Informace jako stav lidské mysli Myšlení, paměť, vnímání Informace a vědomí •stav paměťového vybavování v kontextu života •vzpomínky jako reakce na podnět z vnějšího světa -> přikládáme podnětu nějaký význam •informace = paměťové stopy a interpretace světa, které tvoří stav mysli v jakékoli bezprostřední chvíli •informace jako předmět myšlení •kognitivní pojetí informace Informace a vědomí •věci k mysli externí – ne informace, ale signály, data, fyzické stavy, informační artefakty •př. knihy, webová sídla, videohry nejsou informací, vzpomínky a myšlenky, které evokují ano •dokud signál nezmění mentální stav, není informací Informace a vědomí •Tři všeobecné třídy: -informace jako to, co známe (poznání, prefrontální mozek) -informace jako jak známe -informace jako jak cítíme (emoce, intuice, amygdala) - •Konceptuální perspektiva: -nová informace vzniká v lidské mysli jako výsledek myšlení -při zpracování smyslových dat používáme paměť, abychom spojili nové signály z prostředí v novou znalost Informace a vědomí •mentální fenomén •mikroúroveň – informace v hlavě je energií v souboru současně aktivovaných synapsí •praktičtěji: informace v hlavě je soubor konceptů a vztahů, které jsou v daném okamžiku aktivní •běžný význam: informace v hlavě je mentální stav vzplývající z interpretace vnějších podnětů •informace existuje pouze v lidské mysli • Noumenální mraky •Noumenalní mraky - ideje a koncepty, 3. svět -méně formální konstrukty, než mentální modely •noumenon - mentální reprezentace fyzických objektů, charakteristik, vztahů, událostí a smyslové zkušenosti •Mraky jsou vysoce fluidní a efemérní •Koncepty - pokaždé při vybavování se lehce liší, díky kontinuální změně celkového stavu vědomí, zkušenosti a fyziologie Noumenální mraky •Noumenální prostor - pracovní paměť, kde interagují asociativní mraky •Mraky se propojují - tekuté či jasně definované, husté apod. •Mít jednoduchý mrak - nesmírně těžké, meditativní, vysoce koncentrovaný stav mysli •Konceptuální mraky - koncentrují se v reálném čase nebo při minulých událostech spojením dobře definovaných mraků ve noumenálním prostoru jedince - nový druh informace Noumenální mraky •př. - pokoušíme se porozumět čtenému textu - inf. reprezentována v artefaktu slovy, smyslový systém identifikuje symboly, moduluje je v signály, přenáší symboly do mozku. •Fyziologicky: jsou aktivovány neurony na různých úrovních, ty s dostatečně silným potenciálem přenášejí signál. •Síťový efekt neuronů. Vyběhané dráhy - dobře definované slova, dobře definovaný noumenální mrak - zformuje mentální představu nebo ideu. Informace jako paměť •informace jako to, co známe – závisí na: -paměti: minulé myšlenky, vnímání, zkušenosti -vnímání: bezprostřední pozornost a vědomí o světě •v tomto smyslu je informace to, co obsah naší paměti a smyslového systému přináší do myšlení • Informace jako paměť •paměť dlouhodobá – obsahuje uložené informace, které si můžeme vybavit •kapacita – neomezená? I lidé po sto letech si pamatují své dětství. Nevíme o případu přeplněné paměti. •poruchy paměti – afázie, tumor, demence, psychologická traumata •paměť krátkodobá – pracovní, aktivní paměť •při každém vzpomínání si nemůžeme vybavit všechny informace z dlouhodobé paměti •aktivní paměť – informace u dlouhodobé paměti používány k vědomému myšlení •George Miller – magické číslo 7 +- 2, koncept informačních shluků •informace v pracovní paměti i ze smyslového systému Model zpracování informací při poznání •vychází z teorií intelektuální činnosti •teorie: informace je uložená v dlouhodobé paměti a zpracovávaná krátkodobou pamětí v procesu poznání → informace je předmětem myšlení •Engelbart, D. - elektronické technologie mohou augmentovat lidskou paměť •přístup k všudypřítomné síti – funkce externí paměti Informace jako vnímání •na naše smysly působí signály z vnějšího světa – naše smysly nás informují o vnějším světě •př. světelný kužel přes naše oči aktivuje smyslové buňky v retině, šíří se nervovými buňkami do krátkodobé paměti, která aktivuje a srovná se s dlouhodobou pamětí (rozpoznání), počítá (rozhodování) následnou motorickou a mentální činnost, uskuteční činnost •signály a data z vnějšího světa tečou z vnějšího světa do našeho mozku, v krátkodobé paměti se mění na informaci Informace jako vnímání •smyslový systém – řada sensorů odpovídajících na vnitřní (teplota těla, stahování svalů) a externí (světlo, zvuk, pohyb) stimuly. Stimuly nejsou stejně významné. •biologická úroveň – stimuly jsou informace šířící se z vnějšího světa pomocí elektrochemické transformace. Důležitost stimulů se řídí přežitím. •sociální úroveň – stimuly mění náš mentální stav, změna definuje informaci obdrženou z vnějšího světa. Důležitost se řídí podle smysluplnosti, v informační vědě nazýváme relevancí. Zapomínání jako informační proces •proces filtrování a mazání informací •informační filtry omezují tok informací na mikro (senzorická) a makro (mentální) úrovni •učíme se, co ignorovat •úsilí vynaložené na filtrování je pravděpodobně vyšší, než úsilí vynakládané na zapamatování a přemýšlení •sociálně – selektivní pozornost ke světu kolem nás •efekt koktejlové párty – uprostřed místnosti plné hluku a rozhovorů obracíme naši pozornost za zvukem našeho jména, ostatní ignorujeme Informace jako myšlení •1. informace jsou strukturovány do běžných scénářů, lidé je mohou rychle aplikovat v běžných životních situacích při směřování svého chování •Piaget – teorie schémat •Andersonovo ACT •Schankovy skripty •Johnson-Lairdovy mentální modely •hlavní myšlenka: vzpomínky a porozumění světu je determinováno zkušenostmi, které jsou klasifikovány do malého počtu archetypů •informace je zásoba scénářů doplňujících aktuální smyslové informace, aby dávaly smysl a vedly k činnosti Informace jako myšlení •2. informace jako koncepty organizované do sítě paměťových jednotek, které jsou spojeny vztahy •Quillian - sémantické sítě – šíření akčního potenciálu podle vztahů mezi informačními jednotkami (koncepty) •Hutchins – distribuované poznání rozšiřuje síťovou organizaci tak, aby byly zdůrazněny sociální vztahy mezi uzly •tento typ organizace informací použit při tvorbě sémantického webu (Barners-Lee) •hlavní myšlenka: informace je organizována v sítích, kde vztahy (linky) jsou stejně důležité, jako uzly. •aktivace sítě definuje informaci jako energii Výzkumy mozku •metody výzkumu mozku – neurovědy, počítačová věda a lingvistika •biometrické senzory – elektroencefotografie, oční kamery, radiologie – pozitronové emisní tomografie (PET) zobrazení funkční magnetické rezonance (fMRI) Další doporučená četba •Marchionini, Gary. Information concepts : from books to cyberspace identities. •Dennett – Druhy myslí •KOUKOLÍK, František. Mozek a jeho duše. •GOLDBERG, Elkhonon. Jak nás mozek civilizuje: čelní laloky a řídící funkce mozku. •DRAAISMA, Douwe. Metafory paměti.