Alice Bastlová, 400258 Dějiny Moravského uměleckoprůmyslového muzea Počátky muzea · Brno důležitým průmyslovým centrem na Moravě -> pokles drobných řemesel – založení roku 1850 Obchodní a živnostenské komory · Obchodní a živnostenská komora spolu s Průmyslovým spolkem podle vzoru londýnského a vídeňského muzea institut, který by ukazoval dřívější řemeslnou zručnost => inspirace a výchova ke vkusu a smyslu pro krásné věci, přispět ke zdokonalení a zušlechťování průmyslové práce a k rozvoji řemesla) – docílení pomocí souborů uměleckých a uměleckoprůmyslových sbírek, výstav, přednášek, kursů… · první předměty pro budoucí muzeum zakoupil průmyslový spolek na vídeňské světové výstavě a posléze je ve svých prostorách vystavil (prosinec 1873) · muzeum spravovalo kuratorium – jmenovala kustoda a ředitele · provizorní prostory přestaly brzy vyhovovat – nová budova podle návrhu architekta Schöna (inspirováno Semperovými renesančními stavbami) – otevřena roku 1883 · od roku 1883 vydáván časopis Mitteilungen des Mährischen Gewerbemuseums in Brünn · původním záměrem bylo spojit muzeum s uměleckoprůmyslovou školou – pro nedostatek místa nebylo uskutečněno · sbírky rozšiřovány dalšími nákupy a dary rozděleny na dvě základní skupiny – uměleckou a technickou; třetina sbírek dary od šlechtických rodů; rovněž podniky předávaly své soudobé produkce · zpočátku akvizice předmětů spíše náhodná, nevytváří se nějaké souvislé logické sbírky, nerozlišovaly se originály a kopie, často například jen sádrové odlitky, předměty z celého světa, i když se muzeum prezentovalo jako moravské – zlepšení za ředitele Augusta Prokopa (1883–1893) · velmi rozsáhlá byla výstavní činnost (často i přejímané z jiných institucí – hlavně Vídeň, putovní výstavy po moravských městech) 1893–1918 · další vývoj muzea po nastoupení ředitele Julia Leischinga v roce 1893 (z jeho iniciativy založen Svaz rakouských uměleckoprůmyslových a další, v čele těchto svazů, aktivní člen => velký vliv na rozvoj muzejnictví obecně; Brno v čele uměleckoprůmyslových muzeí v monarchii) · Leisching zacílil akvizici hlavně na sběrnou oblast Moravy (neuznával rozdělení na vysoké a užité umění – soustředil se i na průzkum památkového bohatství Moravy, shromáždil umělecké předměty z kostelů z vesnických i městských obydlí), současně pokračoval v dokumentaci celosvětového umění · sbírkové předměty neměly už „jenom“ sloužit k uměleckému napodobování soudobým průmyslem, ale hlavně k estetické výchově dospělých i mládeže · již od Prokopa tradice, výstav, přednášek, časopis Mitteilungen, součástí výstav podrobné katalogy; knihovna, kreslírna – vzory, sádrové odlitky, … (napodobování mistrovských děl, procvičování) 1918–1945 · po válce obecně odmítání pojmu umělecký průmysl, není potřebný, místo toho užité umění – uměleckoprůmyslová muzea ztrácí kontakt, tvůrci užitého umění se soustředí ve svazy, které přebírají výchovnou funkci muzeí (v českých zemích Svaz českého díla) · ztraceno dosavadní zázemí ve Svazu rakouských uměleckoprůmyslových muzeí a úzká vazba na vídeňské muzeum · muzeum se za války zadlužilo, st. správa řešila „důležitější“ otázky => neřešila se kultura · změna názvu na Moravské uměleckoprůmyslové muzeum v Brně · muzeum r. 1922 ve správu Obchodní a živnostenská komora – podmínkou obměna národnostního vedení muzea (odchod Leischinga); ředitelem od r. 1923 arch. Stanislav Sochor (zároveň vedoucí Státního památkového úřadu – pozornost věnoval spíše této instituci) · součástí muzea nově vzniklá Škola uměleckých řemesel · působnost muzea měla být ve třech směrech – vědecký ústav (studium dějin uměleckého průmyslu), umělecké zušlechtění průmyslu, podpora všeobecného zvýšení vkusu · spousta předmětů neiventarizovná – ve sbírkách nebyl přehled a pořádek, nedostatek místa · muzeum až na výjimky vlastní výstavy a přednášky nepořádalo · oživení činnosti až po nástupu nového ředitele Václava Richtra (pozitivní přijetí i od Obchodní a živnostenské komory X nestihly se provést žádné změny – okupace) · během okupace muzeum načas zavřeno poté obměna vedení a personálu (lidé německé národnosti), 1944 do muzea dokonce kanceláře Zbrojovky, 1944 a 1945 budova dokonce narušena leteckými pumami 1945–1960 · ve funkci ředitele znovu Richter (přes okupaci „uklizen“ do role knihovníka) · Richter chtěl sledovat především 3 cíle – adaptovat muzejní budovu, aby lépe sloužila svému účelu; provést moderní instalaci sbírek; soustředit se na oblast Moravy; přijmout nové zaměstnance · na stavební úpravy uvolnila finance Obchodní a živnostenská komora a projet vypracoval Bohuslav Fuchs · vedle stávajících sbírek vzniklo samostatné textilní oddělení, technický úsek (doklady o výrobních procesech), osvětový úsek (přednášky) · 1947 zřízen Archiv pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce · 1948 zrušení Obchodní a živnostenské komory a muzeum bylo postátněno pod názvem Státní uměleckoprůmyslové muzeum – pobočka v Brně · 1959 se pražské i brněnské muzeum začlenilo pod Národní galerii, odtud bylo brněnské muzeum vyčleněno v roce 1961 a spolu s obrazárnou Moravského muzea utvořilo novou organizaci – Moravskou galerii, která na tradici muzea navázala Oddělením užitého umění (to se však vyznačovalo odbornějším zpracováním materiálu · do úspěšného rozšiřování aktivit těžce zasáhlo přestěhování obrazárny do prostor Uměleckoprůmyslového muzea na přelomu 70. a 80 let. · nepříznivý stav se postupně podařilo řešit získáním Místodržitelského a Pražákova paláce; přesto se podepsalo na stavu budovy Uměleckoprůmyslového muzea. · v roce 1992 architektonická soutěž na rekonstrukci, vítězný návrh architekta Ivana Kolečka, cílem obnova, ale i adaptace pro prezentaci vzácných sbírkových předmětů. zrekonstruovaná budova s novou expozicí byla slavnostně otevřena 15. prosince 2001 Zdroje: GABRIELOVÁ, Bronislava. K dějinám moravského uměleckoprůmyslového muzea v Brně. Brno: Bronislava Gabrielová, 2003. Sborník k 100. výročí založení Moravského uměleckoprůmyslového muzea v Brně. Brno: Moravská galerie v Brně, 1973. Uměleckoprůmyslové muzeum [online]. Brno: Moravská galerie v Brně, 2010 [cit. 25. 11. 2017]. Dostupný z www: < http://www.moravska-galerie.cz/moravska-galerie/navsteva-mg/budovy-mg/umeleckoprumyslove-muzeum.asp x>.