ŠOUREK
1036
1037
ŠTANDERA
vedlejší roli. Nepochybně se významné podílel na vedení společnosti, jak dokládá napr. policejní hlášení z Pardubic ze září 1873 {Zoll-nerováje ředitelkou podle jména, S. společnost fakticky řídí), míru jeho účasti ale nelze přesněji určit. Vzhledem k ředitelčině nedostatečné znalosti češtiny lze předpokládat, že měl rozhodné slovo při výběru her a formování repertoárové nabídky; není ale známo, zda jeho přičiněním došlo k dominanci operety. Zřejmě se angažoval také v záležitostech provozních, zvláště v plánování a zajišťování štací, včetně opakovaných pobytů na Moravě (od 1870) a v Brně (od 1874). Jistý vliv měl patrně i v oblasti personální (složení, doplňování ansámblu). Od konce šedesátých let zajišťoval jako režisér (v dobovém významu ínspicient a aranžér) část jevištní produkce; ve funkci režiséra působili také herci Lier, Šanda a Novák. Spolu se svou družkou, přezdívanou babička Zollnerová, vedl společnost ve starosvetsky rodinném duchu. Po celá léta podniku obětavě sloužil, avšak mezi rodinný klan Zollnerů jako jeho právoplatný člen vpuštěn nebyl, nestal se ani ředitelčiným podílníkem.
Do regionálních listů psal občas příspěvky s divadelní tematikou (1875 do Pardubických listů a Moravské orlice, kolem 1900 do jičínského Obzoru, 1897 a 1898 do Otavanu) a přeložil komedii J. Rosena Anděl (Kramuelova spol., Aréna v Kravíně 1874).
ROLE
Zollnerová spol.
Dubský (F. X. Told dle E. Scribea: Ďábůvpodii) -1863.
Spol. E. Zollnerové
Kalafuna (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Mikuláš Kocourek (T. Kronesová: Silfida, panna vodní, ochranitelka lásky čili Boj s čarodějníkem). En-špigl (J. Nestroy: Enšpígl aneb Každou chvíli jiné čtveráctvi), Severin (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Jakub Závora (týž: Lesní parma) - 1863; Valerianus Magnus (J. J. Kolár: Pražský žid), Jaroš z Podéhus (J. K. Tyl: Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři), Kmotr Fiala (Ch. Bireh-Pfei (férová dle G. Sand: Diblík, šotek z hor), Milínský (S. K. Macháček: Ženichové), Savlička (J. K. Tyl: Strakonický dudák), [?] (V. Sardou: Mnoho přátel naše škoda), Polonius (W. Shakespeare: Hamlet), Noircarmes (V. Sardou: Vlast) - 1874; Ranhojič (S. H. Mosen-
thal: Debora aneb Křesťan a židovka). Beneš (Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík, šotek z hor) - 1877; Duperron (E. Bozděch: Světa pán v županu) - 1878; Rámus, ředitel cirkusu (G. F. Belly: Teatro Italiano) - 1883; Jeremiáš Zahrádka (E. Erckman, A. Chatrian: Tvrdohlavci), Jindřich Janoušek (F. v. Schônthan: Zlatý pavouk), Bonifác Bonafídes (J. K. Tyl: Jiříkovo viděni), Bohatá (E. Pohl, ú. E. Pešková: Milion), Morfeus (J. Offen-bach: Orfeus v podsvětí), Onuínn Taputkěvíč (M. Balucki: Těžké ryby). Starý Barták (Ch. Birch--Pfeifferová dle G. Sand: Diblík, šotek z hor) -1885; Vojtěch Kubánek (F. F. Šamberk: Éra Kubán-kova)- 1886; Vůjka(F. v.Suppé: Fatinica) - 1892; Anatol z Huíháglu (K. Zeller: Ptáčník), Polti, vůdce cikánů (J. Strauss: Cikánský' baron) - 1894; Mudroch (K. Lindau, L. Krenn: Naci a Muci) 1896; Bernard (Ch. Lecocq: Malý vévoda) - 1898; Matěj Papírek (J. Strauss: Marinka vonná), Javůrck (K. Světlá, dram. E. Pešková: Kříž n potoka) 1899; Samson (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Menhart ze Stráže (B. Smetana: Dalibor), Isak (J Vrchlický: Rabínská moudrost) - 1903; Ješek z Wartenberka (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Půlka (J. Strauss: Netopýr), Michelin (P. Berlon. Ch. Simon: Zaza), Vaňourek (K. M. Ziehrer: Tuláci), Lesmístr Salzer (O. Blumenthal, G. Kadelburg: Hostinec U bílého koníčka), Schmieg (G. Davis: Katakomby) - b. d.
PRAMENY A LITERATURA SOA Praha: Sbírka matrik, Rožďalovice 06. matrika narozených 1827-1841, fol. 123, obr. 126. NA: fond PM 1871-1880, kart. 1250, sign. 8/6/24/2 [koncese a úřední hlášení o spol. E. Zollnerové]. ■ K: Z Plzně, Lumír 11, 1861, s. 908; dl-r: Soběslav, kníže selský, tamtéž 2, 1866, s. 334n ; divadelní anonce a referáty, in Moravská orlice 1874-1875; nekrolog. Divadlo 5, 1906/07, s. 220; V. Stein Táborský: Vzpomínka na manžely F. a E. Zollnero-vy, tamtéž, s. 452n. + Dějiny venkovských divadelních společnosti, 1930, s. 64-75; V. Vydra: Má pouť životem a uměním, 1948, s. 5 ln.; L. Panovec: Dějiny moravského divadla v letech 1884-1918, dis., FF MU 1949; M. Šachová: Moravské divadelnictví v hlavních centrech v Brně, Olomouci a Ostravě v letech 1848-1884. dis., FF MU 1952, s. 84-105; J. Šácha: Dějiny kočovných divadelních společností na Moravě ve druhé polovině XIX. století, dis., FF MU 1953, s. 37-69; J. Knap: Zollnerové, 1958, passim + Umělcové na pouti, 1961, s. 36, 56, 83, 218; DČD lil; J. Štefanides: České divadelní společnosti v Olomouci, 2008, s. 63-65. ■ Komenský [*1838]; Buchner
//; - šrm
Václav ŠPINKA
* 13. 9. I 796 Habiy u Havlíčkova Brodu t 7. 2. \S42 Praha
Nakladatel, prozaik, básník a překladatel.
Psán též Václav Horomir Špinka, Václav Špinka z Trebnika. Starší slovníkové práce uvádějí narození mylně 13. 8. 1797. - Pocházel ze šlechtické rodiny. Obecnou školu vychodil v Habrech, gymnázium vystudoval v Německém [Havlíčkově] Brodě a filozofické ročníky v Praze, kde nastoupil do arcibiskupského semináře, 1819 opustil teologické studium a stal se tiskařem v Arcibiskupské knihtiskárně vedené J. Vetterlovou, 1832-38 faktorem (zároveň i nakladatelem některých titulů), 1838 si tiskárnu pronajal. T. r. se oženil s Annou Vlčkovou (později provd. Vetterlovou), která po jeho předčasné smrti (zemřel na souchotiny) postoupila podnik firmě Synové B. Haase a pokusila se, spiše neúspěšně, navázat na manželovu práci ve společnostech s názvy Anna ovdovělá Spinková a Anna Špinková.
Za Š. působení se Arcibiskupská knihtiskárna stala nej větším producentem česky psané literatury a střediskem obrozenských spisovatelů. Proslula zejména vydáním Jungmannova Slovníku česko-německého (jedním z korektorů byl i Š.). Vedle současné původní i přeložené prózy, básnických almanachů, literatury pro mládež, naučné literatury a časopisů se soustředila i na vydávání divadelních her, zejména z repertoáru českých představení StD (Štěpánkovy a Macháčkovy překlady a úpravy německých kusů, aj.). Za redakce J. K. Tyla zde 1837-41 vycházela pěti svazková knižnice Česká Thalia s podtitulem Sbírka her divadelních, původních (Tyl) i přeložených (Dein-hardstein, Raupach, Castelli, Töpfer), která měla sloužit hlavně ochotníkům.
Š. vlastní literární práce zahrnující poezii a drobné útvary (anekdoty, epigramy) byly tištěny převážně časopisecky (Dobroslav, Hyllos). Vyvíjel překladatelskou činnost, pro divadlo pořídil překlady jednoaktovek Starý vozka Petra Třetího a Liška nad lišku populárního německého dramatika A. v. Kotzebua.
Obě byly uvedeny v českých představení StD za Štěpánkovy éry.
PSEUDONYMY A ŠIFRY Sp-ka
PŘEKLADY
A. v. Kotzebue: Starý' vozka Petra Třetího, t. 1819, StD 1823; týž; Liška nad lišku [Blind geladen], StD 1833,1. 1854.
PRAMENY A LITERATURA Nekrology: Pražské noviny 10. 2. 1842; J. M. [Malý], Česká včela 9, 1842, s. 67n.», J. B. Pichl: Vlastenecké zpomínky. Česká včela 2, 1877, s. 109n. —> Vlastenecké vzpomínky, vyd. M. Hýsek, 1936; V. Zelený: Život Josefa Jungmanna, 1873, s. 294, 315; F. Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, 2000, s. 82n. ■ jungmann, LCL, Masaryk, Otto, Rieger
ml
Josef ŠTANDERA
* 1811 Dobruška [?] t 28. 11. 1863 Prostějov
Divadelní ředitel, malíř dekorací, herec.
Přesné datum narození není známo; v matrice narozených v Dobrušce není zapsán. Na rozdíl od většinou uváděného 1811 S. vnuk Rudolf udával 1801 [Hlas lidu 17. 2. 1940]. Často psán Standera. - Otec byl malířem a řezbá-řem v Dobrušce, umělecké sklony měl také bratr Jan, který se věnoval divadlu v Dobrušce a posléze v Hradci Králové, kde ve vlastním domě pořádal ochotnická představení, prosazoval české divadlo a proslul jako první český odborník v divadelním strojnictví (v jeho aktivitách pokračoval syn Jan).
Š. se vyučil malířem nebo klempířem, dobře ovládal truhlařinu. Jeho působeni u divadla je doloženo poprvé 1849 u německé společností ředitele K. F. Knispela v Hradci Králové a Josefově. Pak pracoval jako divadelní mistr a dekorační malíř pro F. Zöllnera, který po příchodu do Cech (1850) provozoval se synem Friedrichem německou společnost. Š. mu 1851 pomáhal zbudovat dřevěnou Arénu na Střelnici na Pražském předměstí v Hradci Králové. 1853 svěřil Zöllner S. vedení nově sestaveného, převážně českého podniku, do něhož přijal
ŠTANDERA
1038
1039
ŠTANDERA
J. K. Tyla a skupinu herců propuštěných od J. Kullase, a postoupil mu i arénu. Od té doby až do smrti se Š. cele věnoval práci pro české divadlo. Jeho kariéra organizátora, ředitele a příležitostného nevalného herce (vystupoval též pod pseudonymem Hradecký) byla spjata s třemi cestujícími společnostmi. 1853 až 1859 jako nájemce Zóllnerovy koncese řídil chod podniku, 1859-63 působil jako nájemce J. Kullase (úředně figuroval v obou případech jako hospodářský správce). 1861 a 1862 žádal o vlastní koncesi, ale uspěl až 1863 u místodržitelství v Brně, které mu udělilo roční oprávnění k českým hrám pro Moravu (vyjma Brna a Olomouce) a stal se tu vůbec prvním českým divadelním ředitelem. Po zahájení v Kroměříži (duben-květen) následoval pobyt v Holešově, Přerově a Hranicích. V říjnu se přesunul do Prostějova, kde zanedlouho zemřel. Pochován byl na místním hřbitově. Vedení podniku převzala vdova Anna (1814-18 89), která společně se syny Josefem (1836-1895) a Antonínem (1846-1906) pokračovala v průkopnické činnosti na Moravě.
S. si v hospodaření počínal sice obezřetně (mnozí jej vnímali jako podnikatele se slabým sociálním cítěním), avšak obratně; jako jediný tehdejší český divadelní ředitel vyplácel hercům slušný a pravidelný plat. Finanční jistoty, kvalitní umělecké vedení (J. K. Tyl) a režie, pro niž objevil počátkem šedesátých let K. Poláka, způsobily, že členy souborů byly přední osobnosti tehdejšího cestujícího divadla (F. Krumlovský, F. J. Čížek, J. E. Kramuele, A. Mušek, H. Mušek, F. Pokorný, V. Svoboda, J. Mošna, E. Rott, J. Chramosta, J. L, Turnovský, J. Faltys, J. Frankovský, M. Kôhlerová, provd. Ryšavá, M. Bělská, provd. Čížková, Ch. Greinerová, M. a H. Lipšovy, A. Rajská a její dcera Marie, A. Libická ad.). Solidními hereckými výkony, kvalitním činoherním repertoárem (Tyl, Klicpera, Mikovec, Kolár, Štěpánek, Kaiser, Kotzebue, Benedix), jenž se však nevymykal z dobového úzu a vkusu (veselohry, frašky, činohry, truchlohry, hry se zpěvy), představovaly Š. družiny nej lepší a nejpopulárnější herecké společnosti své doby. V moravských poněmčených městech
přispívaly k národnostnímu uvědomování a kultům ímu probuzení obyvatelstva. S. vždy dbal o výpravu her, na níž se podílel jako zručný malíř kulis, a o bohatou garderóbu. Sporadicky psal a upravoval divadelní texty: scénický prolog Umělcovo viděni (1857 pro otevření divadla v Táboře v rámci slavnostního představení na počest císařových narozenin, opakováno v Pelhřimově), aktovku Zkouška na engagement (hráno Kullasovou společností na Smíchově), s J. Mošnou pásmo Kukátko v rozmanité obrazy dramatického umění. Česká komedie v Olympu (hráno i v PD 1869).
ROLE
Zôllnerova spol.
Pěvec Dalemil (F. B. Mikovec: Záhuba rodu Přemyslovského), Hospodský Nalejváček (J. K. Tyl; Strakonický dudák) - 1853; Rytíř Kamenický (J. J. Santi: Kouzelnice Černohorka), Obchodník (F. Hopp: Kožíšek, perle, kamna) - 1857. Kullasova spol.
Maxmilián Moor (F. Schiller: Loupežníci) - 1859; Vintíř(R. Benedix: Vězeni) - 1861; Herec Kosov-ský (J. Standera: Kukátko v rozmanité obrazy dramatického uměni) - b. d. Štanderova spol.
Rytíř Byd (V. K. Klicpera: Jan za chrta dán) -1863.
PRAMENY A LITERATURA NA: fond PM 1861-1870, kart. 878, sign. 8/6/19/66 [koncese]. MZA: Sbírka matrik, 9564 Prostě-jov-usv. Kříže, matrika zemřelých 1861-1872, fol. 81. ■ Deutscher Biihnenalmanach [Berlín] 1852, s. 238n.; nesign.: P. Š., ředitel Kullasovy divadelní společnosti, Dalibor 6, 1863, s. 207, 239, 280; nesign.: Pan Š., Národní listy 28. 1. 1863; nesign.: Z Kroměříže, Moravská orlice 19.3. 1863; nesign.: Česká divadelní společnost na Moravě, Národní listy 20. 4. 1863; M. J.: Z Kroměříže, Moravská orlice 27. 4. 1863; nesign.: Z Kroměříže, tamtéž 23. 5., 6. 9. 1863; Dr. L.: Z Holešova, tamtéž 19.6. 1863; nesign.: Z Holešova, tamtéž 12. 7. 1863; nesign.: Divadelní společnost, tamtéž 24. 7. 1863; nesign.: Z Hranic, tamtéž 4. 9. 1863; nesign.: V Prostějově, tamtéž 15. 10. 1863; nesign.: Od Prostějova, tamtéž 30. 10. 1863, nesign.: Ze Smržic, tamtéž 12. 11. 1863; nesign.: České divadlo v Olomouci, Národní tistv 20.11.1863; d: Z Prostějova, Morav-skáoriice\2. 12. 1863; J. L. Turnovský: Zpotulné-ho života hereckého, 1882, s. 144; J. Arbes: Divadlo české před půl stoletím 1839/40, Národní politika
17. 5. 1890 —> Z divadelního světa, 1958; J. L. Turnovský: Herecké společnosti české, in Příspěvky k dějinám českého divadla, usp. J. Ladecký, 1895, S. 102; F. Pokorný: Vzpomínky a upomínky, 1895, s. 7-9; F. A. Šubert: Jindřich Mošna, 1902, s. 17; nesign.: Vzpomínka na starého herce, Stráž na Hané 13. 6. 1903; C. Kredba: Tylův „had z ráje", Divadlo 6, 1907/08, s. 218; P. Nebeský: O J. K. Tylovi, tamtéž, s. 394; -e-: Pétačtyřicetiletá práce na divadle, tamtéž 8, 1909/10, s. 324; K. Engel-muller: Marie Ryšavá v české divadelní historii, 1911, s. 39n.; nesign.: Čtyřicetiletá práce na divadle, Kraj královéhradecký 1, 1910, č. 3;A. B. Dostal: Čtyřicet let divadla na Smíchově, [1911], s. 8; L: Marie Ryšavá, Divadlo 11,1912/13, s. 95; J. Vondráček: Počátky českých kočovných divadelních společností, Budivoj29. 5., 2. 6.. 10. 7. 1914; J. Pešek: Kočující společnosti divadelní v Hradci Králové v době předbřeznové a v době absolutismu, Zlatá Praha 32, 1914/15, s. 546; Almanach divadla sdružených mést východočeských a českého severu, Pardubice 1928, s. 33; O. Přikryl: Z těžkých dob Prostějova I, Prostějov 1929, s. 106-110; nesign.: Jak byl placen Tyl u kočovné společnosti, Právo lidu 10. 4. 1936; Jan Bartoš: Prozatímní divadlo a jeho činohra, 1937, s. 231, 262; J. Čičatka: Vývoj divadelnictví na střední a severní Moravě, in Vlastivěda střední a severní Moravy II, seš. 12a 14, Zábřeh na Moravě 1938, zvi. otisk, s. 9; J. Mikan: Výstava 300 let divadla v Hradci Králové v městském museu od 4. do 28. záři 1938, Hradec Králové 1938, s. 9n.; J. Fučík: Jindřicha Mošny pracovní jubileum, Svět v obrazech 2, 1939, č. 15; nesign.: Ze starého Prostějova. Osudy rodiny Š., Hlas lidu 17. 2. 1940; Dvacet let českého divadla v Olomouci 1920-1940, Olomouc 1940, s. 91; B. Kraus: Z galerie zasloužilých Prostějovanů. J. Š., Hlasy z Hané 27. 11. 1943; L. Novák: Stará garda Národního divadla, 1944, s. 46n„ 78, 89, 176; V. K. Blahník: J. K. Tyla had z ráje, 1926, s. 216-218, 406-412 + Umění divadelní, 1946, s. 95; K. Engelmůller: Z letopisů českého divadelnictví I, 1946, s. 22; O. Kubín: Počátky divadla v Kroměříži, Kromě-rížský' rok J948, 7. 5. I94S; V. Zapletal: Mane Pylová, herečka česká, dcera./. K. Tyla. 1848-1868, Morkovice 1948, s. 32; J. Sácha: Dějiny kočovných společností na Moravě ve druhé polovině XIX. století, dis., FF MU 1953, s. 71-83; J. Mošna: Jak jsem se měl na s včte, 1954, s. 8; L. Páleníček: Jindřich Mošna, in sb. Listy z dějin českého divadla 11, 1954, s. 77n.; K. Pletzer: Dvojí zastavení J. K. Tyla ve Vodňanech, Vodňany 1956, s. 21; Tyl - buditel a jeho místo v moravské divadelní tradici, kat. výstavy, Brno 1956, s. 21; J. Knap: Zóllnerové,
1958, s. 59n., 62-64, 66, 68, 73, 75, 85n., 89, 92, 95n. + Umělcově na pouti, 1961, s. 18,28n., 31,37, 216 + Čtyři herečky, 1967, s. 36, 48, 227; L. Páleníček: Kroměřiiskě ochotnické divadlo, Kroměříž 1965, s. 15, J. Růžička: Tylovo putování po českém východě, Pochodeň 10. 7. 1966; J. Konečný: První české divadlo v Prostějově, in Hanácký kalendář 1969, Olomouc 1969, s 73; DČD III; J. Pinkava: Po stopách S. společnosti, Štafeta 10, 1978, č. 3 + Příspěvek k vývoji divadla v Kroměříži (1691-1914), Zpravodaj Muzea Kroměřížska 1984, č. 1, s. 15-21; J. Štefanides: České divadelní společnosti v Olomouci (1868-1884), ín Středisko 64 (5), 1977-1980, Olomouc 1980, s. 21; B. Eliáš: O prostějovské Orlici, Prostějovský' oděvář 20. 1. 1982; D. Janoušek: Počátky loutkového divadla v Prostějově, in AUP. Aesthetica 4, 1982, s. 101; P. Marek: Počátky českého divadla v Prostějově a okolí v 60. a 70. letech 19. století, Zpravodaj Muzea Prostějovská 6, 1986, č. 2. s. 12-26 + Příspěvek k historii S. divadelní společnosti, in Sborník příspěvků z konference mladých muzejních pracovníků v Brně, Brno 1986, s. 26-36 + S. na Moravě, Program SD Brno 57, 1985/86, s. 296-299 + České cestující divadelní společnosti na Moravě v 60. letech 19. století, tamtéž 60, 1988/89, s. 226-228, 250-252 + České kočovné divadelní společnosti na Slovácku v 60. a 70. letech 19. století. Slovácko 30,1988, s. 67-76 + K pobytu Š. společnosti na Moravě v 60. letech 19. století, Zpravodaj Muzea Prostějovská 8, 1988, č. 1, s. 1-11 + Příspěvek k počátkům divadla na Vsetínsku v 60. a 70. letech minulého století, Zpravodaj Okresního valašského muzea ve Vsetíně A, 1988, s. 51 —58 + České kočovné divadelní společnosti na Vyškov-sku v 60. a 70. letech 19. století, Zpravodaj Muzea Vyškovská 1989, s. 20-30 + České cestující divadelní společnosti na Kroměřížsku v 60. letech 19. století, Zpravodaj Muzea Kroměřížska 1990, č. 1, s. 22-27 + K počátkům českého profesionálního divadla na Blanensku v 60.-80. letech 19. století, in Sborník Okresního muzea v Blansku 1991-1992, s. 32-39, 17-23 + J. Š. st., Kultúrni lexikon Prostějovská 1, Prostějov 1991 (prii. ke Zpravodaji Muzea Prostějovská 11, 1991, č. 1) + K základním rysům prostějovského divadla v 19. a 20. století, in sb. Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy, ed. M. Kokojanová, Prostějov 1994, s. 184-190 4 Štanderově, Prostějov 1995 + Příspěvek k osudům divadelní rodiny S., Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci 1997, č. 274. ■ EDS [in Kullasova spol, Štanderova spol.], Masaryk; Buchner
pm