Jí
f
f fciH
y;-
■ i
i*, h-
56 D. XXII. Rády selské a instrukce hospodářské;
■46.
Zřízení předepsané Vojtěchem z Pernšteina o správě panství Potšteinského a Litického
(okolo 1525).
Hrad Potštein nad Orlicí, jenž ve 14. století býval královský a v 15. století zápisný, dostal se okolo roku 1495 t držení znamenitého v onom čase pána Vilému z Pernštejna zároveň s Liticemi a s jinými statky v okolí; pan Vilém získal je od synův krále Jiřino, a přikoupil k nim r. 1497 také Rychnov nad Kněžnou, Vilém z Pernšteina vlád! mnohými panstvími v Moravě i v Čechách, a maje dva syny, rozdělil r. 1507 své držebuosti na dvě polovice, českou a moravskou (AČ. XVII. 8tr. 71—77). Po smrti Vilémově (8. dubna 1521) česká polovice připadla mladšímu jeho synovi Vojtěchovi; ten v sousedství Litická přikoupil statek Žampach ř. 1521 jménem záslavy.*)
S hradu Potšteina byl tehdáž spravován jeden valný shluk statků Pernäteiaských, totiž netoliko panství Potštejnské^ s městečkem Kostelcem, ale i panství Litické s městečkem Týništěm a s polovicí městečka Zamberka, Žampaäské s druhou polovici městečka Zamberka, i Rychnovské; svědčí o tom článek 35 a 36 následujícího zřízeni.
Palacký uveřejnil toto zřízení v Časopise Českého Musea 183» str. 269—291, vynechal však některé články, {totiž naše články 60-65, 71 část, 72, 76-89, 91-93, 96, 99, 100, 108, J.09J. Našel .to zřízeni, jakž v úvodě se zmiňuje, v archive panství Pardubského v starém sou-věkem přepise. Jako mnoho jiných archiválii, jež se chovaly na zámku Pardubském, tento starý rukopis Palackým užitý tam nyní schází, a vyskytl se před několika lety v Golčově Jeníkové n bývalého četnického strážmistra Jana Kyselky, od té doby již zemřelého; přijde nyni do archivu Českého Musea v Praze. Jest to zřízení napsáno v scĚitě foliovém na 32 stranách, ně-koiika rukami, nejméně čtyřmi; sešit jest bez obálky, a byl nepochybné vždy bez tuhých deštěk; ukazuje k tomu jeho porouekanost v tom místě, kde by jej člověk levou rukou držel, kdyby jej stoje předčítal: první list v těch místech, kam by přišel palec, jest prodrán, až i kousky papíru scházejí, též poslední list má tam díru, a vůbec všechny listy jsou v těch místech zpro-hýbané a zvetšelé, a inkoust jest tam od vlhkých prstů poněkud otřený a.rozetřený. Patrně bylo toho exempláře často a dlouho užíváno. Která slova a písmena v j,rvním listě vypadla, ta doplnil Palacký z domyslu; v našem otisku jsou taková mista postavena do závorek [ ].
Staiý rukopis nem datován. Palacký mínil, že to zřízení bylo vydáno okolo roku 1525. Také já soudím, že Vojtěch z Pernšteina vydal tato pravidla spíše při začátku svého panováni brzo po smrti otcově (1521), nežli na sklonku svého života (f 17. března 1534), poněvadž noví páni rádi zavádivaji nové pořádky. Určitěji k tomu vede také ta okolnost, že Jan Okronhiický, jenž dle našich článku 102 a 104 byl purkrabím na PotSteině a k němuž výslovně se vztahují
*) Více o tom o všem psal Sedlaček v Hradech n., a sice o PotáCeiuě str. 10, o LUidch S9, o Žam-pachu 128, o Bychnově 184. JC samému panství PotSteiaBkiSmů nileiela r. 1407 jen dvě městečka, íoiäteinek a Kostelec nad Orlicí, a iS vesnic, jež jsou vyčteny v Arch. Českém T. 661.
Ztišeni o správě panství Potšteinskiiw u Litického (1525).
57
četné články tohoto zřízení, nejspíš již roku 1526 nebyl ve službě Pernšteinské, nebot toho roku počal kupovati ve Vysokém Mýtě rozličné usedlosti, a roku 1529 byl jíž mrtev.1*)
Prvním úředníkem na Pqtšteině, jakému na jiných panstvích tehdáž již také říkali hejtman nebo regent, byl Albrecht Sudiička z Borovnice; jest to vidéti ze seznamu platů ve článku 104. Tomuto Albrechtovi Sudličkovi svědčí úvod, v němž Vojtěch z Pernšteina jemu jakožto úředníkovi poroučí vrchní dozor nade všemi zřízenci svými na Potšteině. Albrecht Sudiička musí. se rozuměti tou osobou, kterou pan Vojtěch oslovuje také v mnohých jiných článcích, jako v čl. 19, že zastupuje panství a poddané naproti sousedům. Pročež jest věc podivná a těžko vysvěttitelaá, že v čl. 18. mluví se o Albrechtovi iSuditčkovi jako o osobě třetí, rozdílné od úředníka i od purkrabího, nebot tam pan Vojtěch předpisuje, když by úředník i purkrabí zároveú měli z hradu odejeti,, tu že Albrecht Sudiička má býti obeslán a na jich místě zůstávati na hradě, a úředník má Albrechtovi ukázati, co by měl dělati. Nemohu si to vysvětlili leč domněnkou, budto že do toho článku dostalo se jméno Albrechta Sudtičky omylem na místě jiného jména, anebo že článek 18. (snad s některými jinými) předepsán byl již dříve, dokud Albrecht Sudiička ještě nebyl prvním úředníkem na Potšteině, i že byl do tohoto zřízení potom .bez náležité opravy opsán. Albrecht Sudiička vytrval ve službě Pernšteinské déle a byl panu Vojtěchovi služebníkem milým; když Vojtěch z Pernšteina dělai poslední vůli 22. listopadu 1531, a v ni odměňoval také některé ze svých služebníků,' ustanovil pro Albrechta Sudličku 250 kop gr. č. (Arch. Č. XX. 365.)
Zde otiskuje se celé zřízení Potäteinské, při čemž starý rukopis byl srovnán s otiskem Palackého, a obdržel ovšem přednost, kde otisk od něho se uchyloval. Číslováni článků přičinil jsem já.
Kromě tohoto zřízení, kteréž svědčí hospodářským úředníkům, pan Vojtěch z Pernšteina předepsal také jiné zřízení pro poddané, kteréž se čítalo při soudech vesnických; vysvítá to z článků 28, 30, 32;  více se o něm neví.
*} Smolík v Památkách arch. IX. 5!S. Sir. rodokmen vladyk Okrouhlkkjch z Kněnic v Sedlídiových. Hradech II. SO.
Zřízení o zámcích. 4
Vojtěch z Pernšteina ac. Albrechte milý! Teď zřízení toto dávám tobě pro pamět budúci; při kterémžto zřízení konečná vuole má jest, aby jse tak zachová! ke mně v službě své, nižádným zpuosobem z něho nevystupuje bez oznámení od tebe mně a ode mne tobě zvlástmeho povolení zoustně aneb psaním mým. Neb mi jse tak zdá v pravdě, že té práci a službě, kterúž mi podle tohoto zřízení .budeš mieti činiti, odoláš [psáno: od wolass]' snažně a dosti učiníš; však proto tak a na ten konec, aby ty jakožto úředník ode mne ustanovený všecky zpravoval a & niem do-MédaS, a při komž by kola jaký neřád seznal, aby jeho žádnému netrpěl.
1. Item úředník všecky lidi zpravuoj, a k tomu pilně dohlédaj, jak při svých živnostech sedí; a jestliže by který v "spravedlnosti svej potřeboval proti komuž koli opatření, toho každého bez dlúliýeh v tom prótahuo a jeho mnohých prací opati.
Archiv Český XXII; 8
58 D. XXII. Řády sásM-a instrukce hospodářské:
It. o stavení na zámku a okolo zámku, kteráž mnou rozkázána a projednána s raým povolením budú, a též při rybnících, pri haltéřich, při dvoře, při mlýních po panství, při krámích masných, pivováríeh, šlejfernáeh nožieřských, val-chovních v městečkách, a tak při rozličných dílích po panství, aby opatroval a k nim prihlédal, aby jse při nich všecken pořádek zachovával, jedno aby na nich dělníci dělajíc nezaháleli, a druhé aby je tak ta díla dělali, jakž siušně náleží, aby stálá býti mohla. A kdež koli nádenní dělníky budeš jmíti, při těch vždj-cky někoho nech, komuž by věřil, že jim zaháleti nedopustí; a k úkolníknom nechť jest často dohledáno, aby oni pro svuoj zisk pospiechajíce, mně v tom, což dělati budou, škody neučinili-,3/ It. o zámek pilnú pječí] měj, aby jse ve dne i v noci opatroval a tak choval, aby bezpečen [býti] mohl. Jakož Jan Vokrúhlický při odmykání a zamykání s holomfky a] s jinou čeledí některá vždycky má bývati. Avšak proto ty sám při tom tu péči a pilnost zachovaj, aby jse všecko tak dílo, jakž jse díti má. A schá-zelo-li by kým koli z služebníkuov i-ze vší čeledi, kteráž jest na Pottnšteině při [této věci],*) toho ty žádnému nesmlčuoj ani netrp, než každého k [tomu přidrž jakožto] úředník ode mne nad nimi postavený, ae každý té práci [dosti činí], kteráž k němu příleží.
*) Zde jest více místa vypadlého a vybledlého, než by snojala poslední dvů slova Palackým tiíiénä.
4/ It. zámek když [se] má zaniykati, všichni holomci k vratuom jděte, také i k. odmykání; a jeden [vždy] před zamykáním a odmykánim, bud' Jan Vokrúhlický neb úředník, bývaj; a jestliže který holomek zmešká zamykání neb odmykání, jsa nahoře, [ulo]žiti pokuty lopatky.
$ It. když jse zámek odmykati iná, zavolati na hlásně dolní, aby zvohlidovali vš[udy], i holomci s nimi, kteříž dole léhají, a vohiedajíc velmi pilně, teprnov nahoru zvolati, aby se zámek odmykal. A když by. kto z služebníkuov zmeškal, že by jse již zámek zamekl, zámku pro toho neoďmykati, leč by v tom vzláštnie potřeba JMti páně byla: ale v tom tak první pořádek zachovati má jse; tehdy úředník pošli jednoho k nim, aby ještě jednu zvohledovali, a ten když jse vrátí nahoru, tepruov ať jse zámek odnryká.
6/ It, holomkuov vedle položení těch ustavně aby držáno byio XII; jestliže by který dosloužil, na to místo hned jiný aby zjednán byl.
y It. z těch XII holomkuov aby byla přidána dva k fišmajstrovi, což jemu potřeba k. rybnikuom, ty aby on sobě vedl při rybnících.
Sy It. k řekám dva holomci aby byla přidána, aby bili pilní pstruhuov lovením, kdy by JMt pán ráčil rozkázati, a také aby jse v řekách nekradlo; však tak, kdy by měli jiti lovit neb k. řekám, úředník o nich věz, a na to jse pilně zeptaj, co jsou j-ednali, a k jich útratám přihlédni, aby v krčmách ležíce, na pána JMt bezpotřebně neutráceli.
; Zříeení o správe panství Fotsteinslcěho a Litického (1525). 59
9. Ještě zuostane ustavně VIII holomkuov na zámku; ti bez vědomí a do-5                tuzii úředníkova doluov nechoďte nikam.   Též o písařích: chceš-lí-kto doluov jití,
úředníka jse dotažte; též i čeleď dělná.
10. It. z těch VIII holomkuov úředník k tomu je sobě stroj při najmenším dva: jarním časem která pláň kde v stráni jest, aby ji štěpovali, štěpy staré ty aby proklešťovaii, překáží-li kde která dříví kterému dříví štěpu, ta [sic] aby čistě obroubali. To pán JMt předkem přikazovatí ráčí, aby úředník o tom pilnost a dba-livost konečnú měl.
I 11. It. čeleď kteráž dolč léäiá na přihrádku, toho býti velmi pimu-při každém i zamykání, aby ta čeleď důle nezuostávala, než každý aby ležel na svém místě, kdež ,5 ležeti má; a jestliže by jse který našel, v tom moha jse neucho[vnl], trastati [sic] é                 jej hned věží.
i 12. It. vohtuov těch velmi pilnu býti a s světly žádnými v noci nechoditi
i na zámku do komor; a ani dělná čeleď na přihrádku, ani ve dvoře do maštali,
j A jak jse v jistbách s. ohněm obierají, úředník k [tomu při]hlédaj, aby jse škody
nestalo, a viděl-li by jaký nezp[uosob, toho hne]d netrpěti a z toho trestati ty, od
kterýchž by jse ten nezp[uosob] činil. Než laterny ať maji a v uich světla sobě ať
nesou do maštali, do komor, a jinače at jse nečiní. ■ ' 13. It. pověžný nebo pozedný ten aby velmi pilen byl toho, okolo zámku
vždy aby šel, a vzláště při obědě a večeři, tu jest potřebí pilnosti'.
14. It. hradský pilnost aby o tom měl, když hlásní chodí v noci po zdích ■\;               hlásajíce, na ně zvolával; a úředník je k tomu přidrž, aby oni toho pilnľ byli a zámku
hledali dbalivě pánu svému JMti.
15. It. vyprosí-li jse který holomek doluov, neb čeleď dělná, a i jiný služebník, pro kterú koli potřebu, ňa to pomnuti, do které jse chvíle vyprosil, aby jsé
j ' zase vrátil na tu chvíli; a jestliže by jse nevrátil ua tu chvíli, úředník jej věží tresci.
f; ■ .     16. It. lidí žádných nahoru nepouštěti, ani jich nahoře slyšeti, než v svě-
i; tnici u dolních vrat, a tam k nim scházeti, leč kterého rychtáře neb hajného, že
íj by nesli peníze, toho pustiti samého aneb sama druhého, a víc nic.
I 17. It. na zámek žádného nepouštěti, bud ktož koli, buď jakž koli známý,
: 1 by pak byl i z služebníkuov páně, než a£ jse prvé opoví úředníku, a úředník jest-li
\ I tiem dobře jist, že -ten ještě jest u pána, a byla by toho potřeba páně, ten jse
II může pustiti. S rozšafhostí v tom jse zachovati, a jinač nic.
f] 18.. It. úředník a purgrabie oba spolu z zámku nesjíždějte, než jeden z nich
vždy na zámku aby ostal.   Pálili by toho byla pilná potřeba, že by bez ní býti nemohlo, jestliže by oba měla s zámku sjeti, tehda; k tomu obes[lati] Albrechta \ Sudličku, ten na zámku na místě jich ostaň a k potřebám dohlédaj; a ty dva po
I potřebě panské jeďte; a pakli mohl tu věc Albrecht způso[biti], to jemu úředník
60
D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské:
ukaž, co zjednati má. A holomci, kteří jsú nahoře, ješto zuosianú mimo potřeba rozesláním na zámku, ti buďte poslušní toho, komuž hy na zámku úředníkem poručilo se, a bez vědomí jeho nikam nechoďte. Tak jse zachovajte, jak jse napřed píše.
19: It. co jse psaní souseduom dotyce o lidi, to ty od sebe čiň a odpovědi zase prijímaj. Též byli-li by jací potřební sjezdové s súsedy aneb jednání o lidské spravedlnosti, buďto v městech aneb jinde, tu ty sám osobně, vezma s sebú Jana Yokrúhliekého a podle toho, kohož by jse zdálo a v tom jeho užití mohl, s lidmi mými bývaj; a pokudž by čí spravedlnost znal, v té jeho neopouštěj; toliko častých stáváni o jednu věc což můžeš nedopouštěj jse pro žádné prázdnění své v mých potřebách, též i lidské v jich živnostech; avšak než by měl oč často stávati' a nemoci toho zjednati, radše mi tu věc psaním, jak jest sama v sobě, oznam, a jakť
0 tom rozkáži, tak jse zachováš. Alě prvé pilně vždycky rozvaž spravedlivost každého člověka, jaká jest a můžeš-li ji obdržeti, a potom tepruo k soudu, nemohlo-li by jinač srovnáno býti, přistup.
20. It. lidi slyš s Janem Vokrúhliekým všecky v světnici u dolnieho mostu, a konce lidem v jich spravedlnostech čiňte brzké mne dle, aby oni častých schůzí na zámek od svých živností nečinili.
y2Í. It. Jana Yokrúhlického vysélaj často, ať k lidem dohledá a je k tomu přidrží, aby živností svých hleděli a stavení aby opravovali.   Však ty všecky jízdy
1 jeho opatrování ať jest s tvú vědomostí, a ty aby o tom o všem věděl, s čímž jej k opatrování pošleš mezi lidi, tak-U jest to vykonal či jinak. A jestliže by kterého v nedbalivosti aneb v jakém lotrovském běhu člověka seznal, aneb živnosti své nechcztěl hleděti a grunt opouštěl: toho nechť uručí, aby jse před tebú na zámku stavěl, a tu ty vyroznměje, jak jest ta věc sama v sobě, vezmi tu věc rozumně před sebe, potrebuje-li zústnieho trestání aneb věží aneb z gruntu vyprodání; pokudž uznáš, tak jse k němu zachovaj.
22y It. lidi k tomu dostatečně přidrž, aby stavení na gruntích neopouštěli, alě je opravovali, a kterýž by zanedbal opraviti moha, toho na ruokojmě vzíti, aby do času určitého grunt osadil aneb to, což jest potřebného a ty jemu oznámíš, opravil-; však proto v tom na lidskú možnost rozumně vhlédaj, co muž učiniti pojedná a co pomalu.
23. It. selští synové kteříž by na panství byli a při otcích svých živnosti nehleděli^ ty na zámek za holomky aneb k jiné prácí, k čemuž by jse který tre-fiti mohl, obracej, a služba nechť jse jim též platí, jako jiným. Pakli kterého k voženém a k osazení můžeš přivésti, také tak učiň.
24. It. pojezdný ten aby jse zjednal, a ten po panství jeď a k každému sedláku aby dohledal, a jest-li jaká potřeba jemu opraviti stavení neb plotuo, to podle možnosti jeho k tomu jej přidrž, do času jmenovitého aby opravil; a pakli
ZHseni o spraví panství Polšteinského a Litického (1525).
61
by neopravil, pojezdný to na úředníka vznes, a úředník jej k tomu přidrž věží, ať jse tak staue. Též také rolí opouštěl-li by který, též jej k tomu přidržett, aby klučil a rolí sobě nezapouštěl, alé přidělával a oséval, takž jakž na to přísluší,
25. Týž pojezdný na to jse také vyptávaj na jiných lidech postranních, jak jse který hajný zachovává nebo rychtář k lidem, činí-li jim jaké křivdy; než jestliže by jim hromady činil jaké pro své požitky šenkovní, to vše pojezdný úředníku oznam. A nalezl-[l]i by jse který takový buď hajný, že by JMti pánu neslouží! tak, jakž na to sluší, neb rychtář že by činil lidem křivdu: toho úředník tresci podle zasloužení jeho.
2QÍ It. co jse krčem po všem panství ve všech dotýče, poněvadž jimi není než záhuba lidem, o tom jse takto chovati: aby v žádné vsi více přes jednu krčmu nebylo, leč by ves byla taková, že by úředník znal, 'že pro lidi druhá krčma býti musí, to ať jest. A ktož by šenkova! piva kromě krčem uložených lede jinde, ten každý pokuty pánu JMti daj 1 kopu gr. A rychtář s konšely toho buďte pilni, aby toho šenku nebylo neřádného, i jiných neřáduov; pakli toho rychtář s konšely zanedbali by, a činil jse neřád, nadepsanou summou povinni budou a trestám býti mají.
27/ It. co jse piv Hradeckých dotýče, těch hned všudy na panství briniti a nedati jich šeukovati; a ktož by je šenkovali, ten každý pokuty pánu JMti aby dal 1 kopu gr., a ty pokuty aby byly ukazovány pánu JMti při počtu každém. A to šenkování pokoutné neb zjevně by bylo, na to jse pilně vyptávati, . a těch pokut uepromíjeti v tom bez povolení pána JMti.
28. It. zřízení, kteráž jse pH sazení konšel každého roku čtou jim, v prvním artikuli jest, aby každý rychtáře poslušen byl; a pakli by nebyl poslušen, hned jej trestati, což by koma rozkazoval slovem panským; a pakli by co rychtář jiného rozkazoval a toho zanedbával, což jemu úředník rozkáže, toho trestati. touže než jiného.
29. It. jestliže by jse který nevolný trefil a rychtáře uposlechnutí nechcztiel, tu komuž rychtář rozkáže, ten toho svévolného nahoru ať vede; a jestliže by ten toho neučinil, komuž jest rozkázáno, toho také tresci, a toho jemu nepromijej. Pakli by toho rychtář zanedbal, toho jemu nelehčiti, ale o to jej trestati.
30. It. jestliže by který člověk dělati nechcztiel a krčmování hleděl, a také byly-li by jaké hry u kterého neb od kterého člověka: rychtář toho pilen buď a toho tresci každého, kto by to činil. A byl-li by při tom rychtář aneb konšel i který obecný, a toho naň zatajil a na něj nepověděl; ten každý tu pokutu trpěti má, jakž toho ukazuje zřízení, kteréž jse čítává při každých soudíeh, a k tomu trestán aby byl.
31. It. rychtářové poplatky panské ať vybierají, a vybera na zámek písaři ďůchodniemu ať uesou. Pakli by který nechcztiel dáti poplatku panského rychtáři svévolné i pro svú nedbalivost, a v tom jse jemu protivil: nemohl-STJi by sám s něho
62
jD, XXII. Řády selské a instrukce hospodářské:
rychtář býti, tehdy komuž koli rychtář rozkáže, ten ať jej nahoru vede. A nezacho-val-li by jse rychtář- i ti, komuž by poručil, ty trestati a o to k nim hleděti, a toho jinač neměniti.
32. It. našel-lí by sě člověk který, an vystupuje z toho třízení a z toho pořádku, kterýž jim bývá čten při sázenie konšel: tu když pojezdný pojede po panstvie, ty nepořádky, kterýž by se činily, ať je sobě spisuje, a úředníku hned o tom ať oznamuje, a na rnkojmě takoví ať jse berou pojezdným: a bude-Ii trestáni hoden, úředník jeho tresci hned. A pakli jse uzná, aby vina trpěl, to úředník u sebe rozvaž, a s pánem JMtí aneb s výžšiem úředníkem dotaaz o tom vezma, tu pokutu, kteráž na kterú věc uložena v zřízení, kteréž se čítá při saudich, jest, vezmi.
3Ä. It. těch vin žádným obyčejem neodpouštéti: kdož by piva Hradecká šenkovali mimo zápověď, kto koho zbil, kto by hrál, který by hru videl a nepověděl, též se k němu zachovat! jako k hráči. Než byly-li by jaké jiné1 viny, těch nebrati, než ar jse to na pána JMt vznese, a napsané při počtu ukázati: tu pán JMt káze-li vzíti, ať jse vezmú.
34. It. byla-li -by jaká žaloba před úředníkem o škody pastev, o přenrování mezí, neb o kterú jinú věe domovitú, to konšehiom a rychtáři přikúzati přísně, aby to mezi stranami rovnali a pilni toho byli; a jestliže by toho rychtář s konšely zanedbával, o tu věc je trestati; a pakli by ty sírany na nich toho přestátí nechcztieli, což vyřčeno rychtářem a konšely podle uznání, ježto by mohly ty strany ha tom přestátí: tu úředník obě straně dostatečně tresci; však tak toho pilně pozorovati, aby rychtář s konšely skrze ňákou vzláštní věc, od strany odjímajíc, straně druhé nepřidávali, ješto by ta strana z té příčiny na nich toho přestátí nechcztiela; a o tom rychtář s konšely i z stranami zaměstnání bezpotřebnieho nečiňte úředníkovi. ííež jiných žádných věcí rychtář s konšely rovnati ani s nimi co činiti mějte v tom bez vědomí úředníkova.
3^/x It. majtaa kteráž jsou na panství v Kostelci, y Týništi, v Potenšteinu, v Žamberku, pod Žampachem, k těm majtuom vybieráním osoby, kteréž jse k tomu uznají, vybratí a to jim poručit!, závazek učiníc, aby jse v tom pánu JMti svému spravedlivě zachovávali; a úředník proto k těm vybieráním majt rozšafně' k tomu přihlédaj podle rozumu svého, aby v tom pánu JMti věc škodná nebývala.
36. It. viny z soukennílcuov v Rychnově kteréž sou, 'i v městečkách jiných po panství, o těch jse'nemúž spravedlivěji vypátrati, než obdarování, kteráž maji na ty viny, tu aby jse vhiedlo v ta obdarování, jak v nich a co JMti pánu náleží, a co obci při městečkách.
37/ It. sladové kteříž přicházejí po várkách na mlýních v městečkách po panství, V těch pilnost jmíti a k nim dohlédati, tak-Ii jse nachází na mlýních podle várek, jakž který purgraistr dává zapisovati do důchoduoV zá jeho čtyři neděle na
Zŕtemí o sprátč pansloi Potštsinského a Lilickiho (1525).
6S
zámku písaři. Pakli by jse trefilo, -že by jse více sladuov našlo na mlýních, než registra od důchodnieho písaře ukazují, na to jse pilně zeptaj, proč a jak jest ta věc přišla. A též kdyby jse"nenacházelo skduo podle várek sepsaných, to což by jse nalézti mělo, též jse o tom zeptávatí, kudy jest to. Protož ať jse v každém městečku obéře k tomu Člověk jeden osedlý, kterýž by jse zdál viry bodný, a poruč jemu, at takové slady po várkách v jisté místo přijímá, a tobě ať z nich počet činí, abych já takových mně škodných omyluov tudy budoucích ujiti mohl.
38. It. obielee u dvoru Potenšteinského a Litického kteráž jse sejí,, toho pilnu býti, co kterého obiele mandel jse z toho vysetí najde, na to hned rejstřík vzláštní udělati; a které obiele co z mandele dává, to zapsati a zknsiťi toho, hned jakž jse obiele do stodoly svezou, omlátit! každého obiele mandele dva neb tři, a tak hned zapsati podle zkušení summu každého.obiele, aby jse vědělo, co jse má' nalézti kterého obiele v té stodole podle svezení obiele v mandelích do ní. Nebo já již více nedopustiem z dúchoduov obiele k útratám brati, než ze dvoruo, a což dvorové nepostačí, na toť peníze ukáži na skoupení ostatka obielee k týmž útratám, poněvadž v tom v každém počtu sobě škodný zple.tek znám, když obiele z dúchoduov k útratám jse" bére. A toho nálezu ať mi jse registřik posélává.,
39. It. sení vobielné na zimu i z jara, což jse kterého obiele u těch dvoruo vyseje, jakž jse to segee [ta seje?] vykoná, tak mi hned na registříku vypsanou summu vysetí toho obiele pošli.
40. It. při mlácení těch obielije v týchž dvořicb tento pořádek ať jse zachovává: mlatci ti ať jsou jednáni mlácením na štrychy; a který týden co jse kterého obiele vymlátí a naměří, to hned ať jse v registra příjmová zapíše, kolik korcuov a jakého obiele namláceno jest, a kterými mlatci zejména, a po čem od korce jim jse vydává na penězích. A to obiele hned ať jse na zámek sveze. A Zayssek šafář ten při míře vždycky toho obiele ať jest, a ráno stodolu mlatcuom ať odmyká, a večer po vyjití mlatcuov z stodoly ven ať stodolu zanrykä; a ve dne k mlatcuom ať vždycky dohledá, aby dobře vymlacovati, a obiele aby uekradii. A ta obiele aby byla všecka vymlácena do sv. Jiří. A od mláceni toho obiele ať písař důchodní platí, a do register ať zapisuje zejména, co kterému mlatci od kolika korcuov po čem od korce vydá.
41. It. mléčné ze dvoruov v registra nechť jse zapisuje, každý týden co jse másla, sýra udělá v kterémž dvoře; a z toho co jse vezme k útratám na zámky másla, sýra, voluov, krav, telat, vepřuov, prasat, slepic, vajec, ať na to jsou registra vzláštní, co jse čeho který týden utratí na kterém zámku; a to proto takovú věc chci míti, abych tomu mohl vyrozuměti, jaký užitek těch dvoruo mám.
42. It. k chlebu a k pivu, i také k vovsu, vydáváním vedle položení v zřízení toho pilnu býti a v té míře stati a z toho nevystupovati, než tak jse chováti,
G4
D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské:
Zfiztni o správě panství Potšteinského a Litického (1526).
65
jakž jse v zřízení ukazuje.   Pakli by mimo to zřízení jse co více utratilo, ješto by
bez toho býti nemohlo, to rozumně pána JMti ukázati, proč jse to jest stalo. '
4JÍ, It. z kuchyne, z schlebnice ani z pivnice doluov aby jse nic nenosilo z zámku, než což jse komu dáti má, aby jse dalo nahoře k snědení aneb k vypití. Pakli by jse co doluov dávalo, ješto bez toho býti by nemohlo, v tom slušnú míru ! jmíti, a tak podle miery däti, a více nic.
44Í It. chleb k snídaní a k svačui [swacznij] čeledi aby dáván byl po pecníku, a u stolu, co jeho může snicsti.   Než čeledi, kteráž jest při zámku hodná, '\ těm dva i.tři pecníky chleba, chcztiel-liby, dáti jse má.
4jíí It kuchyně, pekárně, špižírně, pivnice, obročnice, to aby jse opatrovalo, a k těm věcem pilně aby jse prokládalo, ahy jse při nich všecek pořádek slušný " zachovával, a v registra, kteráž na ty věci jsou, aby jse to vše zapisovalo, a to | každú v sobotu, jak jse čeho utratí, chleba, masa, pšenice na koláče a na krupici, >i ječmene na kroupy i jinak, sýruov, másla, sádia, slanin, slepic, vajec, ovsa na koně i na jiný dobytek.
4fj/ It. jestliže by která kolivěk čeleď po páně potřebě šla aneb jela, té aby jídlo schováno bylo, a kuchmistr toho při stolieeh pilen buď, které by čeledi . za stolem nebylo, na toho aby jse dotázal, a jestliže by který po panské potřebě byl, ,= aby tomu jisti schoval. A čeleď bez tvé vědomostí hned nikam z zániku aby nechodila. |'
4JÍ It. pivo při snídaní a při svačině aby jse čeledi dávalo, to což by za- | dosti bylo, aby jse při pivnici napili, dotuov nenosíc. |
48. It. počet peněžitých žádných s lidí aby jse nebralo, ani jiných,  to jse I poa milostí přikazuje.   Než jestliže by co nahoru přinesli Mé, ješto by to k jídlu        _ I bylo, slepice nebo vejce neb což kolivěk od jídla, to aby vzato bylo a do kuchyně " dáno k outratě čeledi panské. , |
49. It. na zámku k zasekávání do kuchyní, k vydávání chleba a piva {. a jiných potřebných věcí, ty ať jse vydávají pořádkem, tak aby čeleď křiku žádného
nečinila, nouze a nedostatku netrpíce, a také zbytečnosti přílišné aby nebylo.
50. It. což jse vydávání dotýče uzed, šli neb jakých jiných koli potřeb vozkuom
nebo vozatajuom, o tom také Jan Vokrúhlický věz. i/ i i
51. It. obrokovi kteříž jse nahoru přijímají, na to vzláštní registra ať jsou, } j od kolio co jse přijme, ať jse vymazuje aneb vpisuje, a šafař z každého téhodne ať i: počet dělává, komu a čemu a kde z toho příjmu co vydává, to též v registra psáti
proti přijmu za vydání. ■ :
52. It. Jan Vokrúhlický ke dvoru přihlédaj a tento zpúosob zachovávaj, aby ff toho pilně šetřil, co jse robot dotýče orních, vláčebných, ženných, sečných, hrabniech t na lukách i jinak, aby jse toho, což .jse může najméně vypotřebovalo, o tom o všem jí1 pilnú péči měj. I
53. It. toho také pilně šetřiti, mohou-lt kde jaké lúky býti, aby lidé ujímali v jitra aneb na pruty, to dáti lidem pod plat, při čemž by mohli spravedliyě zuostati.
54. It. o lukách, kteréž jse lidem za peníze prodávají, o těch Jan Vokrúhlický věz, kto je drží aneb jak jse prodávají, aby uměl pána JMti aneb úředníka toho všeho zpravifi.
55. It. Jail Vokrúhlický aby k hajným, přihlédal, jak jse kde majtí, vždy co může nejčastěji na mýtech bývaj, maje registra před sebú, každého hajného vedle těch register vyptávat! jse, kdež jest to majto, kteréž jsi prodal tomuto, z register menujíce jeho, tu ať tě hajný na to zvěde.
5fi. It. což jse řeky dotýče pod Litici, tu úředník Potnštaynský dobře opa-truoj, aby v ní žádných krádeží nebylo ani žádného lovení od žádného, ani od Litické čeledi, což jse pstruhuov, lipenuov, střevli dotýče, těmi hned nehýbati, než jelce ty houiti sobě muže úředník Litický, však tak, vznesa to na úředníka Potn-štajnského; ale jiných žádných ryb nebrati.
ó|'. It. mlynář Záchlumský pstruhuov aby nehonil v ředce [sic] neb v struze. A pakli by v toni byl postižen aneb usvědčen, an to činí, a ryby zápovédní lapal by, o tom pánu JMti oznámiti, co JMt ráčí rozkázati činiti s tieni.
58. It. o dilích, kteráž bývají po panství činěna nákladem JMti páně při rytmicích, haltéřich, pivovářích, mlajních, krárauov masných, valchovníeh, šlejfernách nožieřských po městečkách, i jiných díl neb oprávek, bez kterýchžt býti jse nemůže po panství a v městečkách a při zámku: což pak hy.bylo potřebie, ješto na ta díla neb oprávky s volí pána JMti z dfichoduov, z kterýchž JMt ráčí rozkázati, penízi jse vyzdvihovati musejí, jakož pak, jak jse uzná, vzíti peněz co na jaké dílo podle projednaných úkoluov.
59. - It. při těch dílích co sě dotýče předávání, to hned pán JMt přikázati ráčí, aby toho nebylo; by bylo pak o kopu anebo o dvě, ať se nepředává, leč pánu JMti ta věc oznámena bude.. A jestliže pán JMt ráčí rozkázati, aby co předáno bylo přes to, což od pána JMti přijato jest peněz, tak nechť sě učiní a jinače nic, aneb jakž JMt pán ráčí o ty věci rozkázati, tak ať se zachovává. Než jestliže by pak kdo v tom sě nezachovával, a přes to rozkázání JMti páně vystupoval předáváním i jiným během, již by pán JMt tím povinen neráčil býti, než sám ten každý sebú vinen aby byl.
60. *} It. útraty tvé, Jana Okrúhlického, fišmejstra i písařův pojezdných a holomcích [sic] každú sobotu nebo neděli ať jsú při tvé přítomnosti v rejstra důchodního písaře ty útraty zapisovány, a to dopisováno zejména, kdo je kde pro jakú potřebu chodil nebo jezdil, a kolik jest dní a nocí tam byl.   A již ty tomu
*) Odtud psala druhá ruka.
Archiv Čistý XXII. 3
66
D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské.
Zřízeni o správě panství Potštemského a Litického (1525).
67
vyrozuměje, platné-li jest to chození nebo jízdy či neužitečné, aby mi o tom uměl správu vydávati při činění počtů tvých.
61. It. co jse útraty dotyce, kteráž jse za peníze kupuje, t tom jse takto zachovati, a vzláště masa pán JMt kdež jíž na puol leta dávali ráčí, a to hned pojedná dobytka kúpiti po vesnicích, kdež koli bude moci, můž-li ten dobytek držán hýti pastvu při zámku, to dobře. A na kterémž by rnohl z těch dobytčat který groš přijití, to prodati a na to místo jiné kúpiti, a tak tím zpuosobem košíovatij bude-li moci maso vystačovati. Pakli by to nemohlo, pánu JMti oznámiti o tom. Nebyl-li by toho úředník pilen a toho tak nechtěl zsskosstowatij [zkoštovati], již by pán JMt rozuměl, že to nedbalstvím úředníka schází.
62. It. jiné věci, na kteréž jse peníze dávají též k outrutě, to takto před se vžiti: každú neděli v to úředník nahlédni a na tom s písařem poseď, co se jest nač dalo podle zřízení, a na to hned zvláštní registra hleď udělati, a do nich hned nic jiného nepsati, než tn outvatu, kteráž se za peníze kupuje, každý artikul vzlášť, jakž zřízení ukazuje.
G3. It. z těch peněz, kteréž se na útratu dávají, za ně nic jiného nekupovat;, ani jich kam obraceti, příď jakž potřeba príď, než na to vedie artikule v řízení položených. Pakli by to jinače změnil, v hněv JMti pánu upadneš.
64. It. což se peněz dotýče, kteréž jse JMU pánem z důchodfiv dávají na dílo při zániku a útraty, a na díla po panství i na jiné potřeby, ti penízí na žádnu věc jinú aby se neobraceli, než tak se na tu věc vydávali, na kterú jse příjmů podle listu JMti páně .do rejstr těm penězům vydání náležitém [sic].
65. It. takto jse na díla při zámku, útraty a díla po panství penízi pršjí-mati od JMti pána maji: Díla kteráž by byla aneb budú roku kterého potřeba po panství, tu sepsati zejména každú věc, na kterém rybníku co a víc [sic] sě peněz potřebuje, též při městečkách, jakž potřeba jse kde uznává při čem, pivovářích, krámích masných, valchovních, šlejfernách, toho hned rejstřík udělati, a tak všecky věci potřebné na něm sepsati, zejména dostavujíe, kde se co dělati má, a co se peněz potřebuje na to dílo, a to JMti pánu posiati. Tu JMt ten rejstřík prehlídna, podle toho sepsáni na něm tak peníze ráčí ukázati na každú věc.
6C. It. při dílích tatko [sic] se úředník- chovaj: Dila, kteráž by byla úkolní nebo nádenni po panství neb při zámcích, při těch vž^-cky jednoho z Siolomkův, kohož se jemu zdáti bude, aby míval, a nádoby, kteréž sú, aby vydával k těm dílům, jako kolečka, lopaty, krátce, špice, došláky [Durchschlag?], feyie, fimale, i jiné jakéž pak koli,nádoby. A ten hoSomek aby o tom pilnost měl, aby se ty nádoby po stranách nerozcházely, než tak kslizely [sklízely] v místo jich. A jestliže by se které koiečko zlámalo neb jiná věc, to schovati, tím aby se jiné opravilo 1; potřebám.
V
67. *) It. díchodové blíní kteříž jsú, ti všickni necbť jsú zapisováni v rajstra písaře důchodního, zejména každá věc po různém, co a zač od koho se přijme, ne summami.
a) Odtnd psala třetí ruka.
68. It. kdež se uhází s lidmi o placeni dhth&v na roky, o tom péče aby byla, aby se jim toho na holá siova jich nevěřilo, než aby to urukovali. Neb ten každý uteka, schůdná neb uinra, tudy mi hned ten dluh zapiatí, kdo toho neuručí.
69. It. co sě adpoušt&ní poplatkův lidem mým pro chudobu dotýče, toho necht se nečiní bez mého povolení v tom.
70. It. co sě dotýče dluhův, kteříž se při pottsstich [= při počtích] ukazuji na lidech, a též se ukazuje, že se s některých pro chudobu nemohu vybírati: protož když se již co s lidí vyupomíná do počtu, v tom pilnost miti, aby se to nezdržovalo na lidech, než hned po počtu aby se supomínalo. A jestli pak že by co na lidech bezelstně s kohož již nemohlo dobyti se pro chudobu, tehdy aby se to pánu JMti oznámilo v čas, že pán JMt radši úředníku ráčí peněz dáti něco, aby sě za ně zaplatilo, jedné aby se tudy cesta jiným k tomu nedávala, aby sé na též nebezpečili, aby jim měío odpuštěno býti. Však proto s rozšafností a s rozumem k tomu při-hlédati, kde můž neb nemůž co dobyto býti.
71/ It. co sě důchod&v dotýče, ty pán JMt takto míti a vyzdvihovat! ráčí: SvatojirsKé důchody typán JMt ráčí vyzdvihnouti ten týden po Svatém Duše, a Svato-havelské důchody ten týden po sv. Martině. A protož k tomu času tak každé důchody s pilností aby se shromažďovaly, a to beze všech ocasů; a to nikterakž jinač aby se neměnilo bez vzláštního páně JMti rozkázání a povolení, leč by pán JMt ráčil k čemu povolení a list na to pod sekretem dáti. Pak když by úředník hodnú příčinu toho pánu JMti oznámil, aby tím prodlíno bylo, u^ná-li pán JMt hodnú príčinu a ráčí k tomu svoliti i dá list na to, že k tomu svoluje. Ale se toho pilně varo-vati, aby toho nebylo.
72. It. jakož jsú truhly na všech zámcích zpravené, kdež se penízi chovati maji; od kteréž truhly úředník má jeden klič a písař druhý. Při chování peněz těch tento pořad aby ■ zachován byl: Což sě jakýchkoli důchodův přijme, pisař to vyčtúc, hned aby do tej truhlice schoval s úředníkem; a s tím aby se neprodlévalo, řřež měl-li by úředník jaké zaneprázdnění, že by ten den toho schovati nemohl, ale druhý den -konečně, aneb nejdéle do třetího dne aby schovány byly. A úředník aby o to péči a pilnost měl; neb písař proto toSilio má Míč od tej truhly, aby věděl, co tam vloží, a aby neřekl, že by mu sě co v tom sě [sic] úředníkem, ukracovalo.
73. It. penězi důchodními aby se nehýbalo bez vzláštního pána JMti rozkázání v tom; nebo JMt ráčí-li jakými penězi hýbati anebo nač vydávati, na to JMt list pod sekretem svým ráčí dáti, aby to-hnutí mohl písař okázati, že jest nešlo
9*
68
D. XXIL Řády selské a instrukce hospodáŕsM:
ZHseai o správe panství Potšteinsiélio a Litického (15U5).
60
jinak, než z vůle a rozkázání JMti páně. Pakli by písař aneb kdož kolivěk jakým i jiným zpuosobem tu věc přestupoval a. podle své vuole činil, to JMt pan tak rátí vážiti, jako by JMti kradl, a k nému se tak miti ráčí a jej trestati.
O rybnících.
id. It. o rybnících o Tšeeh, velikých i malých, též o všech struhách a vodo- | tečinácliMia témž všem panství, jakž k zprávě náleží, pilnú péči měj, aby mi se | buďto případními vodami anebo tvým zanedbáním oprav podle vší možnosti v tom škod uvarovalo, a plodové vejtažní i tož také i tříletí, kterýmiž se má i na ryby saditi, aby časně se a, dobrým hospodářským pořádkem zpuosobovalä a řídili, tak aby :■ v nich ten dostatek nalezen býti mohl, kteréhož ti rybníci k násadám potřebují; ne aby potřeby v čas, když se saditi má rybník aneb rybníci, mne oznámeno bylo, že není čím; než vždycky taková věc a potřeba aby se v čas náležitý k vopatření j předcházelo, jako vslušná místa na tření kaprův, k sázení a potom též na vejtahy | rozsazením; a tak aby se doma dostatek plodův bez skupování nacházeti mohl. ; A pakli by vždy jakžkoli bezelstně v čem jaký nedostatek sě nalezl, ten aby mi j byl před časem oznámen; ale toho sě pilně varovati, aby potřeba nebyla. j
75*) It. rybníkov co jse dotýče, násadami jakž jse dosadí, hned na rejstříku ty násady, co jse do kterého rybníku vsadí na ryby, bud na jedno nebo dvě teple, i pošli; a u vajtažních plodích i kapřích na tření též se zachovaj fišmajstr a mně ■: na rejstříku sepsané posílaj, abych věděl, co se kde vsadí. A když se rybníci doloví, buď na podzim neb z jara, nečekajíc s tím počtu, hned mi oznam, cos v kterém ^ rybníce našel a z něho vylovil, buď kapruov, štik, drůbeže aneb ploduov. Š
') Odtud psala čtvrtá ruka. i
76. It. tento způsob při prodaji kapruov zachovati: Když se kapři prodávají 5 na čbery, tu ať se ví, co do kterého čberu vchází kapruov s kterýho rybníku, a po
čem, to hned zapsati k pravení při počtu podle zapsání v rejstřích rybních.
77. It. násady na ryby, kteréž jse činí do rybníkuov, hned ať se při prvním nasazování, jakž se počne k sloven), dosazují končitě, leč by beze lsti nemohl se
který rybník dosadit! pojednú, to by již tak musilo býti, a potom, se dosaditi; ale t^J;
toho jse nedopúštěti. i
78. It. při nasazování rybníkuov rybních i plodových, toho před se fišmajstr • neber, aby měl násady jaké činiti bez vědomí a dotazu v tom úředníkova, než to
■všecko činiti, vezma od něho dotaz a vuoli.
79. It. při lovení těch rybníkuov takto se fišmajstr zachovávaj: Ryb žádných žádnému, buď otci nebo bratru neb komuož kolivěk, nedávaj, teč by měl rozkázání od úředníka, tu dáti muož, však tak, když v tom uznaná věc bude, ku potřebě JMti páně že jse bude moci treťiti. Též i s své strany úředník taky se tak chovaj.
80. It. tento zpuosob fišmajstr drž: Co se do kterého rybníku vsadí, na to zvláštní rejstřík měj; a též zase co se vyloví, na kopy počítaj, do čberuov jak vchází, za ty kopy co učiní čberuov, to JMti pánu oznam. Též také zvláštním pořadlem [čti: pořádkem] při tom štiky sčítati na kopy, jaká se jich snmma bude nalézati k prodaji, aby se vědělo. A drůbež na čbery neb na škopky změřiti, když se má rozvézti.
81. It. co jse truhlice dotýče, do kteréž se penizi kladú, za který se ryby na porůznfo] prodávají, to úředník způsob takto: Když se ryby prodávají na čber, to nagidij [nejdi?] v žádný prodaj na poruozno, než odbudúc čberuov, fišmajstr k sobě truhlici vezmi, a peníze do ní klaď, a písař piš, zač kto koupil. A z těch dvú holomkuov předepsaných jednoho sobě veď, aby prodával na poruozno, aneb sám fišmajstr prodávaj, a jeden z těch holomkuov truhlici chovaj, kterému fišmajstr káže. A od té truhlice písař měj klíč jeden a úředník druhý.
82. It. písař každého dne prodaj, kterýž jde na porůzuo, summuj sobě,
a toho fišmajstruo neoznamuj. A to čiň úředník s pisařem, hned přijedúce s ry- ■ bníkuo, co jest v truhlici peněz, za kteréž jsou se ryby vyprodaly poruozno. A potom, když jse truhlice otevře, toho pilně šetřiti, tak-Ii se peněžitá snmma najde, jakž se položila jest písařem při úředníkovi; a vyčtúce při přítomnosti fišmajstra, v rejstra rybní hned zapsati, ač by byl příjem za kapry, za štiky, za drůbež, obzvláště každú vec [sic] dostavíee.
83. It. vzláštní péči fišmajstr měj, když se ryby na čber prodávají, fišmajstr hned zvolaj na písaře a jmenuj jemu toho, komuož chceš prodada měřiti, aneb měřil by; a písař toho velmi poslúchaj pilně, koho fišmajstr jemu jmenuje, aby tomu napsal, a jinému nic, než komu se prodá, aby zmatkuov žádných nebylo o takové veci. A při tom také prodaji k nalezené summě, co se do hattéřnov sveze kapruo, štik i drůbeže nebo do rybníkuov, to též psáti, aby se ukazovalo, kam se obrátí co, pro shledání sumniy podle násady.
84. It. by měl úředník při každém lovení a prodaji býti sám, toť jest wecz nemožná. Než proto k každému rybníku úředník dohlédni; a pozná-li, an z čejio fišmajstr vychází, fišmajstra tresci. A také fišmajstr žádných ryb sám neprosazuj na čbery tu, leč jest přítomnost úředníka. A nebyl-li by fišmajstr pilen kterýchž koiiv nádob a škorní aneb jakýchž leoliv nádob, v tom jej úředník tresci, ať se v tom hospodářsky má.
85. It. co jse vazeb dotýče, o tom fišmajstr péči měj, buď tvrzení aneb nové ' vazby. Čehož by sám fišmajstr opraviti nemohl by, to ať se úředníku oznámí, a nahoře holomci ať to udělají a oprava.
86. It. co jse dotýče nevoduoy i jiných vazeb, též škorní i jiných potřeb, to aby chováno a opatrováno bylo fišmajstrem, tak jakž na to sluší, aby se nic ne-
70
D. XXII. Sády selské a instrukce, hospoddľsié ;
opatrností nešeredilo. A jestliže by toho on zanedbal, toho ty jemit netrp, ale o to jej napomínaj, aby toho hledal, tak jalc mi hleděti, a též jiného, což k jeho práci náleží.
S7.ř*) It. prodaj rybní, ten aC se prodává po summé, což bude moci nej vyšší, na zpuosob tento: Což kolivěk komu prodáno bude na čbery, aby od každého cedule nebo list, tak jakž jest obyčej o to, kdož to kupuje aneb slibuje o tu věc, kteráž se prodává, vzat byl; a v tom listu neb ceduii aby dostaveno bylo, co a zač byre [bere] a do kterého času zaplatiti má. A ti listové neb cedule kladeni ať jsú písařem rybním při přítomnosti tvé a písaře důchodního do vzláštní truhlice v sklepe, a do druhé truhlice v témž .sklepě penízi za ryby vyčteni od rybního písaře spolu z důchodním písařem, a při tvé přítomnosti aby kladeni byli. A od těch dvú truhlic, listovní a peněžní, méjte klíče všickni tři, od každé truhlice ty jeden, 'písař důchodní a rybní po jednom klíči, a tak aby jeden bez druhého pro všelijaký v tom omyl anebo jakú výmluvu do té žádné truhlice nemohl. A ti listové neb cedule ať nejsd vydávána žádnému, let se ti penízi, kteříž jsú v nich zapsáni, přijmu.
*) Odtud psala třetí ruka.
88. It. prodaj po různém, který de přes celý rok za peuíze hotové, ty aC jsú přijímány do pušky zamčité, a jinde nic; a táž puška nechť jest tak vopatřena, aby se z ní peníHTěT" odemknuti trúsšti nemohli. A od pušky ať má písař důchodní klíč; a pušku ve dne v své moci písař rybní, a na noc s penězi ať jest tobě dána. A co nejčastěji bude moci, ať jse z ní penízi písařem rybním a důchodním při tvé přítomnosti vyčítají; a což jse jich koli vyčte který čas, ty všecky, zúplna ať jsú zapsání v troje rejstra, v tvá, písaře důchodního a rybního; a hned při všech ■tří přítomnosti ať jsou do truhlice peuízi k jiným rybním vloženi.
89. It. co se koliv kaprův na čbery aneb štik na kopy i drůbeže na vědra neb na škopky rozprodá, to můž-li býti každý den, pakli nemůž, ale konečně v každú sobotu ať se tím způsobem všecko, kdož jest co zejména dlužen, ve všecka troje registra zapíše, nebezpeěe se v tom na samy listy aneb cedule, kteréž od kupcův budete míti; než ať jsú registra troje, též i ti listové aneb cedule, před rukama. A pakli by se co i za hotové peníze na znamenitější summě prodalo, ješto by do pušky nenáleželo, jako za kapry, kteří jse na čbery prodávají, aneb za štiky, kteréž sě též na kopy prodávají, také v registra troje hned každý den, aneb což můž nejspíš, zapište, a vyčtúc peníze, do truhlice vložte, a zase ze všech trojích registr, jakž rybní písař rybních -co peněz přinese a vy je do truhlice vložíte, hned vymažte pro potomní omyl.
90. It. vzláštnl péči fišmajstr měj každého roku díla všecka, kteráž by byla potřebná na panství při rybničíc]], splaví cl), trubách, cbelích, hrázech, tarasích i všech struhách vodotečných, ať jsú fišmejstrem úředníku oznamována; a tu úředníkem aby
Zřízení o spraví panství Potíhiň$Ttého a Litického (1525J.
71
se ta každá věc rozvažovala a mně v podzimní čas oznamovala. A k čemuž povolím a rozkáži, aby ta díla a potřeby se dělala, jako dříví, kámen i jiný věci, aby se v čas zimní to schystávalo, aby časem letním při živnosti lidské od potřeb jich pilných hýbáno nebylo.
91. It. také fišmejstr péči o rybnících majíc, oprávky kdy které jsú, čehož by nemohl vopraviti s těma dvěma pacličlkoma, kteříž k rybníkům přidáni, to na úředníka vznes takovú nemožnost, a úředník tu opravu pánu JMti oznam, tak jakž jse předpisuje.
92. It. kdyby vody velký byly, v tom znamenitú pilnost fišmejstr měj, aby se škoda nestala, buď oprávkami v chobotích anebo v splavich, tak aby se rybníci nestrhaii, ani aby ryby vyjiti mohly. Ješto kdyby se to stalo, byla by známá věc, že nedbalstvím fišmejstrovým, a i mohlo by býti, i úředníkovým to sešlo.
93. It. což se oprav rybničných, mlýnských, pivovarských i jiných na panství dotýče, ty oprávky některé skrze projednání úkolem aby každé vzláště psány byly, a počet dělán z každých věcí aby byl, a jiných díl v taková ani ta v jiná díla ne-plésti, než na ta díla registra vzláštní ať jsou.
94. It. což se pak dotýče fuor rybních, rozvažování ryb a piodův, na ty pán JMt ráčí ukazovati časem podzimním X kop, a na fůry jarním časem VIII kop, aby se lidem při každým polúteti podle ukázání od fíir rybních, plodových, podzimních i jarních, tam hned při rybnících platilo, aby se lidmi netrmalo na zámek, aby neobmeškávali svejch živností. Pakli by nevystačilo to ukázání, pánu JMti to v čas oznámiti; tu JMt pán také ráčí dokázati doplacení lidem. A již při počtu Svatohavelským a Svatojirským s polúletních s přijmuv aby se počet dělával s těch fuor při každém počtu.
95. It. což pak kdyby se lidem rozkázalo svážeti les k tarasu neb i jiné věci k potřebě rybničné neb jakéž koli, tu ať jse jim od těch fuor nebo díl, vezma dotaz od JMti pána, když JMt pán ráčí na ty věci peníze ukázati, platí, aby lidé také skrze takovú věc pánu JMti poplatkův dosta11 [dostavovati; Palacký čte: do-stačovati] mohli.
96. It. dluhové, kteří za ryby pánu JMti zůstanu na lidech, písař rybní ať po těch dluzích jede [gedie] a penieze za též dluhy ať přijímá od lidí; a jakž domů přijede a peníze kteréž přinese, ať je s písařem důchodním hned vyčte, a při tvé přítomnosti a písaře důchodního ať je k penězům jiným rybním do truhlice vloží, a po komorách ať jich nechová. Trefllo-li by se pak, že by kde velikú sumám peněz písař vyzdvihovaíi měl, tehdy pro nebezpečenství s ním někoho pošli aneb sám dojeď.
97. It. úředník Liticky ten aby lidí nerovnal o nic, ani jich slyšal, ani jim co rozkazoval, leč by jemu vzláštně poručeno bylo od úředníka Potnšeinského, to aby jednal, a víc nic. A byl-li by v tom nalezen, an jaký přísivky činí na lidských
72
D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské:
Zřízeni o spráii pattstci PoiUcínškého a Litickilto (1525).
rolích jinam, než k ruce JMti páně: to jest prín JMt ráčil přísně rozkázati, aby se toho netrpělo žádným obyčejem; a o to hned úředník Potnšteinský vzláštnie péči měj.
98. It. úředník Potnšteinský proto čeleď Litickú opatruj, aby proto mize ne- í trpěla oď ryb; a mají-li jakú veku, oni té užívejte, pstruhův neberúc.
99. It. zřízení toto purkrabí? často čítaj, aneb sobě z něho notuli ber, z arti- 'i kulův předepsaných, a podle nich Eidi slyš a zpravuj, a x toho žádným obyčejem nevystupuj.
100. It. ty artikule předepsané aby je tak držal, však tak: byloli by co potřebného, že by bez toho bejti nemohlo, mohl by v tom z dotazem úředníka [ne- í dokončená věta]. í
101. It. úředník aneb který kolivěk jede z zámku pro panskú potřebu, toho J pilně šetřiti, aby "dole žádný neostával, leč by toho znamenitá potřeba kázala a že | by toho dne k zámku přijeti nemohl; než porozuměl-li by, že toho dne přijeti by 1 nemohl, to oznam, aby ho s zámkem nečekali.
102. It. Jan Okrúhlitský purkrabie a i Sudlička oba spolu mezi sebú roz- • ; jimejta každú neděli, aby tito artikulové v tomto zřízení sepsaní všickni tak stah'
a držíni byli, to sobě rozvážíc: „ty toto učiň, k tomuto přihlídni, a já taky učiním," a v tom se snášeli. Žádný na svým rozumu nezavazuj, než poví-li jeden druhému, lepší rozum, toho se držeti a při tom stati. »'
103. It. těchto všech artikulův předepsaných, kteří se v tomto zřízení pokládají, toho všeho úředník pileu buď a je tak zachovávej, jakž který artikul ukazuje; neb jestliže by z nich vystupoval, již by tu známo bylo, že by úředníkovým ned-
balstvím to se nalézalo. A také jestliže by tuto co bylo položeno k nemožnému j zachování, to oznämiti JMti pánu, a to změniti s volí JMti. Než jedné při tom pilnost a£ jest, na to se vyptávati, v rejstra důchodní, v útratní, v oukolni i v jiná přihtédati; a již o všech věcech vědomost míti. A jestliže by kdo koliv z toho vystupoval, jakž v artikulích dotčeno, v tom hned úředník žádnému prominuté věci nečiň, než každého, kdo by se čeho dopustil, věži, ne bitím, tresci. A jinač toho-neměň ani čiň pod rozhněváním pána JMti na se. %l Nisledoje půldruhé strany prázdné; pak od za&Ukn sírany se opét psino: i í
Čeleď služebná na zámcích PotinŠlayně a Liticích shižbou roční i polúletní. \ |
104. SMba TQcnt Zámek Patln&ein: l I
Panu Albrechtovi Sudličkovi XL kop. ' Panu Janovi Okrúhlitskému purkrabí XX kop. Faltovi polesnému XII kop. Pavlišovi písaři rybnímu VII kop.
Vodičkovi písaři pojezdnému po lidech VIII kop.
Vaňkovi hradskému VI kop.
Matyášovi písaři důchodnímu VIII kop.
Duškovi holomku IIII kopy;
Martincovi při rybnících V kop.
MikšovLpři rybnících V Irop.
Vondráčkovi při rybnících V kop.
Bendovi holomku IIII kopy.
Vavřincovi pekaři a holomku VI kop.
Vaňkovi Přestavlckému holomka a při rybnících bývá, V kop.
Jeništovi holomku JUI kopy.
Kubovi Zichlumskému nádvorníku UJI kopy.
Poláčkovi holomku, a jede, kdež se rozkáže, 41/, *) kopy.
Martinovi bezrukému liolomku 4 kopy.
Martinovi kováři a holomku 1 kop.
Jakubovi kuchmistrovi 5' kop.
Mareškovi kuchařovi 5 kop.
Jírovi řezníkovi a holomku 5 kop.
Zeyškovi šafářovi 6 kop.
Vařěčkovi povoznému 4V2 kopy.
Prokopovi vozkovi 4?k kopy.
Jírovi vozkovi 4V-. kopy.
Svíralovi povoznému 4'i'a kopy.
Hanušovi Němci, který hlídá koní pojezdných, 4V2 kopy.
Petrovi vrátnému dolnímu 3 kopy.
Prostřednímu vrátnému a hlasnému 4 kopy.
Točíkovi hornímu vrátnému hlásnému ZlU kopy.
Bryndovi hlásnému 4 kopy.
Strejcovi hlásnému 4 kopy.
Jakubovi Poláčkovi hlásnému 4 kopy.
Pavlovi pozednému hlásnému 2 kopy.
Markétě šafářce 2 kopy 18 gr.
Martě dívce 2 kopy 1S gr.
Aničce dívce 2 kopy 18 gr.
Matějkovi skotáku a pacholka při dvoře 3 kopy.
Pikhartoví sviúáčeti S kopy.
Vaňkovi kuchtičovi 2 kopy.
*j V rukopise jsou cifry římské venkoncem; vydavatel odtud proměnil je ? cifry arabské. Archiv Č«s*í XXII. 1(