Co jsou uměnovědná studia?
Úvod do uměnovědných studií
Témata
 Uměnovědná studia
 Je možné vědecky zkoumat umění a kulturu?
 Estetické vnímání
 Estetická funkce
 Co je umění?
Co je umělecké dílo? Co je umělecké dílo?
 Umělecké dílo jako znak
 Umělecká kritika
 Co je vkus?
 Co je kultura?
 Masová kultura
 Populární kultura
 Postmoderní kultura
Požadavky
 Zpracovat úvahu (esej) o aktuální uměnovědné problematice na
jedno z níže uvedených témat, vč. „slovníkové“ definice
zvoleného tématu (definici zpracovat podle min. 2 zdrojů).
 Umělecké dílo; Otevřené dílo; Funkce umění; Umělecká hodnota;
Umělecká kritika; Masová kultura; Kulturní průmysl; Lidová kultura;
Postmoderní kultura; Umělecká kritika; Vztah umělce a publika; Proměna
vkusu
 Celkový rozsah max. 4000 znaků včetně mezer; citovat zdroje! Celkový rozsah max. 4000 znaků včetně mezer; citovat zdroje!
 Zpracování probíhá v těchto termínech
 Výběr tématu a zpracovávané problematiky – do 10.11.2017 (formou
příspěvku do diskusního fóra)
 Předložení textu práce elektronicky prostřednictvím IS – do 2.1. 2018
 Závěrečná zkouška v podobě písemného testu ve zkouškovém
období.
4
J. S. Bach… a
5
6
Uměnovědná studia
Cultural Studies
Obecná
teorie umění
Estetika
Estetika
 filozofická „nauka o krásnu“
 název dal oboru Alexander Gottlieb Baumgarten
(1714-62) spisem Aesthetica z roku 1750
 kolísá mezi:
 teorií smyslového poznání
 teorií krásna
 teorií umění
Obecná teorie umění
 vyrůstá z empirické opozice vůči spekulativní filozofické
estetice
 Max Dessoir a Emil Utitz – na počátku 20. století pojem
„allgemeine Kunstwissenschaft“
 Jaroslav Volek (Základy obecné teorie umění. Praha, Jaroslav Volek (Základy obecné teorie umění. Praha,
1968)
 klasifikace uměn, prvky formy
 také různé empiricky zaměřené přístupy k umění (např.
sociologie umění, psychologie umění)
10
11
Cultural Studies (kulturální studia)
 Britský (strukturální) marxismus (kulturalismus)
 Richard Hoggart
 E.P. Thompson
 Raymond Williams, Culture and Society, 1958
 Centrum pro současná kulturální studia, Birmingham,
1964
 „od estetiky k antropologii“
 Francouzský strukturalismus
 Roland Barthes, Mytologie, 1957
Kulturální studia – některé pojmy
 Diskurz (Foucault)
 …významy se v jazyce vyvíjejí a generují…
 …“režim pravdy“…pravidla vzniku usměrňovaných způsobů
vyjadřování o věcech…
 …nejen co, ale i kdo, kdy a kde (diskurzivní formace)…
 …diskurz není neurálním mediem…
 Kulturní politika
 …moc pojmenovat a legitimizovat běžné i oficiální výklady
sociálního a kulturního světa…
 …významy a verze světa spolu soutěží…
 Angažovanost
13
Dialektika kulturních studií
 Jonathan Culler, Krátký úvod do literární teorie, Brno
2002:
 „...je hnací silou kulturních studií napětí mezi touhou
znovu objevit populární kulturu jako projev lidí či dát slovo
kultuře skupin stojících na okraji a studiem masové
kultury jako vnucované ideologie, jako represivníkultury jako vnucované ideologie, jako represivní
ideologické formace.“ (s. 54)
 blízkost k mediálním a komunikačním studiím
 zájem o populární kulturu
Vymezení Cultural Studies
 What is Cultural Studies?
 Cultural studies (CS) is concerned with subjectivity and power –
how human subjects are formed and experience their lives in
cultural and social space. CS blends methods and issues from
economics, politics, media and communication studies, sociology,
literature, education, the law, science and technology studies,
anthropology, and history, with a particular focus on gender, race,
class, and sexuality in everyday life. It represents, in broad terms,
the commingling of textual and social theory, under the sign of a
commitment to progressive social change.
the commingling of textual and social theory, under the sign of a
commitment to progressive social change.
 Rather than limiting its focus to canonical works of art,
governmental history, or quantitative social data, CS devotes time
to subcultures, popular media, music, clothing, and sport. By
looking at how culture is used and transformed by "ordinary" and
"marginal" social groups, CS sees them not simply as consumers,
but also potential producers of new social values and cultural
languages. This focus on relations of consumption and the
socialization of commodities foregrounds the centrality of the
communications media in everyday life.
Příbuzné žánry a vědní disciplíny
k uměnovědným studiím
 Obecné uměnovědné žánry:
 estetika
 obecná teorie umění
 cultural studies
 Dílčí uměnovědné disciplíny
 literární věda
 teatrologie a filmová věda teatrologie a filmová věda
 hudební věda (muzikologie)
 dějiny umění
 Další příbuzné disciplíny
 teorie kultury (kulturologie)
 etnologie
 kulturní antropologie
 historická antropologie
 sociologie kultury
Je vůbec možné umění a kulturu
zkoumat vědecky?
Úvod do uměnovědných studií
Dělení věd
 Novokantovci – Windelband, Rickert (2. pol. 19. stol.)
 Vědy nomotetické (nomos = z řečtiny: zákon)
 Vědy idiografické (idios = z řečtiny: zvláštní, dílčí; grafé = z
řečtiny: zaznamenávám, píši;)
 v anglosaském prostřední podobná polarita mezi
Sciences Sciences
 Humanities
 Max Weber
 Vědy exaktní (matematizovatelné)
 Vědy empirické (zkušenostní)
 „Vědy“ dogmatické (a spekulativní)
Empirická věda a (vs.) filosofie
 Empirické vědy se odlišují od jiného druhu vědeckého poznání,
filozofie, v několika podstatných rysech:
 1) jsou "empirické", tedy vysvětlují empirické empirickým
 To znamená, že nevysvětlují empirické transcendentním (např. "bůh",
"absolutní duch", "idea", "samopohyb").
 2) jsou tematicky redukované 2) jsou tematicky redukované
 Resignují na zodpovězení řady otázek typu:"Proč jsme na světě?", "Jaký je
rozdíl mezi dobrem a zlem?", "Je sebevražda ospravedlnitelná jako řešení
životní situace?".
 3) jsou metodicky abstraktní
 Používají pro různé jednotlivé případy výzkumných metod, které jsou do
značné míry univerzální. Ve vědě není každý jednotlivý případ zpracováván
specifickým přístupem, nýbrž je užíváno typizovaných či "normovaných"
postupů. Jednotlivý případ není předmětem zájmu sám o sobě, ale jako
prvek celé třídy jevů, jako reprezentant druhu, typu. Od jeho individuálních
vlastností se "abstrahuje", pokud je není možné "zobecnit" na množinu
jevů".
Weberovo pojetí empirických věd
 Sociální realita – hodnotové ideje – významné jevy
 Empirická věda:
 Musím se vyhnout (subjektivnímu) hodnocení
 Neobejde se bez vztahování k hodnotám
 Nikdy nemůže být úkolem zkušenostní (empirické)
vědy zjišťovat závazné normy a ideály, aby z nich
mohla vyvozovat recepty pro praxi.
 Empirická věda není s to nikoho naučit, co má, nýbrž
pouze to, co může a – podle okolností – to, co chce.
Vývoj vědy – zvláště nomotetických
 Falzifikace (K. Popper)
 Hypotézy a jejich vyvracení
 Paradigma – (Thomas Kuhn: Struktura vědeckých
revolucí, 1962; česky 1997)
 Normální věda
 Řešení hádanek
 Anomálie
 Krize
 Nové paradigma
Požadavky na vědce
 Vysoká úroveň podstatných (meritorních) poznatků
 Etika
 Metodologie
Metodologie vědy
 Systematičnost
 Přesnost
 Kontrolovatelnost
 Ověřitelnost
 Možnost zobecnění Možnost zobecnění