dám na IS CONTEXTUAL AND EMPHATIC PARTICLES （は、も、し、ぞ、なむ） můžou rozštěpit sponu vedví, podobně jako dnes: “desu” – “de-wa arimasu”, “de-mo arimasu” 1. classical copula: “nari” (from NI + ARI) – “ni-fa arazu”, “ni-koso are” “tari” (from TO + ARI) - “to-fa arazu”, “to-koso are” 2. also “nari” as a contraction of “ni ari” = is in: wagimoko-fa kono ife-ni ari může být i: ...................... ife-nari rozštěpené tvary: ife-ni-fa arazu ife-ni-zo aranu ife-ni-koso arane TÉMA -fa [-wa] použití jako dnes. ALE – jeden hlavní rozdíl: VELICE ZŘÍDKA, ale přece, se objevuje po tázacích slovech (možná relikt nějaké starší homofonní částice, která nevyjadřovala téma) Další použití, které se liší od moderní japonštiny: podmínka: -zu-fa, -ku-fa 来ずは　　kozu-fa = jestli nepřijde 声なくは　kowe naku-fa = jestli nebude (= “neuslyším”) hlas po akuzativní wo: wo-fa > wo-ba NEJISTOTA mo, si mo 1. “taky, též, i” 2. alespoň 3. časté ve výrocích o citu (touha, žal, radost, lítost, nejistota): 3.a. 苦しくも降り来る雨か。(MYS 265) . . . . . . . . . Kurusiku-mo furi-kuru ame ka! . . . . . . . . . . How unpleasant/(unfortunately), the falling rain! 3.b. ve výrocích o pochybnostech. V tomto případě vyjadřuje pochyby, jestli daná věc je vůbec skutečná: (MYS 2921): しましくも止む時もなく (simasiku = výraz z obd. nara = “chvíli”. Později sibasiku, sibaraku) První MO: pochyby, lítost (a signalizuje pozdější NAKU) “ach, (ani) jenom na tu chvilku...” si “možná. náhodou. snad (by). nějak... (ani nevím, jak to)” často s následující podmínkou –ba = když/jestli v otázce taky ve tvaru si-ka tare-shi-ka...? nebo si-mo (později – spíš čistý důraz) 花をし見れば、物思ひも無し。 . . . . . Fana-wo-si mireba mono-omofi-mo nasi. (mono-omofi = pův. snad “myslet na vše možné” > těžké myšlenky, melancholie, sl. trudnomyseľnosť) “Jenom když” vidím květy, nemám těžké myšlenky. nebo: Když uvidím (takové) květy, i těžké myšlenky jsou pryč. DŮRAZ: zo, namu zo (starší tvar: so) Původně šlo o jeden ze způsobů vyjádření spony: “je to to-a-to” (na rozdíl od spony “ni ari”, zo nebylo schopno vyjádřit čas ani jiné konjugační kategorie slovesa) Afi-nomamu ki so. (MYS 973) (ki = wine) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . It is the wine we will drink together: 相ひ飲まむ酒そ。 Přísudek se so/zo byl zdůrazněn. Mohl se použít i jako otázka (tj. so stálo místo ka nebo ja). Později, v znělé podobě zo, získavalo další použití, které se formálně jeví jako kakari-musubi: Waga mi zo suguru. (zo + rentaikei) „(To) můj život plyne” lépe se chápe přes obdobnou konstrukci v angličtině: “It is my life that passes” < *Waga mi zo. Suguru. “It is my life – the thing that passes”. “ 私の人生(だ)よ。過ぎるのは。” namu (v obd. nara ještě i v starší verzi namo) bolo jemnější než ZO, a asi přidávalo i zdvořilost, a asi proto se málo objevuje v poezii. Podobně jako ZO se objevuje nejen uvnitř vět, ale i jako koncovětná částice odpovídající finálnímu slovesu, takže možná to byla další verze spony. V heianské ženské literatuře často nahrazuje finální slovesa jako ifu = iu: ..to namu. (místo “...to ifu.”) = “(Řekl) že...” “Že (prý)...” ČÁSTICE ROZSAHU bakari původně =hodo pak významový posun “tolik, co > toliko, jenom”. původně se připájel na rentaikei (povědomí jeho nominální podstaty), později (od středního heianu) tohle povědomí slábne, a připájel se i na šúšikei. Taketori monogatari: 三寸ばかりなる人 . . . . . . . . . . . . . . člov(íč)ek asi (“tolik, co”) tři palce (dlouhý) (Kokinshuu 226) 名にめでて折れるばかりぞ,　をみなへし wominafesi – modern ominaeshi, patrínie http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dc/Patrinia_scabiosifolia2.jpg . . . . . . . . . . . . . . . . . odtrhl jsem ji jenom (proto, ) že jsem byl přitahován tím jménem – womina-květ nomi = jenom. důraz. po heianské době se význam “jenom” vyjadřovalo hlavně částicí BAKARI, zatím co u NOMI zůstala hlavně zdůrazňující funkce. 　　　人の心をのみ動かし、 　　　内にのみさぶらひ給ふ。 safe, dani, sura (sora) = (dokonce) i dani: “alespoň; i kdyby jenom” > později = “až (tak mnoho); (dokonce) i”. KONCOVĚTNÉ ČÁSTICE napojující se na rentaikei は / はも、 ぞ、 か / かも/ かは NB: ale ne や! (na šúšikei) 　　　　　　　　　　来るか。　 X　 　来や。 kuru ka? nebo kuru ka! X ku ya? nebo ku ya! 寒きか。　 X 　　寒しや。 samuki ka? nebo samuki ka! X samusi ya? nebo samusi ya! 　　　　　　　　　　あるか。　　 X　 　ありや。　　　　　　　　　　　　 aru ka? nebo aru ka! X ari ya? nebo ari ya! Důvod, proč se tyhle koncovětné částice napojují na rentaikei se vysvětluje tak, že původně se na tomto místě končila nominální vedlejší věta, a zbytek věty, který měl následovat, se vynechával: tím výpověď měla psychologický účinek nedokončené věty vyjadřující něco jako zvolání: Takže výpověď ...nado mo aru fa...! = (citové, exklamace) “ó, a jsou ještě i další!” původně znamenala něco jako: = “などもあるということは...” KONCOVĚTNÉ ČÁSTICE nevyžadující rentaikei や、 よ、 を Tyhle můžou taky stát uvnitř věty, vyjadřujíc důraz. WO byla původně důrazová částice, která se pouze postupně etablovala jako pádová přípona akuzativu. Obě tahle použití WO v jedném verši: (MYS 238) 宇治川を舟渡せをと呼ばへども Slovesní (jógen) systém Jógen (slovesa nebo ohebná slova) jsou: dóši (verba propria), i-keijóši, taru-keijóši, naru-keijóši a spona 1. Verbal system in Modern Japanese: a, VERBS (verbs proper, action verbs) 動詞 consonantal verbs: kaku, yomu, kaeru (kaeranai) vowel verbs in I: miru in E: taberu, kaeru (kaenai) irregular verbs: kuru, suru consonant-stem verbs Their STEM – the steady part that remains the same throughout the paradigm – ends in a consonant: e.g. KAK- 1. kak-a 2. kak-i2 3. kak-u 4. kak-e 5. kak-ō Because of these 5 forms (“bases”) they are called 5-dan doushi “5-grade verbs” 五段動詞. vowel-stem verbs Their STEM ends in a vowel: either I or E 1. mi tabe 2. mi tabe 3. mi-R-u tabe-R-u 4. mi-R-e tabe-R-e 5. mi-yo tabe-yo Because of the stem can have another, augmented version with an inserted R before another vowel (mi-R-, tabe-R-), there is one “grade” of the stem (mi-), and that is why they are called 1-dan doushi “1-grade verbs” ―段動詞. According to the position in the kana column of their stem vowel A I.........................upper (上) U E........................lower (下) O they are termed I-type .......kami-１dan (“upper 1-grade verbs” because I is higher than E) 上一段 E-type.......shimo-１dan (“lower 1-grade verbs” because E is lower than I) 下一段 irregular verbs (ka-hen, sa-hen) カ変動詞 - kuru サ変動詞 - suru b, adjectives (property/qualitative verbs) 形容詞 i-keiyoushi　イ形容詞 na-keiyoushi　ナ形容詞 c, copula　指定 1. identifies two nouns as being one entity: Kono hana-wa ayame-desu. 2. abbreviation in the stead of a full verbal predicate: Nagoya-wa koko-desu. (instead of: Nagoya-wa koko-ni arimasu.) For all the types of verbs (a, b, c), the 3^rd basis (kaku, taberu) is convenient as the elementary form to be used generally and to define the inflective type of the verb. In Classical Japanese, however, this form is not very suitable, as we will see. 2. Verbal system in Classical Japanese: a, VERBS PROPER Conjugational types: 4dan 2dan 1dan 4 irregular conjugations 4dan 　 四段 “consonant-stem verbs” like kaku, yomu, ariku / aruku: They have FOUR grades ( 四段 ): kaka- kaki- kaku kake- 2dan　　二段 “delší samohlásková slovesa”, např. sugu(ru), idu(ru) 出づる They have TWO grades ( 二段 ): sugi- ide- sugu(r)- idu(r)- according to the position in the kana column of their stem vowel A I U E O they are termed: I-type...........kami 2dan (“upper 2-grade verbs” because I is higher than E) E-type..........shimo 2dan (“lower 2-grade verbs” because E is lower than I) 1dan　　一段 některá “krátká samohlásková slovesa”, např. miru, keru = kick Their paradigm is considered as having only ONE grade ( 一段 ) mi(r)- ke(r)- (nemají variaci –u(r), kterou mají slovesa 2dan) miru..............kami1dan keru..............shimo1dan To sum up, the Japanese terminology is as follows: REGULAR VERBS: 四段 上二段 下二段 上一段 下一段 IRREGULAR VERBS: カ変 サ変 ナ変 ラ変 Conjugation 6 forms or bases: 1. corresponding to the modern form KAKA-(nai).......................MIZENKEI 未然形 　　　　　　　　　　　　　　　　　　　　　　　　　　　 “ještě-ne-udělané”　　　 　　　 2. corresponding to the modern form KAKI-(hajimeru)...............RENYŌKEI　連用形 “přidává(k sobě)-sloveso” 3. corresponding to the modern form KAKU. (sentence-final)....SHŪSHIKEI　終止形 “final” 4. corresponding to the modern form KAKU (mono)...................RENTAIKEI　連体形 “přidává(k sobě)-jméno” 5. corresponding to the modern form KAKE-(ba)........................IZENKEI　已然形 “už-udělané” 6. corresponding to the modern form KAKE! (imperative)..........MEIREIKEI　命令形 “imperativ” 4dan verbs have the same forms as today (except for the –o form which did not exist yet) : 未. kaka-(ba) = if I write 用. kaki-(tamafu) = honorific kaku 終. kaku. = He writes. 体. kaku... (fude) = (the brush with) which he writes, writing (brush) 已. kake-(ba) = when I had written, (after) having written 命. kake! = write! TASK: write the 6 bases of the 4dan verb YUKU 1. MIZENKEI 未然形 　 “ještě-ne-udělané”　　　 2. REN’YŌKEI　連用形 “přidává(k sobě)-sloveso” 3. SHŪSHIKEI　終止形 “final” 4. RENTAIKEI　連体形 “přidává(k sobě)-jméno” 5. IZENKEI　已然形 “už-udělané” 6. MEIREIKEI　命令形 “imperativ” 2dan verbs: 未. sugi- ide- 用. sugi- ide- 終. sugu. idu. 体. suguru... iduru... 已. sugure- idure- 命. sugiyo ideyo TASK: write the 6 bases of the 2dan verbs OTI- (= 落ちる) and FAZIME- (= 始める) 1. MIZENKEI 未然形 　 “ještě-ne-udělané”　　　 2. REN’YŌKEI　連用形 “přidává(k sobě)-sloveso” 3. SHŪSHIKEI　終止形 “final” 4. RENTAIKEI　連体形 “přidává(k sobě)-jméno” 5. IZENKEI　已然形 “už-udělané” 6. MEIREIKEI　命令形 “imperativ” na začiatok - prvú pieseň z KKS KKS 1 未 + -mu = guess, conjecture about the future. 1st person = intent, wish, 2nd person sg = request, demand. 2nd person pl = encouragement. 3rd person = guess, conjecture homework: TASK: write the 6 bases of the 2dan verbs OTI- (= 落ちる) and FAZIME- (= 始める) 1dan verbs are actually the same as the modern 2dan conjugation: 未. mi- ke- 用. mi- ke- 終. miru. keru. 体. miru... keru... 已. mire- kere- 命. miyo! keyo! TASK: write the 6 bases of the 1dan verb KI- (= 着る) 1. MIZENKEI 未然形 　 “ještě-ne-udělané”　　　 2. REN’YŌKEI　連用形 “přidává(k sobě)-sloveso” 3. SHŪSHIKEI　終止形 “final” 4. RENTAIKEI　連体形 “přidává(k sobě)-jméno” 5. IZENKEI　已然形 “už-udělané” 6. MEIREIKEI　命令形 “imperativ” CONCRETE EXAMPLES OF VERBS in the particular classes 四段 kaku = write yomu = read. compose a poem. sinopu 偲ふ (from Heian – voiced: sinobu偲ぶ) = 1. kochám se (pohledem na). 2. vzpomínám. (MYS 16): もみぢをば、取りてそしのふ。 　(MYS 225): 雲立ち渡れ見つつ｛亡き夫を｝しのはむ。 上二段 sinobi/ -u(ru) 忍ぶ = „držím“: 1. vydržet, snášet. 2. držet v tajnosti, tajit. 1. (Genji) 　　忍ぶれど涙こぼれ... from Heian – also 4dan: sinobu忍ぶ 2. (Genji) 忍ばむこと難き... (kataki = difficult, hard to do. hard to find, rare, hardly seen) 　　　 sinobi/ -u(ru) 偲ぶ = vzpomínám heianské křížení z 4dan 偲ぶ (významově) and 2dan忍ぶ (tvarově): (Genji) 亡き人を偲ぶるよひの村雨に.. (yofi 宵: ゆふべ　＞　よひ　＞　よなか　＞　あかつき　＞　あした) oyu(ru) 老ゆ = age *[oyi-] spelled oi-　老い kuyu(ru) 悔ゆ = regret *[kuyi-] spelled kui-　悔い 下二段 sute/ -u(ru) = to throw away, to abandon　 miyu(ru) 見ゆ = be seen [miye-] spelled mie- 見え uu(ru) 植う = grow (a plant) 植える 　　　　its root was actually UW-(E-), but was written as only U before another –u: [uwe-]　　 うゑ [uwu.]　　 うう [uwuru...] ううる [uwure-]　 ううれ [uweyo!] うゑよ　　　　　　 上一段 only a douzen: miru, niru 似る, 　　　 niru 煮る, kiru 着る firu 干る = かわく, get dry/dry out, iru 射る, iru 鋳る = to cast (a bell 鐘を鋳る), wiru 居る, wiru 率る = to lead motiwiru 用ゐる (*moti- + wiru) (and their derivatives, e.g.: fiki-wiru = to lead 率ゐる ) 下一段 only keru 蹴る = kick NOTE: some verbs underwent systematic change, shifting in their conjugation from one class to another. Some emotionally loaded verbs, that were kami2dan in Nara texts, also appear as 4dan in Heian text, e.g. sinobu = vydržím. tajím. kanasibu = look extremely sad. think lovingly of. admire (visually). TASK: What was the difference in the conjugational forms? SINOBU KANASIBU ( written 愛しぶ or 悲しぶ ) Nara上二段 Heian 四段 1. MIZENKEI 未然形 　 “ještě-ne-udělané”　　　 2. REN’YŌKEI　連用形 “přidává(k sobě)-sloveso” 3. SHŪSHIKEI　終止形 “final” 4. RENTAIKEI　連体形 “přidává(k sobě)-jméno” 5. IZENKEI　已然形 “už-udělané” 6. MEIREIKEI　命令形 “imperativ” firu 干る = get dry/dry out, used to be a 上二段 verb in Nara times. TASK: So, what would be the difference? FIRU　( 干る or 乾る ) Nara-period上二段 later上一段 1. MIZENKEI 未然形 　 “ještě-ne-udělané”　　　 2. REN’YŌKEI　連用形 “přidává(k sobě)-sloveso” 3. SHŪSHIKEI　終止形 “final” 4. RENTAIKEI　連体形 “přidává(k sobě)-jméno” 5. IZENKEI　已然形 “už-udělané” 6. MEIREIKEI　命令形 “imperativ” The development in干る shows how the number of verbs in this conjugation was gradually rising, until the 1dan type of conjugation (FIRU instead of FU) became ‘prevalent in the modern language. IRREGULAR VERBS カ変 only one: ku(ru) = come, equivalent to both the Modern kuru (come here) and iku (come there) 未. ko- 用. ki- 終. ku. 体. kuru... 已. kure- 命. ko! (or koyo!) サ変 two: su(ru) + its Sino-Japanese derivates (e.g. sin-zu, goran-zu) ofasu = honorific ari 未. se- 用. si- 終. su. 体. suru... 已. sure- 命. seyo! ren’youkei -si-, other forms like shimo2dan: TASK: write the 6 bases of the SA-hen verb TUUZI- (= 通じる) 1. MIZENKEI 未然形 　 “ještě-ne-udělané”　　　 2. REN’YŌKEI　連用形 “přidává(k sobě)-sloveso” 3. SHŪSHIKEI　終止形 “final” 4. RENTAIKEI　連体形 “přidává(k sobě)-jméno” 5. IZENKEI　已然形 “už-udělané” 6. MEIREIKEI　命令形 “imperativ” ナ変 two “verbs of disappearance”: sinu(ru) inu(ru) = leave, go, auxiliary verb - perfect ending –nu(ru) (probably originating in the verb inu(ru) 未. ina- 用. ini- 終. inu. 体. inuru... 已. inure- 命. ine! rentaikei and izenkei have the augmented stem –ur-, other forms like 4dan verbs: TASK: write the 6 bases of the NA-hen verb SINU 死ぬ 1. MIZENKEI 未然形 　 “ještě-ne-udělané”　　　 2. REN’YŌKEI　連用形 “přidává(k sobě)-sloveso” 3. SHŪSHIKEI　終止形 “final” 4. RENTAIKEI　連体形 “přidává(k sobě)-jméno” 5. IZENKEI　已然形 “už-udělané” 6. MEIREIKEI　命令形 “imperativ” ラ変 only ari + verbs and forms derived from it: wori (< wi + ari) faberi (< fafi + ari) = serve > humble ari > polite sentence ending imasogari = honorific ari (*wi + masu + ko + ari “have a place to sit) Old Japanese perfect ending –eri (-i + ari) 未. ara- 用. ari- 終. ari. 体. aru... 已. are- 命. are! shuushikei is in –i, other forms like 4dan verbs. TASK: write the 6 bases of the RA-hen verb FABERI 1. MIZENKEI 未然形 　 “ještě-ne-udělané”　　　 2. REN’YŌKEI　連用形 “přidává(k sobě)-sloveso” 3. SHŪSHIKEI　終止形 “final” 4. RENTAIKEI　連体形 “přidává(k sobě)-jméno” 5. IZENKEI　已然形 “už-udělané” 6. MEIREIKEI　命令形 “imperativ” TASK: write the 6 bases of the irregular verbs KU(RU) and SU(RU) beside each other 1. MIZENKEI 未然形 　 “ještě-ne-udělané”　　　 2. REN’YŌKEI　連用形 “přidává(k sobě)-sloveso” 3. SHŪSHIKEI　終止形 “final” 4. RENTAIKEI　連体形 “přidává(k sobě)-jméno” 5. IZENKEI　已然形 “už-udělané” 6. MEIREIKEI　命令形 “imperativ” The best way how to remember the class the verb belongs to: SHUUSHIKEI, but with a combined ren’youkei-shuushikei form in case of the nidan verbs: yodan: KAKU nidan: OTI/U, IDE/U itidan: MIRU, KERU kks2, 3. Homework Group A: TASK: What was the difference in the conjugational forms? SINOBU KANASIBU ( written 愛しぶ or 悲しぶ ) Nara上二段 Heian 四段 1. MIZENKEI 未然形 　 “ještě-ne-udělané”　　　 2. REN’YŌKEI　連用形 “přidává(k sobě)-sloveso” 3. SHŪSHIKEI　終止形 “final” 4. RENTAIKEI　連体形 “přidává(k sobě)-jméno” 5. IZENKEI　已然形 “už-udělané” 6. MEIREIKEI　命令形 “imperativ” firu 干る = get dry/dry out, used to be a 上二段 verb in Nara times, and 上一段 later. TASK: So, what would be the difference? FIRU　( 干る or 乾る ) Nara-period上二段 later上一段 1. MIZENKEI 未然形 　 “ještě-ne-udělané”　　　 2. REN’YŌKEI　連用形 “přidává(k sobě)-sloveso” 3. SHŪSHIKEI　終止形 “final” 4. RENTAIKEI　連体形 “přidává(k sobě)-jméno” 5. IZENKEI　已然形 “už-udělané” 6. MEIREIKEI　命令形 “imperativ” The development in干る shows how the number of verbs in this conjugation was gradually rising, until the 1dan type of conjugation (FIRU instead of FU) became ‘prevalent in the modern language. IRREGULAR VERBS カ変 only one: ku(ru) = come, equivalent to both the Modern kuru (come here) and iku (come there) 未. ko- 用. ki- 終. ku. 体. kuru... 已. kure- 命. ko! (or koyo!) サ変 two: su(ru) + its Sino-Japanese derivates (e.g. sin-zu, goran-zu) ofasu = honorific ari 未. se- 用. si- 終. su. 体. suru... 已. sure- 命. seyo! ren’youkei -si-, other forms like shimo2dan: TASK: write the 6 bases of the SA-hen verb TUUZI- (= 通じる) 1. MIZENKEI 未然形 　 “ještě-ne-udělané”　　　 2. REN’YŌKEI　連用形 “přidává(k sobě)-sloveso” 3. SHŪSHIKEI　終止形 “final” 4. RENTAIKEI　連体形 “přidává(k sobě)-jméno” 5. IZENKEI　已然形 “už-udělané” 6. MEIREIKEI　命令形 “imperativ” ナ変 two “verbs of disappearance”: sinu(ru) inu(ru) = leave, go, auxiliary verb - perfect ending –nu(ru) (probably originating in the verb inu(ru) 未. ina- 用. ini- 終. inu. 体. inuru... 已. inure- 命. ine! rentaikei and izenkei have the augmented stem –ur-, other forms like 4dan verbs: TASK: write the 6 bases of the NA-hen verb SINU 死ぬ 1. MIZENKEI 未然形 　 “ještě-ne-udělané”　　　 2. REN’YŌKEI　連用形 “přidává(k sobě)-sloveso” 3. SHŪSHIKEI　終止形 “final” 4. RENTAIKEI　連体形 “přidává(k sobě)-jméno” 5. IZENKEI　已然形 “už-udělané” 6. MEIREIKEI　命令形 “imperativ” ラ変 only ari + verbs and forms derived from it: wori (< wi + ari) faberi (< fafi + ari) = serve > humble ari > polite sentence ending imasogari = honorific ari (*wi + masu + ko + ari “have a place to sit) Old Japanese perfect ending –eri (-i + ari) 未. ara- 用. ari- 終. ari. 体. aru... 已. are- 命. are! shuushikei is in –i, other forms like 4dan verbs. TASK: write the 6 bases of the RA-hen verb FABERI 1. MIZENKEI 未然形 　 “ještě-ne-udělané”　　　 2. REN’YŌKEI　連用形 “přidává(k sobě)-sloveso” 3. SHŪSHIKEI　終止形 “final” 4. RENTAIKEI　連体形 “přidává(k sobě)-jméno” 5. IZENKEI　已然形 “už-udělané” 6. MEIREIKEI　命令形 “imperativ” TASK: write the 6 bases of the irregular verbs KU(RU) and SU(RU) beside each other 1. MIZENKEI 未然形 　 “ještě-ne-udělané”　　　 2. REN’YŌKEI　連用形 “přidává(k sobě)-sloveso” 3. SHŪSHIKEI　終止形 “final” 4. RENTAIKEI　連体形 “přidává(k sobě)-jméno” 5. IZENKEI　已然形 “už-udělané” 6. MEIREIKEI　命令形 “imperativ” b, ADJECTIVES shiki-adjectives　　美しき　　 ki-adjectives 面白き taru-adjectives　　 だうだうたる　( 堂々たる ) naru-adjectives 　 しづかなる　( 静かなる)　 SIKI 　　X　　 KI adjectives: SIKI adjectives usually describe a subjective or emotional condition. Their modern counterparts end in –shii. –SI- is part of their stem, not of the ending: uresiki utukusiki kanasiki = 1. be heartrendingly fond of, cannot help loving. 2. extreemely painful, acute, hard. 3. miserable. poor. 4. terrifying, frightful. tadasiki wosiki = 1. mottainai, oshii = it’s a waste. 2. I cannot let go mutukasiki = 1. feel displeasure, be in ill humour 2. unpleasant, depressing 3. unsightly, ugly. 4. unpleasant, weird, spooky. 5. difficult to manage, bothersome. 6. (later) difficult voiced JIKI: imijiki = tabooed, dangerous, better-to-avoid onaji(ki) = the same (its rentaikei KI form is additional development, it was usually without the KI: onaji) KI adjectives usually describe an objective state: siroki yoki kataki I. 固きhard. II. 難き1. hard to do, difficult. 2. hard to find, rare, hardly seen SIKI and KI adjectives originally had only these for forms that are preserved in the classical language: 用. –ku (+ ari, + omofu, ...) 終. –si. 体. -ki... (+ mono, ...) 已. -kere- (-ba, -domo) The morphological difference between SIKI and Ki adjectives consists in the fact that in the shuushikei form, the SIKI adjectives do not have the theoretical double *SI-SI ending, but only one -SI: WOSI-KI KATA-KI ren’youkei -ku: WOSI-ku KATA-ku shuushikei -si: WOSI KATA-si rentaikei -ki: WOSI-ki KATA-ki izenkei -kere: WOSI-kere KATA-kere The meaning of „if (I should)“, expressed in verbs expressed by mizenkei + ba, takes the form KU + FA in adjectives. These 4 grades of adjectives can be termed as independent original forms or “strong conjugation”. It is, however, not complete. To complement other forms, another paradigm of ‘composite forms existed, used especially to add further conjugational suffixes to them. It was based on the KU + ARI pattern, thus forming a secondary or “weak conjugation”: mizenkei WOSIK’ARA YOK’ARA ren’youkei WOSIK’ARI YOK’ARI (shuushikei xWOSIK’ARI xYOK’ARI) rentaikei WOSIK’ARU YOK’ARU (izenkei xWOSIK’ARE xYOK’ARE) meireikei WOSIKARE YOKARE The shuushikei and izenkei forms of the composite adjectival conjugation were generally not used. The exeption were two adjectives: ofoki 多き and naki 無き Their shuushikei and izenkei forms of the composite conjugation appear in the late Heian period: ofokari / nakari...............................besides ofosi / nasi ofokare(ba) / nakare(ba)........................besides ofokere(ba) / nakere(ba) So, combining the two conjugations into one table, the paradigm looks like this: 未................wosikara- yokara- 用................wosiku, wosikari- yoku, yokari- 終................wosi. yosi. 体................wosiki..., wosikaru... yoki.., yokaru... 已................wosikere- yokere- 命.................wosikare! yokare- NARI and TARI adjectives also followed the composite paradigm with ARI: SIDUKA-NI ARI > SIDUKA-N’ARI DAUDAU-TO ARI > DAUDAU-T’ARI TARI adjectives were derived from Sino-Japanese words (堂々たり) and were mainly used in kanbun-kundoku as a “Japanization” of Chinese adjectives, and later in the gunkimonogatari. SIDUKA-N’ARA SIDUKA-N’ARI or SIZUKA-NI (i.e. without ARI) SIDUKA-N’ARU SIDUKA-N’ARI SIDUKA-N’ARE SIDUKA-N’ARE DAUDAU-T’ARA DAUDAU-T’ARI or DAUDAU-TO (i.e. without ARI) DAUDAU-T’ARU DAUDAU-T’ARI DAUDAU-T’ARE DAUDAU-T’ARE Special usages: ren’youkei + fa = hypothetical situation 人無くは = if there is not (such) a person rentaikei as an independent nominal: migurusiki-ni sumi... = living in a wretched place (migurusiki = wretched, here: “a wretched place”) c, COPULA NARI ( < NI ARI), TARI (< TO ARI) follows the conjugation of the R-verb ari : nara, tara nari, tari nari, tari naru, taru nare, tare nare, tare Special use: In the ren’youkei position, NI, NITE and TO can stand, instead of NARI and TARI, especially in the meaning of a gerund after which the sentence continues (modern “DE, ...”). NEJDůLEŽITĚJŠÍ POUŽITÍ JEDNOTLIVÝCH STUPŇů (ZÁKLADů) mizenkei tvar “ještě-neuskutečněného”: jukazu = nejdu, jukaba = jestli půjdu jukamu = půjdu (t. j. to “idenie” sa ešte neuskutočnilo. Tento základ vytvára významy, kedy činnosť je ešte neexistujúca alebo ešte nie je isté, či sa uskutoční) ren’jókei tvar “spájania sa s (iným) slovesom” juki- + iné sloveso/adjektívum juki + iná vedľajšia veta = veta pokračuje rentaikei tvar “spájania sa so substantívom” juku fi = den, kdy jdu slúži aj ako nezávislé slovesné substantívum: juku = “idenie”, “to, že idem”, “ten, kto ide”...: juku-fa “ti, co jdou”, “to, že jdu” atd šúšikei “(větu) zakončující” tvar: juku. ukončuje větu – finální přísudek izenkei tvar “už-uskutečněného”: juke-do-mo (*yuke-to-mo) “dejmetomu, že jsem (už) šel – a přesto” = i kdybych šel; jdu, ale... juke-ba = protože jsem šel/půjdu; poté, co jsem šel/půjdu (t. j. činnosť sa podáva ako už existujúca, uskutočnená, alebo – v prípade “protože jsem šel” – že se jistě uskuteční) původní význam: „když/protože se ta věc udála” (vidíme to např. na starém tvaru *omofe ka? = omou kara desu ka?) meireikei “rozkazovací” tvar juke = jdi/jeď! moderní “5. základ” (ikó) v klasickém jazyce neexistoval, protože je vlastně fonetickým výsledkem vývoje z “jukamu”: jukamu > jukam > jukaun > jukau > jukō > ikō Napr. prechodnú fázu “-au” vidíme ešte aj v novovekom (edoskom) pravopise: 命もあらば御目にかかる事もござらう。 (hoci výslovnosť už v tej dobe bola asi [o:]) The verbs which in Modern Japanese have 5 forms, really only have 4 forms in Classical Japanese (yuka, yuki, yuku, yuke), that is why they are termed 4dan verbs. Nejlepší metoda, jak si zapamatovat třídu, do níž sloveso patří: 未. kaka......oti............miye...............mi..............ke..............ko............se....... ......ina...........ara 用. kaki.......oti............miye...............mi..............ke..............ki.............si..... .........ini...........ari 終. kaku......otu...........miyu...............miru..........keru...........ku............su........... ..inu...........ari 体. kaku......oturu........miyuru...........miru...........keru...........kuru........suru..........inu ru.......aru 已. kake......oture........miyure............mire...........kere...........kure........sure...........i nure.......are 命. kake......otiyo........miyeyo...........miyo..........keyo..........ko............seyo..........ine ..........are ŠÚŠIKEI a BUDOUCÍ ČAS (mizenkei + mu) jodan: KAKU - KAKAMU nidan: OTU – OTIMU, IDU - IDEMU ičidan: MIRU – MIMU, KERU - KEMU In the case of the SIKI, KI adjectives, the best way how to remember their class is the rentaikei form: utukusiki, kataki. PREFIXES and SUFFIXES to verbal bases: Prefix (typologically very exceptional!) na + REN’YOUKEI (+ so) = ban, negative imperative “do not... (please)”: na-kaki (so)　　　な書き（そ） na-omofi (so)　　な思ひ（そ） ZÁKLADNÍ PŘÍPONY podle stupně (základu), na který jse napojují: (podtržená=příponová slovesa, tj. mají vlastní ohýbaní - podobně jako moderní příponové sloveso -masu má své další tvary jako -mašita, -masen, -mašó...) MIZENKEI It has no independent use. It yields forms that all express a state in which the action of the verb has not been accomplished yet, that is why this base is called MI-ZEN. zu 行かず negative mu 行かむ nejistá budoucnost: Snad půjdu　 ji 行かじzáporná nejistá budoucnost: Raději/asi nepůjdu. Nechoďme. Neměl bys jít. Asi nepůjde..　 ba 行かばirreal condition: jestli půjde masi 行かましpodmiňovací způsob: šel bych (v moderním jazyce nic takového není!) baya 行かばやKéž by(s) šel. Chtěl bych, aby(s) šel = te hošii. na, ne 行かな、行かねKéž by(s) šel. Kéž bychom šli/Poj(e)ďme. mafosi 行かまほしchtít (kterákoliv osoba) Chci jít / Chce(š) jít. = tai, tagaru. REN’JÓKEI spája sa so slovesami a partikulami slovesného pôvodu, preto sa tento základ volá REN-JÓ Samostatné použítí: 行き、長くpřechodník, pokračování věty (čárka, “a”, “ale”) I. pomocné slovesá vyjadrujúce vid and minulý čas: ki 行ききminulosť: 1. přímo zažitá (x -keri). 2. dávnější (x -tu). keri 行きけりminulosť oznámená (“prý”), alebo “dodatočne som si uvedomil/všimol” („ach, vždyť..!“, „(on) ti (byl)...“ ) (x -ki) nu(ru), tu(ru) 行きぬ、書きつdokonavost (nebo, s další příponou odhadu nebo úmyslu – vyjadřují pevnost odhodlání nebo jistotu). Další specifické významy: nu = jednorázový minulý děj. tu = i „nedávnější“ minulost (x -ki). Původně (obd. nara – tj. stará japonština) se tu (x nu) užívalo jenom se životnímy podměty a s tvary sloves vyžadujícími životní podmět (např. kauzativy); v heian.obd. (=klas.jap.) tohle odlišení mezi tu a nu slábne. tari (zřejmě heianská obdoba staršího –eri) průběhové nebo opakovací perfektum: 1. „udělal a možná ještě zas udělá“. 2. „(velice často) dělal“. 3. „(chvíli/pořád) hleděl“. 4. (často napojené na dokonavostní nu-: ni-tariながめにたり) „pohlédl“. II. přechodníky (původně to boli tvary pomocného slovesa tu) te 行きて tutu 行きつつprůběhový přechodník („zatím, jak jde“) III. slovesa zdvořilosti, začínání, končení, prostorové orientace činnosti aj. tamafu 行きたまふuctivé kikoye/u 行ききこえ・ゆskromné some/u 思ひそむ・め、咲きそむ・めbýt ponořen v. změnit svůj stav, jako by byl ponořen v barvidle (jako tkanina, když se barví) kane/u 行きかぬ・ねnemůžu. už to déle neznesur gataki 行きがたきtěžko. stěží, sotva. IV. neslovesné přípony so (s předponou na- な行きそ, od heianských dob už i bez této předpony　行きそ) lehký zákaz: nechoď! tomo (ren’jókei jenom k adjektivu) 長くともi když je dlouhý. ať je sebedelší. ŠÚŠIKEI Samostatné použití: 出づ, 書くkoncovětní přísudek: 1. neminulý čas + (štylisticky neutrálny) historický prézens. 2. úmysl “chystá/chystal se”. 3. možné opakováni do budoucna “(na)psal (a je možné, že ještě bude zase psát)”. besi 行くべし　(kromě sloves 1dan a na –R-: aru-besi, mi-besi) musí masizi (Nara), mazi (od heianu) 行くましじ、 行くまじ (kromě sloves -R: aru-mazi) asi ne, stěží, sotva (ohledně přítomnosti a budoucnosti) na 行くな、出づなzákaz, negativní imperativ (nechoď/nejeď!) ya 出づや otázka ya, yo, wo 出づや、 出づよ、出づをzvolání tomo (šúšikei jenom u vlastních (činnostních) sloves) 出づともi když vyjde, ačkoli vyjde, ať si sebevíc/-častěji. RENTAIKEI jmenný přívlastek, nebo samostatný jmenný tvar Samostatné použití: 出づるvětně-závěrečný přísudek ve „vázaném zakončení“ (kakarimusubi) - po ZO, NAMU, KA, YA monowo 出づるものをa proto. a stejně... monono 出づるものの　(po heianě) ale ka 出づるかotázka ka, fa, zo 出づるか、 出づるは、 出づるぞzvolání na 行くな、出づるな　(od pozndího heianu) zákaz (nechoď/nevycházej!) IZENKEI dává tvary, v nichž se předpokládá, že děj se už odehrál, proto sa tento základ označuje jako I-ZEN kei. Samostatné použití: 出づれ　větně-závěrečný tvar ve vázaném zakončení (kakarimusubi) - po KOSO ba 出づれば　“zplněná podmínka” – když vyjde. protože vyšel/vyjde domo (later abbr. do) 出づれど（も）ačkoli vyšel. vyšel, ale ri: vlastně jde o starojaponskou koncovku eri, která se v klas.jap. zachovala jenom u 4dan.sloves (jomeri, kakeri) a postupně byla nahrazena novějším tari (jomitari, kakitari, mitari) průběhové nebo opakovací perfektum: 1. „(velice často) napsal“. 2. „(chvíli/pořád) hleděl“. MEIREIKEI Samostatné použití: 出でよ　imperative -meri (to shuushikei) “Vidím...; vidím, že; je vidět (co). Zdá se, že; zřejmě, sl. očividne. (je) vidět (co). Zdá se, jakoby... ” if the basic verb was RA-hen, it merged with the M of meri: ari-meri > ammeri, uresikari-meri > uresikammeri, however, often spelled without the gemmination:　 あめり, うれしかめり 　　　Conjugation: MERI = zřejmost, evidentnost 　　　うれしかめり　 je vidět (vidím/zřejmě/zdá se), že má radost 未. X 用. meri- 終. meri. 体. meru ... 已. mere (+ -domo) 命. X (RA-hen type, probably originates in 見 + あり.) As a way of indirect statement, it was very popular in the Heian female literature, but ceased from use in the Middle Ages. KI = past NU = perfect NU = negative 　　　　知りき　　　 　　　　知りぬ　　　　　　　　　 　　知らぬ...　　　　　　　　　　　　　　　　　 I knew I learned, I got to know unknown... (person) 未. siri-(se) (+ -ba) siri-na (+ -ba) sira-(zu + ba) 用. X siri-ni (+ -ki) sira-zu, ... 終. siri-ki. siri-nu. sira-zu. 体. siri-si ... siri-nuru ... sira-nu ... 已. siri-sika (+ -ba) siri-nure (+ -ba) sira-ne (+ -ba) 命. X siri-ne! X TU (nedávná min., perfektum) NU perfektum pův. jenom s životním podmětem bez omezení charakteru podmětu 　　　つけつ　　　 　　　　なりぬ　　　　　　　　　 　　　　　　　　　　　　　 he put/gave he became 未. tuke-te (+ -ba) nari-na (+ -ba) 用. tuke-te (+ ki) nari-ni (+ -ki) 終. tuke-tu. nari-nu. 体. tuke-turu ... nari-nuru ... 已. tuke-ture (+ -ba) nari-nure (+ -ba) 命. tuke-teyo! nari-ne!