2., p¯epracovanÈ vyd·nÌ Teorie pr·va v p¯Ìkladech ä äMILOä VECERA LIBOR HANUä JAROMÕR HARV¡NEK DRAHOMÕRA HOUBOV¡ RADIM POL»¡K MARTIN äKOP ROMAN VANÃK I. Systém práva 17 § 20 (1) Každý může před soudem jako účastník samostatně jednat (procesní způsobilost) v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti. (2) Přiznává-li zvláštní právní předpis namísto státu někomu jinému způsobilost samostatně jednat před soudem ve věci týkající se majetku státu, jedná tato osoba jako účastník.“ b) „§ 8 (1) Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti (způsobilost k právním úkonům) vzniká v plném rozsahu zletilostí. (2) Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku. Před dosažením tohoto věku se zletilosti nabývá jen uzavřením manželství. Takto nabytá zletilost se neztrácí ani zánikem manželství ani prohlášením manželství za neplatné.“ I.1.8 Určete u následujících textů právních předpisů, zda jsou v nich obsaženy normy hmotněprávní, či procesní. a) „Předseda senátu zahajuje, řídí a končí jednání, uděluje a odnímá slovo, provádí dokazování, činí vhodná opatření, aby zajistil splnění účelu jednání, a vyhlašuje rozhodnutí. Dbá přitom, aby jednání probíhalo důstojně a nerušeně a aby věc mohla být úplně, spravedlivě a bez průtahů projednána.“ b) „(1) Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel a) chtěl způsobem uvedeným v  trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, nebo b) věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. (2) Srozuměním se rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem.“ c) „Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak je neplatná.“ d) „Obviněný musí mít obhájce už v přípravném řízení, a) je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo na pozorování v zdravotnickém ústavu, b) je-li zbaven způsobilosti k  právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, nebo c) jde-li o řízení proti uprchlému.“ Prodáno 01.03.2014 na www.Kosmas.cz zákazníkovi momo.30@seznam.cz, číslo objednávky 592976, UID: 762fd018-9169-4566-9094-d5c42ec38f93 Teorie práva v příkladech 18 e) „(1) Sjednaný obsah pracovní smlouvy lze změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Byla-li pracovní smlouva uzavřena písemně, musí zaměstnavatel provést písemně i její změnu. (2) Konat práce jiného druhu nebo v jiném místě, než byly sjednány v pracovní smlouvě, je zaměstnanec povinen jen výjimečně v případech uvedených v § 37 a 38.“ f) „(1) Rozhodnutím správní orgán v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá, nebo v zákonem stanovených případech rozhoduje o procesních otázkách. (2) Rozhodnutí se vyhotovuje v písemné formě. Rozhodnutí se písemně nevyhotovuje, stanoví-li tak zákon; výroková část takového rozhodnutí, podstatné části jeho odůvodnění a poučení o opravném prostředku se pouze vyhlásí a do spisu se učiní záznam, který obsahuje výrokovou část, odůvodnění, datum vydání, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. (3) Ústně vyhlášené rozhodnutí správní orgán potvrdí písemně, pokud účastník písemné potvrzení požaduje. Písemné potvrzení obsahuje pouze výrokovou část rozhodnutí (§ 68 odst. 2) a další náležitosti uvedené v § 69.“ g) „Úkony právnické osoby (1) Jménem právnické osoby činí úkony ten, kdo je k tomu oprávněn v řízení před soudem podle zvláštního zákona. (2) V téže věci může za právnickou osobu současně činit úkony jen jedna osoba. (3) V řízení před správním orgánem činí úkony jménem státu vedoucí organizační složky státu, příslušné podle zvláštního právního předpisu, nebo jím pověřený zaměstnanec zařazený do této nebo jiné organizační složky státu. (4) Za územní samosprávný celek činí úkony ten, kdo je podle zvláštního zákona oprávněn územní samosprávný celek navenek zastupovat, jeho zaměstnanec nebo člen zastupitelstva, který byl touto osobou pověřen. (5) Každý, kdo činí úkony, musí prokázat své oprávnění.“ h) „Jednání podnikatele (1) Je-li podnikatelem fyzická osoba, jedná osobně nebo za ni jedná zástupce. Právnická osoba jedná statutárním orgánem nebo za ni jedná zástupce. (2) Ustanovení tohoto zákona o jednotlivých obchodních společnostech a družstvu určují statutární orgán, jehož jednání je jednáním podnikatele. (3) Vedoucí organizační složky podniku (§ 7 odst. 1 a 2), který je zapsán do obchodního rejstříku, je zmocněn za podnikatele činit veškeré právní úkony týkající se této složky. (4) Je-li podnikatelem právnická osoba, je vázána vůči třetím osobám jednáním uskutečněným jejím statutárním orgánem nebo likvidátorem, i když překročil rozsah jejího předmětu podnikání, ledaže jde o jednání, které překračuje působnost, kterou tomuto orgánu svěřuje nebo dovoluje svěřit zákon. Prodáno 01.03.2014 na www.Kosmas.cz zákazníkovi momo.30@seznam.cz, číslo objednávky 592976, UID: 762fd018-9169-4566-9094-d5c42ec38f93 Teorie práva v příkladech 32 b) vznikne-li těžbou nebo jinou činností uvedenou v odstavci 1 holá seč nebo proředění na celkové značné ploše lesa.“ I.3.8 Určete, zda a jaké jsou rozdíly mezi následujícími ustanoveními: – v metodě právní regulace, – ve způsobu vynucení, – v typu sankce, kterou stanoví. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: „§ 86 Odstranění následků neoprávněných zásahů (1) Kdo poškodí, zničí nebo nedovoleně změní části přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona, je povinen navrátit ji do původního stavu, pokud je to možné a účelné. O možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu rozhoduje orgán ochrany přírody. (2) Jestliže uvedení do původního stavu není možné a účelné, může orgán ochrany přírody uložit povinnému, aby provedl přiměřená náhradní opatření k nápravě. Jejich účelem je kompenzovat, byť jen zčásti, následky nedovoleného jednání. (3) Uložením povinnosti uvedení do původního stavu či náhradního opatření není dotčena povinnost náhrady škody podle jiných předpisů ani možnost postihu za přestupek nebo protiprávní jednání či trestný čin.“ Občanský zákoník: „Odpovědnost za škodu způsobenou těmi, kteří nemohou posoudit následky svého jednání § 422 (1) Nezletilý nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; společně a nerozdílně s ním odpovídá, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled. Není-li ten, kdo způsobí škodu, pro nezletilost nebo pro duševní poruchu schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu ten, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled. (2) Kdo je povinen vykonávat dohled, zprostí se odpovědnosti, jestliže prokáže, že náležitý dohled nezanedbal. (3) Vykonává-li dohled organizace, její pracovníci dohledem pověření sami za škodu takto vzniklou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. § 423 Kdo se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, je povinen nahradit škodu v tomto stavu způsobenou; společně a nerozdílně s ním odpovídají ti, kteří jej do tohoto stavu úmyslně přivedli.“ Zákoník práce: „Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů Prodáno 01.03.2014 na www.Kosmas.cz zákazníkovi momo.30@seznam.cz, číslo objednávky 592976, UID: 762fd018-9169-4566-9094-d5c42ec38f93 I. Systém práva 33 § 255 (1) Zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. (2) Předměty podle odstavce 1, jejichž cena převyšuje 50 000 Kč, mohou být zaměstnanci svěřeny jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů. (3) Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku. (4) Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. (5) Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. (6) Vláda může nařízením zvýšit částku podle odstavce 2.“ Trestní zákoník: „§ 248 Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (1) Kdo poruší jiný právní předpis o nekalé soutěži tím, že se při účasti v hospodářské soutěži dopustí a) klamavé reklamy, b) klamavého označování zboží a služeb, c) vyvolávání nebezpečí záměny, d) parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele, e) podplácení, f) zlehčování, g) srovnávací reklamy, h) porušování obchodního tajemství, nebo i) ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí, a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Stejně bude potrestán, kdo v rozporu s jiným právním předpisem na ochranu hospodářské soutěže se svým konkurentem uzavře dohodu o určení ceny, dohodu o rozdělení trhu nebo jinou dohodu narušující hospodářskou soutěž, kdo v rozporu s jiným právním předpisem o veřejných zakázkách poruší závažným způsobem závazná pravidla zadávacího řízení, nebo kdo v rozporu s jiným právním předpisem upravujícím činnost bank a jiných právnických osob oprávněných k provozování finanční činnosti, obchodování s investičními nástroji, kolektivního investování, penzijního připojištění a pojišťovnictví, poruší závažným způsobem závazná pravidla obezřetného podnikání, obhospodařování majetku, odborné péče nebo zákaz vykonávat zákonem nebo úředním rozhodnutím určené úkony, služby nebo jiné činnosti, a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům, zadavateli nebo jinému dodavateli nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody. Prodáno 01.03.2014 na www.Kosmas.cz zákazníkovi momo.30@seznam.cz, číslo objednávky 592976, UID: 762fd018-9169-4566-9094-d5c42ec38f93 III. Prameny práva 85 III.4.5 Sledujte vývoj institutu veřejnosti a přístupnosti Sbírky zákonů. Najděte odlišnosti a interpretujte je. 1938 – § 15 odst. 2 vládního nařízení č. 392/1938 Sb., o Sbírce zákonů a nařízení republiky Česko-Slovenské, stanoví: „Všechny obce jsou povinny si opatřiti aspoň jeden výtisk Sbírky I a obce v zemích České a Moravskoslezské kromě toho aspoň jeden výtisk Sbírky II. Tyto výtisky musí býti bezplatně přístupny každému, kdo o to požádá, v místnostech obecního úřadu v úředních hodinách.“ 1948 – § 14 zákona č. 214/1948 Sb., o Sbírkách zákonů, stanoví: „Obce jsou povinny opatřit si alespoň po výtisku Sbírky zákonů, obce na Slovensku pak alespoň po výtisku slovenského vydání Sbírky zákonů (§ 3) a Sbírky zákonů Slovenské národní rady, a učinit opatření, aby byly v úřadovně místního národního výboru v úředních hodinách přístupny každému, kdo o to požádá.“ 1999 – § 13 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv, stanoví: „(1) Kraje a hlavní město Praha jsou povinny umožnit v pracovních dnech každému nahlížení do Sbírky zákonů, Sbírky mezinárodních smluv a Úředního věstníku Evropské unie. (2) Obce, městské obvody a městské části územně členěných statutárních měst jsou povinny umožnit nahlížení do Sbírky zákonů za stejných podmínek jako v odstavci 1. (3) Povinnost podle odstavce 2 se vztahuje vždy na celou částku s výjimkou příloh podle § 8 odst. 4.“ III.4.6 Interpretujte ustanovení § 14 odst. 3 zákona o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv. § 14 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv, stanoví: „(1) Ve Sbírce zákonů lze nejpozději do 30. června 2002 vyhlašovat opatření ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a České národní banky, vydaná na základě zmocnění obsažených ve zvláštních zákonech. Tato opatření se ve Sbírce zákonů vyhlašují uveřejněním jejich plného znění nebo oznámením o jejich vydání s uvedením orgánu, který je vydal, a s údajem, kde lze do nich nahlédnout. Vyhlášená opatření se ve Sbírce zákonů označují od počátku kalendářního roku pořadovými čísly v samostatné číselné řadě, uzavírané koncem každého kalendářního roku. (2) Opatření podle odstavce 1 a obdobná opatření ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a České národní banky, vyhlášená ve Sbírce zákonů uveřejněním jejich plného znění nebo oznámením o jejich vydání do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a k tomuto dni platná, pozbývají platnosti nejpozději dne 31. prosince 2003. (3) Právní předpisy, nálezy Ústavního soudu a mezinárodní smlouvy, vyhlášené ve Sbírce zákonů podle dosavadních právních předpisů a platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za právní předpisy, nálezy Ústavního soudu a mezinárodní smlouvy; vyhlášené podle tohoto zákona.“ Prodáno 01.03.2014 na www.Kosmas.cz zákazníkovi momo.30@seznam.cz, číslo objednávky 592976, UID: 762fd018-9169-4566-9094-d5c42ec38f93 IV. Právní norma 115 (4) Podrobnosti, zejména pokud jde o druh a rozsah úlev uvedených v odstavci 1, o podmínky pro jich přiznání, popřípadě o jich časové omezení, stanoví vláda nařízením. § 2 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.“ IV.3.8 Určete, do kterých tříd lze zařadit určenou právní normu. Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů: „§ 15 V rámci spolupráce policie zejména upozorňuje orgány a osoby uvedené v § 14 na skutečnosti, které se dotýkají jejich činnosti a mohou vést k ohrožení nebo porušení vnitřního pořádku a bezpečnosti, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak.“ IV.3.9 Určete, do kterých tříd lze zařadit určené právní normy. Správní řád: „§ 2 (1) Správní orgán postupuje v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, jakož i mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu (dále jen ‚právní předpisy‘). Kde se v tomto zákoně mluví o zákoně, rozumí se tím též mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu. (2) Správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. (3) Správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká (dále jen ‚dotčené osoby‘), a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. (4) Správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.“ IV.3.10 Určete, do kterých tříd lze zařadit určené právní normy. Správní řád: „§ 4 (1) Veřejná správa je službou veřejnosti. Každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc. (2) Správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby potřebné. Prodáno 01.03.2014 na www.Kosmas.cz zákazníkovi momo.30@seznam.cz, číslo objednávky 592976, UID: 762fd018-9169-4566-9094-d5c42ec38f93 Teorie práva v příkladech 116 (3) Správní orgán s dostatečným předstihem uvědomí dotčené osoby o úkonu, který učiní, je-li to potřebné k hájení jejich práv a neohrozí-li to účel úkonu. (4) Správní orgán umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy. § 5 Pokud to povaha projednávané věci umožňuje, pokusí se správní orgán o smírné odstranění rozporů, které brání řádnému projednání a rozhodnutí dané věci.“ IV.3.11 Určete, do kterých tříd lze zařadit určenou právní normu. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů: „§ 25 Územně plánovací podklady tvoří územně analytické podklady, které zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území a územní studie, které ověřují možnosti a podmínky změn v území; slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území. § 26 Územně analytické podklady (1) Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (dále jen ‚limity využití území‘), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (dále jen ‚rozbor udržitelného rozvoje území‘). (2) Náležitosti obsahu územně analytických podkladů stanoví prováděcí právní předpis.“ IV.3.12 Určete, do kterých tříd lze zařadit určenou právní normu. Vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků: „§ 12 Údaje o potravinách nového typu a geneticky modifikovaných potravinách (1) Potraviny nebo složky potravin nového typu se na obalu určeném pro spotřebitele označí podle § 6 odst. 1 zákona a údaji podle předpisu Evropských společenství. (2) Potraviny nebo složky potravin, které jsou geneticky modifikovaným organismem nebo jej obsahují nebo které jsou vyrobeny z geneticky modifikovaného organismu, se na obalu určeném pro spotřebitele označí podle § 6 odst. 1 zákona a údaji podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství.“ IV.3.13 Určete, do kterých tříd lze zařadit určené právní normy. Prodáno 01.03.2014 na www.Kosmas.cz zákazníkovi momo.30@seznam.cz, číslo objednávky 592976, UID: 762fd018-9169-4566-9094-d5c42ec38f93 Teorie práva v příkladech 168 subjektů. Podle počtu stran pak dělíme právní vztahy na dvoustranné (bilaterální) a vícestranné (multilaterální). Podle metody regulace příslušných právních pravidel rozlišujeme mezi vztahy soukromoprávními a veřejnoprávními. Dalším kritériem je obsah právního vztahu, resp. poměr vzájemných práv a povinností – pokud si práva a povinnosti stran vzájemně odpovídají, hovoříme o vztahu synallagmatickém (rovném nebo též dvou- stranném – zde dvoustrannost znamená, že práva i povinnosti jsou ve srovnatelné míře přítomna na obou stranách vztahu). Pokud má některá ze stran nesrovnatelně více práv, nazýváme takový právní vztah jako asynallagmatický (nerovný, jedno- stranný). Zadání V.6.1 Určete typ právního vztahu založeného kupní smlouvou na základě ustanovení § 588. Určete rovněž typ právního vztahu založeného předáním věci, která je sekundárním objektem smlouvy. Občanský zákoník: „§ 123 Vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním.“ „§ 132 (1) Vlastnictví věci lze nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených záko- nem. (2) Nabývá-li se vlastnictví rozhodnutím státního orgánu, nabývá se vlastnictví dnem v něm určeným, a není-li určen, dnem právní moci rozhodnutí.“ „§ 588 Z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.“ „§ 590 Není-li dohodnuto jinak, přechází na kupujícího nebezpečí nahodilé zkázy a nahodilého zhoršení předmětu koupě, včetně užitků, současně s nabytím vlastnictví. Jestliže nabude kupující vlastnictví dříve, než dojde k odevzdání předmětu koupě, má prodávající až do odevzdání práva a povinnosti schovatele.“ V.6.2 Určete typ právního vztahu založeného na základě zákona darovací smlouvou. § 628 občanského zákoníku: „(1) Darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá. Prodáno 01.03.2014 na www.Kosmas.cz zákazníkovi momo.30@seznam.cz, číslo objednávky 592976, UID: 762fd018-9169-4566-9094-d5c42ec38f93 V. Právní vztahy 169 (2) Darovací smlouva musí být písemná, je-li předmětem daru nemovitost a u movité věci, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování. (3) Neplatná je darovací smlouva, podle níž má být plněno až po dárcově smrti.“ V.6.3 Určete typ právního vztahu založeného na základě zákona právem reprobovanou volní právní skutečností (úmyslným usmrcením jiného). Určete typ právního vztahu založeného na výše uvedeném základě pravomocným rozhodnutím soudu. § 140 trestního zákoníku: „Vražda (1) Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až osmnáct let. (2) Kdo jiného úmyslně usmrtí s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let. (3) Odnětím svobody na patnáct až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a) na dvou nebo více osobách, b) na těhotné ženě, c) na dítěti mladším patnácti let, d) na úřední osobě při výkonu nebo pro výkon její pravomoci, e) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povin- nosti, f) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, g) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání, h) opětovně, i) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo j) v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného majetkový prospěch nebo ve snaze zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin nebo z jiné zavrženíhodné pohnutky. (4) Příprava je trestná.“ § 444 odst. 3 občanského zákoníku: „Za škodu usmrcením náleží pozůstalým jednorázové odškodnění, a to a) manželovi nebo manželce 240 000 Kč, b) každému dítěti 240 000 Kč, c) každému rodiči 240 000 Kč, d) každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85 000 Kč, e) každému sourozenci zesnulého 175 000 Kč, Prodáno 01.03.2014 na www.Kosmas.cz zákazníkovi momo.30@seznam.cz, číslo objednávky 592976, UID: 762fd018-9169-4566-9094-d5c42ec38f93 VII. Realizace práva. Aplikace práva 249 VII.4 Aplikační proces, procesní zásady, uvážení VII.4.1 Po přečtení následujících rozsudků určete jejich jednotlivé části (náležitosti). Uveďte, kterými úvahami se soud při rozhodování řídil. Dále posuďte, kdy nastane právní moc a kdy vykonatelnost jednotlivých roz- sudků? Uveďte, v čem spočívají zásadní rozdíly mezi následujícími rozsudky? V  rámci jakých právních odvětví soud rozhodoval a  které základní zásady zřejmě soud aplikoval při svém rozhodování? „Česká republika ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudcem JUDr. K. K. v hlavním líčení konaném dne 15. 11. 2010, takto: Obžalovaný M. T., nar. 18. 1. 1980 v Benešově, bez zaměstnání, bytem Brno, Cejl 18, je vinen, že společně s obž. U. V., nar. 7. 3. 1975 a obž. L. K., nar. 20. 1. 1976, stíhanými odděleně, společně po předchozí domluvě dne 15. 5. 2009, v době kolem 3.30 hodin na ulici Masarykova v Blansku, po přestřižení visacího zámku na mříži okna a následném vypáčení křídla okna vnikli do restaurace J., kde následně odcizili peněženku s doklady na jméno K. K., OP, ŘP, platební kartu VISA, dále 5 ks misek s drobnými mincemi, 6 krabiček cigaret značky Marlboro, 8 lahví Jamesona, 5 lahví Vodky Jelcin a 2 lahve Whisky Four Roses, přičemž výše uvedené vynesli před budovu restaurace, kde byli zadrženi hlídkou Policie ČR, kdy tímto jednáním způsobili škodu poškozením ve výši 1905 Kč a odcizením ve výši 5680 Kč k tíži majitele restaurace Z. P., nar. 5. 2. 1959 a škodu odcizením ve výši 1520 Kč k tíži p. K. K., v přesně nezjištěné době od 00.30 do 7.00 hodin dne 17. 5. 2001 po přestřižení 2 ks visacích zámků vnikli do hostince G. v obci P., okr. Blansko, kde následně odcizili hifi věž zn. Grundig, el. vrtačku zn. Narex, el. Gril zn. Multitec, motorovou strunovou sekačku zn. Mountfield a způsobili tak škodu poškozením ve výši 550 Kč a škodu odcizením ve výši 19 100 Kč k tíži majitele J. K., nar. 5. 6. 1971, tedy – přisvojil si cizí věc tím, že se jí zmocnil, čin spáchal vloupáním a způsobil tak škodu nikoli nepatrnou (v bodech 1 a 2), – neoprávněně si opatřil nepřenosnou platební kartu jiného a tím spáchal – přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b) trestního zákoníku ve formě spolupachatelství dle ust. § 23 trestního zákoníku, Prodáno 01.03.2014 na www.Kosmas.cz zákazníkovi momo.30@seznam.cz, číslo objednávky 592976, UID: 762fd018-9169-4566-9094-d5c42ec38f93 Teorie práva v příkladech 250 – přečin neoprávněného opatření, padělání a  pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 trestního zákoníku ve formě spolupachatelství dle ust. § 23 trestního zákoníku. Podle § 47 trestního zákoníku se upouští od potrestání za současného uložení ochranného léčení psychiatrického formou ambulantní dle § 99 odst. 1 trestního zákoníku. Odůvodnění: Toto rozhodnutí neobsahuje odůvodnění, neboť po vyhlášení rozsudku se obžalovaný i státní zástupce vzdali práva odvolání (§ 314d odst. 3 tr. řádu). POUČENÍ: Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do osmi dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Blansku. V Blansku dne 15. 11. 2010 JUDr. K. K., samosoudce, v. r.“ „Česká republika ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Okresní soud v Kroměříži rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. J. G. a přísedících K. D a J. K v právní věci žalobce Ing. V. Z., nar. 8. 9. 1968, bytem Holešov, Družby 598, proti žalovanému T., se sídlem Hulín, IČ, zast. JUDr. P. J., advokátem, se sídlem v Brně, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru takto: I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že výpověď daná žalobci dopisem žalované ze dne 12. 10. 2009 je neplatná, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 8300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalovaného JUDr. H. P., advokáta. Odůvodnění: Řízení ve věci bylo zahájeno dne 29. 1. 2010. Žalobou s datem 28. 1. 2010 domáhal se žalobce určení, že je neplatná výpověď daná žalobci dopisem žalované ze dne 12. 10. 2009. Žalobce následně žalobu rozšířil podáním ze dne 10. 5. 2010 a jejím doplněním ze dne 24. 5. 2010, kdy uplatnil nárok na vzniklou škodu jako rozdíl mezi průměrnou mzdou, kterou by dle předpokladu dosahoval při běžném chodu událostí, a vyplacenou náhradou za období výpovědní doby, tj. za období 11/2009 až 3/2010 ve výši 49 286 Kč, dále proplacení řádné dovolené za rok 2009 ve výši 32 300 Kč, náhradu škody ve výši 16 700 Kč za převedení na jinou práci a jiné pracoviště s nižší mzdou, a dále uplatnil nárok na to, aby žalovaný upustil od krácení dovolené za rok 2010 ve výši 3,5 dne. Usnesením ze dne 1. 4. 2010 byly tyto nároky žalobce vyloučeny ze společného řízení ve věci k samostatnému projednání. Prodáno 01.03.2014 na www.Kosmas.cz zákazníkovi momo.30@seznam.cz, číslo objednávky 592976, UID: 762fd018-9169-4566-9094-d5c42ec38f93 VII. Realizace práva. Aplikace práva 251 Žalovaný se vyjádřil k žalobě o neplatnost výpovědi z pracovního poměru podáním ze dne 9. 4. 2010. Uvedl, že žalobce se na výzvu žalovaného dostavil na personální oddělení žalovaného, kde na základě dohody podepsal dohodu o změně pracovní smlouvy, na základě níž je od uvedeného dne nadále zaměstnán u žalovaného ve funkci odborný asistent. Žalovaný se proto domnívá, že žaloba přinejmenším od této doby postrádá relevanci. Soud provedl důkaz výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalovaného, spisem 5 C 212/98 OS Kroměříž, výpovědí z pracovního poměru ze dne 12. 10. 2009, pracovní smlouvou žalobce ze dne 1. 7. 1996, změnou pracovní smlouvy ze dne 1. 3. 1999, popisem pracovní činnosti, jmenovacím dekretem, dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne 16. 8. 2008, přípisem o zpětvzetí výpovědi ze dne 12. 10. 2009 zpět ze strany žalovaného ze dne 5. 8. 2010. Bylo zjištěno, že žalovaný je právnickou osobou zapsanou v OR Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 5365, ke dni 1. 1. 1998. Žalobce je zaměstnancem žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 1996. Ve věci výpovědi z pracovního poměru, vedené zdejším soudem, bylo rozhodnuto tak, že bylo určeno, že výpověď daná žalobci je neplatná. Krajský soud v Brně k odvolání žalovaného rozhodl tak, že rozsudek potvrdil. Rozsudek nabyl právní moci dne 20. 4. 2010. Žalovaný dává žalobci výpověď z pracovního poměru přípisem ze dne 12. 10. 2009 v souladu s ust. § 50 odst. 2, z důvodu podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce. Žalobce podává žalobu k soudu o neplatnost této výpovědi a žaloba došla soudu dne 29. 3. 2010. Přípisem ze dne 5. 12. 2009 sděluje žalovaný žalobci, že výpověď z pracovního poměru ze dne 12. 10. 2009 z důvodu nadbytečnosti bere výslovně zpět. V přípise je konstatováno, že žalobce dne 29. 11. 2009 oznámil, že trvá na dalším zaměstnávání a že předmětnou výpověď považuje za neplatnou. Současně byl žalobce vyzván, aby dne 12. 12. 2010 se dostavil do kanceláře k vyřízení organizačních záležitostí nezbytných k realizaci pracovního zařazení a dalšího výkonu práce ve společnosti. Současně byla sepsána i dohoda o změně pracovní smlouvy, včetně zařazení a mzdových podmínek. Žaloba žalobce byla podána u soudu v zákonem stanovené lhůtě. Žalovaný svou výpověď písemně odvolal. Soud dospěl k závěru na základě provedeného dokazování, že žaloba žalobce není důvodná, neboť mezi účastníky došlo k dohodě o změně pracovní smlouvy a žalobce u žalovaného na základě této nadále pracuje. Výpověď je tedy třeba považovat za odvolanou, i když žalobce svůj souhlas s výpovědí neprovedl písemně. Nedodržení písemného souhlasu s odvoláním výpovědi zákoník práce nesankcionuje neplatností, a proto je třeba jednání žalobce považovat za souhlas s odvoláním výpovědi i při nedodržení předepsané písemné formy. Je proto třeba se přiklonit ke stanovisku žalovaného, podle kterého ztratila výpověď své opodstatnění a žaloba je nedůvodná. Proto soud rozhodl tak, že zamítl žalobu žalobce na určení neplatnosti předmětné výpovědi. Žalovaný byl ve sporu úspěšný, proto mu byly přiznány náklady řízení ve výši 8300 Kč, které představují odměnu advokáta podle § 5 písm. c) vyhl. č. 484/2000 Sb., advokátní tarif, včetně dvou paušálů. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 část věty op středník o. s. ř. Prodáno 01.03.2014 na www.Kosmas.cz zákazníkovi momo.30@seznam.cz, číslo objednávky 592976, UID: 762fd018-9169-4566-9094-d5c42ec38f93 Teorie práva v příkladech 252 POUČENÍ: Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím zdejšího soudu. Podotýká se, že se žalovaný vzdal opravného prostředku po vyhlášení rozsudku a po poučení o opravném prostředku výslovně do protokolu. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Okresní soud v Kroměříži, 25. 10. 2010 Mgr. J. G. v. r., předsedkyně senátu“ „Česká republika ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem Mgr. J. K. v  právní věci péče o nezl. A. C, nar. 12. 12. 1999, bytem u matky, zast. Městským úřadem ve Vyškově jako opatrovníkem, dítě matky Mgr. E. C., nar. 5. 12. 1974, trvale bytem Vyškov, ul. Příční, zast. JUDr. L. R., advokátem se sídlem ve Vyškově a otce Ing. P. C., nar. 6. 4. 1966, bytem Vyškov, o úpravu poměrů k nezletilé pro dobu po rozvodu, takto: I. Soud schvaluje dohodu rodičů tohoto znění: Nezletilá A. C. se pro dobu před a po rozvodu manželství svěřuje do výchovy matky Mgr. E. C. Otec Ing. P. C. se zavazuje přispívat na výživu nezletilé částkou 3000 Kč měsíčně splatnou k rukám matky vždy do každého 10. dne v měsíci předem počínaje měsícem dubnem 2010. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Předmětem řízení zahájeného na návrh matky podaného u Okresního soudu ve Vyškově dne 26. 1. 2010 je úprava výkonu rodičovské zodpovědnosti k nezletilé pro dobu před a po rozvodu manželství jejích rodičů. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Rodiče nezletilé nežijí ve společné domácnosti. Pověst obou je dobrá, oba jsou schopni o ni pečovat a oba o to mají zájem. Nezletilá se nachází v trvalé péči matky, je zdravá a má běžné, svému věku odpovídající potřeby i záliby. Matka má kromě ní dvě další vyživovací povinnosti k dětem. Je zaměstnána a ze svého pracovního poměru dosáhla za rok 2004 průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 20 100 Kč. Ve prospěch nezletilé je jí poskytován přídavek na dítě v aktuální výši 562 Kč měsíčně. Otec kromě nezletilé nemá žádnou další vyživovací povinnost. Je zaměstnán Prodáno 01.03.2014 na www.Kosmas.cz zákazníkovi momo.30@seznam.cz, číslo objednávky 592976, UID: 762fd018-9169-4566-9094-d5c42ec38f93 VII. Realizace práva. Aplikace práva 253 a ze svého pracovního poměru dosáhl za rok 2004 průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 15 150 Kč. Podle § 26 odst. 1 zákona o rodině před rozhodnutím, kterým se rozvádí manželství rodičů nezletilého dítěte, upraví soud jejich práva a povinnosti k nezletilému dítěti pro dobu po rozvodu, zejména určí, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výchovu. Při určování výše výživného vychází soud ze všech zákonných kritérií uvedených v ust. § 85 a § 96 zákona o rodině, zejména přihlíží k majetkovým poměrům obou rodičů, jejich výdělkovým možnostem a schopnostem, jakož i odůvodněným potřebám dítěte, které má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Podle § 26 odst. 3 zákona o rodině rozhodnutí o úpravě výkonu rodičovské zodpovědnosti může být nahrazeno dohodou rodičů, která ke své platnosti potřebuje schválení soudu. U jednání konaného ve věci dne 29. 4. 2005 uzavřeli rodiče dohodu o úpravě svých práv a povinností k nezletilé pro dobu po rozvodu ve znění tak, jak je obsažena ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že tato dohoda upravuje výkon jejich rodičovské zodpovědnosti k nezletilému dítěti, vyžaduje ze zákona ke své platnosti schválení soudu a soud ji schválí, je-li uzavřena v souladu se zájmy dítěte. V daném případě nebyly provedeným dokazováním zjištěny žádné skutečnosti, které by zpochybňovaly výchovnou způsobilost některého z rodičů nebo by některého z nich z jiných závažných důvodů z výchovy jejich nezletilého dítěte vylučovaly. Pokud se tedy dohodli na tom, že nezletilá bude pro dobu po rozvodu manželství svěřena do výchovy matky, má soud za to, že to je v souladu s jejími zájmy. Výživné, kterým se otec zavázal přispívat na úhradu potřeb dítěte, je v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními zák. o rodině vymezujícími kritéria pro určování jeho výše. I v části výživné upravující proto soud shledal být rodiči uzavřenou dohodu v zájmu nezletilé a jako takovou ji schválil. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 146 odst. 1 písm. a) o. s. ř., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení mohlo být zahájeno i bez návrhu. POUČENÍ: Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť se po jeho vyhlášení všichni, kterým právo podat odvolání proti němu náleželo, tohoto výslovně vzdali. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Ve Vyškově dne 16. 6. 2010 Mgr. J. K., v. r., předseda senátu“ Doplňkové úkoly: a) Stručně formulujte, v čem spočívá podstata jednotlivých rozsudků. Zařaďte je do oblasti právních odvětví, příp. institutů. b) Popište shodné a rozdílné rysy rozsudků v trestní věci a rozsudků civilních. Dále uveďte, zda je z odůvodnění rozsudků obou civilních věcí patrné, že Prodáno 01.03.2014 na www.Kosmas.cz zákazníkovi momo.30@seznam.cz, číslo objednávky 592976, UID: 762fd018-9169-4566-9094-d5c42ec38f93 Teorie práva v příkladech 254 má každý z nich jiný režim – první je vydán v rámci řízení sporného, kde jsou účastníci povinni tvrdit a nést důkazní břemeno, druhý je pak v režimu řízení nesporného, kdy soud má povinnost i bez činnosti účastníků dostatečně zjistit skutkový stav věci. c) Přečtěte si dále uvedená zákonná ustanovení, se kterými musel soud pracovat při rozhodování o trestném činu – první rozsudek. Posuďte, zda podle vás soud správně kvalifikoval jednání pachatelů a zda uložený trest spatřujete jako adekvátní, resp. uveďte, jaký by podle vás byl adekvátní trest za situace, kdy by se jednalo o pachatele plně trestně odpovědného. Co si myslíte o institutu upuštění od potrestání a upuštění od potrestání za současného uložení ochranného léčení. Pokuste se formulovat, jak podle vás vypadá v praxi ochranné léčení psychiatrické formou ambulantní a jak formou ústavní. d) Popište na základě jednotlivých soudních rozhodnutí aplikační proces prováděný v dané věci soudem. e) Pokuste se napsat stručné odůvodnění trestního rozsudku tak, jak by je napsal soud, kdyby se obě strany výslovně tohoto práva nevzdaly. § 205 trestního zákoníku: „Krádež (1) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a a) způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou, b) čin spáchá vloupáním, c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí, d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo e) čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za čin uvedený v odstavci 1 v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. (3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu. (4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo c) způsobí-li takovým činem značnou škodu. (5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v  odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312). (6) Příprava je trestná.“ Prodáno 01.03.2014 na www.Kosmas.cz zákazníkovi momo.30@seznam.cz, číslo objednávky 592976, UID: 762fd018-9169-4566-9094-d5c42ec38f93 VII. Realizace práva. Aplikace práva 255 § 23 trestního zákoníku: „Spolupachatel Byl-li trestný čin spáchán úmyslným společným jednáním dvou nebo více osob, odpovídá každá z nich, jako by trestný čin spáchala sama (spolupachatelé).“ § 234 trestního zákoníku: „Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (1) Kdo sobě nebo jinému bez souhlasu oprávněného držitele opatří, zpřístupní, přijme nebo přechovává platební prostředek jiného, zejména nepřenosnou platební kartu identifikovatelnou podle jména nebo čísla, elektronické peníze, příkaz k zúčtování, cestovní šek nebo záruční šekovou kartu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hod- noty. (2) Kdo sobě nebo jinému opatří, zpřístupní, přijme nebo přechovává padělaný nebo pozměněný platební prostředek, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let. (3) Kdo padělá nebo pozmění platební prostředek v úmyslu použít jej jako pravý nebo platný, nebo kdo padělaný nebo pozměněný platební prostředek použije jako pravý nebo platný, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let. (4) Odnětím svobody na pět až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1, 2 nebo 3 jako člen organizované skupiny, nebo b) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu. (5) Odnětím svobody na osm až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1, 2 nebo 3 jako člen organizované skupiny působící ve více státech, nebo b) spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu. (6) Příprava je trestná.“ § 314d odst. 3 trestního řádu: „Jestliže se po vyhlášení rozsudku státní zástupce i obviněný vzdali odvolání nebo prohlášení o tom, že se vzdávají odvolání, učinili ve lhůtě, kterou jim samosoudce stanovil, může samosoudce vyhotovit zjednodušený písemný rozsudek, který neobsahuje odůvodnění.“ § 47 trestního zákoníku: „Upuštění od potrestání za současného uložení ochranného léčení nebo zabezpečovací detence (1) Soud může upustit od potrestání i tehdy, jestliže pachatel spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti nebo ve stavu vyvolaném duševní poruchou, a soud má za to, že ochranné léčení (§ 99), které zároveň ukládá, zajistí nápravu pachatele a ochranu společnosti lépe než trest. Tohoto ustanovení se nepoužije, jestliže si Prodáno 01.03.2014 na www.Kosmas.cz zákazníkovi momo.30@seznam.cz, číslo objednávky 592976, UID: 762fd018-9169-4566-9094-d5c42ec38f93 Teorie práva v příkladech 256 pachatel stav zmenšené příčetnosti nebo duševní poruchu přivodil, byť i z nedbalosti, vlivem návykové látky. (2) Soud může upustit od potrestání i tehdy, jestliže pachatel spáchal zločin ve stavu zmenšené příčetnosti nebo ve stavu vyvolaném duševní poruchou, a nelze přitom očekávat, že by uložené ochranné léčení s přihlédnutím k povaze duševní poruchy a možnostem působení na pachatele vedlo k dostatečné ochraně společnosti, a soud má za to, že zabezpečovací detence (§ 100), kterou pachateli zároveň ukládá, zajistí ochranu společnosti lépe než trest.“ VII.4.2 Přečtěte si pozorně následující zákonná ustanovení. Uveďte a posléze odůvodněte, jestli se v následujících zákonných ustanoveních objevuje určitý vzájemný rozpor, a pokud ano, rozhodněte, kterému z citovaných ustanovení je třeba dát přednost, je-li to možné. a) § 89 odst. 2 a 3 trestního řádu: „(2) Za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro trestní řízení a ohledání. Každá ze stran může důkaz vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout. Každá ze stran může důkaz vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout. Skutečnost, že důkaz nevyhledal nebo nevyžádal orgán činný v trestním řízení, není důvodem k odmítnutí takového důkazu. (Pozn. Skutečnost, že důkaz nevyhledal nebo nevyžádal orgán činný v trestním řízení, není důvodem k odmítnutí takového důkazu.) (3) Důkaz získaný nezákonným donucením nebo hrozbou takového donucení nesmí být použit v řízení s výjimkou případu, kdy se použije jako důkaz proti osobě, která takového donucení nebo hrozby donucení použila.“ Doplňkový úkol: Věta uvedená v závorce je starší dikcí tohoto zákonného ustanovení. Uveďte, co bylo zřejmě podnětem pro zákonodárce k učinění této změny. Které znění považujete za vhodnější, popř. spravedlivější a proč. b) § 97 trestního řádu: „Povinnost svědčit Každý je povinen na předvolání se dostavit a vypovídat jako svědek o tom, co je mu známo o trestném činu a o pachateli nebo o okolnostech důležitých pro trestní řízení.“ c) § 98 trestního řádu: „Předvolání a předvedení Jestliže se svědek, ač byl řádně předvolán, bez dostatečné omluvy nedostaví, může být předveden. Na to a na jiné následky nedostavení (§ 66) musí být svědek v předvolání upozorněn. Nedostaví-li se příslušník ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě, je nutno požádat jeho velitele nebo náčelníka, aby sdělil důvod, proč se předvolaný nedostavil, popřípadě aby ho dal předvést.“ Prodáno 01.03.2014 na www.Kosmas.cz zákazníkovi momo.30@seznam.cz, číslo objednávky 592976, UID: 762fd018-9169-4566-9094-d5c42ec38f93