C:\Users\AVC\Desktop\powerpoint\logo_MENDELU_CMYK-2.gif C:\Users\AVC\Desktop\powerpoint\agro\AF_bar_negativ_1.jpg PROMĚNY MĚSTA 4 Problémy sídlišť •ZS 2016/2017, Brno •Připravil: Antonín VAISHAR •Sídliště je větší obytný útvar prostorově oddělený od vnitřního města zpravidla volnými plochami postavený obvykle jednotnou nejčastěji panelovou technologií v otevřené zástavbě bez ulic, domovních bloků a veřejných prostranství •POKUS O DEFINICI •Město? Má velký počet obyvatel, ale chybí mu funkce (centralita, pracovní příležitosti) •Vesnice? Má vyjížďkový charakter, ale příliš velký počet obyvatel a nerurální typ domů •Identita? Ani historická identita města ani regionální identita venkova •Suburbium, s nímž má řadu společných vlastností kromě individuality? •SÍDLIŠTĚ JAKO TYP OSÍDLENÍ Trocha historie •První prefabrikované domy pocházejí z první poloviny 19. století z Anglie a Austrálie •První panelová veřejná budova (nemocnice) 1855 v době Krymské války na Krymu •První prefabrikované sídliště Liverpool 1906 •Prefabrikované domy se stavěly v Kalifornii (USA) v době zlaté horečky 1908 •V době 2. světové války byla technologie využívána pro rychlou stavbu kasáren •Po válce oblíbené pro rychlou náhradu zničených domů (UK – 160 tisíc panelových domů) – největší sídliště Belle Vale (Liverpool) A:\Obrvai5.jpg A:\Sídl9.jpg A:\Sídl91.jpg •Nemuselo jít jen o panelovou technologii: baťovská sídliště ve světě; zde jsou Otrokovice Panelová sídliště jako celoevropský fenomén •Šlo o obecné řešení bytového problému v době intenzivní urbanizace •V Německu nejvíce sídlišť v Sasku a v Severním Porýní Vestfálsku •Sídliště ve Španělsku a Itálii •Rozdíl oproti socialismu: nešlo o univerzální řešení, ale jen o jednu z variant, řešení bylo architektonicky nápaditější •Společný problém: monofunkcionalita HISTORIE SOLIDARITY BYDLENÍ §Życiński, J.: Budownictwo mieskaniowe w Europie zachodniej, SPKB Warszawa, 126 s., 83-922991-0-8 §Meziválečná sídliště (Rote Wien, Amsterodamská škola) §Totality (Hitler, Mussolini, Franco, Salazar) §Poválečná situace – rozbombardovaná Evropa §NSR – Adenauerova politika; největší evropské sídliště Märkisches Viertel v Berlíně §Švédsko – třetí cesta §Spojené království – éru paneláků ukončila vláda M. Thatcherové Wien: Karl-Marx-Hof • Berlin: Märkisches Viertel §Hledání nové formy pro „socialistický“ obsah §Snaha o vytvoření nivelizovaného prostředí, omezujícího individualismus §Snaha o kolektivní bydlení §Představy o unifikaci výstavby bytů a provozních forem bydlení (platí i pro nesocialistické státy) • •SOCIALISMUS: IDEOLOGICKÁ VÝCHODISKA •Doba výstavby do roku 1956 (cihlové domy, někde ještě zachovány ulice) •60. a 70. léta první období panelové technologie (k nim se vztahuje většina dnešní kritiky) •80. a 90. léta novější panelové soubory (už odstranily někdejší nedostatky a mírně reagují na novější trendy bydlení •GENERACE ČESKÝCH SÍDLIŠŤ Nejstarší sídliště A:\Sídl4.jpg A:\Sídl11.jpg A:\Sídl13.jpg A:\Sídl5.jpg A:\Sídl12.jpg A:\Sídl14.jpg •SÍDLIŠTĚ 60. A 70. LET A:\Sídl15.jpg •„NOVÁ“ •SÍDLIŠTĚ §V rámci Česka § §koncentrace v severozápadních Čechách a na Ostravsku §nižší počty v jižní polovině území s výjimkou Brna •V rámci měst •vzdálenost od centra závisí na velikosti města •na volných plochách (praktická hlediska výstavby) •často v členitějším terénu (ochrana zemědělské půdy) •ROZMÍSTĚNÍ SÍDLIŠŤ Brněnská sídliště A:\Sídl2.jpg A:\Sídl92.jpg •Bohunice 15 365 •Bystrc 17 303 •Kamenný vrch 6 605 •Kohoutovice 10 645 •Lesná 9 720 •Líšeň 18 570 •Vinohrady 15 549 Žabovřesky 9 931 •Divina, M. (2010): Podoby brněnských panelových sídlišť [diplomová práce] Brno: Masarykova univerzita MĚSTA – SÍDLIŠTĚ: HAVÍŘOV Největší čs. sídliště Petržalka §Výstavba v 70. letech – poté, co se Bratislava stala hlavním městem v rámci federace §117 000 obyvatel; odříznuta od Bratislavy Dunajem §Mimořádně špatné napojení MHD – jen autobusy http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d7/Bratislava_petrzalka.png http://www.mhphotos.ch/pictures/Travel/Petrzalka.jpg Tychy34 TYCHY Tychy9 Tychy15 Tychy25 NOWA HUTA NowaHuta2 NowaHuta5 NowaHuta5 NowaHuta7 Le HAVRE: UNESCO WORLD HERITAGE BRASÍLIA •V brazilském vnitrozemí, 2,57 mil. obyvatel, vyrovnané klima (22 °C v zimě, 23 °C v létě) •Založil president Juscelino Kubitchek de Oliveira •Hlavním architektem Oscar Niemayer •Součást světového dědictví UNESCO •Imigranti = vesměs lidé na počátku ekonomicky aktivního věku •Tito lidé přicházejí s dětmi nebo mají děti brzy po přistěhování •Velký vlastní populační potenciál sídlišť, který má tendenci se reprodukovat •SÍDLIŠTĚ JAKO OBYTNÉ SOUBORY PRO JEDNU GENERACI •mimořádně vysoký podíl dětí a žen na MD •zpočátku vysoký podíl úplných dvougeneračních domácností •mimořádně nízký podíl důchodců •relativně vysoká ekonomická aktivita obyvatelstva •ATYPICKÁ DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA SÍDLIŠŤ •Jednostranné a dočasné extrémní nároky na jednotlivé typy sociální infrastruktury •Vyjížďka většiny obyvatelstva za prací do vnitřního města; sídliště jsou ve dne pustá •Nadměrná orientace na rodinu •Zúžení sociální zkušenosti v důsledku nepřítomnosti starých lidí a nepřítomnost mládeže nad 15 let •Důsledky •demografické struktury sídlišť •Byty pro všechny sociální kategorie (politické i ekonomické důvody) •Vlastnictví bytů rozmanité: státní (dnes obecní), družstevní, kdysi i podnikové, nově i osobní vlastnictví •I po roce 1990 se tato sociální struktura mění jen pomalu è bariéra proti sociální segregaci •NIVELIZOVANÁ SOCIÁLNÍ STRUKTURA SÍDLIŠŤ •Sídliště stavěna jako monofunkční obytné soubory bez pracovních příležitostí •Důsledek: vylidňování přes den a nároky na dopravu •Dnešní stav: pracovní příležitosti ve službách a u osob samostatně činných •Ale: podmínky zpravidla nevhodné pro vznik větších koncentrací pracovních příležitostí •Není jasné, zda obyvatelé sídlišť takové koncentrace chtějí •Sídliště a pracovní příležitosti •Extrémní nároky na dopravu mezi sídlištěm a vnitřním městem (hromadná x individuální) •Značné, někdy téměř neřešitelné problémy s parkováním (podzemní garáže?) •Zpravidla velkorysé řešení průjezdní dopravy •Obytné soubory jsou poměrně dobře chráněny před průjezdnou dopravou •DOPRAVA •A PARKOVÁNÍ •Původně poddimenzované služby, opožděná výstavba; lokalizace ve speciálních objektech •Vliv demografické vlny na strukturu služeb •Nejlépe školství a zdravotnictví, průměrně maloobchod a kultura, nízká úroveň stravování, opravny, nejhůře sport •Dnes probíhá dovybavování: partery domů (kočárkárny, nové účelové budovy) •Supermarkety •SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA A SLUŽBY •Často výborná návaznost na krajinu a zeleň v okolí •Relativně dost zeleně mezi domy a místo pro parky; dnes je zeleň ohrožována parkovacími místy •Zpočátku minimální vybavenost pro volný čas •Denní volný čas: většinou v bytě, kde pro to na sídlištích nejsou vhodné podmínky •Víkendový volný čas: útěk ze sídlišť do chalup a chat •REKREACE A VOLNÝ ČAS •Absence historie ð není na co navazovat •Všichni obyvatelé jsou imigranti •Případná návaznost na identitu původní vesnice je problematická; jde o jiný typ sídla •Zpočátku zpravidla nejsou vytvořeny ani dominanty, symboly nebo typické znaky individuálních sídlišť •Dříve neměla sídliště ani administrativní samostatnost; dnes se situace mění •IDENTITA SÍDLIŠŤ •Urbanistická monotónnost bez ulic, náměstí a dominant ð ztížená orientace i pro místní obyvatele •Funkční monotónnost, spočívající téměř výlučně v bydlení; dříve se i nakupovalo ve městě •Velké množství obyvatel, kteří se sociálně realizují jinde (na pracovišti, v profesních nebo zájmových sdruženích ve městě) •Důsledky: sociálně patologické jevy •Anonymita a monotónnost sídlišť •V 80. letech u nás spokojeny téměř dvě třetiny obyvatel, nespokojeno jen něco přes 5 % (podobné hodnoty i u sídlišť v západní Evropě) •Spokojenost se životem mírně horší než ve vilových čtvrtích, ale výrazně lepší než ve starších městských čtvrtích •Dnes probíhá diferenciace mezi lepšími sídlišti (v Brně Kohoutovice, Bystrc) a horšími sídlišti (v Brně Bohunice) •SPOKOJENOST SE ŽIVOTEM NA SÍDLIŠTÍCH •Na sídlištích technická vybavenost domu a bytu, okolí domu, návaznost na přírodní prostředí •Ve starých částech infrastruktura a sociální prostředí •Spokojenost podle generací sídlišť: nejmenší spokojenost se sídlišti ze 70. a 80. let •Králíkárny? O bydlení na sídlištích je stále zájem •Faktory •spokojenosti Spokojenost obyvatel s brněnskými sídlišti •Hlavní problém: parkování •V západní Evropě se části sídlišť bourají, u nás revitalizují a ve východní Evropě stavějí •Potřeba bytů v bytových domech bude i nadále vysoká, další výstavba velkých sídlišť nepravděpodobná •Sídliště jako sociální bydlení a bydlení pro máločlenné domácnosti •Co se stávajícími sídlišti: humanizace •BUDOUCNOST •SÍDLIŠŤ •Dobré dopravní spojení s městem •Přístup ke každodenním rekreačním a volnočasovým aktivitám •Současné vybavení a možnosti rozšíření infrastrukturou, maloobchodem, službami •Lépe jsou vnímána sídliště z 50. a 90. let •Lépe jsou vnímána sídliště v členitějším reliéfu, který kompenzuje urbanistickou monotónnost •Šance jednotlivých sídlišť •Vylepšení vnějšího vzhledu •Rekonstrukce technických sítí s ukončenou životností, později i bytového a domovního fondu •Řešení energetické náročnosti (zateplení) •Řešení dopravy v klidu (podzemní garáže?) •Napojení na moderní telekomunikační sítě •Problém: nízká flexibilita bytů •TECHNICKÁ •REKONSTRUKCE •SÍDLIŠŤ •Doplnění veřejných budov a prostranství •Doplnění služeb a aktivit volného času, kulturních příležitostí •Doplnění pracovních příležitostí •Doplnění parků, veřejné zeleně, cyklotras apod. •Možnost získání nadlokálních, nejlépe kvartérních funkcí (školství, zdravotnictví) • •Funkční humanizace sídlišť •Postupné srovnávání extremit •Stárnutí původního obyvatelstva, změny velikosti domácností od úplných k máločlenným •Změny ekonomické struktury - odchod sociálně silnějších rodin •Diferenciace na dobré a špatné adresy •ZMĚNY STRUKTURY OBYVATELSTVA NOVÉ BYTY PODLE TYPU DOMU 2010 •strana 41 DĚKUJI ZA POZORNOST