PROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ Mgr. Marie Mokrá Biblioterapie v pedagogické praxi ¡tematická souvislost etiky s předmětem našeho zájmu ¡ ¡učitel = terapeut, nejen v biblioterapii ¡ ¡etika výhodou, ne-li nutností(!) ¡ ¡ ÚVODEM tematická souvislost bude objasněna postupem času! ¡etika = věda praktická (podle Aristotela) ¡ ¡fundamentální etické téma: mravní jednání, jakými kritérii se řídit? (krom etického např. hledisko politické, ekonomické aj.) ¡ ¡x relativismus (možnost dát za pravdu každému a kdykoliv) ¡ ¡x postmodernismus (naprostá volnost ve vztahu k pravidlům) ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ VHLED DO SOUDOBÉ ETIKY etika je vědní obor zabývající se mechanismy chování zrodila se v Řecku, zakladatelem je Aristoteles, chtěl zdůvodnit, které činy a priority jsou vnímány jako pozitivní a které jako zavrženíhodné diskuse o mravnosti: kdy člověk jedná mravně?, jak dosáhnout interiorizace etických norem? dědictví Aristotela: propojení etiky a filosofie, etiku považoval za vědu praktickou (avšak nelze podcenit teoretický charakter etiky, existuje např. odborná terminologie, etické kategorie aj.) fundamentální etické téma: téma mravního jednání (jednání=chování, nebudeme rozlišovat...) jakými kritérii se řídit? z jakého hlediska jsem jednal správně: z etického, z ekonomického či z politického? atd. x relativismus (možnost dát za pravdu každému a kdykoliv) x postmodernismus (naprostá volnost ve vztahu k pravidlům....) 1.problematika jejich geneze (katolicko-tomistické, idealistické, protestantské...) 2. 2.musí být akceptovány jako sociální hodnoty 3. 3.nutnost ideového sjednocení společnosti (závisí na něm její trvání!) 4. 4.mravní jednání: normativní jednání, spjato se sociálním prostředím 5. 5.vzniká mravní konsenzus 6. 6. VHLED DO SOUDOBÉ ETIKY: ETICKÉ NORMY ! ideové sjednocení společnosti je rozhodující pro otázku jejího trvání ! etické normy mají podobu regulátorů, ale musí být chráněny a akceptovány jako sociální hodnoty problematika geneze norem (řešení ze strany katolicko-tomistické, idealistické, protestantské ...) mravní jednání: normativní jednání, řídí se zásadami, na nichž se společnost shoduje (je vždy spjato se sociálním prostředím, nemůžu např. z mravního hlediska posoudit své chování, když čtu knihu...) vzniká mravní konsenzus, který se promítá do základních forem lidského společenství ¡věda nestojí v opozici vůči praxi, sama je nejvyšší praxí (antika) ¡ ¡od etiky se očekává: 1.návody na utváření a ovlivňování morální atmosféry ve společnosti 2. 2.mravní jednání v rámci jednotlivých sociálních skupin – tzv. profesní etika ¡ TEORIE A PRAXE ETIKY přístup antických filosofů (Aristoteles): věda nestojí v opozici vůči praxi, ale sama je nejvyšší praxí od etiky se očekávají jasné návody na utváření a ovlivňování morální atmosféry ve společnosti, ale i mravní jednání v rámci jednotlivých sociálních skupin – tzv. profesní etika ¡tzv. vztahová povolání (zaměřeny na člověka, sociální prostředí) ¡ ¡povolání náročná na osobní předpoklady, ovlivňují myšlení a jednání druhých ¡ ¡morálkou těchto povolání se zabývá a mravní zásady chování explicitně formuluje tzv. profesní etika ¡ ¡mravní zásady neplatí absolutně napříč celým spektrem tohoto povolání (např. různé postoje lékařů k otázce eutanazie) ¡ ¡profesní etiky zobecňují zkušenosti z typických situací ¡ ¡ ¡ ¡ PROFESNÍ ETIKA přístup antických filosofů (Aristoteles): věda nestojí v opozici vůči praxi, ale sama je nejvyšší praxí od etiky se očekávají jasné návody na utváření a ovlivňování morální atmosféry ve společnosti, ale i mravní jednání v rámci jednotlivých sociálních skupin – tzv. profesní etika tzv. vztahová povolání (profesní jednání a přístupy, které jsou bezprostředně zaměřeny na člověka): např. lékaři, soudci, politici, novináři, učitelé tato povolání mimořádně náročná jednak na specializovanou přípravu, jednak vždycky na osobní předpoklady, protože ovlivňují myšlení a jednání druhých (profesní rozhodnutí a odpovědnost) požadavek zabývat se morálkou těchto povolání a explicitně formulovat mravní zásady chování jejich subjektů přichází jak ze strany jednotlivých profesí, tak ze strany veřejnosti filosofická etika je příliš vzdálena konkrétním potřebám praxe – je třeba profesní etika! u profesní etiky platí: mravní zásady neplatí absolutně napříč celým spektrem tohoto povolání (např. různá stanoviska lékařů k eutanasii) profesní etiky zobecňují zkušenosti z typických situací ¡úkol učitelství: uvést žáka do světa dospělých, na této cestě za něj zodpovídat a zároveň ho brát jako rovnocenného a rovnoprávného partnera ¡ 1.proměna vztahu k dítěti (ideál autonomie, svobody a autenticity dítěte) 2.proměna pojetí obsahu vzdělávání (klíčové kompetence) 3.proměna vztahu učitele a žáka (vzájemné uznání, partnerská intersubjektivita, oboustranný závazek odpovědnosti) 4.proměna pojetí učitele (učitel=průvodce dětí významnou částí jejich života) 5.orientace na metodu (důležitost procesů učení) 6. ¡ PROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ úkol učitelství: uvést žáka do světa dospělých, na této cestě za něj zodpovídat a zároveň ho brát jako rovnocenného a rovnoprávného partnera proměna vztahu k dítěti jako subjektu výchovy (pragmaticko-komunikativní obrat společenských věd inicioval důraz na pojetí školy jako dílny mezilidské interakce, spolupráce a komunikace, ideál autonomie, svobody a autenticity dítěte) proměna pojetí obsahu vzdělávání (už ne neustálé rozšiřování kurikula, ale řeší se tzv. klíčové kompetence – např. dovednost kriticky myslet aj.) vztah učitele a žáka: vzájemné uznání, partnerská intersubjektivita, oboustranný závazek odpovědnosti (základní etická situace je, když všichni zúčastnění usilují o vzájemné porozumění...) pojetí učitele: odklon od paradigmatu učitel=odborník, nyní už učitel=průvodce dětí významnou částí jejich života význam učitele podílejícího se na rozvoji osobních disposic žáků, napomáhajícího procesu sebepoznání, utváření sebeúcty a prosociálně orientovaných životních postojů učitel-průvodce musí být také připraven pomoci dítěti v náročných životních situacích metodické inovace, orientace na metodu (důležitý je nejen výsledek učení, ale i vlastní proces jejich utváření a osvojování) ¡povolání není jen uplatněním získaných znalostí a dovedností, ale svěřenou ctí, poctou nebo posláním ¡ ¡činnost vyplývající z daného povolání přináší vnitřní uspokojení, intelektuální a mravní seberealizaci ¡ ¡pro výkon povolání jsou krom právních požadavků stanoveny také požadavky etické povahy – existence mravních kodexů ¡ PROFESE VS. POVOLÁNÍ ¡morální normy, které je nutné dodržovat při výkonu pedagogické činnosti ¡ ¡u nás oficiální mravní kodex učitele není, nedostatečně nahrazován předpisy, řády a zákony ¡ ¡v zahraničí existují, ale: nepřekládat, nepřejímat, raději vytvářet vlastní (znalost domácích tradic)! ¡ ¡hlavní cíle: motivace začínajících učitelů, popis ideálu a cíle učitelské cesty ¡ ¡ MRAVNÍ KODEX UČITELE ¡víra ve smysluplnost, touha po ní ¡mravnost, moralita, morálka ¡práce ¡výchova ¡umění ¡úsilí o řešení konfliktů ¡touha po poznání ¡smysluplné spolubytí – sféra rady, radění se, porady, dialogu, naslouchání KONSTANTY POJETÍ UČITELSKÉ PROFESE ¡opouští se model tzv. minimální kompetence učitele (pouhá transmise poznatků vlastního předmětu výuky a trénink dovedností) ¡ ¡tzv. široká profese (Fink, Patočka, Palouš): významné rozšíření působnosti učitele jako toho, kdo pečuje o celkovou kultivaci žáka, je schopen reflexe a sebereflexe ¡ ¡učitel vytváří příležitosti k uvolnění potenciálu žáků MODEL TZV. ŠIROKÉ PROFESE ¡problém kultu rychlých prožitků žáků ¡problematika sociálního vyloučení ¡integrace hendikepovaných ¡dialogy v multikulturním světě ¡vliv médií a mediální výchovy ¡vulgárnost, agresivita, šikana ¡emocionální I mravní otupělost ¡nesoustředěnost (akcentace počítačů, smartphonů aj.) SOUČASNÁ DILEMATA UČITELSKÉ PROFESE ¡učitel: v vybírá vzdělávací obsahy, metody a formy práce v podílí se na utváření výchovného klimatu a atmosféry ve třídě v ovlivňuje procesy skupinové dynamiky v řeší výchovné problémy v navozuje výchovné situace v napomáhá odhalování významů, jež jsou s hodnotami spojeny v napomáhá porozumění důsledkům, které člověku nabízí přijetí nebo odmítnutí hodnot v napomáhá pěstování kritického myšlení při posuzování hodnot v vede (modelové situace obsahující etický konflikt) MRAVNÍ VÝCHOVA V SOUČASNÉM ŠKOLSTVÍ na školu je kladen požadavek rozvoje podmínek pro etický rozvoj jaké má škola možnosti? představení etických hodnot v životních situacích, učitel je „režisérem“ setkání s hodnotou: vybírá vzdělávací obsahy, metody a formy práce, podílí se na utváření výchovného klimatu a atmosféry ve třídě, ovlivňuje procesy skupinové dynamiky, řeší výchovné problémy navozuje výchovné situace protože učitel „ví o hodnotách“, zaujímá stanovisko v jejich světle odhalování významů, jež jsou s hodnotami spojeny (ve výuce literatury musí učitel klást podnětné otázky umožňující interpretaci) porozumění důsledkům, které člověku nabízí přijetí nebo odmítnutí hodnot (jednání v situaci odpovědnosti za sebe i za druhé) pěstování kritického myšlení při posuzování hodnot (metoda řešení modelových situací obsahujících etický konflikt – důležité je vedení učitelem) IMG_3362.JPG ¡DOROTÍKOVÁ, Soňa. Profesní etika učitelství. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2003. ISBN 80-7290-102-8. ¡ ¡PELCOVÁ, Naděžda a Ilona SEMRÁDOVÁ. Fenomén výchovy a etika učitelského povolání. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2014. 220 stran. ISBN 9788024626529. ¡ ¡VACEK, Pavel. Psychologie morálky a výchova charakteru žáků. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011. ISBN 978-80-7435-108-2. ¡ LITERATURA