Vynález knihtisku – tištěná kniha
• Přechod od svitku ke knize a vynález
knihtisku byl obrovským pokrokem
lidského poznání
• http://www.youtube.com/watch?v=0Cd7Bs
p3dDo
KNIHTISK
• tisk z výšky
• umožňuje rychlé vyhotovení knihy v mnoha
exemplářích, její rozšíření a zlevnění.
• Protože nejstarší tisky nejsou datovány ani
označeny jménem tiskaře, vznikly o vynálezci
knihtisku různé domněnky.
• vynález knihtisku se datuje do roku 1440 (První
známý doklad Gutenbergova tisku datován 1447
v Mohuči)
Johann Gensfleisch zv. Johann Gutenberg
(1397/1400 Mohuč – 1468 Mohuč)
• Příjmení si změnil podle rodiště
„Hof zum Gutenberg“
• brusič drahokamů, výrobce
zrcadel, zlatník
• 1428 odchází do Štrasburku
• 1440 vynález knihtisku
• 1448 návrat do Mohuče
• 1450, 1452 vypůjčoval peníze od
Arnolda Gelthuse a Jana Fusta
• 1455 spor – propadnutí dílny
Janu Fustovi
• 1465 ve službách mohučského
arcibiskupa Adolfa Nasavského
• Sám Gutenberg svůj vynález tajil, žádný svůj tisk nepodepsal a o
jeho tisku se dozvídáme jen ze soudních jednání.
• Šlo mu o přesnou nápodobu rukopisných knih, vzorem písma mu
byla textura
Princip vynálezu knihtisku
• Vycházel ze zákonitostí tisku z výšky
• Pohyblivé litery (samostatné kovové litery podle
jedné matrice – sériově vyráběné)
• Vynález liteřiny, slitiny z níž se písmena odlévala
(olovo + cín + antimon) – měděné formy
• Vynález nového typu barvy (lněná fermež + saze)
• Vynález tiskové formy (sazba)
• Sestrojení tiskařského lisu
• Princip fungoval víceméně beze změn až do 19. století
Písmolijec
Hans Sachs, Eigentliche
Beschreibung aller Stände
aus Erden. Frankfurt 1574
Dřevořezy Josta Ammana
Samostatné kovové litery
Sazebnice (jinak též loďka) pro skládání hotových řádek a sazítko. Sazebnice
existovaly v několika velikostech. Sloužily k úpravě a přenášení hotových částí
sazby. Otevřené strany byly určeny pro nasouvání a vysouvání sazby.
Ukázka vyskládaného textu, který se dal následně rozmetat a písmena
znovu použít – text připravený k tisku
Tiskař
Hans Sachs, Eigentliche
Beschreibung aller Stände
aus Erden. Frankfurt 1574
Dřevořezy Josta Ammana
Replika Gutenbergova tiskařského lisu z 19. století (Lipsko)
Jedno z prvních vyobrazení
ručního lisu
Většina tiskáren byla
založena na dělbě práce =>
• majitel tiskárny
• písmolijec
• sazeč
• ballenmeister – nanášeč
barvy
• tiskaři – pressmeister
• pomocníci a tovaryši
• korektor
• ilustrátor
• vydavatelé
• knihkupci
Podoba knihtiskáren zůstala prakticky stejná až do 19. století
Gutenbergovy tisky
• zlomek knih Sibyliných (Sibylina proroctví) 1445–1446
• Almanach na rok 1448
• Latinská bible z roku 1454/55 o 42 řádcích: dvoudílná,
knihy v rozsahu 641 stran => 1282 stran. Odhadovaný náklad
150–240 exemplářů na papíře, 30–35 exemplářů na
pergamenu
• Catholikon – latinský slovník Jana Blaba (Mohuč 1460/1468)
• latinská bible 36 řádková, v rozsahu 882 stran (Bamberg?
1458–1460)
• Odpustkový list pro Kypr
• Turecký kalendář na rok 1455
• Protiturecká bula papeže Kalixta III.
• Donatus Ars minor
Gutenbergova Bible z roku 1454/55 o 42 řádcích
• dvoudílná, tzv. 48řádková
bible tištěná v
Mohuči r. 1462 za
pomoci zařízení a
materiálu někdejší
Gutenbergovy tiskárny.
Ozdobná iniciála "F"
byla doplněna po
vytištění knihy ručně
(ze sbírek Knihovny
knížat Kinských NM)
Mohuč
• Johann Gutenberg
(1397/1400–1468)
• Johann Fust (1400–1466) od
roku 1456 majitel
Gutenbergovy dílny
• Petr Schöffer (1425–1503) od
roku 1451 Gutenbergův žák,
roku 1455 si vzal jedinou
Fustovu dceru Christinu a
postupně přebral
Gutenbergovu dílnu
Videa – tisk
• Tisk a výroba knihy
• https://www.youtube.com/watch?v=rIxmZ
CPsnV8
Šíření knihtisku
• 1447 Německo
• 1465 Itálie
• ca 1468 Švýcarsko
• 1470 Francie
• 1472 Španělsko
• 1473 Belgie, Maďarsko, Nizozemsko,
Polsko?
• 1476 (1468?) Čechy
• 1477? Slovensko
• ca 1480 Portugalsko
• 1482 Dánsko, Rakousko
• 1483 Švédsko
• 1486 Morava
• 1491 Chorvatsko …
• Do roku 1500 existovalo přes 1100 dílen
ve více než 250 evropských městech.
Vynález knihtisku
Franciscus Philelphus: „Předsevzal jsem si koupit z těch
knih, které se dnes bez námahy a psacího náčiní, pouze
pomocí určitých forem, jak zní odborný výraz, vytvářejí
tak, aby člověk mohl věřit, že vyšly z ruky
nejšikovnějšího opisovatele.“
Tiskař Žaltáře z roku 1487 (tiskař dříve označován jako
Jan Jonata z Vysokého Mýta): „ Jsú pak knihy tyto ne
perem psány ani obyčejem obecným skrze písaře
způsobeny, ale rytými ve tvrdém kovu literami velmi
vtipným během učiněny a vytiskány“
Mathias Huss: Danse macabre (Lyon 1499) – Tanec smrti – na jednom
z dřevořezů se nachází nejstarší vyobrazení tiskárny a knihkupeckého krámu
PRVOTISKY
Tisky vydané do roku 1500
= in cunabulis = v kolébce (v plenkách)
= Wiegendruck
pojem INKUNÁBULE poprvé použil münsterský děkan
Bernard von Mallinckrodt ve svém traktátu v roce 1639
„De ortu et progresu artis typographiae“
V 19. století Václav Hanka přeložil termín inkunábule
jako prvotisk.
PRVOTISKY
Tisky vydané do roku 1500 (1447–1500)
v celé Evropě na 252 místech více než 1100 tiskáren
(jedná se ca o 27 500 titulů – dochováno ca 500 000 sv.)
průměrný náklad prvotisků – 300 ks
• Tiskař závislý na individuálních objednávkách
• Tisk = živelný proces omezený maximálně vrchnostenskými
privilegii a cenzurou
Produkce prvotisků: Itálie 37% ; Německo 32% ; Francie
19% ; Čechy 39 prvotisků ; Morava 26 prvotisků
Prvotisky - produkce
Produkce: 50% teologie a náboženská výchova
30% antičtí autoři
10% právnické spisy
10% naučná díla
Autoři: Donatus, Alexander de Villa Dei, Cicero,
Albertus Magnus, Vergilius, Aristoteles, Jacobus
de Voragine
• Bible, hodinky, misály, minuce (nástěnný kalendář
s vyznačenými dny vhodnými pro pouštění žilou –
lat. minutio sanguinis = vypouštení krve)
PRVOTISKY
- Nápodoba psané knihy (tiskaři zpočátku nemají jinou
ambici)
- prázdná místa pro iniciály, místa pro iluminace… =>
vizualizace sazby byla individuálním dílem rubrikátora, liniový
dřevořez zdokonalovali iluminátoři a koloristé
- členění textu => biblické texty tištěny dvousloupcově, antičtí
klasici v jednom sloupci
- členění textu – Gutenberg standardizoval délku řádku i mezer
mezi slovy
- tiskové písmo vychází z psacího – textura, antikva, švabach,
bastarda, rotunda, gotikoantikva
- první prvotisky nemají titulní stranu (chybí údaje o autorovi,
názvu… – informace v incipitu a excipitu)
- První tiskařské a autorské údaje se objevují na konci textu
KOLOFON
Prvotisky
• Tiskaři prvotisků zpočátku neměli jinou ambici než napodobit
psanou knihu => podoba sazby i tiskové písmo vychází
z psacího, v tištěných knihách jsou vynechána prázdná místa
pro domalování iniciál, místa pro iluminace apod. =>
vizualizace sazby byla individuálním dílem rubrikátora, liniový
dřevořez zdokonalovali iluminátoři a koloristé.
• První prvotisky nemají titulní stranu (chybí údaje o autorovi,
názvu, tiskaři (občas je jeho autorství naznačeno signetem =
tiskařská značka), datu vydání…), postupně se objevují
jednoduché titulní listy a první tiskařské a autorské údaje,
které většinou najdeme na konci textu v tzv. kolofonu.
Titulní listy prvotisků
Domalované iniciály a rubriky
Iluminace
reprezentanty
Červeno-černý tisk
Kolofon a signet
70. léta 15. století – EMANCIPACE PSANÉ KNIHY
• snižování ligatur, minimalizace zkratek
• odpadají rukodělné zásahy
• propojení sazby s iniciálou, dekorem, ilustrací
• zavedení titulního listu
• knižní formáty, typizace knih (např. kvartový
formát pro novinové letáky,…)
• kodifikování grafické konstrukce knihy (němečtí a
italští tiskaři)
• spolupráce mezi tiskárnou a knihařem =>
jednotící prvky, které vizualizovaly vnitřní
strukturu knihy (číslování listů, kustod, norma,
reprezentanta, archová signatura, záhlaví)
Dřevořezy v tisku
• 15. století – tiskař, nakladatel a knihkupec jsou jedna
a táž osoba.
• Nakladatel a tiskař potřeboval odbyt pro tištěný náklad –
hledal pro něho co nejširší oblast.
• Tiskař sám zodpovídal za distribuci nezávadných tisků
• Tiskaři měli ve svých službách pevně placené cestující,
kteří obchodovali s knihami, navštěvovali církevní
slavnosti a výroční trhy.
• Vedle cestujících vedli obchod s tisky, zvláště lidovými,
také kramáři.
• Nakladatelé poskytovali již roku 1498 prodavačům rabat.
DISTRIBUCE KNIH
Prezentace knih = nakladatelské seznamy a
knižní oznámení
• Knihkupci vydávali o prodávaných knihách nejprve
psané seznamy, později je tiskli.
• Struktura: oslovení klientely a stručná výzva ke koupi
(„Ti, kdo mají zájem … Ti kteří chtějí číst/koupit zajímavé
knihy … , ať příjdou …“), kniha/seznam knih, vzorník
písma nebo výzdoba, adresát, prodejní místo, prosby
• V prvních tištěných seznamech se veřejnosti sdělovalo,
co vyšlo, co vyjde, nabízené spisy se vychvalovaly; bylo
v nich ponecháno prázdné místo, aby obchodní cestující
mohl vepsat svou adresu v místě, kde obchodoval
• V seznamech také nebývá uvedena cena knih
• Knižní oznámení byla tištěna v plakátové jednostranné
formě v latině, němčině, příp. dalších jazycích
První jednotlivé vydavatelské knižní
oznámení: Johann Mentelin, Štrasburk, 1469
– oznámení na dílo Astesana de Asta:
Summa de casibus (Příručka pro řešení
výčitek svědomí)
• 1447-1450 první rukopisné oznámení
Diebold Lauber: „Kdo by rád získal
velké anebo malé knihy, světské anebo
duchovní, krásně malované, ten je
všechny najde u Diebolta Laubera,
písaře na hradě Hagenau“
• 1469 první tištěné knižní oznámení –
Johann Mentelin: „Ti kdo chtějí koupit
skutečně zajímavou knihu …“
• 1470 Petr Schöffer v Mohuči vydal
seznam svého nákladu bez udání cen.
• 1470-1471 tištěný seznam knihkupce
Heinricha Eggesteina ve Štrasburku.
• 1471 seznam vydává augsburský tiskař
Gunther Zeiner a uvádí na něm i místo
prodeje – stálé knihkupectvív tiskárně
• 1501 vydal olomoucký knihtiskař Konrad
Baumgarten seznam svých knih.
Prezentace knih = nakladatelské seznamy a
knižní oznámení
• Variantou seznamů je propagace jednotlivé knihy s důrazem
na její vyhotovení, kvalitní zpracování i zajímavost díla
• Na vydání významné publikace byli čtenáři upozorňováni
předem = ohlášení knihy (mohučský Peter Schöffer 1470
oznamuje vydání Listů sv. Hieronyma: „budou kompletnější,
přehlednější, hodnověrnější jak všechny předtím vydané
…“)
• Knižní oznámení nesloužila jen čtenářům, ale i knihkupcům
KOČOVNÍ TISKAŘI
• fenomén 15. a poč. 16. století
• mění místo podle zakázek – poptávka
• mobilní zařízení tiskárny, které umožnilo přesun a tisk
tam, kde se tiskárny objevují až později
• Simon Bevilacque (Pavie, Vicenza, Benátky, Lyon)
• Konrad Baumgarten (pocházel z Rottenburgu,
Gdaňsk, 1500 Olomouc, kde vydává latinské a
německé tituly, 1503 Vratislav, Frankfurt nad Odrou)
• Jan Alacraw (Vimperk 1484 – tři tisky (dva latinské a
česká Minuce na rok) tištěné rotundou, český text s
chybami)
Knihtisk v Německu
Německo bylo centrem knihtisku odkud se knihtisk šířil do Evropy
centra: Mohuč, Bamberg, Štrasburk, Kolín nad Rýnem
Filiálky německých tiskařů mimo své město i mimo Německo (Fust ,
Schöffer, Koberger – Paříž)
Štrasburk – tamní písař a notář Johann Mentelin zde roku 1460 založil
tiskárnu, latinská a německá Bible 1466 Německá bible byla první
tištěnou biblí v národním jazyce
Bamberk – Heinrich Keffer vytiskl 1458–1460 36-řádkovou bibli, podoba
jeho knih ovlivnila české tisky
Albrecht Pfister byl první, kdo tisk opatřil ilustracemi – bajky Ulricha
Bonera: Der Edelstein (1461) s 203 dřevořezy
Anton Koberger (1440/1445 – 3. 10. 1513)
• Norimberský tiskař
• rozmach ilustrace
• Jako jeden z prvních spojil
tiskárnu s nakladatelskou a
knihkupeckou činností –
rozsáhlá distribuční síť – k jeho
tiskárně příslušelo asi 16
knihkupectví
• vlastnil asi 20 lisů, disponoval
nejméně třiceti druhy tiskového
písma, zaměstnával ca 100
pracovníků
• Známe od něj přes 220 titulů –
Norimberská bible, Schedelova
Liber chronicarum (1493)
Knihtisk v Itálii
Do Itálie zavedl knihtisk roku 1465 Konrád Swendheym a
Arnold Pannartz, kteří zřídili tiskárnu v benediktinském
klášteře sv. Scholastiky u Subiaca
zdokonalení tiskového písma – antikva
Vysoká úroveň tisku
Italští tiskaři (Řím, Benátky) Nicolas Jenson, Lucantonio
Giunta, Erhard Ratdolt a Aldus Pius Manutius,
Giambattista Bodoni
Aldus Pius Manutius (1449–1515)
• Benátky
• Pro jeho tisky se vžilo označení ALDINKY
• Jeden z nejslavnějších humanistických tiskařů
– obklopen okruhem učenců
• Vydávání klasiků a latinských i italských
autorů
• Shromáždil kolem sebe učenou společnost –
vydává jejich díla, jejich zakázky = tzv. nová
Akademie
• Jeho tisky mají vysokou typografickou úroveň
– uplatnil široký repertoár interpunkčních
znaků. Sazba a dekor se vzájemně
doplňovaly – propojenost tisku jako celku. =>
umělecká úroveň tisku
• Ediční kritická vydání, bezchybné korigované
texty
• V dílně Alda Manutia byla vytvořena kurziva
• Tiskne na folia i osmerkový formát
• Činnost tiskárny doložena ca 150 tituly
Knihtisk ve Francii
centra: Paříž, Lyon
1470 Ulrich Gering, tiskárna při Sorboně
první francouzský tiskař byl Pasquier Bonhomme
1481 tiskl v Paříži Jean Dupré
1485 Guy Marchant
Další tiskaři: Mathias Huss, Jodocus Badius Ascensius, Geoffroy
Tory, Fournier, Didotové…
Henri Estienne = Henricus Stephanus (1460–1520)
Nicolas Jenson (1420–1480)
• Karel VII. jej údajně poslal do
Mohuče, aby se vyškolil v umění
knihtisku (u Petra Schöffera) a
zavedl ho ve Francii.
• Jenson působil v Benátkách,
kde spolupracoval s Aldem
Manutiem
• Vydává knihy všech žánrů, v
latině, italštině, řečtině
Působil v Benátkách, kde vytvořil spolu s Manutiem
antikvu (již nejde o reprodukci humanistických
kaligrafických předloh, jedná se o písmo přímo určené
pro tisk).
Mathias Huss – Danse Macabre, Lyon 1499
JOHANN FROBEN (1460–1527)
• Basilej
• Tiskárna vydala přes
320 publikací – vysoká
úroveň výzdoby (např.
Hans Holbein ml.),
ediční, sazečské i
korektorské práce
• Ediční politiku i
estetickou úroveň knih
ovlivnilo jeho přátelství
s Erasmem
Rotterdamským
Knihtisk v Čechách
První český tisk:
Guido de Colonna: Kronika trojánská, Plzeň 1467/1468
Ze 44 prvotisků vzniklých v Čechách je jen 5 latinských, 39
českých => vývoj literatury v národním jazyce. V oblibě
jsou řečtí a římští klasikové, Bible a náboženské texty,
praktické příručky
zásluhy za rozšíření knihtisku v Čechách: pražské tiskařské
dílny, měšťané, univerzita
Centra: Plzeň, Vimperk, Praha, Kutná Hora, Brno
Plzeň
• Guido de Colonna: Kronika trojanská (Historia
destructionis Troiae), Plzeň 1467/nebo 1468 – 1sv., 195
fol., jednosloupcová sazba černou barvou, bez ilustrací.
Rukopisná předloha = tzv. Osecký rukopis.
• Statuta synodalia Arnesti, Plzeň 1476 – příručka pro
kněžstvo od Arnošta z Pardubic ; Tisk i úprava jsou
značně nedokonalé, sazba je jednosloupcová, pravé
okraje stránek nezarovnané.
• Pasionál, Plzeň 1498–1499 tiskař – plzeňský měšťan
Mikuláš Štětina Bakalář
• Dlabačův Nový Zákon
• Pražský misál, 1479 – Kniha modliteb, zpěvů a mešních
čtení vysázených ve 2 sloupcích na foliovém formátu
Guido de Colonna: Kronika trojanská (Historia destructionis Troiae),
Plzeň 1467/nebo 1468 – domalovaná a jediná tištěná iniciála
Vimperk
• Jan Alakraw – kočovný německý tiskař
• ve Vimperku 1484 vznikly tři tisky (dva latinské a
českou Minuci na rok 1485 = nástěnný kalendář
s vyznačenými dny vhodnými pro pouštění žilou
– lat. minutio sanguinis = vypouštení krve)
• Všechny tisky jsou tištěny rotundou, kterou
Alacraw přinesl z Pasova, čeština je bez
diakritiky se značnými chybami.
Tractatus peroptimus de animabus exutis a corporibus … Pataviensi :
[Johann Alakraw et Benedictum Mayr], 1482
Brno
• 1486 Konrad Stahel a Matthias Preinlein
• V Brně se usadili pravděpodobně na pozvání
olomouckého biskupa Jana Filipce
• První tištěná kniha na Moravě – Agenda Olomucensis
7. října 1486 – sbírka formulářů sloužící kněžím
olomoucké diecéze při liturgických úkonech.
• Kolofon: „Agenda podle pravé rubriky olomouckého
kostela: ve slavném městě Brně vytištěná: končí šťastně:
léta spásy 1486: dne 7. října.“
• Tiskaři uvedeni nebyli, objevují se až v ostřihomském
misálu z roku 1491 o 308 listech, kde bylo uvedeno, že
jej vytiskli: „Conradus Stahel et Matheus Preinlein
impressores Veneti.“
Agenda Olomucensis 7. října 1486
• Johann Thurocz: Chronica Hunganorum (Brno 1488).
Tisk s 41 dřevořezovými portréty uherských králů – první
kniha s tištěnými ilustracemi na našem území.
• Pro potřeby triviálních škol vytiskli několik donátů (Aelius
Donatus: Ars minor), učebnice latinské gramatiky,
latinské a německé kalendáře, odpustkové listiny a
minuce
• V roce 1499 Stahelův společník Matthias Preinlein
přestěhoval tiskárnu do Olomouce
• Psalterium Olomucense z roku 1499 – dedikace
biskupovi Stanislavu Thurzovi
Johannes Thurocz: Chronica Hungarorum. Brno: [Konrad Stahel et
Matthias Preinlein], 20.3. 1488
Praha
• nejstarší tisky 1487–1500 se tiskly ve 3 tiskárnách:
• Tiskař Žaltáře z roku 1487
• Tiskař Pražské bible
• Tiskař Korandy
Tiskař Žaltáře z roku 1487
• Tiskař Žaltáře z roku 1487
(dříve označován jako Jan
Jonata z Vysokého Mýta).
Žaltář je první pražskou
tištěnou knihou. Druhou jeho
knihou je ve stejném roce
vydaná Kronika trajánská. –
Obě knihy jsou tištěné
bastardou, v textu jsou
vynechána místa pro iniciály.
Tiskař Pražské bible
• Tiskař Pražské bible (Jan Kamp),
známý je majitel tiskárny - Jan
Severýn, který dílnu provozoval do
roku 1515. Tiskař začal tisknout
1488 a do roku 1500 vytiskl
celkem 17 prvotisků: Pražská
bible, která je prvním kompletním
vydáním tištěné bible u nás o
rozsahu 610 fol., Kronika zv.
Martimiani, Ezopovy bajky,
Pasionál z roku 1495 – bohatě
ilustrovaný se 170 dřevořezy –
ryté podle Schedelovy Kroniky,
Kalendář na rok 1497 a 1498,
Nový Zákon z přelomu let
1497/1498 – rozsáhle ilustrován,
inspirace v Kutnohorské bibli.
Minuce na rok 1491
Tiskař Korandy
• Tiskař Korandy je anonymní
název pro tiskaře třetí pražské
tiskárny (Beneda), kde se tiskly
drobné tisky jako Minuce a
praktika, které byly vydány pro
léta 1493, 1496, 1497. Traktát
o velebné a božské svátosti
oltářní od Václava Korandy
mladšího z roku 1493.
Kutná Hora
• 1489 zde byl uveřejněn jediný tisk ve dvou vydáních –
Kutnohorská bible, tiskařem byl Martin z Tišnova
• 612 listů s 116 dřevořezy
Starší vydání Kutnohorské bible má na konci umístěn znak Kutné Hory s
korunovaným W. Ve všech exemplářích je slovně uvedeno jméno města i tiskaře.
16. století
• V roce 1480 vyšlo 8000 knih v průměrném nákladu ca
200 kusů. Knihy se hromadily ve skladech, nenacházely
kupce a tiskárny končily úpadkem
• Čas knihy jako přepychového předmětu skončil a z knihy
se stal užitkový předmět
• V 16. století se zvyšuje nabídka knih na trhu, ale i
poptávka po knihách
• Knihtisk ztrácel individuální umělecký charakter a do
poloviny 16. století se transformoval na principech
kolektivní práce
• Od 16. století platilo, že vznik tiskárny zakládalo
privilegium panovníka, od 18. století koncese udělovaná
nejvyšším státním orgánem (gubernium)
• Renesanční kniha definitivně opouští
od nápodoby rukopisů. Písmo
nekopíruje kaligrafické předlohy, je
konstruováno v souladu s možnostmi
výroby kovové litery