IM025 Elektroakustická hudba Výstupy francouzské konkrétní školy: důsledky pro poslech, nahrávání a zvuková umění Příspěvek k odkazu konkretistů a realizacím v současnosti (Filip Johánek) Výstupy francouzské konkrétní školy: důsledky pro poslech, nahrávání a zvuková umění Francouzská konkrétní škola, ztělesněná zejména Pierrem Schaefferem a Pierrem Henrym, se svým zájmem o konkrétní (tedy reálné, ve světě již existující) zvuky a jejich snímání a další užití dala technologický, estetický a myšlenkový základ pro zvuková umění pracující se sejmutým reálným zvukem a teoretické disciplíny zabývající se úlohou zvuku ve společnosti/životním prostředí. Zvuková umění: soundart, field recordings, zvukové instalace Teoretické disciplíny: sound studies, akustická ekologie, aural history - - - - - Soundwalk (zvuková procházka) Reflexe zvuku ve světě/společnosti/kultuře - kontext Při diskusích o zvuku ve společnosti (teoretické disciplíny) svým způsobem reagujeme na přehlížení jeho úlohy v minulosti a konfrontujeme se s centrickými způsoby vnímání světa kolem nás. Centrismy Logocentrismus: preferuje jazykovou formu komunikace nad neverbálními formami komunikace Grafocentrismus: privileguje psanou formu před řečovým vyjádřením Fonocentrismus: preferuje řeč, proslovené slovo, před slovem psaným Pierre Schaeffer a jeho přístup Důležité pro další vývoj zvukového umění je Schaefferovo pojetí umělecké tvorby - využívá metodu fenomenologické redukce. Zvuky získané buď nahrávkami událostí přirozeného světa, nebo studiovými nahrávkami redukuje na čisté zvukové podstaty (objekty), zbavené všech případných sémantických významů a souvislostí (Martin Flašar). Toto jeho pojetí dodnes přetrvává jako jedna ze dvou hlavních větví práce s nahraným zvukovým materiálem. Schaeffer + Henry: Symfonie pro osamělého člověka (1949-50): https://www.youtube.com/watch?v=zpOD7GQbd8Q Základní přístupy ke zvukovému materiálu A. Pierre Schaeffer a jeho asémantický přístup k sejmutému a poté při kompozici použitému zvuku Užívání nahrávek (field recordings) jako „raw“ materiálu a vytváření z nich něco nového, nejde o to se zabývat tím, co zvuk znamená, kdo ho vytvořil a kde, ale jak zní v nových souvislostech kompozice (Gerald Fiebig - The Sonic Witness: On the Political Potential of Field Recordings in Acoustic Art, LEONARDO MUSIC JOURNAL, Vol. 25, pp. 000–000, 2015) B. Užívání nahrávek v rámci konzervování (zachovávání) nedotčených zvukových krajin (soundscape) většinou přírodního původu. Intence akustické ekologie (ibid). Základní přístupy ke zvukovému materiálu B. Užívání nahrávek v rámci konzervování (zachovávání) nedotčených zvukových krajin (soundscape) většinou přírodního původu. Intence akustické ekologie (ibid): Tato druhá praxe podle Fiebiga (akusticko-ekologická) riskuje postupné otupění v naslouchání k sociálním a politickým aspektům současného živého akustického světa - oslabuje celkově soundscape, v kontextu svého vlastního důležitého rozměru, ve kterém nás právě soundscape učí, že určité místo je vždycky více než jeho pouhý snapshot (momentka). Aural History (český ekvivalent?) lReaguje na vědou dlouho privilegovaný grafocentrismus. Zajímá se o zvuk jakožto médium, nikoli pouze verbalizované sdělení. lZajímá se o to, jak zněly různé etapy v historii. l„Reconstructing the past through the sound“ lPrůlomová studie: Soundscape od Modernity. Architectural acoustics and the culture of listening in America, 1900-1933, Emily Thompson 2004 Thompsonové webový projekt The Roaring Twenties (termín pro 20. léta 20. století v západním světě příznačný neutuchající ekonomickou prosperitou, někdy se také období říkalo “Crazy Times” pro sociální, uměleckou [jazz, Art Deco] a kulturní dynamiku tohoto období) http://vectorsdev.usc.edu/NYCsound/777b.html Aural History lPracuje se zvukovou krajinou modernity lTermíny jako zvuková mapa, zvuková krajina a další vycházejí z anglického originálu “soundscape”. lTermín soundscape přinesl Raymond Murray Schafer, který jej definoval jako sonic environment (zvukové prostředí). lSchafer řešil soundscape v rámci nově se ustavujícího oboru akustická ekologie, který vznikal na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století v kanadském Vancouveru. lThompsonová reflektuje termín po vzoru Alaina Corbina, jenž jej vnímá jako „auditory or aural landscape“ a přisuzuje mu stejné vlastnosti jakými disponuje krajina. Tedy soundscape je jak (1.) fyzické prostředí, tak (2.) způsob, jakým toto prostředí vnímáme. Sound Studies ·Sound Studies Reader https://www.routledge.com/products/9780415771313 ·Zakladatel Jonathan Sterne rozdělil sound studies na několik dílčích témat/field of study: lHearing, Listening, Deafness lSpaces, Sites, Scapes lTransduce and Record lCollectivities and Couplings lAesthetics, Experiences, Interpretation lVoices lMetodologické přístupy: lKulturně-antropologický a věděcko-technologický Field recordings/fonografie Pojem terénní nahrávky Ukázky Ukázky Jacob Kierkegaard – Church (album 4 Rooms) https://www.youtube.com/watch?v=QW2x7jjUPRs Chris Watson - El Divisadero (album El Tren Fantasma) https://www.youtube.com/watch?v=fDQZTXz2-7o&list=RDfNgnND7LHp4&index=2 Přístupy Peter Cussack Eliška Cílková Jacob Kierkegaard Martyna Poznanska X Tomáš Šenkyřík