108 IV. MONSTlIA A ZAzRAKY Leviatan J6b41, 1-15, 17-23 Neni odvailivee, ktery by ho draidil. Kdo potom obstoji prede mnou7 Kdo mi napred neeo dal, abyeh mu to splatil? Pod eelym nebem vsechno je me. Nemohu mlcet 0 jeho udeeh, nemluvit 0 jeho bohatyrske sile a jeho vyborne stavbe tela. Kdo odkryl jeho odev a pfistoupil k nemu s udidly dvojitymi? Kdo otevrel vrata jeho tlamy? Strach jde zjeho zubu. Jeho hrbet je jako rady still! tesne uzavrenych pod peeNi, dotykaji se jedny druhyeh, vitr mezi ne nevnikne; jeden prileha k druhemu, jsou pevne sevreny, nelze je oddelit. Jeho kychanim se roziehava svetlo, jeho oei jsou jak rasy jitrenky, z ust mu vychazeji poehodne, unikaji ohnive jiskry, z nozder mu vystupuje kour jak z hrnee nad ohnem z rakos; rozdmyehanym, jeho deeh rozihavuje uhli, z tlamy mu sleha piamen, v jeho siji dfime sila, pied nim se kaidy zkrousene ehveje, laloky mu piilehaji k telu jak ulite, netresou se, jeho srdee je slite, tvrde jako kamen, slite jako spodni i ernov. [... J ... mee, jen> by ho zasahl, tu ranu nevydrii, ani kopi, vriena sHela Ci hrot sipu. L:elezo ma za slamu, bronz za trouehnive drevo, sip z luku ho nezaiene na utek, kameny z praku se pred nim meni v stebla slamy, kyj ma jen za slamene steblo, posmiva se, kdyi pfileti ehvejici se ostep. Vespod ma ostny podobne sHepum, vleee se blatem jako smyk na obili, zpusobuje,ie to v hlubine vre jako v hrnci, more je pro nej jak kelimek na masti, neehava za sebou svetelkujici drahu, ai se zda, ie propastna tun zsedivela. (Pre!. Ekumenicke komise pro Starr a. Novy zakon) Zem plod! utne metly Aisehylos (6. stol. pi. Kr.) Cho~foroi, verse 585-592, prvni stasimon Zem plodi eetne desive metly:l obrovskyeh netvoru,!nepiatel smrtelniku, (plno je luno hlubokeho moie.! Nahore, mezi nebem a zemi,f plameny brazdi pak povetii a( kaidy tvor, jen; leta ci se plazU vetrnou zna zufivost bourr. Androgyn Platon (5.-4. stol. pro Kr.) Symposion. 189d-191 b Za prve bylo tfC'ji pohlavi lidi. ne jako je nyni dvoji. muzske a ienske, nybrz k tomu jeste bylo tieti. slozene z teehto obou [.. .J;bylo totii tehdy jedno pohlavl androgynu, co do podoby i jmena sloiene z obeho pohlavi. muzskeho a zenskeho. [...J Dale byl tvar kazdeho eloveka zeela valcovity, s oblymi zady i boky; elovek mel ctyii ruee a prave tolik i noh a dva oblieeje na okrouh"~m krku, ve vsem stejne; hlavu pak u teehto obou obliceju. obraeenyeh v etyi i strany.jednu a etyii uSi; dale mel dvoji pohlavnl ustroji [...J. Byli hroznl svou mohutnosti a silou a zpupnou meli mysl a odvaiili se ueiniti utok na bohy [..J. Konecne leus rozmysliv se pravil: . lda se mi. ie jsem nalezl prostiedek,jak by lide zustali, a piece odloiili svou nevazanost, a to tak, ie by se stali slabsimi. [...r Po teto ieci rozkrajoval lidi ve dye,jako se rozkrajujl oskeruse k nakladani nebo jako se krajeji vejee vlasem; a koho rozkrojil, kazal Apollonovi otoeiti kazdemu oblicej a zbylou poloviei 51je na stranu rezu, aby byl Ciovek skromnejsi, divaje se na sve rozpuleni, a take jinak vseehno leeiti. A ten kaidemu otaeel oblicej, a stahuje odevsad kuzi na tu cast tela, ktera se nyni jmenuje bfieho,jako se dela se sdrhovacimi vaky, svazoval ji v jediny uzel, kteremu rikaji pupek. A eetne vrasky vetsinou uhladil a take hrud'upravil I..·J; jen neco malo jieh neehal, ty, ktere jsou prave na biise kolem pupku, na pamatku toho, co se kdysi davno s elovekem stalo. Kdyi tedy puvodni tela byla rozlata na dye, touilla kazda poloviee po sve poloviei, sehitzely se, objlmaly se rukama i spletaly se k sobe vespolek, touilee spolu srusti, a pri tom umiraly hladem i jinymi nitsledky neeinnosti, ponevadi nemely chuti k iadne praci jedna bez druhe. A kdykoli nektera z polovie zemrela a druha zustala na;ivu, ta, ktera zustala, hledala jinou poloviei a k te se pfivijela, at nalezla poloviei puvodni ee"~ ieny [...]. at mu'ie; a tak hynuly. (Piel. Frantisek Novotny) I. ZVLA~TNI UKAZV A tAZRAKY 'itna z Volterry, Zazraky Pygmej a jeitib, lulius Obsequens (4. stol.) detail krateru, 4,stoletl, Kniha zvidstnfch ukazu Floreneie, Bylo drfeno devet dnll modliteb, neboi v Picenu Museo Areheologico prsely kameny a na mnoha misteeh nebeske ohne lehkym zavanem spalily odev nHolika osob. Jupiteruv chram na Kapitolu byl zasaien bleskem. V Umbrii byl nalezen asi dvanaetilety hermafrodit a na rozkaz haruspiku byl usmreen. Galove, kleri vstoupili do Italie pies Alpy, byli zahnani bez bOje [...J.Nepretriile boure povalily nekolik soch na Kapitolu. [.. .J Na Jupiterove hostine se v dusledku zemetreseni pohnuly hlavy boh,,; upadla misa s tim, co bylo pfipraveno na Jupiterovu poees!. Mysi ohlodaly olivy na stole [...J. V Lanuviu byla v noci na nebi spatiena pochoden. V Cassinu bylo mnoho staveb znieeno bleskem a v noei bylo po nekolik hodin videt slunee. VTeanu Sidicinu se narodilo dite se (tyima rukama a slejnym poetem nohou. Po omteni se tam vse uklidnilo [...J.V Ceraeh se narodilo prase s lidskyma rukama a nohama a chlapei se etyrma nohama a ctyrma rukama. Ve Foru Esinu vysel z tlamy vola piamen, ale nezranil ho [... J. Ve me,te byla spatfena jedna avis ineendiaria a jeden vyr. V kamenolomu jeden mui rozsapal druheho... Mnoho tisie osob bylo pfi povodni zaplaveno vodou z Padu a z Aretinskeho jezera. Dvakrat prselo mleko. V Nursii svobodna iena porodila dvojcata: holCicku s neporusenymi udy a ehlapecka s bfiehem v predni casti otevrenym, takie bylo videt odkryte strevo, a bez otvoru v zadni easti; dite zaplakalo a zemielo. 109 IV. MON5TRA A ZAZRAKY Alexandr bojuje sdivoehy a zvlfaty, ilustrace z: Le livre et la vray histoire du bon roy Alexandre, Royal Ms. 20, B. XX, foL 51, 15. stoleti, Londyn, British Library Prfhody Alexandrovy Alexandreis, II, 33 (12. stoLl Pote jsme dorazili do sedave zeme, kde byli divosi podobni obrum, celi kulati, majiei ohnive oei a vy· padajici jako Ivi. S nimi tam byli jeste dalsi tvorove zvani Ochliti - ti nemaji na eelem tele jedinyvlas, vysoei jsou etyri lokte a siroei jako ostep. Jakmile nas spatrili, rozbehli se k nam; zahaleni byli Ivimi kuzemi, byli tuze silni a vycvieeni k boji beze zbrani. Zasazovali jsme jim rany, ale oni nam je vraeeli holemi, a tak mnoho nasich zabili. Bal jsem se, ze nas na hlavu porazi, i vydal jsem prikaz zapalit les, a jakmile ti nadmiru silni Iide videli ohen, utekli, jeste predtim vsak zabili aspori sto osmdesat nasieh vojaku. Nazitri jsem rozhodl, ze se vypravime do jejieh jeskynl. a tam jsme nasli u vehodu privazane selmy podobne Ivum, avsak maJiei tri oci. [...JPak jsme se vydali dal a prisli jsme do zeme Jabkozroutu: tam prebyval clovek, jehoz eele telo pokryvala srst, byl obrovsky a my jsme z neho meli strach. Prikazal jsem, aby ho zajali; byl ehyeen, ale dal si nas melil divokym pohledem. Porueil jsem tedy, aby mu piivedli nahou zenu, a on ji popadl a ehystal se do ni zahryznout; vojaei mu ji honem bezeli vytrhnout. a on se jal povykovat 5vYm jazykem. Na ten kiik vylezli z mocalu a vrhli se na nas dalsi tvorove jeho druhu, byly jich tisice, a nase vojsko Citalo Ctyiicet tisic muzu. Plikazal jsem proto, aby v moeiilu zaloiili ohen, a oni. kdyz spaHiIi oheri, utekli. Tii z nieh jsme chytili, po osm dnu vsak nevzali do ust a posleze zemieli. Tito tvorove nemluvi jako Iidske bytosti, ale spise stekajijako psi. 2. ESTETIKA N EZM ~R NEHO 2. Estetika nezmemeho Tyto i jine zpravy podporovaly to, co bylo oznaceno za hisperickou estetiku. Klasicka latinska kultura odsoudila styl nazyvany "asijskym" (a pozdeji "africkym"), proti nemuz stavela vyvazenost stylu "attickeho". Prvni z uvedenych stylu povazovali za "osklivY" take cfrkevnf otcove, jak doklada tento vypad sv, Jeremjase (Adversus Jovinionum I): "Nyni je tolik barbarskych spisovatelu a tolik reCi zmatenych v dusledku chybneho stylu, ze uz nechapeme, ani kdo mluvf, ani 0 cem mluvf. Vsechno se nafukuje a zase ochabuje jako churavy had, jenz se roztrhne, kdyz se pokousf vlnit, [,..J K cemu vsak toto kouzleni se slovy jet' Mezi 7. a 10. stoletim se vsak stavame svedky zasadni zmeny vkusu, alespon v oblasti sahajicf od Spanelska k britskym ostrovum a zahrnujfcf castecne i Galii. Hispericka estetika je stylem Evropy prozfvajrcf sva "temna stoletf'; kdy vzhledem k upadku zemedelstvf, vylidnovani mest, zhroucenf velkych akvaduktu a rfmskych ulic, v ovzdusf vseobecne barbarizace na uzemf pokrytem hustymi hvozdy dokonce i feholnfci, basnfci a iluminatofi videli svetjako temny les obyvany pffserami, protkany bludistem cest. Hispericka stranka se uz nei'idila tradicnfmi zakony proporcf: lide si vychutnavajf novou hudbu nesrozumitelnych barbarskych novotvaru, jejich pfizni se tesi dlouhe retezce aliteracf, ktere by klasicky svet povazoval za ryzf kakofonii, cenf se nikoli mira, nybrz giganticke a nezmerne. Zejmena irstf mnisi, kterf v teto tezke, chaoticke dobe uchovali a prinesli zpet do pevninske Evropy jistou literarnf tradici, se pohybovali ve svete jazyka a obrazove predstavivosti docista jako v lese, nebo jako kdyz Ir svaty Brendan bloudil po mofi - a zakotvil na hruzostrasne velrybe, kterou si spletl s ostrovem, a setkal se s Jidasem uveznenym na jednom utesu, bicovanym a tryznenym morskymi vlnami. Nekdy v 7. az 9. stoletf vznika - mozna v Irsku, ale zcela jiste na britskych ostrovech - spis Liber monstrorum de diversis generibus, ktery nejen popisuje vsemozne pffSery, ale take vysvetluje jejich ruznost. Pravf se v nem (v knize II): "Existuje nepochybne bezpocet druhu morskych selem, jez s tely nesmfrne velkymi jako vysoke hory uvadeji hrudi v pohyb ty nejobrovstejsf vlny a mnozstvi vod temer vyrvanych z hlubiny. [...J Vytvarejfce straslive viry, prevracejf vody, beztak uz rozbourene velikou masou jejich tel, a mfff k pobfezf, skYtajfce udesny pohled tomu, kdo na ne hledf." 111 112 IV. MONSTRA A ZAZRAKY Kniha z Kef/su. 8. stoleti. Dublin. Trinity College V tomto ovzdusf byla V 8. stoletf V Irsku sepsana Kniha z KeJ/su, zdobena prekrasnymi inicialami, V nichz slav! triumf "entrelacs'; labyrinticke spleti, ve kterych se spolu 5 bozskymi postavami objevujf vsemozne nestvurne bytosti. Jsou to stylizovane zvfi'ecf podoby, opicf postavicky V grotesknfm listovf, pokryvajfcf cele stranky jako nemenne motivy koberce, zatfmco ve skutecnosti kazda cara, kazdy drobny rostlinny ornament pi'edstavuje novou invenci. Je to splet' sWdajicfch se spiralovitych tvaru, zamerne ignorujfcfch jakekolil nalezite pravidlo symetrie V symfonii jemnych barev lahodicfch oku, od ruzove po pomerancove zlutou, od barvy citronu ke slezove. Ctyrnozci, ptaci, chrti 5 labutfm zobakem, nepi'edstavitelne, lidem podobne postavy zkroucene jako cirkusovy akrobat, ktery si strka hlavu mezi kolena a pi'itom ji obracf, a vytvari tak inicialu, bytosti pruzne a ohebne jako barevne gumy pronikajf do spleti smycek, vykukujf z abstraktnfch ozdob, pi'imykajf se k inicialam, vtfrajf se mezi jednotlive linky. Mons/rum poiirajici tloveJca. 11 .-12. stoleti. sloupov;; hlavice Zkostela svateho Petra. Chauvigny 3. MORAL NI VYKLAD MONSTER 3. Moralni vyklad monster Jak ony seredne obludy vnimali zbozni reholnici? Jiste se jimi tesili stejne, jako se i ve stoletfch nasledujicfch tesili jinymi znetvoi'enymi bytostmi na okrajich iluminovanych stran (tzv. marginalia) ana hlavicfch sloupu romanskych kostelu. Lide stfedoveku shledavali ona monstra prave tak pi'itazlivymi, jako je pro nas exoticka zver V zoologicke zahrade; dukazem tohoto tvrzeni budiz zapal, 5 nimz muz tak prfsnych mravu jako sv. Bernard (ve sve Apologia ad Guilielmum) odsuzuje skulptury na hlavicfch, u nichz se verfd zjevne zastavovali 5 prilisnym zalfbenfm (IiCi je vsak tak pusobive, az V nas budi podezreni, ze on sam na ne hledel casteji, nez bylo tfeba): "Ostatne co pohledava V klasterech [...Jona podivna zrudna krasa a kra5na zrudn05t? Co tu pohledavajf ty hnu5ne opice? Litf Ivi? Obludnf kentaui'i? Pololide? Skvrnitf tygi'i? [. ..JSpatfime tu hlavu 5vice tely, nebo naopak telo 5nekolika hlavami. Tu objevime ctvernozce 5hadim oca5em, tam za5e rybu 5hlavou ctvernozce. Tu zvii'e podobne koni, avsak 5e zadkem kozla, tam rohate zvii'e 5e zadkem kone. Jednim slovem, vsude nachazime tak cetne bizarni tvary, ze 5e nam mnohem 5piS chce zamerit pozorno5t na ona zobrazeni nez na rukopi5Y a cely den stravit radeji p05tupnym obdivovanim jednotlivych vyobrazeni nez rozjimanim nad Bozim zakonem." Krest'an5ky svet vsak mon5trum vpravde "vykoupil". Jak uzj5me videli (v kapitole II) V 50uvi5105ti 5 vizi kra5Y veskeren5tva, Augustin prohlasoval, 113 114 IV. MONSTRA A ZAZRAKY Izrudy jsou detmi Bozimi Ale Buh uchovej, aby si nejaky bliihovec myslel, Augustin (4.-5. stol. po Kr.) ie se Stvoritel v poctu lidskych prstu spletl, jako by oBaliabci, XVI, 8 nevedel, proi' to udelal! [... J Take se uvaiuje, zda ze synu Noemovych ci spise V Zarytskem Hipponu iije i'lovek, ktery ma z toha jednoho claveka, ze ktereha vzesli i oni, chodidla jako pulmesiCky a na kai.dem jen dva mohly vzejit nejake druhy lidskych zrud, a jakych prsty, a podobne i ruce. Kdyby byl takovy niljaky vypravuji pahanske dejiny, jako i.e napriklad kmen, dostal by se do te senzacni a podivuhodne nekteli maji jedine aka uprostied cela, jini zase historie. Mame snad proto lici, i.e tento i'lovH neni i.e maji spicky chodidel abraceny dozadu, jini potamkem toho jedineho, ktery byl stvoren prvni? ie maji piirazeni obajiho pohlavf a pravy prs mui.­ [...JOtazka je, je-li to ovsem pravda, co se 0 tech sky, levy iensky, a jak mezi sebau slfidave obcuji, ruznych kmenech a 0 tech velikych rozdilech mezi jednak plodi. jednak rodi. Jini pry zase nemaji usta nimi a nami povida. Vidyt' kdybychom nevedeli, a i.ivi se pauze dychanim nosem, jini maji postavu ie apice a molske kocky a sfingy nejsou lidmi, ale vysokou jeden loket - ~ekove jim iikaji pygmejave zvilaty, mohli by nam 0 nich Ii historikove, chlubici podle ieckeha slova pro loke!. .pygme" -, u jinych se svou vsevedoucnosti, beztrestne lhat jako pry i.eny otehotnuji v peti letech a neiij! dele o nejakych lidskych kmenech. [...J Abych tedy tuto nei. osm let. Rovne;; se vypravuje 0 jednom otazku apatrne a ostraiite uzaviel: bud'to, co je kmeni, kde maji obe slapky na jedine koncetine, o takavych kmenech sepsano, nenf vubec pravda; v podkoleni ji neohybaji a jsou liiasnil rychli; iikaji neba je-li to pravda, nejsou to lide; nebo jsou-li jim jednonoici nebo skiopadove, protoie kdyi lidmi, pochazeji z Adama. za horka leii naznak na zemi, chriini se pry stinem (PreL Julie Novakova;upraveno) (skia) vlastnich nohou (podes). [...J Avsak 0 nekterych zrudnych kmenech Ize podat tentyi vyklad jako 0 zrudnych lidskych lidech u nas. Nebo( stvolitelem vsech je Buh, ktery sam vi, kde a kdy ma neba mel co stvarit, protoie vi, zjakych podobnych ci spise rozlicnych casti utkat kriisu vesmiru. Kdo vsak nemui.e spatiit celek, je doteen zdanlivou ahyzdnosti casti, protoie nevi, seim je v souladu a vztahu.Vime, i.e se rodi lide, ktefi maji na rukou i nohau vice prstu nei. pet; a tato odchylka je nepatrna jako iadna jina. ze monstra jsou krasna, nebot' jsou to stvoi'enf BozL TYz Augustin se (v Kiest'anske vzdelanosti) pokusil podat alegorieky vyklad Svateho pisma a kladl pritom ctenari na srdee, ze pod doslovnym smyslem je ti'eba vycitit smysl duehovnf, kdyz svata kniha jako by se ztraeela v napohled zbytecnyeh popiseeh kamenu, bylin ci zvfrat, K poehopeni duehovniho smyslu urciteho drahokamu nebo zvii'ete vsak bylo nutno vlastnit ueneyklopedii'~ ktera by i'ekla, jaky alegoriekyvYznam dane veci majL Tak vznikly ony moralizujfcf bestiaie, v niehz kazde zminovane jsoueno (Ihostejno, zda skutecne ci bajne) byvalo spojovano s urcitym mravnim naucenim, Prvnim textem, ktery si takto nasel eestu do kresranskeho sveta, je Fysi%gus, sepsany reeky ve 2, az 3, stoleti naseho letopoctu a pozdeji pi'elozeny nejen do latiny, ale take do ruznyeh orientalnieh jazyku a uvadejici na ctyrieet zivociehu, stromu a kamenu, Fysiologus je nejprve popisuje, a pote vysvetluje, jak a proc se ke kazdemu z nieh poji konkretni etieke a teologieke naucenL Napi'iklad lev, ktery podle legendy ve snaze uniknout loveum zahlazuje vlastnf stopy oeasem, se stava symbolem Krista odpoustejiciho lidem hi'iehy, Pierre de Beauvais, Jednoraiec. lIustrace z: Livres des praprietes des animoux, rukopis 3401 , 1566, PafiZ, Bibllatheque Sainte-Genevieve 3. MORAl NI W KlAD MONSTER Z Fysi%ga (2,- 3. stol.) Jednoraiecje male zviie podobne kuzleti. avsak velmi divoke. Lovec se k nemu nemuie •plibliiit pro jeho neobycejnou silu. Ma jediny roh uprosHed hlavy. Jak jej tedy Ize ulovit? Plivedou ~eposkvrnenou pannu, zviie se ji vyhoupne do klina a ona mu dii pit mleka a pak je odvede do kralovskeho palace. Jednorozecje obrazem Spasitele: [...J usidlil se totii v lune skutei'ne a neposkvrnene Panny Marie. V horiich iije zvile nazyvane slon. Nebaii po telesnem spojeni: kdyi chce zplodit potomky, odebere se na vYchod, do blizkosti riije, kde se nachiizi strom zvany mandragora. Samice utrhne jako prvni plod toho stromu, predloii ho samci a liika ho, dokud on si jej nevezme. Kdyi. se najedi, samec se piiblizi k samici a spoji se s ni. [... JKdyi. ma nastat doba porodu, vstoupi do tune tak hluboko, aijivoda saha postruky, a pote porodi sve mliide do vody, a one ji vystoupf nad kolena a saje jf z prsu [.. ,J.Povaha slona je nasledujici: kdyi. upadne, neni schopen znovu vstat, protoie nema klouby v kolenou. A jakym zpusobem upadne? Kdyi chce spat, ople se 0 strom a lovci, kteii znaji slonovu povahu, strom zcasti nalfznou. Zvile piijde, aby se 0 nej oplelo, padne spolu se stromem a zacne vydavat zvucne troubeni. Uslysi to jiny slon a plijde mu na pomoc, ale neni schopen ho zvednout; zacnou tedy traubit oba a piijde dalsich dvanact slonu, ale ani tem se nepodaii zvednout toho, ktery pa dl; vsichni tedy zacnou traubit: a konecne piijde maly slon, vlozi pod nej svuj chobot a zvedne ho. [... J Sion a jeho samice jsou redy obrazem Adama a Evy: kdyi si jeste pied svym piestupkem uiivali rajskych rozkosi, neznali telesne spojeni a pMeni. Kdyz ale zena snedla plod ze stramu, to jest z duchovni mandragory, a podala jej take mUli, tehdy Adam poznal ienu a zplodil Kaina nad zhoubnymi vodami. [... JA tehdy plisel velky slon, to jest Zakon, a nedokazal jej pozvednout; pote plislo dvamict slonu, to jest proroku, ale ani oni nedokazali znovu pozvednout padleho cloveka; po tech vsech plisel svaty duchovni slon a cloveka pazvedl. Fysiolog lekl 0 zmiji, i.e samec ma muiskou tval a samice tviii ienskou: ai po pupek maji lidskou podobu, zatimco ocas je krokodYIi. Samice nema vaginu, ale jen jakesi ousko jako u jehly. Kdyi. se sarr,ec pari se samici, vystiikne ji semeno do tlamy a ona, kdyi. semeno spolkne, oddeli samei genitalie a on v tom okami.eni zemie. Kdyi. mlad'ata rostou, pohlcuji matciny utroby. [...JZmije jsou tedy otcovrai.edkyne a matkovrai.edkyne. Jan proto spravne prirovna l farizeje ke zmiji: stejn'" jako zmije usmrcuje otce a matku, take oni usmrtili sve duchovnf otce, proroky. 115 116 IV. MONSTRA A ZAZRAKY 4. Mirabilia Po vzoru Fysiologa (nalezite rozsireneho a nove usporadaneho) pozdeji vznikla vetSina bestiaru, lapidaru, herbaru a vubec mnoho "encyklopedii" sestavenych po vzoru Plinia, od dila 0 V(~cech pfirodnich Hrabana Maura (8.-9. stoletO az po rozsahle kompilace 12. a 13. stoleti, jako byl Heba spis 0 obrazu sveta Honoria z Autunu, 0 povaze veci Alexandra Neckhama, 0 vlastnostech veci Bartolomeje Anglickeho, Zrcadlo pfirody Vincence z Beauvais, az po Tresor a Tesoretto Brunetta Latiniho. Zivoeichy z Fysiologa hledaji a obeas i popisuji smyslene cestopisy, kuprfkladu Mandevillovy Cesty nebo Casti sveta od Restora d'Arezzo. vyeet je neuplny, svedei vsak 0 tom, jak anticky a stredoveky svet vabUy dosud neprobadane zeme, a 0 uzasu a napeti, s nimiz etenari onech knih 0 vsech tech divech blouznili. Dukazem budiz nevidany uspech podvrhu z 12. stoletf, Listu kneze lana, v nemz se vypravi 0 podivuhodnem krestanskem kralovstvi lezicfm v Asii, kdesi za zememi neverfcfch, obyvanem ctnostnymi narody a bohatem na predmety ze zlata a drahokamy. M0us 0 knezi Janovi si podmanil eetne cestovatele (jako napfiklad Marca Pola), ktefi se jej snazili nalezt, a politicky podporil krestanskou expanzi na vychod (jen stim, ze na poeiltku novoveku mfsto do Asie bylo toto kralovstvi kladeno do Afriky a ztotozrlovano s krestanskou Etiopif). Ale jednfm z duvodu, proc smyslene kralovstvf pusobilo tak pritazlive, ba temer dukazem tamnfch ctnostf a bohatstvf bylo prave ifeeni zdejsfch podivuhodnych narodu, Janovych poddanych. Tyto zrudy jiste neplatily za vzory krasy, ne vsechny vsak byly vnfmany jako nebezpeene. Nepochybne strasny byl bazilisek vydechujfcf jed, chimera s hlavou Iva a telem napul draefm a napul kozLm, selma leukokrocha (s telem osla, zadkemjelena, stehny Iva, nohami kone, rozeklanym rohem, tlamou proziznutou az k usfm, z niz vychazel hlas temer lidsky, a jedinou kostf namfsto zubu) ci mantichora (s Hemi radami zubu, Ivim telem, stfffm ocasem, modryma oeima, krvave zbarvenou kuzi a sycfcf jako had). Ohavnf byli hadi s hrebfnkem na hlave, pohybujfcf se po nohou, neustale otevrenou tlamu, z niz kapal jed, a nanejvys obavany drak, zobrazovany v okamziku, kdy v zapasu podlehl svatemu Jil'f, zatfmco bohata rytfrska literatura jej ifeila, jak bojuje s rytfri. Ti mohli v lese potkat take jezateho lesniho muze, jak vidime v Pulciho Morgantovi. 4. MIRA8111A fI Monstr6znf etiopskd plemena, rukopis 461, fol. 26v, kolem 1460, New York, Pierpont Morgan Library Kralovstvi kneze Jana List kneze )ana (12. stol.) Ja, knez Jan, jsem pan nad pany ave veskerem bohatstvi, jet se naehilzi pod nebem, a vetnosti a v moei prevysuji vseehny kr;lle nazemi. t...J V nasieh panstvich se rodi a i iji sloni, dromedari, velbloudi. hrosi, krokodyli, meta eollinarum, eametennus, tinserete, leopa rdi. divoci osIi, bili i rysavi lvi, medvedi a bili kosi, neme eikady, supi, tygri, sakalove, hyeny, divod voli, lide s luky, divosi, rohati lide, faunove, salyrove a ieny tehoi druhu, trpaslic1, paviani, obii vysoei etyrieet loktu, jednooei lide, ~yk lopove, ptak zvany fenix a temer kaidy druh zveie,jakil i ije pod nebeskou klenbou [...J. V jedne z nasieh provincil reee reka zvan;; Indus. Tato reka, ktera vyvera v Raji, rozprostira sve zilkruty v rozliCnych ramenech po cel!; provineii a nachilzejl se v ni prirodni kameny, smaragdy, safiry, rubiny, topazy, ehryzolity, onyxy, beryly, ametysty, sardonyxy a mnoho jinych drahyeh kamenu [... J. V nejzazsieh oblastech zeme [...Jvlastnime jeden ostrov [...J, kde po eely rok, dvakrat tydne, Buh zpusobuje, ie v hojnem mnoistvi prsi mana, kterou obyvatele sbiraji a pojidajf a neiiji z jineho jidla. nei je toto. Proto take neorou, neseji, neinou, ani zadnym jinym zpusobem nekypri pudu, aby z ni zlskali co nejviee jejieh plodu L...J. VSiehni, kdo se iivi pouze nebeskym pokrmem, iiji pet set let. A navic, kdyz dosahnou veku sto let, omladnou a znovu nabudou silu tim, ze se tfikrat napiji vody z pramene, ktery tryska pod koreny Stromu, jeni se naehilzi na onom miste [.. .]. Nikdo z nas neli.e I...J. Nejsou mezi nami cizoloinici. Nevladnou u nas zadne neresti. 117 118 IV. MONSTRA A ZAZ RAKY Lesni netvor s lidskou tvdfi, ktery miloval teny, z: Pierre Boaistuau, Podivuhodm! pfibehy, rukopis 136, fol. 14Or, 16. stolet;' Londyn, Welleome Libra ry Na protejsi stram!: Raffael, Archandel Michael s drakem, kolem 1505, Paiiz, Musee du Louvre Divoch Luigi Pulei Morgante, zpev V, 39-40 (1481-1482) Byl kosmaty a zmiry neurvaly, s hlavou jak medved; zuby ostrymi by mohl snadno okusovat sk