vychází tu. Démon hle. či sám ďábel spíše. Utecme!
' DULCITIUS
Vojáci, kam prcháte? Stůjte přece, počkejte! Na cestu si posviťte a do ložnice dovezte.
VOJÁCI
Má hlas pána našeho, vzezření však Sáblovo. Nestůjme a pospěšme, před strašidlem spasme se.
DULCITIUS
Do paláce půjdu a knížatůa oznámím, jakou pohanu snášet musím.
VI.
DULCITIUS
Fortnýři, uvecíte mne do paláce panovníka, mám pro něho zprávu, která se ho týká.
VRÁTNÍ
Co chce tato obluda ohavná a zlořečená, do špinavých cárů oblečená? Pěstmi ji bijme a ze schodů shoäme, aí ji už nikdy víc sem přijít nenapadne.
DULCITIUS
Ach běda, přebčda, co se to stalo? Což vám es šaty nejsou dost skvělé, co nepěkného vidíte na mém
53
těle. Kdokoli mne zpozorují, jako hroznou obludou mnou opovrhuje. Ke své ženě půjdu sám a co -stalo es, od ní vypátrám. Kle, tu ona s rozpuštěnými vlasy vychází a celý dům ji v pláči provází.
VII.
MANZE LQ. DULCITIOVA
Ach běda, přeběda, Dulcitie, pane můj. Kdes zanechal rozum? Vždyí jsi k smíchu křesíanům.
DULcrrius
Nyní je mi jasné již, že podlehl jsem jejich zlým kejklům.
KANŽ3LKA
To mne velmi rozrušilo a obzvláště smutkem naplnilo, že nevěděls, co se s tebou dělo.
DULCITIUS
Nařizuji, aby ty prostopášné ženy byly předve-deny, z oděvů veřejně vysvlečeny a zostuzeny, aby te3 ony na svém těle pocítily, že i naše žerty dosti mají síly.
VIII.
VOJÁCI
Zbytečně se potíme, nadarmo se hmoždíme; čím dái úže lpí šat na panenských tělech jako kůže
a místokrál, který rozkázal panny obnažit, sedí si a usnul, ba spokojeně chrápe a nelze ho probudit. K císaři půjdeme a zprávu, co děje se tu, mu podáme.
DIOKLECIÁN
Jímá mne velký žal, když slyším, že Dulcitius místokrál se terčem posměchu, výtek a pomluv stal. Aby se však ty ženštiny sprostné před našimi bohy beztrestně nevypínaly a s těmi, kdož ctí je, si nezahrávaly, knížeti Sisinniovi chci rozkaz dát, aby ty ženy dal patřičně potrestat.
SISINNIUS
Vojáci, kde jsou ty sprostné ženy, které mají být útrpně zkoušeny?
VOJÁCI
V žaláři jsou zajaté. SISINNIUS
Irenu nechte, ty další předveďte. VOJÁCI
Proč jednu vyjímáš? SISINNIUS
Její mládí chci ušetřit. Snad se pak dá lépe přesvědčit, jestliže sestry jí nepřijdou na oči.
55
VOJACI Ano.
XI.
VOJÁCI
Zde jsou, jak jsi rozkázal. SISINNIUS
Agapes a Chicno, poslyšte, co vám chci poradit. A GATES
Jestliže budeme chtít.
sisinnius
Přineste bohům oběti. AGAPES
Pravému a věčnému otcovi a jeho stejně věčnému synovi a duchu svatému bez ustání přinášíme obšt díkůvzdání.
SISINNIUS
Toto vám neradím, ale nebezpečí odvracím. AGAPES
To nesvedeš odvrátit a my nikdy nebudeme démonům nosit oběti.
sisinnius
Oblomte své srdce a bohům obětujte, čekáváš
kat, když to neučiníte, a zkrátí vás potom na životě. Tak rozkázal náš mocný pán, císař Diokle-cián.
CHIONA
To patří se, abys o naši smrti poslouchal rozkazy tvého panovníka, ovšem jak víš, naší mysli se jeho nařízení nedotýká; pakli bys však pro ohled měl odklad způsobit, spravedlivé je, abys byl ty zabit.
SISINNIUS
Nemeškejte, vojáci, a pospěšte , ty rouhačky chopte kvapně a zaživa je uvrzte do ohně.
VOJÁCI .'
Postavme hranici bez meškáni, ho3me je do ohňové tlamy, skončeme to potupné rouhání.
AGAPES :
ó pane, je ve tvé moci vznešené, aby oheň poslechl tě a zapomněl sílu plamene. Však odklad nás kruší, a proto tě prosíme, uvolni pouta našich duší, abychom nad vyhaslými těly s tebou v nebi zaplesaly.
VOJÁCI
Ó nový zázrak přeúžasný. Hleä, duše opustily těla, a ta bez stop úhony zůstávají celá, síla ohně nespálila ani vlasy, šaty, tím méně těla.
56
- 7
SISINNIUS
Nyní přivezte Irenu.
XII.
VOJÁCI Kle, je tu.
SISINNIUS
Ze smrti svých, sester si, Ireno, vezmi příklad. Což nemáš strach, že je budeš následovat?
IRENA
Přeji si cestou svých sester se dát a smrtí si zasloužit, abych se s nimi mohla věčně radovat.
SISINNIUS
Ustup, vyslyš, co ti radím.
IRENA
Neustoupím tomu, kdo mi radí zločin.
SISINNIUS
Když neustoupíš, nedopřeji ti, abys zemřela rychlou smrtí, a den ze dne ji oddálím a novými mukami prodloužím.
IH2NA
Oč krutěji budu mučena, o to slavněji budu povznesena.
SISINNIUS
Nebojíš se mučení? Tak něco jiného tvůj názor
promění.
IRENA
AÍ mne podrobíš jakýmkoliv strastem, vyváznu, neb posílím se Kristem.
SISINNIUS
Nechám tě odvést do domu veřejného a tvé tělo tam bude zhanobeno.
IRENA
Lépe když tělo je poskvrněno bezprávím všeho druhu, naž aby aá duse dělala modlám sluhu.
SISINNIUS
Až k nevěstkám budeš přidružena a tak budeš zneuctěna, nebude tě více zdobit koruna panenského jména.
IRENA
Trest postihne smyslnost, však mne korunou okrášlí donucení. Když duch nejeví souhlasnou horlivost, takový za viníka pokládán není.
SISINNIUS
Nadarmo jsem ji šetřil a litoval jejího mládí.
VOJÁCI
To jsme předvídali. Ničím se nedá pohnout
mmutm
59
k uctívání bohů, strach nikdy nezlomí její odvahu.
sisijínius
Nebudu ji tedy déle šetřit. vojáci
Tak je správně. sisinnius
Nuž chopte se jí bez lítosti, do nevěstince oá-veäte s veškerou tvrdostí a nedbej t« její počestnosti.
irena
To se jim nepodaří. sisinnius
A kdo by jim v toe mohl překážet? IRSKA
Ten, kdo svou prozřetelností řídí svět.
sisinnius
Tedy to zkusíme.
IrSNA
A jak jen libé; pospěšte.
SISINNIUS
Vojáci, nijak se nenechte zastrašit té ženy na-ctiutrháním.
VOJÁCI
My se nebojíme a k vykonání tvých rozkazů nás dychtivost pohání.
XIII.
SISINNIUS
Kdo jsou ti lidé, co se k nám blíží' zdáli? Podobají se vojákům, co Irenu si vzali. Však jsou tc oni. Proč nazpět tolik spěcháte? Kam ženete se,
že po dechu lapáte?
VOJÁCI
Hledáme tebe, pane. SISINNIUS
Kde je? Podejte zprávu o Ireně! VOJÁCI
Je na vršku hory.
SISINNIUS Které hory?
VOJÁCI
Té nejbližši, je to jen kousek cesty.
■V"
r —r tr v -- - v
60
61
SISINNIUS
6 tupci, o hlupáci, což máto v hlavé piliny či
klestí?
VOJÁCI
Proč zlořečíš nám? Proč mračíš se a vyhrožuješ zlými slovy?
SISINNIUS
Kéž zkáze propadnete, o to prosím bohy.
VOJÁCI
Čím jsme se ti zprotivili, co.j sme zlého učinili, které rozkazy jeme nesplnili?
SISINNIUS
Což nerozkázal jsem tu odbojnici na místo hanby dopravit?
VOJÁCI
Rozkázal. Uy snažili se tvoje přání vyplnit, však znenáhla za námi přikvačili dva mladíci neznámí a tak pravili, žes poslal je, aby
Irenu s sebou na vršek-vzali.
SISINNIUS
0 tom nic nevím.
VOJÁCI
To vidíme.
SISINNIUS
J ak vypadali?
VOJÁCI
Šat nádherný měli a důstojným zjevem se skvěli. SISINNIUS
A šli jste za nimi? VOJÁCI
Ano, my jsme je sledovali.
SISINNIUS
A co učinili?
VOJÁCI ■•'
K Ireně si stoupli bokem vlevo i vpravo a nám kázali k tobě jít se zprávou.
SISINNIUS '
Nezbývá, než abych koně sedlal a na cestu se vydal zjistit více o mladících oněch, kteří ztropili si z nás tak nevázaný posměch.
VOJÁCI
Uy s tebou pospíšíme. SISINNIUS
Ha, nevím co činit. Jsem vydán všanc křesťanským kejklům. Hle, chodím vůkol hory kolem a cesta
62
mne svede stejným směrem, výstup stále nenacházím a zpáteční cestu ztrácím.
VOJÁCI
Divnými způsoby nás někdo za nos vodí a z přílišné námahy se nám již ztěžka chodí. Sebe i nás uvrhneš v záhubu, necháš-li déle žít tu šílenou osobu.
SISIMNIUS
Každý, kdo patříš k mé družině, odvážně napni kuši, vystřel šíp a zahub té zločinné ženy duši.
VOJÁCI Tak má být.
IRENA
Sty3 se, nešťastníku, styS se, Sisinnie, že mládí nedospělé dívky beze zbraně neubiješ, a hanbi se nad svou potupnou porážkou.
SISINNIUS
Lehce já unesu každou potupu i těžkou, jistotu však mám, že tvá smrt čeká opodál.
IRENA -
To je pro mne převeliká radost, tebe vsak čeká pouze žalost, neboť trestán budeš v pekle pro krutost povahy zlé. Já však obdržím mučednickou palmu a panenství korunu a do příbytku nebeského krále vejdu věčného. Jemu všechna čest a sláva navěky věkův se vzdává.
53
Hrotevitha z Gandersheimu
VZKŘÍŠENÍ DRUEIANY A KALTMACEA
On ji ne pouze živou, ale též smutkem a hanbou z nedovolené lásky v Pánu zesnulou víc než spravedlivá miloval;nato pak uštknutím hadím ale zahynul, avšak modlitbami svatého Jana..apoštola zároveň s Drusianou byl Vzkříšen a v Kristu se znovu narodil.
Přeložila Libuše Zušláková