C:\Users\AVC\Desktop\powerpoint\logo_MENDELU_CMYK-2.gif C:\Users\AVC\Desktop\powerpoint\agro\AF_bar_negativ_1.jpg PROMĚNY MĚSTA 2 Historický vývoj urbanizace a problém městských jader •ZS 2016/2017, Brno •Připravil: Antonín VAISHAR DEFINICE MĚSTA •Právní (privilegia, statut) •Funkční (centra zázemí) •Velikostní (počet obyvatel) •Infrastrukturní •Architektonicko-urbanistický •Životní způsob (nezemědělský) •Sociologický: město je tam, kde se lidé cítí být ve městě •strana 2 Urbanizace v předindustriálním období •Města jako místa obchodu, obrany, řemesel •U nás boom ve 13. století, privilegia •Po zániku funkce hradů i střediska správy •Pouze nejvýznamnější města (hlavní města, významné přístavy, střediska těžby vzácných kovů) měla větší počet obyvatel •Po omezení vzdělávací funkce klášterů i střediska vzdělanosti •Postupně vytvořila tzv. třetí stav společnosti (vedle šlechty a církve) INDUSTRIÁLNÍ SPOLEČNOST •Revoluce poloviny 19. století •Sociální revoluce – uvolnění poměrů, možnost stěhování •Průmyslová revoluce – parní stroj, továrny, nároky na pracovní síly •Demografická revoluce, nárůst počtu obyvatel, jejich uvolňování ze zemědělství •Následek: rychlá koncentrace obyvatel v industrializovaných místech (buď ve stávajících městech nebo města vznikala) POSTINDUSTRIÁLNÍ SPOLEČNOST •Konzumní společnost, kde rozhodujícím odvětvím jsou služby •Služby jsou z větší části uspořádány hierarchicky - čím vyšší služby, tím větší okruh zákazníků (obyvatel) – hierarchická struktura měst •Útlum míst s koncentrací (těžkého) průmyslu •Druhý demografický přechod •Protisměrná urbanizace (část obyvatel směřuje do měst, část naopak z měst); suburbanizace, naturbanizace, reurbanizace • • FÁZE URBANIZACE •Urbanizace •Suburbanizace •Dezurbanizace •Reurbanizace POČTY OBYVATEL PODLE VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ OBCÍ 2011 TRENDY •Deindustrializace a vznik brownfields •Stagnace či snižování počtu trvale bydlících obyvatel •Ale nikoliv snižování významu •Změny distribuce obyvatel ve vztahu jádro – vnitřní město – předměstí – suburbia •Sociální diverzifikace •Imigrace •Vliv globalizace – srovnání způsobů konzumu •strana 8 Počty obyvatel největších měst Česka Kolik má Brno obyvatel? •Podle ČSÚ – 377 440 k 31.12.2015 (trvale bydlící) •Podle MV ČR plus 12 278 cizinců s dočasným pobytem (tedy 389 718 osob) •(cizinců je v Brně celkem 25 tisíc) •Ale ČOV Modřice s kapacitou půl milionu je na hranici kapacity •Podle odhadů Masarykovy a Karlovy univerzity se počet odhaduje na více než 515 tisíc osob, kteří využívají brněnskou infrastrukturu: studenti (asi 80 tisíc), dojíždějící za prací, účastníci cestovního ruchu, nelegální migranti • •strana 10 Změny distribuce obyvatel na území města Strukturní část města 1991 2001 2011 Městské jádro 117 100 95 Vnitřní město rezidenční 105 100 103 Vnitřní město průmyslové 99 100 115 Poválečná sídliště 100 100 98 Postsocialistická suburbia v hranicích města 86 100 159 SOCIÁLNÍ PROBLÉMY MĚSTSKÝCH JADER Původní funkce městského jádra •Jde zpravidla o původní město ve středověkém rozsahu •I v době industrializace se v jádru koncentrovaly všechny důležité aktivity středověk HISTORICKÉ DĚDICTVÍ JADER - VYUŽITÍ •Péče o historické dědictví je vnímána jako údržba stavební podstaty •Jde však také o pochopení sociální struktury města, propagaci, prezentaci za účelem objasnění hodnot •Význam pohledových dominant a pohledů z dominant (umožní i pohled do vnitrobloků) •Základním rozporem je vztah mezi historickým dědictvím a ekonomikou města funkční změny V POSTPRODUKTIVNÍ SPOLEČNOSTI - příčiny •Rozvoj automobilismu (obtížný průjezd, problémy s parkováním) •Pozemkový trh (vysoké ceny pozemků v jádrech) •Obtížná adaptace na současné podmínky (ochrana památek) Současné funkční změny - projevy •Snižování obytné funkce jader a změna bytů na kanceláře •Vytěsňování běžných obchodů ve prospěch luxusních •Snižování frekvence návštěvníků jader z vlastního města a okolí •Pusto a tudíž snížená bezpečnost v noci • BRNO – vývoj počtu obyvatel města a jeho jádra v letech 1869 - 2011 AKTUÁLNÍ SITUACE •Problémy bezpečnosti z hlediska terorismu •Městské jádro mohou oživovat turisté (v našich podmínkách s výraznou sezónní špičkou) – význam kulturního dědictví (do historických jader měst směřuje dosud nejvíce osob v rámci cestovního ruchu) •Pozitivně na život městského jádra působí studenti (ve školním roce); v Brně studuje asi 85 tisíc vysokoškolských studentů K čemu potřebujeme jádra velkoměst? •Identita velkoměst a regionů (genius loci) •Architektonické a historické dědictví •Fungování města jako celku • Kopie Brno-obalka roma paris wien brusel Budoucnost jader velkých měst •Alternativa 1 - chátrání a postupná likvidace •Alternativa 2 - oprava a rekonstrukce historických objektů - vznik muzea •Alternativa 3 - reurbanizace jádra a vznik živého funkčního celku s kulturními funkcemi Brno Brno1 Brno2 Brno3 Brno - kulturní dědictví dědic1 dědic2 dědic3 Brno - živé centrum centr1 centr2 centr3 CENTRA ZÁMOŘSKÝCH VELKOMĚST •Často nemají historická jádra (USA, Kanada, Austrálie, Brazílie) nebo se jejich historie odvíjí od 16. století •Někdy jsou však starší než celá evropská civilizace (Čína, Egypt) •Central Business District (moderní výškové budovy bank, kanceláří a úřadů) •Nemají genius loci a jsou tedy nahraditelná •CHICAGO •Děkuji za pozornost