SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE I
Seminář 2


ATRIBUČNÍ STYLY – OPTIMISMUS & PESIMISMUS
 - Seligman chápe optimismus a pesimismus jako atribuční styl (explanační)
 - vychází z teorie naučené bezmocnosti (learned helplessness)
Emoční rozvrat (emoční oploštělost)
Redukce motivace (pasivita)
Kognitivní deficit (neschopnost se učit)
- Naučená bezmocnost je rizikovýmfaktorem vzniku deprese
 -viz. video: https://www.youtube.com/watch?v=2hHNq45rEnU

SKUPINOVÁ PRÁCE
1.Zmírnění naučené bezmocnosti u psů (Seligman, Maier & Geer, 1968)
2.Deprese a naučená bezmocnost u lidí (Miller & Seligman, 1975)
3.Naučená bezmocnost u krys (dos Santos, Gehm & Hunziker, 2010)

SKUPINOVÁ PRÁCE
1.O co šlo? Co autoři chtěli zjistit? (Teorie)
2.Jaký výzkumný design byl zvolen, kdo byl do výzkumu zahrnut? (Metoda)
3.Co bylo výsledkem? (Výsledky)
4.Jaký je závěr a co z výsledků plyne? (Diskuse, Závěr)

TEST OPTIMISMU MARTINA SELIGMANA
http://u.smedata.sk/blogidnes/article/3/31/319663/319663_clanok_foto_438.jpg?r=05e


OPTIMISTA VS. PESIMISTA
1.Trvalost a stabilita
2.Pronikavost
3.Personalizace

 -lidé s negativní atribučním stylem: více negativnívh zážitků, tendence k osamocení a pasivitě