65 rum venenata semina inter ipsos primarios rectores-que iactitatj supcrbie ac avaricie ignita tela parat in tantum, ut Zuentepulc, qui erat nepos principis vel regis religiosi, qui institutor et rector tocius Christiani-tatis seu religionis benignus extiterat, ipsum avuncu-
70 lum suum insidiis appetitum regno pelleret, visu pri-varet vitamque eius veneno conaretur aufferre. Sed hausto ille pestifero potu, protegente se divina gracia, nil adversi patitur.
Dehinc Zuentepulc tyrannide suscepta, fastu arro-
75 gancie inflammatus, cum sibi militantibus sodalibus pontificis Metudii predicacionem mellifluam quasi respuit monitaque sacratissima non pleniter rccepit, verum membra sua^ scilicet plebem populumque suum, partim Christo, partim dyabolo servire exhi-
80 buit, Quapropter a pontifice beate memorie supra notato pagus eius cum habitantibus incolis anathe-mate percussa cum sulcis suis et fructibus díversis cla-dibus attrita usque in hodiernum díem deflet. Data est ir i3,i6 enim indirepcionem et captivitatem et predam et deri-
S5 sum et desolacionem et in sibílum universe carni gradienti per earn, quoniam non est societas lučí ad teneb-ras nec convencio Christi cum Belial. Quorum exempla 2 c 6,14-15 nos quoque videntur respicere, qui eisdem passibus conamur incedere, quoniam qui domům vicini sui
ao conspicit concremari, suspectus debet esse de sua.
<2.)
2,1 At vero Sclavi Boemi, ipso sub Arcturo positi, cultibus ydolatrie dediti, velut equus infrenis sine lege, sine ullo principe vel rectore vel urbe, uti bxuta animalia sparsim vagantes, terram solam incolebant. Tandem 5 pestilencie cladibus attrití, quandam phitonissam, ut
metá mezi samy vladaře a náčelníky a ohnivé střely pýchy a lakoty chystá, až Svatopluk, jenž byl synovec toho slavného vládce nebo krále, který se stal dobrotivým zakladatelem a vůdcem všeho křesťanství a náboženství, vlastního svého strýce úkladně přepadl, s trůnu ho svrhl, oslepil a pokusil se ho jedem o život připraviti. Ačkoliv však tento vypil smrtonosný nápoj, přece chráněn jsa boží milostí, neutrpěl žádné škody.
Potom Svatopluk, když se násilím zmocnil vlády, v záchvatu pýchy a zpupnosti společně se svou dvorskou družinou takřka pohrdl jako med plynoucím kázáním biskupa Metoděje a na jeho přesvatá napomínání plně nedbal, nýbrž dovolil svým údům, to jest lidu a národu svému, zčásti Kristu a zčásti ďáblu sloužit! Proto byla jeho krajina a země i s lidmi ji obývajícími od svrchu uvedeného biskupa blahoslavené paměti dána do klatby a zkrušena na svých polích a plodinách rozličnými pohromami, takže až do dnešního dne proto úpí. Neboť; byla dána v plen a zajetí, v kořist a posměch, v spuštění a potupu všelikému tělu chodícímu po ní, poněvadž není obcování světla s temnotami, ani smíru mezi Kristem a Beliá-lem. A tyto příklady vztahují se patrně i na nás,
J kteří se pokoušíme v týchž stopách kráčeti, poněvadž ten, kdo spatří hořeti dům souseda svého, musí mí ti
j        starost o svůj vlastní.
2.
s ______
Ale Slované čeští, usazení pod samým Arkturem j        a oddaní uctívání model, žili jako kůň neovládaný f        uzdou, bez zákona, bez knížete nebo vládce a bez města, potulujíce se roztroušeně jako nerozumná zvířata, toliko Širý kraj obývali. Konečně když byli po-
16
17
fáma fertur, adeunt, postulantes spiritum consilíi re-sponsumque divinacionis. Quo accepto civitatem sta-tuunt, nomenque inponunt Pragam. Post hinc invento quodam sagacissimo atque prüdentissimo víro, cui
10 tan tum agriculture officium erat, responsione phito-nisse principem seu gubernatorem sibi statuunt, voci-tatum cognomine Premizl, iuncta ei in matrimonio supramemorata plhtonissa virgine. Sicque a clade et multiplici peste tandem eruti, dehinc
is a supra memorato principe ex sobole eius rectores sevt duces preposuere sibi, servientes demoniorum simula-cris et prophanis sacrificiorura ritibus bachantes, donee ad extrémům dominatus eiusdera regni pervenit ad unum ex eisdem prineipibus ortum, vocitatum
20 Borivoi.
Hic cum excellentissime forme et egregie iuventutis flore nitesceret, quodam tempore negoeü sui populi-que sibi commissi causa ducem suum vel regem Zuen-tepulc Moravie adiit, a quo benigne suseipitur et ad
25 convivium pariter cum reliquis adsciscitur. Verum sessionis ei locus inter Christicolas minime conceditur, sed ritu paganorum ante mensam pavimento iubetur insidere. - Cuius přesul Metudius iniurie condolens, fertur dixisse ad éum: Ve: inquit, quod tu talis tantus-
30 que haut erubescls a principalibus repelli sedibus, cum et ipse in faseibus ducatum obtineas, sed magis cupias ob nefandam ydolorum culturam cum subulcis humotenus ineubare. At ille: Quid, inquit, ob huius-cemodi rem perieli pacior vel quid boni michi con-
35 feret Christianitatis ritus? Si, inquit přesul Metudius, abrenunciaveris ydolis et inhabitantibus in eis demo-nibus, dominus dominorum tuorum efficieris, cuneti-que hostes tui subicientur dicioni tue et progenies tua cottidie augmentabitur velut fiuvius maximus, in quo
■to diversorum confluunt fiuenta rivulorum. Et si, inquit
18
stiženi zhoubným morem, obrátili se, jak pověst vypravuje, k nějaké hadačce se žádostí o dobrou radu a o. věštecký výrok. A když jej obdrželi, založili hrad a dali mu jméno Praha. Potom nalezše nějakého velmi prozíravého a důmyslného muže, jenž se jenom orbou zabýval, jménem Přemysla, ustanovili si ho podle výroku hadaččina knížetem nebo vladařem, davše mu za manželku svrchu řečenou pannu hadačku. A když byli takto konečně vysvobozeni z rozličných ran morových, stavěli si v čelo po svrchu řečeném knížeti vladaře neboli vévody z jeho potomstva, sloužíce modlám a bůžkům a bujně slavíce oběti podle pohanských obyčejů, až nakonec vláda nad tou zemí připadla jednomu z rodu těchto knížat, jménem Bořivojovi.
Skvěje se květem vynikající krásy a mladistvé síly, navštívil tento jednoho času v nějaké záležitosti své a lidu sobě svěřeného svého vévodu nebo krále Svatopluka na Moravě a byl od něho laskavě přijat a pozván společně s ostatními na hostinu. Ale nebylo mu dovoleno usednouti mezi křesťany, nýbrž byl vyzván, aby se posadil po způsobu pohanů před stolem na podlahu. A tu prý mu řekl biskup Metoděj, jemuž bylo líto jeho ponížení: „Jaká běda, ty, muž tak vynikající, a nestydíš se, žes vyhoštěn ze sedadel knížecích, ačkoliv sám také vévodskou moc a hodnost máš, ale raději chceš pro hanebnou modloslužbu s pasáky sviní na zemi seděti." On pak řekl: „V jaké nebezpečenství bych se vydal pro tuto věc, nebo co dobrého by mi přineslo náboženství křesťanské?" „Jestliže se zřekneš model a zlých duchů v nich sídlících," pravil biskup Metoděj, „staneš se pánem pánů svých a všichni nepřátelé tvoji budou podrobeni moci tvé a potomstvo tvé každodenně vzrůstatibude jako převeliká řeka, do níž se vlévají proudy rozlič-
19