Prozodie
fonémy (vokály, konsonanty, sonory)
prozodémy, suprasegmenty
kvantita – doba výslovnosti
přízvuk – síla hlasu
slabičná intonace – výška hlasu
KVANTINA
- ide. fonologická délka
- psl. nefonologická délka
- pozdní psl. nová fonologická délka
- zánik fonologické délky v některých j.
Ztráta fonologické délky:
ruština, 13. stol.
↓
ukrajinština, 14. stol.
↓
polština, 15. stol.
↓
moravskoslezská nářečí, 16. stol.
Kvantita a pravopis. Distinkce (ráda/rada).
Česká délka = akut a kontrakce.
psl: ide: psl:
ă ā
o ←å { } å→ a
ŏ ō
ě (jať „první“)
e ←ĕ ē→´a (po měkkém C)
i (na konci slova)
ь ←ĭ ī→ i
ъ ←ŭ ū→ y
prsł. ide. prsł.
o ă ā a
ŏ ō
e ĕ ē ě, ´a, i.
ь ĭ ī i
ъ ŭ ū y
ǫ < om, am…
ę < em, en…
ě, i < ai, oi, ei
u < au, ou…
pouze krátké:
o e ь ъ (pravé jery)
pouze dlouhé:
a ě i y ǫ ę u (<au/ou/eu)
změna kvantity v kvalitu
*būti>byti *tū>ty (lat. tu, něm. du) ř. dōron – darъ
*bhlŭsā, lit. blusa>blъcha *ăvĭka, lit. avis – ovьca
lit.akis – oko *pīskēla>piščala
*bhēlos, lit. baltas>bělъ lit. dugnas – dъno
lit. nūnai – nyně (č. nyní) lit. sodas – sadъ
*mŭsŭs>mъchъ lit. sūris – syrъ (č. sýr)
*dhūmas, lit. dūmai>dymъ lit. keturi – četyri
*slūchētei>slyšati fin. akkuna – okno
*ătĭkā>otьca
Ke konci praslovanštiny krácení dlouhých
samohlásek v některých pozicích
(zákon Šachmatova)
→ nová fonologická opozice,
např. ā vs. a; ō˛ vs. ǫ
V historické době zánik fonologické délky
v různých slovanských jazycích.
V bul. a r. silný vliv přízvuku:
- redukce nepřízvučných slabik
- jakostní změny (аканье, иканье)
- slovenský rytmický zákon
- polské dlouhé ą a ó
 intonace = výška hlasu, tón
akutová, ražená, stoupavá
cirkumflexová, tažená, klesavá
jen na slabikách s kvantitou min. 2 móry
ČEŠTINA a kvantita:
- starý a nový AKUT
- kontrakce
 metatonie: změna akutu na nový cirkumflex
a cirkumflexu na nový akut
KDY? zánik (lichých) jerů → redukce počtu slabik
jáma, jámy… x jamъ mrázъ x mrazu
kráva, krávy… x kravъ práhъ x prahu
míra, míry x měrъ dvůrъ x dvora
vrána, vrány… x vranъ prachъ, plotъ, nosъ…
léto, léta… x letъ
kniha x knížьka noha x nůžьky
lžíce x lžičьka hlava x hlávъka
chvíle x chvilъka zdravý x zdrávъ
mladý x mládъ spáti x spalъ
bohatý x boháčь ruka x rukávъ
 přízvuk
MÍSTO: volný, pohyblivý x stálý
TÓN: melodický, tónový x dynamický
SÍLA: hlavní x vedlejší
fonematický, distinktivní
vztah kvantita – přízvuk
vztah přízvuk – intonace
praslovanština: pohyblivý, melodický
 pohyblivý, ale dynamický:
ruština (východoslovanské), bulharština
propojení kvantity s přízvukem, redukce:
m2l1doj č2l1věk
golova, golovu, golovka; bereg, berega…
 pohyblivý, omezeně melodický: slovinština
 omezeně pohyblivý, melodický: srbština a chorvat.
lònac, lónca, lônci, lönácá
rúka, zlâto, žèna, küća
 stálý – iniciálový: čeština, slovenština (rytmický
zákon, slabičné předložky)
 stálý – paroxytonický: polština
 stálý – proparoxytonický: makedonština
jazyk melodický dynamický volný/pohybl. stálý
in. ppt. pt.
prsl. + +
bul. + +
m. + +
s./ch. + omez. +
slovin. + + +
r., běl., u. + +
č. + +
p. + +
luž.s. + +