SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE I Seminář 2 ATRIBUČNÍ STYLY – OPTIMISMUS & PESIMISMUS - Seligman chápe optimismus a pesimismus jako atribuční styl (explanační) - vychází z teorie naučené bezmocnosti (learned helplessness) Emoční rozvrat (emoční oploštělost) Redukce motivace (pasivita) Kognitivní deficit (neschopnost se učit) - Naučená bezmocnost je rizikovýmfaktorem vzniku deprese -viz. video: https://www.youtube.com/watch?v=2hHNq45rEnU SKUPINOVÁ PRÁCE 1.Zmírnění naučené bezmocnosti u psů (Seligman, Maier & Geer, 1968) 2.Deprese a naučená bezmocnost u lidí (Miller & Seligman, 1975) 3.Naučená bezmocnost u krys (dos Santos, Gehm & Hunziker, 2010) SKUPINOVÁ PRÁCE 1.O co šlo? Co autoři chtěli zjistit? (Teorie) 2.Jaký výzkumný design byl zvolen, kdo byl do výzkumu zahrnut? (Metoda) 3.Co bylo výsledkem? (Výsledky) 4.Jaký je závěr a co z výsledků plyne? (Diskuse, Závěr) TEST OPTIMISMU MARTINA SELIGMANA http://u.smedata.sk/blogidnes/article/3/31/319663/319663_clanok_foto_438.jpg?r=05e OPTIMISTA VS. PESIMISTA 1.Trvalost a stabilita 2.Pronikavost 3.Personalizace -lidé s negativní atribučním stylem: více negativnívh zážitků, tendence k osamocení a pasivitě