Dana Popová

                                         Bertold Bretholz

Život

·                     Bertold Bretholz, PhDr., byl německo-český historik, editor a archivář.

·                     Narodil se 9. července 1862 v Příboře a zemřel 27. listopadu 1936 v Brně.

·                     Studoval na gymnáziu v Bílsku a po maturitě šel studovat historii na
univerzitu do Vídně.

·                     Po studiu oboru filosofie, historie a práv na vídeňské univerzitě strávil
další dva roky v Institutu pro rakouský dějezpyt.

·                     Na doporučení Theodora von Sickela se roku 1892 stal moravským zemským
historiografem a o tři roky později nastoupil do městského archivu v Brně.

·                     Roku 1897 odešel do Moravského zemského archivu, který se pod jeho vedením v
letech 1909–1926 změnil v centrální archivní pracoviště celé Moravy.

·                     Bretholz byl jazykově nadaný, uměl latinu, řečtinu, hovořil francouzsky,
italsky a anglicky, česky.

·                     Od roku 1905 pracoval jako člen Komise pro novější rakouské dějiny a o dva
roky později se stal řádným členem rakouské archivní rady.

·                     Věnoval se také pedagogické činnosti, od roku 1909 přednášel dějiny a pomocné
vědy historické na brněnské německé technice. Nejprve jako honorární a posléze jako mimořádný
profesor.

·                     Roku 1914 byl zvolen za korespondenčního člena Akademie věd ve Vídni.

·                     V zemském archivu pracoval v převážně jazykově českém prostředí, které mu
příliš nevyhovovalo. Především po vzniku samostatného Československa se snažil najít uplatnění
jinde. Jedním z jeho prvních cílů byla profesura na univerzitě v Berlíně, jeho židovský původ byl
pravděpodobně překážkou.

·                     Ve 20. letech, uvažoval i o profesuře na Německé univerzitě v Praze, zde mu
ale výrazně uškodila jeho teorie o kontinuálním osídlení českého území německým elementem, kterou
pražská německá historiografie odmítala.

·                     Po roce 1933 Bretholze zasáhl vývoj Německa, a proto není vyloučeno, že 27.
listopadu 1936 zvolil dobrovolnou smrt.


Dílo

Ve své práci navazoval na českoněmeckého historika Adolfa Bachmanna – přebírá jeho protičeskou
orientaci.

Začal vydávat Dějiny Moravy (česky a německy, I.-II., 1893 a 1895), dospěl zde ke konci 12.
století.

Objevil Bočkovy padělky (CDM), podal kritický výklad, nedoplnil však všechny chybějící kusy
z předcházejících svazků k úplnosti.

Mezi jeho hlavní práce patří pokračování v edici moravského Codexu (XIV. a XV., 1903). CDM XIV.
spadá do období 1408-1411, v CDM XV. jsou dodatky v období 1207-1408. Oba svazky mají velmi vysokou
kvalitu.

Vydal prameny k dějinám obležení Brna Švédy ke konci třicetileté války.

Napsal příručku Lateinische Paleographie, 1906.

Spolek pro dějiny Němců v Čechách ho vyzval, aby sepsal dějiny Čech a Moravy, v nichž by reagoval
na Palackého pojetí dějin. Vyšly roku 1912 jako Geschichte Böhmens und Mährens bis zum Aussterben
der Přemysliden 1306.

Rozvinul zde názor o nepřetržitosti germánského, markomanského, osídlení Čech i po příchodu Slovanů
a o trvalém českoněmeckém charakteru českých zemí. Po vzniku československého státu rozvedl teorii,
aby podpořil historickými argumenty autonomistické nároky německé menšiny. Učinil tak v Geschichte
Böhmens und Mährens I., Das Vorwalten des Deutschtums bis 1419, II. Hussitentum und
Adelsherraschaft bis 1620, III. Dreissigjähriger Krieg und Wiederaufbau. Bis 1792 (1921-1925).

Dále pokračoval v nedokončených Dějinách Brachmannových, které odvedl do doby císaře Maxmiliána II.
(Neuere Geschichte Böhmens, 1920).

Výrazně se pak jeho práce projevila v edici Kosmovy kroniky v Monumenta Germaniae Historica (1923),
vytvořil dosud nejkvalitnější vydání.

Edice materiálu pro středověké dějiny moravských židů a vylíčení jejich osudů v Geschichte der
Juden in Mähren im Mittelalter I., 1934; Quellen zur Geschichte der Juden in Mähren von 11. bis 15.
Jahrhundert, (1935).

Bretholz se také zajímal o minulost města Brna. Ke starší monografii o Brnu z roku 1911, přibyl
souhrn prací o brněnské minulosti od pravěku do roku 1948, který byl vydán po jeho smrti. (Brünn.
Geschichte und Kultur, 1938).


Edice

Cosmae Pragensis Chronica Bohemorum. Ed. B. Bretholz. MGH Scriptores rerum Germanicarum, Nova
series II. München 1923.

Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. XIV. (1408-1411). Ed. Bertold Bretholz. Brno 1903.

Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. XV. (dodatky 1207–1408). Ed. Bertold Bretholz. Brno
1903.


Dílo

·                     Geschichte Mährens, Dějiny Moravy (I.-II., 1893 a 1895)

·                     Lateinische Paleographie (1906)

·                     Brünns Stadtbilder, (1898)

·                     Geschichte der Stadt Brünn, Dějiny města Brna (1911)

·                     Geschichte Böhmens und Mährens bis zum Aussterben der Přemysliden, (1912)

·                     Geschichte Böhmens und Mährens, 4 Bände, 1921–1925

·                     Neuere Geschichte Böhmens, (1920)

·                     Geschichte der Juden in Mähren im Mittelalter, (1934)

·                     Quellen zur Geschichte der Juden in Mähren vom XI. bis zum XV. Jahrhundert,
(1935)

·                     Brünn. Geschichte und Kultur, 1938


Literatura

KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: Od počátku
národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové
noviny, 1997. ISBN 80-7106-252-9. S. 657–677. Dále jen Kutnar – Marek (1997).

TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: I. díl: A–J. Praha ; Litomyšl :
Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 138.

VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí: 7. sešit: Bra–Brum. Praha: Libri,
2007. 110–224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 172–173.