Estetika komiks
Slovníček
ALBUM
Dominantní formát belgofrancouzského mainstreamového bande desinée. Nejčastěji má formát A4 (ale nezřídka i větší) a pevnou vazbu (ale často i brožovanou), obvyklý rozsah se pohybuje mezi 48 a 64 stranami. V rámci alternativní produkce jde spíše o brožované publikace různého rozsahu. Produkčně tvoří paralelu k americkému sešitovému formátu (comic book), ovšem s výraznějšími specifiky, především co do periodicity (obvykle jednou ročně) a distribuce (převažují knihkupectví). Objevuje se po 2. světové válce a po roce 1980 se stává hlavní vydavatelskou platformou ve Francii a Belgii, v současnosti je rozšířený i v dalších evropských zemích jako primární forma publikování komiksové produkce. Kromě původního obsahu může být jeho náplní i soubor časopisecky dříve publikovaného materiálu (uzavřených epizod, např. jednostránkových, ale i na pokračování zveřejňovaného příběhu). Obsah několik alb může být následně publikován ve formě integrálu.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 3.
BANDE DESSINÉE
Ve frankofonních oblastech lokální označení pro komiks, doslovně znamená kreslené proužky; užívá se i zkratka i BD [bédé]. Mimo domovský kontext je BD chápáno jako konkrétní regionální typ komiksové produkce se svými specifiky – prvotní publikací v časopisech či albech, ve formátu A4, historicky s obvykle pravidelnou panelovou mřížkou.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 3.
CELOSTRANA
(angl. splash page)
Privilegovaný (často např. vstupní) panel příběhu, kterému je dán prostor celé strany (případně dvoustrany). Obvykle je výtvarně nadstandardně propracován, aby čtenáře zaujal; často obsahuje časoprostorová určení následujícího příběhu.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 4.
COMIX
Označení pro undergroundový americký komiks, vzniklý ve druhé polovině 60. let v USA coby projev vymezení se dospělých tvůrců a čtenářů vůči mainstreamovému, na děti a teenagery primárně zacílenému komiksu, podléhajícímu autocenzurní praxi. V prvních letech dominovaly zejména snahy o překračování všech myslitelných tabu, kteréžto zacílení se projevovalo pornografickým obsahem, zobrazováním užívání drog a maximální brutalitou. Coby terminologický pojem se dnes označení comix používá zejména pro pornografické komiksy a pro díla publikovaná v kontextu kontrakulturního hnutí v letech 1965–1975.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 4.
DVOUSTRANA
U komiksů vydávaných ve větším rozsahu než dvě strany jde o hlavní produkční i recepční jednotku. Jedná se o segment celku, který je recipientovi v daném okamžiku přístupný naráz, čehož kompozice dvoustrany může využívat (např. naváděním k četbě "přes hranu", tedy napříč jednotlivými stranami). Dvoustrana rovněž může být na svém konci, v místě lekturálního zlomu, zakončena nějakou dějovou gradací, ponoukající k další četbě, tedy přechodu čtenáře na další dvoustranu. Pro Groensteena (vedle stripu, strany a alba) je jedním z multirámců (systému vinět).
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 5.
INTÉGRALE/INTEGRÁL
Na belgofrancouzském knižním trhu označní publikace nabízející souborné vydání několika (obvykle tří a více) alb. Nejčastěji obsahuje celek uzavřeného příběhu nebo shrnuje nějaký story arc v rámci delšího seriálu, pak nabývá charakteristik komiksového románu; může jít ale i o soubor několika uzavřených epizod v jednom svazku. Často obsahuje doplňkové materiály v podobě doslovů, vzpomínek autorů, galerie kreseb apod. Produkčně tvoří paralelu k formátu trade paperback užívaném v americkém vydavatelském průmyslu.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 7.
JUXTAPOZICE
Pojem využitý Scottem McCloudem k definování komiksu, s významem přilehlosti, pozice dvou či více prvků bezprostředně vedle sebe. Zatímco např. filmová políčka následují za sebou v čase coby následné projekce na prostoru stejné plochy, v komiksu jsou panely umístěny na ploše vedle sebe.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 7.
KOMIKS
Česká varianta původně amerického označení comics, která je užívána ve dvou významech. Jednak znamená komiks formu/médium obecně, globálně (podobně jako bande dessinée ve francouzštině či manga v japonštině), v domácím kontextu pak může v užším smyslu označovat i podobu obrázkového seriálu s promluvovými bublinami, tedy opoziční pojem proti (historicky staršímu) komentovanému seriálu.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 8.
KOMIKSOVÝ ROMÁN
(angl. graphic novel)
Publikační formát s potenciálem genologické kategorie. Označují se jím obvykle rozsáhlejší knižně vydané uzavřené komiksy. Ty však mohly být dříve prepublikovány na pokračování v časopise, formou sešitů či alb. Pojem komiksového románu (v češtině se užívá i variant kreslený/grafický román) je pak formálním a žánrovým/druhovým protipólem technických pojmů trade paperback a integrál.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 8.
MINISÉRIE/MAXISÉRIE
Označení minisérie (obvykle kolem šesti sešitů) či maxisérie (dvanáct a více sešitů) se v americkém publikačním prostoru užívá pro takový story-arc, který je vyjmut z domovské sešitové řady a je osamostatněn do – co do počtu čísel předem limitované – samostatné řady. Z hlediska marketingově-produkčního bývají takto často realizována taková díla, u nichž chce vydavatel upozornit na jejich parciální odlišnost od obvyklého seriálového stavu: např. na zajímavý produkční tým (scénárista, výtvarník) či na aktualizovanou seriálovou platnost (viz též event).
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 11.
OBRÁZKOVÝ/KRESLENÝ SERIÁL
Zástupné označení pro komiks v českém prostředí, které bylo v druhé polovině 20. století (zejména v 60. a 70. letech) užíváno v ideologické dichotomii coby protiklad (špatného) amerického comics. V odlišném významu pak bývá pojem obrázkový seriál, zejména v české komiksové historiografii, používán jako zastřešující kategorie, která se dále dělí na komiks (s bublinami) a komentovaný seriál (a případně dále seriál němý).
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 11.
STRIP
Někdy (např. pro Groensteena) v podstatě technický vyčleněný segment, horizontální pás panelů na stránce, tj. panelový řádek, častěji však specifický formát až žánr. Historicky nejstarší formát komiksu, dodnes fungující především v novinách a časopisech, v americkém prostředí tradičně členěný na podtypy "dailies" (denní pásky, zpravidla černobílé) a "sundays" (jedenkrát týdně otiskované půlstrany či strany, častěji v barvě). Dříve žánrově poměrně pestrý (detektivní, romantický, sci-fi) formát seriálu na pokračování, v současnosti nejčastěji série uzavřených vypointovaných humoristických epizod spjatých ústředním hrdinou či hrdiny. Specifickou renesanci zažívá strip v prostoru internetu ("webstrip", webkomiks). Označení strip (comic strip) je v některých jazycích/zemích užíváno i jako synonym pro komiks jako celek (historicky např. Velká Británie či země bývalé Jugoslávie).
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 18.
Dominantní formát belgofrancouzského mainstreamového bande desinée. Nejčastěji má formát A4 (ale nezřídka i větší) a pevnou vazbu (ale často i brožovanou), obvyklý rozsah se pohybuje mezi 48 a 64 stranami. V rámci alternativní produkce jde spíše o brožované publikace různého rozsahu. Produkčně tvoří paralelu k americkému sešitovému formátu (comic book), ovšem s výraznějšími specifiky, především co do periodicity (obvykle jednou ročně) a distribuce (převažují knihkupectví). Objevuje se po 2. světové válce a po roce 1980 se stává hlavní vydavatelskou platformou ve Francii a Belgii, v současnosti je rozšířený i v dalších evropských zemích jako primární forma publikování komiksové produkce. Kromě původního obsahu může být jeho náplní i soubor časopisecky dříve publikovaného materiálu (uzavřených epizod, např. jednostránkových, ale i na pokračování zveřejňovaného příběhu). Obsah několik alb může být následně publikován ve formě integrálu.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 3.
BANDE DESSINÉE
Ve frankofonních oblastech lokální označení pro komiks, doslovně znamená kreslené proužky; užívá se i zkratka i BD [bédé]. Mimo domovský kontext je BD chápáno jako konkrétní regionální typ komiksové produkce se svými specifiky – prvotní publikací v časopisech či albech, ve formátu A4, historicky s obvykle pravidelnou panelovou mřížkou.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 3.
CELOSTRANA
(angl. splash page)
Privilegovaný (často např. vstupní) panel příběhu, kterému je dán prostor celé strany (případně dvoustrany). Obvykle je výtvarně nadstandardně propracován, aby čtenáře zaujal; často obsahuje časoprostorová určení následujícího příběhu.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 4.
COMIX
Označení pro undergroundový americký komiks, vzniklý ve druhé polovině 60. let v USA coby projev vymezení se dospělých tvůrců a čtenářů vůči mainstreamovému, na děti a teenagery primárně zacílenému komiksu, podléhajícímu autocenzurní praxi. V prvních letech dominovaly zejména snahy o překračování všech myslitelných tabu, kteréžto zacílení se projevovalo pornografickým obsahem, zobrazováním užívání drog a maximální brutalitou. Coby terminologický pojem se dnes označení comix používá zejména pro pornografické komiksy a pro díla publikovaná v kontextu kontrakulturního hnutí v letech 1965–1975.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 4.
DVOUSTRANA
U komiksů vydávaných ve větším rozsahu než dvě strany jde o hlavní produkční i recepční jednotku. Jedná se o segment celku, který je recipientovi v daném okamžiku přístupný naráz, čehož kompozice dvoustrany může využívat (např. naváděním k četbě "přes hranu", tedy napříč jednotlivými stranami). Dvoustrana rovněž může být na svém konci, v místě lekturálního zlomu, zakončena nějakou dějovou gradací, ponoukající k další četbě, tedy přechodu čtenáře na další dvoustranu. Pro Groensteena (vedle stripu, strany a alba) je jedním z multirámců (systému vinět).
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 5.
INTÉGRALE/INTEGRÁL
Na belgofrancouzském knižním trhu označní publikace nabízející souborné vydání několika (obvykle tří a více) alb. Nejčastěji obsahuje celek uzavřeného příběhu nebo shrnuje nějaký story arc v rámci delšího seriálu, pak nabývá charakteristik komiksového románu; může jít ale i o soubor několika uzavřených epizod v jednom svazku. Často obsahuje doplňkové materiály v podobě doslovů, vzpomínek autorů, galerie kreseb apod. Produkčně tvoří paralelu k formátu trade paperback užívaném v americkém vydavatelském průmyslu.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 7.
JUXTAPOZICE
Pojem využitý Scottem McCloudem k definování komiksu, s významem přilehlosti, pozice dvou či více prvků bezprostředně vedle sebe. Zatímco např. filmová políčka následují za sebou v čase coby následné projekce na prostoru stejné plochy, v komiksu jsou panely umístěny na ploše vedle sebe.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 7.
KOMIKS
Česká varianta původně amerického označení comics, která je užívána ve dvou významech. Jednak znamená komiks formu/médium obecně, globálně (podobně jako bande dessinée ve francouzštině či manga v japonštině), v domácím kontextu pak může v užším smyslu označovat i podobu obrázkového seriálu s promluvovými bublinami, tedy opoziční pojem proti (historicky staršímu) komentovanému seriálu.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 8.
KOMIKSOVÝ ROMÁN
(angl. graphic novel)
Publikační formát s potenciálem genologické kategorie. Označují se jím obvykle rozsáhlejší knižně vydané uzavřené komiksy. Ty však mohly být dříve prepublikovány na pokračování v časopise, formou sešitů či alb. Pojem komiksového románu (v češtině se užívá i variant kreslený/grafický román) je pak formálním a žánrovým/druhovým protipólem technických pojmů trade paperback a integrál.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 8.
MINISÉRIE/MAXISÉRIE
Označení minisérie (obvykle kolem šesti sešitů) či maxisérie (dvanáct a více sešitů) se v americkém publikačním prostoru užívá pro takový story-arc, který je vyjmut z domovské sešitové řady a je osamostatněn do – co do počtu čísel předem limitované – samostatné řady. Z hlediska marketingově-produkčního bývají takto často realizována taková díla, u nichž chce vydavatel upozornit na jejich parciální odlišnost od obvyklého seriálového stavu: např. na zajímavý produkční tým (scénárista, výtvarník) či na aktualizovanou seriálovou platnost (viz též event).
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 11.
OBRÁZKOVÝ/KRESLENÝ SERIÁL
Zástupné označení pro komiks v českém prostředí, které bylo v druhé polovině 20. století (zejména v 60. a 70. letech) užíváno v ideologické dichotomii coby protiklad (špatného) amerického comics. V odlišném významu pak bývá pojem obrázkový seriál, zejména v české komiksové historiografii, používán jako zastřešující kategorie, která se dále dělí na komiks (s bublinami) a komentovaný seriál (a případně dále seriál němý).
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 11.
STRIP
Někdy (např. pro Groensteena) v podstatě technický vyčleněný segment, horizontální pás panelů na stránce, tj. panelový řádek, častěji však specifický formát až žánr. Historicky nejstarší formát komiksu, dodnes fungující především v novinách a časopisech, v americkém prostředí tradičně členěný na podtypy "dailies" (denní pásky, zpravidla černobílé) a "sundays" (jedenkrát týdně otiskované půlstrany či strany, častěji v barvě). Dříve žánrově poměrně pestrý (detektivní, romantický, sci-fi) formát seriálu na pokračování, v současnosti nejčastěji série uzavřených vypointovaných humoristických epizod spjatých ústředním hrdinou či hrdiny. Specifickou renesanci zažívá strip v prostoru internetu ("webstrip", webkomiks). Označení strip (comic strip) je v některých jazycích/zemích užíváno i jako synonym pro komiks jako celek (historicky např. Velká Británie či země bývalé Jugoslávie).
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 18.