stý a Čtvrtý rozdiel praví jasnej ie o zemi indiské, o cestě z persie do indie, o papúšciech kněze johana, o indiské vi ere, o velikosti vojska jeho, o pokoře jeho
Indie jest velmi veliká země, široká a dlúhá, a jest nevýmluvně mnoho zemí v ní. A králi babylonští a Xerses,
10 král perský, a Alexander Veliký a Římené, ti jsú učinili lidem cestu do nie bezpečnu skrze Persí, a také králi franští i Ojéř z Denmarku, Janovští a Benátští a veliký kán. Skrze Persí jdúc přijdu do jednoho města, ješto slove Hermes od velikého mudrce, o němž dřéve praveno, neb jest on dřéve
i5 to město založil. A odtad po jedné zátoce morské plynú do jednoho města, jež slove Gebach, v němžto nalezneš všeliké kupečstvie. A tu nalezneš ty utěšené ptáky, jenž slovu sitici, točíš papúškové. A majíť řeč člověčí pro stranu, kteréž je naučie. A ten pták chrániť velmi peřie svého.
20 A jestiť veškeren zelen kromě nosu a noh; ty jsú červené. A máť dlúhý ocas. A máť tenký pružek črvený okolo hrdla. A jestiť dlúhý a úzký, nemnoho větčí špačka.
Ta Perská země v uokolí nenieť plodná ani bohatá na obilí a ovoci, jako na bobu, hrachu, pšenici a jiných věcí,
25 ale bohatá na rýži, na strdi a mléce. A jedieť tam mnoho ovoce a mléčných věcí a oleje viece nežli jiných věcí. A když přijdu před tu zemi, naleznu zemi rovnú a bezpečnú až do Indie, země kněze Johanovy. A tenť má pod sebú dobře dvě stě a sedmdesáte království a králóv tak
30 velikých, že z nich každý jiného krále pod sebú má. A sedm králóv mocných ústavně dvořie králi Johanovi za jeden měsiec, každý s velikú čeledí, jako který král zdejší s svými vévodami, kniežaty, markrabiemi a pány. A když měsiec mine, tehda jiných sedm přijede, a tito odjedú; a tak
35 ústavně třiedie se. Pak césar Johan má svuoj dvór ústavně
v té zemi Penthexore, jakožto veliký kán v Kataj. A máť vždycky dvě ženě: toho velikého kána dceru jednu, a druhú perského césare. A bydlíť obecně v jednom městě, ješto slove Suse. A máť ústavně při sobě dvanácte biskupov, jichžto každý velikým a mocným pánem jest. A on i ti jeho biskupie a mnoho jeho zemí jsú dobří křesťané. A věřieť v svatů Trojici, kakžkoli některých článkov viery nedržie, kteréž my držíme. A majíť jednoho patriarchu, jako my zde papeže, jehož jsú poslušní. A když kněz Johan chce k boji jeti, jakož někdy válel s velikým kánem, tehda nenesú před ním ani korúhvě ani praporce, ale nesúť třinácte křížóv před ním, kteřížto velicí a dlúzí jsú a drazí a čistě drahým kamením ozdobeni a zlatem obloženi; a nesúť každý kříž na voze, a tak jest každý vztopořen, že vojsko převeliké muož jeti a jej opatři ti. A příslušieť k každému kříži deset tisícóv rytierov a sto tisícóv pěších branných lidí a pak lidu obecného jézdného bez čísla. A když sice kromě vojny kam jede, tehda před ním nesú jeden kříž dřevěný. A to on činí z nábožné pokory. A ústavně nesú před ním zlatú mísu plnú popela a prsti na znamenie, že jest z prsti a z popelu pošel a že u prst a u popel se má obráti ti.
S T ý A PÁT ý ROZDIEL PRAVÍ O KRÁSE A DRAHOSTI PALÁCE CÉSARE INDISKÉHO, O KORUNĚ JEHO, O DRAHÉM KAMENÍ, O POKOLENÍ CÉSARE INDISKÉHO,
A ODKUD PRIŠLO, ŽE TOMU CÉSAŘI JOHAN DĚJÍ ETC.
Palác nebo duom nebo sien césare indiského jest tak drahý, že jest nepodobno k vieře o něm praviti. A nad tiem domem stojíta dvě makovici, a to jsta karbunkuly nebo dva
řeřátky, kteřížto tak veliký blesk vydávají a také světlo, že téměř v noci vešken ten kraj osvěcují. Jeho koruna, v nížto on svój pořad vede, ta jest předrahá. Já sem jeho nemohl
15 právě opatřili bohatstvie, jenž v jeho komoře leželo, jakož sem opatřil v komoře kána velikého; avšak viem, že má viece drahého kamenie nežli kán. Neb v některých kra-jiech v jeho zemi jsú potoci, ješto z ráje teku, v nichžto plno jest drahého kamenie; a jsú tak jasni také nepočištění,
20 jako v těchto zemiech počištění, neb je ta voda počiščuje a slunce přirozené samo od sebe. Takéť má v své zemi zlaté hory, nebo v těch horách myši a syslové zlato z prsti výhra-bují, že netřeba tolik práce naložiti na dobývanie zlata jako zde; leč na některých miestech zvieratá a žížaly jedovaté
25 strahují takého zbožie, ale ty přemáhají rozličnú chytrostí. Protož kněz Johan tady jest bohatější nežli veliký kán. Ale z Kataje i do Kataje přicházie viece rozličného ku-pečstvie.
Mají také za to, že kněz Johan jest z pokolenie Ojéřova
30 z Denmarku, jako králi z pokolenie Velikého Karla. Neb kdyžto počítáchu od narozenie Syna božieho osm set let a šestnácte let, tehda Ojieř byl vtáhl do těch zemí a dobyl jich, točíšto Kataje a Indie a těch všech zemí. A cožkoli dobyl, to vše rozdal mezi své přirozené přátely, jenž biechu
35 s ním přitáhli, a ti i jich budúci drželi jsú ta královstvie až do dnešnieho dne. A mezi jinými jeho přátely bieše jeden Johan řečený, krále Gebolda z Frizenské země; ten ústavně válel. A byl velmi nábožný, řékaje hodiny a rúcho nose jako kněz. A protož jím jiní klamajíce nazvachu jeho kně-
40 zem, že nábožný bieše. Ale ten klam obrátil se jemu potom u pravdu. Neb když tak statečně a múdře své věci činieše, Ojieř to vida i poruči jemu ty země indiské i Pentexore, a sám jede pryč; a Johanovi to panstvie osta. A že se měl pořádně v svém césařství, že všecka obec jeho milovala
45 jakožto otce, protož pro pamět jeho dobrodienie každému svému césaři kněz Jan převzdievají i po dnešní den žádajíce, aby každý tak dobrý byl, jakožto ten první, pamatuje, že má též jméno etc.
150
STÝ A ŠESTÝ ROZDIEL PRAVÍ O OBRÁCENÍ ZEMĚ INDISKÉ NA VIERU KRESŤANSKÚ, O TŘECH SVATÝCH KRÁLÍCH, O POŘADU SVATÉHO TOMÁŠE, 5 KTERÝŽ UČINIL V TÉ ZEMI, O LIDECH S TVÁRMI PSÍMI, OJÍCH PAT RIARŠE, OJICHABECEDÉ
Když Bóh rozeslal své apoštoly po všem světě, dostala se země Indiská svatému Tomášovi. Jižto kázaním i divy 10 když obrátil na vieru kresťanskú, pokrstil svaté Tři krále a posvětil je na kněžstvie, neb jsú žen neměli a nikdy tělesně poznali až do své smrti; neb jsú ti první z pohan byli, ješto jsú Bohu čistotu zaslíbili a vieru pravú poznali. Pak svatý Tomáš v těch ve všech zemiech indiských zjednal jest kněží 15 a biskupy, uče je pořadu kněžskému, a da těm Třem krá-lóm, biskupom i kněžím dědiny i lidi a úroky k jich potřebě. A chrámy modlové posvětil jest Bohu ke cti a k chvále a zruši modly a smetá je. A protož by tu svatý Tomáš od pohanských kněží zahuben. 20
V té zemi jsú lidé, ješto mají psie tváři, ale nesrstnaté. A jest také jiných potvor lidských mnoho tudiež i jiných divných věcí. Ále toho nechajme ležeti a děme dále.
A když všecky svrchu psané věci biechu skonány, tehda ti Třie králi, svolavše všecky biskupy, kteréž byl svatý 25 Tomáš zjednal, a k tomu všecka okolnie kniežatá i pány, a tu se konečně uradichu, aby jednoho mezi sebú zvolili, ješto by jich všech otec a zprávce byl v duchovenství, a ten aby slul Tomáš i každý jeho budúci po svatém Tomáši apoštolu, a toho aby v dobrém všickni poslúchali; a když 30 by ten umřel, aby jiný volen byl patriarchů a všecka kniežatá aby jemu pravý desátek dávala. A v ty časy přijde jeden poctivý muž, jenž slovieše Jacobus Antiocenský, kterýžto bieše následovníkem svatého Tomáše; toho zvoli-
li
35 chu za patriarchu a nazýváchu jeho Tomášem. Po němž všichni patriarchy Tomáši slovu. A tak ti lidé v Indi jsú tomu Tomášovi poddáni, jako my v těchto zemiech papežovi. V Indi jest zvláštnie řeč i abeceda; protož jsem ji tuto abecedu popsal tiemto řádem.
STÝ A SEDMÝ ROZDIEL PRAVl O MOŘI P I E S K EM PŘIKRYTÉM, O POTOCE, JENŽ JEST PLN DRAHÉHO KAMENIE, O STROMIECH PŘEDIVNÝCH, O LIDECH ROHATÝCH, O RÁJI DVORNÉM
V kněze Johana zemiech jest mnoho divných věcí a oby-čejóv i lidí i zvierat. Jest v jednom kraji jeho země moře
10 plovúcím ústavně pieskcm přikryté. A toho piesku jest tak mnoho, že ižádný nemóž zvěděti, jest-li která vuoda pod ním, anebo má-li dno, čili nic, neb ižádný přes to moře nemuož přejiti ani na lodí ani kterú chytrostí; neb což na ně přijde, to vše potone. A jestiť velmi široké, že ižádný
15 nevie, pokud sahá, anebo kde jest druhý břeh.
Pak od toho moře dobře tři dni púti vzdáli na púšti jest hora veliká, z niežto teče potok, v němžto drahé kamenie roste mnoho rozličného. A s uoné strany toho potoka jest veliká a široká roveň. Z niežto, když slunce vycházé, vy-
20 chodie stromové, a vždy jich přibývá až do polodne, a po polodni opět zase vstupují v zemi poznenáhla; a když slunce zajde, tehda všickni vstúpie v zemi, že jich neviděti, ani miesta muož poznati, kde jsú stáli. A to se děje na všaký den. A ti stromové nesúť ovoce, ale nesmie jich ižádný
25 učesnúti, neb pravie, že jsú od kúzla, ale ne od přirozenie; a ktož by chtěl učesnúti, inhed jej cos udáví.
Také na púšti svrchuřečené jsú lidé divuocí, majíce rohy
na hlavách; a jsúť chlupatí mezi očima a neumějíť ižádné řeči, ale vyjíť anebo kvíčie jako svině. Také v tom kraji jest těch ptákóv mnoho, ješto slovu papúškové. S této strany 30 Penthexore ležíť jeden ostrov, jenž slove Melchoante. Tu bieše jeden bohatý muž, a ten byl udělal sobě ráj, jímžto mnoho lidí zklamával, že jsú proto musili zemřieti; a protož ten muž i s tiem rájem by také upálen. A to se bylo dávno stalo přede mnú, neb sem já ty studnice viděl, jež 35 jsú byly v tom ráji.
STÝ A OSMÝ ROZDIEL PRAVÍ O TEMNÉM ÚDOLU, O PŘEŠKAREDÉ TVÁŘI A O ZLATU A O STŘÉBRU TU NALEZENÉM, O LIDECH ZMORDOVANÝCH s
S oné strany toho ostrova Melchoante jest veliký div, kterýžto mním, že jest od kúzla nežli od přirozených příčin. Neb tu teče řeka rajská, jenž slove Phison. A nedaleko odtud jest jedno údole, jenž leží mezi dvěma horama; a jest dobře čtyř mil vzdéli. A jedni jmenují to údole zakúzlené 10 údole a druzí údole temnosti neb temné, třetí nazývají ďáblovo údole, neb jest velmi nebezpečné; a slýchají i vídají v něm hřímanie i blýskanie a rozličné búřenie a ryky a kvielenie. A protož mnozí mnie, že by to byl vchod pekelný, střed toho údole. Nebo málo tam dále stojí pod 15 jednu temnú skalů člověčie hlava po pleci. A to jest tak přehrozná hlava, jako kdy vídána. Neb nenie ižádný muž tak udatný, by se nemusil leknuti; nebo buble, hvíždě, pach tuje sebú a mění svój zrak v rozličné obyčeje, že se dobře ďáblu přirovnává. A tu jest zlata a striebra a drahého 20 kamenie tak mnoho, že jest nelze vypraviti. A ta tvář vyři-nuje ohnivý plamen a smrdutý dým a vrtí se jako vzteklá a řeve a skřípí a ječí a tak má rozličné hrozné oblovánie, že nenie k vieře podobné o tom praviti. Neb když já s svými
152
153