Paratroopers

1.       Tento film pojednává o tom, jaký vliv na člověka má takovýto nátlak, jak se lidé mohou
chovat pod tlakem (šikanovat, být šikanován). O tom, že ne každý je zrozen být vojákem a naopak, že
někdo je pro tento post, pro dokončení tréninku, schopen zahodit šanci na normální život.

2.       Z použitých kinematografických motivů, můžeme rozpoznat, že postava Weismanna prochází jak
strastmi zdravotními, tak společenskými. Již od začátku vyprávění je totiž Weismann šikanován
ostatními (nejvíce se na něj zaměřili ti dva, co mu nacpali vajíčka do úst) muži v jednotce. Dále
jsme si mohli všimnout, že raději obětuje svůj oblíbený tranzistor, jen aby byl na čas přesunut na
jakousi samotku. Tyto prvky nás tedy mohou vést k závěru, že byl Weismann ke sklonku svého života
již zlomen. Poslední rozhovor s Yairem ho mohl možná i vyprovokovat (You don’t know chat you ca nor
can‘t do. Enough with this cowardice!) či emocionálně naprosto rozhodit, jelikož ze záběru na
Weismannovu tvář je znatelné, že je na dně. Když Weismann vykřikne: „Yes, sir!“ a vhodí granát
dovnitř budovy, je dle mého názoru pravděpodobné, že této situace využil a spáchal sebevraždu.

3.

4.       Poté co Weismann utrpí smrtelné zranění je Yair suspendován a musí oznámit rodině tuto
strašnou tragédii. V této chvíli se však zachová jako zbabělec a uteče od dveří bytu, kde nechá
pouze svého kolegu. Následně je Yair vyšetřován (stejně jako ostatní účastníci incidentu) a musí
rekonstruovat rozhovor, který vedl s Weismannem. Při této rekonstrukci ho však zastihnou pochyby,
zda něco nezanedbal. Yair je poslán na povinnou dovolenou a chce odejít z armády, dozví se však, že
má proběhnout nějaká akce a chce být součástí této operace. V závěru se tedy vrací do armády,
přestože se operace nemohl zúčastnit, aby mohl dodělat výcvik a příště již do akce jít. Na úkor
svého rozhodnutí však nejspíše ztrácí poklidný život s Mayou.