Ar. § 114. Značky v písmu. Viz § 14.
H--"- § 14. Značky v písmě
1. Ma p p Iq q~"~~)
Mappíq je tečka, která se klade do koncového ~, má-li se vysloviti
ve své souhláskové platnosti, tedy jako h, na pře ;,~~ ga'Qah3.m.
- T
Ja p4~byl vysoký', ;,~,~ ,arsčl: 'j~jí země' (proti rr!::,~:-ar~d' k zemi') .. J)
o • : - - T : - C~k~, ~~
Pozn. V rukopisech se vyskytuje mappíq též v koncovém j:
(~l. ,~ qaw' provaz, šňůra', a v koncovém v: ~i~goj 'pohanský národ'.
!~čtyřik~~~,je.té~ liP,rosU~ d slova v ~ (srv. ~~~:)':1wajj4f2 i' U, Gen. 43, g)
. 26); zajištuj e čtení ~." Jako souhlásek.
2. Ra pre (~~j)
'; T
RApre je vodorovná čárka nad konsonantem, která v rukopisech
upozorňuje na to, že souhlásku pod ní je čísti jako l'p'iraq.t, že v ní
není ani dAgeš ani mappíq. V tiscích je vzácná.
3. "Ma q q ěji (9i~~)
Ma q q ěji (spojovatel) je vodorovná čárka mezi slovy, která
k sobě patří a tvoří smyslem jeden celek. Spojuje slova
dvě:
C,~-S~'všichni lidé', nebo tři:
~tb,-S~-~~'všechnu bylin~, nebo čtyři:
i':'i'tt.~:'~~':~~'vše, co mu (bylo)' = 'vše, co měl' .
•: -: T .:
Toto spojení způsobuje, že se hlavní přízvuk posouvá
na !<-onec takovéhoto celku a proto některé samohlásky
předchozích slov se někdy krátí.
V našich případech: ~~ kaJ ~ísto ~j kol 'všechen'; ~N řset
T ~
místo ~~ řě], značka akusátivu.
Maqqěji bývá hojně po jednoslabičných slovech, jako jsou: C~
'jestliže', ~~ 's' a znak akusativu, 'l' 'až' ~ ~~ 'ne' (V4~;~ZU),
S~ 'k', .Sv ~na', C~, 's', 7~ 'z', 'od', 7~'aby n~', C~ 'též', .,~ 'žeí'Mt'
a.) 1\:)".3) a.d}' tj -1 t« t'G os ~OÚ 'uó 1'YY2..{.'~ 1?7'I./(:t~ i{):.z ~ó' 4 bt:Ldh-/"
·1·1 ;/
. .
..
-~ ~ 'všechen', i"~'není', 'tť~ 'který'. Stojí též před N~- 'tedy',
'nuže', 'přece'. Zamezuje se jím též srážka dvou slabik, které
mají obě hlavní přízvuk (srv. Gen. 1,3; 3, 16; 6, 9; 7, 11). @
4. Pá s ě q (~~~)
p~s ě q (zastavovatel) je svislá čárka mezi slovy,. která brán
jejich spojování v proudu řeči. Užívá se jí, když předchozí slovo
končí touž souhláskou, kterou následuj ící slovo začíná (1. Paral, @
22, 3), když jdou za sebou dvě stejná slova (Gen. 46, 2), chrání před 0
nedorozurněním (Gen. 18, 21 má ~S~I~tvl',slovo ~~~-9značí ®T T T T T
zde 'opravdu', ne substantivum 'pobití') a klade se k jménu božímu
(žalm 119, 156). Po ní mají explosivy k, p, t, b, g, d dagěš lene. @
:.~i':;::>'/./P',plk-rI?.2~ c:t.w&t.)k 'pAJrf~ ..6,/tht~h(.&).e;r~ ~~IZ,ť J~O~f(i:itl.f4t!4/ZI
. 5. Mretreg (~~~)-- .:-:
1. Jméno znamená "uzda". Je to svislá čárka vlevo od samo
hláskové značky (vyjma u hčhem). Označuje vedlejší přízvuk a
chrání výslovnost samohlásky, li níž stojí.
AJ T. zv. ~ehk~ mre!reg stojí
a) u samohlásky v druhé otevřené slabice před slabikou prízvučnou:
cíN:-t hú 'llgllm 'člověk' (s urč. členem).
TTl T
b) \T čtvrté otevřené slabice před přízvukem:
ni~i~"~;,~ měhatfi!sonól 'než prostředďr (žen., Ezech. 42, 5); ®• -I ••
c) jestliže je druhá slabika před přízvukem zavřená, stojí mre!reg
,
v třetí otevřené, je-li třetí zavřená, je ve čtvrté otevřené:
C"~~'~I~h(l-~ar-ba-cim 've 40. (roce)', Num. 33, 38; @
d) je u dlouhé samohlásky, za níž je š9wa a potom přízvučná slabika;
chrání dlouhou samohlásku v zavřené slabice před maqqěji
a upozorňuje u qamre~, aby se čtlo jako d: ~'to~ qa-t'J-Id
'zabila'; ~'-~tV šdl-1i 'vložil rrfi/; C"~~ balím 'd~~y'; n~,'ff • IT -c .•• • IT .•• TlT
tčm-mč 'proč?': N~N'ánna 'ach!'; M~~ šamma 'tam'; M~~jámma
, v , T 1 T T IT T fT
na more ; / I / /
C) \' ':)".1) a.di··'''' rf'tl,C;OS nu()Ú'~ ;YI'U'dolA.. "'1?1,t'/4Iut,ue, fo'%~,$t> u;;,~
~).n"o;f./~Q" 86 1:.':7f'l~b.(j~//l~ k MÍ; ~ ~~ ~:L 45
. .
e) stojí u samohlásky, za níž jde l.l~těp: t:~~~~~ !uí'anJšlm
" ..' .••. -: r T
'muži'; ~,!'..jaea[;p 'vystoupí'; i~!'~pa~oló 'jeho dílo'. Pro.:-:,-
T:IT
m.ění-li se ~últěp v samoh~sku. plnou, stojí před ní mretreg:.
17~~naCalí}!sa 'tvůj s;)~)J~íc';~7;';~piYá13
b'([ 'tvé dílo'; '~!I)I~
jéE~UEZqLÍ 'budou silni': 1:0 -~rr~t'}:t::--~4andJStM'1d~Á ~ .6't,!'uw ~
f) u sloves ~~~ hajJ 'byl' a ~"M f)ajií 'žil' stoj í In[etreg, k~yž
- - r T na,bl'!. ' -;)' n.•
jejich první písmena nemaj í samohlásek a před nimi je i, ., ) :'~t'
~1.:r,1y".s"';) ') n~·\~J(;.
P o z n, 1. Mret~g chrání délku samohlásky a brání tím "často I' nedorozumění:
,~jlt j[rí}~u. 'oni se bojí', proti ,~, ••jirřů 'oni vidí':
. I' ••
,~t!~1tjišrnů 'oni spí', proti ,;t:,,"- iišnů 'oni opakují'.
<1) J P·ozn. II. T. zv. těžké Incet~g má stejné znamení jako lehké a
-;; stává IJ rf:i 55 TJ (3,"~o5 ,dQtJ<"/4 """" <7W 1?;0L r r:"'e4>ZJ; .J:<f:'. .
1. u tázací částice ~ ha: ;,n~~/zd'alt?i 'zdaž (jsi) ty' (2. Sam, 7, 5); @- t -1-
2. u urč. členu :-r ha před laryngálami: ~Q~M~ haba.!sma 'rnoudrosť',
Clt~ii;' Ilabi$$im 'šíp1, C"'!,~ hat:i~rrf~ 'slepci' a p.
• • I -. .: 'I - •
3, u předložek " :l a ~ před následujícím šGwa: M~~Q~ lanvnassěah_ - - _ •• - : 1'hudebnímu
dirigentovi' (žalm 11, 1 a j.). @
Ar.- 1115. QQrě, k9
1iQ, mimořádné body a .smÍšené tvary.
'H. § 15. Qarě, ka~i~, mimořádné bodya smíšene tvary .
1. Když masoreté prováděli konečnou úpravu starozákonního
textu, neodvažovali se něco měniti v souhláskovém textu biblickém,
• •
a ~:otp chyby jednak gramatické, jednak textové - podle svého
mínění - označili v textu kolečkem (circellus) nebo hvězdičkou
.H
(?steriscu,s) a na okraji poznamenali, jak se místo psaného (~ltr,~)
. . ..
má správně čísti (ltjH)' Správné čtení dostaneme, jestliže vokalické
značky, které jsou psány u k~llQ (výrazu psaného), ale nepatří
k němu, dáme ke konson ntům q;)rě (V)TaZU, jenž má býti čten),
napsaným na okraji. Časem nevíme, jaké vokály by měly ke k~!i!1
patřiti. Tak je na pře v 'Gen. 24, 33 psáno ctvlt~~,q-rě je Ct:',tt" což ,®
je vokalisováno CŤt"~' uiaijůsům 'a bylo ···předložen~'. KQ!i!;!
9131ll/.sJ'PnH.~< o"~:l;~~;t:r3$t9Z~V1~~ k~ hr/t- ~, ~./kW
46{ ,
. .
;.;~ j?)I .f)~, Oft4~·n-evm. (I)/<.~~I tJfd x m·r- D'-rJ1>7f ~:t:-;:;::;-~
je Ct!'~"'; masoreté v textu označili tvar kroužkem (Ct!'~••,)
a připojili tuto poznámku: ~,~ ctv~lt,(Ct!'-'~,). Z tah? plyne, že
konsonantní text má omylem psáno jóg místo waw. Casto tvary
v qarě poskytují opravdu kpi.í čtení. Jindy masoreté naznačují,
že na příslušném místě má se !lžíti slušn~j@!.o tvarE. V 1. Samo @
5, 6 je k slovu C"~~~ ~ poznámka: ••,~ c""ntQ~ C"~~l'~;
to značí, že místo slova C••~~l' jest užíti při čtení slova c",into -Aj
• l' T: • :
Obě slova značí haemorrhoidy, ale slovo C""Mto je pokládáno
za slušnější. V 2." Král. 18, 2< se praví: . @
r-,i~TC" C~~'M-~N S~N~ ~~M~-~l' C"~~~~ C"~~NM·'1t~ T 7 .~ ~ ! t ••• ., ••. • : I - • T - : I T :C~~~
CM"~"TC-~NIV T· Y":-"- -:
uk mužům, přebývajícím na hradbách, aby jedli výkaly své a pili
moč svou s vámi". Slovo C'N,n 'výkaly', je podle masoretského. ,,-: •... .....--.
výkladu méně slušné a podle poznámky ~'PC~N':l CM",n má
býti nahrazeno slušnějším :-iN;:::, jehož samohlásky jsou slovu
T
C'N'M podloženy, tedy CM"N'" (c~Ni:l). Podobně místo C;"j"t!'
(od slova 1~;;'',!11oč')je Čísti TpodleTpToznámky .,,~ CM"~~' "Q"~
slušnější C~~~j~9~9dJ:moč·.tedy Crr~~n~9~9~~' ~~~ D~uter. @
28 30 a J'. tA) "'N e.O""NAh n. o: N (..s1J:"N t4~ 'I N'N .51* TO flJ(fóf wa.'f-w ..v-<Z N(1dQ.J
t ;1'$'1' - p . _ r: l't •• ••.. tl'tU, <Jr.. Wc:w.avr
Někdy se stává, že slovo chybně napsané přichází často a protože
je čtenáři známo, není proto potřehí, aby bylo v poznámkách
ustavičně opra~ováno. Samohlásky q-rě [sou prostě slovu ka!il!
podloženy. To se nazývá q v r ě perpetuum. Často se objevuje
v Pentateuchu tvar N'iT s významem 'ona' a stojí tedy na místě
tvaru N":-i. Masoreté naznačili správný tvar ženského rodu vokali.
sací a píší na příslušných místech N'''. Ujména .C~TV~'"je psaní
místo masorety žádaného Q"~tV~,.,·;kati!! uka~u""j~ n~ c~tV~,.,.. - T : f' T :
Slovo 'l'~ 'dívka', má 9re M'l'~, ka!i!! ,l,'~.Učíslovek C"~tVT-:I- '1'-:1- h:
a C"~tVt 'dva, dvě', zní q-rě "~~' "~TC, kati!! je čísti c"~tV,C"~tV.••• • •• • •.: : • - • • ----=-..-: ---
Ar. 1. Qy jsou v aram. částech SZ poměrně častěj§J než v hebrejských.
Vždy je ~~jQ.1ena ,osobního 2. sg. ID. (§ 127),
.• li suffix4 téže osoby (§ 127) a 3. sg. fem. (§ 128).
47
(
. .
2. Mělo-li se slovo z textu při čtení vůbec vypustiti, značili to
masoreté tím, že slovo nevokalisova1i. Tak v 2. Samo 1.3, 33 je po..®
známka k slovu CN: I~N , ~: li~ kJlil! w'J16 q<Jre 'napsané, ale
nečtené' (srv. 2. Král. 5, 18; 2. Samo 15, 21; Ruth 3, 12; Jerem, @
38, 16; 39, 12; 51, 3). Naopak, kde mělo býti slovo doplněno, ponechána
byla v textu mezera, do ní vepsána O se samohláskami
slova, jež mělo býti doplněno, a k tOlTIU přičiněna poznámka:
~"li~ N~'.,,~q'Jre url» k'JlzQ 'čteno, ale nenapsáno'. Tak je .
psáno v knize soudců 20, 13 (~, v poznámce je ,,~~, t. j, chybí @
slovo "~f.'synové'. (Srv. 2. Sam. 8, 3; 16, 23; 18, 20; 2. Král. 19, @
31; 1.9,37; Ruth 3, 5,17; Jerem. 31, 37; 50, 29.)
3. Odstranění celého slova nebo jeho části se dálo tak, že kritikové
udělali nad příslušná písmena tečky a do poznámky napsali
~~"l'~'bodování nahoře'. Tyto body slují mimořádnými
(puncta extraordinaria) a jsou na těchto místech Starého zákona:
Gen. 16, 5; 19, 33; 37,12; 18, 9; 33, 4. Num. 3, 39; 9, 10; 21, 30; @
29, 15. Deuter. 29, 28; 2. Samo 19, 20; Izai 44, 9. Ezech. 41, 20;
46, 22; žalm 27, 13. Na př. je psáno v Gen. 18',,9: i~~~s po- @
známkou '''N ~~ ,,~~ 'hodování nad N"", t. j. tato tři písmena .
se nemají čísti. Nebo v Gen. 33, 4 je podle toho vypustiti celé
slovo' ~M~~~1'a políbil ho'. @)
4. Kde bylo možno čísti slovo dvěma správnými způsoby, punktovali
naqdanové (punktátoři) oběma a dali tak čtenáři na výběr.
Punktování slova c"~tV ukazuje na dvojí čtení, buď c"~tV nebo
C~~-:!;.Takové případyse nazývají srn í š en ý m i tvary." Srv, 'Gen.
16,-n. žalm 7, 6; Ezech, 36, 11. @
5. Jméno boží zní v l\onsonantním textu ~'~", punktováno podle
starých rukopisů ~,~" (Kittel), ale v pozdější tradici MiM".T • T "
Není však vyslovováno, nýbrž na jeho místě je vždy čteno jen ,,~,N.T -;
Samohlásky tohoto slova byly připisovány k tvaru M'M"; počáteční"
nemá ovšem šaw~ compositum jako N. Tvar na .,_ má
. T
funkci rozlišovací a značí jméno Boha proti tvaru na ,,_, jenž
48 . .
znamená 'moji pánové, moje panstvo'. Následuje-li za "~·ntslovo
:-t,~",čte se místo ~':-i"slovo C":;~N, aby se 'j"N nevyslovovalo
dvakrát, ale slovo ~,;''' se punktui~ samohláska~i slova C-':;~N. ., .
a píše se tudíž ~,;'-' (Kittel M';'''). Srv. Izai. 28, 16. (GeseníusKautszch
str. 70 a·3rO. Beer, I. ~st~.49.)
Ar. 5. Jméno Boží ~,~" se v aramejských částech Starého
______ -=Z-=á=k-=--=ona nevyskytuje.
Ar.i'H. Pozn. Tora se dělila původně v části zvané ~i!tet,e(sg. :-rt+,;),---- .:- '1'7''1'
velké označovány byly třemi stejnými písmeny, malé.jedním; počínaly-li
"novou řádkou, sluly otevřené (~'M~~~) (značeny ~~~
a ~), počínaly-li uprostřed řádky, jmenovaly se zavřené (~'O~~~)
(značeny CCC a C). 1 menší oddíly biblických knih jsou podob..
ně značeny.
., Mluvnice hebt6jIUny - 49
. .
Ar. § 116. Přízvuk.
Přízvuk v aramejštině je též důrazový, ale patrně
byl silnější než v hebrejštině.
, t. Podobně jako v hebrejštině je v biblické aramejštině přízvuk
slovní většinou na poslední slabice: na pře ~n'i
dtJ
há12t často též na předposlední: n~~~'padly';
l"t;lp 'skončiJ~', ~~i'p''na něm', N~$? 'takto'" -~,~ 'král'.
H. § 16. Přfzvuk ))r;Jf'?~
1. V hebrejštině je přízvuk důrazový (expiratorní), dosti silný.
Slovní přízvuk je většinou na poslední slabice, takto přizvukované
slovo sluje t'-'~~imilro' '~dola'). Znamením přízvuku je
-=.: .,~~ dJ-bar 'slovo'; V jistých případech je přízvuk na př ed...
T T
poslední slabice a pak se nazývá slovo takto přízvukované
~~~~Q (mU:el '~hor~'): ,~~ mrelrek 'král'; ~~~~1d~l!ifrěnú 'našeslovo';
~~~Hqdlalta 'ty jsi zabil'.
2. Někdy má slovo dvojí význam podle různé polohypřízvuku:
~3~band 'stavěli'. ~~ibanu 'v nás'; :-rr,Q mela 'mrtvá'. ~~Q mélal' 't' 'I' •• ,. ••
'zemřela'.
3. Vedlejší přízvuk se označuje jen na otevřených slabikách
zn~čkou mretreg (§ 15,5): ~?t?h1qiI-~IH (qa- má vedlejší přízvuk),
C"'Q~ šom~rim 'strážci' a p.. : I
4. Jména mají celkem- silnější přízvuk než slovesa. Imperativy
a infinitivy constr. mají slabší přízvuk než ostatní tvary slovesné.
Proto se vokál jejich předposlední slabiky před přízvukem nedlouží,
nýbrž redukuje ( b~,~Nt?',rr,~).
Ar. § 117. Ak cen ty.
Aramejské partie Starého Zákona jsou opatřeny
akcenty prosaickými (§ 17, 4) obdobně jako hebrejské. Viz
§ 17:.1-6, 9.
•
H. § 17. Akcenty
1. Každé slovo v bibli, které má samostatný přízvuk, je opatřeno
znaménkem, zvaným Cl'to ta
C
am 'a k cen ť. Znaménka mají význam
not při kantiIenačním přednesu, dále slovních přízvuků
a konečně i značek rozdělovacích (interpunkčních).
2. Obyčejně stojí tyto značky li samohlásek v poslední, méně
často v předposlední slabice. Slovní přízvuk označuje značka prvá
od konce slova, při čemž se nepřihlíží k značce, která je u souhlásky
bez samohlásky" po případě za koncem slova. Na pře v Gen. 1, 2,
,:;~ ičhů ukazuje, že slovo má přízvuk na předposlední slabice.
3. Jestliže akcenty vyznačují přerušení proudu řeči, slují rozl uč
ov a ci (disjunktivní), znamenají-li naopak souvislost a spojitost
slov, slují slučovací (konjunktivní).
4. Rozeznávají se dvě soustavy akcentů, prosaické (v 21 pros.
knihách Starého zákona) a poetické (ve 3 knihách básnických,
t. Žalmech, Jobovi a Šalom. příslovích.)
5. Hlavni rozlučovací akcenty prosaické jsou:
1. ~1~~-1pod poslední přízvučnou slabikou verše. "Za"posledním
slovem verše následuje dělitel veršů (naše tečka), !' zvaný
~10~ 9'0 'konec verše' :"Gen. 1, 1: !rjl~ry....
2. n~~N- dělí verš na dvě poloviny a stojí pod přízvučnou slaT
: - •••
bikou posledního slova první poloviny verše. Gen. 1, 1:
:r'I~:'~~J C:~tťij .M~C:0~~ ~,,~ ~"~N'.~
Ostatní r oz lu č ov a cí akcenty jsou: .; s9i~ólt~, 1_; šalšeelee],
_I zaqěp qátčn, _rr _zaqěp gagol, ~ raQia\ _ tipua čili tarhii, _'
J.2 paštš, ~1zarqa," _ taQIr, _" j~!iQ, ~ pázěr, ~\ qarně parit _' gěrteš,
., i.
.: gěršajim, z.tgliša gggóhl, I_lagarměh.
~ .
6. Sl u č ov a c í akcenty jsou: _ můnah, _lnahpak, _ měr-ká,
~ < /
měr-ka k~piila, _ dargá, _~_:lazla,~ tgliša qvtanná, ~ galgal, _
1/ s v "-
me:lajjala.
50
. .
7. V soustavě poetické je 12 rozlučovacích akcentů.
Nejdůležitější jsou sillůq (se sóp pásůq), dále colre ~jórěg, jenž
dělí verš na dvě poloviny, a ~atn~Q, jenž dělí kratší verše a oddíly
~ -5. po C:olrewejorěd (~)~ Ostatní jsou: _' ~!!iaC:g{igól, .: rG!!iaC:mugr{iš,
/ , 9
3) 'I I~ šalšrelee] gagolÁ, ~~_3sinněr, _~ rG!!iaC
qátčn, _ daQi, ~ pšzěr, i-
I. <
mahpag lagarměh, I _' 'azl~ lagarměh.
8. Spojovací akcenty soustavy poetické jsou: _ měra~{i,,
_ můnah, .; CiIIůj , __ tarhá, __ galgal, __ mahpak, _' 'azlá, ~
J,J '1 ' I. Y <
;; šalšseleej qstanná, N_ ~ sinnčrít.
9. Při sillůq, 'atn~Q a 'ól~ wajórěg jsou pravidelně tvary pau ..
sální (§ 19), časem i u méně významných rozlučovacích akcentů.
tIt~'I~' r,( ~ ...:..<;..~
f-Ti8.STalÍka.Srov. § 18.
_. § 18. Slabika
Ar. 1. a) Jako v hebrejštině začíná slabika jedinou souhláskou.
H. 1 a. Každá hebrejská slabika smí začínati jen jednou souhláskou:
~lM~~~bi-nč-tě-nů 'náš rozum'. Dříve se za jedinou výjimku uvádě-
T •
10 slovo C~~~, ~~~ 'dvě', čtlo se štajim, ště, ale dnes se vykládá
jako kompromisní" psaní za š~lajim nebo za šittajim (§ 18, 4).
1 b. Slabika nesmí začínati samohláskou. Jedinou výjimkou je _
v tiberiadském podání spojka v tvaru ~ ú před retnicemi (~~~)
a souhláskou se šaw~ hlasným: ~!~~új5'Jri 'a plod', ,~~, umrelrek
'a král' , n'~,ul!ajil 'a dům' , C""~,iig'Jgolim 'a velcí'. ~ ---
, . - ./ , ",---'- : ' .
Ar. b) Výjimka jako v hebrejštině: ~ = ú- před retnicemi
v d v - ~" t ., . , I' Ib)~. ~č)
a pre š-wá : C~,a us a, 'l't!'~a v as . :.
2. Slabiky otevřeu"ě a zavřené Jako v hebrejšt_in_ě_.__
H. a) otevřené, které končí na samohlásku, a b) zavřené, končí-li
souhláskou. Obojí mohou býti opět přízvučné nebo nepřízvučné.
Otevřenou slabikou je i,a, která končí nevyslovovanou souhláskou
(mater lectionis): ~~N!l~ja-$d-tr 'vyšel jsem', :-r~N'~ m'J-Ia-[sa
• TT T T:
'práce', 'řemeslo', -M~~~bz-nd 'rozum' (§ 7, 1, 9, 2)._ T·
H. 3. Otevřená slabika má zpra vidla dlouhou samohlásku;
podle některých je _ li segolat (§ 44, č. 6) a před zájmennými pří-
·1
51. .
pon:mi v otevřené slabice dlouhi: ,~~ mlillEk 'král'; ~i;.~
d~-l!d-r'fi-ka'tvé slovo' (v pause, § 19.) Jinak je krátká samohláska
u jmen, která mají v předposlední slabice _: 'l'~"'nál:ar 'chlapec',
< "- - ~"~'
zá~jil 'oliva', též před ~ _ (f, které značí směr: ~,5,~mid-bá-riI 'na poušť', a před zájrit. příponami u sloves:, ~.:l5~~t--lč-lá-ni 'zabil mne".
Ar. a) s hlavním přízvukem mají vokál dlouhý (Nl'~
4ó ~c':
'hledar, ~t~"l,'l'hledali jsme'); někdy krátký: "~N
'řekněte!', ~~~: 'můj otec', f~'t''nohy', - .:
b) s vedlej š í m přízvukem mají vokál dlouhý (rt~7*,
'věky'); krátký jen pod vlivem laryngál (N~~~ 'hoT
-: dina',
7~1::r7'nechť ony jsou', ""0~ 'moudrost') a v 6
ojedinělých případech (viz Bauer-Leander s. 15 n),
c) nepřízvučné mají vokál dlouhý (~~1'hořící') nebo
r e d uk ov a ný (š-wá): (~rt" 'zasedl', ,~l,''vlna'); krátký
jen před virtuálně zdvojenou lary~gálou (7"~'slitovati
se') a před stejnými dvěma konsonant (~.;.~~~_
'jeho srdce').
H. 4. Okolnost, že otevřené slabiky končí dlouhou samohláskou,
souvisí pravděpodobně se způsobem přednesu textů v liturgii.
Ar. 4.·V aramejštině není otevřená slabika před přízvukem prodlužována,
nýbrž se redukuje: ,~, < *dabár {hebr . .,~,]._ : T T
H._5. Za v ř e n é slabiky p ř íz v uč n é maj í samohlásky bud
dlouhé, na př. ':''!'T dd-giIr 'slovo', ,,~ bor, 'cisterna', nebo
krátké, na př.l'~i; §{f-má~ 'slyšel', ,:.~ ba04
QéÉl, 'Babylon'.
- T .; T
6. Ne p ř íz v u č n é zavřené slabiky mají vždy jen krátkou
< <
samohlásku: tQ~~Q tniš-pči 'souzení'; \MM~TVO miš-pah-ii,T • ~ • • - • •
'moje rodina'. Zavřenými nepřizvučnými slabikami jsou jmeno ..
vitě částice jako C~ řim, 'jestliže', j~ ~in, 'od', 'z', C~ 'im, 's',
které stojí obyčejně před maqqěji, ztrácejí tudíž přízvuk a tvoří
s následujícím výrazem jakoby jeden celek,
51,1.
. .
H. Pozn. I. Souhláska s hlasným šGwa tvoří samostatnou slabiku,
ikdyž její samohláska je kratší (Ungnad str. 25 n. zve ji p"olovičn}
slabiko u, srv. i Bauer-Leander str. 174.) Někteří počítají souhlásku
se šewa jako předrážku následující slabiky nebo ji kladou
na konec slabiky: ~~,~ br-rit. 'smlouva' ,bl''t ja-~amo!1, 'bude
• • -·1státi
'. Ti, kdo kladou souhlásku s šaw{i na konec předchozí slabiky.
mluví o t. zv. volně zavřené slabice (Hornyánszky aj.)
Srv. § 11. 3, pozn. IV
poz n II Ti, kdo vykládají. že na konci slova mohou býti
dva konsonanty Calt, qátal! a pod.), mluví též o d voj nás o b z avř
e n é slabice (srv. § 11, 3.3 a pozn. 1.)
Pozn. III. Někdy se mluví ještě o slabice z ost ř e n é, která
končí tou souhláskou, kterou následující slabika z~číná. Jde tedy
o slabiku zavřenou ..
Ar. 5. Zavřené slabiky
a) s hlavním přízvukem mají samohlásky dlouhé
(7i~~ 'jim', ~QtV'položil jsi') nebo krá~ké (~~r;;,): ~ T:" Íl..21'11. $0:. Afl JbI.-4!;. oa.;, T. •
'napsal jsi t ~01'zlato'). ~ - I ď-rT'
b) s vedlej š í m přízvukem stejně jako
c) nepřízvučné mají vokály krátké (N!9QQV'národy',
N~~ 'j~:, K~~~ 'krár).~~A: IC~/ :,r
\ T •. _
Ar. Pozn. I~III. na str. 49 platí i pro aramejštinu.
52
c •
H. Následujicí tabulka ukazuje výskyt samohlásek ve slabikách.
Některé vokály se v určité slabice mohou vyskytnout jen v sou.•
sedství laryngálů a příklady toho jsou v závorkách:
ó ~ Slabika otevřená Slabika zavřená
E ~ ~- ----~---____________,r-------_+_----_r----_____i
,_r./)_C'j_:a--l-I_p_ří_Z_V_li_c_".n_á_+-.n_e__p_ř_íz_v~_č_n__á-+_p_řI_'z __v_u_čn_á_+-D_e_p_ří_zv_u__č_n_á-i
a I ~~7t91~('l?~)
e
.I
•
a
o
li
re
1
ů
e
o
~~
<" <"
~1P""t.!.
'<
~,~~
. .
< <
(1'~~" "t:~,,): -I ~ -:1('t)ro'~'
~!t7I~)
-<"
,~tVT
S~~o: '\'
• <
;'~':l'~T : - o
.<
~TV!t,. . •.... .
<
~"r:r "1'c
~"1~<.
,:.,T T
c"etT
,~!~
~ <
'~N~',(c~n")'r' - - : .,
.,~~~•• o •
.< c
CH~!'7~'H
53
H. Pře~
v ,
prl
sa
- v
nep
s
v
.
~ Ar.
s hla
v·
prizv
s ve
v'
pnzv
....nepri
.
1. Pr
" ,
- prizvu
v paus
cího a
2. K
n í c h ),
'voda',
cházejí
hled slabik:
Otevřená Zavřená
zvučná:
-e
:-r~"~T .
••
,~~mohlásky jen dlouhé,
ýjimky jako 11'~.
P ř í zv.: ,~, ~S~T T .: ,.
M~' :-t~3"NT T TY'·
samohlásky dlouhé i
krátké
v ; v,
r iz v u c n a :
<
c~nT T
amohlásky dlouhé,.
ýjimky jako C~~l'~.. ••• : T I T
< ••
nepřízv.: ,~,~ '~NT :. •
samohlásky jen krátké.
Pře h le d s Ia b ik (a jej ich v ok á Iů ) :
otevřená
v •
zavrena
vním
ukem:
dlejším
ukem:
ov ,
zvucna:
vokál dlouhý,
výjimečně krátký
dlouhý i krátký
dlouhý
výjimečně krátký
dlo~hý nebo red ukovaný
(výjimečně krátký)
krátký
zřídka dlouhý
krátký
zřídka dlouhý
--------------------241
H. § 19. Pausa
o souvislost řeči (k ont e x t) platí částečně jiná pravidla
ková než pro p a.u s li, t. j. konec řeči. V ětšina tvarů se
e mění. P a u s á In í po st a ven í m á s lov o u r o z Iu č ov a kcentu
(§ 17.)
rátké samohlásky t v a r ů kontextových (normálkteré
m a j í přízvuk, v pause 'se dlouží: C"Qmajim,
p. C:~májim; n~~ laqa~r 'vzal', p. n~T~l?iqal).. V pause přiněkd
y i k val ita t iv n í z ln ěn y s a In ohl á sk ov é :
53.1
.. .
,)3.m.-.44-. ~ J;.' <17a~·~~52/r,C(r;K~o!VJJZfU.LJf/..H~)~~ P- ~aA..(tt <:~~..,,:
eZ/ g 7T' l f=ze-YS'Útťt<Pv' )/ ~t:rh?n1.en) ~~ =-%J;'~ t:"/Pt!?","N.J"h'
. (I'HI~~_
H. -. se mění v --;-: r'~'p. t,~;=- se mění někdy v ..•: C~'l1~ --o,,.,, (kont. tvar je '1') 'na věky věků'; __ se mění v _: kont.
,~řT 'zlomii~ p. '~r1-;__dává : ~~Ň' 'ji', p. ~~Ň'; _ dává.. - - .. -:
,~~ 'mluvil', p. ,~"v • .. •
3. Místo redukovaných s a m o h l á s e k kontextu jsou
v pause původní plné, případně z d l ou ž e n é samohlásky:
'!ln l)a:jz, 'polovina', p. '!ln l)e$l ~~e4dr
.~L:: ['Jh- 't ' v~J ."L [' h"- ~ .t()'1f!<t/~YIlfVl1'ull,,;.i-(o(/«1V ~;,,,I!a~~~q.f4I'eI~5
'Ir 1/ , l, var, p. 'r J / re, l (J
~?'boN, 'v tobě' (muž.), p. ,~ Mis .
~~~~ nal~na, 'dala' 'cP· :-t~.z,~nalana c3!",.pe.#4l:l1f.,~~1IftP,<:'T'/f/Q s,,~
~~tQ~nat'Jj5il 'krápaW, p. ~~to~na/apil .4f1fHl7/' Ů'~~h <!J.,.~~ tTAa~.r
~~tbQ'jimš'Jlii 'panují', p. ~~fdQ'jimšóliI.. .. . ... . .
4. Často je v pause přízvuk na slabice předposlední
místo na poslední:
'S~N 'ano!ií 'já', v p. '~5N 'dno!ii.
• .•• T ~ _, , •.•• T" _
:-T~N aitá, ty, v p. :-r~N áiiá .
•••T- _ _ T- •••
.:-r,~~kd12~f1d 'byla těžká', p. ir'~~kaQěf1a.
Naopak je tomu na pře u tvarů fak~ ~~;, wajjama!, 'a zemřel',
v p. ~6",wajjamol. T TT
-
Ar. - § t 19. P a u sa .
Pausální tvary v aramejštině se neliší od kontextových.
Kde však masoretská tradice uvádí tvar odlišný od kontextového,
je to huď chybný hebraismus (na pře ~'nmísto
*~'n Dan 3, 4; Ezr 4, 23; tt,tt místo *"., Dan 3, 15); n~bo
'A- ,'f' _,
umělé rozlišení v některých tvarech: v· pause většinou i,
v kontextu vždy E. ,~~~., (Ezr 6, 12; 7, 21) proti ,~,.,~., 0)
(Ezr6,11;7,23;Dan3,-29). @ ..-::.
54
.6. •