X. CHVALOZPĚV NA VOUSY (1757)
Ani vnady Venušiny,
ani svody Siréniny
nemíním tu opévat;
chvalozpěv chci zazpívat
vlasům, všemi tolik ctěným,
na ctné hrudi rozprostřeným,
které zašlé mladosti
dodávají vážnosti.
Brado, nejvzácnější skvoste, žel, že nejsi posvátná a že raději vlas roste na místech, jež nejsou ctná!
Příroda, máť naše drahá, dbalá smrtelníků blaha, dárkyně všech světa krás velí, aby brady vlas zdobil pouť, již prvně zříme, do světa když přicházíme. Kdyby vousů nebylo, zle by se nám dařilo.
Brado, nejvzácnější skvoste, atd.
i'
Státu brada k užitku je, státní důchod rozmnožuje: přitom ctitel dávných dob zaplatí rád dvojnásob, z lásky těm, kdo vousy nosí — o klid věčný snažně prosí bezhlavé ty bradatce, klaně se jim hluboce.
Brado, nejvzácnější skvoste, atd.
4.
Ne nadarmo si pak troufá, právem v bohatý zisk doufá: hlupců smrt mu nevadí — jen si bradu pohladí, usmířiv si boží zlobu; kolik s Pečory a Obu po nich díky bradě své bohatství si doveze!
Brado, nejvzácnější skvoste, atd.
5.
Brado, přešťastná jsi byla, bystrozrak jsi nahradila! , Slyšíme to od Udí, kdekdo nám to potvrdí: hlupci, lháři velkolepí, bez vousů by byli slepí, neboť plémě člověčí plilo by jim do očí.
Brado, nejvzácnější skvoste, atd.
6.
Jsou-li na planetách lidi jako zde, jak mnozí tvrdí, jistě mudrcové tam, zvlášť pak žreci, jak je znám, bradu vážně prohrabují, my že nejsme, ujišťují.
Řekne-li kdo, že jsme zde, hranici tam neujde.
Brado, nejvzácnější skvoste, atd.
7. '
Je-li někdo tělem slabý nebo má-li rozum chabý, zrodil-li se v chudobě, hodnost nemá k ozdobě, bude výkvětem vší ctnosti, bohat a pln důstojnosti pro svou bradu velikou: hle, toť její plody jsou!
Brado, nejvzácnější skvoste, atd.
8.
Ozdobo ty nejskvostnějšl, okraso ty nejcennější, matko hojné moudrosti, matko tučné hodnosti, zdroji zázraků ty smělých, zástěno lží mozků skvělých: čím vyjádřit, jak tě ctím, čím se tobě odměním?
Brado, nejvzácnější skvoste, atd.
Já sám po selsku se strojím,
oranici vousy hnojím.
Sbohem, brado, milosti,
rostiž v žírné vlahosti!
Brado, nejvzácnější skvoste, žel, že nejsi posvátná a že raději vlas roste na místech, jež nejsou ctná!
Po módě tvé krásy zmnožím, všechen um do tebe vložím, ozdobím tě vrkoči, ať jsi pastvou pro oči. Rozmarně a rozmanitě do copánků spletu si tě: honem stužky, vlásničky, pytel jemné krupičky!
Brado, nejvzácnější skvoste, atd.
10.
Ach, kam s šperky pódějem se? S ozdobami nevejdem se> je jich až přechází zrak, brada nenarosila tak.