1. Podle jakého ze tří základních kritérií určíte slovní druh podtrženého tvaru?

A všemu velí ukrajinský rozhodčí/N, který vypadá, jako by si sem odskočil z Ligy mistrů.

Myslím, že jako vůdčí/A typ nejsem úplně špatný, ale mám hlavně to nadšení a chuť hrát.

V krumlovské popravčí/A knize je nicméně najdeme v 76 procentech případů.

Sám sebe jmenuje vlastním soudcem a vlastním popravčím/N.

Těsto vlijeme do formy na srnčí/A hřbet.

Nad hlavou mi zakrouží káně, v mlází zabeká srnčí/N.

Ve všech případech jde o to, že na základě flexe (morfologické kritérium) rozhodneme, že jde o
adjektivum, které se v některých případech substantivizuje (slovnědruhový přechod) a v těchto
případech poznáme slovní druh na základě toho, že plní funkce (syntaktické kriterium) substantiv
(subjekt, objekt).

Měl (velké/velmi) sucho/D v ústech.

(Velké/*velmi) Sucho/N trápí celý ostrov.

V prvním případě jde o ustrnulý (ztráta flexe – morfologické kritérium). Přesto není proces ztráty
jmenných vlastností dokončen, což lze prokázat na základě dvojí možnosti rozvití slova sucho, a to
jak adjektivem (adjektivum rozvíjí jméno), tak adverbiem (adverbium rozvíjí sloveso, adjektivum,
adverbium).

Malba má dobrý kontrast a vyjma/R poněkud teplejšího tónu pleti vyrovnané barevné podání.

Kladl mi otázky týkající/A se/P věcí, které byly předtím stokrát dohodnuté, projednané, uzavřené a
nebylo tam co řešit.

Můžu se spolehnout na silné programové prohlášení, které spojuje důležité priority všech stran/[NR]
vládní koalice.

Nemusím, stran/R svého zdraví, poslechnout všech nařízení lékaře.

Na zpáteční cestě posílil Josef moje neurčité podezření stran/R otce, když pronesl, že se mu „ten
optimismus moc nepozdává“.

Přestože jde o příklady postupné ztráty původního významu (slovesa/jména) a desémantizici, která je
průvodním rysem prepozicionalizace (gramatická funkce převáží nad původním významem slovesa/jména),
nelze všechny případy hodnotit stejně.

Přestože v uvedeném příkladu bychom patrně české týkající se přeložili anglickým ekvivalentem,
který je v OED hodnocen jako prepozice, nelze v češtině zcela souhlasit s tím, že
prepozicionalizační proces je ukončen ve stejné míře jako v případě ustrnutí přechodníku vyjma,
neboť siponechává další flektivní vlastnosti (může měnit rod, číslo i pád - s dotazy týkajícími se
věcí/ s dotazy o věcech).


2. Jak byste ilustrovali tvrzení, že gramatická kategorie osoby se vyjadřuje a) lexikálně a b)
gramaticky.

Lexikálně u os. zájmen a gramaticky osobním tvarem finitního slovesa.

a) Ty vogo.

b) To čumíš.

3. Vyberte slovesné tvary a vyznačte kmenotvornou příponu.

Rozvez-0-lo mě to, když se po mně tak voz-i-l.

Zatop-i-l mu, když se s ním op-i-l a pak vol-a-l jeho ženě a lá-0-l jí do telefonu.

Nevysil-0-0 se zbytečně a pomoz-0-0 mu.

Zhas-n-i a neběsn-0-i.

Krás-0-t se nevyplác-í-0.

4. Formulujte pravidlo, kterým se řídí alternace kmenové finály k v substantivní flexi (kdy
alternuje s c a kdy s č).

Alternace jsou řízeny morfologickou funkcí, jak vidíme i z analogií, neboť je patrné, že v češtině
je dvojí e. V některých morfologicky definovaných tvarech před e konsonanty velární alternují (k>č,
h>ž, ch>š) a konsonanty labiální a prealveolární se nemění, v jiných morfologicky definovaných
tvarech před e konsonanty velární alternují (k>c, h>z, ch>š) a konsonanty labiální vydělují jotaci
a prealveolární alternují (d>ď, t>ť, n>ň).

6. Kde jsou hranice mezi morfy?

Nahlas: na-hlas nebo na-h-l-a-s (= na-h-nu-l-a-s)

Neurolog: neurolog ale i ne-urolog (negace tedy nikoli urolog)

Plačka: plač-k-a

Plečka: ple-č-k-a (ple-c-í stroj)

Vliv: v-li(v), v-li-v-0 (přechodník)

Rytec: ry(t)-ec

7. Nositelem gramatického významu pádu je v češtině zpravidla formant nazývaný „pádová koncovka“.
Pádový synkretismus (homonymie pádových forem) je v češtině obvyklá. Uveď příklady. Jak se určí
význam pádu v těchto případech?

Např. dat. lok., spoluformant pádu u lokálu je předložka, v češtině neexistuje předložka, která by
se pojila jak s dativem, tak s lokálem.

8. Gramatická kategorie rodu není totožná s kategorií biologického rodu. Uveďte případy, kdy užití
gramatické formy rodu X neodpovídá biologickému rodu stejně pojmenovanému.

Lexikální jednotky skloňované jako neutra, které označují entity přirozeného rodu mužského/ženského
– děvče, hrabě, kníže, dóže, páže, …

Jména vespolná: zbabělec, baba, sourozenec, kojenec, …

Gramatikalizované neutralizace rodových protikladů:

Je-li podmětem skupina zahrnující jak osoby rodu mužského, tak ženského, pak tvar přísudku má
gramatickou formu rodu mužského (ž.) v pl.

V plurálu se neutralizuje i rodová opozice vyjádřená v rámci slovotvorné kategorie
moce/přechylování.

Moji rodiče jsou učitelé, lékaři, inženýři, dělníci, prodavači, maséři, zdravotní sestry.

9. Nahraďte vedlejší větu jmennou konstrukcí:

Lidé, kteří přišli uctít jeho památku, se pomalu rozešli.                přišedší

Studenti, kteří se radovali z předtermínu, si připravili mnoho dotazů. Radující se

Napsal článek o hrdinovi, který se navrátil. Navrátivší se


10. Následující infinitivy sloves končí na řetězec át. Kde jde o kořenovou samohlásku a kdy o
kmenotvornou příponu? Jde-li o kmenotvornou příponu, pak je dlouhé á varianta (jako kmenotvorná
přípona v infinitivu může být buď dlouhé á, nebo krátké a). Jakým pravidlem se řídí distribuce
variant?

Bát se, br-á-t, dát, dr-á-t, hn-á-t, hrát, kát se, lát, plát, pr-á-t, ps-á-t, ržát, sát, smát,
stl-á-t, štv-á-t, tk-á-t, vát, zv-á-t, žr-á-t.

Ve víceslabičném infinitivu je krátká varianta a.

11. Mezi slovesné tvary se řadí jednak určité tvary slovesné (finitní), jednak neurčité tvary
slovesné (infinitní). Obojí mohou být jednoduché/syntetické, nebo složené/analytické.

Lze v češtině vyjádřit futurum jednoduchým tvarem nedokonavého slovesa? Ano, slovesa, která mají
syntetické futurum tvořené prefixem po-/(pů-).

Má čeština jednoduchý minulý čas? Ne. Pouze minulý čas ve 3. osobě nemá pomocné sloveso, které se
realizuje v 1. a 2. osobě, takže jde o jednoduchý tvar.

Existují případy, kdy se v češtině kategorie osoby vyjadřuje výhradně tvarem osobního zájmena?

Ano, kolokviálně dochází k vypouštění tvaru pomocného slovesa v 1. os. a jeho nahrazení příslušným
os. zájmenem já/my.

12. Pro případy nepatřičného/přeneseného/transponovaného užití gramatické formy se používá termín
transpozice. Uveďte příklady na transponované užití gramatické kategorie osoby+čísla, času,
způsobu.

Vykání, onikání, onkání, pragmaticky podmíněné nahrazování přímého oslovení tvary 1. pl., 3. pl.,
neoosobními tvary, plural majestaticus, plurál skromnosti.

Historický prézens.

Nahrazování imperativu infinitivem, indikativem.


13. V genitivu plurálu substantiv skloňovaných podle vzoru žena dochází někdy k alternaci e/0
(např. kostka – kostek). Je pravda, že tato alternace je vynucena potřebou zjednodušení
výslovnosti, nebo existuje pravidlo, podle něhož je někdy (kdy?) obligatorní a jindy (kdy?)
fakultativní?

Obligatorní: heteromorfémová pozice (morfémový šev: hokejka, branka).

Fakultativní: tautomorfémová pozice (žvejka, banka), obligatorně v případě, že na konci
konsonantické skupiny stojí sonory (r,l: cifra, cihla).

14. Může tvar českého l-ového příčestí končit na řetězec tel (tak jako může končit na ztrácel,
mlčel, odjel, semlel, potřel, zasel, sešel, sázel, srážel)? Pokud je odpověď záporná, jde o náhodu,
nebo o pravidlo, které je zdůvodnitelné na základě systému slovesného tvarosloví?

  Nemůže a lze to dokázat, protože e před l jakožto tvarovou koncovkou l-ového příčestí, může být
a) kořenová samohláska a b) kmenotvorná přípona. V případě a) jde o sloveso vzoru krýt, k němuž
patří dnes už uzavřená skupina sloveso, přičemž ani jedno z nich řetězec tel neobsahuje. Jsou to
slovesa: děl, klel, pěl, plel, sel, tlel a dále tvary měl, šel. V případě b) jde jednak o slovesa
vzoru umřít/umřel, kam patří pouze slovesa s kořenovým finálním ř, l, jednak o slovesa vzoru trpět
a sázet, jejichž finála nemůže být souhláska r, k, g, h, ch, d, t, n a souhlásky b, p, f, v, m
přijímají jotaci před e.

15. Základní opozice české flexe je protiklad tvrdý × měkký vzor. Na které vzory substantivní flexe
nelze tento protiklad dosti dobře aplikovat a proč?

Je to vzor kost, kuře.

16. Jakým pravidlem se řídí distribuce jmenných tvarů adjektiv v současné češtině?

Jmenné tvary jsou v přísudku a doplňku a dále jsou zachovány v příslovečných výrazech (mnohdy
ukončený proces adverbializace vznikem spřežky).

17. Co je to supletivismus? Uveď příklady u substantiv, adjektiv, zájmen, číslovek, sloves,
adverbií.

Supletivní tvary jsou tvary od různých lexikálních kořenů tvořící paradigma, které se zpravidla
tvoří od jednoho kořene.

Substantiva: rok-léta, člověk-lidé; adjektiva: dobrý-lepší, zlý-horší, malý-menší; zájmena: já-mě,
my-nás; číslovky: jeden-první, dva-druhý; adverbia: mnoho-více; slovesa: brát-vzít, klást-položit.

18. Která slovesa mají schopnost vyjádřit obojí rod slovesný?

Tranzitivní předmětová slovesa.

19. Utvoř přechodník minulý od sloves: dojíst, vyjít, sejmout, ukázat, odlít.

Dojed, vyšed, sňav, ukázav, odliv.

20. Která slovesa mohou vyjádřit aktuální přítomnost?

Slovesa nedokonavá.

21. Uveď příklady rodových dublet.

Koblih/kobliha, kedluben/kedlubna.


22. Uveď příklad na morfémový uzel.

Český

Oblek

Ptactvo

Jinší

Jinačí

Čitelný

Citelný