Přednášející: Pavel Kořínek, Václav Křížek, Ondřej Krajtl

Content not published.

Content not published.

Přednášející: Pavel Kořínek

ALBUM
Dominantní formát belgofrancouzského mainstreamového bande desinée. Nejčastěji má formát A4 (ale nezřídka i větší) a pevnou vazbu (ale často i brožovanou), obvyklý rozsah se pohybuje mezi 48 a 64 stranami. V rámci alternativní produkce jde spíše o brožované publikace různého rozsahu. Produkčně tvoří paralelu k americkému sešitovému formátu (comic book), ovšem s výraznějšími specifiky, především co do periodicity (obvykle jednou ročně) a distribuce (převažují knihkupectví). Objevuje se po 2. světové válce a po roce 1980 se stává hlavní vydavatelskou platformou ve Francii a Belgii, v současnosti je rozšířený i v dalších evropských zemích jako primární forma publikování komiksové produkce. Kromě původního obsahu může být jeho náplní i soubor časopisecky dříve publikovaného materiálu (uzavřených epizod, např. jednostránkových, ale i na pokračování zveřejňovaného příběhu). Obsah několik alb může být následně publikován ve formě integrálu. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 3.

BANDE DESSINÉE
Ve frankofonních oblastech lokální označení pro komiks, doslovně znamená kreslené proužky; užívá se i zkratka i BD [bédé]. Mimo domovský kontext je BD chápáno jako konkrétní regionální typ komiksové produkce se svými specifiky – prvotní publikací v časopisech či albech, ve formátu A4, historicky s obvykle pravidelnou panelovou mřížkou. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 3.

CELOSTRANA
(angl. splash page)
Privilegovaný (často např. vstupní) panel příběhu, kterému je dán prostor celé strany (případně dvoustrany). Obvykle je výtvarně nadstandardně propracován, aby čtenáře zaujal; často obsahuje časoprostorová určení následujícího příběhu. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 4.

COMIX
Označení pro undergroundový americký komiks, vzniklý ve druhé polovině 60. let v USA coby projev vymezení se dospělých tvůrců a čtenářů vůči mainstreamovému, na děti a teenagery primárně zacílenému komiksu, podléhajícímu autocenzurní praxi. V prvních letech dominovaly zejména snahy o překračování všech myslitelných tabu, kteréžto zacílení se projevovalo pornografickým obsahem, zobrazováním užívání drog a maximální brutalitou. Coby terminologický pojem se dnes označení comix používá zejména pro pornografické komiksy a pro díla publikovaná v kontextu kontrakulturního hnutí v letech 1965–1975. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 4.

DVOUSTRANA
U komiksů vydávaných ve větším rozsahu než dvě strany jde o hlavní produkční i recepční jednotku. Jedná se o segment celku, který je recipientovi v daném okamžiku přístupný naráz, čehož kompozice dvoustrany může využívat (např. naváděním k četbě "přes hranu", tedy napříč jednotlivými stranami). Dvoustrana rovněž může být na svém konci, v místě lekturálního zlomu, zakončena nějakou dějovou gradací, ponoukající k další četbě, tedy přechodu čtenáře na další dvoustranu. Pro Groensteena (vedle stripu, strany a alba) je jedním z multirámců (systému vinět). 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 5.

INTÉGRALE/INTEGRÁL
Na belgofrancouzském knižním trhu označní publikace nabízející souborné vydání několika (obvykle tří a více) alb. Nejčastěji obsahuje celek uzavřeného příběhu nebo shrnuje nějaký story arc v rámci delšího seriálu, pak nabývá charakteristik komiksového románu; může jít ale i o soubor několika uzavřených epizod v jednom svazku. Často obsahuje doplňkové materiály v podobě doslovů, vzpomínek autorů, galerie kreseb apod. Produkčně tvoří paralelu k formátu trade paperback užívaném v americkém vydavatelském průmyslu. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 7.

JUXTAPOZICE
Pojem využitý Scottem McCloudem k definování komiksu, s významem přilehlosti, pozice dvou či více prvků bezprostředně vedle sebe. Zatímco např. filmová políčka následují za sebou v čase coby následné projekce na prostoru stejné plochy, v komiksu jsou panely umístěny na ploše vedle sebe. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 7.

KOMIKS
Česká varianta původně amerického označení comics, která je užívána ve dvou významech. Jednak znamená komiks formu/médium obecně, globálně (podobně jako bande dessinée ve francouzštině či manga v japonštině), v domácím kontextu pak může v užším smyslu označovat i podobu obrázkového seriálu s promluvovými bublinami, tedy opoziční pojem proti (historicky staršímu) komentovanému seriálu. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 8.

KOMIKSOVÝ ROMÁN
(angl. graphic novel)
Publikační formát s potenciálem genologické kategorie. Označují se jím obvykle rozsáhlejší knižně vydané uzavřené komiksy. Ty však mohly být dříve prepublikovány na pokračování v časopise, formou sešitů či alb. Pojem komiksového románu (v češtině se užívá i variant kreslený/grafický román) je pak formálním a žánrovým/druhovým protipólem technických pojmů trade paperback a integrál. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 8.

MINISÉRIE/MAXISÉRIE
Označení minisérie (obvykle kolem šesti sešitů) či maxisérie (dvanáct a více sešitů) se v americkém publikačním prostoru užívá pro takový story-arc, který je vyjmut z domovské sešitové řady a je osamostatněn do – co do počtu čísel předem limitované – samostatné řady. Z hlediska marketingově-produkčního bývají takto často realizována taková díla, u nichž chce vydavatel upozornit na jejich parciální odlišnost od obvyklého seriálového stavu: např. na zajímavý produkční tým (scénárista, výtvarník) či na aktualizovanou seriálovou platnost (viz též event). 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 11.

OBRÁZKOVÝ/KRESLENÝ SERIÁL
Zástupné označení pro komiks v českém prostředí, které bylo v druhé polovině 20. století (zejména v 60. a 70. letech) užíváno v ideologické dichotomii coby protiklad (špatného) amerického comics. V odlišném významu pak bývá pojem obrázkový seriál, zejména v české komiksové historiografii, používán jako zastřešující kategorie, která se dále dělí na komiks (s bublinami) a komentovaný seriál (a případně dále seriál němý). 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 11.

STRIP
Někdy (např. pro Groensteena) v podstatě technický vyčleněný segment, horizontální pás panelů na stránce, tj. panelový řádek, častěji však specifický formát až žánr. Historicky nejstarší formát komiksu, dodnes fungující především v novinách a časopisech, v americkém prostředí tradičně členěný na podtypy "dailies" (denní pásky, zpravidla černobílé) a "sundays" (jedenkrát týdně otiskované půlstrany či strany, častěji v barvě). Dříve žánrově poměrně pestrý (detektivní, romantický, sci-fi) formát seriálu na pokračování, v současnosti nejčastěji série uzavřených vypointovaných humoristických epizod spjatých ústředním hrdinou či hrdiny. Specifickou renesanci zažívá strip v prostoru internetu ("webstrip", webkomiks). Označení strip (comic strip) je v některých jazycích/zemích užíváno i jako synonym pro komiks jako celek (historicky např. Velká Británie či země bývalé Jugoslávie). 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 18.

Přednášející: Pavel Kořínek

KOMENTOVANÝ SERIÁL
(angl. text comics)
Formální varianta obrázkového seriálu, ve které nejsou promluvy postav či pásma vypravěče vpisovány do bublin a textových polí uvnitř panelů, ale jsou v rozličné podobě – prózou či veršem – připojeny pod jednotlivá obrazová pole. V kontinentálně evropském prostoru jsou takto realizována početná díla vzniklá před rokem 1939, v československém kontextu 20. a 30. let představovala tato podoba obrázkového seriálu formu výrazně dominantní. Vlivem negativního přijímání "americky" vnímané podoby s bublinami je ale komentovaný seriál výrazně zastoupen i v domácí tvorbě 2. poloviny 20. století, pro českojazyčné prostředí se tak jedná o dodnes produktivní variantu. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 8.

Přednášející: Ondřej Krajtl

IKON
V pojmosloví Scotta McClouda "jakékoliv zobrazení, které má znázorňovat osobu, místo, věc nebo myšlenku". U obrazových ikonů pak McCloud definuje škálu od realismu (fotografie) k abstrakci (karikatura). Jde o odlišné pojetí než v sémiotice, u Charlese Sanderse Peirce, jehož pojmová nomenklatura je však při analýze komiksu rovněž používána (např. Nagnussenová, Caldwell). 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 6.

KARIKATURA
Jeden z hlavních modů (vedle realistické kresby) výtvarného výrazu v komiks. V rámci studií komiksu může být pojmu užíváno ve dvojím smyslu – v evropském kontextu bývá pojem karikatury či karikaturnosti tradičně spojován s nadsazením určitého rysu (takto je vnímána např. u Kunzleho), v americkém prostředí (např. u McClouda) se tak ale označují i vyobrazení schematizovaná či zjednodušená a od konkrét oproštěná. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 7.

KOLORING
Vybarvování/dobarvování černobílé kresby v komiksu, v tradiční mainstreamové produkci prováděné specializovaným pracovníkem (viz výtvarník). V klasickém režimu byla černobílá kresba dobarvována nejrůznějšími prostředky, případně byly na přichystanou komiksovou stranu udávány kódy barev, které se měly pro daný komiks použít při tisku. Častými ručními výtvarnými prostředky byly akvarel či americká retuš. Po rozvoji tiskových technologií a nástupu digitalizace do tvorby se používá škála barevných palet, kterou digitální zpracování nabízí. Vedle jednoho z kroků mainstreamové produkce bývá kolorování užíváno i  prací původně jako barevné nezamýšlených, případně bývají některá díla přebarvena znovu (tzv. rekoloring). 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 7–8.

LETTERING/LETTERAGE
Zápis/zakreslení, resp. (typo)grafické zapracování verbální složky komiksu (textů replik postav v bublinách, výpovědí vypravěče a časoprostorových shifterů, případně onomatopoeií/SFX) do prostoru/panelu stránky. V tradiční mainstreamové produkci vykonávaný specializovanou funkcí letterera. Do nástupu počítačů na počátku 90. let byl lettering vytvářen ručně, pomocí pera, štětce, tuše a bílého korekčního laku, v současné době se využívá zejména u mainstreamových komiksů počítačového fontu, podobného ručnímu. Vedle originální tvorby komiksu má lettering významnou roli především při překladech, kde je třeba adekvátně převést překladatelem dodané texty, které mají často jinou charakteristiku (délka slov, diakritika, jiný typ znaků) než texty originální. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 9–10.

OBRAZOTEXT
Pojem, v zahraniční literatuře existující ve variantách iconotext (např. Kirstin Hallberg) nebo imagetext (např. W. J. T. Mitchell), označující podstatou smíšená média či typy komunikátů, u nichž nelze smysluplně separovat jednotlivé složky. Ve vztahu ke komiksu užívá pojem obrazotextu např. Jerzy Szyłak.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 12.

POHYBOVÉ LINIE
(angl. motion line, fr. ligne de mouvement, něm. e Bewegungslinie)
Specifické grafické symboly, které slouží ke znázornění pohybu. Tento abstraktní prvek komiksové řeči je vkládán do zobrazovaného prostoru, ačkoliv (podobně jako bublina) není jeho součástí, a to za objekt či osobu ve směru pohybu, jehož je signálem. Výraznější užívání pohybových linií – zejména pro akcentaci rychlosti – je příznakovým rysem mangy. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 13.

VIZUÁLNÍ NARATIVNÍ STRUKTURA
Thierry Groensteen chápe komiks jako "narativní druh s vizuální dominantou". V zásadě jde o přesnější vymezení tradičně užívaného obratu "vyprávění v obrazech" či Willem Eisnerem rozvíjeného pojetí (obrazového) "sekvenčního umění". Komiks je v tomto pojetí bližší spíše filmu než literatuře, k níž je jinak (zejména v domácí teoretické reflexi) nejčastěji vztahován. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 20.

bude zveřejněno na konci semestru

Přednášející: Václav Křížek

BUBLINA
(angl. speech/word balloon, fr. phylactère, něm. e Blase; česky někdy obláček)
Konvenční symbol v podobě (nejčastěji eliptické) linie, která z plochy obrazu v rámci panelu vyčleňuje abstraktní prostor, v němž je umístěna replika postavy. Systémově se obvykle odlišuje zobrazení řečeného (repliky v dialogu) a myšleného (intrapersonálního sdělení postavy), přičemž obé se výrazově liší (např. rovná vs. vlnitá linie). Podoba bubliny však může nést (především v humoristickém komiksu) i řadu dalších významů.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 3.

HYPERRÁMEC
(fr. hypercadre)
Termín z francouzské teorie (užívaný např. Thierry Groensteenem) označující vnější obrys/okraj archu (sítě panelů) na straně, případně dvoustraně, tedy "hranu" mezi kompozicí panelů a okrajem stránky (papíru). Podobně jako rám jednotlivého panelu může i hyperrámec nést a realizovat příznakový, "ozvláštněný" význam, např. specifickou modalitu prezentovaného (např. sen, vzpomínka, retrospektiva apod.). 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 6.

INKRUSTACE
Termín Thierryho Groensteena označující kompoziční postup začlenění jednoho panelu dovnitř jiného, který umožňuje různé typy vyjádření prostorových a časových vztahů mezi zobrazeným v jednotlivých panelech, např. několik paralelně probíhajících dějů v témže prostoru, případně zdůraznění několika aspektů celkové scény. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 6.

KONTINUITA
Pojmem kontinuita bývá označována buď samotná existence seriálového sdíleného světa (obecně kontinuita ve významu průběžné struktury), nebo různorodý komplex konkrétních existentů, událostí, prostředí, obsazení, nasycení a ustálení sdíleněsvětového časoprostoru (kontinuita coby konkrétní fikčněsvětové univerzum, "fikční chronologie") s jejich rozličnou důležitostí a – to především – závazností. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 9.

LEKTURÁLNÍ ZLOM
Recepční situace, k níž dochází na konci dvoustrany, pro západní způsob čtení v jejím pravém dolním rohu, kdy musí recipient ukončit čtení dané dvoustrany a otočením listu přejít k dvoustraně další. Z hlediska produkce jde o privilegované místo, do něhož bývá umisťována dílčí pointa, napínavý moment apod. Překonání lekturálního zlomu vyžaduje vyšší míru čtenářské aktivity, čemuž často odpovídá i do prostoru mezi posledním panelem jedné a prvním panelem následující dvoustrany situovaný výraznější dějový přeryv. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 9.

MEZERA
(angl. gutter, fr. blanc intericonique, něm. r Zwischenramu/ r Spalt)
Obvykle prázdný, tj. bílý (neutrální) prostor mezi dvěma ohraničenými (rám) panely; též mezipanelový prostor či mezipolí, v českém překladu McCloudova Jak rozumět komiksu jako škarpa. Mezeře mezi dvěma (v rámci panelového řádku) po sobě jdoucími panely je některými autory připisován specifický význam jakožto prostoru, v němž dochází k ucelení, domýšlení toho, co nebylo zobrazeno v panelech před a po mezeře. Týká se to tedy jen vertikální mezery mezi panely, mezera horizontální, mezi panelovými řádky, takto tematizována není, má spíše technický charakter. Panely však mohou být odděleny i jen rámem, případně může být jejich odlišení signalizováno jinak, mezera tedy nemusí být přítomna. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 10.

MŘÍŽKA
Kompoziční uspořádání panelů na stránce, které může být buď pravidelné (historicky původnější, obvyklejší v evropském komiksu), tj. s mřížkou striktně danou a nerozrušovanou, nebo rozvolněné, tedy pracující na půdorysu nějaké ideální mřížky, v odůvodněných případech ji však rozrušující, případně nepravidelné (novodobější a obvyklejší v americkém a japonském komiksu), u něhož se s žádnou podkladovou mřížkou ani s jako vztažným ideálním rámcem nepracuje.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 11.

ONOMATOPOEIA/SFX
Jeden z ikonických, ne však vždy užívaných, prvků komiksu. Jedná se o graficky vyjádřené zvuky (odtud americké označení SFX, tedy sound effects), které jsou (na rozdíl od textů v bublinách) zakresleny přímo do obrazové složky panelu (případně i mezi panely). Toto realizované zakotvení v obrazovém plánu představuje výraznou komplikaci při překladu, což historicky vedlo k tomu, že tyto znaky někdy překládány nebyly (především před érou digitalizace a možností počítačové retuše) a staly se specifickou "evokativní" výrazovou soustavou, která neodkazovala k původním zvukům.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 12.

PANEL
(angl. panel, fr. case/vignette, něm. r Panel; česky někdy políčko)
Základní konstrukční prvek komiksu. Vydělitelný, nejčastěji ohraničený (orámovaný) segment komiksu, skládající se minimálně z obrazové složky, často však obsahuje i složku verbální. Několik panelů v juxtapozici vytváří sekvenci. S překladem knihy Thierryho Groensteena Stavba komiksu se i v domácím prostředí začalo okazionálně užívat frankofonního označení viněta. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 12.

PANELOVÝ ŘÁDEK
U stran kompozičně pracujících s panelovou mřížkou jde o několik (obvykle dva až pět, nejčastěji tři až čtyři) panelů, které tvoří horizontální pás, od ostatních pásů na straně oddělený mezerou. V některých typech komiksů může být panelový řádek nejen takto technickým výsekem strany, ale i nějakým významovým segmentem. Někteří autoři označují panelový řádek v tomto smyslu jako strip (takto např. Groensteen, pro kterého je jedním z multirámců). 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 12.

POPISKA/TEXTOVÉ POLE
(angl. caption, fr. récitatif/légende/cartouche, něm. e Bildunterschrift)
Jedna z forem užití verbálního textu v komiksu, nejčastěji k vyjádření časoprostorových údajů a pásma vypravěče. Případně může jít o hlas některé z postav ve funkci voice-overu, tedy řečeného mimo obraz. Formálně je textové pole podobně jako bublina neutrálním prostorem, který je v rámci panelu či strany vyděleno, není součástí zobrazeného světa (a je tedy i graficky vyvedeno neutrálně, bezpříznakově). 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 13.

RÁM
(angl. frame, fr. cadre, něm. r Panelrahmen; česky někdy rámeček)
Ohraničení panelu, které (je-li užito) vyděluje panel z prostoru strany a odděluje ho od ostatních panelů. V případě absence rámu je identitu panelu třeba signalizovat jinými prostředky, případně tuto jeho funkci přebírá mezera. Grafická podoba rámu může být nositelem dalších významů, může např. rozlišit časové (např. minulost od přítomnosti) či modální (např. sen od dané fikční reality) roviny vyprávění. Groensteen připisuje rámu celkem šest různých funkcí: ohrazení, separační, rytmickou, strukturotvornou, expresivní a lekturální. Souhrn rámů na straně vytváří hyperrámec.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 14.

ROZFÁZOVÁNÍ
Ačkoliv je časová následnost zobrazeného v komiksu vyjadřována primárně formou následnosti zobrazení jednotlivých fází děje v panelech v rámci sekvence, v některých případech může být užito i rozfázování nějakého děje/pohybu v rámci panelu jediného, tj. zmnožení vizuální reprezentace pohybující se postavy či předmětu/postavy.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 14-15.

Content not published.

Přednášející: Václav Křížek

Přednášející: Michal Jareš

undeground comix
alternative comix
independent comics
minicomix
abstraktní komiks
Comics Code Authority
Fantagraphics Books
menšiny

Bude zveřejněna na konci semestru.

Přednášející: Ondřej Krajtl, Václav Křížek, Martin Foret

ESKAPISMUS
Jeden z konceptů užívaných kritikou komiksového čtiva, resp. obecně masmediálních obsahů, označující fantazijní únik do imaginárních světů, tedy tzv. parasociální interakce čtenářů/konzumentů s postavami, která měla narušovat jejich sociální vztahy. Identifikace adolescentních čtenářů s fiktivními hrdiny a jejich osudy, pojímaná jako nezdravá fixace, byla jedním z hlavních pilířů obžaloby komiksu ze strany Fredrica Werthama, psychiatra a autora knihy Seduction of the Innocent (1954). 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 5.

Content not published.

Přednášející: Pavel Kořínek

NEKONEČNÉ PLÁTNO
Scottem McCloudem zavedený pojem označující vlastnost internetových komiksů (webkomiksů), které již pro svoji digitální povahu nejsou svazovány stránkovými mantinely a mohou se tak "neomezeně" rozprostírat všemi směry, bez nutnosti překonání lekturálního zlomu. Běžné webkomiksy obvykle možnosti nekonečného plátna užívají jen omezeně, častěji na vertikále. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 11.

SEKVENCE/SEKVENCIALITA
Základní složka/vlastnost a nejčastěji uváděný definiční rys komiksu, který je coby forma tvořen sérií po sobě jdoucích juxtaponovaných panelů (obrazů). Sekvenci lze chápat jako prostou následnost několika panelů, ale i jako syntagmatické zřetězení, určitý segment vyprávění; jednotlivé sekvence se pak odlišující změnou časoprostorových koordinant zobrazovaného děje. Někdy je sekvencionalita chápána jako serialita, ale obě charakteristiky je vhodnější odlišovat. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 15.

SEQUEL
V případě, že je z díla/textu dosud prezentovaného jako uzavřená struktura dodatečně budována nově struktura seriálová (serialita), může se tak dít formou sequelu, tedy pokračování v rámci chronologie daného fikčního časoprostoru následujícího, nebo prequelu, tj. rozšíření vyprávění v rámci chronologie daného fikčního časoprostoru předcházející původnímu dílu/textu. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 15.

SERIALITA
Z historického hlediska byla serialita – tedy skutečnost seriálové produkce a publikace "na pokračování" – důležitým aspektem při druhové emancipaci komiksu a při jeho vyčleňování se z širšího pole novinového a časopiseckého kresleného humoru a karikatury. Komiks, coby historicky primárně právě především v kontextu periodického tisku zpřístupňovaný typ obsahu, byl v průběhu 20. století obvykle textem "seriálovým", tedy materiálem otiskovaným v segmentech/epizodách zpravidla totožného rozsahu na více méně stabilním místě periodika. Pojmovému zmatení, které občas pramení ze skutečnosti "dvojí seriálovosti komiksu" (komiks jako série juxtaponovaných panelů – odsud český termín obrázkového seriálu – vs. komiks jako na pokračování publikovaný obsah), lze předejít důsledným rozlišováním sekvenciality a seriality. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 15.

SÉRIE
Coby série (nebo též sezóna, řada) bývá označována uzavřená produkční posloupnost seriálové struktury (ne všechny seriálové struktury se ale do sérií člení). Jednotlivé série mívají v některých případech rozdílné tvůrce, jindy bývá napříč celou sérií klenut průběžný příběh, který tuto – coby svého druhu story-arc – sceluje, ve vyhraněných případech pak hranice série představuje svého druhu restart kontinuity, při kterém se "vymažou" některé proběhlé události (v domácím prostředí takto např. Sekorův Ferda Mravenec). 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 16.

SPIN-OFF
Osamostatněné, volné pokračování úspěšné seriálové struktury, které zpravidla využívá jednu z vedlejších postav původního seriálu, jež je takto "povýšena" do role ústředního protagonisty nového díla (cyklu, seriálu, mini/maxisérie atd.). Z hlediska publikačně seriálově-produkčního lze takto zjednodušeně konceptualizovat i vedlejší časopisecké řady, utvářející takzvané "publikační rodiny" a společně rozšiřující seriálové univerzum: populární Čtyřlístek takto např. v průběhu posledních 25 let dal vzniknout časopisům Bobík a Ahoj, tady Fifi!
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 17.

STORY ARC
Pojem užívaný pro označení průběžně, napříč sešity (nejčastěji čtyřmi až šesti) rozvíjeného a v uvedeném rozsahu minimálně dílčím způsobem završeného vyprávění (doslova "příběhový oblouk"). V současnosti jsou jednotlivé sešitové série často koncipovány tak, aby na jeden (alespoň částečně) uzavřený story arc bezprostředně navazoval další. Jednotlivý story arc pak často bývá následně soustředěn do souborového vydání jako tzv. trade paperback. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 17.

TIE-IN
Pojmem tie-in bývá v posledních dvou dekádách označován takový (zpravidla americký mainstreamový, obvykle superhrdinský) komiks, který připravuje půdu pro nadcházející "výraznou zlomovou událost" – event – v konkrétní seriálové struktuře či nadřazeném univerzu. Často nese podtitul k této situaci odkazující: např. Předehra, Na cestě k... Oproti prequelu se jedná zpravidla o méně zásadní rozšíření, jež je plně podřízeno seriálově-marketingovým strategiím propagace předmětného díla. Prospektivní čtenáři tie-in komiksů bývají obvykle lákáni na dovysvětlení dílčích podmínek ústředním textem (eventem) zobrazovaného děje. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 19.

Content not published.

Přednášející: Martin Foret

SEŠIT
Základní publikační formát amerického mainstreamového komiksu, označovaný jako comic book, který se objevuje ve 30. letech 20. století. Nejčastěji má formát cca 17 x 26 cm, obvyklý rozsah se pohybuje mezi 24 a 32 stranami, ty však nemusejí být věnovány všechny komiksu, ale i reklamě či rubrikám jako je lettercol, podíl komiksu tedy může být výrazně nižší. U mainstreamové produkce je obvyklá měsíční periodicita, čímž se vedle formátu comic book výrazně odlišuje od jeho evropské paralely v podobě alba. Sešity bývaly šířeny běžnou kolportáží, v posledních dekádách jsou však již distribuovány především na základě subskripce do speciálních prodejen. S formátem sešitu pracuje i nezávislý či alternativní komiks (případně comix), v tom případě je však periodicita výrazně nižší. Obsah několika sešitů může být následně publikován ve formě tzv. trade paperback, formou sešitů jako minisérie může být prvotně publikován i komiksový román. Sešitová forma vydávání komiksu však není výsadou jen USA – viz např. edice Ilustrované sešity vydávaná u nás na přelomu 80. a 90. let. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 16.

SEŠITOVÁ ŘADA
Dominantní publikační formát amerického mainstreamového komiksu nejčastěji v podobě sešitového měsíčníku dedikovaného jedné postavě či týmu, případně antologie definované prostředím či žánrem. Příběhy nejúspěšnějších postav jsou rozvíjeny i v několika paralelně vydávaných sešitových řadách ("publikační rodina"), jednotlivé řady se také mohou prolnout (crossover), případně z nich může být vydělen nějaký event či minisérie. Dlouhotrvající sešitové řady jsou také často aktualizovány formou restartu, s nímž se obvykle pojí nové číslování.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 16.

Přednášející: Pavel Kořínek

CON
Z anglického convention, setkání fanoušků. Komiksové cony se v USA i Evropě konají od 60. let. Původně byly organizovány zespoda a plnily především roli socializační, nabízely totiž příležitost k osobnímu setkávání fanoušků a směně zboží i informací. V posledních dekádách se největší komiksové cony vyvinuly do podoby oficiálně organizovaných prezentačních akcí, na nichž jsou představovány nově vydané komiksy, předávají se komiksové ceny, probíhají besedy s tvůrci apod. V evropském kontextu je tradičně obvyklejší podoba komiksových festivalů, doprovázených zpravidla i výstavami a dalšími souvisejícími akcemi. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 4.

EVENT
Primárně marketingové pojmenování užívané především americkým mainstreamovým komiksem pro výrazně seriálovou událost, která má ambice přenastavit seriálové koordináty či zčásti či celkově i fikční univerzum. Označí-li vydavatel nějakou konkrétní mini/maxisérii či story-arc za event, pokouší se tím svým čtenářům předat informaci o vyšších produkčních hodnotách (production values) a vyvolat v nich pocit, že nadchází cosi, u čeho prostě nemohou chybět. Často takto bývají předem oznamována a inzerována např. úmrtí jednotlivých vedlejších či hlavních aktérů. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 5-6.

PRODUKČNÍ METODA
Různé komiksové tradice i různí mainstreamoví vydavatelé organizují práci na svých komiksových titulech rozličným způsobem. Nejedná-li se o plně auteurské dílo tvůrčího jednotlivce, pokaždé přichází ke slovu spolupráce scénáristy, výtvarníka a případně i dalších specialistů, realizujících koloring a lettering. Konkrétní produkční metody se mohou lišit např. v pořadí jednotlivých fází: zatímco vydavatelství DC Comics připravuje u všech komiksů nejprve detailní scénář s rozepsanými dialogy (replikami do bublin) a textovými poli, vydavatelství Marvel – hrdé na svoji tzv. "Marvel Method" – vytváří na základě námětu detailní rozkreslení stran a výjevů, jež je poté otextováno až sekundárně. V českojazyčném prostoru převažuje u komiksu varianta první, u veršem doprovázených komentovaných seriálů bylo ale poměrně obvyklé vytvářet připojená čtyřverší až ex post po nakreslení a třeba i kolorování celé stránky (příběhu). 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 13-14.

RESTART
Rozsáhlé seriálové struktury, zejména amerického superhrdinského mainstreamu, stavící svou popularitu mimo jiné i na komplexní kontinuitě pozbývající postupem času přehlednosti: aby se tak nestaly pro nově příchozí nesrozumitelnými, zařazují vydavatelé čas od času zřetelně označované a inzerované vstupní body – příběhy, které svým podáním a charakterem nabízejí základní uvedení do předmětné seriálové struktury. Pojem restart bývá někdy užíván ve vazbě na tyto "seznamovací" příběhy, jindy označují zásadní, klíčovým produkčním rozhodnutím podmíněné a obvykle skrze event v podobě story-arcu či mini/maxisérie realizované zjednodušení seriálové struktury, při kterém se příběh postavy (případně publikační rodiny, fikčního světa, univerza) začne vyprávět znovu "od začátku". 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 14.

Přednášející: Martin Foret, Pavel Kořínek

Content not published.

Přednášející: Martin Foret, Pavel Kořínek

KLUBÁCKÝ KOMIKS
Pro český komiks typický, v řadě ohledů originální domácí žánr soustředěný na civilní příhody mládežnických mikrokolektivů, který od konce 30. do 90. let představoval často zařazovanou komiksovou náplň časopisů pro mládež. Tradici klubáckého komiksu založil v roce 1938 seriál Rychlé šípy, který byl následně navzdory opakovaným zákazům různě replikován a substituován, např. propojováním příhod různých klubů a družin s aktivitami protežovaných mládežnických organizací. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 7.

MANGA
V Japonsku lokální označení pro komiks obecně, mimo domovský kontext je pojem chápán jako konkrétní, původně čistě regionální typ komiksové produkce se svými specifiky – vyšší dynamičností kresby (realizovanou např. vyšším zastoupením pohybových linií vyznačujících rychlost), specifickým přístupem ke karikatuře (tradičně nadreprezentace očí, vlastní ikonografický soubor pro zachycení emocí), výraznější zvukovostí (onomatopoeia), ale např. též dominancí černobílého tisku. Podobně jako ostatní regionální typy rozvinula manga i svébytné publikační platformy: prvotní otisk v antologickém časopise bývá následován souborovým tankóbonem. Formálnímu podání mangy se podobají další východoasijské regionální typy: čínská manhua i korejská manhwa. Do euroamerického prostoru manga výrazněji proniká od 80. let 20. století, snadno rozpoznatelná sada formálních a stylových prostředků mangy vede v posledních dekádách k oslabování regionální zakotvenosti pojmu: označení manga (případně v rozšíření "global manga") tak nabývá formálně definovaného, od geografického původu již neodvislého obsahu. 
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 10.

Katarína Čabová: Komiks jako (vizuální) komunikace
Anotace: Jednotlivé panely komiksu jsou vnímány jako prostředky, s jejichž pomocí je vyprávěn příběh. Ztvárnění panelů se v jednotlivých komiksech liší a mimo svou primární funkci mohou panely plnit i funkce alternativní, ku příkladu mohou fungovat jako prostředek arteterapie, jako je tomu u komiksů jako Maus od Arta Spiegelmana nebo v Rodinném ústavu od Alison Bechdelové. Předmětem zájmu této eseje je právě alternativní způsob vizualizace, jehož účelem vždy nemusí být vždy jen vyprávění příběhu.

Jana Grešlová: Intermedialita slova a obrazu v komiksu
Anotace: Práce si klade za cíl popsat vztah mezi verbální a vizuální složkou jednoho z populárních uměleckých médií – komiksu – a analyzovat slovo a obraz jakožto elementární znaky, jež se vzájemně v tomto žánru prolínají. Důraz bude kladen na funkčnost těchto složek, jejich specifické postavení v komiksu, základní rysy, kterými se vyznačují, a především na jejich vzájemný vztah – jelikož jedna bez druhé není schopna správně fungovat a plnit svou funkci.

Sebastian Kheml: Formální aspekty komiksu jako prostředek hororu
Anotace: Práce se zaměří na užití jazyka komiksu jako prostředku hororu komparativní metodou mezi americkým undergroundovým komiksem (The Tales from the Crypt) a hororovou mangou (Ito, Umezu, Maruo).

Pavel Mrázek: Komiks jako médium morálky (Batman)
Anotace: 

Nicole Petroušková: 
Anotace: Esej se bude zabývat změnou formátu a přístupu ke tvorbě a čtení komiksu s příchodem digitálních médií. Práce se zaměří jak na komiksy, které byly vytvořeny speciálně pro digitální prostředí, tak na způsoby, kterými jsou převáděny komiksy z papírové do digitální podoby.

Michal Puchovský: Ako Bucky prenasleduje Kapitána Ameriku naprieč vekmi a médiami: Semiotická analýza príbehu Captain America: Winter Soldier v komikse a vo filme
Anotace: Predmetom záverečnej eseje pre kurz „Estetika komiksu“ bude stručná komparácia semiotických analýz a) pôvodne komiksového príbehu Captain Americka: Winter Soldier (vol. 5, 1-9,11-14, 2004) a b) jeho rovnomennej filmovej adaptácie z roku 2014. Esej v úvode predstaví použitú metodológiu (semiotika), dej komiksu a filmu a jej jadrom bude komparácia analýz vybraných umeleckých diel. Cieľom eseje bude poukázať na špecifický „kód“, ktorý v sebe komiks ako médium nesie v porovnaní s filmom. Akým spôsobom sa prejavujú rozdiely medzi filmovou adaptáciou a staršou komiksovou predlohou? V ktorých okamihoch film vedome porušil pravidlá vychádzajúce z komiksovej kódu a nahradil ich vlastnými? S rešpektom k dĺžke filmu a rozsahu komiksu si záverečná esej pri svojom malom rozsahu kladie za cieľ prehľadne predstaviť základné rozdiely v adaptáciách a naznačiť ďalšie možnosti bádania v prípade záujmu o prehĺbenie analýzy a prispieť k akademickej debate o komikse vnímanom ako druh kódu – systému vzájomne usporiadaných znakov, na ktorom sa zhodujú príslušníci kultúry, ktorá ich používa.  

Kristýna Svobodová: Maus a estetické kategorie
Anotace: Tato esej na téma komiks MAUS a estetické kategorie se bude věnovat jeho příběhu, tudíž vlastní příběhové ose a životu Vladka Spielgemana, který sám je hlavní postavou a inspirací samotné knihy, kterou vytvořil jeho syn Art. Bude se zabývat zvířecí alegorií obsaženou v tomto komiksu. Dále také ozvláštněním autoreflexe, kterou autor hojně používá jako nadhled nad svým dílem, kdy se v díle sám reflektuje. Příběh sice je o životu Vladka Spielgemana, ale píše (a kreslí) ho Artur Spielgeman a vedle části o Vladkovi autor nabízí i svůj příběh, svůj vztah k otci, snahu o pochopení holocaustu, tedy jistou katarzi, a dokonce i doufání v úspěch díla, které zrovna píše.

Filip Vojčik: Prevedenie komiksu do filmu (Scott Pilgrim)
Anotace: V tejto eseji budeme rozoberať problematiku prevedenia komiksu do iného média, konkrétne do filmu. Ako sa zachová alebo pozmení kód komiksu, pochopenia diela a jeho "komiksové" stránky ktoré ho definujú. U konkretného diela sa budeme zaoberať taktiež hudobnou stránkou diela a akú hrá rolu v oboch médiach. Na konci eseje budeme chcieť dokázať že zmena nemusí dielu uškodiť, ba ho môže dokonca pozdvihnúť.

Lukáš Wiessner: Rozdíly v technice vyprávění mezi knihou Zaklínač: Bouřková sezóna a komiksem Zaklínač: Liščí děti
Anotace: Vzhledem ke specifické struktuře vyprávění v komiksu je nutné vyprávět adaptovaný příběh jinou technikou, než kterou používá jeho předloha. Abych tyto postupy správně popsal, vzal jsem dvě díla, která znám velmi dobře, tedy Zaklínače a jeho komiksové zpracování. Řečený komiks obsahuje rozdíly zasahující do příběhu, knižního lore, vizuálu i chování postav. Tyto změny v práci popíšu a u každé analyzuji důvody, které autory k těmto změnám vedly. Práce by tedy ve výsledku měla popsat množství typicky komiksových atributů vyprávění, které jsou pro toto médium specifické a odlišují je od klasické knižní narativní struktury.

Kurz ESB038 je ukončen esejí. Do 20. listopadu 2017 zašlete na adresu o.krajtl@gmail.com téma vaší eseje a stručnou anotaci v rozsahu pěti vět. Vaše esej by v ideálním případě měla být přihlášením k některému z témat, jimž jsme se věnovali v přednáškách. V anotaci pak také uveďte konkrétní dílo či soubor děl, kterých se vaše esej bude týkat (psát ryze teoretický text bez vztažení ke komiksové tvorbě nedoporučujeme). Výjimky z tohoto schématu jsou možné, ale pouze po předchozí konzultaci. Přijaté téma bude zveřejněno v interaktivní osnově kurzu.

Samotnou esej odevzdejte nejpozději do 15. ledna 2018 prostřednictvím Odevzdávárny v ISu. V případě, že váš text nesplní akademické i jazykové standardy, vám jej vrátíme k přepracování. K dalšímu hodnocení viz např. obecná kritéria zde.

 

Nutné podmínky pro přijetí eseje (bez nich bude esej okamžitě vrácena k přepracování):

• rozsah eseje: 8-10 normostran (min. 14 000, max. 18 000 znaků včetně poznámek a bibliografického aparátu)

• bibliogragfický aparát: odkazy na použitou literaturu a citace dle některých ze standardních citačních norem; ideálně dle doporučené literatury (vizte osnovu)

• dodržení standardní struktury eseje (úvod - jádro úvahy - závěr; vizte např. zde nebo zde)