RENESANČNÍ SOCHAŘSTVÍV ITÁLII
Okruhy otázek
Závěrečný test
skládá se ze dvou částí:
1. test vědění – znalost historického kontextu, uměleckohistorických termínů a
významných uměleckých osobností a jejich tvorby
2. test vidění – praktická znalost sochařských děl a schopnost jejich výkladu
I. část – historický kontext, pojmy, osobnosti
Otázky budou zaměřeny na znalost kulturně-historického kontextu sochařství v Itálii
mezi léty 1400-1560, výklad důležitých obecných faktů a na jednotlivé umělecké
osobnosti a jejich tvorbu (doba působení, významná díla, stylová charakteristika,
typické náměty, obecný význam pro dějiny umění)
1. Pojem a vymezení renesance; status umění a umělce (Lorenzo Ghiberti; Giorgio
Vasari; Jacob Burckhardt; Ernst Hans Gombrich; Peter Burke)
2. Počátky renesančního sochařství v 1. polovině 15. století (osobnosti: Filippo
Brunelleschi; Lorenzo Ghiberti; Donatello; Nanni di Banco; lokality: florentský dóm,
baptisterium a zvonice; Orsanmichele; Palazzo Medici; San Lorenzo)
3. Sochařství ve Florencii v 2. polovině 15. století (Michelozzo di Bartolomeo; Antonio
Averlino zv. Filarete; Bernardo Rossellino; Desiderio da Settignano; Antonio
Rossellino; Luca della Robia; Agostino di Duccio; Antonia del Pollaiuolo; Andrea del
Verrocchio; Bertoldo di Giovanni)
4. Michelangelo a jeho sochařská tvorba (stylová a kulturně-historická východiska; teorie;
principy tvorby a jejich recepce; objednavatelé; typické sochařské úlohy)
5. Významní florentští sochaři 1. poloviny 16. století a jejich tvorba (Andrea Sansovino;
Jacopo Sansovino; Giovan Francesco Rustici; Baccio Bandinelli; Giovanni Angelo
Montorsoli; Raffaello da Montelupo; Bartolomeo Ammannati; Benvenuto Cellini)
6. Charakteristické sochařské úlohy renesanční éry a jejich proměny; funkce soch
7. Florentské importy v ostatních italských městech a státech
8. Typické sochařské technologie, postupy a materiály v období renesance
II. část – sochy a jejich výklad
1. Praktická část testu, zaměřená na znalost konkrétního obrazového materiálu
(„poznávačka“). V této části se objeví pouze díla výše uvedených umělců – avšak může
jít i o díla, jimiž jsme se v přednáškách detailněji nezabývali. Smyslem této části je
motivovat vás k aktivnímu rozšiřování vaší vizuální paměti. Otázky budou směřovat k
určení autorství děl a k jejich alespoň přibližnému časovému zařazení (na desetiletí).
2. Druhým úkolem bude pokus o vlastní interpretaci či výklad zadaného díla (s možností
výběru ze dvou příkladů). Cílem je praktická aplikace získaných znalostí na
konkrétním příkladě. Základním předpokladem je schopnost uvažovat v souvislostech
/1 2
RENESANČNÍ SOCHAŘSTVÍV ITÁLII
– i bez znalosti detailních informací o konkrétní soše byste ji měli být schopni vyložit
na základě vašich vědomostí o autorovi, jeho tvorbě, dobových tendencích atd.
Literatura, internetové zdroje, praktické rady
Test vědění vychází tematicky a rozsahem otázek z přednášek. Upozorňuji však, že zvláště
v části věnované umělcům nelze tyto znalosti vždy aplikovat zcela mechanicky, protože
otázky se mohou týkat i obecně stylové, žánrové či tematické charakteristiky jejich tvorby,
která nebyla v řadě případů v přednáškách detailně rozebírána. Tyto základní
charakteristiky lze nicméně odvodit na základě praktické znalosti jejich děl; pokud si však
nejste příliš jisti svými schopnostmi či znalostmi, doporučuji vlastní studium některé z
přehledových publikací, příruček či slovníků umělců. Doporučuji zejména:
• Rolf Toman (ed.), Umění italské renesance - architektura, sochařství, malířství, kresba, Praha 1996
(a pozdější vydání)
• André Chastel, Die Kunst Italiens, München 1987
• slovník umělců a pojmů Oxford Art Online – http://www.oxfordartonline.com (plný
přístup pouze z univerzitní sítě, resp. skrze vzdálený přístup – viz podrobněji na http://
ezdroje.muni.cz/vzdaleny_pristup/?lang=cs)
• Web Gallery of Art – http://www.wga.hu/
Při studiu reprodukcí si zkuste sami si prověřit své schopnosti výkladu jednoho
konkrétního díla – interpretaci bude věnována poslední část testu. Na tuto část se
pochopitelně nelze naučit, ale lze si ujasnit a procvičit základní postupy a dovednosti,
které jsou základním předpokladem úspěšné interpretace. Je to především 1) schopnost
pozorně se dívat a pochopit kompozici a strukturu díla; 2) určení obsahu díla, případně
sochařské úlohy, pochopení dobových konvencí a pravidel daného žánru; 3) schopnost
vyložit viděné na základě nabytých znalostí o daném umělci, charakteru jeho tvorby,
historickém kontextu, a též na základě adekvátního srovnání s jinými díly – žádný obraz
není zcela izolovaný od výtvarných tradic i umění dané doby.
/2 2