Základy práva Mgr. Ing. Martina Cirbusová, Ph.D. I. BLOK Obsah § Základy teorie práva § Pojem a funkce práva § Soukromé vs. veřejné právo § Hmotné vs. procesní právo § Zásady soukromého práva § Občanské právo hmotné § Základy teorie práva §Pojem práva §Funkce práva §Zákonnost §Právní vědomí §Prameny práva §Právo veřejné s soukromé §Právní normy §Druhy právních předpisů §Interpretace právních norem §Odvětví práva §Právní vztahy §Právní jednání (ne právní úkon - § 34 OZ, ale právní jednání - § 545 NOZ) §Protiprávní jednání §Promlčení a prekluze práva §… § § § § §CO JE TO PRÁVO A JAKÉ JSOU JEHO FUNKCE? Pojem a funkce práva §POJEM PRÁVA -něm. filozof I. Kant (1724-1804) „snaha o zodpovězení otázky „co je to právo?“ bude právníky uvádět jen do rozpaků -definování práva v závislosti na určení je podstaty: § a) přirozeně právní pojetí – spojuje podstatu práva se znaky, které jsou mu přirozené § b) pozitivně právní pojetí – podstatu práva považuje za výsledek zákonné tvorby -ve smyslu objektivním: souhrn právních norem vynutitelných státem -ve smyslu subjektivním: souhrn možností chování se normou vymezeným způsobem Pojem a funkce práva §POJEM PRÁVA -právo je systém pravidel regulující chování lidí s cílem uspořádat společenské vztahy -kromě práva regulují chování lidí také – morálka, etika, náboženství, tradice -právo se od jiných liší: § - formou § - obecnou závazností § - státním donucení Pojem a funkce práva §FUNKCE PRÁVA -regulace společenských vztahů -orientace právních subjektů ve složitých společenských vztazích -prevence a řešení základních mezilidských konfliktů -vytváření stavu právní jistoty ve společnosti -udržování sociálního pořádku -zajišťuje přenos kulturních vzorců chování - Soukromé a veřejné právo §SOUKROMÉ PRÁVO §– upravuje společenské vztahy na základě rovnosti účastníků §– občanské právo, rodinné právo, autorské právo, obchodní právo, pracovní právo § §VEŘEJNÉ PRÁVO §– upravuje takové společenské vztahy, v nichž stát a jeho orgány vystupují jako nadřízení nositelé moci vůči podřízeným osobám §– ústavní právo, správní právo, trestní právo, finanční právo, procesní právo Soukromé a veřejné právo 1. § 1. 1.TEORIE ZÁJMOVÁ 2.TEORIE MOCENSKÁ 3.TEORIE ORGANICKÁ Hmotné a procesní právo §HMOTNÉ PRÁVO §– představuje obsah společenských vztahů §– stanovuje jak se lidi mají ve společenských vztazích chovat § §PROCESNÍ PRÁVO §– stanoví postupy jimiž se účastníci právních vztahů mohou domáhat svého práva Zásady soukromého práva §= základní pravidla, která ovládají soukromé právo jako systémový celek a prostupují celou úpravou osobních, rodinných a majetkových práv a povinností soukromoprávní povahy §= uplatňují se bez ohledu na to, jsou-li v občanském zákoníku jako ústředním soukromoprávním předpisu výslovně vyjádřeny či nikoliv §= svůj základ odvozují ze stěžejních hodnot pluralitní demokracie, tržního hospodářství, právního státu a ochrany lidských a občanských práv § §= § 3 odst. 2 OZ - nejde o taxativní výčet! § §? KDE JINDE JSOU TEDY ZÁSADY SOUKROMÉHO PRÁVA? Zásady soukromého práva §Zásady soukromého – občanského práva odvozují svůj základ ze stěžejních hodnot pluralitní demokracie, tržního hospodářství, právního státu a ochrany lidských a občanských práv: § -stěžejní společenské hodnoty jsou zakotveny a zformulovány v ústavním pořádku (Listina, mezinárodní úmluvy, Ústava) -po vstupu ČR do EU vyplývají některé zásady pro soukromé právo i z hodnot, které jsou vlastní EU § Občanské právo hmotné § § §ústřední postavení v rámci celého soukromého práva § 2 základní zásady: autonomie vůle a rovné postavení §zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Systematika OZ 1.Obecná část – předmět právní úpravy, osoby, zastoupení, věci a jejich rozdělení, právní skutečnosti 2.Rodinné právo – manželství, příbuzenství, švagrovství, poručenství a jiné formy péče, 3.Absolutní majetková práva – věcná práva 4.Relativní majetková práva – závazky 5.Ustanovení přechodná a závěrečná Občanské právo hmotné §Občanská práva subjektivní povahy jsou: 1)Osobní práva a)statusová práva – upravující právní stav, resp. postavení fyzických a právnických osob b)osobní nebo osobnostní práva 2)Rodinná práva 3)Majetková práva a)držba, vlastnické právo, věcná práva k věci cizí b)dědické právo c)závazkové právo Občanskoprávní skutečnost §= je to objektivní skutečnost, kterou bere na zřetel občanské právo a spojuje s ní občanskoprávní následky § §NÁSLEDKY: -vznik -změna -zánik §subjektivních práv nebo povinností Občanskoprávní skutečnost §DRUHY: 1.PRÁVNÍ JEDNÁNÍ = takové chování osoby(subjektu práva), které je schopno vyvolat právní následky §př. mlčení (druh nekonání) § 2.PRÁVNÍ UDÁLOST = jde o skutečnost, která v určité podobě za určitých okolností je pro právo významná: právo ji bere na zřetel a spojuje s ní právní následky §př. čas, smrt, narození II. BLOK Obsah 1.Právní vztahy 2.Subjekty a objekty občanského práva 3.Rodinné právo 4.Majetková práva 5. Právní vztahy §„má-li někdo subjektivní právo vůči jinému nebo vůči určité věci, existuje v důsledku toho vztah mezi oprávněným a povinným – tento vztah se označuje za právní vztah“ §PRVKY PRÁVNÍHO VZTAHU 1)Subjekt 2)Objekt 3)Obsah Subjekty občanského práva 1)Osoby fyzické 2)Právnické osoby 3)Spotřebitel 4)Podnikatel Subjekty občanského práva -právní normy určují okruh osob, na které se obracejí, a vymezují jejich PRÁVNÍ ZPŮSOBILOST – 2 vlastnosti! 1)Způsobilost k právům a povinnostem = ZPŮSOBILOST BÝT SUBJEKTEM PRÁV A POVINNOSTÍ (právní subjektivita) 2)Způsobilost k právně relevantnímu jednání § a) způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (způsobilost k právním úkonům) § b) způsobilost založit svou odpovědnost (deliktní způsobilost) 1) § Fyzické osoby -každá FO má právní osobnost = je způsobilá v mezích právního řádu mít práva a povinnosti – jedno ze základních lidských práv (§ 15 odst. 1 OZ) -právní osobnost FO vzniká narozením (§ 25 OZ!) -svéprávnost vzniká postupně podle stavu psychické vyspělosti FO 1.zletilostí (18. rok) 2.uzavřením manželství 3.na základě rozhodnutí soudu - § Fyzické osoby -plnou svéprávnost nemají: 1.nezletilci 2.zletilé FO, jejichž svéprávnost byla omezená rozhodnutím soudu -svéprávnost je podle obč. práva hmotného určující pro občanskou procesní způsobilost -přiznání svéprávnosti soudem: 1.nezletilý dosáhl věku 16ti let 2.je schopný sám se živit a sám obstarat své záležitosti 3.zákonný zástupce nezletilého s návrhem souhlasí Fyzické osoby -omezení svéprávnosti soudem - § 57 OZ -pouze tehdy, pokud by mu jinak hrozila vážná ujma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům některé z mírnějších a méně omezujících opatření (§ 55 odst. 2 OZ) -soud nemůže zletilého člověka zbavit svéprávnosti zcela! Právnické osoby -osoba odlišná od fyzické osoby -organizovaný útvar, který má podle zákona právní osobnost (§ 20 odst. 1) -právnickými osobami mohou být útvary různého druhu – může jít o společenství osob, ale také o účelově vyčleněný majetek -nejdůležitějším znakem PO je jejich právní osobnost – subjektivita (§ 15 odst. 1 OZ) -PO mají též způsobilost k právním jednáním – rozsah subjektivity se kryje se způsobilostí k právním jednáním Právnické osoby -dalším znakem PO je jejich majetková autonomie §DĚLENÍ a)PO soukromého práva (obchodní společnosti) a PO veřejného práva (stát) b)podle povahy lze PO dělit na korporace a fundace(nadace) a smíšené útvary § Právnické osoby v OZ § - dělení do čtyř oddíl §1.díl - obecné otázky týkající se všech druhů PO (§ 118-§ 209) §2.-4. díl – jednotlivé druhy PO (§ 210 – 302 OZ korporace, §303 – 401 fundace, § 402 – 418 ústavy) §- identifikace PO – název, sídlo, zápis do veřejného rejstříku § Spotřebitel -pojem spotřebitel není jednoznačně definován -většina směrnic, které sledují ochranu hospodářských zájmů spotřebitelů je chápe jako FO, případně osobu jednající pro svou potřebu, tj. potřebu spjatou s její profesionální (výdělečnou) aktivitou -§ 419 OZ – „spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samotného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná“ § Podnikatel -OZ – každý, kdo provozuje podnikatelskou činnost, bez ohledu na to, zda k takové činnosti má oprávnění nebo ne (§ 420 OZ) -pojmové znaky podnikání – činnosti vykonávané: § - výdělečné § - samostatně § - živnostenským nebo obdobným způsobem § - na vlastní účet a odpovědnost § - se záměrem činit tak soustavně § - za účelem dosažení zisku -podnikatelem může být jak FO tak PO - Rodinné právo §1. Manželství -vznik -zánik §2. Příbuzenství a švagrovství -všeobecná ustanovení -poměry mezi rodiči a dětmi §3. Poručnictví a jiné formy péče o děti Manželství §§ 655 OZ – je to trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví zákon za účelem založení rodiny, řádné výchovy dětí, vzájemné podpory a pomoci §VZNIK: svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy -církevní nebo občanský sňatek (§ 657 OZ) §ZÁNIK: jen z důvodů stanovených zákonem (§ 754 OZ) §PRÁVA A POVINNOSTI MANŽELŮ: (§687 OZ – manželé jsou si povinní úctou, žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti) §VYŽIVNÉ MEZI MANŽELY: (§ 697 OZ) – v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň Vztahy mezi rodiči a dětmi §§ 865 RODIČOVSKÁ ODPOVĚDNOST -náleží stejně oběma rodičům -rozhodne-li soud o omezení svéprávnosti, rozhodne zároveň o rodičovské odpovědnosti -RO vykonávají rodiče po vzájemné shodě a v souladu se zájmy dítěte §§ 858 – péče o dítě, péče o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, ochrana dítěte, udržování osobního styku s dítětem, zajišťování jeho výchovy a vzdělání, určení místa jeho bydliště, zastupování dítěte a spravování jeho jmění -od narození po nabytí svéprávnosti -vyživovací povinnost není součástí rodičovské odpovědnosti Vztahy mezi rodiči a dětmi §§ 910 Vyživovací povinnost -předci a potomci mají vyživovací povinnost -pro určení rozsahu jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného 1.výživné mezi rodiči a dětmi a předky a potomky 2.výživné a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce -§ 922 výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení -!pro děti i za dobu nejdéle tří let zpětně od tohoto dne! Majetková práva §A) ABSOLUTNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA 1.Věcná práva -držba -vlastnictví -spoluvlastnictví -věcná práva k cizím věcem -správa cizího majetku 2.Dědické právo §B) RELATIVNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA §- závazky 2. Věcná práva §DRŽBA -držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe -držet lze právo, které lze právní jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon §VLASTNICTVÍ -vše co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím -vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat -§ 1042 OZ! Věcná práva §SPOLUVLASTNICTVÍ -osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky -spoluvlastníci se považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba -každý spoluvlastník má právo k celé věci §VĚCNÁ PRÁVA K CIZÍM VĚCEM -právo stavby -věcná břemena -zástavní právo -zadržovací právo § Dědické právo §= je to právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní -pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práva a povinností vázaných výlučně na jeho osobu -dědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona -dědického práva se lze předem zříci smlouvou se zůstavitelem -dědic má právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout § Závazkové právo -ze závazku má věřitel vůči dlužníkovi právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit §Závazek vzniká: -ze smlouvy -z protiprávního činu -nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá §SMLOUVA – strany ní projevují vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy §- z návrhu na uzavření smlouvy musí být zřejmé, že kde jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí § Použité zdroje §DVOŘÁK, Jakub; ŠVESTKA, Jiří; ZUKLÍNOVÁ, Michaela a kol. Občanské právo hmotné. Svazek 1. Díl první: Obecná část. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, 432 s. ISBN 978-80-7478-325-8 §HARVÁNEK, Jaromír a kol. Právní teorie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013. 439 s. §TICHÝ, Luboš. Obecná část občanského práva. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2014, 390 s. ISBN 978-80-7400-483-4 §HORÁLEK, Vladimír; SCHELLE, Karel; TAUCHEN, Jaromír. Encyklopedie pojmů nového soukromého práva. 2. dopl. vyd. Praha: Linde, 2014. 488 s. ISBN 978-80-7201-948-9 §zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník §