Literatura pro 4. tematický okruh Kód Autor Titul 4.1 Černý, Jaromír Středověký vícehlas v českých zemích, in:MM XXVII-XXVIII, Univerzita Karlova, Praha 1975, s. 9 - 116 [2.1] Černý, Jaromír Středověk .... 4.2 Eggebrecht, Hans Heinrich Musik im Abendland, Piper Verlag, München 1991 4.3 Gülke, Peter Mönche-Bürger – Minnesänger, Leipzig 1975 [2.2] Hoppin, Richard, Halowell Hudba stredověku ........ (zde kapitoly VIII. – X., XIV.) 4.4 Krák, Egon Viachlas v hudbe Európy, Hudobné centrum, Bratislava 2008 [1.7] Michels, Ulrich Encyklopedický atlas ...... 4.5 Schneider, Marius Geschichte der Mehrstimmigkeit, Berlin 1935 [2.21] The new Oxford History of Music .... [1.8] Blume, Friedrich – Finscher, Ludwig (eds.) MGG ..... ( zde příslušná hesla) [1.9] Sadie, Stanley The New Grove ..... (zde příslušná hesla) [2.29] Fukač, Jiří – Vysloužil, Jiří (eds.) Slovník české hudební kultury ..... ( zde příslušná hesla) Poznámka: Další tituly odborné literatury k tématu lze nalézt v příslušných heslech muzikologických encyklopedií, popř. v obsáhlém přehledu literatury u jednotlivých kapitol Hoppinovy „Hudby staroveku“ Znalost titulů odborné literatury označených modrým tučným písmem je povinná!! Hudební a teoretické prameny pro 4. tematický okruh Kód Pramen Komentář Prameny hudební 4.6 Codex Bamberg Motetový kodex z přelomu 13. a 14. stol.. Na 80 pergamenových fóliích obahuje 100 motet: 44 latinských, 47 francouzských a 9 latinsko-francouzských. Veškerý repretoár náleží do okruhu Notre-Dame. Uložen je ve Staatsbibliothek Bamberg, sign. Msc. Lit 115 Edice: Pierre Aubry: Cent Motets du XIII. siecle, publies dá pres le manuscript, Paris 1908 4.7 Codex Calixtinus [Liber Sancti Jacobi] Rukopisný sborník z 12. století skládající se z 5 částí., z toho dvě s hudebním obsahem. 1. část obsahuje jednohlasý gregoriánský repretoár pro svátelk sv. Jakuba, přívazek obsahuje 19 dvouhlasých a 1 tříhlasou skladbu saintmartialského typu. 4.8 Codex Montpelier (H 196) Rukopisný kodex z přelomu 13. a 14. století je nejvýznamnějším pramenem pro poznání motetové tvorby 13. stol. - na 111 fóliích obsahuje 328 skladeb. S výjimkou 11 konduktů a notredamských organ to jsou dvou, tří a čtyřhlasá moteta zapsaná v předfrankonské a frankonské notaci. Tištěná edice: Coussemaker, Edmond de: L´art harmonique aux XII^me^ et XIII^me^ siecles, Paris 1865 Digitální edice přístupná na: http//: manuscrits.biu-montpellier.fr/vignettem.php?GENRE%5B%5D=MP&ETG=OR&ETT=OR&ETM=OR&BASE=manuf Přístup nejlépe přes google.de, popř. google.fr 4.9 Codex Las Huelgas Rukopis kláštera cisterciaček v Las Huelgas (SZ Španělsko-blízko města Burgos) pocházející z doby okolo 1300. Kodex obsahuje 45 jednohlasých a 141 vícehlasých skladeb notredamského stylu zapsaných ve frankonské notaci. 4.10 Saint Martial Codices [Rukopisy ze Saint Martial] Soubor rukopisů z benediktinského kláštera v Sain Martial de Limoge obsahující přednotredamský vícehlasý repertoár.Nejvýznamnější z 27 kodexů saintmartialské kolekce uložených pařížské Národní knihovně jsou následující čtyři: SM 1 (sign.:fond latin 1139) vzniklý před 1100, SM2 (sign: fond latin 3549) ze 12. stol.; SM3 (sign.: fond latin 3749) přelom 12. a 13. stol.; SM4 (uložen v British Museum, sign. Add Ms. 36881) okolo 1200. 4.11 Magnus liber organi de graduali et antiphonario Hlavní sbírka liturgického repertoáru provozovaného v katedrále Notre-Dame v Paříži. Rukopis se nedochoval, jeho repertoár je však dochován v následujících 4 opisech: 1) Rukopis č. 677 (Codex Helmstedt 628) z knihovny vévody Augusta ve Wolfenbüttelu, okolo 1250; 2) Pluteus, rkp. Medicejské knihovny Laurenziana ve Florencii, napsán v Paříži po 1240; 3) Rukopis Ms. 20 486 madridské Národní knihovny, okolo 1250; 4) Rukopis č. 1206 (Codex Helmstedt 1099) z knihovny vévody Augusta ve Wolfenbüttelu, závěr 13. stol. 4.12 Winchesterské tropáře [CC 473; Bo 775] Winchesterské tropáře jsou dva významné prameny obsahující 174 organálních zpracování liturgického repertoáru a dokumentující stav organální techniky a dobové praxe chrámové hudby v Anglii v 10. a 11. století. Organa jsou zapsána v nediastematické neumové notaci. První pramen, který vznikl v závěru 10. století, je uložen v knihovně cambridské koleje Těla Kristova (Corpus Christi College), má signaturu 473 a v odborné literatuře je označován CC 473. Druhý kodex, který vznikl v polovině 11. století jako opis předlohy z lét 978 – 984, je uložen v oxfordské knihovně Bodleian Library, má signarutu 775 a v odborné literatuře je označován jako Bo 775. 4.13 Roman de Fauvel Literární památka francouzské epické literatury 13. a 14. století. Dílo existuje v řadě opisů a v jednom z nich, uloženém ve Francouzské národní knihovně, se nachází množství vícehlasých kompozic. Dílo, které je sžíravou kritikou poměrů na francouzském dvoře vypráví o kouscích osla Fauvela, jehož jméno je utvořeno z počátečních písmen názvů 6 necností. Prameny teoretické 4.14 Musica enchiriadis [Pseudohucbald] Teoretický spis pocházející ze závěru 9. stol. původně připisovaný Hucbaldovi ze Saint-Amand (Hucbaldus Elnonensis) je prvním spisem přinášejícím systematický a podrobný, hudebními příklady dokumentovaný, výklad různých technik organa. Zdá se ovšem, že text nepopisuje dobovou praxi, ale že je spíše pokusem o racionalizaci v té době živelně používané vícehlasé improvizační praxe. 4.15 De diaphonia id est organi praecepto [Micrologus] „De diaphonia id est organi praecepto“ je název XVIII. kapitoly slavného traktátu Guida z Arezza „Micrologus“. Zdůvodňuje vněm vícehlasou techniku organa, při argumentaci však vychází z jiných předpokladů než Musica enchiriadis – za východisko svých úvah nepovažuje tetrachord, ale sedmistupňový oktávový diatonický systém. Guido zná dva druhy organa: „modus durus“ a „modus mollis“, který láme kvartový paralelismus a umožňuje křížení hlasů (organum suspensum). 4.16 Pařížský organový traktát „De organo“ Pařížský organový traktát přináší rozvinutější formu hucbaldovského (= paralelního) organa a dokumentuje tedy ještě 1. vývojovou (předguidonskou) fázi evropského umělého vícehlasu. Na několika fragmentech přináší nejstarší nám známou vícehlasou kompozici – dvouhlasé zpracování sekvence „Benedicta semper sancta sit Trinitas“ (viz ukázku 4.7). Uložen je pařížské Národní knihovně (sign. lat.7202). 4.17 Ad organum faciendum [Milánský organový traktát] Rukopisný traktát z doby okolo 1100 vzniklý pravděpodobně v severofrancouzském prostoru.. Uložen je v milánské Biblioteca Ambrosiana sign. M.17.sup. Traktát poskytuje veršovanou formou souhrn nauky o vícehlasu – je to tedy didaktický spis určený k učení zpaměti. Jeho text je považovaný za počátek druhé (posguidonské) fáze ve vývoji organa. Kód Pramen Komentář 4.18 De regulis organi [Vatikánský organový traktát] Rukopis vzniklý asi v polovině 13. stol. v severofrancouzském prostoru (vyloučena není ani Anglie) a uložený v Biblioteca Apostolica Vaticana (Fondo Ottoboniano lat. 3025). Kromě teoretických úvah o vícehlase zprostředkovává obsáhlý soubor hudebních příkladů (intervalových spojů a melizmatických modelů) dokumentujících teoretické zásady a pravidla nového, postguidonského, stylu. Primární poslání traktátu je tedy praktické. 4.19 Organální traktát Montpelier Pergamenový rukopis uložený v knihovně univerzity v Montpelier pod sig. Ms. H 384. Jeho různé části vznikaly od přelomu 10. a 11. stol. až do počátku 13. stol. Datace není jednoznačná, původ rukopisu je kladen do jihofrancouzského prostoru. Jeho text představuje stručný a obratný souhrn nauky o novém organu a náleží proto spolu milánským a vatikánským traktátem k představitelům posguidonské fáze ve vývoji organa – tj. organa nového. 4.20 Scriptores ecclesiastici de musica sacra potissimum [GS] St.Blasien, 1874 Třísvazková edice středověkých hudebně teoretických traktátů vydaných opatem benediktýnského kláštera ve Svatém Blažeji, Martinem Gerbertem (1720 – 1793) 4.21 Scriptores de musica medii aevi nova series, [CS, Couss] Paris, 1866 - 1876 Čtyřsvazková edice středověkých hudebně teoretických traktátů, kterou vydal francouzsko-flanderský právník a muzikolog Edmond de Coussemaker (1805-1876). Coussemakerova antologie navazuje na edici Gerbertovu a uveřejňuje traktáty Gerbertem neuveřejněné, částečně se však s Gerbertovým dílem obsahově překrývá.. 4.22 Ars cantus mensurabilis Hudebně teoretický traktát Franka Kolínského (Franco de Colonia 1215? – 1270?). Dostupný v: Couss I, s. 117n 4.23 Tractatus de tonis Hudebně teoretický traktát jehož autorem je francouzský hudební skladatel a teoretik Petrus de Cruce (Pierre de la Croix, 2.pol.13.st.). Dostupný v: Couss I, s. 282n. 4.24 De musica mensurabili Hudebně teoretický traktát, jehož autorem je Johannes de Garlandia (1190-1272). Dostupný v: Couss I, s. 175n 4.25 Speculum musicae Sedmisvazkové encyklopedické dílo vzniklé okolo roku 1300, jehož autorem je franko-flámský hudební teoretik Jacobus Leodiensis (Jacques de Liege, okolo 1260 – po 1330). V 7. svazku ostře odsuzuje nově nastupující epochu Ars nova. Dostupný v: Couss II, s. 293n. 4.26 Tractatulus de musica Hudebně teoretický traktát, jehož autorem je Magister Lambertus (* okolo 1270). V odborné literatuře je také označován jako „Pseudoaristoteles“. Dostupný v: Couss I, s. 251n 4.27 De speculatione musicae Hudebně teoretický traktát vzniklý okolo roku 1280, jehož autorem je anglický benediktýn, matematik, astronom a hudební teoretik Walter Odington (asi 1253 - 1328). Dostupný v: Couss I, s. 182n Poznámka: Obě antologie (GS+ Couss) jsou přístupné v knihovně Ústavu hudební vědy. Diskografie repertoáru ke 4. tematickému okruhu Vydavatel Titul Virgin Classics 7243 5 61642 22+23 Millenium. Music from the Middle Ages. Ensemble Gilles Binchois, Dominique Vellard Harmonia mundi HMX 290649.54 Moyen Age. A Medieval Journey (5 CD); CD4: The Birth of Polyphony Ensemble Organum, Marcel Péres; Anonymus 4 Harmonia mundi HMC 901476 Chants de la Cathédrale de Benevento. Holy Week &Easter. Ensemble Organum, Marcel Péres Harmonia mundi HMC 901134 Polyphonie Aquitanie du XIIe siecle. Ensemble Organum, Marcel Péres Harmonia mundi HMU 907156 Miracles of Sant´iago. Music from the Codex Calixtinus. Anonymus 4 Harmonia mundi RD 77185 Codex Engelberg 314. Musik des späten Mittelalters. Schola cantorum Basiliensis, Dominique Vellard-Wulf Arlt Opus 111 OPS 30-68 Femmes mystiques XIII^0 siecle. Codex Las Huelgas. Discantus, Brigitte Lesne France Telecom Fundation ED 13023 Le frand livre de saint Jacques de Compostelle. Ensemble Venance Fortunat, Anne-Marie Dechamps MDL Erika-Musikverlag LC 6320 Hare hare hye. Motetten des 13. Jahrhunderts. Schola vocalis, Christophorus CHR 77139 Et in terra pax. Geistliche Musik des Mitelalters. Ensemble für frühe Musik Augsburg Polydor International Stereo 415 292-2 Music of the Gothic Era The Early Music Consort of London, David Munrow Supraphon SU 3407-2 231 Codex Franus Schola Gregoriana Pragensis, David Eben Studio Matouš MK 0003-2 231 Hudba University Karlovy I – Evropská hudba 14. století Ars Cameralis, Lukáš Matoušek Studio Matouš N 1 0020-2 131 Gothic Music in Bohemia 13th – 15th Century Ars Cameralis, Lukáš Matoušek Ukázky repertoáru ke 4. tematickému okruhu lze nalézt také na serveru YouTube