Vzdělávání v moderních metodách archeologické praxe Aktivita č. 4: Metodologie archeologické prospekce a exkavace Operační program vzdělávání konkurenceschopnosti Letecká archeologie Nedestruktivní metoda archeologické prospekce Procesy zániku archeologického objektu -První úroveň: opevnění pravěkého hradiště (příkop a palisáda vztyčená na hlinitém valu) -Druhá úroveň: příkop je postupně zaplňován erodujícím valem a destruovanou palisádou. zviditelnění zaniklého příkopu v současnosti: -Třetí úroveň: po orbě se objevuje tmavší zabarvení výplně opevňovacího příkopu - půdní příznaky -Čtvrtá úroveň: porostové příznaky Výzkum pravěké a historické krajiny Letecká archeologie • cílem je provádění plošného průzkumu krajiny z výšky, dokumentace (fotografická) a evidence pohřbených i viditelných součástí kulturní krajiny a jejich další zpracování pro využití ve vědecké práci a ochraně národního kulturního dědictví. • dálková prospekce země aktivity - prospekce: získávání, primární zpracování a ukládání fotoleteckých dat pro potřeby archeologie - analýza a využití v oblasti teoretického studia a ochrany památek • letecký průzkum (prospekce) – z nízko letícího letounu -identifikace antropogenních útvarů – prospekce + monitoring + fotografování - za určitých okolností velmi efektivním (relativně rychlý, kvalitní komplexní a nedestruktivní) způsob získávání informací o zcela či částečně pohřbených archeologických strukturách – Informace o pohřbené krajině získané prospekcí jsou historickým svědectvím o charakteru a rozšíření lidských aktivit od pravěku do současnosti. Naprostá většina stop těchto aktivit nebude nikdy prozkoumána klasickým archeologickým výkopem a proto i práce s nimi má svůj zvláštní charakter – přímé a nepřímé znaky • přímý indikátor - příznaky půdní (barevné), stínové a sněhové • nepřímý indikátor - změny na vegetaci (porostové, vyprahlostní) • pozorované optické jevy jsou fotografovány, většinou na běžný panchromatický materiál prospekce fotografovánímonitoring HLAVNÍ SLOŽKY LETECKÉ ARCHEOLOGIE Zpracování primárních dat: • letecké snímkování (letecká fotografie) – fotointerpretace - identifikace antropogenních útvarů • rektifikace • tzv. šikmé snímky – převod do mapy – pomocí různých počítačových programů, tj. odstranění zkreslení způsobené šikmostí záběru » na snímku - alespoň 4 body, které lze přesně ztotožnit s jejich ekvivalenty na mapě • tvorba archeologických map evidence archivace TRANSFORMACE (rektifikace a interpretace) Foto mapa (též fotomapa či letecká ortofotomapa) - tvořená ze série leteckých snímků tzv. diferenciálním překreslením - odstraněno perspektivní zkreslení a zkreslení z převýšení terénu CÍLE • Identifikace kvantitativně (formálně) nových typů archeol. objektů částečně, respektive zcela pohřbených pod povrchem • Identifikace nových - dosud nezaznamenaných - sídelních poloh ve vymezeném regionu (sídelně geografický výzkum) • přítomnost nebo absence archeol. objektů známých z jiných teritorií (např. evropských), což pomáhá srovnávat vývojové proudy těchto teritorií v pravěkém vývoji • Vztahy: – sídelní poloha a přírodnímu prostředí – mezi sídelními areály – uvnitř sídelního areálů – pozorování kontinuity a diskontinuity sídelních poloh • Obrazová dokumentace • Kartografické zpracování dat • Identifikace pozitivních archeologických dat z médíí, které byly pořizovány bez ohledu na zájmy archeologie (vertikální snímky pořizované za účelem jejich využití pro tvorbu vojenských a civilních map) ZÁKLADNÍ CHRONOLOGICKÉ ČLENĚNÍ Počátky letectví a fotografie (1858-1896) • BALÓNY: první letecké snímky Nejstarší letecké snímky historických a archeologických památek (1896-1922) • balóny, letouny, draci (KIT – Kite Aerial Photography) • Anglie (Stonehenge - 1906), Itálie (Řím, Ostie, Pompeje – 1896-1911), Německo (Vilbel - 1912), Makedonie (1916 - L. Rey). • Přední/Střední východ - G.A.Beazeley (1870-1961; anglický vojenský pilot, od roku 1916: Mezpotámie: identifikace ruin staré Samary: G. A. Beazeley, “Surveys in Mesopotamia during the war,” The Geographical Journal, vol. 55, no. 2, pp. 109–127, 1920) - T.Wiegand (1864-1936; Němec): Denkmalshutzkommando 1. LETECKÝ SNÍMEK P. H, Sharpen 1906: Palmyra (mezi1916-18) Theodor Wiegand (Hauptmann der Landwehrartillerie v Damašku) Asien-Korps (zřízeno 1916-1918) v průběhu I. světové války Deutsch-Türkische Denkmalschutzkommando pro Sýrii a Palestinu Dokumentace památek letecká fotografie: Fliegerabteilung 304: 2872 skleněných desek v Bayerischen Hauptstaatsarchiv PUBLIKACE: Theodor Wiegand (Hrsg.), Wissenschaftliche Veröffentlichungen des deutsch-türkischen Denkmalsschutz-Kommandos (6 Hefte), Berlin / Leipzig: de Gruyter 1920–1924: Heft 1: Sinai, mit 8 Tafeln und 142 Abbildungen im Text, von Theodor Wiegand mit Beiträgen von Friedrich Freiherr Kreß von Kressenstein, Wilhelm Schubart, Carl Watzinger und Karl Wulzinger, Berlin / Leipzig 1920 Heft 2: Die griechischen Inschriften der Palaestina Tertia westlich der ʿAraba, mit 10 Abbildungen im Text, von Albrecht Alt, Berlin / Leipzig 1921 Heft 3: Petra, mit 2 Beilagen und 79 Abbildungen im Text, von Walter Bachmann, Carl Watzinger, Theodor Wiegand und Karl Wulzinger, Berlin / Leipzig 1921 Heft 4: Damaskus. Die antike Stadt, mit 3 Tafeln und 85 Abbildungen im Text, von Karl Wulzinger und Carl Watzinger, Berlin / Leipzig 1921 Heft 5: Damaskus. Die islamische Stadt, mit 62 Tafeln und Skizzen (darunter 3 Pläne) sowie 57 Abbildungen im Text, von Karl Wulzinger und Carl Watzinger, Berlin / Leipzig 1924 Heft 6: Die Denkmäler und Inschriften an der Mündung des Nahr el-Kelb mit 16 Abbildungen im Text und 14 Tafeln, von Franz Heinrich Weißbach, Berlin / Leipzig 1922 V plánu: Heft 7 Aufnahmen zu Palmyra, Carl Watzinger, Theodor Wiegand,Karl Wulzinger; Heft 8 Ergebnisse einer Reise in Nordsyrien; Heft 9: Das arabische Wohnhaus, Oscar Reuther. Anglie Osbert Guy Stanhope Crawford (1886 - 1957): příslušník britského Královského letectva (RAF) zakladatel letecké archeologie snaha o přístup k utajovaným vojenským snímkům objevil přístupovou cestu ke Stonehenge vyvolal zájem veřejnosti objevitel systému pravěkých polí – celtic fields popis různých způsobů – rozpoznání zmizelých památek ze vzduchu uveřejnění omylů – kuriózní: tajemné kruhy – vypásané od koz uvázaných u kůlů Označení: letecký snímek - vyhodnocení - mapování – interpretace zakladatel časopisu Antiquity (1927) a jeho editor (do r. 1957) literatura: Wessex from the Air (1928), Air Survey and Archaeology (1924) první archeolog jmenovaný do zeměměřičské služby (Ordnance Survey) Crawford, O.G.S., Keiller, A. 1928 – Wessex from the Air. Oxford (1. monografická publikace z výsledky letec. archeologie) George W.G. Allen: pilot, inženýr, vynálezce, rozvoj šikmého snímkování, rozvoj detekce pomocí vegetačních příznaků. Francie Antoine Poidebard (1878-1955): 20. - 30. léta 20. st.:průzkumy aridních a stepních oblastí Předního východu: Sýrie, sev. Mezopotámie, Írán: výzkum římských památek (limes) průkopník infračervené fotografie a leteckého průzkumu památek pohřbených pod hladinou moře (Sydon, Tyros). Jean Baradez: vojenský pilot. 40.léta: průzkumy v severní Africe (Maroko, Alžírsko, Tunisko): studium římské krajiny, zejména jižní hranice římské říše (centuriace, limes a fossatum). Vznik letecké archeologie a rozvoj základních metod letecké prospekce (1922- 1945) Limes romanus: Rumunsko z Crawford 1954 O.G.S. Crawford na snímku z roku 1931 před odjezdem na terénní průzkum Samson (Sicílie): červenec 1926 Kolísání mořské hladiny A. Poidebard nad římským limitem v syrské poušti Qreiyeh, Der es ror, Sýrie: římský tábor Irán Erich F. Schmidt (1935)Německo Od roku 1928: pořizování leteckých snímků archeologických lokalit (Haithabu, sídliště v mořských pobřežních mělčinách): firma Hansa Luftbild. Od roku 1935: Luftwaffe pořizuje snímky archeologických nalezišť pro památkové účely. 1937: archeolog Joachim Werner absolvuje kurs letecké navigace. Německo Hans Otto Braasch bývalý pilot Bundeswehru vlastní letadlo ročně nalétá až 700 hodin Rakousko Martin Doneus (prof. Vídeňské univerzity) projekt v povodí řeky Leithy – 35 letových hodin – 350 nových lokalit Korchendorf, Baden-Würtenberg)Římská villa Sontheim, Baden-Würtenberg Rujána, Strahlsund Loď u Arkony Hans Otto Braasch Polsko 1929: výzkum Józefa Kostrzewského - Rzucewo Dokumentace plochy výzkumu Biskupin 1935: 2 asistenti Kostrzewského - Zdzisław Rajewski a Wojciech Kóčka, balón z 50 m Otto Braasch a Zbigniew Kobyliński letiště v Gdańsku (rok 2000) Hradiště Wysoczce, M. Dernoga Polsko 1958-1969: helikoptéra 90. léta: zahraniční spolupráce s M. Gojdou, O. Braaschem V-Polsko: Otto Braasch + Zbigniew Kobyliński, Dariusz Krasnodębski, Dariusz Wach Kujavy, Bydgosc, Wroclaw: Martin Gojda + Wiesław Stępień poszukiwali stanowisk Słup: Włodzimierz Rączkowski a Andrzejem Kijowskim Gdańsk a Elbląg: Jerzy Miałdun Zamojszcz: Ewa Banasiewicz Sídliště – podhradí. W. Stępień hradiště. Z. Kobyliński Hradiště u Błonie Maďarsko 1938: Lóránd Radnai - publikace – použití letecké fotografie v archeologii (Arch. Ërt) Sándornak Neogrády (1894–1966) – až v roce 1950 publikoval nashromážděný materiál Aladár Radnóti (1913–1972) nafotil dácký limit v pohoří Meszes (Transylvánie) Pál Patay (1914) Gábor Bándi (1949-1988) 50.-80. léta omezení letecké archeologie – politický systém od 90. let Spolupráce s O. Braaschem Zsolt Visy – DŘ - limit István Torma Zsuzsa Miklós (MTA Régészeti Intézet: Hungarian Academy of Science, Archaeological Institute) Hradiště Neszmély Univerita a muzeum Pécs: pravděpodobně neolitický areál a jeho rektifikovaný digitalizovný plán České země • A. Stocký a J. Böhm (poprvé 1929) – Böhm, J, 1939: Letecká fotografie ve službách archeologie Zprávy památkové péče III, 63-65. ČECHY MORAVA – Stehelčeves-Homolka Staré Zámky – Stradonice Luleč – Libušín – Davle-ostrov 50. léta: • 1958 – Prosiměřice – vyhodnocení leteckého snímkování (zahloubené objekty – vzrůst vegetace) – hrob 2 soustřednými žlábky – komorový hrob KZP 60. léta: • VM lokality – Mikulčice, Břeclav – Pohansko, Dolní Věstonice – Vysoká zahrada, Sady UHH • Turek – Břeň (1961) • Vencl, S., 1964: Letecká fotografie v archeologii Dějiny a součnasnost VI/7, 34-35. • 1967: francouzská výstava v NM o letecké archeologii (evropské lokality a Třísov) • Hásek, J., 1968: Archeologie z letadla. Archeolgické rozhledy XX, 94-95. 70. léta - normalizace: zákon č.102/71 Sb. – o ochraně státního tajemství (ARÚ Praha a muzeum Kolín - 1974) – 1975: Sedláček – Vencl - Kolínsko – 1976: J. Pavelčík – severní Morava – 1978: E. Černý – ZSV – Bystřec, Houska (stínové a půdní příznaky/stopy) – středověká města: Líbal, Mencl, Vasiliak 80.léta: • Čechy: – rádiem řízený model (Závist, Makotřasy, Budeč, Ostrov u Davle) • Spolupráce ARÚ Praha s geodetickým ústavem – 1981: termovize na střední Čechy – Knovíz, Budeč, aj. – 1982:Českobudějovicko – Plesl, E., 1983: K využití leteckých snímků pro potřeby archeologie v Čechách. In.: Geofyzika a archeologie, 239-242. • Morava: – J.Kovárník – (1984, 1985, 1995-96) – M. Bálek (1986; 1993-94) – římské pochodové tábory 90. léta: • Čechy: – ARUP CAS • 1991: založen archiv leteckých snímků – ÚAPP severozápaních Čech v Mostě – 1991: Černouček – M. Bálek – 1. objevená lokalita po založení oddělení letecké archeologie – M. Gojda (1993) – Z. Smrž (1995, 1996) – J. Beneš (J-Čechy – 1996) – T. Durdík – D. Nováková (1994) – J. Prostředník (1996) • Morava – Ústav archeologické památkové péče (Brno) – M. Bálek († 2003) Po roce 2000 Do roku 2002 M. Gojda SLOVENSKO 1967: 1. Objevený archeologický objekt slovanské hradiště Majcichov M. Gojda, O. Braasch, J.K.S. Saint Joseph letiště Brno (1992) http://www.geodis.cz/technologie/letecky-park GEODIS Sídlo: Brno Letecký park Komerční šikmé snímkování subdodávky Dokumentační letecká fotografie SATELITNÍ SNÍMKOVÁNÍ Analýza družicových snímků • digitální záznam různých částí spektra elektromagnetického záření • dostatečná rozlišitelnost obrazu zachycení větších archeologické objekty, stopy zaniklých krajinných prvků (paleokrajina – zaniklá řečiště). • různé družicové systémy - různá rozlišitelnost záznamu – americký Landsat 80x80 m – francouzský SPOT 20x20 m – ruské snímky údajně 2x2 m • družicové snímky jsou archeologicky využívány zejména v oblastech, kde nejsou k dispozici mapy ani letecké snímky, např. v některých zemích Předního Východu, – v Evropě - spíše získání ekologických poznatků LETECKÉ SNÍMKOVÁNÍ dálková prospekce země různé elektromagnetické spektrum použití pásma z infračervené části spektra digitální model terénu data v přirozených barvách dálková prospekce země A B C D letecké snímkování letecké snímkování Analýza kolmých leteckých snímků Odchylka 1-3° Kolmé letecké snímky jsou většinou primárně pořizovány k jiným než archeologickým účelům (topografickým, ekologickým). druh záznamu (a) panchromatické snímky (běžné fotografie); (b) snímky s širokým spektrem snímaného záření (tzv. multispektrální snímky), snímající viditelné spektrum i část infračerveného spektra; (c) záznamy infračerveného záření v mikrovlnných pásmech (tzv. termovize) a (d) dálkový radar, čili aktivní zařízení vysílající elektromagnetické vlny a sledující charakter jejich odrazu (různé vlnové délky ztrácejí na intenzitě a různě se lámou podle tvaru terénu apod.). Na topografických snímcích lze jednotlivé archeologické objekty zachytit jen zřídka, ale poměrně dobře lze sledovat hospodářské využití a některé prvky zaniklé krajiny. Pokud jsou snímky pořizovány s překryvem, lze je pozorovat i stereoskopicky. V digitální podobě se tento postup používá k vytváření DEM (přesnost výškopisu až 1m). Archiv leteckých snímků pro Českou republiku je uložen ve Vojenském topografickém ústavu v Dobrušce. Analýza šikmých leteckých snímků pořizovány k archeologickým účelům druh záznamu: (a) panchromatické snímky (běžné fotografie) jednotlivé druhy příznaků porušení půdy člověkem - přímo nebo nepřímo projeví na obrazu krajiny: 1. stínové příznaky 2. sněhové příznaky 3. půdní příznaky a) barevné půdní kontrasty b) vlhkostní příznaky 4. porostové (vegetační) příznaky a) pozitivní b) negativní Metodika identifikace archeologických objektů Gojda 1997 velmi šikmé sluneční světlo – stíny indikují mírné vyvýšeniny terénu – možné relikty antropogenní činnosti doposud v krajině zřetelné struktury mohyly, náspy valů a příkopy (prohlubně apod.). Ozářená strana těchto památníků je výrazně světlá, zatímco protilehlá stinná je tmavě zbarvena. Stínové příznaky Stínové příznaky hradiště u Fourstones, Northumberland Povětrnostní/sněžné příznaky Sněžné/sněhové příznaky • tenká vrstva sněhu odtaje/zůstane v závislosti na jiných fyzikálních vlastnostech výplně zahloubeného objektu • identifikace archeologických objektů pomocí teplotních rozdílů - sněhový poprašek roztává na základě vyšší a zůstává na základě nižší teploty výplně objektů nebo zděných struktur archeologických objektů • tmavé zbarvení půdy nad archeologickými objekty mimo jiné přispívá k vyšší míře pohlcování slunečního záření. • zdivo intenzivněji promrzá - sníh nad ním roztaje později než v okolí Povětrnostní/sněžné příznaky Povodňové příznaky Schalkham (okr. Landshut – Dolní Bavorsko) Zápalvy: 16.3.1988 (řeka Vils) Halštatské mohyly a sídliště (v horní části snímku ) nezaplaveno O. Braasch. KLY (okr. Mělník). lokalita v době povodně v srpnu 2002 1997: objeven systém dvou paralelních příkopů a palisády z doby michelsberské kultury (cca 4000 př. Kr.). ani rozsáhlé záplavy nedosáhly na ohrazený areál Mělnicko:povodeň roku 2002: při ústupu vody - zviditelnění starého hlavního vltavského koryta několik kilometrů za dnešním soutokem Vltavy a Labe • rekonstrukce paleokrajiny • ověření vhodnosti místa pro sídelní areál ve srovnání s pohřebním areálem • záplavové území Povodňové příznaky obnažení a porušení obsahu objektů (jámy, zahloubené obydlí, hroby, příkopy) nebo pod zemí dochovaných kamenných struktur (základy) Půdní příznaky ČešovPůdní příznaky • odlišná výplň (zeminy) archeologických objektů (sídelních – jako např. chat, sídlištních – různých těžebních, zásobních jam aj.), hrobových jam, příkopů apod. zahloubených do podloží pod ornicí. • po ukončení užívání se zaplnily (úmyslně) nebo nahodile (naplavením nebo navátím zeminy z okolí) - zásypem s organickými a anorganickými zbytky ze sídlišťního prostoru nebo tehdejší ornicí apod. – výplň obsahuje jednak větší množství živin (má vyšší bonitu), udrží větší množství vláhy a jednak pohltí více slunečních paprsků než okolní prostředí tvořené například spraší, pískem, štěrkem nebo skálou. • tyto rozdíly podmiňují další fyzikální a chemické vlastnosti • barevné půdní kontrasty: • změnu barvy půdy nad archeologickými objekty většinou do tmavých odstínů zapříčiňuje zabarvení (od tmavohnědých, přes popelovitě šedé až po černé tóny) jejich humózní výplně, která se orbou dostává na povrch. • naorávání kamenných (nebo cihelných) zbytků zdiva, kdy pluhem obrácená zemina je částmi stavebního materiálu zbarvena do světlejších tonů. Půdní příznaky Prasklice, okr. Kroměříž. Průběhem příkopů hradiska. Lokalitu pod názvem Koválovice, okr. Prostějov - J. Nekvasil, - ojedinělé nálezy (bronzová jehlice a zlomky keramiky) datoval do střední doby bronzové. Vzhledem k výšinné poloze a vzdálenosti od vodních toků nepředpokládal, že jde o sídlištní polohu. Lokalita - návrší o 40 m převyšuje okolní terén. „Letecké snímkování, provedené v únoru, pak prokázalo existenci vícenásobné fortifikace, kdy se půdními příznaky projevily linie tmavěji zbarvené, které ze severní strany obepínaly návrší kóty 277, jež můžeme považovat za projevy zaniklých příkopů. Vnější oválný útvar je tvořen dvěma souběžnými tmavěji zbarvenými pruhy, mezi nimiž je patrná světlejší linie. Tuto situaci lze interpretovat jako dva paralelní příkopy, mezi kterými jsou patrné stopy po náspu valu. Rozměry tohoto útvaru jsou asi 250 x 150 m. Uvnitř se pak nachází druhá tmavá oválná linie – příkop o rozměrech 150 x 100 m, jehož „čitelnost“ končí u travnaté jižní poloviny kopce. Takto cílený letecký průzkum uvedené lokality přinesl nové doklady, které s jistou pravděpodobností dovolují označit naleziště jako hradisko. Jeho existenci může prokázat pouze případný zjišťovací archeologický výzkum. Protože většina plochy vymezené fortifikací leží na k.ú. Prasklice, uvádíme ji proto pod tímto novým názvem.“ (Bálek 2003, Přehledy výzkumů 44, 134) Půdní příznaky • výplň objektů má jinou schopnost akumulovat vodu • obsah srážkové vody v zahloubených archeologických objektech ve srovnání s podložím • podloží: • sprašové hlíny nevážou tolik vlhkosti • písek vodu propustí • charakter archeologického objektu • výplň - zvýšená vlhkost zahloubených archeologických objektů je zbarvuje do tmavých tónů • relikty zdiva ukrytého v podorničních vrstvách vodní srážky absorbuje jen minimálně vlhkostní nebo vyprahlostní příznaky Hromadění vody štěrk písek hlínajíl princip zviditelnění podpovrchových objektů pomocí vegetačních příznaků – ODLIŠNÝ VZRŮST ROSTLIN. kůlové jamky, odpadní/zásobní jámy, příkopy a polozemnice v kontrastu s vegetací nad zahloubenou zídkou Vegetační/porostové příznaky Porostové (vegetační) příznaky zahloubené archeologické objekty - zvýšená bonita, vlhkost a teplota Rostliny a zemědělské plodiny: především obilniny, dokonce i keře a stromy lepší podmínky k růstu - jsou vzrostlejší a jsou sytě zeleně zbarvené ještě v předsklizňovém období (dochází k oddálení jejich zralosti) Letecká prospekce – předžňové období - větší část ploch s obilninami již dozrává x zelené obilí identifikuje a „vykresluje“ půdorysy archeologických objektů. vzrostlé obilí vrhá ráno nebo v podvečer při šikmém slunečním osvětlení dlouhé stíny Vegetační/porostové příznaky VHODNÉ PROSTŘEDÍ • vegetační příznaky na lehčích půdách • štěrkopískové terasy vodních toků – nejlépe viditelné nad oderodovaných částech mírných svahů a okrajů terénních hran NEVHODNÉ PROSTŘEDÍ – mělké údolí menších potoků – mocné usazeniny splachů – archeologické= pohřebné pod nimi – neprojeví se odlišným vzrůstem vegetace nižší, dříve dozrává než okolní vyšší, později dozrává než okolní A B Vegetační/porostové příznaky zelené zralé zelenézelené zelenézelené zelené zralé zralé zralé zelenézelené Vegetační/porostové příznaky Vegetační/porostové příznaky Vegetační/porostové příznaky Indikace - zralost obilí Vegetační/porostové příznaky Hrušovany: několikanásobné kruhové ohrazení Vegetační/porostové příznaky Březno u Loun Letecká a geofyzikální prospekce Vegetační/porostové příznaky 1. obvodový palisádový žlab (VS) 2. parcely usedlostí (VS) 3. kruhové příkopy (+- hrobová jáma ; En) 4. polozemnice (DŘ) 5. moderní vodárna Komplexní lokalita Tara, Irsko (pohled od SZ) Několik komponent zachycených v krajině (neolit – raný středověk) 1. hrad Laoghaire'a 2. Královský hrad 3. Cormacův dům (Tech Coramc) 4. Duma nan Giall mohyla 5. mohyla 6. Rath-na-Shanny Grézac (Francie): velké galské pohřebiště s různými strukturami kruhového nebo čtvercového tvaru Skupice (okr. Louny): palimpsest vzájemně se překrývajících objektů staršího neolitu (půdorysy dlouhých domů) a mladšího neolitu (rondel: kruhové ohrazení složené z příkopu se vstupy a koncentrických palisádových žlabů, 1. pol. 5. tis. př. Kr.). rondel z Těšětice-Kyjovice FENOMÉN rondel kruhový monumentální areál s jednoduchým příkopem nebo komplexem příkopů (profil:hrotitý tvar) • průměr mezi 30 a 210 m; nejčastěji mezi 55 a 97 m. • 1 nebo několik koncentrických žlábků uvnitř vymezeného prostoru příkopem - paisáda vstupy přibližně ve směrech světových stran rozšíření v mladším neolitu (4900-4500 př.n.l.) Funkce: ? těžko definovatelné aktivity organizace společnosti, vojenské, ekonomické, astronomické, sakrální a kultovní aktivity (příslušníků zemědělských společností místo pro provozování her (projekt ARUP) - nejstarší archeologicky zjištěné doklady herních aktivit u člověka. Letecká prospekce: Vedrovice, okr. Znojmo: 1983 Rašovice, okr. Vyškov: 1984 Kolín rekonstrukce půdorysů na základě zjištěních v terénu Ideální rekonstrukce jednoho z typů rondelů na základě výzkumu Muzea hlavního města Prahy v Praze – Ruzyni. Fotografie modelu z probíhající výstavy Cesta do hlubin města – 12 nej … objevů pražské archeologie v prostorách Muzea hlavního města Prahy, na které spolupracoval rovněž Archeologický ústav AVČR, Praha, v.v.i. rondeloidy nepravidelně kruhové tvaru (mladší obdoby rondelů), starší doby bronzové Vranovice, okr. Břeclav Opevněné polohy - oválné - obloukovitých příkopů Karlín, okr. Hodonín Hrušovan n/J - trojnásobné opevnění lidu únětické kultury u o průměru 206 m Vladař Římský pochodový tábor Přibice, tábor I a III. porostové příznaky průběhu příkopu tábora I – nároží a vjezd s předsunutým příkopem (titulum); průběh příkopu tábora III. Hrdly Litoměřice (Gojda) tutulus Přibice: římský pochodový tábor Morava 20. 6. 1991: Mušov, okr. Břeclav – 1. pochodový polní tábor římských legií řetězec polních táborů římských legií na jižní Moravě v liniích na Dyji: Charvátská Nová Ves, Šakvice, Mušov, Pasohlávky na Jihlavě: Ivaň, Přibice na Svratce: Modřice u Brna Pomoraví: Olomouc-Neředín; Hulín-Pravčice Libice nad Cidlinou Helfenburk Potštejn Trosky systém mezí plužin u dvou půdorysně rozdílných vesnic (řadový, radiální) v těsném sousedctví – odlišné uspořádání plužin – jiná datace (Šerchov a Hradečná, okr. Chomutov) ZSV Dubňany: okolo roku 1470, tvrz zřejmě o nějakou dobu přežila Tvrz: pustá 1594 Švábenice, okr. Vyškov. zaniklý středověkého hrádku Žerotice: půdorysy středověkých domů Česká Bělá dobývky • Bálek, M., Droberjar, E., Šedo, O., 1994: Die römischen Feldlager in Mähren, Památky archeolgické 85, 59-74. • Becker, H. (ed.) 1996: Archäologische Prospektion. Luftbildarchäologie und Geophysik, Arbeitshefte des Bayerischen Landesamtes für Denkmalpflege, Band 59. • Bewley, R. - Rączkowski, W. (eds.), Aerial Archaeology. Developing Future Practice, Amsterdam Berlin-Oxford-Tokyo-Washington 2002; • Deuel, L., 1979: Objevy z ptačí perspektivy, Praha. • Doneus, M. 1998: Aerial Archaeology in Central Europe: a short conference review, AARGnews 16, 30. • Doneus, M. – Mayer, C. 2001: GIS-Based Archiving of Aerial Photographs and Archaeological Sites.In: Archaeological Prospection.. 4th International Conference on Archaeological Prospection (Doneus, M. – Eder-Hinterleitner, A. - Neubauer, W. eds.). Wien: Austrian Academy of Sciences. • Gojda, M., 1997: Letecká archeologie v Čechách, Praha (ArÚ). • Gojda, M., 2000: Archeologie krajiny. Praha. • Gojda, M., 2004: Lety do minulosti.Historie české krajiny ve světle leteckého průzkumu. Dějiny a součastnost 6/2004, 24-26. • Gojda, M. a kol., 2010: Studie k dáljovému průzkumu v archeologii. Plzeň. • Kuna, M. a kolektiv, Nedestruktivní archeologie, Praha 2004; • LETECKÁ ARCHEOLOGIE. Konference 11.1. 1996. Archeologické rozhledy 48, 1996, 173-288. • Oexle, J. (ed.) 1997: Aus der Luft - Bilder unserer Geschichte. Luftbildarchäologie in Zentraleuropa, Dresden. • Pavelčík, J., 1976: Letecká archeologie v severomoravském kraji. Vlastivědné listy 3/1, 17-18. • Smrž, Z., 1999: "Příspěvek letecké archeologie k poznání archeologického potenciálu území mezi Libočany a Soběsuky na Žatecku", Archeologické rozhledy 51, 517-531; • Wilson, D., 2000: Air Photo Interpretation for Archaeologists. London. LITERATURA • Bálek, Miroslav 1992 (1996) Výsledky leteckého snímkování na Moravě v roce 1992 Přehled výzkumů 103-105. • Bálek, Miroslav 1996 I. pracovní setkání skupiny pro leteckou archeologii Archeologické rozhledy 48 151-152. • Bálek, Miroslav 1993-1994 (1997) Výsledky leteckého snímkování na Moravě Přehled výzkumů 307-311. • Bálek, Miroslav - Hašek, Vladimír 1996 Přínos letecké a geofyzikální prospekce pro poznání nových výšinných opevněných sídlišť na jižní Moravě - Beitrag der Flug- und geophysikalischen Prospektierung zur Erkenntniss neuerbefestigter Höhensiedlungen in Südmähren Jižní Morava 32 7-26. • Bálek, Miroslav - Šedo, Ondrej 1996 Archeologická prospekce a možnosti využití letecké fotografie pro poznání polních táborů římské armády na Moravě Archeologia technica 10 119-121. • Bálek, M. 2003: Výsledky leteckého snímkování na Moravě v roce 2002. PV 44, 133-135. • Beneš, Jaromír 1996 Letecký průzkum archeologických památek a sídelních útvarů na Prachaticku - Aerial survey of archaeological sites, historical settlements and trade roads in the Prachatice region Archeologické rozhledy 48 247-249, 285-286. • Gojda, Martin 1996 Letecká archeologie na území bývalého Československa - Introduction to a volume on aerial archaeology on the territory of former Czechoslovakia Archeologické rozhledy 48 173-176. • Gojda, Martin 1996 Kombinovaná metoda leteckého průzkumu a povrchových sběrů a její význam pro studium topografie pravěkého osídlení - The application of a combined method of aerial survey and surface collection in Central Bohemia Archeologické rozhledy 48 220-246. • Gojda, Martin 1996 The combined method of aerial reconnaissance and surface collection Newsletter of the Aerial Archaeology Research Group 13 14-20. • Gojda, Martin 1996 Aerial archaeology in Japan: a personally experienced overview Newsletter of the Aerial Archaeology Research Group 13 36-41. • Gojda, Martin 1996 Vrcholně středověká opevněná sídla ve fondech Archívu leteckých snímků Archeologického ústavu AV ČR - Late medieval Bohemian castles and moated sites in the Library of Aerial Photographs of the Institute of Archaeology of the Czech Academy of Sciences, Prague Castellologica bohemica 5 335-344. • Gojda, Martin 1996 The Contribution of Air Photography to the Settlement Patterns and Field System Changes in Bohemia In: Ruralia I Památky archeologické, Suppl. 5 326-330. • Gojda, Martin 1997 Letecká archeologie v Čechách - Aerial archaeology in Bohemia. Praha. • Gojda, Martin 1997 The principles of aerial archaeology and its cooperation with other nondestructive methods In: Aus der Luft - Bilder unserer Geschichte. Luftbildarchäologie in Zentraleuropa, Dresden 4-9. • Hašek, Vladimír - Kovárník, Jaromír 1996 (1997) Letecká a geofyzikální prospekce při výzkumu pravěkých kruhových příkopů na Moravě - Luftbildarchäologie und geophysikalische Untersuchung der prähistorischen ringförmigen Strukturen in Mähren Sborník prací FF BU, M 1 57-79. • Kovárník, Jaromír 1996 Přínos letecké archeologie k poznání pravěku a rané doby dějinné na Moravě (1983-1995) - Der Beitrag der Luftbildarchäologie zur Erkenntnis der Urzeit und der historischen Frühzeit in Mähren (1983-1995) Archeologické rozhledy 48 177-193, 273-274. • Kovárník, Jaromír 1993-1994 (1997) Deset let letecké archeologie na Moravě (a v bývalém Československu) 1983-1993 Přehled výzkumů 311-331. • Kovárník, Jaromír 1993-1994 (1997) Využití letecké archeologie na jižní Moravě v roce 1994 Přehled výzkumů 332-342. • Kovárník, Jaromír - Minařík, Miroslav 1992 (1996) Systematická letecká archeologická prospekce na jižní Moravě v r. 1992 - Systematische archäologische Luftbildprospektion in Südmähren Přehled výzkumů 105-109. • Kovárník, J. 1999: Výsledky letecké archeologie na Moravě v roce 1995. PV 39 (1995-1996), 505- 516. • Podoborský, V. – Bálek, M. 2000: Začátky letecké archeologie na jižní Moravě. In 50 let archeologických výzkumů Masarykovy univerzity na Znojemsku. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2000. • Prostředník, Jan 1996 Zpráva o letecké prospekci ve středním a horním Pojizeří - Report on aerial reconnaissance in the basin of the middle and upper Jizera Archeologické rozhledy 48 250. • Smrž, Zdeněk 1996 Aplikace metody letecké archeologie v severozápadních Čechách - The application of aerial archaeology in the northwest of Bohemia Archeologické rozhledy 48 213-219, 279-280. • Šmejda, L., 2009: Mapování archeologického potenciálu pomocí leteckých snímků. Plzeň. • Ulrychová, Eva 1996 Výsledky letecké prospekce na Jičínsku (1993-1995) - Result of an aerial prospection of the Jičín region in 1993-1995 Zpravodaj muzea v Hradci Králové 22 93-97. • Ulrychová, Eva 1997 Letecká prospekce na Jičínsku 1993-1996 (stav k 31. 12. 1996) - Air prospection in the Jičín region, 1993-1996 (as on 31 December 1996) Zpravodaj muzea v Hradci Králové 23 35-44. • Vencl, Slavomil 1996 Poznámka na okraj nových objevů v letecké archeologii - A note on the new discoveries by aerial reconnaissance Archeologické rozhledy 48 251-252. • http://archeologie.ff.uhk.cz/cs/content/letecka-archeologie • http://www.historic-cornwall.org.uk/flyingpast/hist.html • http://satellitediscoveries.typepad.com/photos/ancient_circles/index.html • http://oi.uchicago.edu/gallery/pa_iran_paai_asf/ • http://www.univie.ac.at/aarg/php/cms/Aerial-Archaeology/short-introduction-to-aerial-archaeology • http://www.cimec.ro/Arheologie/Scollar/indexeng.html • http://dejiny.nln.cz/archiv/2004/62004-23.html • http://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=ceska_bela • http://www.arup.cas.cz/airarch/index.htm • http://www.sci.muni.cz/~dobro/intro.html • http://www.phil.muni.cz/archeo/uam/htm/buttons_htm/oddeleni_archeologie/sbornik/m6_2001/sed o.html • http://www.arup.cas.cz/airarch/aktuality.htm • http://www.phil.muni.cz/archeo/uam/htm/buttons_htm/oddeleni_archeologie/sbornik/m1_1996/has ek.html • http://www.arup.cas.cz/cz/onas/tz-rondely.html • http://archeologie.ff.uhk.cz/cs/content/letecka-archeologie • http://www.iaepan.edu.pl/~zbikob/lotnicza/page27.html • http://www.pma.pl/fotolot/dekady1.html • http://plt.btk.pte.hu/eng/gyujtemenyunk.html