LJBcB19 Římské trestní právo - 9. přednáška - fragmenty JUDr. Miroslav Frýdek
O
Iniuria - pojem a obsah
TABULA VIII.
la. QUI MALUM CARMEN INCANTASSľľ ...
lb, Ck. De rep, IV 10,12: nostrae XII tabulae cum perpaucas res čapíte sanxissent, in his banc quoque sanciendam putavetunt: si quis occentavjsset sive carmen condi-disset, quod infamiam faceret flagitiumve alleri. SI QUIS OCCENTASSTT QUOD ALTERIFLAGITTUM FACIAT.5'
2. SI MEMBRUM RUP[S]ľT, NI CUM EO PACIT, TAL10 ĽSTO.
3. Ml. Coll. 2,5,5: Iniuriarum actio ant legitima est.. Legitima ex lege duodecim tabularum: „qui iniuriain alleri fecit, V et XX sestertiorum poenam subito", quae lei generalis fait: fuerant et speciales, velut ilia: „manu fustivc si os (regit libera, CCC, (si) servo, CL poenam subit sestertiorum".
4. SI MURIAM [ALTERI] FAXSIT, VIGWTIQUINQUE POENAE SUNTO.
5. ...RUPT[IAS]...SARC1T0.
Festes, Rup(s)i): Rupsit in XII signifies: damnum dederit*
6. Ulp. nig. IX 1,1, jit:. Si qoadnipes pauperism fecisse dicetur, actio a. lege XII tabularum descendit; quaelex voluit aut dari id quod nocuit,... aut acslimationem noxiae offerri,
DESKA VDL
la. KDO BY ZAZPÍVAL ZLOU PlSEŇ...
1b. Cic. De rep. IV10, 12: přestože naä zákon XII desek stanovil trest smrti jen na velmi málo vrčí, zahrnul mezi ne také tuto: jestliže by nikdo zazpíval nebo složil píseň, která by způsobila hanbu nebo ostudu druhému, JESTLlřE NĚKDO 7.AZPM, CO DRUHÉMU ZPŮSOBÍ OSTUDU,
1 JESTLIŽE ZLOMÍ KONČETINU A NEDOHODNE SE S NÍM, AT SÁHNE K ODVETĚ.
Paul. CůU. 2,5, 5: Žaloba z urážky je buď zákonná.,, Zákonná je ze zákona XII desek: „kdo způsobí príkorí druhé™, dá pokutou 25 sesterciů", Toto pravidlo bylo obecné; byla však také zvláštní: „zlomí-li svobodnému nikou nebo holí kost, al dá 300, jestli otroku, dá pokutou 150 sesterciů".
4. ZPÚSOBt-LI PRÍKOM (DRUHÉMU), AT JE POKUTOU DVACET PET.
5. ...ZLOMENÍ ...POTRESTÁ. Festu), Kup($)ít: Zlomil znamená ve XII způsobil Ujmu,
6. Ulp. Dig. IX1, 1, pr:. Řekne-li se, že škodu způsobilo čtyřnohé zvíře, nastupuje žaloba ze zákona XII desek, íenlo zákon přikázal buď toto škodné zvíře vydat,... nebo nabídnout ocenení škody.
v:iü. In iuris au tern commit nun-non solum cum quis pugno puta mit fusts percussus vel eUam ver-beratus erit, seri «tiam si cut con-vicium factum luEriL, sivc^ qtifs bona ahculus quasi debitoris scIhtih eum nihil sibi daher« proacripsc-rit, Elve quis ad uifamlam alkulus lj bellum aut cannon scripsnri", sive quls man em JamlUcs aut prae-rextatum adsactatus fuarit, et da-nlque altis plur.lbu3 rorjdls.
221. Pat: autem lnluriam vide-raur nori solum per riasmet lpsos, srsrl erlsm per liheros nostroa quo3 in pjt,es.ut3 b überaus; Item ppr nxores nostras, quamv{s In man« nostra r_on stnt, Itaque si filial! iiitiatj qitae Tllio uupta est iniuriain -acetia, nan solum filisR numme tecum agi inlnrlarum potest, verum efiajn mco qugfjiia et Tltii nomine. 222. Servo nut em in si ipiidem nullo Injuria Intel tegi-tur fteri, sed domino pep liuiii riert vldetu?; non tarnen isd9in mod is. quious u.ktm per liber os nostros vel uxotes infurlsra pari Vldemur, ükü Ha cum quid atrD-1 ctus Cnmnii'isuii F'iorit, quöd apcr-te En contumslian dominl fieri vl-detur, vRhiti si ci\is alienuiii seir-VLim v erbe raver: t; et in nunc c us um formula proponitur. At si ouis üüi'vu Lu^iviuiLiui ftjtjtrit vel Pug no Bum percjEserit, nnn prn-pnnitur ulta fonauia, nee tern ere Patent! darur.
220. Urážka (inluriů), se pak spáchá iiejěii laiidy, kdy ä näkdn bude udeřen nebo i stit, třeha peští neha klackům, ale t rebdy, kdvz by nSkdo byl zostuzen. ať j:r tím, Se by dražbu je hu iiLajetku Jako (majetku) dlužníkova dal vyhlásit ten, kdo ví, že mu (nař5ct;y) naiií nic dlužen, anebo tfm, žs by někdo k pntupS druháho sepsal liíl ucbu (složil) báseíl, anebo 3fe by někdo chodil v patách zn matknu rodiny Si za nedospělcem a puLora iiuiohg Jinými způsoby. 221. \ti se paTf ja. to. 7.p. urážku utriíÍTnc n oj e n skrzv sebe samy, ale i skrze nase deti, jež márufi v pravomciol; ruvi:Ď2 strže na Se manželky, třeba by ■ľ v nasi' niaiiíRlfikŘ mor] nebyly. PiuLo UĽUĽÍ5-li inou d ľ tíru, která Je provdána za Titia, je moSnn tri prn urážku žtiluvaL iiojun jniĚimm dĽt>-ry. ale také i jménem mým a (irné-ntjjl)' Tilia. 2'?.2. Olrukovi aiunGiuLi, ;ak se rozu.mí, 2ddr.ou urdzirj sice způsobit nelze, má sc vSak za to, äe v Jet c osobě se uráží páii. Ne ovsem v tS.chäe piíptdech, kdy utrpíme urážku také sitrze nuäe dé'ti Či manaeliy, ale v tächr kdy ae spíiLtiů. uělo IcriitäjäíhĽi, [iiěpoj co se dĚJa sjavně na potupu pána, Jako když by nGkdo cizllio otroka Htioukl. A na tento případ Je proponována [zvláštní] íormule. Naproti tomu na připer, 3e by nfckdo ntľoka íosfuilil anebo [Jen] nrtňfil pěstí, žůdnú. formule prupoiitjvťiím není a ífaloh^i s« (an^tak iifidává.
223. Poena autem iniurlamm ex lege XII tabularum propter raem-brum quidem ruptum talio erat; propter os vero fractum aut con-lisum trecentorum assium poena erat, si libero os fractum erat; at si servo, CL; propter ceteras vero iniurias XXV assium poena erat constituta. Et videbantur illis tem-poribus in magna paupertate satis idoneae istae pecuniariae poenae. 224. Sed nunc alio iure utimur. Permittitur enim nobis a praetore ipsis iniuriam aestimare, et iudex vel tanti condemnat quanti nos aestimaverimus, vel minoris, prout ei visum fuerit. Sed cum atrocem iniuriam praetor aestimare soleat, si simul constituent quantae pecuniae eo nomine fieri debeat vadi-moniuni, hac ipsa quantitate ta-xamus formulam, et iudex quamvis possit vel minoris damnare, ple-rumque tamen propter ipsius praetoris auctoritatem non audet minuere condemnationem.
225. Atrox autem iniuria aesti-rpatur vel ex facto, veluti si quis ab aliquo vulneŕatus aut verbera-tus fustibusve caesus fuerit; vel ex loco, veluti si cui in theatro aut in foro iniuria facta sit; vel ex persona, veluti si magistratus iniuriam passus fuerit, vel senator! ab humili persona facta sit iniuria.
223. Za urážku, způsobenou zlomením údu, byla podle zákona 12 desek trestem odveta. Naproti tomu za zlomenou či rozdrcenou kost byla trestem (pokuta] třista assfi, byla-li kost zlomena svobodnému; avšak (byla-li zlomena) otrokovi, (platilose) 150 (assů). Za všechny ostatní urážky byl pak stanoven trest 25 assů. A v oněch dobách velké chudoby se tyto peněžité tresty zdály docela vyhovující. 224. Dneska užíváme však práva jiného. Prétor nám totiž dovoluje, abychom urážku ocenili sami a soudce (potom) odsoudí (žalovaného) k částce, kterou navrhneme, anebo k částce nižší — podle toho, jak sám uzná. Protože však (tzv.) těžkou urážku posuzuje obvykle (sám) prétor, ohodnotíme v případě, že by současně určil výši peněžité záruky, které se v té záležitosti musí poskytnout, (náš nárok) ve formuli částkou úplně stejnou a soudce, ačkoli by mohl odsoudit i k částce nižší, neodváží se zpravidla přece jen vzhledem k vážnosti prétora objem rozsudku zmenšit. 225. Těžká urážka se pak posuzuje buď podle Činu (samého ), jako byl-Ii by někdo někým poraněn či potlučen anebo zbit klackem; anebo podle místa, jako byla-li by někomu způsobena urážka v divadle nebo na foru; anebo podle osoby, jako byl-li by uražen státní úředník či byla-li by senátorovi způsobena urážka osobou nízkou.
Paulus Sent.
1. Iniuriam patimur aut in corpus aut extra corpus.
2. Furiosus itemque infans adfectu doli et captu contumeliae carent: idcirco iniuriarum agi cum his non potest. Šílenec, stejně jako dítě, není schopen podvodu a urážky: a proto je pro urážku nemůžeme žalovat.
6. Iniuriarum actio aut lege aut more aut mixto iure introducta est. Lege duodecim tabularum de famosis carminibus, membris ruptis et ossibus fractis. Žaloba z urážky je zavedena zákonem nebo zvykem nebo obojím. Zákon XII desek trestal urážlivé básně, zlomené končetiny a zlomení kosti.
9. Iniuriarum civiliter damnatus eiusque aestimationem inferre iussus famosus efficitur. Každý občan, která je odsouzen z urážky je povinen odškodnit (zaplatit částku na základě aestimatia) a stává se nechvalně známým.
10. Atrox iniuria aestimatur aut loco aut tempore aut persona: loco, quotiens in publico inrogatur: tempore, quotiens interdiu: persona, quotiens senátori vel equiti Romano decurionive vel alias spectatae auctoritatis viro: et si plebeius vel humili loco natus senátori vel equiti Romano, decurioni vel magistratui vel aedili vel iudici, quilibet horům, vel si his omnibus plebeius. Těžká urážka závisí buď na místě, času, nebo osobě: na místě, pokud je spáchána veřejně, na době, pokud je spáchána ve dne, na osobě, pokud je spáchána proti senátorovi, římskému jezdci, decurionovi, nebo jiné vznešené osobě: pokud plebejec nebo osoba narozená jako humiliores spáchá něco proti senátorovi, římském jezdci, nebo decurionovi nebo proti magistrátovi, aedilovi nebo proti soudci, nebo proti kterémukoli z těch.
15. Qui carmen famosum in iniuriam alicuius vel alia quaelibet cantica, quo agnosci possit, composuerit, ex auctoritate amplissimi ordinis in insulam deportatur: interest enim publicae disciplinae opinionem uniuscuiusque a turpi carminis infamia vindicare. Každý, kdo složil hanlivou píseň nebo báseň k újmě jiného, musí být z autority (senátu) deportován na ostrov. Neboť je v zájmu veřejného pořádku, aby byla chráněna pověst každého, kdo má být chráněn od hanby způsobené hanebnou poezií.
22. Servus, qui iniuriam aut contumeliam fecerit, si quidem atrocem, in metallum damnatur, si vero levém, flagellis caesus sub poena vinculorum temporalium domino restituitur. Pokud otrok spáchal urážku nebo contumelii, nebo těžkou urážku ať je odsouzen do dolů, pokud jeho provinění není vážné ať je bičován, nebo ať je svému pánovi navrácen s trestem dočasného spoutání řetězy.
Just. Inst.
ČTVRTÝ TITUL O URÁŽCE1"'
jako bezpráví se obecně označuje vše, co se neděje v souladu s právem. Ve speciálním významu se takto označuje urážka osoby, jejíž název je odvozen od urazit a u Řeků se jmenuje típoiv;842 neboli zavinění, které Řekové nazývají ábíxw«M\ které je například vAqmhovu zákonu844 chápáno jako protiprávnost způsobené škody, neboli nesprave-
INST. 4, 4
dlnost, u Řeků nazývaná óäi/iav.1145 Když totiž praetor anebo soudce v něčím sporu nerozhodli podle práva, říká se, že tento utrpěl bezpráví.8*3
1. K urážce dojde nejen tehdy, když jc někdo zbit pěstí anebo holí anebo je dokonce bičován, ale také když jc někomu veřejně nadáváno, nebo když je jeho majetek vzat do držby, jako kdyby byl dlužníkem, a ten věděl, že mu dotyčný nic nedluží, nebo když někdo druhého úmyslně polmluví, napíše, nastylizuje, vydá spis anebo báseň, nebo z nedbalosti dopustí, aby se něco takového stalo, anebo když někdo nepřetržitě následuje vdanou ženu, mladíka anebo děvče, anebo když se přihodí, že je něčí mravnost pošpinčna. Aje tedy zřejmé, žc může být urážka spáchána rozličnými způsoby."'7
2. Někdo je uražen nejen tehdy, když se jedná o jeho osobu, ale také když se jedná o jeho děti, které jsou pod otcovskou mocí. Vztahuje se také na jeho ženu; tento názor se totiž prosadil. Proto, když jsi urazil něčí dceru a taje provdána za Titia, může žalobou z urážky na cti žalovat nejen dcera, ale stejně tak otec a také manžel.Naopak ale manželka nemůže použít žalobu z urážky na cti, pokud byl uražen její manžel. Bylo totiž běžné, žc ženy byly chráněny svými muži a nikoli naopak muži svými ženami. Žalovat žalobou z urážky na ctí může také tchán svou snachu, jejíž manžel je podřízen jeho otcovské moci.
3. Otroky samotné nelze na cti urazit. Pohlíží se však na to tak, že jejich prostřednictvím byla způsobena urážka jejich pánům. Není to však stejné jako u dětí a manželek, ale k urážce dojde pouze tehdy, když se přihodilo něco mimořádného, co jc očividně namířeno proti pánovi, jako například, když někdo tluče cizího otroka; v takovém případe se pak propouští žaloba. Jestli ale otrokovi někdo nadává anebo ho bije pěstí, nemá pán proti němu k dispozici žádnou žalobu.ÍI4B
4. Kdyby by! uražen otrok, který je ve spoluvlastnictví, je správné neposuzovat výši způsobené škody podle podílu, který přísluší jednomu ze spoluvlastníků, ale podle jeho osoby, neboť urážka byla způsobena jemu.
5. Pokud ale Titiovi náleží k otrokovi požívací právo a Maeviovi právo vlastnické, má se za to, že uražen byl spíše Macvius.
6. Jestliže byl uražen svobodný člověk, který ti v dobré víře slouží jako otrok, pak ti žaloba udělena nebude; spíše by mohl žalovat on sám, neboť je tím, kdo byl zbit, aby byl uražen; v takovém případě máš žalobu z urážky také ty. Totéž platí, také když se jedná o cizího otroka, který ti v dobré víře slouží, žaloba z urážky je tedy propuštěna tehdy, kdvž ic v jemu způsobené škodě možné spatřit urážku tebe.!tr>"
IN ST. 4, 4
-j, V prípade zničení některého údu byla podle zákona XII desek1*51 trestem za urážku odplata. Naproti tomu při zlomenině byly, patrně z důvodu značné chudoby našich předků, stanoveny peněžité pokuty. Později praetoři povolili uraženým, aby to sami ocenili, takže soudce odsoudil buď na tolik, na kolik se uražený ocenil, anebo na méně, a to podle toho, jak se mu to zdálo spravedlivé. Pokuta zavedená zákonem XII desek za urážku se přestala užívají. Na soudech se naproti tomu často bere v úvahu praetory zavedená pokuta, která se označuje jako honorami. Ohodnocení urážky v penězích na základě společenského postavení a cti osoby je vyšší nebo nižší. Takovéto odstupňování odsouzení se, nikoli bezdůvodně, týká také otroků, takže rozsudek je jiný v případě otroka, který spravuje majetek, jiný u otroka středního postavení a jiný u otroka, který se k ničemu nehodí, neboje v okovech."52
8. A také Corneliův zákon853 hovoří o urážce a zavedl žalobu z ní. Žaloba je dána v případě, když je někdo zmlácen anebo zbit holí anebo bylo za pomoci násilí vn íknuto do něčího domu. Pod domem rozumíme, když někdo bydlí ve svém vlastním domě nebo v domě pronajatém anebo ho bezplatně obývá anebo byl přijat jako host.
g. Těžká urážka je posuzována buď podle spáchaného skutku, například když někdo druhého /,raní, nebo byl zmlácen holí; anebo podle místa, jako když například byl někdo uražen v divadle nebo na fóru, nebo před očima praetora; anebo podle osoby uraženého, jako například když byl uražen úředník, nebo když senátora urazil obyčejný člověk, nebo otce jeho děti, nebo patrona jeho propuštěnec;"'4 jinak se totiž hodnotí urážka senátora, otce, patrona a jinak urážka cizí osoby, nebo obyčejného muže, Někdy činí urážku těžkou místo poranění, například když bylo někomu vyraženo oko. Nezáleží příliš na tom, zda takovéto zranění bylo způsobeno otci rodiny anebo synovi v otcovské moci; neboť tento poslední případ byl zařazen mezi těžké urážky.'1"
jo. Nakonec musíme říci, že u každé urážky může poškozený žalovat buď trestněprávní žalobou, nebo soukromoprávní žalobou. Pokud se žaluje soukromoprávní žalobou, je po ohodnocení uložena pokuta, jak bylo vysvětleno. Jestliže se naproti tomu žaluje pořadem trestního práva, pak soudce ze své úřední moci uloží mimořádný trest. V této souvislosti je třeba si všimnout, co zavedla Zcnonova™ konstituce, že totiž osvícení muži a ti, kteří jsou vyššího postavení, mohou podat trestněptávní žalobu z urážky prostřednictvím zástupce, nebo se dát prostřednictvím zástupce žalovat, tak jak to odpovídá obsahu konstituce a z ní také dostatečně vyplývá.
i ii j i . t j n - j
n. Z žaloby z urážky jc odpovědný nejen ten, kdo urazil, tedy ten, kdo mlátil, ale zahrnut pod ni bude také ten, kdo ve zlem úmyslu jednal anebo pomáhal, aby někoho fackovali. \
12. Neuplatnením tato žaloba zanikne. Proto ten, kdo se dá urazit, to znamená, kdo si urážku jako dotčený hned nevezme k srdcí, nemůže se později, když by toho litoval, vrátit k urážce, které si dříve nevšímal.^7