Jiří Pešek
Universitat Masaryk de Brno
KJIA011 Dějiny Katalánska I
Prehistorie a první osídlení
Katalánska
Prehistorie Katalánska
DOBA KAMENNÁ
• Starý paleolit (1 000 000 – 300 000 př. n. l.): Území Katalánska poprvé
obydleno předchůdcem člověka přibližně před 1 000 000 let. Nejstarší
lidský pozůstatek: lebka člověka z Talteüll (Tautavel), stáří asi 450 000
let.
• Střední paleolit (300 000 – 40 000 př. n. l.): Po území Katalánska se
pohybují tlupy pravěkých lidí – sběračů a lovců. Pozůstatky: čelist
z Banyoles. Katalánsko vždy bylo tranzitním místem, což vyplývá z jeho
polohy (moře, Pyreneje, atd.).
• Mladý paleolit – mezolit (40 000 – 5 000 př. n. l.): Homo sapiens na
území Katalánska. Vznikají jeskynní malby – katalánské naleziště Roca
dels Moros v lokalitě El Cogul (Lleida). Slavným výjevem těchto maleb je
skupina tančících žen a lovci, celkem je v jeskyni zobrazeno 45 postav.
Jeskynní malby v Roca dels Moros, El Cogul
(Zdroj: http://www.catalunya.com/que-quieres-hacer/patrimonio-mundial/roca-dels-moros-17-16003-194)
Lebka člověka z Taltaüll
(Zdroj: wikipedia.org)
Prehistorie Katalánska
DOBA KAMENNÁ
• Neolit (okolo 5 000 – 3 000 př. n. l.): Neolitická revoluce, z lovců a
sběračů se stali zemědělci, člověk už není závislým na lovu a sběru,
dokáže si sám potravu vypěstovat – to vše i díky změně klimatu
Přechod od kočovného k usedlému společenství. Pohřebnictví,
megality, keramika. Jako všude v Evropě.
DOBA BRONZOVÁ + DOBA ŽELEZNÁ
• Na Pyrenejském poloostrově přibližně v prvním tisíciletí př. n. l. Život
pralidí se mění jen pozvolna, díky práci s kovy ale vznikají třeba první
šperky, zemědělské nástroje, zbraně, více se obchoduje atd.
• Oblast Katalánska a celého Pyrenejského poloostrova je v té době
civilizačně dost pozadu oproti například oblasti Babylónie, Řecka,
Egypta… Do Katalánska v té době přichází Keltové, v Pyrenejích už ale
pravděpodobně žijí pravěcí Baskové (toponymie: Esterri, Urús, Llessui).
První kolonizátoři
FÉNIČANÉ
• Féničané: mořeplavci a obchodníci semitského původu, usídlení na
jihovýchodě Středozemí (dnešní Izrael, Libanon), konfederace měst,
osídlení již ve 3. tisíciletí př. n. l. Vytvořili první hláskové písmo (22
znaků, základ pro řeckou i latinskou abecedu) a systém námořních cest
a množství drobných kolonií po celém pobřeží Středozemního moře.
• Průzkum Katalánska okolo 9 – 8. stol. př. n. l., dochovalo se po nich i
několik předmětů svědčících o možném obchodování s místními národy,
jinak ale Féničané kolonizovali spíše jih Pyrenejského poloostrova a jižní
část východního pobřeží, důležitou kolonií byl Ebusos (Ibiza) – nejvíce
pozůstatků po nich lze v Kat. najít v oblasti Delta d’Ebre. Též se hovoří o
přítomnosti Etrusků.
První kolonizátoři
ŘEKOVÉ
• Okolo 600 př. n. l. do Katalánska doráží tehdy nejvyspělejší civilizace.
Řekové z města Fókaia (Focea) se jako první vydávali v té době na
dlouhé plavby po Středozemním moři, zakládají město Massalia (dnešní
Marseille) a odtud podnikají průzkum španělského pobřeží.
• Okolo roku 575 př. n. l. se usadili v Sant Martí d’Empúries v Golf de
Roses, osada Palaia polis („Staré město“) a přibližně o 30 let později
Nea polis („Nové město“), později Emporion („trh“ v řečtině).
Skutečným městem se Emporion stal až v průběhu 3. století př. n. l.,
veledůležitý přístav, obchodní uzel, jediné dokumentované usídlení
Řeků na celém Pyrenejském poloostrově. Mírové soužití Řeků, Iberů a
Římanů.
• Emporion brzy důležitým obchodním centrem pro celé španělské
pobřeží a Bal. ostrovy, již v 5. stol. př. n. l. začali razit vlastní mince, šlo
hlavně o jakési překladiště, trhoviště, obchodovalo se s klasickými
věcmi – víno, kovy, olivy… Byli to vlastně až Řekové, kteří do Katalánska
přivezli železo: „Byl to začátek doby železné, Pyrenejský poloostrov do té
doby pořád vězel v době bronzové“ (Soler, 1998: 21).
Letecký pohled na archeologický areál v Empúries
(Zdroj: http://www.campinglasdunas.com/wp-content/uploads/2011/06/ruines-dempuries.jpg)
Iberové – původní obyvatelstvo?
IBEROVÉ
• Ještě před Řeky již na poloostrově byly usídleny původní kmeny, Řeky
nazváni souhrnně jako Iberové (podle řeky Ebro): indigets, bergistans,
ausetans, laietans, lacetans, cossetans, ilergets, arenosins, andosins
etc.
• Šlo pravděpodobně o neindoevropské původní obyvatelstvo, řada
historiků tvrdí, že přišli z Afriky. Posléze došlo k míšení s Kelty, takže
vznikli Keltiberové, působící hlavně ve vnitrozemí Pyrenejského
poloostrova. Jinak původ nejasný.
• Tyto kmeny zakládaly osady, z nichž se vyvinula řada dnešních
katalánských měst (Iltirta-Lleida, Baitolo-Badalona, Ausa-Vic, DertosaTortosa,
Tarragona, Ullastret, etc.). Iberové pohřbívali své mrtvé
(žehem), obětovali zvířata bohům (hlavně pod vlivem Řeků) a byli mezi
nimi i skvělí umělci (viz Dama d’Elx z 5. stol. př. n . l.), jejich jazyk nebyl
dosud rozluštěn.
Iberové – původní obyvatelstvo?
Iberové – původní obyvatelstvo?
IBEROVÉ
• Ullastret –vykopávky staré iberské vesnice, turó de Sant Andreu,
pochází z 6. století př. n. l. Jde o nejdůležitější iberské naleziště
v Katalánsku → (VIDEO1; VIDEO2)
• Iberské písmo (viz obrázek) – v té době již používané, lze přepsat do
latinky, ale jazyk stále nerozluštěný. S písmem souvisí určité „národní
uvědomění“ neboli snahy o vytvoření nějaké územní struktury (státu).
Ukázka iberského písma, Ullastret
(Zdroj: wikipedia.org)
Dama d’Elx – ukázka iberského
umění, asi 5. stol. př. n. l.
(Zdroj: wikipedia.org)
Více informací:
• BALCELLS, Albert. Història de Catalunya. Barcelona: L’Esfera dels llibres/La
Butxaca, 2011. Str. 35-64.
• SOLER, Toni. Història de Catalunya (Modèstia a part). Barcelona: Columna,
1998. Str. 11-25.
• MUSEU D´ARQUEOLOGIA DE CATALUNYA: http://www.mac.cat/
• MUSEU D’HISTÒRIA DE CATALUNYA: http://www.mhcat.cat/