Slovesa 2 Ostatní určité tvary slovesné Neurčité tvary slovesné Jmenné tvary slovesné Conditionalis, kondicionál, podmiňovací způsob č. koupil bych, byl bych koupil Dřívější/Původní „Nový”: Současný: bimь kupilъ / kupilъ bimь bychъ kupilъ koupil bych bi kupilъ by koupil bys bi kupilъ by koupil by bimъ kupili bychomъ koupili bychom biste kupili byste koupili byste bǫ kupili byšę koupili by bivě kupili bychově bista kupili bysta biste kupili byste „bych“ č. koupil bysem, sloven. kúpil by som, č. koupili bychom / bysme (hovor.) hls. bych-bychmy-bychmoj bul. бих, би, би, бихме, бихте, биха r. я бы купил 1. diferentní tvary „být“: č. bych, bys, by, bychom, byste, by pol. (pisał)-bym, -byś, -by, (pisali)-byśmy, -byście, -by s./ch. bih, bi, bi, bismo, biste, bi sle. (písal) by som, by si, by, (písali) by sme, by ste, by 2. indiferentní tvary „být“ (sli., mak., rus., běl., ukr.): sli. jaz/ti/on bi delal, mi/vi/oni bi delali, midva/vidva/onadva bi delala, mak. jaс/ти/тоj би донесол, ние/вие/тие би донесле, ukr. я/ти/вiн ходив би, ходила..., ходили б, běl. я/ты/ён чытаў бы, мы/вы/яны чыталi б, я б чытаў... (po samohlásce se by redukuje na b) Imperativus, imperativ, způsob rozkazovací syntetický tvar koncovky diftongického původu (2. palatalizace) od kmene přítomného chybí 1. os. sg.; 2., 3. os. sg. jsou totožné 2 řady koncovek: 1., 2. třída: -i, -ěmъ, -ěte ber-oi > ber-i, ber-oi-te > berěte mi-n-oi > min-i, mi-n-oi-te > miněte rek-oi > rec-i, rek-oi-te > recěte dvig-n-oi > dvigni, dvig-n-oi-te > dvigněte (od souhláskové části kmene) 3., 4. třída: -i, -imъ, -ite zna-je-i > zna-ji, zna-je-i-te > znajite pro-s-i > prosi, pros-i-te > prosite děla-je-i > děla-ji, děla-je-i-te > dělajite chod-i > chod-i-te pis-je-i > piš-ei piš-i, pis-je-i-te > piš-ei-te > pišite plak-je-i > plači, plak-je-i-te > plačite lъg-je-i > lъži, lъg-je-i-te > lъžite byti: bǫdi, bǫděte iměti: iměji, imějite dati: dad-ji>daždь, dad-i-te>dadite dej, dejte jasti: jad-ji>jaždь>jez, jad-i-te>jadite jezte věděti: věd-ji>věždь>věz, vědite vězte viděti: vid-ji>viždь>viz!, vidíte vizte č. 2. sg. -i: jdi, spi, řekni, táhni, nelži… piš0, maž0, neplač0, popros0… jinde: s./ch. plači, nosi sli. tresi, reci rus. пиши, неси běl. чакай, вiтай, лезь, плач, ale беражы, пiшы, кажы ukr. ходи, кажи, ale маж, вставай bul. чети, ходи (pl. vždy -eтe), кажи-кажете, држи-држете… 3. sg. = 2. sg.: nedej Bůh, posvěť se jméno tvé, přijď království tvé buď vůle tvá…, spasi bogъ>спасибо 3. sg. i pl.: s „částicí“ ať / nechť, niech(aj), neka, pusť, da… a prézentní formou: niech(aj), nechť, nech (sle.), naj (sli.), neka (s./ch.), най/нехай/хай (ukr.), неяхай/хай (běl.), пусть, daś (dls.), давай (rus., ukr.), да/нека (bul.); (h)ajde!, nemoj! недей да работи!, стига писа! (bul.) Infinitivus, infinitiv, neurčitek ide: -tei> prsl. -ti>tь, stsl. -ti [-ťi, -ť, -ć…] pek-tei/pešti, rek-ti/rešti, mog-ti>mokti/mošti> -ci téci/téct, vléci/vléct… jinde: -ći, -c, -чь... KDY? F 1: choštǫ + INFINITIVUS musím, mohu, mám, chci, nesmím začnu, skončím Supinum ide: -tum>prsl.-tъ>t č. psát, číst, dělat, prosit… idǫ lovitъ rybъ grędǫ pastъ svinъ vstanǫ vidětъ groba pošĺǫ kupitъ zemĺę pozovǫ jastъ i pitъ jdu spat spát(i) Participium, příčestí, přechodník, přídavné jméno slovesné • Participia jsou slovesnými deriváty, ale nevyjadřují osobu, nýbrž se skloňují podle pádů a rodů (m., f., n.). • Mohou mít jmenné (přechodníky) a složené (příd. jm. slovesná) tvary. • Jejich deklinace je jmenná (tvrdá, tj. o-kmenová a a-kmenová) nebo komparativní (tj. nepřímé pady se tvoří od N f.). • Kromě univerzálního čísla, ze slovesných kategorií vyjadřují: čas vid rod (činný, trpný) trazitivnost/intranzitivnost (byti, bojati sę, smějati sę, iti, choditi, bolěti, usъnǫti, kričati, umrěti, dychati, plakati…) • Obsahují kmeny: nt, n, t, s, m Rod činný, vid nedokonavý, souběžnost, od prézentního kmene • -nt- přechodník přítomný 1.-2. třída (-e-, -ne-): -y, -ǫšti m. nes-y, f. neso-nt-ii > nesǫšt-i (jako novějьš-i), n. nes-y (m.=n.) m. nesǫšt-e, nesǫšt-ę, nesǫšt-a č. m. nesa, f.=n. nesouc, pl. (sjednocený) nesouce pol. niosąc, sloven. spěvajúc, hovoriac, s./ch. govoreći, čitajući, slovin. nesoč, znajuč, bulh. четящ, знаещ, mak. викаjќи, носеjќи, r. читая, говоря (vždy pouze 1 tvar) nesy+ jь > nesǫštijь… nesousí nesǫšt-a-jego… nesoucího… nesǫšt-u-jemu… nesoucímu… nesǫštь (A sg. m.), nesouc 3. třída (-je-): -ję, -jǫšti kupuję, kupujǫšti; pišę ( prinesъšijь přinesší prinesъš-a+jego přinesšího prinesъš-u+jemu přinesšímu pol. przyniósłszy, poprosiwszy, s./ch. došavši, r. прочитав, испёкши… ATEMATICKÉ: byvъ, byvъši Rod činný, vid dokonavý, předčasnost, od infinitivního kmene • -lflexe: -lъ, -la, -lo; -li, -ly, -la; -la, -lě, -lě; vedl, pletl > vel/veo, plel/pleo Rod trpný, přítomnost, nedokonavost, od prézentního kmene Pouze od sloves tranzitivních! -m- příčestí přítomné trpné: vědomъ, vědoma, vědomo: vědom-a-jego, vědom-u-jemu… znajemъ, znajema, znajemo prosimъ, prosima, prosimo nevidimъ, nepobedimъ, neugasimъ … -telný (neviditelný, neporazitelný, neuhasitelný…) č. známý, vědomý, lakomý; pol. świadomy, znajomy, rzekomy, (nie)wiadomy r. читаемый, любимый, видимый... s./ch. pitom(i) slovo glagolemoje Ijerusalimъ obъstojimъ boji Rod trpný, (původně) minulost, dokonavost i nedokonavost, od infinitivního kmene • -n- / -tbra-ti branъ, jęti jętъ, poviti povitъ, ži-ti žitъ nes-ti nes-e-nъ, vestiprošenъ, vodi-ti vod-i-e-nъ>voždenъ krsti-ti krst-i-e-nъ>krštenъ, kupi-ti kup-i-enъ>-pĺenъ, lomi-ti sъlom-i-e-nъ>-mĺenъ pi-ti pi-je-nъ, bi-ti bi-je-nъ/bьjenъ umy-ti umū-e-nъ/umuu-enъ>umŭuenъ>umъvenъ, ši-ti šьvenъ reštirečenъ, peštipečenъ • Podstatné jméno slovesné …n ъ + iio = ьje znanьje, znamenьje, pisanьje …t ъ + iio = ьje žitьje, propętьje, razpętьje č. dělání, stavení, žití, pol. czytanie, budowanie, (prze)życie…