Jiří Pešek
Universitat Masaryk de Brno
KJIA011 Dějiny Katalánska I
Územní expanze Aragonské
koruny ve 13. století
Jaume I el Conqueridor (1213-1276)
• Nejznámější a nejvýraznější katalánský panovník. Inspiroval řadu mýtů
a legend, za jeho vlády došlo k největší katalánské územní expanzi.
• 1208: narozen v Montpellier.
• 1213: bitva u Muretu, Jaume I v zajetí Simona de Montfort, 1214 na
příkaz papeže osvobozen a vychováván pod dohledem a vlivem
papežským a templářským.
• 1214: Corts v Lleidě → Jaume I prohlášen králem, v následujících
letech vláda regentské rady a posléze Sancho Aragonský regent 1216-
1218.
• 1218: Jaume I se ujímá trůnu, s vládou mu v prvních letech pomáhá
královská rada; mladý král musí čelit šlechtickým revoltám, drobným
občanským válkám.
Jaume I (1213-1276)
• 1225: první snahy o expanzi na jih (Peñíscola)
→ neúspěch kvůli nedohodě s šlechtou,
následující dva roky opět potlačování domácích
rebélií (Montcada, Cardona).
• 1229: Conquesta de Mallorca – územní zisk,
důležité pro obchod; tažení podporuje a
účastní se ho především katalánská šlechta,
aragonská odmítá → Arabové na Mallorce brzy
poraženi, začíná znovuosídlení ostrova (rolníci
a další z oblasti Barcelony, Rosselló či Empordà)
→ rozšiřování katalánštiny.
• 1231: Menorca se stává vazalem Aragonské
koruny; součást Koruny až na konci 13. stol.).
Jaume I (1213-1276)
• 1235: Dobytí Eivissy (Ibiza), nikterak náročné, na ostrově takřka nejsou
opevněná města. Opět znovuosídlení katalánsky hovořícím
obyvatelstvem.
• 1238-1244: Dobytí Valencijského království. 1238 padla muslimská
Valencie, 1244 Xàtiva a Biar. Této výpravy se již účastnila v hojném
počtu i aragonská šlechta – rozdělení a znovuosídlení území tedy
provedeno Katalánci i Aragonci. Dodnes patrné na jazykovém
rozdělení Valencijského společenství. V následujících letech ještě
několik maurských rebélií, všechny potlačeny.
• 1244: Tractat d´Almizra – mírová smlouva mezi Kastilií a Aragonskou
korunou, která stanovila limit aragonského vlivu → oblast Murcie
připadla kastilskému králi, pro Aragonskou korunu byla smlouva
nevýhodná.
Jaume I (1213-1276)
• 1258: Tractat de Corbeil – dohoda mezi francouzským králem
Ludvíkem IX. a Jaumem I. Definitivní vyřešení „sporů“ o katalánská
území. Ludvík IX. se v ní zavázal nečinit si jako dědic Karla Velikého
nikdy již žádné nároky na Katalánská hrabství, Jaume zase uznal
francouzskou vládu nad oblastmi Fenolleda, Narbonne, Besiers,
Nimes, Toulouse etc.
• To je definitivní tečka za katalánskou expanzivní politikou směrem na
sever, zároveň ale jasné uznání svrchovanosti Katalánska a Aragonské
koruny. Již před podpisem Tractat de Corbeil už Aragonská koruna
vzhlíží pouze k expanzi směrem do Středozemí.
• 1265-1266: od roku 1243 bylo Murcijské království vazalem Kastilie,
pak ale rebélie → dobytí katalánskými vojáky vedenými Jaumeho
synem (Pere el Gran) – Jaume pomáhal Kastilcům ze strachu, že se
rebélie rozšíří i do Valencijského království, kde též zůstala silná
maurská populace. Po dobytí „vráceno“ Kastilii.
Jaume I (1213-1276)
• Ke konci své vlády plánoval několik křížových výprav směrem do Svaté
země – neúspěch. Opět potlačoval několik šlechtických povstání i v
rámci svého panství. 1276-1277 ještě maurská vzpoura ve Valencii.
• Jaume I zemřel 27. července 1276. Pochován je v klášteru v Pobletu.
Jeho vláda trvala 63 let (!). Všeobecně vzato ji lze brát jako jedno z
nejzářivějších období katalánské historie, i když na jejím konci se
Jaume dopustil chyby, která následně Korunu dost oslabila. V závěti
odkázal staršímu synu (Pere el Gran) Aragón, Valencii a Katalánsko,
zatímco mladší syn (Jaume II de Mallorca) dostal Mallorku, Rosselló a
Montpellier. Toto rozdělení později logicky vyvolalo mocenské spory
mezi oběma bratry.
• Další charakteristiky vlády Jaume I: velký obchodní i demografický
růst, významný kontakt s arabským světem (věda, kultura, papír,…),
literatura, katalánština, pactisme → Corts Catalans.
Znak Mallorského království
(Foto: wikipedia.org)
Znak Valencijského království
(Foto: wikipedia.org)
Corts Catalanes
• Zákonodárný orgán v Katalánsku (Principat de Catalunya) od 13. do
18. století. Původ ve shromážděních Pau i Treva de Déu (11. stol.).
Jednalo se o tehdejší parlament, jeden z nejstarších v Evropě.
• Za vlády Jaume I docházelo k občasným setkáváním krále se zástupci
poddaných, avšak tato setkání ještě neměla zákonodárný charakter.
První takové setkání (zárodek Corts) v roce 1214.
• 1283: Konání prvních Corts Catalanes v Barceloně (vláda Pere el Gran).
Měly se konat vždy alespoň 1x ročně. Kromě krále účast zástupců
vůdčích společenských vrstev (klér, šlechta, rytířstvo,
měšťané/obchodníci). Bez souhlasu Corts nemohl král prosadit žádný
důležitý zákon → vzájemná kontrola, legislativní činnost. Tato
shromáždění hlavně v počátku zajistila lepší a silnější postavení výše
zmíněných vrstev.
• (Corts Generals de la Corona d’Aragó – „celostátní setkání“)
Consell de Cent
• Původně město spravovala skupina radních zastupujících krále →
konání pravidelných schůzí, zástupci měšťanů radili → od 13. stol.
institucionalizace těchto setkání, zisk privilegií a větší samostatnost v
rozhodování.
• Vznik v průběhu 13. stol. (1238, Jaca) → rozšíření do dalších velkých
měst Aragonské koruny, 1265 v ustálené podobě i Barcelona (4 nebo 5
radních, 100 consellers „zastupitelé“).
• Především v počátku demokratický charakter, consellers byli zástupci
význačných rodin a obchodníků, postupně určitý úpadek → Consell de
Cent záležitostí městských oligarchů, mocenské zájmy.
• Silná společenská a politická pozice, rozhodování v řadě klíčových
záležitostí, důležitost ve válečných časech (např. roku 1714).
Saló de Cent, Ajuntament de Barcelona (Zdroj: www.barcelona.cat)
Consolat de Mar
• Důležitá instituce zabývající se právní stránkou mezinárodního
obchodu Aragonské koruny. Rozhodovala v otázkách týkajících se
obchodu, jenž probíhal v té době hlavně po moři.
• První náznaky za vlády Jaume I; 1282 vznik Consolat de Mar v
Barceloně, o rok později ve Valencii, v dalších letech pak i v ostatních
významných přístavech Aragonské koruny. Důležitý nástroj katalánské
obchodní a kolonizační politiky ve Středomoří. Instituce fungovala až
do roku 1716.
• Llibre de Consolat de Mar: sbírka zákonů/zvyklostí mořského práva
vycházející z práva římského, byzantského, řeckého, italského,
francouzského atd. První vydání pochází z Valencie (1320-1330).
Po staletí základní „příručka“, podle které se řídil veškerý obchod ve
Středozemním moři. Původně v katalánštině, později přeložen do
dalších jazyků, zdroj práva i pro ostatní státní útvary ve Středomoří.
Pere el Gran (1276-1285)
• Narozen ve Valencii 1240. Syn Jaume I a Violant d´Hongría.
Barcelonský hrabě, král aragonský, valencijský a sicilský.
• Vládl jen 9 let. Kromě obligátních potlačování muslimských či
domácích bojůvek se zasloužil především o stavbu loděnic v
Barceloně. Také byl literárně činný, ovládal pravděpodobně všechny
jazyky svého království, obsadil a obchodně využíval dva tuniské
ostrovy (Kerkennah, Djerba).
• 1282-1289: Válka o Sicílii. Od roku 1266 Sicilské království ovládali
Francouzi → lidové povstání, na krále navržen Pere el Gran →
podnikne výpravu na ostrov a zvítězí, získá však jen ostrov (díky
almogàvers vedenými Rogerem de Llúria) – pevninská část zůstane
součástí Neapolského království. K mírové dohodě dojde až 1302:
uznána samostatnost sicilského království pod vedením aragonského
panovníka. Sicílie pod kat./šp. nadvládou až do 18. stol.
Pere el Gran (1276-1285)
Následky sicilského tažení:
• „Aragonská křížová výprava“ – vyhlášena papežem
v letech 1284-85 jako odveta za obsazení Sicílie,
Pere el Gran vyloučen z církve a zbaven nároků na
sicilské území, především ale došlo k
francouzskému útoku na katalánské území.
• 1285: Francouzi ve spojenectví s Jaume II de
Mallorca dobyli Rosselló a obsadili Gironu;
aragonské loďstvo pod vedením Rogera de Llúria
ale poráží to francouzské u Illes Formigues
(Palafrugell), poté Francouzi zaveleli na ústup.
• Francouzský král Filip III. záhy na to zemřel a Pere
el Gran ho přežil jen o pár dní. Definitivní zahnání
Francouzů a „znovudobytí“ Mallorky měl již na
starosti jeho syn Alfons el Franc.
Pere el Gran
(Foto: trobadors.weebly.com)
Alfons el Franc (1285-1291)
• Král aragonský a valencijský a mallorský, hrabě barcelonský. Narozen
ve Valencii 1265.
• 1282: oženěn s anglickou princeznou Eleonorou (významný strategický
sňatek), avšak k naplnění sňatku nikdy nedošlo, protože Alfons
předčasně zemřel.
• 1286: dobytí Mallorky, kde vládl jeho strýc Jaume II de Mallorca
(pomsta za jeho účast ve francouzské křížové výpravě proti Aragonské
koruně).
• 1287: si Alfons podrobil i Menorku, která do té doby byla muslimská a
platila Aragonské koruně vysoké daně. Menorca zůstala takřka bez
obyvatel, opět znovuosídlení lidmi z Katalánska → zkompletování
anexe Baleárských ostrovů.
Alfons el Franc (1285-1291)
• Špatné vztahy s Kastilií, snažil se o
dominanci nad několika oblastmi
Tuniska a Maroka, většinou neúspěšně.
• Snaha o diplomacii a lepší vztahy s
papežem, na domácí scéně boj s
aragonskou šlechtou, která chtěla větší
prospěch z katalánské středomořské
expanze.
• Zemřel bez dědice, po jeho smrti
nastupuje nastoupil na trůn jeho mladší
bratr Jaume II (Jaume el Just), do té
doby král sicilský.
Alfons el Franc
(Foto: www.vila-real.info)
• „Ne sol nom pens que galera ne altre vexell gos anar sobre mar,
menys de guiatge del rey d'Arago; ne encara no solament galera, ne
leny, mas no creu que nengun peix se gos alçar sobre mar, si o porta
hun escut o senyal del rey d'Arago en la coha, per mostrar guiatge
de aquell noble senyor, lo rey d'Arago e de Cecilia.“
(Roger de Llúria, Crònica de Bernat Desclot; cap CLXVI)
(Versus ESP: „Říše, nad níž slunce nezapadá.“)
Více informací:
• BALCELLS, Albert. Història de Catalunya. Barcelona: L’Esfera dels
llibres/La Butxaca, 2011. Str. 306-387.
• RODÓ, Jordi et al. Historia del autogobierno de Cataluña. Barcelona:
Generalitat de Catalunya, 2007. Str. 31-51.
• SOBREQUÉS, Jaume i MORALES, Mercè. Comtes, reis, comtesses i
reines de Catalunya. Barcelona: Base, 2011.
• SOLER, Toni. Història de Catalunya (Modèstia a part). Barcelona:
Columna, 1998. Str. 81-104.
• Rozdílné pohledy na některá období katalánské historie:
https://www.youtube.com/watch?v=CMWZEjERlwQ
https://www.youtube.com/watch?v=1Pg4MttRQD4