Zbraslavská kronika ( Chronicon Aulae Regiae)

           ·           Zbraslavská kronika je též označována jako Kronika Petra Žitavského.

           ·           Je to naše největší předhusitská kronika psaná latinsky.

           ·           Vznikala mezi lety 1305 – 1339.

           ·           Autoři kroniky jsou dva mniši (později opati) ze Zbraslavského kláštera,
který byl založen králem Václavem II. v roce 1292.

           ·           Kronika zahrnuje roky 1253 – 1338. Zaznamenává dobu posledních Přemyslovců a
prvních Lucemburků.


Autoři

Ota Durynský

           ·           První z autorů je opat Ota Durynský.

           ·           Ota byl mnich, který přišel na Zbraslav z kláštera v Sedlci.

           ·           Po odstoupení opata Konráda v roce 1297 byl Ota zvolen opatem, avšak tuto
funkci zastával jen rok a půl, poté se jí vzdal.

           ·           Kroniku začal psát po smrti Václava II. v roce 1305.

           ·           Jeho záměrem bylo napsat dílo na oslavu Václava II., jakožto zakladatele
kláštera.  Jeho část kroniky má tudíž legendistický charakter, Václav II. je zde zobrazován jako
ideální panovník.

           ·           V samém úvodu jeho díla se objevuje několik zpráv o událostech, které se
týkají vlády Přemysla Otakara II.

           ·           Ota psal kroniku po dobu devíti let až do jeho smrti v roce 1314. Za tuto
dobu však stihnul napsat jen 51 kapitol a ve svém vypravování se dostal do roku 1294.


Petr Žitavský

           ·           Druhým autorem je Petr Žitavský, který byl taktéž mnichem ve Zbraslavském
klášteře.

           ·           Byl to velmi vzdělaný člověk, jehož dokladem je jeho literární dílo.

           ·           Protože se Petr pohyboval v nejbližším okolí královského dvora, byl svědkem
mnoha událostí domácí politiky. Petr byl jako mnich přítomen korunovaci i pohřbu Václava II., byl
členem poselstva k Jindřichovi VII., byl přítomen slavnostnímu sňatku Jana a Elišky ve Špýru.

           ·           Také měl přístup k diplomatickým materiálům (listiny), které v kronice
citoval a informace mu poskytovali činitelé vnitřní i mezinárodní politiky.

           ·           V roce 1316 se stává třetím opatem Zbraslavského kláštera.

           ·           Na kronice začal pracovat po Otově smrti. Navázal tam, kde Ota skončil, a
dokončil jeho životopisné dílo o Václavu II.

           ·           Kronika se však pod jeho vedením ubírala jiným směrem. Petr odmítal psát
dále klášterní kroniku, ve svém díle se chtěl zabývat českou i zahraniční politikou. Tuto
skutečnost prohlašoval i v prologu k celé kronice.

           ·           Kronika končí v roce 1338. Poslední zmínku o Petrovi máme z ledna 1339.


Struktura kroniky

1.       Kniha první

           ·           Obsahuje prolog k celé kronice, předmluvu, sumář a 130 kapitol.

           ·           Zahrnuje léta 1253 – 1316.

           ·           První kniha je sestavena tematicky a má spíše charakter legendy.

Prolog – autor Petr Žitavský, věnování Valdsasského opatu Janu III. a vyjádření svých záměrů.

Sumář kapitol první knihy

Kapitola 1: Předmluva k první knize, autor Ota Durynský.

Kapitoly 1 – 8: Zprávy událostí za vlády Přemysla Otakara II.

Kapitoly 1 – 83: Životopis Václava II.

Kapitola 84: Václav III.

Kapitola 85: Rudolf Habsburský

Kapitoly 86 -87: Jindřich Korutanský

Kapitoly 88 – 111: Nástup Lucemburků na trůn, vláda Jana Lucemburského.

Kapitoly 112 – 120: Císař Jindřich VII.

Kapitoly 121 – 129: zmíněny zajímavé události - zrušení templářského řádu, smrt papeže Klimenta
                        V., mor.

Kapitola 130: Obsahuje Petrovu závěť – píše zde o údělu smrti a o hodnotách křesťanského života.


2.       Kniha druhá

           ·           Obsahuje předmluvu, sumář a 30 kapitol.

           ·           Zahrnuje léta 1317 – 1333.

           ·           Věnována především vládě Jana Lucemburského, končí návratem prince Karla.

           ·           Autor postupuje letopisecky, jednotlivé události sepisuje rok po roce.


3.       Kniha třetí

           ·           Obsahuje předmluvu, sumář a 15 kapitol. Zahrnuje léta 1333 – 1338.

           ·           Stejně jako druhá kniha má letopisecký ráz.


Význam kroniky

           ·           Zbraslavská kronika se stala důležitým historickým pramenem, především díky
přesným informacím a kvalitnímu literárnímu zpracování.

           ·           Ze Zbraslavské kroniky čerpali kronikáři doby Karla IV.

           ·           Dochovalo se pět rukopisů, celá kronika je obsažena v jihlavském rukopise.


Edice

Petra Žitavského Kronika Zbraslavská, Ed. Josef Emler, FRB IV., Praha 1884, s. 1 – 337.


Překlad

František HEŘMANSKÝ – Rudolf MERTLÍK, Zbraslavská kronika, Chronicon Aulae Regiae, Praha 1976.


Použitá literatura

Marie BLÁHOVÁ, Osudy Zbraslavské kroniky, Studia Historica brunensia 62, 2015, s. 143 – 154.

František HEŘMANSKÝ – Rudolf MERTLÍK, Zbraslavská kronika, Chronicon Aulae Regiae, Praha 1976.

Jana NECHUTOVÁ, Latinská literatura českého středověku do roku 1400, Praha 2000.

Jiří SPĚVÁČEK, Petr Žitavský a počátky lucemburské dynastie v českých zemích, MHB 3, 1993, s. 177 –
197.