ŽÁK ŠKOLNÍ PEDAGOGIKA PS 2018 DETERMINANTY NA STRANĚ ŽÁKŮ • A) kognitivní (inteligence, schopnosti, styly učení aj.) • B) afektivní (postoje, motivace, potřeby aj.) • C) fyzické (pohlaví, věk aj.) • D) sociální a sociokulturní (SES aj.) INTELIGENCE • Gardner: mnohočetná inteligence 1. Lingvistická (jazyková) 2. Logicko-matematická 3. Hudební 4. Vizuálně-prostorová 5. Tělesná (kinestetická) 6. Sociální (interpersonální) 7. Osobní (intrapersonální) * 8. přírodní inteligence, 9. existenciální inteligence TEORIE MNOHONÁSOBNÉ INTELIGENCE Gardner, 1983 LINGVISTICKÁ (JAZYKOVÁ) INTELIGENCE • Které písmeno na zdi chybí? LOGICKO-MATEMATICKÁ INTELIGENCE • Které číslo patří na místo otazníku? VIZUÁLNĚ-PROSTOROVÁ INTELIGENCE ☺ ŘEŠENÍ • Jazyková inteligence • „O“. Začněte písmenem Ú v levém horním rohu a postupujte po řádcích ob jedno písmeno. Až dospějete do pravého dolního rohu, vraťte se na druhé písmeno v prvním řádku a pokračujte dále opět ob jedno písmeno až na konec.Tak najdete rčení: „Úplně všechno je pomíjivé.“ • Logicko-matematická inteligence • „8“. Sečtěte všechna čísla v šestiúhelníku a výsledek dělte třemi. Číslo, které takto získáte, patří do kosočtverce. • Vizuálně-prostorová inteligence • „B“. Symbol s křížkem se vždy přesouvá do protilehlého rohu čtverce. Symbol, který dosud byl na tomto místě, se přesouvá na místo, které bylo zatím neobsazené, a křížek bere s sebou. ÚKOL ÚKOLY A OTÁZKY PRO ROZVÍJENÍ JEDNOTLIVÝCH DIMENZÍ DIMENZE INTELIGENCE ÚKOLY PRO ROZVÍJENÍ JEDNOTLIVÝCH DIMENZÍ Jazyková Převyprávěj příběh vlastními slovy. Logicko-matematická Udělej si seznam hlavních bodů v logické posloupnosti. Vizuálně-prostorová Vytvoř myšlenkovou mapu. Tělesně-pohybová Vyjádři pomocí vlastního těla aktuální náladu. Hudební Jaké hudební nástroje jsi v písni zaznamenal? Interpersonální Jak by ses na jeho místě zachoval ty? Intrapersonální Kdy jsem se naposledy cítil jako hrdina? Zdroj: vlastní INTELIGENCE • Jsou intelektové schopnosti vrozené (dědičné), nebo se mohou zdokonalovat prostřednictvím školního vzdělávání? • Fluidní vs. krystalická inteligence (Cattel) • Úroveň inteligence se mění „přirozeně“ s věkem (Eyseneck) • Teorie deficitu (Jensen) • Inteligence dětí má důležitý vztah ke školním edukačním procesům a je v nějakém vztahu k sociokulturnímu profilu rodin žáků (Švanda,1989). SOCIÁLNÍ A JAZYKOVÁ DETERMINOVANOST VZDĚLÁVÁNÍ • Podle různých výzkumů se podařilo prokázat, že na úroveň školní úspěšnosti má velký vliv rodinné prostředí, zejména vzdělání rodičů, dále kulturní prostředí, ve kterém se dítě vyskytuje, a v některých výzkumech i ekonomická úroveň rodiny (PISA, 2000, Matějů, Straková (2005), Straková, Greger (2013),Walterová et al., 2011). DOPADY DIFERENCIACE VZDĚLÁVACÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ V POVINNÉM VZDĚLÁVÁNÍ NA VÝVOJ NEROVNOSTÍ VE VÝSLEDCÍCH ŽÁKŮ V ČR PO ROCE 2000 Straková, J. (2010). BERSTEINOVATEORIE DETERMINOVANOSTI VZDĚLÁVÁNÍ • Školní úspěšnost žáka závisí na tom, v kterém sociokulturním prostředí rodiny vyrůstal a který jazykový kód si osvojil (Bernstein). • Omezený kód • Krátké, gramaticky jednoduché, často neukončené věty • Časté užívání spojovacích výrazů (no tak, prostě, teda) • Malý výskyt vedlejších vět, omezené užívání adjektiv aj. • Rozvinutý kód • Gramatická správnost a logické uspořádání výpovědi • Četné a rozvinuté vedlejší věty • Velká frekvence předložek vyjadřujících časové a prostorové vztahy • Vysoký frekvence zájmena „já“, vysoká frekvence užívání hodnotících adjektiv aj. GENDEROVÉ ASPEKTYVEVZDĚLÁVÁNÍ • Jarkovská, L., Lišková K. (2008). Genderové aspekty českého školství. • Dívky jsou hodnoceny za pilnost a memorování: „našprtala se“ • Chlapci jsou chváleni za intelektuální výkony: „pochopil“ • Viz ELF • Drexlerová,A. (2017). Kluků je škoda, holky na to nemají: genderové aspekty v hodnocení nejslabších žáků třídy. • http://cpvuhk.cz/wp-content/uploads/2017/09/Sborn%C3%ADk-anotac%C3%AD- %C4%8CAPV-web.pdf • POZOR NA SEBENAPLŇUJÍCÍ SE PROROTCTVÍ (Pygmalion efekt, Golem efekt) UČEBNÍ STYL • Učební styl = svébytné postupy při učení • Učební styl popisuje vlastnosti žáka z hlediska toho, za jakých vzdělávacích podmínek je největší pravděpodobnost, že dojde k zamýšlenému učení. Učební styl popisuje, jak se žák učí, nikoli co se naučil (Hunt, 1979). • Do velké míry souvisí s určitou smyslovou citlivostí – někdo lépe vnímá psané slovo, někdo mluvené, někomu vyhovuje manipulace s předměty • Vizuální, verbální nebo kinestetický typ DĚLENÍ STYLŮ UČENÍ (ENTWISTLE) • Povrchový styl • snaha absolvovat předmět s minimálním úsilím, tendence vyhnout se neúspěchu • Výsledkem je, že žáci chápou dané učivo jako soubor izolovaných informací, bez aplikace do praxe • Hloubkový učební styl • Snaha porozumět učivu v širších souvislostech • Výsledkem jsou vědomosti dlouhodobějšího charakteru • Utilitaristický styl (vypočítavý) • Snaha dosáhnout nejlepších známek za každou cenu MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY STYLŮ UČENÍ • Pozorování žáků při učení • Rozhovor se žáky o jejich učení • Analýza produktů učení žáků (zápisky v sešitě, písemné a grafické práce, portfolio) • Dotazník s výběrem nabídnutých odpovědí a posuzovacími škálami (Learning Style Inventory) • Speciální počítačové systémy a programy zjišťující, jakým způsobem žák řeší problémové situace Mareš, (1998) ŠKOLA JAKOTÉMA ROZHOVORŮ MEZI RODIČI A DĚTMI (SMETÁČKOVÁ, 2011) • Které zážitky žáci sdílejí se svými rodiči a jaký význam tomu přikládají? • Rodičovské právo na informace • O čem se reálně mluví a nemluví • Co bylo ve škole? VIDEO • https://www.youtube.com/watch?v=q6FbVd1Am8E&t=1669s