Monika Kopřivová

Pacte autobiographique

Takto definovaný autobiografický román zahrnuje jak vyprávění osobní (vypravěč a postava v jedné
osobě) tak vyprávění „neosobní“ (postavy ve 3. osobě), záleží na úrovni [PD1] obsahu. Na rozdíl od
autobiografie v užším slova smyslu, obsahuje několik „ stupňů“. „Podobnost“ mezi literární postavou
a samotným autorem, se čtenářovi může jevit lehce „povědomá“, až[PD2]   téměř průhledná, což jen
potvrdí, že jsou oba „v jednom těle“. [PD3] Můžeme zmínit dílo l´Anné du crabe (1972) od Oliviera
Todda, o kterém jeden z kritiků napsal, že „ celá kniha v sobě nutně i přes průsvitné pseudonymy
nese [PD4] autobiografií[1]“. V autobiografii v užším slova smyslu žádné stupně nenajdeme – Je tam
buď [PD5] všechno, nebo nic.


Až na prostřední část, kde se vzdalujete smyslu, celkově pěkné
________________________________

[1] Bertrnad-Poirotrt Delpech, publikováno v Le Monde dne 13. října 1972
________________________________

 [PD1]Není přesné – lépe vynechat ; tj. Definuje se podle obsahu/ obsahem

 [PD2]Až po téměř průhlednou – to jsou ty stupně

 [PD3]Smysl lépe : « průhledná, takže by člověk řekl, že to je celý on »

 [PD4]To je málo, « není nic než autobiografie » apod.

 [PD5]Lépe. « budˇje to všechno, nebo nic », tedy buď to je autob., nebo ne