Metody dějin umění (+ otázky) 1. „Berlínská škola dějin umění“: zakotvení disciplíny dějiny umění · Hlavní osobnosti „Berlínské školy“; dvě základní linie dějepisu umění, které trvají dodnes (formově interpretační – Franz Kugler, Wilhelm Lübke x kulturně historická – Carl Schnaase); pojetí „stylu“ v rámci školy jako základní pojem nové disciplíny; příručky „dějin umění“ a syntetické práce o umělcích jako nejdůležitější výstupy školy; zakotvení oboru na základě estetickém, uměnovědném nebo historickém. 2. „Vídeňská škola dějin umění“ a genetický dějepis umění · Osobnosti (R. Eitelberger – M. Thausing, Fr. Wickhoff – Al. Riegl, M. Dvořák – J. von Schlosser); hlavní principy genetického dějepisu umění („ars una“, imanentní vývoj umění, Kunstwollen-umělecké chtění, odmítání normativní estetiky=odmítání myšlenky úpadkových epoch v dějinách); vztah moderního a historického umění v rámci školy; dějepis umění a aplikované disciplíny (památková péče, muzeologie); „Vídeňská škola“ a český dějepis umění. 3. Dějiny umění po 2. světové válce · Mezinárodní kongresy a CIHA; Obnova uměleckohistorických institucí (německé ústavy v Itálii, francouzské ústavy, dějiny umění v USA; nový scientismus (zdůraznění empirického výzkumu, kastelologie, uměnověda v Německu); nové výklady a nová témata (kritika dosavadních uměleckohistorických pojmů, Warburgovo dědictví: Edgar Wind a Rudolf Wittkower, „Brněnská škola dějin umění“. 19. 10. Kritická teorie a současný dějepis umění · Hans Belting: Konec dějin umění; kritická teorie v USA (Keith Moxey, Michael A. Holly, Donald Preziosi); tzv. „New Art History“ (sociálně teoretický a feministický diskurs v dějepisu umění; kritika europocentrismu a kánonu v umění; pokusy o „postformalistické“ dějiny umění; antropologie obrazu (Bildanthropologie). Hans Belting: Konec dějin umění Petra Maláková Donald Preziosi: The Art of ArtHistory Kritické pojmy dejín umenia (slovenský překlad) – jaké pojmy jsou preferovány, příklad Hans Belting: Bildanthropologie (úvodní kapitola) Dominik Matus 26. 10. Dějiny umění jako humanistická disciplína: hlavní osobnosti · Přístupy: existencionalismus a strukturalismus, ikonografie a ikonologie, vztah umění a kultury; dějiny umění a priorita jejich humanistického poselství: Kurt Badt, Otto Pächt, André Chastel, Pierre Francastel, Jan Bialostocki; podstatný význam badatelského díla Ernsta H. Gombricha (1909-2001). Kurt Badt: Wissenschaftlehre Otto Pächt: Methodisches zur kunsthistorischen Praxis - Jan Bialostocki: Umění (1964) Ernst H. Gombrich: A Plea for Pluralism Alena Kadecká Pierre Francastel: Figura a místo 2. 11. Základní pojmy v dějepisu umění: styl · Pojem stylu před historismem (maniera, styl, ideál); odlišení stylu u Winckelmanna a Rumohra; biologická koncepce stylu (raný, vrcholný, pozdní); dvoupólová koncepce stylu (haptický – optický, klasický – neklasický); tři podoby stylu v současnosti (styl jako norma, jako výraz, jako modus); možné neformalistní-kontextuální pochopení dějin umění: David Summers. Ernst H. Gombrich: Norm and Form Klára Doležalová Kurt Badt: Poussin (modální vymezení stylu) Rudolf Suckale: o stylu David Summers: The Real Spaces (struktura, základní části, ukázka) Martin Fiala 2. 11. Základní pojmy v dějepisu umění: struktura · Tvarová psychologie, tzv. „Mladší vídeňská škola“ a Hans Sedlmayr (1896-1984); francouzský poválečný strukturalismus a Pierre Francastel (1900-1969); strukturalismus Jana Mukařovského (1891-1975); strukturální přístup ve výzkumu umění 19. století (R. Zeitler, W. Hofmann); uveďte vlastní příklad strukturního přístupu k uměleckému dílu. Hans Sedlmayr: Karlskirche Petra Koprivňanská Ján Bakoš o strukturalismu Rudolf Zeitler: úvod do 19. století Werner Hofmann: Das irdische Paradies (struktura + úvodní kapitola) 9. 11. Základní pojmy v dějepisu umění: téma a symbol · Ikonologie v raném novověku (Andrea Alciati, Cesare Ripa); emblematika: hieroglyf, emblém a impresa a jejich rozlišení; vznik křesťanské ikonografie ve 2. půli 19. století (Emil Mâle a jeho dědictví); rozvoj profánní ikonografie (Anton Springer); co je to Iconclass; rozdíl a vztah mezi ikonografií a ikonologií (trojdílné či čtyřdílné schéma?) Erwin Panofsky: Význam ve výtvarném umění Žaneta Marvanová Ernst H. Gombrich: Cíle a hranice ikonologie Romana Cásková Jan Bialostocki: dvě ikonografie Erwin Panofsky: Dějiny umění jako humanistická dsiciplína 16. 11. Základní pojmy v dějepisu umění: funkce · Zadání a „úloha“ v uměleckém díle; „decorum“ - vztah kategorie funkce, tématu a formy; funkce sociální a sociálně psychologická (prostředí: dvůr, akademie, cech – forma: vznešené, vysoké a nízké); Michael Baxandall a „vysvětlení“ uměleckého díla (historická praxe utváření uměleckého díla – historikovo vstoupení do „cizí senzibility“), „kontext“ uměleckého díla. Hellmut Lorenz: Kunstgeschichte oder Künstlergeschichte? Michael Baxandall: The Forth Bridge a intence v uměleckém díle André Chastel: úvod k renesanci Helena Bačkovská Hans Belting: Umělecké dílo v kontextu Katarína Kravčíková 23. 11. Uměleckohistorické přístupy: Znalectví · Znalectví jako předpoklad uměleckohistorické práce; katalogy, soupisy, korpusy; Morelliho metoda a zvědečtění uměleckohistorické práce; metodické znalectví: Bernard Berenson a Max J. Friedländer – jejich znalecké postupy; znalectví a přírodověda (např. rentgenový průzkum, dendrochronologie, petrografický průzkum apod.), Rembrandt Research Project a doba „postznalecká“. Eduard Safarik Marianna Babjaková 23. 11. Uměleckohistorické přístupy: Analýza formy · Školy „čistého vidění“; Heinrich Wölfflin a formální analýza; stylová kritika; Henri Focillon a život forem; stylově historický přístup a Max Dvořák; klasifikace a dějinnost forem - George Kubler: podoba času; možné cesty k „postformalistickým přístupům“ v současné době (David Summers) Znalectví, RRP a E. van de Wetering Michael A. Holly o Wölfflinovi Radek Kubák Max Dvořák: o stylově historickém přístupu George Kubler: The Shape of Time 30. 11. Uměleckohistorické přístupy: Ikonograficko-ikonologický · Aby Warburg a kulturní historie; Erwin Panofsky a „vnitřní význam“; rozšíření ikonologie v poválečné době (neoplatonismus: R. Wittkower, A. Chastel); ikonologie v českém prostředí; kritiky ikonologie v 60. a 70. letech 20. století; „kritická ikonologie“ v 80. letech 20. století a odlišné cesty k významu uměleckého díla. Rudolf Wittkower o ikonologii Hana Lukášková Ján Bakoš o ikonologii Ivana Tomášková Horst Bredekamp, Soumrak bohů neoplatonismu Max Imdahl a ikonika (na příkladu) 7. 12. Přístupy autonomní - uměleckohistorické · Rozlišení autonomních a heteronomních přístupů; hlavní přístupy při založení disciplíny (znalectví, přístupy formalistické, ikonologické); další autonomní přístupy: receptivně-estetický přístup (pozdní Al. Riegl, W. Kemp), funkčně – receptivní přístup (M. Baxandall, Svetlana Alpers); dějiny sběratelství a vkusu (Fr. Haskell); kulturně-historický přístup na uměleckohistorickém základě – Salvatore Settis, Carlo Ginzburg Werner Hofmann: Augen des Argus Wolfgang Kemp a receptivní estetika Francis Haskell a vkus v 17. století Paul Binsky: úvod k The Becket´s Crown 7. 12. Přístupy heteronomní · Definice heteronomních přístupů (tj. přístupů z jiných vědních disciplín) a jejich význam pro dějiny umění; kulturně-historický přístup na historickém základě – francouzská škola Annales E.S.C. a „nová historická škola“; pojem mentality; sociologie umění; psychologie a psychoanalýza; semiotický přístup; užití metod přírodovědných a exaktních; příklady užívání takových přístupů v současnosti Carlo Ginzburg: paradigma indicií Veronika Halamová Roger Chartier: historie Pierre Bourdieu: Pravidla umění Monika Kicová Jan Mukařovský: umění jako autonomní znak Norman Bryson-Mieke Bal: sémiotika v dějepisu umění Kitty Zijlmans: systémový přístup a dějiny umění Feminismus a dějiny umění Tímea Vitázková 14. 12. Aplikované disciplíny Blanka Holíková · Uměleckohistorická muzeologie (vznik uměleckohistorických muzeí na konci 18. století; úloha historika umění v muzeu, muzea umění v současnosti – příklady); památková péče (vznik památkové péče, Al. Riegl a teorie památky, historik umění v památkové péči, památková péče v současnosti); umělecká kritika a zprostředkování umění